2/2011 - AIP ČR

Asociace inovaního podnikání RTechnologický prol Rškolení – 2. ástUskutení se v pondlí 20. ervna 2011 od 13 hodinv zasedací místnosti . 414, SVTS, Novotného lávka 5, Praha 1Program školení: Práce s databází Technologický prol R Zpsob zaazování nových subjekt, aktualizace datPednášející:doc. Ing. Pavel Švejda, CSc., ešitel projektu Technologický pro l RIng. Jan Kofro, manažer projektu Technologický pro l RŠkolení je ureno pro leny pracovních tým AIP R k inovanímu podnikánív krajích R a pizvaným hostm.Svj zájem úastnit se tohoto školení sdlte e-mailem: kofron@aipcr.cz

íslo 2/2011 Roník XIXOBSAHVYDÁVÁAsociace inovaního podnikání eskérepubliky ve spolupráci se svými lenys podporou MŠMT – projekty ME 08113,ME 950 a OE 09005.REDAKCEadministrace, inzerce, objednávky:Novotného lávka 5, 116 68 PRAHA 1telefon 221 082 275http://www.aipcr.cze-mail: svejda@aipcr.cznemeckova@aipcr.czREDAKNÍ RADAIng. Jií BARTÁKRNDr. Marek BLAŽKAIng. Pavel DLOUHÝ, EUR ing.Vladimir A. FOKIN, Ph.D. (ICSTI)Ing. Libor FRIEDEL, MBAIng. Yvona HOLEKOVÁ, Ph.DProf. Ing. Jaroslav A. JIRÁSEK, DrSc., FEng.Doc. Ing. Daniel KAMINSKÝ, CSc.PhDr. Jaroslava KOÁRKOVÁIng. Petr KENEK, CSc., FEng.Doc. RNDr. Kvta LEJKOVÁ, CSc.Ing. Anna MITTNEROVÁIng. Karel MRÁEK, CSc.PhDr. Miroslav PITTNER, DrSc.Prof. JUDr. Ing. Viktor PORADA, DrSc., Dr.h.c.Ing. Marcela PÍHODOVÁDr. Ing. Vladimír SKLENÁ, CSc.RNDr. Zdenk SVATOŠPhDr. Jií SVÍTEK, CSc.Doc. Ing. Karel ŠPERLINK, CSc., FEng.Ing. Martin ŠTÍCHADoc. Ing. Pavel ŠVEJDA, CSc., FEng.(pedseda)PhDr. Ivo ULRYCHIng. Josef VONDRÁEKDoc. Ing. Štefan ZAJAC, CSc.SAZBA, GRAFIKA, TISKSdružení MAC, s.r.o.U Plynárny 85, 101 00 Praha 10REGISTRACEna Ministerstvu kultury Rpod . MK R E 6359Mezinárodní standardní ísloISSN 1210 4612PETISK INFORMACÍpovolen s uvedením prameneCENA65 K(u len zahrnuta v lenském píspvku)roní pedplatné: 260 K– Technologický prol R (P. Švejda) 2– Výzkumné organizace (M. Blažka) 3– Program TIP – vera, dnes a zítra (M. Štícha) 5– Dosavadní výsledky a perspektiva programu Eurostars (S. Halada) 7– esko – americká spolupráce ve VaVaI (S. Lauerová) 11ASOCIACE INOVANÍHO PODNIKÁNÍ R 13 Vedení 14. 3. 2011 SPOLENOST VDECKOTECHNICKÝCH PARK R 14 Výbor 15. 3. 2011 XXI. valná hromada Mezinárodní porada editel VTP,9.–10. 6. 2011, Havlíkv Brod ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ 15 Valné shromáždní ASOCIACE STROJNÍCH INŽENÝR 17 Dvacet let ASI VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ 18 Zelená kniha Evropské komise Lidské zdroje ve VaVaI ESKÁ SPOLENOST PRO JAKOST 19 SYMA 2011 Centrum excelence SJ TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 20 Kontaminace organickými látkami Inovace studia nanomateriály Význam nanotechnologií pro životní prostedí Studenti eší zadání z praxe Nanovlákna RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE 24 Informace o zasedání ESKÁ KONFERENCE REKTOR 24 Zasedání Pléna TECHNOLOGICKÁ AGENTURA R 24Program veejných zakázek BETA ICC R 25 Strategie konkurenceschopnosti REGIONY 25 Projekt FLAMME Moravskoslezský kraj – nejvyšší as pro inovace Projekt Era-Net Crosstexnet Inovaní audity v regionu Jihovýchod MEZINÁRODNÍ SCÉNA – ZAHRANINÍ STYKY 27 Projekt Clusters Cord Treniansko – zlínská inovaní platforma PEDSTAVUJEME SE 28 CzechInno, z.s.p.o. Inovacentrum VUT Vdeckotechnický parka centrum transferu technologií pi UTB ve Zlín INNOST NAŠICH PARTNER 30 CESNET, z.s.p.o. KONFERENCE – SEMINÁE – VÝSTAVY 30 Z-2011, Lipsko Vzdlanostní spolenost, Praha AMPER 2011, Brno Hannover Messe 2011 FOR INDUSTRY 2011, Praha EMO Hannover 2011 LITERATURA 36 Program Eurostars CENA INOVACE ROKU 37 Charakteristika produkt estná uznání 2010 ZKUŠENOSTI – DISKUZE 38 Výzkum, vývoj a konkurenceschopnost SYSTÉM INOVANÍHO PODNIKÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE 39PÍLOHA TRANSFER TECHNOLOGIÍI–VIII Klub inovaních rem EUREKA, Eurostars Aktivity MOBILITY v roce 2011 Cena Inovace roku 2011 Systém inovaního podnikání v R Uzávrka tohoto ísla: 12. 5. 2011Uzávrka ísla 3/2011: 20. 7. 20112/2011 1

Technologický prol RPavel ŠvejdaAsociace inovaního podnikání RAsociace inovaního podnikání R (dále AIP R) plní od svéhozaložení 23. 6. 1993 úlohu nevládní organizace pro oblast inovaníhopodnikání, transferu technologií a vdeckotechnických park.Na její innosti se krom tí zakládajících len – Spolenost vdeckotechnickýchpark R, Spolenost pro podporu transferu technologií(ukonila svoji innost k 31.12.2010) a eská spolenost pronové materiály a technologie – aktuáln podílí celkem 30 subjekt,z toho 3 zahraniní. V jejich strukturách psobí cca 84000 fyzickýchosob a tém 1200 právnických osob.AIP R zahájila svoji innost v pímé souvislosti zmn, uskutennýchv roce 1989, zejména s ukonením innosti Státní komise pro vdeckotechnickýa investiní rozvoj, kdy bylo poteba vytvoit nový systéma podmínky pro oblast výzkumu a vývoje – pro inovaní podnikání v R.Na poátku 90. let, v období privatizace vdeckovýzkumné základny,proto AIP R iniciovala vytvoení Systému inovaníhopodnikání v R s jeho základními ástmi – hlavní partnei, vybranéústední orgány státní správy, subjekty sdružené v AIP R a podnikatelskésubjekty. Tento Systém se stal a je základem její innosti,je dále rozvíjen a zdokonalován.V období pípravy vstupu R do Evropské unie pipravila AIP Rv rámci programu KONTAKT – mezinárodní vdeckotechnická spolupráce– v souinnosti s partnery v SRN návrh projektu Technologickýprol R, který eší od roku 1998 v souinnosti se svýmipartnery a garanty.S ohledem na aktuální vývoj Systému a Inovaní infrastrukturyv R budou do této ásti databáze zaazovány další typy subjekt,nap. subjekty vzniklé v rámci OP VaVpI a OP Prosperita. poty zamstnanc (19 velikostních kategorií od 0 do více než10000 zamstnanc) kraje/okresyVzhledem k tomuto uspoádání databáze je možné, aby regionální(krajské) orgány a organizace mohly využít tyto informace pi pípravregionálních (krajských) technologických prol tak, jak to nap. již dlajív Jihoeském kraji a pipravují v Královéhradeckém a Zlínském kraji. odvtví (60 odvtví) technologie (15 skupin)Redakní systém umožuje tuzemským a zahraniním uživatelmrychle nalézt potebné informace o subjektech, které v R vyvíjejísvoji innost v hledaných odvtvích a technologiích. To pedstavujepodmínky pro úspšné využívání TP R ze strany tuzemskýcha zahraniních subjekt.Webová stránka je uspoádána v redakním systému a proto jeVýznam Technologického prolu R a jeho základní souástiTechnologický pro l R (dále TP R) pedstavuje pro AIP Rjednu ze svých nejvýznamnjších inností, od roku 1998 je rovnžprojektem, ešeným v rámci programu KONTAKT. Má dva nejdležitjšívýstupy: provozovanou domovskou stránku (www.techpro l.cz) každoron vydávaný CD ROM Technologický pro l R (v tomtoroce aktuální verze 11)Oba tyto výstupy jsou zpracovávány v eském, vybrané ásti (zejménadatabáze) v anglickém jazyku.Píprava a vydávání TP R je chránna kombinovanou ochrannouznámkou (dále OZ), zapsanou v rejstíku Úadu prmyslovéhovlastnictví (dále ÚPV) . 443442 ze 4. 12. 2006.Krom této OZ má AIP R zapsány v rejstíku ÚPV tyto kombinovanéOZ:. 106078 z 20. 11. 1995 Inovaní podnikánía transfer technologií (asopis). 429295 z 25. 8. 2005 Cena Inovace roku (soutž). 429296 z 25. 8. 2005 Galerie inovací (prezentace)TP R pedstavuje komplexní soubor informací o subjektech,které psobí v rámci Systému inovaního podnikání v R. Tyto informacetvoí jeho základní ást – databázi TP R. TP R je v poslednímobdobí koncipován jako informaní portál o inovaním potenciáluR, o oblasti výzkumu, vývoje a inovací.Databáze TP RTato ást TP R pedstavuje aktuáln 3064 záznam o subjektech,psobících v rámci inovaní infrastruktury R ve lenní: typy organizací (15 skupin organizací):– Vysoké školy a jejich fakulty– Pracovišt Akademie vd R– Resortní výzkumné organizace– Privátní výzkumné organizace– Pracovišt transferu technologií– Vdeckotechnické parky– Asociace, spolky a sdružení pro inovaní podnikání– Hospodáské komory– Ministerstva– Poradenské organizace– Regionální rozvojové agentury– Regionální poradenská a informaní centra– Inovaní rmy– Technologické platformy– Výzkumná centramožné vyhledat požadované údaje v databázi v jakékoliv kombinacidle piložených seznam. U jednotlivých subjekt jsou údaje uspo-ádány ve struktue obdobné odpovídajícím údajm v ostatních zemích.Tyto údaje vytváejí kvalitní základnu vdeckotechnických informacív rámci ICSTI (Mezinárodní centrum pro vdeckotechnickéinformace; na konferenci ICSTI 19. 5. 2011 v Budapešti budu informovato TP R a o vdeckotechnických parcích v R). Na webovéstránce jsou prbžn tvrtletn aktualizovány.Další ásti webové stránky TP R tvoí: Inovaní prostedí– Systém inovaního podnikání v R– Regionální inovaní infrastruktura– Dokumenty– Regionální inovaní strategie– Prmyslové zóny– Poradenské organizace– Státní podpora výzkumu, vývoje a inovací Inovaní proces– vymyslet (vysoké školy, výstupy z ústav AV R, vdeckotechnicképarky, výzkumná pracovišt)– vyrobit (inovaní rmy, estav, businessinfo)– prodat (CzechTrade, Svaz obchodu a cestovního ruchu R,EB, EGAP)2 2/2011

Inovaní produkty– úspšné inovaní produkty v rámci soutže o Cenu Inovaceroku 2007–2010 Mezinárodní spolupráce– mezinárodní organizace– Národní sí NICER– Enterprise Europe Network RAIP R je od roku 2008 asociovaným partnerem tohoto projektu– mezinárodní programy VaVaI Public relations– seznam prezentací– prezentaní CD ROM, aktuáln esko-anglická verze 1Nejdležitjší úkoly do 31. 12. 2011 v rámci projektu ME 950(2007–2011): využívat TP R jako tuzemského a mezinárodního zdroje informacío inovaním potenciálu R:– v rámci vdeckotechnických informací– pi o ciálních a dalších prezentacích R– v píprav odborník v oblasti výzkumu, vývoje a inovací(píprava publikace Základy inovaního inženýrství)– využívat TP R pi píprav Technologických pro l kraj Ra dalších obdobných regionálních dokument– dále zkvalitovat rozsah a kvalitu TP R, využívat ho v rámciICSTI a v souinnosti s dalšími zahraniními partnery jakozákladní informaci o inovaním potenciálu R.Cíle TP R do dalšího období – od 1. 1. 2012 v rámci pipravovanéhoprojektu v psobnosti MPO:Úsilí AIP R a jejích partner a garant bude i nadále smovatke zkvalitování údaj a jejich aktualizaci na provozované webovéstránce TP R a vydávaném CD ROM s cílem vytvoit esko--anglický portál o výzkumu, vývoji a inovacích v R, o inovanímpotenciálu R.Od 1. 1. 2012 budou ešení nového projektu TP R pedstavovattyto innosti:Píprava a provozování databáze– aktualizace dat, záznamy o nových subjektech vetn dalšíchtyp organizací– píprava, aktualizace a zprovoznní speci ckých informací(nabídky VŠ, regionální rozvojové agentury apod.)– další informace (pracovišt VaV, výrobní a obchodní rmyapod.)– prezentace inovaních produkt (výrobky, technologicképostupy – Cena Inovace roku)– prezentace autor inovaních produkt (v rámci projektuVizionái)– prezentace inovaních rem– prezentace program mezinárodní spolupráce ve VaV(programy, ešené projekty)– souinnost se zahraniními partnery AIP R– národní sí NICER– odkazy na mezinárodní organizace VaV– doplnní databáze Inovaních produkt– prezentace Systému inovaního podnikání v R– provozování www.techpro l.cz a jeho aktualizace– souinnost s regiony a informace o regionálních inovaníchstrategiích – prezentace projektu v tuzemsku a v zahraniíPrezentace TP R (úkoly roku 2012, v dalších letech obdobné cíle)– píprava výroby CD ROM verze 12 (5000 ks)– prezentace v ip tt (20. roník) a dalších titulech– prezentace na 4 vybraných konferencích a veletrzíchv zahranií– prezentace na INOVACE 2012, 19. mezinárodní sympoziums výstavou– (4. – 7. 12. 2012) a dalších 3 vybraných konferencícha veletrzích v RSouinnost s kraji R– píprava a implementace regionálních inovaních strategií– píprava technologických pro l kraj– využití TP R v rámci RIS– vytváení regionální inovaní infrastruktury-– akce v krajích v oblasti VaVaIízení projektu– koordinace, marketing, ízení projektu a píprava public relations.Výzkumné organizaceMarek BlažkaV letošním roce probíhá posuzování všech výzkumných organizací,nejprve na úrovni poskytovatel podpory (resort) a pakna úrovni Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Základní informacejsou veejn pístupné na www.vyzkum.cz – Legislativa VaVaI –Institucionální podpora VO nebo jsou dostupné pímým odka zemna http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=560752.Pro toto posuzování probíhá, k emu je, jaké mže mít dsledkya jak to bude dále, jsou nejastjší otázky k této problematice,které pi jednáních s poskytovateli zaznly a které jsou pedmtemtohoto lánku.Co jsou to „výzkumné organizace“?Výzkumná organizace je, zjednodušen eeno, libovolná organizace,která spluje a dodržuje uritá pravidla a získává za to výhodypi podpoe výzkumu a vývoje ze státního rozpotu. Nejde tedyo právní formu organizace (jako jsou veejné vysoké školy, veejnévýzkumné instituce, a.s., s.r.o. atd.). Pravidla i výhody nestanovujeeská republika, ale Evropská komise, základním dokumentem je„Rámec spoleenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“(2006/C 323/01) – v eské i anglické verzi (eská verze, i když„úední“, má adu chyb) na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=862.V Rámci je výzkumná organizace de nována v ásti 2. 2. d), v zákon. 130/2002 Sb. je de nována v § 2 odst. 2 písm. d). Ob de -nice, i když jsou obsahov stejné, mají jinou dikci (a dvod je celáada – Rámec není právní pedpis, i když se na nj právní pedpisyES odkazují a vychází z nj; v eském právním ádu se v zákonechneuvádí píklady aj.).2/2011 3

Program TIP – vera, dnes a zítraMartin ŠtíchaMinisterstvo prmyslu a obchoduMinisterstvo prmyslu a obchodu je poskytovatelem úelovéa od roku 2011 nov i institucionální podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích.Podpora inovací se odehrává zejména formou konancovánívybraných program v rámci Operaního programu podnikání a inovace,institucionální podpora je od letošního roku pidlována devítivýzkumným organizacím z oblasti prmyslového výzkumu a vývojena základ hodnocení jejich výsledk a úelová podpora nov zahajovanýmprojektm je poskytována v programu „TIP“. Celkový objem -nanních prostedk na podporu výzkumu, vývoje a inovací v rozpotovékapitole Ministerstva prmyslu a obchodu iní v letošním roce cca4 mld. K, z toho 3,2 mld. K tvoí úelové výdaje na programy „TIP“a „Trvalá prosperita“, ádov 610 mil. K je ureno ke konancováníprogram „Potenciál“, „Prosperita“ a „Spolupráce“ v OPPI a 174 mil.K je rozepsáno na institucionální podporu výzkumných organizací.Program „TIP“ navazuje na pedchozí programy prmyslového výzkumua vývoje, zejména „Impuls“ a „Tandem“, které byly ukonenyv roce 2010. Z tchto program pebírá a dále rozvíjí vše dobré, ehobylo v jejich rámci dosaženo. Program „TIP“ zachovává jak širokéspektrum podporovaných výzkumn-vývojových aktivit prakticky zevšech obor a podobor domácího prmyslu, tak i obecné zamenína podporu malých a stedních podnik, jako tomu bylo v programu„IMPULS“. Souasn zvýhoduje a prakticky podporuje úzkou spoluprácimezi prmyslem a výzkumnými organizacemi jak vysokoškolskými,tak akademickými, jako tomu bylo v programu „TANDEM“.Trocha historieProgram „TIP“ byl schválen vládou eské republiky a následnnoti kován Evropskou komisí na období 2009 až 2017 s celkovýmobjemem státní podpory ve výši 11,2 mld. K. Program se tak staljedním z prvních program v eské republice schválených píslušnýmiorgány EK a prvním noti kovaným programem, v nmž bylypln zohlednny rozdílné míry podpory v rámci jednoho projektudle Rámce spoleenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací(dále Rámec). Noti kace programu probíhala v letech 2007 až2008 a trvala celkem 14 msíc, bhem nichž MPO absolvovalos pracovníky DG Competition 3 kola otázek a odpovdí. Hlavnímdvodem relativn delšího prbhu noti kaního procesu byla pedevšímskutenost, že program již pedjímal principy a postupy úelovépodpory upravené Rámcem spoleenství, které v té dob ještnebyly zapracovány do eské legislativy. Jednalo se tedy v podstato vyjasování zpsob zajištní rozdílné míry podpory pro rznétypy píjemc a de nování nové kategorie výzkumných organizacív programu. Tyto diskuse byly pro MPO velmi pínosné a významnpisply k hladkému rozbhu programu „TIP“.První roník veejné soutže ve výzkumu a vývoji na program „TIP“pro rok 2009 byl pak vyhlášen pod silným asovým tlakem až zaátkemroku 2009. Schválený státní rozpoet na výzkum, vývoj a inovacepro rok 2009 reektoval jeden z cíl tehdy vládou erstv schválenéReformy systému výzkumu, vývoje a inovací v eské republice, kterýmbylo postupné posilování úelové podpory aplikovaného výzkumua vývoje. Rozpoet na rok 2009 umožnil Ministerstvu prmyslu a obchoduzahájit v programu „TIP“ rekordní poet celkem 441 novýchprojekt z celkového potu 600 došlých pihlášek za více než 1 mld.K, což byl naprostý rekord, který znamenal, že spolu s pecházejícímiprojekty v programech „Tandem“, „Impuls“ a „Trvalá prosperita“zajišovalo MPO v roce 2009 podporu více než 1000 výzkumn-vývojovýchprojekt. Míra úspšnosti v prvním roce programu „TIP“ dosáhlavýjimené a od té doby neopakovatelné výše 73,5 %. Dvodem protak vysokou úspšnost byla krom celkové výše rozepsané ve státnímrozpotu na rok 2009 pro program „TIP“ zejména skutenost, ževeejná soutž byla sice vyhodnocena v rekordním termínu v ervnu2009, nicmén k vzhledem k tomuto termínu píjemci zhusta kalkulovalis nižšími (vtšinou poloviními) výdaji na schválené projektyv roce zahájení a plný objem poteb roního nancování jednotlivýchprojekt se tak projevil až v roce následujícím.V roce 2009 v reakci na hospodáskou krizi rozhodla vláda Ro zmrazení celkového objemu státní podpory výzkumu, vývojea inovací na úrovni roku 2008. Podrobný rozbor dopad tohotoopatení je fundovan popsán v prvním letošním ísle tohoto asopisu.Zmrazení celkové ástky výdaj na VaVaI znamenalo i stagnaciv pedchozích letech utšen rostoucího objemu rozpotovékapitoly výzkumu a vývoje na MPO.V druhém roníku veejné soutže na program „TIP“ se toto opat-ení, spolu se strmým nárstem požadavk na nancování pecházejícíchprojekt, projevilo prudkým snížením potu nov zahájenýchprojekt. Ze 750 doruených žádostí o podporu (nárst o 25 %oproti pedchozímu roku) bylo nov zahájeno pouze 106 projekt(pokles o 76 %) za 351 mil. K, piemž míra úspšnosti se v roce2010 propadla na 14,1 % (absolutní pokles o 59 procentních bod).Výsledky tetího roníku programu „TIP“ byly vyhlášeny v lednuletošního roku. Z 857 doruených žádostí (další nárst o 15 %) bylodoposud podpoeno 198 nov zahájených projekt za 865 mil. K.Míra úspšnosti vzrostla v roce 2011 na 23,1 %.Dležitým aspektem pro úelovou podporu aplikovaného výzkumua vývoje bylo zahájení innosti Technologická agentury Rv roce 2009. Jejím hlavním úkolem je soustedit doposud roztíštnouúelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálníhovývoje od jednotlivých poskytovatel a postupn zajistit nancovánívtšiny poteb v této oblasti. Jako první pilotní program Technologickáagentura pipravila a v roce 2010 vyhlásila první kolo veejnésoutže na program „ALFA“. Tento program byl schválen vládou Rjako komplementární s programem „TIP“ s tím, že poskytovaná úelovápodpora se ídí totožnými právními dokumenty. Podrobnostio programu „ALFA“, podpoených projektech, dalších chystanýchprogramech a ostatní dležité informace lze nalézt na internetovýchstránkách Technologické agentury R. MPO úzce spolupracujes vedením TA R a ob instituce vzájemn koordinují své postupypi podpoe aplikovaného VaV.Trocha statistikyNa komplexní hodnocení programu „TIP“, jeho pínos, pozitivi negativ a jejich re exe pi úvahách o dalším zajištní úelovépodpory výzkumu, vývoje a inovací v eské republice je ješt brzy.Nicmén po tech letech každodenního zajišování úelové podporyv rámci tohoto programu, ešení drobných i vtších problém,nesetných pracovních jednání, porad a konzultací je v souasnédob již možno prezentovat nkteré obecnjší poznatky o dosavadnímprbhu programu.Za první ti roky bylo v rámci programu „TIP“ podpoeno celkem 745projekt za tém 6,5 mld. K. První graf znázoruje poty projektešených v jednotlivých letech dle jednotlivých obor výzkumu a vývojev lenní dle Informaního systému VaVaI. Ze znázornných údajvyplývá, že nejvíce podpoených projekt celkem nepekvapiv spadádo oboru „Technika a inženýrství“. Z grafu je nicmén rovnž zejmé,že v rámci programu „TIP“ mají možnost získat podporu a tuto ve skutenostii erpají i píjemci z obor Chemie, Lékaství, Vdy o zemi,Biologie a s trochou odstupu pak Matematika a fyzika, Informatika,Zemdlství, Spoleenské vdy a Vojenství.V následujícím grafu je obor Technika a inženýrství rozlennna podobory. Pokud by ml nkdo zájem zjistit, do kterých oborjsou tuzemští podnikatelé ochotni vkládat nanní prostedky na výzkuma vývoj a které tudíž považují z hlediska svých rozvojovýchzámr do budoucna za perspektivní, nalezne odpov v grafu .2. Podle potu podpoených projekt tvoí první ptici nejpoetnjizastoupených prmyslových podobor strojní zaízení a nástroje,2/2011 5

