KOMPRESORY

Převedením plynu ze škodlivého prostoru na druhou stranu pístu se zvýší expanzní
součinitel (viz. p-V diagram na obr. 48), takže při ε
š
= 5% klesne p n,min na 0,22 kPa. Velmi
nízkých provozních tlaků p n = 0,5 až 0,1 kPa lze dosáhnout vývěvou s nuceným šoupátkovým
rozvodem, zajišťujícím dokonalé vyvedení plynu ze škodlivého prostoru.
3.6.1 VÝPOČET HLAVNÍCH PARAMETRŮ VÝVĚV
Příkon vývěvy
se mění s tlakovým poměrem v závislosti na polytropické práci. Práce potřebná pro
kompresi 1 m 3 plynu
A
⎡⎛
n ⎢⎜
p
= .p1.
n −1
⎢
⎜ p
⎢⎣
⎝
⎞⎤
⎟
−1
⎥
⎟⎥
⎠⎥⎦
n−1
n
2
pol
[J]
1
bude nulová ve dvou případech
- na počátku odsávání, kdy σ
c
= 1
- při dosažení vakua (p 1 =0).
To znamená, že po spuštění stroje vzrůstá příkon v závislosti na p 1 od 0 do maxima a
pak opět klesá (viz. diagram na obr. 49).
Apol [J]
Maximální práci vyřešíme rovnicí
0 20 40 60 80 100
p 1 [kPa]
Obr. 49 Závislost A pol = f(p 1 ) při zajíždění vývěvy
∂A
∂
p 1
= 0
Odtud tlakový poměr odpovídající maximální práci
σ
n
p2
n−1
A, max
= n
p1
= [-] (76)
U dvouatomového plynu je práce vývěvy maximální při tlakovém poměru σ
c
= 3,3.
Pro tento tlakový poměr je nutno navrhovat výkon pohonu.
Výkonnost pístové vývěvy
potřebná k dosažení žádaného tlaku p n v evakuovaném prostoru O (viz. obr.50) v
daném intervalu τ je odvozována za předpokladu, že se během odsávání jedná o děj
izotermický.
46