Doteky přírody - Moravskoslezský kraj

Sopečná činnost v druhohorách
(druhohory – spodní křída)
Vdruhohorách počátkem spodní křídy, asi před 130 až 120
miliony let, se v době usazování hradišťského souvrství
začalo mořské dno silně zahlubovat. Vznikající napětí uvolnilo
zlomy v zemské kůře a těmito trhlinami vystupovaly k povrchu
mořského dna lávové proudy z hlubších částí zemské kůry a pláště.
Vytvořily různé specifické formy podmořských vyvřelých hornin. Nejčastější
formou výskytu vyvřelin jsou tzv. ložní žíly – to znamená,
že vnikly do usazených hornin převážně shodně s jejich vrstevnatostí.
V jiném případě lávové proudy stékaly po podmořském svahu,
při jeho úpatí se bochníkovité útržky lávy hromadily a daly tak vznik
polštářovým lávám. Některé typy hornin vznikly při podmořském
sopečném výbuchu, po kterém se usadily „sopečné bomby“ spolu
se sopečným popelem a prachem.
Tyto zvláštní, značně různorodé vyvřelé horniny dostaly souhrnný
název „horniny těšínitové asociace“. Řadí se k nim např. pikrity,
mandlovce, těšínity, monchiquity, fourchity, pyroxenity. Horniny
těšínitové asociace vystupují na severozápadním a severním úbočí
Moravskoslezských Beskyd a představují velmi neobvyklé zpestření
poměrně monotónních flyšových vrstev.
S těmito zvláštními vyvřelými horninami se můžeme setkat přímo
ve Frenštátě pod Radhoštěm. Na kopci zvaném Helštýn jižně
od města se nachází starý opuštěný lom, známý také pod názvem
sv. Marek. V lomu byl do roku 1957 lámán fourchit a těšínit, které
zde tvoří ložní žílu asi 20 metrů mocnou. V nadloží této žíly je vyvinuta
kontaktní zóna, ve které byly přeměněny (metamorfovány) vrstvy
Výchoz těšínitových hornin. Ukázka střídání ložních
žil vyvřelých hornin s pískovci (světlá vrstva)
jílovců, prachovců a pískovců hradišťského souvrství. Tento typ kontaktní horniny byl nazván karbonatický (vápnitý)
rohovec.
Kontaktní hornina, tzv. karbonatický rohovec (páskovaná hornina) a ukázka kulovitého
rozpadu fourchitu (vyvřelá hornina), Frenštát pod Radhoštěm – Helštýn