Tabulka . 1Výsledky Eurostars výzev v období 2008–2011Obrázek . 1Gracký pehled uzavených výzev Eurostars programu v období 2008–2010Cut-off1 Cut-off2 Cut-off3 Cut-off4 Cut-off5 Cut-off6Celkem2008 2008 2009 2010 2010 2011Celkový poetpedložených215 317 279 316 343 401 1 871projektCelkový rozpoetpedložených projekt 300 446 385 421 495 555 2 602(M€)Poet ešitelv pedložených667 1098 957 1061 1092 1302 4 926projektechZastoupení MSPv pedložených74% 73% 71% 71% 72% 72% 72%projektechPoet projekt splujícíkritéria Eurostars 189 245 236 268 309 ... 1 247projektuPoet projekt splujícíkvalitativní hranici 133 111 112 102 110 ... 568(´treshold´)Poet nancovanýchprojekt90 90 85 64 71 ... 400Celkový rozpoet nancovaných projekt 129 128 130 80 107 ... 574(M€)Financováníz veejných Eurostars 60 63 61 38 49 ... 271prostedk (M€)Úspšnost financováníprojekt v pomru k• projektmsplujícíEurostars kritéria47,6% 36,7% 36,0% 23,8% 23,0% ... 32,1%• projektm 67,0% 81,0% 75,9% 62.7% 64,5% ... 70,4%splujícíkvalitativníhraniciZdroj: EUREKA Sekretariát (2011)projekt, to znamená, že z celkového potu 1 470 podaných projektnevyhovlo podmínkám Eurostars programu16,2% projekt.Tyto projekty byly automaticky vyazeny z dalšího hodnocení provádnéhotechnickými experty a Eurostars nezávislým hodnotícímpanelem.V pti uzavených Eurostars výzvách z celkov hodnocených 1 247projekt kvalitativní parametry Eurostars programu, tj. požadovanéminimální bodové hodnocení (tzv. treshold),úspšn splnilo 568 projekt,což pedstavuje 49% hodnocených projekt. Tchto 568 projekttak získalo nárok žádat o spolunancování z veejných prostedkv souladu s pravidlem synchronizace národního nancování. To znamená,že disponibilní nanní prostedky v jednotlivých úastnickýchzemích jsou pidlovány podle bodovaného poadí projekt, kteréje ureno na základ hodnocení Eurostars nezávislého hodnotícíhopanelu a schváleno Skupinou vysokých pedstavitel, jež zastupujízúastnné zem EUREKY v Eurostars programu.Financování z národních Eurostars prostedk získalo v ptiuzavených výzvách celkem 400 projekt a tato podpora z ve-ejných prostedk pedstavuje ástku 271 milion euro. Celkovýrozpoet tchto 400 projekt je 574 milion euro.V první výzv bylo z veejných prostedk financováno 90 Eurostarsprojekt z potu 133 projekt, které splnily kvalitativníhranici, tj. 67% projekt. Ve druhé výzv kvalitativní požadaveksplnilo 111 projekt a financování bylo piznáno 90 projektm.To pedstavuje úspšnost 77%. V tetí výzv bylo 112 projekthodnoceno nad požadovanou kvalitativní hranicí a z toho 85projekt získalo spolufinancováni, což odpovídá 76% úspšnosti.Ve tvrté uzavené výzv obdrželo 64 projekt financováníz veejných prostedk z potu 102 projekt, jež splnily kvalitativníbodové hodnocení a to pedstavuje úspšnost 67%. V pátévýzv z 110 projekt, které splnily kvalitativní hranici, financovánízískalo 71 projekt a to odpovídá 64% úspšnosti. V ptivyhodnocených Eurostars výzvách prmrná úspšnost financováníprojekt z veejných prostedk, které splnily kvalitativníhranici, je 70,4%.V gra ckém pehledu jsou výsledky šesti Eurostars výzev v období2008–2011 uvedeny na obrázku . 1.Zdroj: EUREKA Sekretariát (2011)Vysvtlivky:Application received – Poet pedložených projekt; Application eligible– Poet projekt splující kritéria Eurostars projektu; Applicatinabove treshold – Poet projekt splující kvalitativní hranici; Projectfunded – Poet nancovaných projekt.Charakteristika pedložených Eurostars projektEurostars projekty pedložené v šesti výzvách v období 2008–2011 vykazují velmi podobné údaje o jejich základní charakteristice.Prmrný rozpoet, prmrný poet ešitel, prmrnýpoet zúastnných zemí a prmrná doba ešení se v jednotlivýchuzavených výzvách tém neliší. Nepatn se pouzezkracuje prmrná doba ešení projekt. V první výzv dobaešení byla 30 msíc a v poslední šesté výzv je 27 msíc(maximální doba ešení Eurostars projektu mže být 36 msíc).Typický Eurostars projekt má rozpoet kolem 1,4 milion euroa zahrnuje malé ešitelské konsorcium vtšinou se dvma ažtemi ešiteli, kterými jsou malé a stední podniky a v omezenémpotu i velké prmyslové spolenosti a výzkumné ústavy nebouniverzity. Pehled charakteristických údaj Eurostars projektuvádí tabulka . 2.Tabulka . 2Celkový poetpedložených projektPrmrný rozpoetprojektu (M€)Prmrný poet ešitelv projektuPrmrný poet zemív projektuPrmrná doba ešeníprojektu (msíce)Charakteristika pedložených Eurostars projektZdroj: EUREKA Sekretariát (2011)Cut-off1 Cut-off2 Cut-off3 Cut-off4 Cut-off5 Cut-off6215 317 279 316 343 4011.4 1.5 1.5 1.3 1.4 1.43.3 3.4 3.4 3.4 3.2 3.22.4 2.5 2.4 2.4 2.3 2.330 29 29 27 27 27V souladu s podmínkami Eurostars programu hlavním ešitelemprojektu musí být malý a stední podnik s vlastní výzkumnou inností.Spolen s tzv. výrobními malými a stedními podniky byly dominujícímiúastníky pedložených Eurostars projekt v šesti výzváchv období 2008–2010. Malé a stední podniky obou typ v nich v prmrupedstavují 73% ešitelských organizací. Ostatní spoluešitelév tchto projektech byly výzkumné organizace a univerzity – 21%úastník a zastoupení velkých podnik bylo v rozsahu 5% spolu-ešitelských organizací. Gra ckou informaci o ešitelích Eurostarsprojekt vetn procentuálního zastoupení malých a stedních podniks výzkumnou inností zahrnuje obrázek . 2.Celkový pehled zamení pedložených pedložených Eurostarsprojekt v šesti výzvách v období 2008–2010 podle technologickýchoblastí uvádí obrázek . 3. Pevažující ást pedloženýchprojekt – v prmru 40% bylo zameno na problematiku informanícha komunikaních technologií. To obecn odráží výzkumnéa inovaní innosti evropských malých a stedních podnik,které se zúastují evropské mezinárodní spolupráce. Pibližn20% Eurostars projekt se týkalo ešení biotechnologií a medicínskýchotázek. Okolo 15% pedložených Eurostars projekt bylosvým obsahem cíleno na tematiku prmyslových technologií, jakoje nap. problematika nových materiál, nebo ízení výrobníchproces.8 2/2011

které organizaci nasmrují její vztah k Eurostars programu jsou následující: Mohu splnit podmínky pro úast v Eurostars programu (hlavníešitel a/nebo poluešitel)? Mám zajištny vlastní prostedky na ešení projektu? Mohu provést a ídit zámr výzkumu a/nebo inovace a/neboobchodní innosti? Mám pedstavu o koordinaci ešení projektu a s kým musímspolupracovat v rámci projektu? Mohu splnit a vyhovují mi stanovené asové podmínky projektu(doba ešení projektu a uvedení výsledku ešení na trh)? Mám dostatek znalostí a strategii tržního uplatnní výsledkprojektu? Mohu získat nancovaní z národních úelových prostedk? Mám zkušenosti z mezinárodní spolupráce ve výzkumua inovacích? Mohu požádat o metodickou podporu národní agentury pipíprav projektu?Vyhodnocení dotazníku je jednoduché a pro kladné hodnocení odpovdise použije (+), v pípad stední odpovdi (možná, omezen)je hodnocení (?) a pro zápornou odpov (-). Eurotars programujepro organizaci vhodný nanní mechanismus a nástroj mezinárodníspolupráce pokud odpovdi jsou ve všech pípadech (+). V pípadjedné až dvou odpovdí (?) je nutno podrobnji rozebrat píiny tchtoodpovdí a hledat podrobnjší zdvodnní, zda konená odpov je(+) nebo (-). Pokud stední odpovdi znan pevažují nebo naprostávtšina odpovdí je (-) potom Eurostars program mže být proorganizaci pouze jako orientaní cíl, ale v souasnosti jeho využitía píprava nebo úast v Eurostars projektu nejsou možné.Britská konkurence Eurostars programuNový britský program na podporu malých a stedních podniknabízí grantové nancování pro provádní jejich vlastního výzkumua vývoj nových výrobk, technologických proces a služeb.Tento program promalé a stední podniky, který byl zahájenv dubnu tohoto roku, jednozan konkuruje na národní úrovniEurostars programu. Program koordinuje Rada pro prmyslovoustrategii a nanní podpora pro malý a stední mže být poskytnutaaž do výše 250 000 liber.Program koordinuje Rada pro prmyslovou strategii a nannípodpora pro malý a stední mže být poskytnuta až do výše 250 000liber, piem jsou nabízeny ti typy grant pro následující innosti: Výzkum trhu a možnosti tržního uplatnní nového výrobku,technologického procesu nebo služby vetn vypracováníúvodního podnikatelského zámru. Maximální nanní podporamže init 25 000 liber. Prozkoumání technické proveditelnosti a komerníhopotenciálu nového výrobku, technologického procesunebo služby nové, jako je napíklad studie proveditelnostizákladního prototypu, odborné testování apod. Úinná nanní podpora múže být poskytnuta do výše 100 000 liber. Vývoj prototypu nebo demonstraní technologické linky, ochranaduševního vlastnictví, detailní výzkum pro uvedení výrobku,technologické procesu na trh vetn produktového designu.Výše poskytnuté podpory mže být až 250 000 liber.Ve vyhlášení nového programu se uvádí, že jeho strategie vycházíze skutenosti, že malé a stední podniky nemají velmi astopotebné vlastní nanní prostedky, které by mohly investovatdo inovací, protože to je spojené s vysokou mírou rizika a nejistotypro zajištní jak vlastního výzkumu a vývoje vývoje, tak následnéhouvedení a komerního využití nových nápad. Nabídkaásteného nancování výzkumu a vývoje malých a stedníchpodnik prostednictvím nového programu by proto mla pomocimnohabritskýmmalým a stedním podnikm pekonat tyto bariérya rozhodnout se pro aktivní inovaní kroky a tím i zvýšení jejichvlastní konkurenceschopnosti.Pro srovnání je nutno uvést, že britské prostedky pro úelové nancování Eurostars programu jsou v roní výši 1,33 milioneuro, tj. 1,17 milion liber. Tyto Eurostars prostedky ve VelkéBritánii ve srovnání s novým národním programem pro podporumalých a stedních podnik a jejich výzkumu a inovací v podstatpedstavují pouze nanní objem pro tyi grantové podpory v rámcinárodního programu.Výhled a další vývoj Eurostars programuPrbžné hodnocení Eurostars programu provedeného skupinouexpert ve svých závrech konstatovalo, že Eurostarsvytváí velmi efektivní a vyvážený model pro mezinárodní spoluprácive výzkumu a vývoji, který je založen na propojení národníchprogram a centrální koordinace a hodnocení projektvetn nancování z národních a unijních veejných prostedk.Mechanismus Eurostars program se ukázal jako velmi úelnýnástroj pro evropské malé a stední podniky provádjící výzkuma inovace ve spojeni s mezinárodní evropskou spoluprací.Nutnézlepšení vyžaduje, aby byla zkrácena doba pro uzavení smlouvyo nancování mezi ešitelem Eurostars projektu a národní nancujícíagenturou.Zájem o Eurostars program se rozšiuje za hranice Evropy a nkterýchpípadech projekty vedené evropským malým nebo stednímpodnikem s výzkumnou inností mají v spoluešitelském konsorciupartnery z Brazílie, ínské lidové republiky, Jižní Koreje,Taiwanua Spojených stát amerických.Rada pro konkurenceschopnost Evropské unie projedná dosavadníinnost a výsledky Eurostars programu na svém pravidelnémzasedání koncem kvtna. V doprovodném podkladu pipravenémEvropskou komisí pro toto jednání se uvádí následující shrnutí: Eurostars prokázal v prvních letech innosti dobrý potenciáljako program, který je v zájmu malých a stedních podnikprovádjící výzkum a vývoj a podporuje jejich inovaníinnosti. Evropská komise bude proto stávající program nadálepodporovat do roku 2013 v souladu s jeho zadáním. innost Eurostars programu vyžaduje nkterá zlepšenía v tomto ohledu klíovým opatením k úspchu je podstatnzkrátit dobu pro uzavení smlouvy o národním nancování. Proces sjednocování národních program zúastnnýchEurostars zemí potebuje z širší perspektivy posílit.Sekretariát EUREKY a Eurostars úastnické zem by protomly zvýšit úsilí s cílem urychlit harmonizaci národníchpedpis pokud jde o spolené Eurostars postupya zpsobilost hodnotících kritérií. Evropská komise bude aktivn zapojena do diskuse o možnostinavázat na souasný Eurostars program v rámci píštíhoprogramovacího období v souladu s pípravou spolenéhounijního strategického rámce pro nancování výzkumu a inovacía s pihlédnutím k širšímu politickému kontextu strategie Unieinovací.lenské zem EUREKY vytvoily poátkem letošního roku vlastnípracovní skupinu, která pipravuje návrh na pokraování Eurostarsprogramu po roce 2013. Zatím pipravené dokumenty se zamujíjak na optimální rovnováhu úinnosti a systému ízení a koordinacenavazujícího programu, tak na strategické zalenní Eurostars-2v rámci podpory a mezinárodní spolupráce malých a stedních podnikv kontextu inovaní strategie Evropa 2020 a pípravy unijníhostrategického programového rámce pro nancování výzkumu a inovacív období 2014–2020.Výzkum a inovace v malých a stedních podnicích a jejichmezinárodní spolupráce nemohou být svazovány s administrativnínároností, která je produktem Rámcového programuvýzkumu a technického rozvoje Evropské unie. Malé a stednípodniky potebují také snadný pístup k zdrojm veejnéhoi kapitálového nancování a jejich úspšná mezinárodní spoluprácenemže být svazována s pedstavou p rojekt s úastívelkého potu spolupracujících organizací napí Evropu. Toodporuje pirozenému statutu a chování malých a stedníchpodnik na trhu a jejich možnostem spojených s administrativnízátží.Malé a stední podniky pedstavují naprostou vtšinu remv Evrop ahrají podstatnou úlohu pi podpoe národní i evropskékonkurenceschopnosti a zamstnanosti. Psobí jako zdroj obnovya jsou hnací silou pro rozvoj nových obchodních oblastí. Výzkuma vývoj se staly komplexnjšími a jsou také spojeny s velkými nákladya riziky. To znamená, že pro malé a stední podniky je mnohemobtížnjší provádt vlastní výzkum a vývoj a inovaní inností,než pro velké spolenosti. Eurostars-2 se proto pipravuje s cílempomoci tmto malým a stedním spolenostem a také spoluvytvá-et ucelený systém nanní podpory a marketingových znalostí prorychlé komerní uplatnní jejich výrobk, technologických procesa služeb.10 2/2011

esko – americká spolupráceve výzkumu, vývoji a inovacíchSimona LauerováAmerické vdecké informaní stedisko, o. p. s.Americké vdecké informaní stedisko, o. p. s. (AMVIS) poskytujeinformaní, poradenské a servisní služby v oblasti esko – americkéspolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pomáhá rozvíjetkontakty mezi vdci obou zemí a posiluje spolupráci mezi národnímia mezinárodními vládními i nevládními institucemi v oblasti výzkumu,vývoje a komercionalizace technologií, poádá odborné semináea konference. AMVIS rovnž organizuje pednášky americkýchodborník v R a sponzoruje úast významných americkýchexpert na konferencích a sympóziích v R.esko – americká spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích seuskuteuje pedevším na základ Dohody mezi vládou eské republikya vládou Spojených stát amerických ve výzkumu a vývoji,podepsané v roce 2007. AMVIS úzce spolupracuje s Ministerstvemškolství, mládeže a tlovýchovy v rámci Programu KONTAKTa KONTAK II, pro které zabezpeuje pijímání žádostí o nannípodporu esko – americké spolupráce. Návrhy projekt, které spl-ují všechny formální požadavky, jsou AMVISem zasílány k posouzeníminimáln dvma odborným oponentm. Po ukonení hodnotícíhoízení jsou projekty spolen s hodnoceními oponent pedloženyk posouzení esko – americké smíšené komisi, která vypracujedoporuení pro nancování pro Radu programu KONTAKT.Program KONTAKT (VES03 – VES10)Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy v letech 2003 – 2009vyhlásilo podle zákona . 130/2002 Sb., o podpoe výzkumu a vývojez veejných prostedk a o zmn nkterých souvisejících zákon(zákon o podpoe výzkumu a vývoje), ve znní pozdjších pedpis,opakovanou veejnou soutž ve výzkumu a vývoji o poskytnutíúelových prostedk na programové projekty výzkumu a vývojenaplující cíle programu mezinárodní spolupráce KONTAKT (ME).Pedmtem veejné soutže ve výzkumu a vývoji byla podporaúasti eských institucí ve dvoustranných aktivitách se státy, s kterýmimá eská republika sjednanou platnou mezinárodní dohodouo vdeckotechnické spolupráci, nap. USA, vetn National ScienceFoundation (NSF), Francie – Program BARRANDE, Rakousko– Program AKTION, Japan Society for the Promotion of Science(JSPS) a Deutscher Akademischer Austausch Dienst (DAAD),i v mnohostranné spolupráci, nap. SEI, OECD, ERA-NET(+).esko – americká spolupráce v rámci programu KONTAKTzahrnovala: projekty pijímané AMVISem na základ mezivládní dohodyz roku 1998 a následn z roku 2007 ze všech oblastí výzkumua vývoje – základní vdy, životní prostedí, medicína, energetika,zemdlství atd. projekty pijímané zahraniním odborem Akademie vd Rna základ Ujednání o vdecké a technické spolupráci meziNárodní vdeckou nadací USA (National Science Foundation– NSF) a Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovyR z roku 1994. V rámci Ujednání byly nancovány pouzeobory základního výzkumu spadající pod NSF. Po zmnách nancování mezinárodní spolupráce v NSF byla v roce 2009platnost Ujednání ukonena.Poet návrh projekt esko – americké spolupráce pijímanýchAMVISem bhem let postupn narstal a v posledních letechpedstavoval zhruba 50 % všech podaných návrh v programuKONTAKT. Bhem let došlo k postupnému pesunu žádostí podávanýchpes AV R na AMVIS. Délka trvání projekt se pohybovalav rozmezí 1 až 5 let. V posledních dvou letech byla maximální délkatrvání projekt snižována až na 3 roky vzhledem k postupnémuukonování programu KONTAKT.Informace o potech podaných návrh o podporu esko – americkévdecké spolupráce prostednictvím AMVISu a úspšnost pidlení nanních prostedk ve veejné soutži po jednotlivých letech(VES03 – VES10) jsou uvedeny v Tab. 1. První ást tabulky obsahujeúdaje o žádostech administrovaných AMVISem a ve spodní ástije uveden poet projekt nancovaných v programu KONTAKT celkem(všechny zem, vetn USA). Celkový poet pijatých žádostído programu KONTAKT v rámci VES08 byl 126, do VES09 bylo pijato155 návrh a do VES10 podalo návrh projektu 158 uchaze.Vysoké procento úspšnosti projekt esko – americké spoluprácev posledních letech je dokladem velké aktuálnosti ešených problém,vysoké odborné úrovn ešitelských tým a v neposlední adi kvality vypracování návrh projekt.Tab. 1 Podané a nancované návrhy projekt esko – americké spoluprácea celkové poty nancovaných projekt pro jednotlivé veejnésoutže programu KONTAKT (ME)ProjektyVES03VES04VES05VES06VES07VES08VES09VES10CelkemPodané 2 1 30 19 33 50 69 57 261Financované 2 0 21 15 26 16 56 46 182Zamítnuté 0 1 9 4 7 34 13 11 79Úspšnost 100 % 0 % 70 % 79 % 79 % 32 % 81 % 81 % 70%Financované – KONTAKTcelkemÚspšnost – KONTAKTcelkem98 1 110 57 66 41 78 92 5432 % 0 % 19 % 26 % 39 % 39 % 72 % 50 % 34 %Nejvtší rozpotovou položkou nancovaných projekt bylocestovné, dále bylo možné do žádosti zahrnout položky – provoza údržba, další provozní náklady, služby, náklady na zveejovánívýsledk, doplkové náklady a od roku 2009 i osobní náklady.Objem pidlených nanních prostedk na projekty esko – americkéspolupráce (AMVIS) pro jednotlivé veejné soutže a souasnroní podpora Ministerstva školství pro nové a bžící projektyjsou shrnuty v Tab. 2. K údajm za rok 2011 a 2012 bude nutné pipoítatschválené nanní prostedky v rámci programu KONTAKTII, tzn. VES11 a VES12. Poslední projekty schválené k nancovánív rámci programu KONTAKT budou ukoneny k 31. 12. 2012.Tab. 2 Objem nanních prostedk pro projekty esko – americkéspolupráce v tis. K – Program KONTAKTRok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 CelkemVEStis. KVES03 272 460 546 260 0 1 538VES04 0VES05 3 068 4 860 6 613 7 402 21 943VES06 5 399 5 096 5 978 4 345 90 20 908VES07 2 644 9 151 8 872 7 084 5 981 33 732VES08 7 780 7 677 7 294 6 407 5 881 35 039VES09 24 414 23 987 23 334 21 849 93 584VES10 27 834 27 812 27 674 83 320PodporaMŠMT272 460 3 614 10 519 14 353 30 311 45 308 66 289 63 534 55 404 290 064Nejvtší poet nancovaných projekt esko – americké vdeckéspolupráce se zabývá výzkumem v již tradin silných oblastecheského výzkumu, jako jsou chemie, fyzika a matematika, hojn zastoupenouoblastí je lékaský výzkum a stále stoupá poet projektz oboru informatiky a zemdlství. Z Grafu 1 vyplývá, že zatímcovysoké školy byly v programu KONTAKT celkov úspšnjší v oborechmatematiky, fyziky, chemie, informatiky, biovd a technickýchvd, ústavy Akademie vd R naopak získaly více projekt v oblastimedicínského výzkumu a vd o Zemi.Další dva grafy znázorují rozdlení nancovaných projektesko – americké spolupráce v rámci veejných soutží VES09a VES10 podle typu výzkumné instituce, která získala podporu,a jednotlivých obor výzkumu (Graf 2) nebo výše pidlených -nanních prostedk (Graf 3). VES09 a VES10 byly vybrány vzhledemk tomu, že v obou soutžích bylo podáno zhruba stejné množstvížádostí, a výrazn oproti pedchozím kolm narostlo množstvípidlených nanních prostedk.2/2011 11

Graf 1 Rozdlení projekt po oborech pro vysoké školy, ústavy Akademievd R a ostatní organizace pro veejné soutže VES03 – VES10Graf 2 Rozdlení nancovaných projekt podle typu instituce a oboruvýzkumu – VES09 a VES10Graf 3 Rozdlení nancovaných projekt podle typu instituce a výšepidlené podpory – VES09 a VES10Píklady nancovaných projektesko-americké spolupráceKosmické poasí: Události ve slunením vtru jako prediktorygeomagnetické aktivityŠafránková Jana, Univerzita KarlovaRichardson John D., Center for Space Research, MITSelektivní katetrizaní ablace versus neselektivní ablace AVuzlu s implantaci bivertikulárního stimulátoruKautzner Josef, IKEMNatale Andrea, Cleveland Clinic FoundationAnalýza dynamických a statických vlastností QT intervalHalámek Josef, ÚPT AV R, v.v.i.Asirvatham Samuel J., Mayo ClinicKára Tomáš, FN u sv. AnnyAplikace optických systém Kirkpatrick Baez ve vesmíruPína Ladislav, Rigaku InnovativeCash Webster, University of ColoradoTechnologies Europe, s. r. o.Využití biologických postup pro bioremediaci pdkontaminovaných organickými xenobiotikyMacková Martina, VŠCHT v PrazeLeigh Mary Beth, University of AlaskaVelmi krátkodobá srážková a hydrologická pedpovzamená na prognózu pívalových povodníSokol Zbynk, ÚFA AV R, v.v.i.Kitzmiller David H., NOAA National Weather ServiceNovák Petr, HMÚGenov specické molekulární markery pro šlechtní hrachuna rezistenci ke koenovým houbovým chorobám roduFusariumSmýkal Petr, Agritec Plant Research s.r.o. Coyne Clarice,USDA-ARS Plant Germplasm Intr.Rotaní seismometry – návrh, konstrukce, kalibrace a polnítestováníKozák Jan, GFÚ AV R, v.v.i.Evans John R., U.S. Geological SurveyNumerické modely vícefázového proudní a transportuv porézním prostedí pi ochran životního prostedíBeneš Michal, VUT v PrazeIllangasekare Tissa, Colorado School of MinesVyužití zvratu pohlaví a proteomiky zmrazeného spermatuveslonosa amerického pro produkci kaviáruLinhart Otomar, JU v eských BudjovicíchMims Steve, Kentucky State UniversityProteomická identikace biomarker intraamniálního zántuv plodové vod pacientek se spontánním pedasnýmporodemKacerovský Marian, FN Hradec KrálovéMenon Ramkumar, Centennial Women‘s HospitalLeno Juraj, Univerzita obranyProgram KONTAKT IIProgram KONTAKT II navazuje na program KONTAKT, kterýbhem svého trvání prokázal své opodstatnní a byl zamen zejménana podporu spolupráce s lenskými státy EU, nebo eskárepublika nebyla lenem EU a rozvoj spolupráce ve výzkumu a vývojis partnerskými výzkumnými pracovišti v tehdejších lenskýchstátech byl dležitým pedpokladem pro úast v rámcových programechES. Cílem programu KONTAKT II je naopak podpoit dvoustrannoupípadn vícestrannou mezinárodní spolupráci eskýchinstitucí zabývajících se výzkumem a vývojem s drazem na spoluprácise státy, které nejsou leny EU – nap. Ruskem, Japonskem,Jižní Koreou, Izraelem, USA. Jako perspektivní jsou i další státy– Indie, Jihoafrická republika, Argentina, Chile. Pro podporu spolupráceve výzkumu a vývoji s tmito státy další možnosti nejsou.Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy vyhlásilo v roce2010 novou Veejnou soutž ve výzkumu, vývoji a inovacích o poskytnutíúelových prostedk na programové projekty výzkumu,vývoje a inovací (VES11) naplující cíle Programu na podporu mezinárodníspolupráce ve výzkumu a vývoji KONTAKT II (LH).Uchazei o úelovou podporu z programu KONTAKT II jsou zejménaveejné vysoké školy, veejné výzkumné instituce a dalšívýzkumné subjekty, které lze kvali kovat jako výzkumné organizacepráv podle lánku 2.2 písm. d) Rámce Spoleenství pro státnípodporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Uchazeemmže být také malý a stední podnik vymezený v ásti 2.2 písm. a)Rámce Spoleenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací(2006/C 323/01), a to zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací.Projektm základního výzkumu mže být poskytnuta úelovápodpora až do výše 100 % uznaných náklad.Návrh projektu musel být zpracován uchazeem v eském jazycev aktuální verzi elektronické pihlášky SW aplikace ePROJEKT proVES11 a souasn musel být odevzdán jeden výtisk návrhu projektupodepsaný statutárním orgánem, vetn píloh a dalších náležitostípožadovaných v souvislosti s prokázáním zpsobilosti uchaze-e do podatelny poskytovatele podle pokyn uvedených v zadávacídokumentaci. Pro projekty esko – americké spolupráce je nutnéodevzdat jeden kompletní výtisk návrhu projektu i na AMVIS, jinaknemže být žádost zaazena do oponentního ízení a pedloženak posouzení Smíšené komisi.Vzhledem k píprav nové elektronické aplikace ePROJEKT, zohledujícínové znní zákona . 130/2002 Sb. o podpoe výzkumu,experimentálního vývoje a inovací z veejných prostedk, bylo vyhlášenívýzvy k podávání návrh projekt na AMVIS v roce 2010oproti pedchozím letm posunuto a soutžní lhta AMVISu bylashodná s lhtou vyhlášenou MŠMT. V roce 2010 bylo AMVISupedloženo k posouzení 95 návrh projekt, z nichž bylo 22 žádostívyazeno pro formální nedostatky. Dvodem pro vyazení návrhuz dalšího zpracování bylo nesplnní podmínek veejné soutže –nedodání zákonem požadovaných píloh (4 návrhy), chybn vyplnnážádost (7), nekompletn podepsané pílohy (6) a nezaslánítištné verze na AMVIS (5). Další 2 žádosti zaslané na MŠMT v neoznaenéobálce byly také vyazeny. AMVIS zajistil v rámci hodnotícíhoízení dva odborné posudky pro 71 žádostí. Výsledky oponentníhoízení byly pedloženy k posouzení Spolené rad Dohodyo VT spolupráci mezi R a USA, která následn doporuila vybranéprojekty (61) s oznaením priorit A, B a C k nancování Rad programuKONTAKT II.Vyhlášení výsledk VES11 probhlo 14. ledna 2011. Ministerstvoškolství obdrželo celkem 135 žádostí o podporu a schválilo nancování55 projekt (cca 41 % úspšnost). Mezi nancovanými návrhyje 43 projekt esko-americké spolupráce a u sedmi z nich bylapvodn požadovaná výše dotace krácena.12 2/2011

