Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Zprávy<br />
Nastartování<br />
spolupráce<br />
LIBEREC Nedlouho po zahájení<br />
výkonu trestu odnětí svobody<br />
ve věznici s ostrahou se začali na<br />
libereckém okresním soudu zabývat<br />
prvními žádostmi o podmíněné<br />
propuštění. Skladba této klientely<br />
se však znatelně liší od všeho<br />
soudem dosud projednávaného,<br />
a snad také proto nebyli žadatelé<br />
příliš úspěšní. U 1. zástupce ředitele<br />
Vazební věznice Liberec Jiřího<br />
Drápely se proto 26. ledna uskutečnila<br />
schůzka zainteresovaných<br />
stran. Vedle zaměstnanců Vězeňské<br />
služby České republiky a probačních<br />
úřednic středisek probační<br />
a mediační služby v Liberci a Semilech<br />
nechyběl ani Mgr. Pavel<br />
Pachner, soudce Okresního soudu<br />
v Liberci, zabývající se aktuálně žádostmi<br />
o podmíněné propuštění.<br />
V červené košili Jiří Drápela, vlevo<br />
od něj Mgr. Pavel Pachner, uprostřed<br />
s papírem v ruce Mgr. Alena<br />
Tesarčíková<br />
Mgr. Alena Tesarčíková z libereckého<br />
střediska PMS přišla s návrhem,<br />
nad nímž bylo možné<br />
o konkrétních formách parole diskutovat:<br />
Požádá-li odsouzený<br />
o spolupráci s PMS, spojí se její<br />
úředníci s odpovědným zaměstnancem<br />
vazební věznice a společně<br />
posoudí případné navržení podmíněného<br />
propuštění s dohledem.<br />
Věznice předloží, stejně jako dosud,<br />
soudu komplexní zprávu o odsouzeném<br />
a PMS k ní přidá potřebné<br />
informace o klientově sociální<br />
situaci, doplněné o návrh konkrétních<br />
podmínek dohledu.<br />
Schůzka přispěla zejména k ujasnění<br />
rolí a úkolů v procesu jednání<br />
o parole a pomohla snad nastartovat<br />
budoucí účelnou spolupráci tří<br />
významných složek výkonu spravedlnosti.<br />
Václav Mitáš<br />
Fyziodetekční<br />
vyšetření<br />
Mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá<br />
Kriminální policie využívá, kromě jiných metod a prostředků,<br />
od roku 1981 i metodu fyziodetekčního vyšetření. Podstatou<br />
tohoto vyšetření je zjišťování, registrace a vyhodnocování<br />
fyziologických změn, které jsou vyvolány určitými emocemi.<br />
Uvádíme některé zajímavosti z vystoupení pracovníka Policie<br />
ČR pplk. JUDr. Josefa Kohouta na téma polygraf aneb<br />
detektor lži na poradě psychologů Vězeňské služby ČR.<br />
Emoční projevy na periferii organismu<br />
jsou zprostředkovány vegetativním<br />
nervovým systémem.<br />
Podstata spočívá v tom, že tyto<br />
procesy nelze vůlí ovlivnit, a proto<br />
mohou sloužit jako objektivní projevy,<br />
i když se je snaží člověk<br />
potlačit.<br />
První přístroj pro snímání a registraci<br />
změn krevního tlaku, tepu<br />
a dýchání, předchůdce dnešních polygrafů,<br />
sestrojil v roce 1921 americký<br />
policejní důstojník J. A. Larson,<br />
a používal jej při vyšetřování<br />
osob podezřelých z podvodů. V roce<br />
1926 byl zdokonalen americkým<br />
psychologem L. Keelerem. Pak už<br />
registroval i změny kožně galvanických<br />
reakcí a byl zaveden do<br />
praktické činnosti americké policie.<br />
Přístroj používaný k polygrafickému<br />
vyšetření prošel od doby<br />
vzniku do současnosti dlouhým<br />
vývojem jak po stránce označování,<br />
tak po stránce technické. Také<br />
objektivních parametrů užívaných<br />
ke zjišťování a registrování emočního<br />
napětí je velké množství –<br />
zrychlení dechu, zrychlení tepové<br />
frekvence, zvýšení arteriálního<br />
krevního tlaku, rozšíření zorniček,<br />
změny v činnosti zažívacího traktu,<br />
zblednutí – zčervenání obličeje,<br />
zvýšení metabolismu, zvýšení počtu<br />
červených krvinek, zvýšení<br />
srážlivosti krve, zvýšení hladiny<br />
