Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
n RONJA – Radiofrekvenční chirurgický<br />
nástroj na játra – vynálezce M. Penhaker<br />
a spol, VŠB Ostrava,<br />
n Vodní turbina SETUR – vynálezce M.<br />
Sedláček, ČVUT Praha,<br />
n miniExplonix – mniaturní přístroj pro zjišťování<br />
explosivních materiálů – vynálezce<br />
J. Bláha a kol., RS Dynamics,<br />
n Nailexpert – přípravek na odstranění plísní<br />
na kůži nebo nehtech – vynálezce M.<br />
Chrpavá a kol., Omega Altermed,<br />
n Tabulka hodnocení inovací ve službách –<br />
vynálezce P. Dlouhý, ČSVZ.<br />
Stánek ČSVZ navštívila řada návštěvníků<br />
zejména z Chorvatska, kteří projevili zájem<br />
o některé vynálezy, které by bylo možné získat<br />
a prodávat v Chorvatsku. Jednalo se<br />
zejména o cyklistickou bundu a turbinu Setur.<br />
O vynález miniExpolonixu projevila zájem<br />
zástupkyně ambasády USA v Záhřebu<br />
a zástupce letecké inspekce civilního letectví<br />
Chorvatska.<br />
Za vynálezy získal ČSVZ několik ocenění:<br />
Vynález miniExplonix získal Zlatou<br />
medaili IFIA a stříbrnou medaili výstavy<br />
ARCA, Cyklistická bunda získala stříbrnou<br />
medaili výstavy ARCA. Ocenění byla předána<br />
na společném slavnostním zakončení<br />
před auditoriem ostatních vystavovatelů.<br />
(snímek nahoře) a předseda IFIA Andás Vedres<br />
(snímek dole s P. Jirmanem).<br />
Výstavu navštívila řada osobností, která<br />
byla i ve stánku Českého svazu vynálezců<br />
a zlepšovatelů. Nejvýznačnějšími hosty byli<br />
prezident Chorvatska Ivo Josipovič s chotí<br />
Ing. Pavel Dlouhý, EUR Ing.<br />
foto Ing. Pavel Jirman<br />
Elektrárny kontrolují rizika<br />
V jaderných elektrárnách Dukovany<br />
a Temelín sledují spolehlivost digitálních<br />
řídicích a bezpečnostních systémů podle<br />
návodu, který vypracovalo Oddělení<br />
spolehlivosti a rizik (OSR) Fakulty mechatroniky,<br />
informatiky a mezioborových<br />
studií TUL. Vědci tohoto oddělení také<br />
například posuzují analýzy rizik a úroveň<br />
funkční bezpečnosti špičkových technologických<br />
zařízení pro novou paroplynovou<br />
elektrárnu v Počeradech a novou<br />
uhelnou elektrárnu v Ledvicích.<br />
„Riziko je proměnlivá veličina. Zjednodušeně<br />
ho můžeme označit jako pravděpodobnost<br />
vzniku nežádoucí události s nežádoucím<br />
následkem,“říká Pavel Fuchs,<br />
vedoucí Oddělení spolehlivosti a rizik, které<br />
se analýzou, výzkumem a metodami řízení<br />
rizik složitých systémů zabývá. Jedná se<br />
o rizika, která vyplývají ze selhání technických<br />
zařízení v energetice, dopravě, průmyslu<br />
a dalších oblastech. „Stručně řečeno,<br />
zkoumáme příčiny a následky selhání<br />
a „měříme“ rizika. Zaměřujeme se na oceňování<br />
pravděpodobnosti vzniku a následků<br />
selhání. Teprve tehdy, pokud známe velikost<br />
rizika a jednotlivých činitelů, které ji<br />
ovlivňují, můžeme účinně riziko snižovat,“<br />
vysvětluje docent Fuchs.<br />
Vědci z OSR se zabývají eliminací rizik<br />
složitých systémů. Složitý systém je takový,<br />
který má spoustu vazeb a rozdílných<br />
prvků. Takovým složitým systémem je podle<br />
docenta Fuchse třeba naše prostředí.<br />
Má v sobě prvky přírodní, technické a sociální.<br />
V něm lze analyzovat například rizika<br />
dopravy pro přírodu, nebo naopak zabývat<br />
se tím, jaké způsoby dopravy přispějí<br />
ke zlepšení životního prostředí. Pak jsou<br />
jednodušší systémy, které obsahují jen<br />
technické prvky a to jsou třeba zabezpečovací<br />
systémy elektrárny. Rizika, jejichž<br />
selhání nelze analyzovat na základě pozorování,<br />
vyžadují vytváření modelů spolehlivosti<br />
těchto systémů. Například pozorovaná<br />
selhání jaderných<br />
elektráren nevznikla<br />
kvůli selhání bezpečnostního<br />
systému, ale<br />
protože selhal člověk,<br />
jako tomu bylo v Černobylu,<br />
nebo se jednalo<br />
o nadprojektovou<br />
havárii, jak k tomu došlo<br />
při přírodní katastrofě<br />
v Japonsku.<br />
Teoretická část práce<br />
OSR je zaměřena<br />
zejména na hledání<br />
nových a přesnějších<br />
postupů pro modelování<br />
úloh spolehlivosti<br />
a rizika. „Přesto, že<br />
největší pozornost věnujeme zkoumání rizika<br />
spojeného s důsledky pro zdraví a životy<br />
osob, věnujeme se i riziku, kterému je vystaveno<br />
životní prostředí. Ve čtyřletém projektu<br />
BIOTRA jsme vypracovali metodiku<br />
posuzování vlivu dopravních tras na biodiverzitu<br />
a složky životního prostředí, která<br />
umožňuje hodnotit riziko při silniční a železniční<br />
přepravě nebezpečných látek. Ojedinělost<br />
metodiky spočívá v tom, že v sobě<br />
integruje technický, environmentální a ekonomický<br />
aspekt posuzování rizika,“ dodává<br />
Pavel Fuchs. Připomíná, že modely z TUL<br />
pro posuzování rizika se uplatňují v plynárenství<br />
při volbě optimálních tras plynovodů<br />
s ohledem na tolerovatelnou hodnotu<br />
rizika. V chemickém a petrochemickém<br />
průmyslu aplikuje tým docenta Fuchse moderní<br />
postupy řízení údržby na základě<br />
hodnocení rizika, kdy výsledkem je navržení<br />
optimálních intervalů a metod údržby. Významní<br />
výrobci kolejových vozidel Škoda<br />
4/<strong>2012</strong> 19
Change language