VES 11VES 11Fyzikaa matematikaFyzikaa matematikaChemieVdyo ZemiBiovdyLékaskévdyZemdlstvíInformatikaChemie Vdy o Zemi Biovdy Lékaské vdy Zemdlství InformatikaTechnickéa aplikovanévdyVysoké školy 3 6 1 3 6 3 4 3 29AV R 2 5 6 3 16Ostatní 1 1Celkem 5 11 (9) 1 9 9 4 4 3 (2) 46 (43)Tab. 3 Financované projekty podle vdních obor a výzkumných institucí (celkový poet projekt je vyšší než poet nancovaných žádostívzhledem k tomu, že jsou zde uvedeny i instituce dalších ešitel projektu, v závorce je uveden poet registrovaných projekt)Technickéa aplikovanévdyVysoké školy 4 813 11 073 1 290 6 746 15 716 7 459 8 430 5 291 60 818AV R 5 579 9 254 18 847 9 243 42 923Ostatní 3 476 3 476Celkem (tis. K) 10 392 20 327 1 290 25 593 24 959 10 935 8 430 5 291 107 217Celkem (tis. USD) 196 750 10 1 076 2 917 357 185 25 5 516Tab. 4 Celková výše podpory (tis. K) podle vdních obor a typ výzkumných institucí a výše americké spoluúasti (tis. USD) podle oborCelkemCelkemPehled schválených i zamítnutých projekt esko-americkéspolupráce (vetn partnerských pracoviš v USA a výší podporyna eské i americké stran) je uveden na internetových stránkáchwww.amvis.cz. Rozbor nancovaných projekt podle typ výzkumnýchinstitucí, vdních obor a množství schválených nanníchprostedk obsahují tab. 3 a 4.AMVIS pedpokládá zveejnní nové výzvy pro podávání žádostío podporu esko – americké spolupráce v souinnosti s odboremmezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT koncem kvtna2011. Podrobnosti výzvy budou zveejnny na internetových stránkáchwww.amvis.cz. Po vyhlášení veejné soutže (VES12) – programKONTAKT II Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovyi na stránkách www.msmt-vyzkum.cz.Další možnosti získání podpory pro vdeckouspolupráci s USA Fulbrightova komise – stipendia pro studenty i výzkumnépracovníky, nancování Ph.D. studia Úad pro námoní výzkum (Of ce of Naval Research – ONR)pi Velvyslanectví USA v Praze – podpora vojenského výzkumua úasti eských vdc na konferencích v zahranií Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) –vojenský výzkum Howard Hughes Medical Institute – lékaský výzkum Národní ústavy zdraví (National institutes of Health – NIH) –lékaský výzkumVedení 14. 3. 2011Jednání ídil prezident AIP R K. Šperlink.V úvodu jednání pedali K. Šperlinka P. Švejda I. Fialové, vedoucí projektovéhooddlení Lékaské fakulty Ostravské univerzityv Ostrav ocenní za výstavní ást18. Týdne výzkumu, vývoje a inovací v RINOVACE 2010. Tato fakulta získala nejvícehlas úastník Ankety výstavní ástia stala se nejúspšnjším vystavovatelemINOVACE 2010, Týden výzkumu, vývojea inovací v R.V prbhu jednání byly schváleny tytonejdležitjší závry: informovat sekretariát AIP R o zmnáchkontakt (tel., fax, e-mail) len AIP R;Pedání ocenní (zleva P. Švejda, K. Šperlink,I. Fialová)zajistit vzájemné odkazy web stránek AIPR a len AIP R pedkládat návrh aktualit k umístnína web AIP R, ásti Aktuality a Z innostilen AIP R využívat „Diskusní fórum“, pedkládat návrhy,námty, doporuení a pipomínkyk inovanímu procesu v R a k mezinárodníspolupráci lenové vedení AIP R vzali na vdomíinformaci K. Šperlinka o aktuálním stavuv oblasti VaVaI v R:– píprava rekonstrukce RVVI (pípravajednání prezidenta SP R J. Mílas pedsedou vlády R P. Neasemkoncem bezna 2011)– na MŠMT námstek J. Koucký, vrchníeditel J. Hrušák, editel odboru J. Nantl(píprava koncepních materiál)– píprava politiky VaVaI na další období lenové vedení AIP R vzali na vdomíinformaci P. Švejdy o registraci zájmovéhosdružení právnických osob CzechInno Magistrátemhl. m. Prahy, registraní . 5/11.Sídlo sdružení Dukelských hrdin 29/471,170 00 Praha 7, jedním ze tí zakladatelsdružení je AIP R. lenové V sdruženíD. Kratochvíl, K. Kresta a P. Švejda. zahrnout CzechInno, z. s. p. o. do SIPv R (www.aipcr.cz) úvodním projektem sdružení je projekt Vizionái2011 (ocenní autor inovaníchprodukt/ výrobk, postup, služeb) lenové orgán AIP R vzali na vdomíinformaci P. Švejdy o prbhu a výsledcíchdvoustranných jednání 2011:– z 27 tuzemských subjekt (se temi zahraninímise tato jednání neuskuteují)je podepsána potebná dokumentaces 23; zbylé 4 zápisy podepsat pedstavitelisubjekt AIP R (FS VUT v Praze,ZU, UK a UTB ve Zlín) lenové orgán AIP R vzali na vdomíinformaci P. Švejdy o obsahové píprav18. roníku INOVACE 2011, Týden výzkumu,vývoje a inovací v R (6. – 9. 12.2011) s tmito nejdležitjšími závry:18. mezinárodní sympoziumINOVACE 2011– Plenární sekce, 6. 12. 2011 Strategie konkurenceschopnosti R,Systém inovaního podnikání v R,mezinárodní spolupráce Vernisáž výstavy se ktem CD ROMTechnologický prol R, verze 12,ktem publikace Základy inovaníhoinženýrství a setkání vystavovatela úastník INOVACE 2011– Odborné sekce, 7. 12. 2011 Enterprise Europe Network – Inovaceve službách transformují Evropu Den technologických platforem– Odborné sekce, 8. 12. 2011 Mezinárodní vdeckotechnická spolupráce– Aktivita MOBILITY, EUREKAa Eurostars esko – ruské inovaní fórum2/2011 13

Z jednání vedení AIP R18. mezinárodní veletrh invencía inovací, 6. – 9. 12. 2011 Výstavní sekce, formy prezentace;nové nebo nov koncipované výstavnísekce Technologický prol R – garanti,regiony Aktivita MOBILITY, KONTAKTII, GESHER/MOST16. roník Ceny Inovace roku 2011 Kritéria soutže, pihláška a pokyny k vyplovánípihlášky jsou uvedeny na www.aipcr.cz uzávrka pihlášek 31. 10. 2011 s povinnoukonzultací do 17. 10. 2011 vyhlášení výsledk a pedání ocenní,9. 12. 2011Informaní centrum INOVACE 2011 aktuální informace na www.aipcr.cz,možnost využít Diskusní fórumlenové vedení AIP R pi projednávánípípravy INOVACE 2011 poukázali na stávajícítuzemskou a zahraniní situaci v oblastiVaVaI („dvoukolejná Evropa“, programyKONTAKT II, EUREKA a Eurostars v psobnostiMŠMT, ERANET a Technologicképlatformy – nancování, cca 80 % remv R ve vlastnictví zahraniních majitel,nové strukturální programy 2014–2020 – -nancování nových center v rámci OP VaVpIa OP Prosperita; esko – ruská vdeckotechnickáa inovaní spolupráce – nový velvyslanecRF v R S. B. Kiselev; doporuení,aby na INOVACE 2011 vystoupil nkterýz ministr vlády RZ jednání vedení AIP RDalší postup: zaslat doporuení k obsahové pípravINOVACE 2011 – téma pro vystoupenív rámci sekcí s pednášejícím; výstavnísekce se zdvodnním pedložit pedbžný program INOVACE2011 (jednotlivé sekce v rámci 18. mezinárodníhosympozia) vedení AIP R 20.6. 2011 pedložit návrh (zaslat mailem: svejda@aipcr.cz) pedpokládaného rozsahu úastizastupované organizace ve výstavní ástiINOVACE 2011, pedpokládaného potupihlášených produkt do soutže o CenuInovace roku 2011 potvrdit jednací místnosti v Senátu P R aktuální informace k píprav a hodnoceníINOVACE 2011 budou umísoványna www.aipcr.cz lenové orgán AIP R vzali na vdomíaktuální informace:– jednání s partnery AIP R v Moskv23. – 25. 2. 2011; RINKCE – programInovaní infrastruktura státních VŠv RF, vybráno 56 VŠ k podpoe v rámcitohoto programu; píprava posudk zahraniníchexpert, píprava výbru expertz VŠ v R; ICSTI – úast AIP Rna konferenci a jednání orgán v Budapešti19. – 20. 5. 2011, vystoupeníP. Švejdy „Technologický pro l R, vdeckotechnicképarky v R“; Výbor provdu a techniku Vlády Moskvy – pípravaspolených inovaních a technologickýchprojekt; Velvyslanectví Rv RF – vdeckotechnická a inovaníspolupráce R / RF (P. Švejda)– kulatý stl MPO „Kohezní politika“, Praha1. 3. 2011 (V. Gašpar)– úast AIP R na veletrhu Z-2011 v Lipsku,o ciální úast R, prezentace innostía projektu AIP R ve stánku, kterýnavštívili ministr MPO M. Kocourek, námstekM. Hovorka a velvyslanec Rv SRN R. Jindrák (P. Švejda)– seminá Podpora energetického výzkumuv Senátu P R dne 15. 3. 2011 (K.Šperlink)– jednání Senátu A.S.I. v Brn 17. 3. 2011(S. Holý)– seminá SVZ – autorské právo a internetv ÚPV dne 23. 3. 2011 (P. Dlouhý)– sekce Inovace v rámci konference Systémovýmanagement, Praha 30. 3.2011 (P. Švejda)– seminá Galerie inovací v rámci veletrhuAMPER 2011, Brno 31. 3. 2011(P. Švejda)– úast AIP R na HannoverMesse, 4.– 8. 4. 2011; možno vyzvednout volnévstupenky (V. Mísaová)– seminá NANO za úasti pedstaviteleROSNANO 11. 4. 2011 (K. Šperlink)– zasedání ke 20 letm A.S.I., Praha 12.4. 2011 (P. Švejda)– seminá Inovace a technologie v rozvojiregion v rámci veletrhu URBIS, Brno13. 4. 2011 (V. Gašpar)– úast AIP R na veletrhu FOR INDU-STRY, Praha 3. – 5. 5. 2011 (P. Švejda)P. Š.SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝCH PARKŮ ČRVýbor 15. 3. 2011Jednání ídil prezident SVTP R P. Švejda.V jeho prbhu byly projednány všechnyplánované úkoly a schváleny tyto nejdležitjšízávry: na setkání s polskými partnery v Ostravaktualizovat postup plnní dohody o spolupráciSVTP R s partnery v Polsku prezentovat VTP v asopisu Inovanípodnikání a transfer technologií:– v ísle 2/2011 – TIC VUT v Prazea VTP UTB ve Zlín– v ísle 3/2011 – PIP Havlíkv Broda VTP eské Budjovice– v ísle 4/2011 – BIC Brno a TP Chomutov lenové výboru SVTP R vzali na vdomíinformaci P. Švejdy o projektu SPINNET zasílat informace o innosti v regionech J.Lakomému, který je umístí na www.svtp.cz; aktualizovat a doplnit chybjící informace:14 2/2011– Karlovarský kraj, Vysoina, Liberecký,Pardubický a Ústecký kraj nemá dosudžádný záznam– umístit aktuální údaje za Jihoeský, Jihomoravský,Stedoeský, Moravskoslezskýkraj a hl. m. Praha kvalitn jsou umísovány informace za tytokraje: Královéhradecký (M. Dittrich), Olomoucký(J. Herinek), Plzeský (J. Klementová)a Zlínský (P. Konený) výbor SVTP R schválil lenství v SVTP R:– VYRTYCH – Technologický park a inkubátors.r.o., Bezno, zástupce v SVTPR ing. Petra Antošová– Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava,zástupce v SVTP R ing. MiroslavNeulinger(informace jsou umístny na www.svtp.cz)XXI. valná hromadaVe stedu 9. února 2011 se uskutenilav Praze další valná hromada SVTP R. Zú-Zleva: P. Porák, J. Lakomý, P. Švejdaastnilo se jí 19 zástupc len právnickýchosob, 6 fyzických osob a další hosté.V úvodu dopolední veejné ásti, které sezúastnilo 48 osob, prezentoval P. ŠvejdaNárodní sí VTP v R, 10. etapu akreditaceVTP, návrh kritérií pro 11. etapu akreditaceod 1. 1. 2012, P. Porák (MPO), P. Koláa B. Sawkins (CzechInvest) informovali

P. Kolá Úastníci valné hromadyo poznatcích a doporueních k programuPROSPERITA II, dále odpovídali na etnédotazy úastník týkajících se tohoto programu,pípravy, prbhu a hodnocení projekt.Odpoledne se uskutenila XXI. valnáhromada SVTP R. Prezident P. Švejdapedložil zprávu o innosti, zprávu o hospodaeníza rok 2010 a zprávu revizní komise.VH schválila tyto materiály a projednalahlavní úkoly na rok 2011 a schválilausnesení.V rámci uskutenné diskuze pedložililenové SVTP R a hosté valné hromadyinformace, hodnocení a dotazy, týkající sepostavení spolenosti, pípravy projektVTP, programu PROSPERITA II, možnostiumístní eských inovaních rem v zahraniníchVTP, public relations této oblasti.Schválené základní dokumenty: Hlavní úkoly SVTP R na rok 2011 Kalendá akcí na rok 2011 Usnesení XXI. VH SVTP Rjsou umístny na www.svtp.czMezinárodní porada editel VTPVe dnech 9. – 10. ervna 2011 se v Podnikatelskéma inovaním parku HavlíkvBrod uskutení Mezinárodní porada editelVTP s tímto programem:9. 6. 2011, tvrtek – Podnikatelský a inovanípark (PIP) Havlíkv Brod, Dobrovského236612:30 – Ubytování úastník v hotelu Slunce,Jihlavská 1985, Havlíkv Brod13:00 – Sraz úastník v PIP HavlíkvBrod13.30 – Prohlídka Podnikatelského a inovaníhoparku Havlíkv Brod15.30 – 18.00 Porada editel – 1. ást– zasedací místnost hotelu Slunce ídíP. Švejda– kontrola plnní závr porady editelVTP v Šumperku, 2010– národní sí VTP v R, elektronický katalog,mezinárodní spolupráce– pedání akreditaních osvdení v rámci10. etapy akreditace (prbžná 10. etapaakreditace VTP v R dle stavu k 31. 12.2009 s platností do 31. 12. 2011)– píprava prbžné 11. etapy akreditaceVTP v R dle stavu k 31. 12. 2011 s platnostído 31. 12. 2013– mení výkonnosti VTP (metodika hodnocení)– projekt SPINNET (cíle, partnei, úkoly,monitorovací ukazatele)19.00 – 21.00 – Spoleenský veer s pekvapenímv hotelu Slunce v HavlíkovBrod10. 6. 2011, pátek – zasedací místnost hotelSlunce8.00 – Výbor SVTP R9.00 – Projektový tým NS VTP v R a komisepro akreditaci VTP v R10.00 – Porada editel – 2. ást, se závry– informace o projektech v rámci programuPROSPERITA (P. Porák, P. Kolá)– INOVACE 2011, Týden výzkumu, vývojea inovací v R, 6. – 9. 12. 2011; prezentaceSVTP R, VTP a inovaních remumístných ve VTP; pihlášky do 16.roníku soutže o Cenu Inovace roku201112.00 – obd, odjezd úastníkP. Š.Valné shromáždní AVOValné shromáždní Asociace výzkumnýchorganizací se konalo 21. 4. 2011v Ústavu jaderného výzkumu ež, a.s. Jakohosté se ho zúastnili pedstavitelé orgánstátní správy (RVVI, TA R, MPO, MŠMT,MZe, MV), Asociace inovaního podnikáníR a podnikatelské sféry (SP R, HK R)i Zväzu priemysel´nych výskumných a vývojovýchorganizácií v SR.Na valném shromáždní AVO byly pedloženy,projednány a schváleny tyto dokumenty:výroní zpráva pedsednictva AVO za rok2010 vetn zprávy o hospodaení AVOza rok 2010, rozpotu na rok 2011 a informaceo stavu lenské základny AVO; zprávakontrolní komise o hospodaení AVOza rok 2010; aktualizované programovéprohlášení AVO a plán práce pedsednictvaAVO na rok 2011. lenové AVO obdrželityto dokumenty v tištné souborné podoba souasn byly tyto dokumenty umístnyna webových stránkách AVO.S úvodním slovem vystoupil ing. MiroslavJaneek, CSc. (prezident AVO), kterýse nejprve zabýval významnými aktuálnímiudálostmi v oblasti výzkumu, vývoje a inovacíz pohledu AVO a jeho len, zejména pakrealizací Reformy systému výzkumu, vývojea inovací v R (dále jen Reforma). Pipomnlvizi Reformy, jíž je dosáhnout tsnjšíhopropojení výzkumu a vývoje a inovací.Vtší draz má být položen na dosahovanévýsledky a celkov se má zjednodušit systémpodpory výzkumu a vývoje v R. V tomtokontextu se podrobnji vnoval vznikua innosti Technologické agentury R, kterázaala fungovat za vydatného pispní lidíz AVO, dále se zabýval otázkami nancovánía hodnocení výzkumu a vývoje. Za nejvtšíbrzdu Reformy oznail uritou nechuke zmnám u ásti akademické sféry. Pozornostvnoval i nedávno probhnuvšímu mezinárodnímuauditu systému VaVaI, který poukázalna nedostatky v metodice hodnoceníVaV, na nevyhovující ízení VaVaI a odlišnérozdlování prostedk ve srovnání s jinýmizemmi. Nicmén vážnou pekážkou na reformnícest je také chabá spolupráce mezivýzkumnými organizacemi a aplikaní sféroua chybjící kapacity vývoje v R. Pokud jde2/2011 15

o podporu VaV, penz poskytnutých na tytoúely ze státního rozpotu je celkov mén,a to i vlivem využití strukturálních fond.Za závažnou otázku považuje pak nepílišvhodný pomr úelových a institucionálníchprostedk pi nancování výzkumu. V roce2016 by se však mla institucionální podporaprojekt z OPVaVpI zmnit na úelovou(Národní program udržitelnosti pedpokládáástku cca 2,5 mld K ron). Uritým problémemse nyní stává prosazování rovnéhopostavení podnikatelských výzkumných organizací(dále jen VO) v rámci všech VO (jejichždenice se dosud upesuje), který ukázalonedávné projednávání daové úlevy pronakupovaný VaV. Ing. Janeek zmínil takézajímavé aktuální programy v oblasti úelovépodpory VaV (MPO – TIP, MZe – KUS,TA R – ALFA, Centra kompetence), dále situaciv zapojení do program nancovanýchze strukturálních fond a v oblasti rámcovýchprogram EU.Ve druhé ásti svého vystoupení se ing. Janeekvnoval souasné pozici AVO, poukázalzejména na vypadnutí AVO z úasti v RVVIjako i dsledek „soustedné bitvy o zmenšujícíse kolá prostedk“, na složitou situacipodnikatelských VO a na nutnost zlepšit spoluprácise SP R. K hlavním a úspšným oblasteminnosti AVO v uplynulém období patilyaktivity se vztahem k systému státní podporyvýzkumu a vývoje a pomoc pi zapojováníeských subjekt do soutží o prostedkyna podporu VaV vetn zahraniních (innostOKO AVO). Nepodailo se však pln rozvinoutorientaci na MSP. V závru svého vystoupeníse ing. Janeek zamil na to, kam by mlaAVO napít svou pozornost v dalším období.Mla by zintenzivnit úsilí v klíových oblastechsvé innosti a rozvinout mnohem více PR aktivity,zejména pipravit mediální strategii a tunaplovat spoluprací s profesionály a innostívytvoené mediální komise AVO (adekvátnzabezpeené po stránce personálnía nanní). „Musíme ukázat na konkrétníchpíkladech, jaké výsledky pináší aplikovanývýzkum a vývoj v rzných odvtvích innosti,kde se s nimi mže každý potkat v bžnémživot, že má náš výzkum význam a že -nanní prostedky nejsou na nj vynaloženyzbyten,“ ekl M. Janeek. Perspektivní rozvojAVO vyžaduje také omladit její souasnévedení (a pitom zajistit dstojnou pozici proodcházející dlouhodob aktivn inné lenypedsednictva AVO).ást jednání byla vnována vystoupenímhost spojeným s diskusí. Pedstaviteléstátních orgán informovali o zámrecha aktivitách na podporu VaV a reagovalina nkteré myšlenky a názory vyslovenév diskusi. Pozitivn ocenili spolupráci s AVOa pedstavitelé podnikatelské sféry nabídlisvou pomoc pi mediální propagaci a prezentaciaplikovaného výzkumu a vývoje a jehovýsledk. Doc. Ing. Jií Cienciala, CSc.(RVVI, SP R) podpoil požadavky na zvýšenouaktivitu AVO v oblasti její prezentacea výsledk aplikovaného výzkumu a vývojev médiích a nabídl spolupráci a podporuv této oblasti. Zdraznil význam komunikaces ohledem na rozdíly v akademické a podnikatelskékultue. Ve svém vystoupení se takézabýval potebou zvýšení soutživosti o poskytovanéprostedky, ale také možnostmispolupráce s akademickou sférou a ukázali na nkteré její dobré píklady. Problémemjsou nedostatky v ízení a hodnocení výzkumu.RVVI by pak mla prezentovat celostátnízájmy a proto se oekávají i odpovídajícízmny jejího složení. editel sekce fondEU, výzkumu a vývoje Ministerstva prmyslua obchodu Ing. Petr Oko, Ph.D. ocenilrovnž jako pozitivní vc vtší medializaciaplikovaného výzkumu a vývoje. ProgramyOP Podnikání a inovace nadále bží,diskuse s EK o zastavení proplácení platebnemá dopad na konené píjemce. Pokud jdeo úelovou podporu z programu TIP, mla bybýt vyhlášena další veejná soutž ješt v 1.pololetí 2011 (s pedpokládanou ástkou 560až 600 mil. K na nov zahajované projekty).Prioritní podpora z evropských fond od roku2014 by se podle MPO mla zamit pedevšímna inovaní podnikání, transfer znalostía zapojení eských rem do mezinárodníhovýzkumu. Zástupce editelky odboru bezpenostníhovýzkumu, vývoje a inovacíMinisterstva vnitra PaedDr. Jan Vykoukalinformoval o programu bezpenostního výzkumuv R v letech 2010–2015 se zam-ením na bezpenost státu a oban a s rozpotemzhruba 2 mld K. Výbr ešitel probíháformou veejných soutží. Ve veejnésoutži bylo nyní z cca 200 pihlášenýchprojekt vybráno 66 projekt, vtšinou jsoupíjemci VO, ale ada projekt vznikla takéve spolupráci. Výstupem ešení jsou pedevšímcertikované metodiky. editel odboruvýzkumu, vzdlávání a poradenství Ministerstvazemdlství Mgr. Martin Štoll informovalo struktue zemdlské výzkumné základny(tvoí ji 7 v.v.i, 2 píspvkové organizacea nyní 8 soukromých VO s institucionálnípodporou, k nimž od roku 2012 pibudou další3) a uvedl novinky v podpoe zemdlskéhovýzkumu. V kvtnu bude vyhlášena první ve-ejná soutž nového programu aplikovanéhovýzkumu a experimentálního vývoje „KUS“(Komplexní udržitelné systémy v zemdlství2012–2018). V rámci tohoto programu budouvyhlašovány dvoustupové veejné soutžena projekty výzkumu a vývoje. Rovnžzástupce MZe uvítal pípravu nové mediálnístrategie AVO. RNDr. Miloš Chvojka, CSc.se ve svém vystoupení zabýval zejména programymezinárodní spolupráce ve VaV sezetelem k aplikovanému výzkumu, pozornostvnoval také pipravovanému 8. rámcovémuprogramu EU. S obsáhlou prezentacío innosti Technologické agentury R vystoupillen jejího pedsednictva RNDr. MartinBunek, Ph.D. Charakterizoval zamenía obsah jednotlivých program TA R (ALFA,BETA, OMEGA, Centra kompetence), zabývalse vytvoeným prostedím a dvody prozájem organizace o projekty tchto programa implementaním plánem. Pozornost vnovaltéž vyhodnocení 1. výzvy programu ALFA(mimo jiné poukázal na chabý výkon nkterýchhodnotitel a nedostatené zdvodnníinvestic). Za velký problém R oznail vbechodnocení projekt. Uvažuje se, že souástíKanceláe TA R by byl i útvar hodnotitel(viz TEKES ve Finsku), posuzují se však i jinézkušenosti ze zahranií.Doc. Ing. Pavel Švejda, CSc. (generálnísekretá Asociace inovaního podnikáníR) upozornil na materiály AIP R pedanéúastníkm valného shromáždní AVO– Systém inovaního podnikání v R /A,CD ROM Technologický prol R, verze 11,asopis Inovaní podnikání a transfer technologií3/2010 (20 let AVO) a 1/2011, brožuraCena Inovace roku 2011, brožura Eurostars,brožura „KONTAKT 2011“, informace o INO-VACE 2011, Týden výzkumu, vývoje a inovacív R; zdraznil dlouhodobou spoluprácis AVO a zabýval se nkterými otázkami v oblastiinovací (mimo jiné jak denovat inovaníinfrastrukturu, jak dále využívat Technologickýprol R; zalenní výzkumných výsledkv podob inovací do RIV; hodnocení a oce-ování autor inovaních produkt).Svaz prmyslu a dopravy R podporujeúinnou medializaci aplikovaného výzkumu.To sdlil mimo jiné ve svém vystoupeníIng. Pavel Dzida, který také pedal pozdravyod vrcholných pedstavitel SP R. Zabývalse dále aktuální legislativou a poukázalna velmi krátký as k jejímu pipomínkování.Zdraznil nutnost propagovat spolupráci výzkumnýchorganizací s prmyslem, a to zejménase zacílením na mladé lidi. VíceprezidentHospodáské komory R, Ing. PavelBartoš vyjádil rovnž podporu intenzivnjšíprezentaci výsledk aplikovaného výzkumuodborné i laické veejnosti a zárove nabídlv tomto smru spolupráci ze strany HK Ra hledání jejích vhodných forem. Komunikacis veejností považuje za klíovou v propagacivýsledk výzkumu i s ohledem na klesajícízájem o technické vzdlání. Dále se vnovali nkterým otázkám souvisejícím s konkurenceschopnostíR. Poukázal rovnžna potebu rekonstruovat RVVI.Valné shromáždní AVO pozdravil téžIng. Igor Chovan, výkonný sekretá Zväzupriemysel´nych výskumných a vývojovýchorganizácií a podlil se s ním o aktuálnízkušenosti s podporou VaV ve Slovenskérepublice.Diskuse probíhala v návaznosti na jednotlivávystoupení a i v odpoledním diskusnímbloku a soustedila se pedevším na otázky16 2/2011