krevního cukru, zvýšení sekrece<br />
potu apod.<br />
Tímto způsobem reaguje organismus<br />
na vnější signál, který se<br />
organismu jeví jako ohrožující.<br />
Praxe se sjednotila na snímání<br />
a registrování dále uvedených fyziologických<br />
hodnot a jejich změn<br />
a většina světových výrobců polygrafů<br />
(zejména v USA a Japonsku)<br />
proto vyrábí přístroje v této<br />
konfiguraci:<br />
• tepová frekvence;<br />
• změny krevního tlaku;<br />
• kožně galvanická reakce (změny<br />
elektrické vodivosti kůže);<br />
• dechová činnost.<br />
Čeští odborníci kromě těchto čtyř<br />
hodnot simultánně snímají a registrují<br />
i svalové chvění v hlase vyšetřované<br />
osoby (využívají tzv. hlasovou<br />
analýzu) a průběh vyšetření<br />
zaznamenávají videokamerou.<br />
Grafický záznam tedy obsahuje pět<br />
hodnot a u některých osob je dlouhý<br />
až osm metrů. Za pozitivní je<br />
pak považována taková reakce,<br />
která proběhne nejméně ve třech<br />
z těchto pěti naměřených hodnot.<br />
Všechny otázky jsou formulovány<br />
tak, aby umožňovaly jednoznačnou<br />
odpověď, tedy ano nebo ne.<br />
Celé vyšetření trvá sto dvacet, maximálně<br />
sto padesát minut. Použití<br />
fyziodetekční metody zahrnuje čtyři<br />
fáze – konzultaci, přípravu, samotné<br />
vyšetření a vyhodnocení.<br />
Nejen u nás, ale i v dalších státech<br />
je právní názor na použití výsledků<br />
fyziodetekčního vyšetření<br />
různý, mnohdy protichůdný. Nejvíce<br />
a nejpodrobněji je problematika<br />
právní stránky rozpracována<br />
ve Spojených státech amerických,<br />
kde se polygraf v praxi užívá více<br />
jak 70 let. A to nejen v oblasti policie,<br />
armády, CIA, ale dokonce<br />
i v civilním sektoru polygraf využívaly<br />
soukromé detektivní kanceláře,<br />
zaměstnavatelé při přijímání<br />
a prověřování poctivosti zaměstnanců<br />
– což vedlo ke kampani proti<br />
této metodě. Došlo k zákonným<br />
úpravám, v nichž je vymezeno, že<br />
polygraf mohou bez omezení používat<br />
pouze „instituce prosazování<br />
zákona“. Také na výsledek polygrafického<br />
vyšetření jako důkazního<br />
prostředku nemá americká<br />
justiční praxe jednotný názor. Některé<br />
americké i švýcarské soudy<br />
výsledek vyšetření jako důkaz připouštějí,<br />
nikoliv však jako důkaz jediný,<br />
jiné ho zase tvrdě odmítají. Polygrafické<br />
vyšetření bylo zakázáno<br />
v Německu, Rakousku a také v některých<br />
skandinávských zemích.<br />
Známy jsou případy použití výsledku<br />
polygrafického vyšetření jako<br />
důkazu v soudním řízení v Izraeli,<br />
Kanadě, Mexiku a Polsku (Nejvyšší<br />
soud v Polsku v roce 1980 konstatoval,<br />
že použití polygrafu je třeba<br />
považovat za přibrání znalce a výsledek<br />
vyšetření brát jako každý jiný<br />
důkaz podléhající volnému hodnocení<br />
důkazů soudem).<br />
Pplk. JUDr. Josef Kohout (vlevo)<br />
o přestávce odpovídal na dotazy<br />
psychologů<br />
V České republice je fyziodetekční<br />
vyšetření postaveno na principu<br />
dobrovolnosti. Ten, kdo podstoupí<br />
výslech na detektoru, musí<br />
být v pořádku po psychické i fyzické<br />
stránce a nesmí být pod vlivem<br />
alkoholu, léků či jiných psychotropních<br />
látek.<br />
K zaručení práv vyšetřované osoby<br />
byly stanoveny jednoznačně<br />
konkrétní zásady.<br />
Vyšetřovaná osoba má právo:<br />
a) být podrobně seznámena s podstatou<br />
a průběhem vyšetření;<br />
b)být seznámena s účelem prováděného<br />
vyšetření;<br />
c) bez sdělení důvodů odmítnout se<br />
podrobit vyšetření; toto odmítnutí<br />
nesmí mít pro tuto osobu<br />
žádné negativní důsledky;<br />
20 odborná problematika<br />
české vězeňství 1/2005
Change language