nanní podpory a hodnocení výzkumua vývoje, innost TA R, problémy podnikatelskýchVO, zapojení do mezinárodní spolupráce,spojení sil pi prezentaci výzkumutaké s Agrární komorou a Potravináskoukomorou, efektivnost výzkumu i na podporua problémy vzdlávání. Všichni zástupci organizacía rem z celé R sdružených v AVOa pítomných na valném shromáždní sepak shodli na tom, že je nutno mnohem vícea draznji než dosud prezentovat úspšnévýsledky aplikovaného výzkumu a vývojea pesvdovat decizní orgány, politiky, odbornouveejnost, podnikatele i širší veejnosto nezbytnosti a užitenosti jeho podporys ohledem na nezastupitelné místo, kterémá v eské ekonomice a spolenosti. Valnéshromáždní odsouhlasilo vytvoení mediálníkomise, k jejímž úkolm bude v souinnostis pedsednictvem AVO patit zajišovánípropagace výsledk výzkumu a vývoje lenAVO ve sdlovacích prostedcích, pedstavováníveejnosti významných osobnostíaplikovaného výzkumu a vývoje, ale i prezentaceaktuálních vyjádení i reakcí AVO na legislativnínávrhy. Využity k tomu budou nejenvlastní prostedky, ale i zkušenosti a podporaostatních partnerských organizací, kteréAVO nabídly na valném shromáždní v tomtosmru spolupráci.Výsledky voleb do pedsednictvaa kontrolní komise AVOValné shromáždní bylo tento rok rovnžshromáždním volebním. V tajných volbáchdo pedsednictva a kontrolní komise AVObyli na píští dva roky zvoleni (v abecednímpoadí):Ing. Jan Bouma, CSc., Ing. Tomáš Hrdlika,Ing. Miroslav Janeek, CSc., Ing. Aleš John,M.B.A., Ing. Josef Kašpar, Doc. Ing. MiloslavKepka, CSc., Ing. Libor Kraus, Ing. Jií Krej-ík, CSc., Ing. Václav Liška, CSc., Ing. KarelMráek, CSc., RNDr. Jan Nedlník, Ph.D.,Ing. Václav Neumajer, Ing. Slavoj Palík, CSc.,Ing. Petra Peterková, Ph.D., Ing. Milan Petrák,Ing. Jaroslav Pindor, Ph.D., Ing. Miroslav Svoboda,Prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc.Na následujícím zasedání nového pedsednictvaAVO byl do funkce prezidentaAVO na další dvouleté období opt zvolenIng. Miroslav Janeek, CSc. a do funkcevýkonného pedsedy Ing. Václav Neumajer.Valné shromáždní také schválilo vytvoenístatutu estného lena pedsednictva AVO.Plnní uvedených zámr a úkol je v souladus pozicí AVO jako kvalikovaného a dvryhodnéhopartnera v otázkách rozvojea podpory výzkumu, vývoje a inovací v Rs cílem ešení aktuálních i perspektivníchekonomických a spoleenských problém.Plán práce pedsednictva AVO na rok2011 spolu s dalšími schválenými dokumentyjsou umístny na www.avo.cz.K. M.Dvacet letAsociace strojních inženýrAsociace strojních inženýr (A.S.I.) bylazaložena v roce 1991 jako stavovské sdruženípedevším strojních inženýr, když selhalysnahy o vzkíšení pvodního a tradiníhoinženýrského spolku SIA, zrušenéhoa nenávratn vyvlastnného píchodem minuléhorežimu. O vznik A.S.I. se nejvýznamnjizasloužili tehdejší rektor VUT prof. Ing. StanislavHanzl, CSc., který jí též poskytl na strojnífakult útoišt, prof. Ing. Stanislav Holý, CSc.a Ing.Václav Dank,CSc.innost Asociace je založena na aktivitáchjednotlivých klub, které mají vlastníprávní subjektivitu a které vznikly pi vysokýchškolách, výzkumných a projekních ústavechi výrobních závodech. Jsou to kluby pi strojnífakult VUT Brno, ESIS Brno pi Ústavu fyzikymateriál AVR, Škoda Power Plze, klubyMI Pardubice a eská Tebová pi Dopravnífakult JP Univerzity Pardubice, VÚHU Mosta FS VUT Praha. innost A.S.I. je ízenahlavním výborem. Poradním orgánem A.S.I.je Senát, složený z pedstavitel významnýcheských podnik.Kluby poádají jednak akce domácía jednak akce s mezinárodním pesahem.K tm prvým patí nap. pravidelná msínítechnická setkání v Praze a Brn s veejnpístupnými pednáškami, každoroníkonference „Vnitní aerodynamika lopatkovýchstroj“ v Praze a „Parní turbinya turbostroje“ v Plzni, TECHMAT v Pardubicíchi seminá „Poruchy stroj a jejichprevence-2006“ a další odborné semináei tématické exkurze. K mezinárodním akcímpatí samostatn nebo v souinnostis dalšími organizacemi uspoádaná významnámezinárodní Symposia Danubia-Adria (Experimental Methods in Solid Mechanics,1993, 2000, 2008), mezinárodníkonference SMiRT 17 (Structure Mechanicsin Reactor Technology, 2003), 5. evropskákonference Turbomachinery-Fluid Mechanicsand Thermodynamics, 2003, 17. evropskálomová konference Brno´08 a mezinár.konference „Souasné problémy v kolejovýchvozidlech 2009“.Významným poinem bylo v rámci A.S.I.za vedení prof. Stanislava Vejvody z Brnavytvoení Normativn-technické dokumentacepro jadern energetická zaízení, schválenéSÚJB, ITI i zahraniním auditem,která byla výsledkem práce širší skupinyodborník, je obdobou ASME CODEa po rozpadu RVHP zaplnila závažnoumezeru.Asociace vydává pravideln tikrát ronasopis „Bulletin A.S.I.“, který dostávajívšichni lenové. Krom toho má svojewebové stránky (www.asicr.cz), kde jsouumísovány aktuální informace.Hlavní oslavnou akcí k založení A.S.I. byloslavnostní zasedání 12. 4. t. r. na strojní fakultVUT v Praze. Zde byly pedány pamtnímedaile Leonarda da Vinci za dlouholetouvýznamnou innost ve prospch Asociacestrojních inženýr. Ocenni byly pedstaviteléklub, senátu A.S.I., hlavního výboru a významnípedstavitelé spolupracujících organizací– nap. Ing. Zbožínek, Ing. Grégr,prof. Höschl, prof. Šastný, prof. Holý,Ing. Liška ze SP R, doc. Švejda z AIP R,Ing. Dank a Ing. Baltus.Na fotograích pebírají medaileprof. Pešlová z klubu MI Pardubicea doc. Šperlink z AIP R od pedsedyvýboru doc. Hanuse.Výbor A.S.I.2/2011 17

ZELENÁ KNIHAEvropské komiseo spoleném strategickém rámci profinancování výzkumu a inovací v EUKomise se radí o radikálníchzmnách, které pinesou vtšírst a více pracovních místCitace z Innovation UnionPress RoomDne 09. 02. 2011 zahájila Evropská komisekonzultaci o možnostech, jak podstatnzlepšit financování výzkumu a inovacív EU, a usnadnit tak úast, zvýšitúinky v oblasti vdy a hospodástvía zajistit vyšší zhodnocení penz. Podlenavrženého „spoleného strategickéhorámce“ obsaženého v Zelené knize bydošlo k propojení stávajícího sedméhorámcového programu pro výzkum,rámcového programu pro konkurenceschopnosta inovace a Evropskéhoinovaního a technologického institutu.Tím by vznikl ucelený soubor nástrojfinancování pro všechny fáze „inovaníhoetzce“ od základního výzkumu ažpo samotné uvedení inovaních produkta služeb na trh, jakož i pro podporu netechnologickýchinovací, napíklad v oblastidesignu a marketingu. Zelená knihaKomise rovnž pedstavuje základ provýrazné zjednodušení postup a pravidel.Cílem zmn je, aby financování výzkumua inovací v EU v maximální míe pisplok iniciativ Unie inovací a ke strategiiEvropa 2020. Zúastnné subjektyse mohou k problematice vyjadovat aždo 20. kvtna 2011Webové stránky pro pístup k materiálmveejné konzultace Zelené knihy jsouhttp://ec.europa.eu/research/csfri/index_en.cfmWebové stránky Innovation Union, PressRoom:http://ec.europa.eu/research/innovationunion/index_en.cfm?pg=pressLidské zdroje ve výzkumu,vývoji a inovacích– dležitý lánek Strategie Evropa 2020Dne 8. prosince 2010se v Bruselu konalo 17.zasedání programovéhovýboru 7. RP speci- ckého programu PE-OPLE. Vzáptí po nmnásledovala dvoudenníkonference „Akce MarieCurie pro inovativní“Evropu.Na zasedání programovémvýboru speci- ckého programu 7. RPLIDÉ bylo jednoznankonstatováno, že akce Marie Curie hrajívýznamnou roli v rozvoji profesního rstuFoto: archiv Anna Mittnerová, KAMPUŠvdeckých pracovníka jsou nedílnou sou-ástí stžejních iniciativstrategie Evropa2020, http://ec.europa.eu/europe2020/tools/flagship-initiatives/index_en.htm,zejménainiciativ Innovation Union/Unie inovací, Youthon the move/Mládežv pohybu, An agenda for new skills andjobs/ Program pro nové dovednosti a pracovnímísta. Pracovní program akcí Marie Curiepro výzvy k podávání projekt v roce 2012(WP 2012) byl proto v kontextu nové evropskéstrategie pro výzkum a vývoj a inovacea jejích iniciativ píslušn doplnn. Zejménainiciativa Unie inovací zahrnuje sérii závazk,z nich se nkteré pímo dotýkají podpory profesníhorozvoje výzkumník a jejich mobilit.Akce Marie Curie speci ckého programuPEOPLE mají napomáhat: zvyšovat atraktivitu pracovních podmínekve veejných výzkumných organizacíchs cílem vytvoit v Evrop milion nových výzkumnýchpracovních pozic, zavádt nové vzdlávací osnovy, kteréby umožnily získání nových dovednostina poli spolupráce mezi prmyslema akademickými subjekty, posílit inter-disciplinaritu,podnikatelství a silnjší partnerstvís komerní sférou, podporovat opatení, která budou minimalizovatpekážky v rámci intra-evropskéspolupráce, poínaje zkvalitnním studiadoktorských program, atraktivností pracovníchpodmínek, gendrové vyváženosti,kariérního rozvoje vdeckých pracovník,zvyšování mobilit napí zemmi, sektory,vetn otevenosti pi pijímání vdeckýchpracovník do veejných institucí, vytvoeníEvropských penzijních fond, zavedení nových princip iniciativy Unieinovací do praxe, vetn podpory modulnových studijních program pro výchovubudoucích doktorand „European Industrialdoctorate“ a „Innovative DoctoralProgrammes“, jež vycházejí z partnerstvíakademické sféry s prmyslem, udlování loga „Excellence in Research"špikovým výzkumným institucím, jak jižbylo udleno u 13 výzkumných institucív UK, zvýšit píliv vysoce kvalitních výzkumníkze tetích zemí do EU, s tím souvisí i podporazjednodušení vízové politiky.Informace o nových iniciativách a politikáchStrategie Evropa 2020 najdetena webové adrese http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htmKonference Marie Curie Actions for anInnovative Europe: Excellence, mobilityand skills for researchers, se konala9. a 10. prosince v krásných prostoráchtechnického muzea Autoworld v Bruseluv parku Cinquantenaire. Zaregistrovalo sena ní 250 úastník ze všech lenskýchzemí, v slavnostní atmosfée oslav udlení50 000 píjemce grantu Marie Curie se zdesetkali vdci se zástupci soukromé sféry,pedevším prmyslu a s aktéry a tvrci politikveejného sektoru. Souástí konferencebyla i pehlídka poster úspšných projekt nancovaných práv z grant Marie Curie.Konferenci zahájili nejvýznamnjší pedstaviteléEvropské komise, její presidentJ.M.Barroso, president Evropského parlamentuJerzy Buzek a Evropská komisakapro Education, Culture, Multilingualism andYouth Androulla Vassiliou, která je odpovdnáza program Marie Curie.Celá tato akce se nesla v duchu iniciativstrategie Evropa 2020 a pítomnost elníchpedstavitel EU svdí o významnostia dležitosti oblasti podpory rozvojea mobilit lidských zdroj ve výzkumu,vývoji a inovacích v následujících letech.Program byl rozdlen do pti sekcí, kterése týkaly oblastí: podpory volného pohybu výzkumník a penosuznalostí mezi jednotlivými zemmi podpory cirkulace výzkumník a penosuznalostí mezi jednotlivými vdními disciplinami, podpory získávání nových dovednostívýzkumník, jejich mobility a penos znalostímezi vzdlávacími, výzkumnými a komernímiorganizacemi,18 2/2011

zajištní svobody výzkumu ešícího problémy,které pinese budoucnost, nová generace akcí Marie Curie, výhledydo budoucna.Velice zajímavé a pínosné byly prezentacejednotlivých eník, vybraných z advýzkumník/ výzkumnic, jež vdí za svjprofesní rozvoj a dosažení úspch na polivýzkumu a vývoje práv podpoe poskytnutégranty akcí Marie Curie. Zvlášt vystoupenívýzkumnic dokazují fakt, že správnýmpístupem lze skloubit vdeckou kariérui s ženskou rolí, vždy v programu MarieCurie jsou ženy zastoupeny ze 40%. Debatovalose nejen o dosažených úspšíchna poli vdy a výzkumu, ale diskutovalose i o tom, jak tento program do budoucnavylepšit, zejména v oblasti podpory mobilitvýzkumník, jejich odborného rstu a zvyšováníjejich dovedností.Video klip ze zahájení konference „ECPresident José Manuel Barroso at theconference „Marie Curie Actions for anInnovative Europe“ a informace o tétokonferenci jsou umístny na http://ec.europa.eu.Pokud i Vy chcete získat podporu na Vášvdecký rst a mobilitu z nkteré z akcíMarie Curie programu 7.RP/PEOPLE, informujtese na webu http://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/index.htm.Od plky bezna do zaátku srpna 2011jsou otevené výzvy na podávání návrhprojekt pro výzkumníky s minimáln 4 letoupraxí i doktorským titulem nancující: evropské vdecko-výzkumné pobyty (MarieCurie IEF), vdecké pobyty ve 3. zemích pro evropskévýzkumníky (Marie Curie IOF), vdecké pobyty pro výzkumné pracovníkyze 3. zemí svta v EU (Marie Curie IIF), reintegraní granty (Marie Curie CIG).Otevené výzvy na podávání projektnaleznete snadno na stránkách CORDIShttp://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfmKdo potebujete poradit s pípravou návrhuprojektu, mže se obrátit na NCPIng. Petru Perutkovou z TC AV R, pípadnna Ing. Annu Mittnerovouz VŠCHT Praha.Ve VydavatelstvíVŠCHT Praha vyšlav listopadu 2010 publikace„Zamstnávánícizích státních píslušníkve výzkumua vývoji“, ve které najdounejen výzkumníci,ale i administrativní pracovnícieských hostitelskýchinstitucí informace o tom, co vše jenutno zaídit, pokud do instituce pijde pracovatzahraniní výzkumný pracovník. Tato publikaceje veejn pístupná na adrese http://vydavatelstvi.vscht.cz/katalog/uid_ekniha-004/anotace/).Na portálu EURAXESS, http://ec.europa.eu/euraxess, si mžete vyhledat z nabídkyvolných pracovních míst pro výzkumné pracovníkyzajímavou pozici. Výzkumné institucenebo univerzity zde mohou naopak najít vhodnéhovýzkumníka do svého pracovního týmu.Ing. Anna MittnerováVŠCHT PrahaSYMA 2011vydaená akce s jednou vadou na kráseLetošní roník setkání odborníkv managementu kvality a souvisejícíchoborech, který se konal pod tradinímmottem „Partnerstvím k úspšnosti“v posledních dvou beznových dnechv Praze, se celkov vydail. Jen jednose nepovedlo a postavilo organizátoryped otazník (s vykiníkem) a zkoumání,kde udlali chybu: byla to inovace, resp.Inovace – jedna z odborných sekcí, kterámla toto zamení a název. Tím nepovedenýmnebyla ovšem sekce sama, tabyla naopak pipravena podle oekávánívelmi dobe vetn zajištní významnýchpednášejících a mla a mohla býtpro úastníky zajímavým a cenným pínosem;zarážející byla minimální úastna této sekci.Kvalitní program, poetná úast, prbhbez výraznjších problém, a tedy i to nejdležitjší,pevažující spokojenost úastník.SYMA 2011 (zvali jsme vás na ni a avizovalijejí pedbžný program v minulém ísle –ip&tt 2011, . 1, str. 19), tradiní akce SJz kategorie tch nejpopulárnjších, kteráv minulém roce pijala nový název a místokonání, se opt zaadila mezi úspšné. Programdoznal po upesnní nkterých zmn,z nichž nejvýznamnjší bylo jeho obohacenío úvodní plenární píspvek Hany Krbcové,editelky divize personalistika a. s. EZ, Kvalitaleadershipu a její vliv na výkonnost rmy.Veerní indoorová hra Guru, vedená Annoua Alexandrosem Georgiadisovými, poetnéúastníky svým charakterem a atmosférounejprve pekvapila, pak strhla; vybrali si své„guru“ a dali prchod své kreativit mroupro nezasvcené až pekvapivou. Workshopymly praktickou nápl, kompetentní vedenía opravdu pracovní aktivní prbh.Garantem odborné sekce s oznaením „D“a s jednoduchým názvem „Inovace“ byl tennejpovolanjší: generální sekretá AIP Ra pedseda redakní rady tohoto asopisuPavel Švejda. Také pednášející a jejich píspvkysi zasloužili pozornost: Pavel Švejda– Inovaní prostedí v R; Martin Štícha,editel odboru Ministerstva prmyslu a obchodu– Programy prmyslového výzkumua vývoje; Iva Ritschelová, pedsedkyn eskéhostatistického úadu – Statistika inovací;Pavel Še, obchodní editel Advanced Materials-JTJ,s. r. o., nositele estného uznánísoutže „Cena Inovace roku 2010“ – Inovaníprodukt, výzkum, vývoj, výroba a uplatnnína trhu. (Multifunkní nátry FN® s fotokatalytickým,samoisticím a sanitárnímefektem).Souvislost kvality a inovací byla a je mnohokrátzdrazována a prokázána. AIP Rje kolektivním lenem SJ a SJ lenemAIP R. Pro tedy bylo možno oznait po-Iva Ritschelová.et úastník této kvalitní a pínosné sekceza „menší než malý“?Píinou byla zejm mimoádn silnákonkurence všech tí dalších paralelnprobíhajících sekcí: jak „automobilisté“, tak„environmentalisté“ jsou velmi výraznoua svému hlavnímu zamení pochopitelnpednostn loajální skupinou, a téma managementurizik je jedním z aktuálních hit.Je také teba se pouit z jedné ze zásad,které práv ve svém píspvku na sekci prezentovalPavel Še : Když picházíte na trhse zásadní inovací, která pináší úpln novýprodukt (a tou svým zpsobem zaazenínové sekce mezi ty po léta tradiní bylo,pozn. aut.), není nejtžším úkolem vymysleta vyrobit, ale popsat a vysvtlit vrohodna srozumiteln zákazníkovi a obchodnímpartnerm, co vlastn nabízíte a co jim topinese. To asi v tomto pípad organizátoidost úinn neudlali.Zleva Simon Palupík, editel úseku certi kacesystém ízení, TZÚS, a Petr Koten.A co k tomu s odstupem íká Petr Koten,výkonný editel SJ, který sám byl úastníkemcelého programu práv této sekce?V rámci pípravy konferencí SYMA sevždy snažíme pijít s ním aktuálním.A protože asto zmiovanou podmínkoupro zajištní trvalé konkurenceschopnosti2/2011 19

organizací je uskuteování inovací, oslovilijsme, dovolím si tvrdit spátelenou, organizaciAIP R, aby se ujala práv této sekce.V rámci píprav jsem byl píjemn pekvapentím, jak kvalitní pednášející byli docentemŠvejdou získáni. Bohužel, i pes velmizajímavé pednášky, které jsem osobn pozornsledoval, byla úast na sekci nízká.Pro nás je tato skutenost signálem toho,že do budoucna se musíme více zamysletnad tím, jakým vhodným zpsobem pilákatna téma „inovace“ více poslucha. Domnívámse totiž, že inovace jsou mezi veejnostístále vnímány jako nco nehmatatelného– nikoliv jako soubor aktivit pinášející užitekorganizacím soukromého i veejného sektoru,ale i dalším zainteresovaným stranám.Touto cestou bych ješt jednou rád podkovalAIP R a všem pednášejícím za pípravuzajímavé sekce. Jménem eskéspolenosti pro jakost vím v rozvoj dalšíspolupráce, ze které budou moci tžit nejensubjekty zapojené do systému inovaníhopodnikání v R, ale i širší veejnost.Zdenk Svatošeská spolenost pro jakost,redakce Perspektivy jakostiCentrum excelence SJeská spolenost pro jakost rozšíilapoátkem tohoto roku své služby a zídilaCentrum excelence, jehož hlavním cílemje shromažování a další šíení nejnovjšíchpoznatk z oblasti BusinessExcellence.Víme, že úspch na trhu a jasné vymezeníse vi konkurenci stále více vyžaduje uplat-ování systematického ízení, jeho nástroja metod, a víme, že je pro organizace i jednotlivceobtížné se v nich orientovat a hlídatjejich vývoj. Centrum excelence bylo v SJvytvoeno, aby sledovalo novinky a praxiv uplatování nástroj managementu kvalityna nejvyšší úrovni, jako jsou Model excelenceEFQM, CAF nebo principy CSR, jejichžuplatování je stále astji podmínkou prouzavírání obchodních partnerství.innost Centra se v první ad orientujena leny SJ, ale jeho služby mže využívati veejnost. Pedstavení Centra a setkáníjeho píznivc se uskutenilo 3. únoratohoto roku. Mezi úastníky byli pedevšímzástupci organizací, které jsou držiteli nkteréhoz ocenní a cen v rámci programNárodní ceny kvality, tedy tch, kteí chápoudležitost trvalého a systematického zlepšovánípro udržení a zvyšování své konkurenceschopnosti.Velmi rádi pivítáme dalšíleny, kteí tuto myšlenku sdílejí.Jakožto národní partner EFQM pevzalaSJ/Centrum excelence odpovdnostza penos produkt EFQM do podmínekeské republiky. V praxi to znamená, ženabízíme licencovaný kurz Cesta k excelenci,jehož cílem je úastníkm zprostedkovatzkušenost s provádním sebehodnoceníorganizace, následnou identi kací silnýchstránek a oblastí pro zlepšování a se stanovenímpriorit pro projekty zlepšování a jejichnáslednou realizaci. Naplováním tchtoprojekt získává organizace potenciál nejenpro lepší nanní výsledky, ale celkovse vyvíjí, inovuje postupy a procesy, využíváznalosti a kreativitu svých pracovníka stává se tak uící se organizací. Formálníodmnou po prokázání úspšné realizaceminimáln tí inovaních projekt mže býtmezinárodní uznání v podob získání prvníhostupn excelence Committed to Excellence,jež je SJ oprávnna udlovat.Druhou rozsáhlou oblastí naší innostije implementace modelu CAF. Ten vycházíz Modelu excelence EFQM a zachovávájeho strukturu, je však pizpsoben podmínkámorganizací veejného sektoru. Potebazlepšování práv tchto institucí v našízemi je jako klíová prokazatelná, známáa neustále zdrazovaná, a model CAF jev tomto smru osvdeným nástrojem a pomocníkem.Principy CSR, tedy spoleenské odpovdnostiorganizací, si rovnž získávajínaši rostoucí pozornost. Ta se momentálnsoustedí na tvorbu normativního dokumentua budoucí možnosti CSR certikovat. PístupCSR stojí na tech pilíích – pilíi ekonomickém,sociálním a environmentálním. Zejménasociální a environmentální aspekty a pedevšímdsledky podnikání jsou prostorempro uplatnní inovaních postup.eská spolenost pro jakost je, nyníprostednictvím Centra excelence, odbornýmgarantem program Národníceny kvality. Z této funkce je rovnž odpovdnáza podporu a propagaci programNárodní ceny kvality a motivování proimplementaci model a princip v ní používaných.Ty jsou popsány výše. Za zdraznníješt stojí, že pro organizace, které sesebehodnocením dosud nemají zkušenostia obávají se komplexnosti a hloubky Modeluexcelence EFQM – jenž sice nejpesnjiodkrývá souasný stav organizace s jejímisilnými stránkami i oblastmi, v nichž je prostorpro další vývoj, ale je pomrn náronýna as a vyžaduje uritou praxi – bylyvyvinuty zjednodušené modely STARTa START PLUS, u nichž je vypovídací hodnotaa detailnost výsledk menší, nicménnáronost na jejich aplikaci je výrazn nižšía pro seznámení se s principy systematickéhozlepšování jsou naprosto dostaující.Více informací o programech Národní cenykvality naleznete na stránkách www.npj.cz.Jak už bylo uvedeno, innost Centraexcelence se v první ad orientujena leny SJ, ale jeho služby mže využívati veejnost. Velmi rádi pivítámevšechny, kteí chápou dležitost trvaléhoa systematického zlepšování pro udrženía zvyšování své konkurenceschopnostia myšlenky a cíle, na nž se Centrum zamuje,sdílejí.Podporování kreativity a inovací– jedna z osmi základních koncepcíexcelence:„Excelentní organizace generujízvýšenou hodnotu a úrovnvýkonnosti prostednictvím neustálýcha systematických inovací s využitímkreativity svých zainteresovaných stran.“(Model excelence EFQM – 2010)Model excelence EFQM 2010 – základní publikace.Tuto verzi v eštin pro EFQM pipravilaa distribuuje eská spolenost pro jakost.Kontakt na Centrum excelence:eská spolenost pro jakost, Centrum excelence,Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1Mgr. Danuše Svobodová, manažerkaCentra excelence, tel.: +420 221 082 269,mobil: +420 602 176 777, e-mail: svobodova.danuse@csq.czDanuše SvobodováSJ, Centrum excelenceKontaminace organickými látkamiPoužitím elektrického pole k sanaci lokalitkontaminovaných organickými látkamiod zaátku roku 2011 bude zabývat realizanítým Fakulty mechatroniky, informatikya mezioborových studií TUL pod vedenímMiroslava erníka v rámci projektu progra-mu alfa TAR. Hlavním ešitelem projektuje rma MEGA a.s. a úlohou pracovníkTUL bude zajistit hlavn laboratorní výzkum,optimalizaci a vyhodnocení pilotníchovení metodyProjekt navazuje na první úspšné pokusyprovedené pracovníky Ústavu novýchtechnologií a aplikované informatikyz FM TUL v roce 2010 na lokalit Hoicev Podkrkonoší. „Tam došlo k výraznémusnížení koncentrace chlorovaných ethylenspoleným psobením nanoásticelementárního železa a elektrického pole,“ekl docent erník.Princip sanace podzemních vod pomocínanoástic železa je založen na jejichschopnosti oxidovat se ve vod a tím redukovatkontaminant na látku mén toxickou.20 2/2011

Úloha elektrického pole je jednak zvýšit migracitchto nanoástic v prostedí a jednakdodanými elektrony chemicky redukovatkontaminanty. Jedná se o postup ekologickyvelmi šetrný.Rzným využitím nanoástic elementárníhoželeza v sananích technologiích se zabývávdecký tým Miroslava erníka od roku2004. Na snímku sleduje docent erník výsledkypoužití nanoželeza pro ištní prmyslovýchodpadních vod.Nanoástice železa – vdci na TUL zkoumajíprincip sanace podzemních vod pomocí nanoásticželeza. Je založen na jejich schopnostioxidovat se ve vod a tím redukovatkontaminant na látku mén toxickou.Inovace studia nanomateriályProjekt zamený na inovace a rozvojstudijního programu Nanotechnologie,obor Nanomateriály, zaíná letos realizovatTechnická univerzita v Liberci. Tíletýprojekt podpoila Evropská unie ástkouvíce než 10 milion z operaníhoprogramu Vzdlávání pro konkurenceschopnost.Spolupráci na nm potvrdilyi významné výzkumné instituce a rmy.Napíklad Fyzikální ústav AV R, v. v. i.,liberecká rma Elmarco, Pegas Znojmo,Aquatest a další.V rámci projektu budou vytvoeny a na interaktivnímwebovém portálu nano.tul.czvystaveny e-learningové studijní materiályk vtšin vyuovaných pedmt. V prbhulet 2011-2013 pevedou realizátoi projektupedevším magisterský studijní programNanotechnologie do anglitiny, vetnvšech studijních materiál a podklad.Internacionalizace výuky významn posunelibereckou univerzitu ve svtové úrovni.„Výuka v anglitin je nezbytná, pokudchceme, aby u nás studovalo více zahraniníchstudent. Již nyní jsou praktickyvšechny podstatné informace a podkladyke studiu v anglitin,“ íká vedoucí projektuJosef Šedlbauer z Fakulty pírodovdn-humanitnía pedagogické TUL.Studijní program Nanotechnologie jevýrazn multidisciplinární, opírá se o výsledkyuniverzitních pracoviš v oblastivýzkumu a vývoje nanomateriál a jejichaplikací. Studijní plán usiluje o vyváženostteorie a praktických dovedností zaazenímmnožství laboratorních cviení a experimentálníchmetod studia struktury a vlastnostínanomateriál. Reaguje tak na rychlýrozvoj obor souvisejících s nanotechnologiemia nanomateriály.Na realizaci projektu se podílejí eštíi zahraniní partnei liberecké univerzity,v jeho rámci se prohloubí spolupráce s nmeckými,belgickými, italskými a francouzskýmiuniverzitami a výzkumnými ústavy.Pímo do výuky vstupují napíklad odborníciz Fyzikálního ústavu AV R se samostatnýmisemestrálními pednáškami mimo jinéna téma Optické vlastnosti nanomateriálnebo Píprava polovodiových nanostruktur.Zajistí také semestrální sadu pednášekKapitoly z nanoelektroniky „Kapitoly z nanoelektronikyjsou unikátní pehled a souhrnvýsledk práce jedenácti badatel z FZÚ,kteí mají výborné výsledky vetn adypublikací v prestižních asopisech, jakoje Nature i Science“, informoval EduardHulicius z FZÚ. Zdraznil ale, že studentimusí získat dobré znalosti hlavn v kvantovéfyzice, která je základem pro pochopení„nanovdy“. Dobí studenti budou mít šancizapojit se do práce vdeckých tým Fyzikálníhoústavu AV R a s tím spojenou úastína významných mezinárodních projektech.Multidisciplinarita se projeví i v dopaduprojektu na související obory. Jde napíklado materiálové inženýrství na Fakult strojní,netkané textilie na Fakult textilní, aplikovanáfyzika a chemie na Fakult pírodovdn–humanitnía pedagogické i pírodovdnéinženýrství na Fakult mechatroniky,informatiky a mezioborových studií TUL.„Chceme vnitní organizací na univerzitdosáhnout toho, aby pedmty v rznýchstudijních oborech, které se nanotechnolgiídotýkají, byly vyuovány spolen. Tím sezvýší kvalita i efektivita výukového procesu,“upesuje profesor Šedlbauer.Díky podpoe Evropské unie nabídne technickáuniverzita také nový pedmt „Inovacea podnikání v oblasti nových technologií.Vyuovat ho budou pevážn odborníciz praxe, kteí mají zkušenosti se zakládánímpodnik v oblasti nových technologií a zejménananotechnologií. Nkteré z nich jakonapíklad liberecká rma Elmarco s technickouuniverzitou dlouhodob spolupracují„Firma Elmarco pipravuje výuku tohoto novéhopedmtu, a navazuje tak na dosavadníplodnou spolupráci, ze které vzešel, mimojiné klíový patent pro technologii Nanospider(TM).Poítáme také s úastí našich odborníkna výuce dalších pedmt inovovanýchv rámci projektu. Pijmeme nkolikstudent na odborné stáže v našich špikovvybavených provozech a laboratoích v novémvýzkumném centru a nabídneme tématadiplomových prácí. Pro ty nejlepší poítámei s pípadnou nabídkou zamstnání,“ nastínilspolupráci v rámci projektu editel obchodnístrategie Elmarca Stanislav Petrík s tím, žepedmt bude nabízen pro široké spektrumstudent v technických oborech.Mezioborový studijní (tíletý bakaláskýa dvouletý navazující magisterský)program Nanotechnologie, obor Nanomateriálynabízí TUL od akademickéhoroku 2009/10. Je v nabídce Fakulty mechatroniky,informatiky a mezioborových studiíTUL, ale na výuce se podílejí tyi fakulty(krom FM také fakulta strojní, textilnía pírodovdn humanitní a pedagogická)a Fyzikální ústav AV. Zájem o studium tohotoperspektivního programu je velký a dáse pedpokládat, že se bude zvyšovat a toi díky potebám rem zamstnat takto kvali- kované absolventy.Nanotechnologie a s nimi souvisejícíobory eká velký rozvoj. Pirozeným zájmemTechnické univerzity v Liberci i podnikzamených na tuto oblast je protosoustavn zlepšovat pípravu studenta kvalitu jejich prpravy. Studenti zejménamagisterského a doktorského studia sezapojují do ešení konkrétních vdeckýchúkol. To zvyšuje jejich cenu na trhu práce.Význam nanotechnologiípro životní prostedíVýsledky svého výzkumu zamenéhona pokroilé sananí technologie, založenépedevším na aplikace nanotechnologiív oblasti životního prostedí, prezentovalizaátkem dubna ešitelé projektuVýzkumné centrum „Pokroilé sananítechnologie a procesy“ (ARTEC). TýmMiroslava erníka z Technické univerzityv Liberci se zamil pedevším na použitínanoželeza a nano-bio-technologií proištní kontaminovaných podzemníchvod a odpadních vod z prmyslu.Doktorandka Fakulty textilní TUL Jitka Farberová zkoumá membránu s nanovlákennou vrstvou.Výsledky této aktivity v rámci centra AR-TEC shrnuje kniha „Chemicky podporovanéin situ sananí technologie“, kterou2/2011 21

Miroslav erník seznamuje prorektorku Janu Drašarovou s prodrobnostmi výzkumuautorský tým Miroslava erníka pi prezentacipoktil. Kmotry byli prorektorka TULJana Drašarová a dkan FM TUL VáclavaKopecký. „Technická univerzita v Libercije s nanotechnologiemi spojována od roku2004, kdy tým profesora Jirsáka pedstavilpostup pro prmyslové vyrábní nanovláken.Od té doby je výzkum nanotechnologiía nanomateriál stále intenzivnjší a z velkéásti se soustedí na aplikace. Výsledky výzkumnéhocentra Artec dokazují, že umímepejít z laboratoe do praxe a že Technickáuniverzita v Liberci spluje parametry výzkumnéuniverzity,“ ekla Jana Drašarová.Kniha vznikla jako výsledek dlouhodobéhostudia proces probíhajících pi reakcichemických látek s kontaminanty v podzemnívod a v horninovém prostedí. „Pochopenía využití tchto proces založenýchna zmn oxidan-redukních podmínekse stalo základem sananích technologií,které intenzivn laboratorn a poloprovoznovujeme a optimalizujeme. Úelemvýzkumu je zavedení nových technologiído sananí praxe a zmapování jejich pínosi limit,“ uvedl Miroslav erník s tím,že v knize je vnována nejvtší pozornostKest publikacein situ redukci za pomoci nanoástic na bázielementárního železa.Na knize spolupracovalo 34 autor, nejenz liberecké univerzity, ale také z Masarykovyuniverzity Brno, VŠCHT Praha a ústeckéuniverzity Jana Evangelisty Purkyn. „lenynašeho týmu byli také odborníci z praxe– napíklad z rmy Mega, ENACON, Aquatesta z Výzkumného ústavu anorganickéchemie v Ústí nad Labem,“ dodal erník.Kniha „Chemicky podporované in situsananí technologie“ je v poadí druhýmtitulem shrnujícím výsledky výzkumu tohotoprojektu. Loni na podzim pedstaviltým Jiího Maryšky knihu „Modelovánítransportních proces v horninovémprostedí“, která se zabývá výzkumemmigraních proces v souvislosti s hodnocenímbezpenosti ukládání radioaktivníhoodpadu. Jak uvedl vedoucí projektu JiíMaryška, letos ješt v rámci výzkumnéhocentra Artec uvede na trh tým Tomáše Pa-esa z eské geologické služby tetí publikacizamenou na výzkum horninovéhoprostedí, do kterého by bylo možné bezpenukládat odpady vetn vyhoeléhopaliva z jaderných elektráren.Realizace projektu ARTEC byla zahájenana Fakult mechatroniky, informatiky a mezioborovýchstudií TUL v roce 2005 v rámciProgramu výzkumných center Ministerstvaškolství, mládeže a tlovýchovy. Poskytovateldotace – MŠMT – pozdji prodloužilsmlouvu o dva roky. Technická univerzitav Liberci jako píjemce získala na sedmiletýprojekt podporu ve výši zhruba 224 milionkorun v programu „Výzkumná centra 1M“Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy.Do projektu se zapojilo vice než 100 vdeckýchpracovník ze šesti institucí.Letos bude projekt ARTEC ukonen. Aktivityv nm ešené však ukoneny nebudou,ale budou ešeny v rámci nov zahájenýchprojekt z program TIP MPO i ALFA TAR.Tyto projekty jsou založeny na spolupráci TULs prmyslovými podniky k ešení konkrétníchúkol. Píkladem mže být využití nanoástica biologických metod pro ištní vod od šestimocnéhochrómu; kombinace nanoástica elektrického pole i ltraní materiály proištní vzdušnin. Podle erníka se výzkum,mimo jiné, také soustedí na možnost využitínanoástic železa v boji proti toxickým sinicím.V této vci TUL intenzivn spolupracujes Palackého univerzitou v Olomouci. Železototiž dokáže velmi efektivn buky sinic zniit,navíc na sebe umí vázat fosfor, který rst sinicpodporuje. V praxi by se podle nj tato technologiemohla k ištní vodních ploch požívatzhruba za dva rokyStudenti eší zadání z praxeKonkrétní problémy výrobních podnikeší velmi asto studenti Technické univerzityv Liberci ve svých závrených bakaláskýcha diplomových pracích. Podle vedoucíhokatedry materiál Fakulty strojní TULPetra Loudy s vtšinou námt pro studentsképráce picházejí práv výrobní podniky.„Firmy nabízejí v prbhu roku tématazamená na ešení konkrétních problém,s nimiž se potýkají ve výrobním procesu.Studenti pod vedením školitel z univerzitytyto problémy eší a pomáhají tak rmámv jejich inovaní politice a souasn plní svéstudijní povinnosti,“ ekl profesor Louda.Z aktuálních témat, která ešili studenti katedrymateriál, pipomíná napíklad problematikuvlastností v souasné dob velmi oblíbenýchkeramických kuchyských nož. Neboúspšn obhájenou bakaláskou práci JanaProcházky, ve které autor ešil problematikuhodnocení vlastností recyklát polykarbonát,ze kterých se vyrábí paraboly svtlometosobních automobil. Autor došel k závru, žeuvedený polymer je efektivní recyklovat pouzejednou, protože po dalších recyklacích docházík výraznému zhoršení užitných vlastností,které by mohlo mít za dsledek nefunknostsvtlometu. Petra Prokopáková zase ve svédoktorské práci zhodnotila vlastnosti vybranýchternárních slitin železa, hliníku a uhlíkuvhodných pro výrobu nového kovového materiálu,„který je využitelný v energetickém neboleteckém prmyslu“ uvedl Louda.K vyešení závažných problém pispívajípodle Loudy velmi významn studenti doktorskéhostudia, vetn tch zahraniních.Napíklad vietnamský doktorand Tran DoanHung obhájil doktorskou práci na téma mechanickévlastnosti a postup výroby geopolymerníchkompozitních systém na bázitermální siliky. „pispl k výrob zcela22 2/2011

nového vysoce ekologického stavebníhomateriálu na bázi oxidu kemiitého. K jehovýrob lze využít mimo jiné také odpadovéhopopílku z elektráren,“ íká Louda.Úzká spolupráce fakulty s hospodáskoupraxí je užitená pro ob strany. Firma siotestuje studenta jako potenciálního zamstnancea student se seznamuje s procesyuvnit rmy. Takto postupují i dalšíkatedry fakulty strojní. Napíklad na kated-e obrábní a montáže se zapojují studentido výzkumu vlastností ezných olej a nástrojovýchmateriál nebo do ešení optimalizacekonkrétních výrobních postup.Studenti na katede strojírenské technologiepomáhali výrobním podnikm ešit konkrétníúkoly napíklad v oblasti konformníhochlazení vstikovacích forem nebo tlakovéholití odlitk z hliníkových slitin. „ešeníkonkrétního problému pináší studentmnavíc i urité uspokojení z toho, že jsou užitení,že jejich závrená práce má smysla nekoní v šuplíku,“ dodal profesor Louda.Liberecká fakulta strojní stejn jako praktickycelá technická univerzita tímto postupempln napluje základní cíle výchovystudenta, kterým je jeho píprava pro budoucípovolání.Nanovláknamohou chránit ped RTG záeními chemickými zbranmiSchopnost nanovlákenných materiálzachycovat produkty radioaktivního rozpadua tlumit i úinky chemických a biologickýchzbraní zkoumá vdecký tým profesoraDavida Lukáše na Fakult textilníTechnické univerzity v Liberci ve spoluprácise Státním ústavem jaderné, chemickéa biologické ochrany (SÚJCHBO). Výzkumprobíhá v rámci tyletého bezpenostníhoprojektu, na který uvolnilo Ministerstvovnitra R ástku 15 milion korun.Vdci již vdí, že nanovlákenné materiálydokážou díky velkému mrnému povrchuzachytit daleko vtší množství i submikronovýchástic než bžné ltry. To znamená nadstandardnúinnou ltraci vzdušnin i kapalin.Nyní se díky vdcm z TUL objevuje i jejichschopnost ochrany ped radioaktivními škodlivinamio rozmrech desítek nanometr.Na zaátku výzkumného zámru byla náhoda.„Schopnost nanovláken vázat na sebeástice vznikající radioaktivním rozpademradonu jsme objevili, když jsme v laboratoimili zvýšenou hodnotu pirozené radiacea zárove radiace erstv vyrobených nanovlákennýchvrstev metodou elektrostatickéhozvlákování. Zjistili jsme, že nanovláknazachycují dceiné produkty, které vznikají pirozpadu radonu obsaženého ve stopovémmnožství ve vzduchu laboratoe. Radon sámo sob není škodlivý, ale rozpadá se na zdravínebezpené izotopy tžkých kov, jako jebizmut, olovo a vysoce radioaktivní polonium.Ty se ve vzduchu vyskytují spolu s jiným materiálemve form nanoástic a aerorosol,“vysvtluje len vdeckého týmu Petr Mikeš,student doktorského studia na FT TUL.Podstata schopností vázat na sebe nebezpenélátky je v opaném elektrickém nábojielektricky nabitých nanovlákenných materiála iont tžkých kov vzniklých radioaktivnímrozpadem. Zatímco dceiné produkty vznikajícípi rozpadu radonu mají pevážn kladný náboj,nanovlákna lze nabít podle poteby kladni záporn, a využít tak základního fyzikálníhozákona, že se záporné a kladné náboje pitahují.Pro pípad zachycování kladn nabitýchPavel Pokorný u univerzálního rámu, kde výzkumný tým poprvé objevil u nanovlákenných materiálRTG záení. Nyní se na pístroji provádjí mení tzv. relaxaního asu pi zvlákování polymerTým Davida Lukáše u technologické digestoe. Jedná se o zaízení, na kterém se provádjípokusy s paralelizovanými nanovlákny pro záchyt dcer pi rozpadu radonu a zárove pokusyse zachycením RTG záení.Nanovlákenná vrstva na univerzálním rámudemonstruje možnosti depozice a orientacenanovláken na speciálních kolektorech.radonových dcer se proto nabíjejí záporn.„Na stejném principu probíhá ltrace radioaktivníchlátek pomocí nanovláken vyrobenýchzvláknním syntetických polymer. V laboratornímprostedí již máme vyrobené ltry. Nanovláknajsou upnutá do rámu a proudí skrz nvzduch obsahující opan nabité ástice, kterése na ltru zachycují. Pedpokládáme, že piskokovém pepólování lze tyto ástice bezpenuvolnit. Po pl hodin (stední poloas rozpaduradonových dcer) se stávají zdraví ménškodlivámi. Protože nanovlákna mají velký specickýpovrch, pedpokládáme, že záchyt budevysoce úinný,“ dodává druhý len týmu PavelPokorný s tím, že nanovlákna jsou schopna zachytiti látky biologických a chemických zbraní.Tato vlastnost nanovlákenných materiálmže být podle profesora Davida Lukáševelmi užitená pro zvýšení ochrany zdravílidí obecn i pi mimoádných událostech.„Velký mrný povrch a možnost vysokéhodnoty lineární hustoty elektrického nábojetvoí z nanovlákenných materiál jedinenúinný materiál pro záchyt iont z okolníhoplynného prostedí, vetn iont vznikajícíchradioaktivním rozpadem. Zatím jsme aleve výzkumu na zaátku. Až další vývoj nanovlákennýchltr, jejich napojení na zdrojevysokého naptí a pelivé testování na TULa na SÚJCHBO naznaí možné oblasti aplikacev radianí ochran i pro analýzu kontaminovanévzdušniny,“ ekl profesor Lukáš.Technická univerzita v Liberci má podleLukáše dobe vybavené laboratoe pro primárnívýzkum. Další testování provedouješt odborníci v SÚJCHBO na ješt so stikovanjšíchmících pístrojích.J. Koárková2/2011 23

Rada pro výzkum, vývoj a inovaceRada se v únoru, beznu a dubnu roku2011 sešla na tech zasedáních. Usnesenía zápisy z nich a vládou schválené materiályjsou zveejovány na webovských stránkáchRady (www.vyzkum.cz).Dne 25. února 2011 se konalo její 262.zasedání. Hlavním bodem programu, stejnjako na dvou následujících zasedáníchRady, byla píprava „Návrhu výdaj státního rozpotu na výzkum, vývoj a inovacena rok 2012 s výhledem na léta 2013a 2014“. Na tomto únorovém zasedáníRada projednala návrhy jednotlivých resorta schválila podrobný mandát pro jednánís nimi, která se uskutenila v první polovinbezna. Rada dále schválila pro meziresortnípipomínkové ízení ti materiály –„Koncepci IS VaVaI na období 2012–2015“,„Principy pro pípravu národních priorit výzkumu,experimentálního vývoje a inovací“a „Zmnu Podmínek pro vcné nebo nanníocenní mimoádných výsledk VaVaIa pro nanní ocenní propagace i popularizaceVaVaI“ (vláda ho schválila usnesenímze dne 4. kvtna 2011 . 325). Radarovnž na tomto zasedání schválila vypo-ádání meziresortního pipomínkové ízenía pedložení vlád u materiál „Souhrnnévyhodnocení ukonených program VaVaIv roce 2009“ (vláda ho schválila usnesenímze dne 17. bezna 2011 . 192) a „Návrhna jmenování lena výzkumné Rady Technologickéagentury R“ (vláda ho schválilausnesením ze dne 13. dubna 2011 . 268).Rada projednala a schválila i zmny Statuta Jednacích ád poradních orgán Rady.Dne 25. bezna 2011 se konalo 263. zasedáníRady. Rada po jednáních s poskytovatelischválila pro meziresortní pipomínkovéízení návrh rozpotu a dále návrh zmn „Metodikyhodnocení výsledk výzkumných organizacía hodnocení výsledk ukonenýchprogram (platné pro rok 2011)“. Rada rovnžna tomto zasedání schválila vypoádánímeziresortního pipomínkové ízení a pedloženívlád u materiál „Principy pro pípravunárodních priorit výzkumu, experimentálníhovývoje a inovací“ (vláda ho schválila usnesenímze dne 6. dubna 2011 . 244), „KoncepceIS VaVaI na období 2012–2015“ (vláda hoschválila usnesením ze dne ze dne 13. dubna2011 . 267). Rada na tomto zasedánírovnž schválila „Zadání zpracování analýzystavu výzkumu, vývoje a inovací v R a jejichsrovnání se zahraniím v roce 2011“.Dne 29. dubna 2011 se konalo 264.zasedání Rady. Po diskuzi k zásadnímpipomínkám z meziresortního pipomínkovéhoízení Rada na návrh svého pedsedy,premiéra P. Nease schválila „Návrh výdajstátní ho rozpotu na výzkum, vývoj a inovacena rok 2012 s výhledem na léta 2013a 2014“ ve dvou variantách. Dále Radaschválila vypoádání výsledk meziresortníhopipomínkového ízení ke „Zmn Metodikyhodnocení výsledk výzkumných organizacía hodnocení výsledk ukonenýchprogram 2011“ a jeho pedložení vlád“.Na tomto zasedání probhly i volby a jmenováníkoordinaní rady expert pro pípravunárodních priorit VaVaI.P. Š.ČESKÁ KONFERENCE REKTORŮZasedání PlénaPlénum eské konference rektor (KR)pijalo na svém 109. zasedání, výronímshromáždní KR, konaného ve dnech 17.– 18. 2. 2011v Plzni následující usnesení: KR se opt zabývala hodnocením kvalitya výkonnosti vysokých škol, neboz pohledu KR jde o stžejní téma reformyterciárního vzdlávání v R. KR pípravouvlastního koncepního materiáludokládá svj zájem o úast na reformníchkrocích vedoucích k vyšší úrovni vysokoškolskéhovzdlávání v R. KR vyzývá všechny akademické orgányvysokých škol, aby pedcházely nejen jakémukoliporušování vnitních pedpis, alei etických princip akademického života. KR žádá Ministerstvo školství, mládežea tlovýchovy R, aby dodrželo dynamikuerpání prostedk z Operaních programEU a naplnilo slib ástené kompenzacevýpadku nancování veejných vysokýchškol v roce 2011 z alternativních zdroj. KR vyzývá Vládu R, aby realizovalasvj strategický zámr podporovat vzdlávánívetn vysokoškolského a výzkumnou,vývojovou a tvrí innost. KR vyjaduje znepokojení nad praxí Ministerstvavnitra R pi udlování vstupníchvíz zahraniním studentm pijatýmke studiu na vysokých školách R. KR schválila Výroní zprávu o innostiKR za rok 2010, zprávu o revizi hospodaeníKR v roce 2010, pravidla úhradyprovozních náklad KR pro rok 2011a rozpoet KR na rok 2011.Na svém 110. zasedání, konaného dne 7.4. 2011 v Olomouci pijalo Plénum KR následujícíusnesení: KR vítá zízení pracovní skupiny k vcnémuzámru zákona o vysokých školácha žádá MŠMT o poetnjší zastoupeníKR ve skupin. KR zásadn nesouhlasí s návrhem výdajstátního rozpotu na vdu a výzkumpro rok 2012, pijatým Radou pro výzkum,vývoj a inovace, který významn a neoprávnnpoškozuje vysoké školy. KRdrazn žádá, aby institucionální podporavdeckých institucí striktn respektovalapožadavek zákona . 130/2002 Sb.,v platném znní, tj. aby byla urována výhradnvýkony ve VaVaI. KR žádá, aby rozpoet MŠMT pro vysokéškoly v roce 2012 dosáhl alespo výšeroku 2010 a v letech následujících pim-en narstal. KR optovn žádá MŠMT, aby dodrželodynamiku erpání prostedk z Operaníchprogram EU a aby urychlilo vyjednávánízejména tzv. velkých projektOperaních program. KR nesouhlasí s krácením rozpotu projektOperaního programu VaVpI v prbhujejich ešení. KR podporuje snahy o zkvalitnní akreditaníhoprocesu a o zjednodušení jehoadministrativní náronosti. Komora soukromých vysokých školKR ustavila odborné fórum pro formulovánívlastních stanovisek zejménasmrem k pipravovaným legislativnímzmnám. KR vyjaduje solidaritu nejvýznamnjšíbulharské vysoké škole, So jské univerzitsv. Klimenta Ochridského, kterou razantníkrácení veejné podpory a hrubáingerence do majetkové autonomie donutilysymbolicky zastavit innost. KRpovažuje tuto politováníhodnou situaciza varování ped podceováním dostatenéhoveejného nancování vysokýchškol a jejich autonomie.P. Š.Program veejných zakázek BETADne 10. února 2011 zahájila Technologickáagentura eské republiky první kolovýbru projekt v programu BETA. Tento24 2/2011program je zamen na podporu výzkumu,vývoje a inovací (VaVaI) urených pro potebyorgán státní správy, a to zejménapro poteby tch správních úad, kterénejsou poskytovateli podpory VaVaI. Jednáse o program realizovaný formou veejnýchzakázek, jejichž témata urují píslušnéorgány správní správy, které si vyešenísvých konkrétních poteb (problém) zadajíprostednictvím TA R. Konkrétn sejedná o tyto orgány státní správy: eskýbáský úad; eský úad zemmický

a katastrální; Ministerstvo dopravy; Ministerstvopráce a sociálních vcí; Ministerstvopro místní rozvoj; Ministerstvo vnitra; Ministerstvozahraniních vcí; Ministerstvo životníhoprostedí a Státní úad pro jadernoubezpenost.Po vyhlášení programu vyzvala Technologickáagentura dopisem orgány státnísprávy, které se úastní programu BETA,k identi kaci svých výzkumných poteb proletošní rok. Výzkumnými potebami jsou nazýványkonkrétní projekty, které chce danýorgán státní správy ešit veejnou zakázkou,piemž výzkumné poteby musí pispívatk naplnní alespo jednoho speci ckéhocíle programu, resp. speci ckého cíle, kterýsi stanovil píslušný orgán státní správy.Délka ešení projekt v programu BETAje stanovena na 12 až 36 msíc. Výšenáklad projektu je omezena prostedkyprogramu a prostedky pidlenými danémuorgánu státní správy. Zpsobilé nákladyprojektu budou vzhledem k výbru pomocíveejných zakázek hrazeny ze 100 %, alejediným vlastníkem výsledk projektu budepatiný orgán státní správy. Podpora budeposkytována postupn, pomocí zálohovéhonancování po etapách. Celková ástkabude doplacena až po ádném zhodnoceníukoneného projektu. Celkový rozpoetprogramu je na celou dobu trvání 640 mil.K, ze kterých je pro rok 2012 vylenno 80mil. K. Projekty do programu BETA mohoupedkládat podniky i výzkumné organizace,které splní de nici uchazee dle § 2 odst. 2písm. b) zákona . 130/2002 Sb. a de nicidodavatele uvedenou v § 17 odst. 1 písm.a) zákona . 137/2006 Sb.Hodnocení v programu BETA budepobíhat ve dvou stupních. Nejprve každýz dotených orgán státní správy shromáždíod okruhu relevantních zájemc návrhysvých výzkumných poteb. Ty budou následnvyhodnoceny pedevším z hlediskasplnní podmínek programu a potebnostiešení dané problematiky.K výzkumným potebám, které Radaprogramu doporuí, vyhlásí TA R výzvuk podávání nabídek dle zákona o veejnýchzakázkách. Na píprav zadávací dokumentacek vybraným výzkumným potebámbude TA R intenzivn spolupracovat s píslušnýmorgánem státní správy. Proces výbrudodavatele, od okamžiku vyhlášení aždo oznámení výsledk výbrového ízení,se bude ídit zákonem o veejných zakázkách.Nabídky pedložené uchazei budounejprve zhodnoceny z hlediska zpsobilostia následn dle ekonomické výhodnosti.Z pedložených nabídek bude vybrán jedendodavatel, jehož nabídka nejlépe bude nejlépeodpovídat pedepsaným kritériím.Projekty vybrané k nancování musí býtukoneny alespo jedním z podporovanýchvýsledk dle platné Metodiky hodnocení výsledkvýzkumných organizací a hodnocenívýsledk ukonených program. Podporoványjsou pedevším výsledky promítnutépedpis legislativní i nelegislativní povahy,uznávány však budou nap. i certi kovanémetodiky, software, technicky realizovanévýsledky i výzkumné zprávy. Draz budekladen na skutené využití vzniklých výsledkv praxi.Lucie ChroustováStrategie konkurenceschopnostiNárodní ekonomická rada vlády v pondlí28. 3. 2011 prezentovala Závrenouzprávu NERV pro konkurenceschopnosta podporu podnikání. (Tuto zprávu garantovallen NERV a pedseda ICC R M.Mejstík – pozn. redakce).Cestu ke konkurenceschopnosti Rpedstaví Ministerstvo prmyslu a obchoduve druhé polovin roku. MPO narýsujedo konce letošního roku cestovní mapu propodporu konkurenceschopnosti eské republiky.Oznámil to ministr prmyslu a obchoduMartin Kocourek pi prezentaci Závrenézprávy Národní ekonomické rady vlády prokonkurenceschopnost a podporu podnikání.„eská republika si nemže dovolit ekat,až jí a tedy nám všem, ujede vlak. Vzhledemk ekonomické situaci je pro každouzemi klíové, aby si své mezinárodní postaveníkontinuáln vylepšovala,“ ekl ministrKocourek.NERV hodnotil konkurenceschopnosteské republiky na základ 12 pilí konkurenceschopnostiod zdravotnictví pesvzdlávání po instituce a inovace. Závrenázpráva popisuje, kde konkurenceschopnosteské republiky v té které oblasti ztrácía jak tento stav napravit.„Jedním z nejdležitjších pilí, který jev eské republice bohužel nejmén konkurenceschopný,jsou instituce a jejich efektivita.Proto tuto oblast bereme mimoádnvážn a zamujeme se na hlubší profesionalizacipráce státní správy,“ zdrazujeministr Kocourek.Jedním z krok by podle ministra Kocourkamlo být napíklad stanovení jednotnýchdat úinnosti právních pedpis,což ulehí podnikatelm orientaci v pravidlechpro podnikání. Ministr Kocourek nicménzdraznil, že je nutné se se stejnouintenzitou zamit také na ostatní oblastijako je školství i vda, výzkum a inovace.Ministerstvo prmyslu a obchodu budepi práci na Strategii konkurenceschopnostieské republiky vycházet i z vlastní Analýzykonkurenceschopnosti, kterou ministerstvozveejnilo už na konci ledna a jejíž závry potvrzujía doplují aktuální výsledky NERV.P. Vlek, tiskový mluvípevzato z webu MPOProjekt FLAMETechnologické inovaní centrum s.r.o.je zapojeno do projektu FLAME z OPNadnárodní spolupráce – Stední Evropa.Plný název projektu zní Future Laboratoryfor the Diffusion and Application of Innovationin Materials Science and Engineering(„Laborato budoucnosti“ pro šíení a využíváníinovací v oblasti materiálového inženýrství).Projekt zaal 1. 3. 2010 a budetrvat 2,5 roku.Do projektu FLAME je zapojeno 11 stedoevropskýchregion z 8 evropských zemís cílem podpoit subjekty z oblasti materiálovéhoinženýrství v rozvoji jejich výzkumnéhoi komerního potenciálu. V materiálovéminženýrství ve stední Evrop hrajívýznamnou roli inovace, které jsou zásadnímfaktorem ke zvýšení konkurenceschopnostia ekonomickému rozvoji dané oblasti.Firmy ve všech partnerských regionech sesetkávají s pekážkami ve spolupráci mezipartnerskými regiony a také netransparentnostítrhu pro aktivní hráe ze širokéhospektra obor spadajících do mezioborovédisciplíny materiálového inženýrství.V rámci projektu FLAME budou jednotlivípartnei hledat nové inovativní formy spolupráce,které budou podporovat výmnuinformací a rozvíjení kontakt mezi zúastnnýmiregiony.Strategie FLAME je zamena na inovacemateriál prostednictvím podpory spoluprácemezi malými a stedními podnikya vdou a výzkumem. FLAME bude implementovattuto strategii ve tyech hlavníchkrocích: Budou vytvoeny „kompetenní mapy“materiálového inženýrství participujícíchregion, kde budou prezentovány píkladydobré praxe spolupráce mezi prmyslema akademickou sférou. Vyškolení „inovaních kou“, kteíbudou své znalosti pedávat v trénincíchinovaním praktikm v jednotlivých regionech.Úkolem inovaních praktik budezprostedkovat kontakty mezi malýmia stedními podniky a výzkumnými ústavynebo univerzitami s cílem maximáln zefektivnitjejich vzájemnou komunikaci. Budou založeny ti pilotní „Laboratoe2/2011 25

udoucnosti“ v Itálii, Rakousku a Slovinsku.Vybudování laboratoí podpoí konkrétníkooperace mezi jednotlivými subjektyz komerní i výzkumné sféry z oblastimateriálového inženýrství. Konkrétnby se mlo jednat o zavedení nových výrobkna trh, zavedení inovací do hodnotovýchetzc malých a stedních podnik,komercializaci produkt nebo inovací,výmnu know-how a podobn. Budou zmapovány poteby tohoto specického sektoru a de nována doporu-ení k nastartování a ovlivování politikjednotlivých zapojených zemí a regionve prospch materiálového inženýrství.Politici budou seznámeni, jak tato doporu-ení implementovat do jejich regionálnícha národních inovaních strategií.Více informací o projektu na:www.ameurope.euKontakt:Ing. Petra Al Azawy, Technologické inovanícentrum s.r.o., Vavrekova 5262, 760 01 Zlín,tel.: 573 776 253, mobil: 734 443 878P. Al AzawyMoravskoslezský kraj– nejvyšší as pro inovaceMoravskoslezský kraj (dále jen MSK),nkdejší ocelové srdce republiky, procházíod nástupu tržní ekonomiky procesem restrukturalizacea revitalizace. Tento proces konverzeje procesem dlouholetým a bolestným,jak ho známe rovnž z obdobných regiónv zahranií (USA, Nmecko, Francie, Anglie,Belgie aj.). Proces privatizace zmnil zásadnvlastnickou strukturu dominantních výrobcv kraji, vedl k útlumu nkterých výrob, alepivedl do kraje i adu cizích investor disponujícíchmoderními technologiemi pívtivýmik životnímu prostedí. Postupem asu se mnilaa mní rovnž sociální struktura v MSK.Zstává pomrn vysoká nezamstnanosta vznikají nové jevy a problémy, jež je nutnolokáln akutn, jindy preventivn ešit. Je protologické, že vedení MSK cítí potebu analyzovatsouasnou situaci zejména z pohleduzamení strategických cíl rozvoje MSK proobdobí stedn – dlouhodobého výhledu.Výzkumný úkol „Výzkum faktor pechoduod industriální ekonomiky ke znalostnía podnikavé ekonomice v podmínkáchMoravskoslezského kraje“, jehož nkterévýsledky v tomto píspvku pedstavujeme,byl proto logicky ešen z dotaního programuMSK Podpora vdy a výzkumu v MSK.Metodika výzkumu faktorrozvoje MSKPi koncipování metodiky výzkumu a následnéstrukturalizaci výzkumného úkolu sevycházeno z hypotézy, že ekonomický rozvojjakéhokoliv územního celku je podmínn ptiprodukními faktory – prací, pdou, kapitálem,know-how, podnikavostí. Podle toho,který z tchto faktor v dané ekonomice dominuje,lze rozlišit následující typy ekonomik: industriální ekonomika charakterizovanátradiní triádou práce-pda-kapitál, znalostní ekonomika související s rozvojemknow-how, podnikavá ekonomika, kde podnikavostpedstavuje schopnost vyhledávání píležitostía zárove i dominantní pedpokladpro rozvoj podnikání.Z metodologického i obsahového hlediskabyla v rámci multidisciplinárních aktivitúkolu provedena jednak sekundární analýzadat shromáždných eským statistickýmúadem (sekundární šetení) a jednak analýzavlastních dat (primární šetení).Výsledkem sekundárního a primárníhošetení byla identi kace faktor rozvoje podnikavostia podnikání v MSK. Ve výsledcíchvýzkumného úkolu jsou pedstaveny vybranévýsledky sekundárního šetení a ástvýsledk primárního šetení, které byly provedenyformou expertních rozhovor s vd-ími osobnostmi MSK.Více na www.aipcr.cz, ást Partnei, KrajVítzslav Zamarský,Ivo FormánekVysoká škola podnikání, OstravaProjekt ERA-NET CROSSTEXNETKrálovéhradecký krajv souasné dob implementujeprojekt ERA--NET CROSSTEXNET.Projekt je nancován ze7. Rámcového programupro výzkum a vývoj Evropské komise.Podtitul tohoto projektu zní „Textil na rozcestík novým aplikacím“.ERA-NET je obecn forma koordinacespolupráce mezi národními nebo regionálnímimanažery výzkumných program. Projektje navázán na aktivity Evropské textilní technologicképlatformy. Do projektu je zapojeno17 partner vetn Královéhradeckéhokraje. Vedoucím partnerem je francouzskýregion Nord-Pas de Calais. Projekt budeukonen v roce 2012. Celkový rozpoetprojektu je 1 629 321 €. Cílem je dát evropskémutextilnímu výzkumu trvale k dispozicivíce chytejších nanních zdroj díkyvyužití potenciálu mezinárodní koordinacea plánování výzkumných program. Hlavnímiaktivitami projektu je síování a výmnazkušeností mezi partnery, tvorba spolenéstrategie a programování, vývoj spolenéhodotaního mechanismu, aktualizace a vtšíotevení regionálních a národních programna podporu výzkumu, vývoje inovací a zvyšovánípovdomí o dležitosti výzkumu, vývojea inovací v textilním prmyslu.Doplkovou aktivitou projektu, na základdohody partner, je organizováníspolených výzev za úelem nancovánímezinárodních výzkumných projekt v oblastitextilního prmyslu. Pro rok 2011 je organizovánavýzva, které se mže úastnitprojektové konsorcium složené alespo zedvou nezávislých malých/stedních podnikz 2 zemí/region partner úastnících se2 výzvy projektu CROSSTEXNET. Podporovanýmiaktivitami je aplikovaný výzkum,vývoj a inovace ve všech druzích textilus vysokou pidanou hodnotou a jiných pokroilýchmateriálech na principu vlákna.S hlavním drazem na nové textilní materiályvetn nových funkních aplikací, novétechnologie pro produkci multifunkníchtextilií a tch s vysokou pidanou hodnotoua nové procesy zpracování, výrobní technologiea stroje.V souvislosti s úastí v tomto projektuspustil Královéhradecký kraj v roce 2010svj Regionální inovaní fond, ze kteréhojsou spolené výzvy v projektu CROSS-TEXNET nancovány. Realizace tohotoprojektu navazuje na závry Regionálníinovaní strategie Královéhradeckého kraje,která identi kovala textilní prmysl jakojedno ze svých progresivních odvtví.Více informací naleznete na:www.crosstexnet.eu.Daniel Všeteka, MSc.Centrum evropského projektování,Hradec KrálovéInovaní audity v regionuJihovýchodRegionální inovaní workshopv rámci projektu PROINCORDne 31. 3. 2011 se uskutenil v rámci mezinárodníhoprojektu PROINCOR regionálníinovaní workshop „Inovaní audity v regionuJihovýchod”. Workshop byl uspoádánjedním z projektových partner BIC innovation,z.s.p.o..V úvodní ásti workshopu regionální manažerprojektu Ing. Vít Hiba seznámil úast-níky s projektem PROINCOR, který vznikls cílem zlepšit inovaní potenciál v sektorumalých a stedních rem v regionu stedníEvropy prostednictvím inovaních auditve rmách.Na téma inovaní audity vystoupil PetrKrajá, který piblížil základní úkol projektua jeho pínos pro inovaní systém regionu.26 2/2011

Mezinárodní projekt PROINCOR je založenna aktivním pístupu k inovaním potebám rem. Jsou vytipovány a oslovovány rmy s nabídkou provedení inovaníchaudit. Dle jednotné mezinárodní metodikyjsou zájemcm dle pravidla de minimis provádnyinovaní audity, kde jsou projednánysouasné problémy bránící vtšímu inovanímuvýkonu a identi kovány prostedkyk jejich pekonání a tím i k posílení inovaníhovýkonu.V závru workshopu vystoupil LudkKühr, který informoval o dosavadních výsledcícha zkušenostech z provádní inovaníchaudit ve rmách.Regionálního inovaního workshopu sekrom zástupc rem zúastnili i zástupciSVTP R, AIP R, Krajského úadu Jihomoravskéhokraje, Krajské hospodáskékomory jižní Moravy, Regionální rozvojovéagentury jižní Moravy a Regionální hospodáskékomory Brno.Prezentace z workshopu naleznetena webových stránkách www.proincor.eu.Hlavním koordinátorem projektu PRO-INCOR je Technologické centrum Bautzen(Nmecko). V projektu je zapojeno dalších9 projektových partner ze stední Evropy.Projekt je realizován v rámci Operaníhoprogramu Nadnárodní spolupráce (CentralEurope) a je spolu nancován z Evropskéhofondu pro regionální rozvoj.K. ŠíblováBIC Brno, spol. s r.o.Projekt Clusters CordUsnadování inovace ve stední EvropVe dnech od 16. – 19. 2. 2011 se v Norimberkukonal veletrh Biofach, jeden z nejvtšíchpotravináských veletrh biovýrobkv Evrop. Rakouští partnei projektu Clusters– Cord nabídli zástupcm potravináskýchklastrových organizací ze stedníEvropy neformální setkání, kde se jednotlivízájemci seznámili a zkonzultovali svéaktivity a budoucí mezinárodní spoluprácipi vytváení nadnárodního klastru. O tétoakci byli informováni eští manažei klastrovýchorganizací Chutná hezky jihoeskya Pivovarského klastru prostednictvímRegionální rozvojové agentury Ústeckéhokraje (RRA ÚK).„CLUSTERS-CORD je mezinárodním kooperanímprojektem, který se zamujena zvýšení možnosti regionálního rozvojeklastr. Hlavním cílem projektu je vytvoenítech evropských prmyslových metaklastr,které zabezpeí výmnu zkušenostía pímou spolupráci partner jednotlivýchzemí a tím zvednou konkurenceschopnoststední Evropy v klíových oblastech prmyslu.Projekt je zamen na pedem de novanáodvtví, která byla stanovena v pípravnéfázi partnery: Mobilita a logistika ICT Automobilový prmysl a letectví Cestovní ruch Lékaské vdy Energetika a životní prostedí Výrobní technologie Devozpracující prmysl Zpracování potravin Profesionální servisVeletrh Biofach v NorimberkuPozorovatelem projektu se stal Ústeckýkraj, Národní klastrová asociace, Okresníhospodáská komora Cheb a CzechInvest.Ke konci ledna 2011 RRA ÚK o ciáln získaladalšího pozorovatele projektu, jímž sestala Asociace inovaního podnikání eskérepubliky (AIP R).Pipravované aktivity projektu v roce 2011: 29–31. bezna 2011 – pedstavení projektuna Kick off konferenci projektuCNCB (Klastrová a síová spolupráce proúspch v podnikání ve stední Evrop)v Linzi, Rakousko ervenec 2011 – Benchmarkingová konferencev Milán, Itálie ervenec 2011 – Setkání pozorovatelv jednotlivých zemích srpen 2011 – Místní info dny v partnerskýchzemích srpen 2011 – 1. výmnné fórum v Linzispojené se studijní návštvou únor 2012 – 2. výmnné fórum ve Stuttgartuspojené se studijní návštvou srpen 2012 – 3. výmnné fórum v Milánspojené se studijní návštvou záí 2012 – Závrená projektová konferencev R listopad 2012 – Školení manažer klastrv jednotlivých zemích záí 2012 – Podepsání mezinárodní partnerskésmlouvy mezi klastryeské klastrové organizace se mohou prezentovatprostednictvím: Katalogu eských klastr na www.nca.cz Na mezinárodní úrovni na webovýchstránkách Evropské klastrové observatoe– www.clusterobservatory .eu nebowww.clustercollaboration.eu Od kvtna 2011 i na mezinárodních webovýchstránkách www.clusterscord.euProjekt je nancován v rámci operaního programuCentral Europe (www.central2013.eu).Hospodáská komora Horní RakouskoP. MaškováRRA Ústeckého kraje2/2011 27

Treniansko-zlínská inovaníplatformaProjekt T-ZIP úspšn ukonenPo dvou letech koní projekt Treniansko-zlínskáinovaní platforma. Projekt,který byl zahájen v únoru 2009, byl realizovánv rámci Operaního programu Peshraniníspolupráce SR – R a jeho cílem bylovytvoit nástroje a sí podpory rozvoje inovacív peshraniním regionu Trenianskýsamosprávný kraj – Zlínský kraj. Spolenousnahou všech partner bylo a je i nadálenapomoci ekonomickému rozvoji regionprostednictvím zlepšení podmínek proinovaní aktivity a zainteresované subjektyv oblasti inovací. Projekt implementovalokonsorcium partner v ele s Agenturou proekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. (vedoucípartner), Technologické inovaní centrums.r.o., Regionální podprný zdroj s.r.o.a Univerzita Tomáše Bati ve Zlín, na slovenskéstran byla do projektu zapojenaTrenianská univerzita Alexandera Dubekaa Rozvojová agentura Trenianskéhosamosprávného kraja.Jednou z klíových aktivit projektu bylovytvoit vzájemné vazby a dlouhodob spolupracujícímezinárodní tým z ad profesionálníchinstitucí zabývajících se rozvojemvhodného prostedí pro inovaní podnikání,transfer technologií a podporu remníhovýzkumu a vývoje. V rámci takto vznikléhokonsorcia docházelo k výmn zkušenostía dobré, ale mnohdy i špatné praxe v oblastizakládaní a managementu vdeckotechnickýchpark a podnikatelských inkubátor,možnostech nancování inovativních projekt,fungování speci ckých regionálníchnástroj apod. Jednou z cílových skupinbyly podnikatelské subjekty, pro které bylazorganizována ada zajímavých workshop(nap. workshop Nová média a komunikace,Štíhlá výroba, Barcamp, Alternativní formy nancování) a kooperaních setkání se zamenímna strojírenství, elektrotechniku,plastikáský prmysl nebo on-line marketing.Byly zpracovány speci cké studie (Studieekologizace výrobk, služeb a výrobníchproces, Studie inovace technologie výrobystrojírenských díl nebo Studie robotizacea automatizace výrobních technologií), kteréjsou jakýmsi píkladem dobré praxe vybranýchprojekt z oblasti zavádní inovacía zeštíhlování proces. Jednou z klíovýchaktivit bylo zpracování vdeckovýzkumnéhopro lu Univerzity Tomáše Bati ve Zlín,která tímto zpsobem pibližuje svou infrastrukturupro inovace, výzkum a vývoja seznamuje s klíovými vdeckými kapacitami.Projekt byl zamen také na studentya výchovu k podnikatelství a proinovanímumyšlení. Za tímto úelem byla na obou stranáchhranice zrealizována soutž o nejlepšípodnikatelský zámr vetn doprovodnýchworkshop se studenty k problematicepodnikání, inovací, ochrany duševníhovlastnictví atd. Aktivity projektu, ale i zajímavéudálosti, pro ly inovaních rempsobících v regionu, trendy ve vybranýchoborech, nabídky na spolupráci, univerzitníkapacity byly prbžn prezentovány v Inovanímbulletinu a na Inovaním portále,který vznikl jako jedna z aktivit projektu.Dvouleté úsilí partner bylo zakoneno závrenoukonferencí „Inovace – klí rozvojepeshraniních region“, která se uskutenilav lednu 2011 v Trenín a rekapitulovalajednotlivé výstupy projektu.Ukonením projektu však nekoní spoluprácemezi jednotlivými partnery. Již bhemrealizace projektu T-ZIP byly na jednáníprojektového týmu diskutovány námtyna nové oblasti spolupráce, zapojení dalšíchpartner a byl pipraven projekt V. I.P. – Vzdlávání, inovace, partnerství, jehožrealizace byla zahájena v únoru 2011, rovnžs podporu Operaního programu Peshraniníspolupráce SR – R.Více o náplni projektu T-ZIP se dozvíte takéve vytvoeném videodokumentu, který zachycujecelkový prbh jeho realizace a komentáehlavních peshraniních partner. Tentodokument je k dispozici na odkaze http://www.youtube.com/watch?v=fdFiICKp3Xo.Další výstupy projektu a informace najdetena webu hlavního partnera www.aerv.cz a Technologickéhoinovaního centra www.ticzlin.cz.Petr KonenýCzechInno, z. s. p. o.Inovace a inovaní podnikání v posledníchletech nabývají ím dál více na významua úspch každého podnikatele jezávislý na schopnosti inovovat své produktya procesy. Je teba si uvdomit, že v minulostistailo podnikateli k dosažení úspchuschopnost levn vyrobit popípad nakoupita s odpovídající marží prodat. Souasnádoba však na podnikatele klade daleko vtšínároky, již nestaí „levn koupit a drazeprodat“, dnes se vyžadují k udržení konkurenceschopnostipráv inovace.Inovace to nejsou jen pevratná technickáešení nebo pouhé nápady. Inovace jsouv prvé ad ízené procesy zahrnující nejengenerování, ale i penos a implementaci nápaddo praxe – tedy byznysu. Úspch inovacea samotná podstata, pro jsou inovacevytváeny, tkví pedevším v její schopnosti zaujmoutzákazníka, který je ochoten za ni zaplatit.Jednoznan tak vyplývá nutnost a nezbytnostinovací pro pežití v silné konkurenci21. století, založené na znalostní ekonomice.Zkušenost a vdomí, že klíem ke konkurenceschopnostiR jako celku jsou inovacea jejich všestranná podpora bylo jako reakcena tuto skutenost založeno Sdruženíprávnických osob CzechInno (dále již jenCzechInno), jejímž jedním ze tí zakladatelje Asociace inovaního podnikání R.Posláním CzechInna je všestranný rozvoj28 2/2011a podpora inovaních proces a vše coúzce souvisí se znalostní ekonomikou.CzechInno zaujímá roli tzv. „inovaníhomatchmakera“, protože inovace vznikají vzájemnouspoluprací a vazbami mezi rznýmiaktéry, tzn. rmami jako tvrci inovací a akademicko-vdeckýmiinstitucemi, které vytváínové znalosti. Krom toho jsou však dležitéi vzájemné vazby mezi dalšími úastníky trhu,jako jsou zákazníci, dodavatelé, konkurennírmy. Všechny tyto aspekty v rámci svýchCzechInno reektuje a analyzuje.Posláním CzechInna je poskytování informacíz oblasti inovací a s nimi souvisejícíchslužeb. Pro úspšný transfer novýchtechnologií a souvisejících inovací do byznysuchceme vybudovat „inovaní byznys--matchpoitn“, kde se bude setkávat partneia zájemci o inovace a informace z oblastiinovaních proces.CzechInno se zamuje na propojenípodnikatelských subjekt, veejné správya výzkumných organizací za úelem prohloubeníspolupráce v oblasti inovací. Cílemsdružení je významnou mrou pisptk rozvoji inovací a seznámit nejen podnikatelskou,ale i širší veejnost s problematikouinovací v eském prostedí a zárove sdlovatmožný budoucí vývoj v této oblasti.Kompletní informace o CzechInnu a aktuálníchprojektech zamených na podporuinovací naleznete na našich webovýchstránkách www.czechinno.cz, kde mimojiné také naleznete souhrnné informaceo exkluzivním projektu Vizionái 2011,který je zamen na podporu inovací v R.Na stránkách jsou k dispozici informacek problematice inovací v R a EU. Dáletaké informace ze svta vdy a výzkumu,nabídky a píležitosti k navázání a nalezenípotenciálního investora nebo partnera provlastní inovativní projekty.Na stránkách jsou dále uveejována nabídkyaktuálních byznys setkání, tzv. InovaníNetworkingy, kde cílem setkání je navázatobchodní partnerství, vytvoit inovaní aliancea platformu pro vzájemné setkávání (nastavitspolupráci rem, výzkumných institucí a veejnésprávy) a komunikaci se subjekty se vztahemk inovacím a inovanímu podnikání.Nemén dležitým úkolem a cílem CzechInnaje spolupráce a komunikace s orgánystátní správy pi píprav strategických dokumentzamených na rozvoj a implementaciinovaních proces. Proto v této souvislostisbíráme podmty a pipomínky, které budouvyužit pi reform „Inovaního systému R“,který v souasnosti výrazn zaostává za vysplýmiekonomikami. Dále bychom chtlizmínit, že R disponuje adou výzkumnýchinstitucí, které se ale nepodailo efektivnpropojit s potebami rem. A bohužel beztohoto propojení nelze dosáhnout efektivníhovyužití veejných prostedk vloženýchdo vdy a výzkumu. A proto v dsledku tchtokonsekvencí navazuje CzechInno partnerstvía aliance, jejichž cílem je úspšná komercializacevýsledk vdy a výzkumu.

Schopnost inovovat je nejvýznamnjšíze všech faktor ovlivujících konkurenceschopnost.Oproti ostatním faktormproduktivity totiž inovace nejsou omezenyekonomickým zákonem klesajících výnos.Inovace tedy pedstavují klíový nástrojna cest k dlouhodobému úspchu v globálníznalostní ekonomice. Dležitým faktorempro podporu inovaní aktivity podnikje vytvoení funkní inovaní infrastruktury,na které bude sdružení CzechInnospolen s partnery participovat.Jií VondrákInovacentrum VUTspojujeme vdu s praxíInovacentrum VUT je centrum technologickéhotransferu pi eském vysokém uenítechnickém, nejvtší a nejstarší technickéuniverzit v echách. Naším posláním je propojovatvdecký výzkum na univerzit s potebamipodnik a rem a obrácen. Takovéspojení pináší užitek všem zúastnným,jak akademickým vdcm na univerzit, kte-í mohou zkoumat a vyvíjet reálné produktynebo služby okamžit uplatnitelné v praxi, takpodnikm, které si mohou za pijatelnou cenudovolit služby profesionálních výzkumníka designér. Ve svt se zvlášt v nkterýchoblastech, napíklad u mobilních telekomunikací,již upouští od zizování velkých výzkumn-vývojovýchpodnikových pracoviš a podnikyzaínají ve velké míe spolupracovatpráv s univerzitami. „Pevn vím, že i u nástakový trend nastane, protože spolupráce seškolou mže být v každém smru pro podnikvýhodná. Je jenom poteba odbourat jisté bariéryv dve obou subjekt, které se u násbohužel historicky vytvoily. I v tom vidím našíroli, v iniciaci vzájemných setkávání a debatzástupc akademické a podnikatelské sféry,s cílem odstranit komunikaní bariéry a nastolitvzájemnou spolupráci“, íká JaroslavBurík, editel Inovacentra.Inovacentrum zajišuje pro remní klientelunalezení a sestavení vhodného týmuspecialist pro výzkumný nebo vývojový zámrklienta, a to nejenom na VUT, v pípadpoteby se obracíme i na experty z jinýchuniverzit. Specializujeme se i na vyhledávánímožností grantového nancování pro spolenéprojektové zámry. Výzkumníkm nabízí-me zejména specializované kurzy a seminá-e urené k získání dovedností potebnýchk úspšnému penosu výsledk vdeckéa výzkumné innosti do praxe. Podporujemenavíc zaínající podnikatele z ad studenta absolvent vysokých škol, jejichž start-uprmám pomáháme pežít v prvních kritickýchletech jejich existence. Krom výhodnéhopronájmu kanceláí v našich prostorách jimposkytujeme hlavn specializované vzdlávánípro úspšné podnikání. Všem našim klientskýmskupinám pak aktivn vyhledávámevhodné protjšky pro spolupráci, tu iniciujemea po odborné i administrativní stránce zajiš-ujeme od zaátku až do úspšného konce.Více o našich službách se dotetena www.inovacentrum.cvut.cz.Jaroslav BuríkVdeckotechnický parka centrum transferu technologiípi Univerzit Tomáše Bati ve ZlínUTB ve Zlín se v souasnosti stále vícezamuje na zlepšování a navazování dalšíspolupráce s komerní i veejnou sférouna poli aplikovaného výzkumu a inovací. Jižod roku 2008 proto aktivn provozuje Vdeckotechnickýpark, v rámci kterého úspšnfunguje i Centrum transferu technologií.Rok od roku Centrum transferu technologiírozšiuje nabídku svých služeb, která jiždávno není zamena pouze na poradenstvía zajištní ochrany duševního vlastnictví jaksamotných pracovník UTB ve Zlín, takmnoha externích rem. Stále astji realizujei vzdlávací workshopy zamené na tytooblasti a také se více orientuje na realizacitransferu již dosažených a chránných výsledkVaV. I nyní probíhají intenzivní licenníjednání o možném využití chránného designuMultifunkních lokomoních pomcek, výrobyhydrogelu pro krytí ran i výroby technickýchezných nástroj.V nkolika posledních letech se také díkyaktivní podpoe zvýšil poet realizovanýchvýzkumných projekt se zástupci rem.Poátkem roku 2011 byla nap. zahájena realizacespoleného projektu Univerzity TomášeBati ve Zlín a spolenosti INDET SAFETYSYSTEMS a.s. Tento je zamen na výzkumi vývoj funkních vlastností prostedk pasivníochrany pasažér automobil. Výzkumnýprojekt zamený na konkrétní aplikaci inovativníchpolymerních materiál a s tím spojenýchtechnologií je pilotním projektem UTBve Zlín v rámci programu ALFA, realizovanéhoTechnologickou agenturou R.Pelomovým je pro nás rok 2011 i v oblastipolymerních vd. V prostorách Vdeckotechnickéhoparku se v souasnostirealizuje i projekt Centra polymerních systém,který je pímo zamen na inovacea aplikovaný výzkum v oblasti zpracovánía využití polymerních materiál. Centrumpolymerních systém je pracovišt, kterévám, a už jste vdeckovýzkumná organizace,soukromá spolenost i fyzická osoba,nabízí pestrou škálu možností spolupráce.Vybrat si lze z níže uvedené nabídky, kterávšak rozhodn není limitující.Nabídka okruh spolupráce: realizace smluvního výzkumu dle vašichpožadavk; ešení spolených projekt výzkumu,vývoje a inovací; ešení technických a technologickýchproblém praxe; zpracování analýz a odborných studií; optimalizace technologických proces; poradenská a konzultaní innost; využití moderní pístrojové techniky; technologický transfer; výmna zkušeností a poznatkprostednictvím odborných seminá,workshop a konferencí; realizace odborných školení; realizace odborných praxí, stáží.Nejen pro spolené výzkumné projektyVám mžeme nabídnout také laboratorní,poloprovozní i kanceláské prostorypímo v budov Vdeckotechnického parku.V souasnosti naše prostory využívá cca7 inovaních rem, které zde realizují pevážnsvé výzkumné i inovaní innosti.Více informací o konkrétní nabídce volnýchprostor, ale i dalších služeb jakoje pronájem konferenních a prezentaníchprostor v. vybavení, mžete naléztna www.vtp.utb.cz.Ing. Gabriela Havelková2/2011 29

CESNET v roli inovátoraSdružení CESNET psobí již 15 letna poli výzkumu a vývoje v komunikaníchtechnologiích, takže inovace jsou pímojeho náplní práce. Mnozí však sdruženístále ješt vnímají jen z jedné jeho stránky:jako správce národní sít pro výzkuma vzdlávání CESNET2.Sdružení CESNET z. s. p. o. bylo založenovysokými školami a Akademií vd 6. bezna1996. Letos úspšn završilo sedmiletývýzkumný zámr Optická sí národního výzkumua její nové aplikace. Mezi konkrétnívýsledky, které významným zpsobem ovlivnilyrozvoj informaních a komunikaníchtechnologií nejen u nás, patí kvalitní podporavdeckých obor a akademické obce prostednictvímprbžn modernizované sítCESNET2 (viz obrázek) se stovkami tisíc uživatel.Základem sít je technologie DWDM(Dense Wavelength Division Multiplex), plnvyužívající kapacity optických vláken a umož-ující soubžn penášet desítky signálu vysokourychlostí (1-10 Gbit/s).Topologie národní sít CESNET2Souástí zámru byl rozvoj optických a IPsítí, výpoetních i pístupových grid, mobility,multimediálních služeb i koncovýchslužeb s vysokou kvalitou. Výsledky vlastníhovýzkumu a vývoje byly pímo aplikoványv infrastruktue a nabídce poskytovanýchslužeb, a zrealizovaly se i v podob patent,užitných vzor, hardwarových prototypi softwaru.Díky dosaženým výsledkm nás sdruženíreprezentuje v mnoha mezinárodníchvýzkumných projektech, jak v rámci Evropy(pedevším projekt budování nejvýkonnjšíevropské síové infrastruktury GÉANT), takve spolupráci se zaoceánskými partnery.15 let od založení oslavil CESNET odbornýmsemináem Výzkumné projekty a velkáinfrastruktura CESNET2, který ukázal možnostinárodní výzkumné infrastruktury z pohleduprojekt v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.Seminá pedstavil nkteré z projekt, kterévyužívají nebo v budoucnu budou využívat síCESNET2, mj. IT4Innovations, CERIT-SC(CERIT Scientic Cloud), Národní digitálníknihovna, CzechGlobe (Centrum výzkumuglobální zmny AV R), CEITEC (Stedoevropskýtechnologický institut) a BioCeV (Biotechnologickéa biomedicínské centrum Akademievd R a Univerzity Karlovy ve Vestci).Na seminái vystoupila ada špikovýchtuzemských vdc v ele s bývalým pedsedouAkademie vd R a stávajícím pedsedouUené spolenosti R profesoremVáclavem Paesem. editel sdružení JanGruntorád zrekapituloval nejdležitjší aktivitysdružení a pedstavil dva nové projekty:Velká infrastruktura CESNET a Rozšíenínárodní informaní infrastruktury pro VaVv regionech (eIGeR). Závrený kulatý stlKomplexní e-infrastruktura CESNET2 jakointegrující platforma výzkumných projektumožnil ešitelm diskusi o požadavcích,které pi ešení jejich projekt vznikají právna pipravovanou e-infrastrukturu.V beznu zahájený strategický projekt Velkáinfrastruktura CESNET (2011–2015),nancovaný MŠMT R, má za cíl transformacinárodní výzkumné sít CESNET2na tzv. velkou infrastrukturu zahrnující širokéspektrum zaízení, vybavení, síových a komunikaníchprostedk, ale i služeb, kteréjsou výzkumnými týmy používány k výzkumnéinnosti. Hlavním úkolem je zajištní podmínekpro efektivní spolupráci rozsáhlýchvdeckých tým i experimentálních zaízení,distribuovaných v rzných zemích.Velká infrastruktura CESNET patí meziprioritní projekty vloni schválené Cestovnímapy eské republiky velkých infrastrukturpro výzkum, vývoj a inovacenavazující na evropský dokument ESFRIRoadmap. Projekt v sob integruje tyisložky: komunikaní infrastrukturu, gridy,datová úložišt a prostedí pro spolupráci,ale jeho nedílnou souástí jsou veškerépodprné služby nezbytné pro provoz základníchslužeb e-infrastruktury (bezpenost,monitorování infrastruktury a jejíchparametr, podpora uživatel).Vyvrcholení oslav patnáctiletého výro-í probhne 16.–19. kvtna, kdy CESNETbude hostit letošní nejprestižnjší evropskouakci v oblasti výzkumných sítí: TERE-NA Networking Conference (TNC 2011).Další informace:Prezentace semináe Výzkumné projektya velká infrastruktura CESNET2http://www.cesnet.cz/akce/2011/15-let/Zpráva o ešení výzkumného zámru 2010http://www.cesnet.cz/doc/2010/zprava/Aplikované výsledky zakonenéhozámru Optická sí národního výzkumua její nové aplikace http://www.cesnet.cz/doc/2010/aplikovane-vysledky-vz.htmlCestovní mapa eské republikyvelkých infrastruktur pro výzkum, vývoja inovace http://www.msmt.cz/vyzkum/schvaleny-text-cestovni-mapyTERENA Networking Conference 2011https://tnc2011.terena.org/Gabriela KrmaováCESNET, z.s.p.o.Z-2011, LipskoOd 1. do 4. bezna 2011 se konal na výstavištiLeipziger Messe 11. mezinárodníodborný veletrh díl, komponent, modula technologií Die Zuliefermesse 2011.30 2/2011Zárove probíhal v dalších 2 halách výstavištveletrh INTEC, zamený na speciálnía jednoúelové obrábcí stroje. O ciálníúast eské republiky byla podpoenaMPO, výstavní ást a logistiku zajišovalavýstavní agentura RAPID. Celkem se zú-astnilo na integrované eské ásti výstavy24 rem, 3 rmy vystavovaly samostatnna veletrhu INTEC.Na obou veletrzích vystavovalo 1345 vystavovatelz 22 zemí a veletrhy navštívilocca 20800 návštvník. Veletrhy navštívilio ciální osobnosti z ekonomicky významnýchoblastí Ruské federace, republiku

Tatarstán reprezentoval její prezident v ele50 ti lenné delegace.Dležitou souástí výstavy byl doprovodnýprogram, pracovníci AIP R se zú-astnili slavnostního zahájení veletrh dne28. 2. 2011, kde vystoupil M. Kocourek, ministrprmyslu a dopravy. Další den navštívilministr M. Kocourek stánek AIP R v doprovoduvelvyslance R v Nmecku R. Jindrákaa námstka MPO M. Hovorky. P. Švejdanávštvníky informoval o projektu Technologickýpro l R. Pracovníci AIP R se dáleúastnili konference projektu AutoNet.Za AIP R se veletrhu úastnil P. Švejdaa J. Kofro. AIP R mla v hale . 5 stánek9 m 2 a prezentovala formou 5 ti posterhlavní innosti a projekty AIP R, Technologickýpro l R, KONTAKT-Mobility, programyEUREKA a Eurostars, Vdeckotechnicképarky v R. Návštvníci výstavy mlidále k dispozici CD Technologický pro l R,brožury Cena inovace roku 2011, Inovacea technologie v rozvoji region, „15 let AIPR“, Vdeckotechnické parky v R, asopisIP&TT, pozvánky na INOVACE 2011a další materiály AIP R.Cílem bylo informovat zúastnné eské rmy o možnostech jejich úasti v soutžio Cenu Inovace roku 2011, INOVACI2011, Týden výzkumu, vývoje a inovacív R a také na veletrhu HANNOVER ME-SSE 2011. Návštvníky z dalších zemí pakinformovat o programech mezinárodní spolupráce,kterých se AIP R a její lenovéúastní a zprostedkovat kontakty pi zájmuo konkrétní spolupráci s využitím databázeTechnologický pro l R.Expozici AIP R navštívila ada zájemc,kteí se zajímali o innost asociace, innostvdeckotechnických park v R, mezinárodníspolupráci a kontakty na eské rmy.Jan KofroVzdlanostní spolenostOtázky vdy a vzdlanosti v 21. stoletíDne 10. bezna 2011 se uskutenil 3.roník mezinárodní vdecké konferenceVzdlanostní spolenost. Konferencebyla uspoádána pod záštitou premiéraeské republiky Petra Nease a na jejípíprav se spolen podílely Vysokáškola nanní a správní, Akademie vdR a Masarykova univerzita. Organizaníhozajištní se ujala Vysoká škola -nanní a správní, která pro konání konferencetaké poskytla moderní konferennícentrum. Základním tématem setkáníbyly aktuální otázky vdy a vzdlanosti.V souasném období se projevuje stálezetelnji obrovský spoleenský významvdy a vzdlání. Pojem vzdlanostní spolenostise stal jedním z ústedních tématdiskuse o dalším vývoji a perspektivách moderníholidstva a je stále jednoznanjší, žepráv nové poznatky a objevy vdy, zpracovávanéa využívané ve vysoce vzdlanémprostedí, jsou dležitou hybnou podmínkoubudoucího rozvoje. Utváení vzdlanostníspolenosti pináší dlouhou adu konkrétníchotázek a problém, které souvisejís vzájemnou provázaností vdy a vzdlání,rozumným vyvážením rolí základního, aplikovanéhoa prmyslového výzkumu, správnýmchápáním vysokoškolského vzdlávánía úlohy univerzit, a s mnoha jinými aspekty.Není tedy pekvapující, že vdecká konference,zamená práv na tyto stžejníproblémy, pitáhla znanou pozornost pedstavitelvysokých škol, vdeckých a výzkumnýchinstitucí a zástupc státní správyi podnikatelské a nanní sféry.Úvodní slovo ke konferenci pronesl námstekministra školství J. Koucký a nastínilzákladní pdorys diskuse o vzdlanostia vd v eské republice. Pedseda Akademievd R, J. Drahoš, seznámil s dnešnímstavem spolupráce mezi pracovišti AV Ra vysokých škol a zdraznil, že tato kooperaceje v našich podmínkách katalyzujícímfaktorem rozvoje vdy a vzdlanosti. Obecnézamyšlení nad charakteristikou a sou-asnou funkcí vzdlání pinesla pednáškaV. echáka, která zasadila celou projednávanouproblematiku do spoleenskéhorámce širokých souvislostí. Další pednáškydopoledního jednání konference již bylyzameny na jednotlivá aktuální tématadnešních dn. V. Nekvasil hovoil o nancovánívýzkumu a vývoje ze zdroj Evropskéunie v období 2014–2020, K. Rýdl sevnoval spoleenským funkcím univerzit sezetelem na profesní kvali kaci a J. Zlatuškapronesl podntný píspvek o autonomiivysokých škol.Z prbhu jednání konference, pednáší námstekministra školství Jan KouckýOdpolední blok pednášek pinesl lenitounabídku pohled na rozmanité stránkystavu a vývoje vzdlanosti s drazem na nynjšísituaci v eské republice a na Slovensku.P. Matj seznámil s výsledky sociologickéhovýzkumu zameného na postavenía úlohu soukromých vysokých škol. Obecnéi konkrétní zkušenosti z uplatnní inovací,odvozených ze základní vdecké prácev Ústavu organické chemie a biochemie AVR, pedstavil Z. Havlas. Zástupce Obanskéhosdružení Vda žije! R. Wunsch nabídlanalytický pohled na vdní politiku v eskérepublice. O lidských zdrojích z perspektivyrozvoje vdy a výzkumu ve Slovenské republicehovoily v pehledné pednášce D.Kolibová a S. Matúšová. Další píspvkybyly zameny na postavení ekonomickéhovýzkumu (R. Roudný), chápání vzdlanostia kvali kace (J. Mertl), diversi kaci vysokýchškol (J. Novotný), inovaní inženýrství(P. Švejda) a jiné zajímavé problémy vysokéhoškolství a vdy (Z. Šimek, M. Helísek,A. Malach, A. Kubíek).Jednání konference nabídlo velmi pestrýa inspirativní pehled obecných i momentálnaktuálních problém, jejich podstatya vývoje. Zárove tato rozmanitost pesvd-iv ukázala na obtížnost hledání správnýchodpovdí a reálných ešení v této komplexníproblematice. Je nepochybné, že významnýproces poznávání obecných návod a pístupk otázkám vdy a vzdlanosti budenadále pokraovat. Uskutenná konferencek tomuto úsilí urit poskytla mnoho podntnýchmyšlenek a námt.Jednání konference bude zachycenov pipravovaném sborníku, který zahrne jednotlivépíspvky i elektronické verze pednesenýchprezentací.Vladimír echák,Vysoká škola nanní a správnía Jan Zima,Akademie vd RAMPER 2011Asociace inovaního podnikání R(AIP R) se úastnila 19. roníku veletrhuelektrotechniky a elektroniky AMPER2011, který se letos poprvé konal ve dnech29. 3. – 1. 4. na brnnském výstavišti.obr. 1Celková návštvnost veletrhu dosáhla po-tu 42.300 návštvník, kterým se pedstavilo580 vystavujících rem z R a 126 zahraniníchvystavovatel z 24 zemí svta na istévýstavní ploše 13.200 m 2 (www.amper.cz).Úast AIP R na veletrhu AMPER 2011spoívala v píprav semináe Galerie inovací,který se konal v rámci doprovodnéhoprogramu veletrhu dne 31. 3. 2011 v sálu P5 pavilonu P a návštv vybraných vystavovatelveletrhu.Cílem semináe bylo seznámit poslucha-e s projektem Technologický pro l R,s nejvýznamnjšími innostmi a projektyAIP R: Systémem inovaního podnikánív R; regionální inovaní infrastrukturou;Aktivitou mezinárodní spolupráce ve výzkumua vývoji na podporu mobility výzkumnýchpracovník a pracovnic – „MOBILITY“;programy EUREKA a Eurostars; asopisem2/2011 31

Inovace roku 2011 (http://www.aipcr.cz/o_cene_inovace.asp), a pedali zájemcmaktuální materiály AIP R a také diskutovalii o dalších innostech souvisejících s inovacemi,nejaktuálnjším tématem dnešnídoby.Termín jubilejního 20. roníku veletrhuAMPER 2012, nejvtšího veletrhu elektrotechnikya elektroniky v R, je stanovenna 2. – 5. dubna 2012 na Výstavišti Brno.Vra Mísaováobr. 2„Inovaní podnikání a transfer technologií“,Cenou Inovace roku 2011; pípravou odborníkpro oblast inovaního podnikání, s innostívdeckotechnického parku RozvojeInovaních Technologií OLLI, Brno a pedstavitúspšné úastníky v soutži o CenuInovace roku 2010.Seminá zahájil a moderoval Pavel Švejda(obr. 1, 2).V rámci prvního píspvku Pavla Švejdy,generální sekretá AIP R, nazvaného:K emu slouží Technologický prol Rpro inovaní rmy?Jsme pipraveni na zvládnutí inovaníchproces?byla zodpovzena ada dotaz: zpsob získávánípotebných informací a úrove databázeTP R, možnost a zpsob zahrnutí rem,které ješt v databázi nejsou, využití TP R– výbrové databáze, návštvnost webu TPR (7 000 za msíc) zájemci z celého svta;využití CD TP R prostednictvím MPO,eských center v zahranií; byla diskutovánaproblematika zprostedkování kontakt a jejichkvalita, role HK a role EEN v této oblasti,význam a úrove „matchmakingových“ aktivit(slabá úspšnost); bylo doporueno využívánídiskusního fóra AIP R – http://www.aipcr.cz/k ešení konkrétních dotaz a zkušeností.V píspvku innost vdeckotechnickéhoparku Rozvoje Inovaních TechnologiíOLLI informoval Pavel Havlena, editelOLLI elektro CZ, spol. s r.o., Brno o problematicesvtelné techniky; o založení VTPv roce 2001, jeho historii, innosti a souasnýchproblémech, (www.olli.cz).Dále byly pedneseny prezentace úspšnýchúastník v soutži o Cenu Inovaceroku 2010: „Flow Mon ADS“ – Pavel Minaík,AdvaICT, a.s. Brno informoval o vznikuspin-off rmy a její innosti (bezpenost ITinfrastruktury, behaviorální analýza poíta-ových sítí a formou zajímavé prezentacepedstavil cíle, systém, detekci anomáliía praktické píklady použití systému). „Systém ENcontrol“ – Petr Šlechta, ENcontrols.r.o. pedstavil snadný stavebnicovýsystém, který snižuje náklady na elektinuv domácnostech (zpsob provedení, zapojeníelektrických spotebi, hlavní funkce,zpsob ovládání a koncepci systému).obr. 3V závru semináe probhla k danýmtématm zajímavá diskuse – využití pedstavenéhosystému Encontrol, zda je rmaAdvaICT lenem klastru „Service ScienceManagement and Engineering“, informaceo projektu SPINET (Spolupráce, inovacea networking), možnosti plroních stáží aj.Po zajímavých prezentacích formulovalPavel Švejda závry semináe (víceviz web: http://www.aipcr.cz/AMPER2011--zavery.asp), podkoval všem pítomnýmza aktivní úast a upozornil na následujícíprogram – regionální workshop „Inovaníaudity v regionu Jihovýchod“, od 13.00hod., který poádal BIC innovation, z.s.p.o.projektový partner projektu PROINCOR,viz: www.proincor.eu.Bhem konání semináe byla k dispoziciada informaních materiál a zájemci mlimožnost konzultovat s pítomnými pracovníkyAIP R i zástupci rem.Po ukonení seminá doprovodnéhoprogramu AIP R a BIC innovation navštívilipracovníci AIP R vybrané stánky vystavovatel,nap. Ústav fyziky plazmatu AVR, v.v.i. (obr. 3); VÚT v Brn, VUES Brno,s.r.o.; Dinel, s.r.o.; TC AV R; Úad prmyslovéhovlastnictví; Podnikatelské centrumRumburk VTP, s.r.o. a další, kde informovalio aktivit MOBILITY – mezinárodní vdeckotechnickáspolupráce R s Argentinou,Francií, Maarskem, Nmeckem, Polskem,eckem, Slovenskem a Slovinskem a dalšímizemmi (http://www.aipcr.cz/kontakt.asp); o INOVACE 2011 Týden výzkumu vývojea inovací v R (www.aipcr.cz); o CenHannover Messe 2011Asociace inovaního podnikání R(AIP R) se pedstavila na pedním svtovémveletrhu technologií Hannover Messe,který se konal ve dnech 4. – 8. dubna, jižpošesté. Stánek AIP R C 64 byl umístnv jedné z nejzajímavjších hal, hale 2 Research& Technology. Informace na stánkupodávali dva pracovníci AIP R V. Mísaováa J. Kofro. Dále byly na stánku pítomni M.Sedláek z VUT Praha a J. Falta z Ústavutermomechaniky AV R, v.v.i., kteí pedstavovalizájemcm rzné verze odvalovacíbezlopatkové turbíny.Cílem úasti AIP R na Hannover Messebylo prezentovat oblast výzkumu, vývojea inovací v R. Na ploše stánku 12 m 2 (obr. 1)byl stžejním projektem Technologický prolR, který vznikl pvodn jako projekt esko--nmecké spolupráce v programu KONTAKTv roce 1998. AIP R zde pedvedla dosaženouúrove svého samostatného ešení jakonástroje pro podporu mezinárodní spolupráceve VaV a inovacích. Ostatní prezentovanéprojekty: Aktivita – Mobility (do r. 2010 programKONTAKT), EUREKA a Eurostars jsouprojekty zamené na mezinárodní spoluprácia informovaly na veletrhu o svém zamenís cílem získat pro spolupráci zahraniní pracovníkyz VaV a inovaní rmy.AIP R rovnž prezentovala své partnerya úspšné úastníky soutže o Cenu Inovaceroku 2010: rmy ENcontrol, s.r.o. – „SystémENcontrol“ a AdvaICT, a.s. Brno – systém„Flow Mon ADS“.Pozornost na stánek pitahoval i pedvádnýmalý model precesní odvalovací turbínypedevším ve verzi pro velmi nízké spády,který zaujal jak odborníky norské spolenostiGoodtech (obr. 2), tak laickou veejnost.Hlavní pedností turbíny je to, že mže pracovats mnícím se spádem vody, a protoby mohla být úspšn využita v pílivovéelektrárn. Konkrétní podoba této elektrárnyje projektována tak, že voda, která nateeza pedem vybudovanou hráz, mže odtékatzpt do moe pes odvalovací turbínu,respektive pes tzv. precesní plovoucí rotor.Velký zájem vzbuzovala také zmenšenápodoba této turbíny, kdy projektovanýprtok je v intervalu 5 – 15 litr za sekundua použitý spád by ml být mezi 3 – 10ti metry. Vyrobená elektrická energie, kteráje ukládána do akumulátor, mže být následnvyužívána pomocí mnie naptís bžnými elektrickými spotebii. Tato skutenostbyla oceována pedevším zájemciz oblastí s nedostatenou elektri kací, aletaké rznými individuálními investory z vysplýchregion, kteí mli zájem o vybudováníminiaturních rezervních zdroj elektrickéenergie, kteí využívali pítomnosti obouodborník, a kladli adu odborných dotaz.Zájemci tak získali i pehled o innosti AIP32 2/2011

S nabídkou spolupráce navštívili bhemveletrhu stánek AIP R i zájemci z Nmecka,Bloruska, Maarska, Indie, Brazílie,z Bloruské republiky napíklad – G. Senchenko,který projevil zájem o úast na INO-VACE 2011 i další spolupráci.Dalším cílem AIP R na veletrhu HannoverMesse bylo informovat vybrané eskévystavovatele o innosti AIP R, o možnostijejich úasti v soutži o Cenu Inovace roku,pípadn navázání spolupráce v rámci aktivityMOBILITY. Z navštívených vystavovateluvádím ty, kteí již znají soutž a projevilizájem o úast:Rieter CZ s.r.o. – J. Appeltauer, K. áp;ELIS Plze – H. Simonová; HAKEL-TRADELtd. – J. Škoda; KMB systems s.r.o. – J.Kraus; IDOPS CZ, s.r.o. – E. Najšelová;TES Vsetín, a.s. – V. Novotný a dále ty, kteína základ získaných informací ješt úastv soutži zváží:UNITERM, s.r.o.; EBK ERET BERNARD,s.r.o.; FIMES, a.s.; První brnnská strojírnaVelká Bíteš, a.s.; VÚHŽ a.s.; SANBORN a.s.,ŽAS, a.s.; CONEL s.r.o.; ORBIT MERRET,spol. s.r.o.; Teco a.s.; Elektropístroj s.r.o.;ZKL – výzkum a vývoj, a.s.; TriboTec spol.s r.o.; TOS ZNOJMO, a.s.; ATMOS Chrásts.r.o.; Wikov MGI a.s.; Z etzy, s.r.o.Obr. 1: zleva P. Dlouhý, M. Sedláek, V. Mísaová, A. Rybka, J. KofroObr. 2: zleva M. Sedláek, A. Teie, V. Sedlak,J. FaltaR, jako nevládní organizace v oblasti inovaníhopodnikání v R a dalších partnerechprezentovaných na stánku a mohli siodnést brožurku vystavovatel na HM 2011s kontaktními údaji a strunou charakteristikouvystavovatel na stánku AIP R. Dálesi návštvníci stánku odnesli i CD ROMTechnologický pro l R v potu 160 kusa brožuru „Mezinárodní vdeckotechnickáspolupráce R v rámci aktivity MOBILI-TY a program KONTAKT II a GESHER/MOST“ si odneslo na sto zájemc z rznýchzemí. K dispozici byla rovnž ada dalšíchinformaních materiál AIP R i prezentovanýchpartner a rem.Ješt ped zahájením veletrhu požádalinkteí zástupci rem o osobní návštvuna stánku AIP R pedem, napíklad španlská rma IVC S. A. International VentureConsultants, která mla zájem o návštvustánku v dob pítomnosti zástupc eskéhosvazu vdeckotechnických spoleností– SVTS A. Rybky a P. Dlouhého, v pondlí4. 4. v 10 hodin, ale bohužel se nedostavili.Z pedem nahlášených návštv seuskutenila pouze návštva ohlášená Lucemburskoukomorou na 7. 4. ve 14 hodin– H. Aben z b2fair (International BusinessCooperation) informoval o možnosti pihlášenínašich partner a eských rem do jimipoádaných matchmakingových akcí, pikterých dochází k hledání a kontaktovánípímých partner v rzných oblastech prmyslui VaVaI.Obr. 3: poadí vítz Hermes Award pílohahermesNkteí eští vystavovatelé využili možnostispoleného stánku R v hale 3 a adadalších vystavovatel mla vlastní stánekv halách na základ tematického zamení.Z eské republiky se veletrhu zúastnilo61 vystavovatel, z Francie jako partnerskézem letošního veletrhu se zúastnilo 241vystavovatel, z Rakouska 67, Polska 37,ze Slovenska 16, Slovinska 11, z Maarska9 a ecka 4 vystavovatelé.Letos bylo na výstavišti obsazeno 24 výstavníchhal s širokým zastoupením vystavovatel,což potvrdilo pedpoklad dalšího rstusvtového strojírenství i v roce 2011 a vystavovatelémli velkou možnost navázánínových mezinárodních obchodních kontakta zajistit si tak stabilitu a trvalou udržitelnostsvého rstu. Zástupci vtšiny navštívenýcheských stánk hodnotili pínos veletrhukladn a byli s úastí spokojeni.Dležitou souástí veletrhu byla v rámcidoprovodných program ada akcí – kongres,seminá, workshop a diskusníchfór, které se konaly v Convention Center,umístném uprosted výstavní plochy, alepevážn v pilehlých prostorách jednotlivýchhal i pímo na vymezených plocháchhal a stáncích vystavovatel. Stžejní témaletošního veletrhu „Smart Ef ciency“ (inteligentníúinnost spolená pro oblast efektivitynáklad, proces a zdroj a teprvejejich inteligentní souhra umožní podnikmdlouhodob obstát na trhu s mezinárodníkonkurenceschopností) se prolínalo vícenež 60 fóry a pitáhlo o 30% více zájemcnež ve srovnatelném roce 2009. Veletrh takposílil svoji pozici jako nejvýznamnjší platformapro know how a transfer technologií.Velký pednáškový prostor Forum „techtransfer – Gateway2Innovation“ se nacházeli v hale 2 u stánku D 12, kde probíhalaada zajímavých sympozií a pednášek,nap. „Nmecko-brazilské inovaní fórumo nanotechnologiích, tisková konferenceFraunhofer Institutu „Energie a mobility budoucnosti“,ada diskusí na nové rozvíjejícíse téma „Metropolitan Solution“ – ešení infrastrukturyve velkých mstech a budovách(zahrnuje inovace pro mstské infrastrukturya velkomsta, budoucí modely pro dodávkyenergie a vody, mobilitu a infrastrukturubudov). Zmna klimatu, úbytek surovin, rstpotu obyvatel, umístní prmyslových výrobníchpodnik a sílící urbanizace, zvláštzásobování vodou a energií budou pro mstav nadcházejících letech velké výzvy.Rovnž zde byla zahájena tradiní Nocinovací, která se koná každým rokem prvníveer konání veletrhu. Je to tradiní platformaveletrhu, kde se setkávají špikoví odbornícivdy a výzkumu, prmyslu a politik2/2011 33

pi rzných diskuzích umožujících nahlédnoutdo inovací budoucnosti. Setkání bylodoprovázeno živou hudbou brazilských hudebník,procházejících celou halou.Letos již byla poosmé v rámci slavnostníhozahájení veletrhu udlena jedna z mezinárodnnejuznávanjších cen za technologie HER-MES AWARD 2011. Je udlována od roku2004 každoron za vývoj mimoádné inovace.Jsou vyznamenávány produkty, které jižbyly vyzkoušeny v prmyslové výrob nebojsou již prmyslov využívány. O cenu semohou ucházet všichni vystavovatelé na veletrhu.V roce 2009 podali pihlášku za VUT,stavební fakultu Miroslav Sedláek s turbínouSETUR a rma ROKOSPOL s produktemDetoxycolor. Bohužel až letos poprvé vybralaodborná komise pod vedením prof. Dr. WolfgangaWahlstera, (Nmecké výzkumné stediskopro umlou inteligenci – DFKI) mezi ptnominovaných i dva zahraniní vystavovatele:FerRobotics, Linec, Rakousko a Omega Air,Lubla, Slovinsko (obr. 3).Iniciativa veletrhu TectoYou byla urenástudentm stedních škol, uiliš i prvnímroníkm vysokých škol, kteí mají zájemo povolání v prmyslovém sektoru. Vyškoleníprvodci provázeli jednotlivé skupinypo celý den a zajišovali kvalitní informace.Studenti a mladí odborníci mli také možnostvyužít centra pro nábor pracovních silJob & Career Market.V závru veletrhu Dr. Wolfram von Fritsch,pedseda pedstavenstva veletržnísprávy Deutsche Messe AG bilancoval:na veletrhu se prezentovalo více než 6 500vystavovatel ze 65 zemí a v posledních 10tiletech byl veletrh nejúspšnjší. Ukázal, žeprmysl dnes nabízí efektivní technologie,které staí jen uvést do provozu a zaít jevyužívat. Dnes je snazší a rychlejší energiíšetit než budovat nová zaízení. Odborníciodhadují úsporný potenciál asi na 30%.Veletrh posílil svoji pozici nejvýznamnjšíplatformy pro know how a transfer technologiía dále zvýšil obrátky prmyslové konjunktury.V tomto roce navštívilo Hannover Messevíce než 230 000 návštvník, což je oprotisrovnatelnému roku 2009 nárst mezi 10 –15 %. Asi 60 000 návštvník, což je zhrubao 1/3 více než v roce 2009, pišlo ze zahranií.Každý tetí návštvník veletrhu patilk topmanagementu svého oboru.Partnerská zem letošního veletrhu –Francie se pedstavila pod heslem „Inovacepro udržitelný rst“ a jejími hlavními tématyprezentace byly energie, mobilita a energetickáúinnost.Získané kontakty a pivezené informanímateriály jsou k dispozici v AIP R, Novotnéholávka 5, místnost . 142.Píští veletrh Hannover Messe se konáod 23. do 27. dubna 2012.Vra MísaováFOR INDUSTRY 2011Pražský veletržní areál Letanyžil 3 kvtnové dny prmyslem.Soubžná prezentace tí úzce na sebe navazujícíchklíových odvtví prmyslu v sobspojuje již nkolikaletou tradici konání jarníchveletrh s prmyslovou tématikou v hlavnímmst Praze. V letošním roce se veletrhypedstavily od 3. do 5. kvtna ve složení:FOR INDUSTRY – 10. mezinárodní veletrhstrojírenských technologiíFOR SURFACE – 6. mezinárodní veletrhpovrchových úprav a nálních technologiíFOR WASTE & CLEANING – 6. mezinárodníveletrh nakládání s odpady, recyklace,prmyslové a komunální ekologie,úklidu a ištní.Pražský veletržní areál Letany byl 3kvtnové dny místem pro odborné komunikaceúzce navazujících obor, doprovodnéprogramy na aktuální témata, pedvádnímoderních trend, zajímavé informaceze svta prmyslu a technologické spolupráce.Návštvníci mli možnost zhlédnoutve dvou výstavních halách novinky a trendypedstavované více jak 250 spolenostmiz 11 zemí svta: eská republika, Itálie,Francie, Nmecko, Rusko, Slovensko,Španlsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj--Wan, Velká Británie. Ve srovnání s pedchozímrokem se zvýšil poet výstavní plochyu tchto veletrh o 40 % a poet zúastnnýchvystavovatel se zvýšil o 17 %.Prezentace na jarních veletrzích pedvedlato, s ím pichází rmy na trh v dobrelativního oživení poptávky a dokázala,že i dnes jsou schopni eští strojai pinéstnco nového na nároný trh. Nejlepší exponátya technologie byly ocenny prestižnímicenami GRAND PRIX a medailemi eskéspolenosti strojírenské technologie.V letošním roce byla také rekordní úastvysokých škol. Napíklad Technická univerzitav Liberci prezentovala na veletrhuFOR INDUSTRY 2011 svoji vdeckovýzkumnouinnost s cílem vyzvednout strategickésmry výzkumu a vývoje jednotlivýchfakult a ústav. Využila píležitosti navázánínových kontakt s partnery z prmyslovésféry. Expozice TUL nabízelapraktickou ukázku innosti vyfukovacíhostroje GM351.E pro zpracování plast.Technologie vyfukovacího stroje je výsledkemvdeckovýzkumné spolupráce TULs prmyslovým podnikem, konkrétn katedrystrojírenské technologie Fakulty strojníTU v Liberci a spolenosti GDK spol. s r.o.Na veletrhu dále pedstavila projekt Centrapro nanomateriály, pokroilé technologiea inovace TUL. Výsledkem tohoto projektubude vybudování experimentálního pracovišt,které bude svým pístrojovým vybaveníma personálním zajištním dlouhodobpodporovat inovaní aktivity hospodáskésféry, nejen v libereckém regionu.Mezi expozicemi byla pro návštvníky pipravenai prezentace Asociace designér,jejíž úast v prostedí veletrhu FOR INDUST-RY je pínosná zejména tím, že zviditelujevýznam designu pi navrhování stroja zaízení. V posledních letech se i v oblastivýrobní a strojírenské techniky stálezetelnji ukazuje, že zejména velcí výrobcistroj uplatují prmyslový design k celkovémuzkvalitnní svých výrobk, vytvoeníjejich charakteristické podoby a k zvýraznnísvého postavení na trhu. Konkrétn bylyprezentovány ukázky návrh modulárníhosystému krytování obrábcích stroj. Systémse vyvíjí ve spolupráci Výzkumného centrapro strojírenskou výrobní techniku a technologii(VCSVTT) pi Fakult strojní VUTv Praze a rmy HESTEGO, s.r.o. – výrobcekrytování obrábcích stroj. eský vývojáJosef Prša pedstavil 3D tiskárnu (vizobr.), která umožuje modelovat z rznýchmateriál tém libovolné reálné objekty. RepRapje open source 3D tiskárna dostupnápro každého. Vytváí „tiskne“ reálné objektyz digitálních návrh. Je navržená tak, abybylo možné vytisknout co nejvíc souástí prosamotnou tiskárnu a dosáhnout tak alespoástené sebe-replikace. Jedná se o produktspolupráce tisíc dobrovolník a kdokolivdalší je vítán. Tiskárna byla k vidní na 10.veletrhu strojírenských technologií FOR IN-DUSTRY, což byla podle Josefa Prši velkáudálost – poprvé se tak stalo vedle výrobcvelkých komerních ešení.Soubžné prmyslové veletrhy poskytlymnoho možností v navázání nových obchodníchkontakt pro obchodníky a výrobcerzného zamení a odborná veejnost mlamožnost shlédnout široké spektrum výrobka technologií výroby, které jsou v dnešnídob aktuální. Protikladem souasných novinekbyla prezentace historických vozidel,která mají nejen svoji historicko-technickouhodnotu, ale do jisté míry poukazují na technickouvysplost lidstva v daném ase. PanBedich Danda, námstek ministra prmyslua obchodu a pedseda Sdružení podnikatela živnostník R, nám sdlil: „Musíme siuvdomit, že nap. prvním vyrobeným automobilembyla tíkolka pana Benze, kteráspatila svtlo svta v roce 1896. Když si34 2/2011

uvdomíme, že je to pouhých cca 100 let kdyvyjela z továrních vrat, musíme konstatovatk jakému zázranému a pekotnému vývojiv automobilové branži do dnešní doby došlo.Proto si myslím, že na takovém strojírenskémveletrhu jakým FOR INDUSTRY je, má prezentacetehdejší techniky práv historickýmivozidly – veterány své místo. Zejména proto,že vystavená vozidla jsou stále v dobrém provozuschopnémstavu a i nyní zaujmou svojíelegancí a jsou dstojným dkazem preciznípráce našich pedk.“Seznamy všech zúastnných subjektjsou pro Vás k dispozici na internetovýchstránkách veletrh, kde bude brzy také fotogaleriea videoreportáž:www.forindustry.cz, www.forsurface.cz,www.forwaste.czHana Markováeditelka OT prmysl ABF, a.sobr. 1K pedchozímu píspvku Hany Markové,editelky OT prmysl ABF, a.s. uvádímepíspvek Vry Mísaové z úasti AIP Rna tomto jubilejním 10. mezinárodním veletrhustrojírenských technologií FOR INDUSTRY.Za Asociaci inovaního podnikání R(AIP R) se slavnostního zahájení – vernisážedne 3. kvtna zúastnila Vra Mísaováa Jan Kofro. Veletrh byl zahájen slavnostnímpestižením pásky Ondejem Lnnikou –starostou mstské ásti Praha Letany, JiímJirkou – námstkem Ministerstva prmyslua obchodu a Pavlem Sehnalem – pedsedoupedstavenstva spolenosti ABF.Slavnostního zahájení byli dále pítomnigenerální editel spolenosti ABF Jaroslavížek, editelka OT Prmysl Hana Marková,editel veletržní správy Daniel Bartoš a hostérektor VUT Brno Karel Rais, dkan FSVUT Praha František Hrdlika a projektovýmanažer Vysoké školy mezinárodnícha veejných vztah Praha Milan Kratochvíl.Motto jubilejního veletrhu FOR INDUST-RY znlo: „Myslíte na budoucnost? NabízímeVám ešení…“.AIP R plnila i na 10. jubilejním veletrhufunkci odborného garanta a asopis Inovanípodnikání a transfer technologiíbyl mediálním partnerem mezinárodníhoveletrhu strojírenských technologií.Na svém stánku (obr. 1) asociace prezentovalahlavní innosti a projekty – Technologickýpro l R; INOVACE 2011, Týdenvýzkumu, vývoje a inovací v R; CenuInovace roku 2011; asopis „Inovaní podnikánía transfer technologií“; pípravu odborníkpro oblast inovaního podnikání;mezinárodní vdeckotechnickou spoluprácieské republiky v rámci aktivity MOBILITYa program KONTAKT II a GESHER/MOST;program EUREKA, Eurostars aj.V rámci doprovodného programu veletrhuzorganizovala Asociace inovaního podnikáníR seminá „Galerie inovací“, kterýse konal první den veletrhu od 13.00 hodinve vstupní hale I, konferenním centru, sál 2.Seminá, kterého se zúastnilo 17 odborníkz oblasti výzkumu, zástupc inovaních rem a dalších zájemc o problematikuinovací a technologií, zahájil Pavel Švejda,uvítal pítomné a vyzval jednotlivé úastníkyke strunému pedstavení se.V rámci prvního píspvkuJsme pipraveni na zvládnutí inovaníchproces?se Pavel Švejda zamyslel nad základnímpojmem inovaní proces (vymyslet, vyrobit,prodat), nad potem student technickýchobor (píiny tohoto stavu), nad uplatnnímabsolvent vysokých škol v praxi, nadproblematikou nancování projekt VaVaIi nad legislativou v této oblasti a upozornilna možnost využívání „diskusního fóra“webu AIP R (www.aipcr.cz).V dalších píspvcíchK emu slouží Technologický prol Rpro inovaní rmy?Jan Kofro pedstavil Technologický prolR (3050 záznam, z toho 2450 inovaníchrem), jeho strukturu, úlohu region pi tvorbdatabáze, vyzdvihl návštvnost webu (7 tisíc/msíc z celého svta), viz též www.techprol.czPrmyslový výzkum a vývoj v eskérepubliceMiroslav Chlumský informoval o programuTIP (termíny výzev, podmínky nancování),o roli rady programu TIP a zárove zodpovdldotazy pítomných (rozdíl mezi programyTIP a ALFA, hodnocení podaných projekt aj.).V rámci prezentace vybraných ocennýchinovaních produkt v soutži o Cenu Inovaceroku 2010 vystoupili se svou prezentací: „Systém ENcontrol“Petr Šlechta seznámil pítomné se stejnojmennýmproduktem (koncepce systému,princip stavebnice, složení systému – centrálníjednotka, hlavní funkce systému – úsporaenergií, bezpenost, pínos systému). „Flow Mon ADS“Michal Vaverka (v zastoupení pana PavlaMinaíka) informoval o innosti a vzniku rmy, bezpenostních systémech, odhalováníkybernetických podvod, uvedl praktickýpíklad použití systému „Network traf caudit“. Tyto prezentace jsou též uvedenyna webu www.aipcr.cz.Tetí prezentace „Drát CuCrTi“ se z dvodu nepítomnostipednášejícího neuskutenila.V závru semináe probhla diskuse, pikteré zúastnní živ diskutovali na adu aktuálníchtémat – odborná kvalita pracovníkvýzkumu a vývoje, hodnotitel projekt, -nanní otázky, otázky v oblasti legislativy aj.Pavel Švejda zhodnotil diskutovaná témataa uvedl, že nkteré otázky budou zodpovzenyteprve v budoucnosti.Podkoval pítomným za úast a pozvalje na další akce pipravované AIP R (http://www.aipcr.cz/kalendar-2011.asp) i na stánekv hale 2 B 26, kde jsou k dispozici dalšídoplující materiály k tématm semináe.Z dalšího bohatého doprovodného programuuvedu, nap. seminá „Informaníseminá o strojírenském výzkumu v R“,který poádala eská technologická platformastrojírenství, a.s.; seminá „Energetickévyužití odpad“ poádaný TC AV R v rámcisít Enterprise Europe Network. Další zajímavésemináe poádaly Západoeská univerzitav Plzni – „Moderní trendy v oblastivýrobních technologií“, Útvar transferu technologiíVUT v Brn – „Transfer technologiímezi VUT v Brn a spolenostmi“. Zajímavéinformace pro výrobní podniky bylo možnozískat na seminái „Výroba je naše parketa– informaní systémy pro výrobní podniky“poádané TD-IS, s.r.o. (více viz http://www.forindustry.cz/2011/cz/dopr.asp).Od 17 hodin probhlo setkání vystavovatelv ele s generálním editelem spolenostiABF Jaroslavem ížkem, který uvedlslavnostní vyhlášení výsledk soutží.V soutži TOP EXPO – architektonickéa estetické ztvárnní expozice, kde porotahodnotila funknost expozice, její kriteriapro komunikaci se zákazníkem, oznaenía její vzhledovou stránku, získala cenu spolenostRITTAL CZECH, s.r.o. jako nejpsobivjšíexpozice veletrhu a další ocenníza designové zpracování expozice získalaspolenost EKOLAMP s.r.o.Ivo Kvasnika strun zhodnotil práci odbornékomise a nelehkou úlohu vybrat z 27pihlášených exponát ty nejlepší. V rámcimezinárodního veletrhu FOR INDUSTRYzískaly ocenní GRAND PRIX bez udánípoadí rmy:CNC INVEST, s.r.o., za vertikální obrábcícentrum SUGINO xion – II – 5AX,TAJMAC – ZPS, a.s. za dlouhotoný automatMANURHIN K MX 532 TREND a HEXA-GON METROLOGY, s.r.o., za mobilní mícístroj ROMER ABSOLUTE ARM TYP 7525.GRAND PRIX veletrhu FOR SURFACE2011 získala spolenost Mac Dermid CZ,s.r.o. a ocenníGRAND PRIX veletrhu FOR WASTE &FOR CLEANING 2011 získalaly spolenostiREFLEX Zlín, spol. s r.o. a spolenost NEO-VISION, s.r.o. (více viz: http://www.forindustry.cz/2011/cz/vysledky_soutezi.asp)(obr. 2)Na slavnostním setkání vystavovatelbyla rovnž udlena eskou spolenostístrojírenské technologie „CENA ZA TECH-NOLOGII“. Tato cena se udluje nejvýznamnjšímutechnologickému ešení, progresivnítechnologii pípadn netradinímupostupu ve strojírenské výrob, které jsou2/2011 35

Obr. 2Obr. 3prezentovány v rámci veletrhu FOR INDU-STRY a FOR SURFACE. Vystavené exponátymusí splovat nároné podmínky a požadavkysouasného trhu v oblasti využitímoderních technologií a snižování výrobníchnáklad a strojních as.Pedseda hodnotitelské komise FrantišekHolešovský pedal letos ceny dv: spolenostCNC INVEST, s.r.o., získala první zlatoumedaili za vertikální obrábcí centrumSUGINO xion – II – 5AX; druhou zlatoumedaili za technologii získala spolenostPROFIKA, s.r.o., za soustružnické centrums podavaem HANWHA XD 32 SERIES.estné uznání za technologii získalaspolenost PEGAS – GONDA s.r.o. za pásovoupilu na kov Pegas 600 Camel X –CNC – 1000.Pi píležitosti konání 10. jubilejního roníkuveletrhu FOR INDUSTRY pedala editelkaOT Prmysl Hana Marková OcenníABF za desetiletou aktivní úast a spoluprácina strojírenském veletrhu v Praze rmTEXIMP s.r.o. (obr. 3)Po vyhlášení soutží následovalo neformálnísetkání úastník.Vra MísaováEMO Hannover 2011Svtový veletrh zpracování kov„Obrábcí stroje a více“Dne 12. 5. 2011 se uskutenila v Prazetisková konference k veletrhu EMO 2011.Zúastnili se jí len pedstavenstva DeutscheMesse AG Ernst Raue, editel managementuEMO Christoph Miller, editelSvazu strojírenské technologie Petr Zemánek,generální editel TOS Varnsdorf MiroslavBiišt a Eva Václavíková, výhradnízastoupení Deutsche Messe AG v R.„Obrábcí stroje a více“ pedstaví ve dnech19. – 24. záí 2011 mezinárodní výrobci výrobníchtechnologií na veletrhu EMO v Hannoveru.Na veletrhu bude pedstavena celápaleta moderní techniky zpracování kov, toznamená nejnovjší stroje a úinná technolo-gická ešení, služby spojené s produkty, udržitelnostvýroby a mnoho dalšího.Tžišt veletrhu tvoí tískové a tváecíobrábcí stroje, výrobní systémy, pesnénástroje, automatizovaný tok materiálu, po-ítaové technologie, prmyslová elektronikaa píslušenství.Do Hannoveru na veletrh EMO, láká celýmezinárodní odborný svt nabídka, kteráje zde asto prezentována poprvé. Prokaždého výrobce výrobních zaízení, kterýse zamuje na zákazníky svtového trhua který jim chce pedvést svou kompetentnosta výkonnost, je úast na veletrhu EMOv Hannoveru povinností. Totéž platí prouživatele, kteí potebují úinnou výrobnítechniku, široký dosah výkonu inženýringua rychlé služby, aby mohli do budoucna e-xibiln elit dsledkm krize a být konkurenceschopnína svtovém trhu.Na ploše 136 tis. m 2 se pedstaví 1500 rem z 36 zemí svta. eskou republiku zastupujeprozatím 27 pihlášených rem.Souástí veletrhu bude doprovodný program,nap. mezinárodní EMO-kongres „Udržitelnávýroba“ (20. – 21. 9.), konference „Novévýrobní technologie v leteckém a kosmickémprmyslu“ (22. – 23. 9.), sympozium „EMO sesoustedí na Rusko: Heslo – suroviny a zvýšenépožadavky na výrobce zaízení“ (21. 9.).Megaudálost zpracování kov si naposledyv roce 2007 nenechalo ujít 2 120 vystavovatela 166 500 odborných návštvníkz více než 60 zemí.Podklady pro pihlášení na veletrh EMOHannover 2011 byly rozeslány do více než60 zemí svta, bylo uskutenno na 60 tiskovýchkonferencí, informace jsou uveejnnyna internetu v devíti svtových jazycích,inzerce byla podána v 185 odborných asopisechpo celém svt. Poprvé se mohou vystavovateléna veletrh pihlásit online na internetovéadrese www.emo-hannover.de.I.N.Program Eurostars36 2/2011Jak již bylo ohlášeno v .1/ 2011 – pílohaIII. – byla vydána koncem 1. tvrtletí 2011brožura Eurostars.Je to zcela nová publikace pro potenciálnípedkladatele a ešitele projekt tohotoprogramu. Její pvodn avizovaný obsahbyl proto rozšíen hlavn v kapitole . 3 tak,aby pln vedl tenáe pi zájmu o zpracovánítohoto projektu a on si uvdomil nutnékroky a úskalí pi nezpracování projektu dledaných pokyn. Lze íci, že zkušenosti zestávajících nkolika výzev, popsané v brožue,umožnínyní pedkladatelmprojektzpracovatvysoce kvalitnímateriál a projítschvalovacímízením zcelabezchybn,aby mli plnotevené dveeúspšnému vy-ešení projektua jeho následnérealizaci.Brožura je k dispozici u zpravodajprojekt, dále Národního programovéhokoordinátora na MŠMT, na AIP R u manažeraprojekt EUREKA a na semináíchvnovaných dané problematice, kde jeAIP R organizátorem nebo spoluorganizátorem.Pejeme ešitelm, aby jim píruka bylapln nápomocna a mohli se nerušen vnovatešení projekt.Kolektiv autora manažer projektuPodpora programu EUREKAv R a ESE

Charakteristika „estná uznání“ v rámci soutžeo Cenu Inovace roku 2010V rámci 15. roníku soutže o Cenu Inovace roku 2010 získalyocenní – estné uznání – produkty Napájecí erpadlo KNE 5.1,Sigma Group a.s., Lutín; Mni COMPACT CVK 27 kV pro ltran-kompenzanízaízení bez transformátoru, KD ELEK-TROTECHNIKA, a.s., Praha 9; Multifunkní nátry FN ® s fotokatalytickým,samoisticím a sanitárním efektem, AdvancedMaterials-JTJ s.r.o., Kamenné Žebrovice; Nanoástice nulamocnéhoželeza, NANO IRON, s.r.o., Rajhrad; SKYLEADER600, JIHLAVAN airplanes, s.r.o., Jihlava.Multifunkní nátry FN ® s fotokatalytickým,samoisticím a sanitárním efektemVysoce úinná nanotechnologická istika vzduchu v podob ultratenkévrstvy s fotokatalytickými a samoistícími vlastnostmi, kteráchrání podklady a likviduje zplodiny. Vrstva se nanáší standardnímipostupy stíkáním, válekem nebo šttcem.Více na www.advancedmaterials1.comDále uvádíme charakteristiku ocenných produkt uvedenou v charakteristiceproduktu:Napájecí erpadlo KNE 5.1lánkové erpadlo KNE 5.1 barelového typu urené pro napájecíkotle nového energetického bloku 660 MW s nadkritickými parametrypáry.Více na www.sigmagroup.czNanoástice nulamocného železaNanoástice nulamocného železa vyrábné jedinenou technologií,vykazují stední velikost ástic 50 nm, prmrnou plochu povrchu20-25 m 2 /g. Tyto ultrajemné ástice jsou využívány v reduktivníchtechnologiích ištní podzemních a odpadních vod.Více na www.nanoiron.czMni COMPACT CVK 27 kV pro ltran-kompenzanízaízení bez transformátoruMni zajišuje rychlé ízení proudu v dekompenzaní tlumivcea tím ízení jalového výkonu ve ltran kompenzaním zaízení.Zaízení umožuje vypuštní snižovacího transformátoru, to se projevíve snížení investiních náklad a zvýšení spolehlivosti.Více na www.ckde.czSKYLEADER 600Celokovový ultralehký letoun certi kovaný v kategorii UL a LSAVíce na www.skyleader.aeroV ísle 3/2011 uveejníme informace o produktech, které získalyocenní „Úast v soutži“ (3 produkty) v rámci soutže o Cenu Inovaceroku 2010.I. N.2/2011 37

VaV a konkurenceschopnostV analýze MPO se tvrdí, že kvalitaVaV je u nás dobrá (viz i analýza 2010,dokument Rady VaVaI) a hlavní dvodynízké konkurenceschopnosti jsouv byrokratické státní správ, pomalýchsoudech a nedostatené infrastruktuestátu. Znamená to, že v oblasti VaV (výzkuma vývoj) je skuten vše v poádkua není co zlepšovat?Opt se pipravují již po nkolikátéplány na posílení VaV, avšak rstkonkurenceschopnosti eské republikynenastává, viz upozornní ministraprmyslu M. Kocourka. Problémje v analýze dobe pojmenován, VaVu nás je bez vazeb na podnikový sektora píiny tohoto zásadního rozporupak nejsou adekvátn popsány. Nemžemeíkat, že VaV je u nás kvalitní,když jedno ze základních kriterií, pínospro rozvoj ekonomiky státu, není napl-ován. Ke stejnému závru docházíi analýza VaV. Kde je popsána píinatohoto rozporu, ale návrh na jeho ešenístále chybí.Zaíná to již tím, že se stále opomíjípodpora domácích podnikatel a zdrazujese podpora velkým investicímze zahranií. Pitom míra zamstnanosti,podobn jako v jiných zemích,závisí pedevším na malých a stedníchpodnicích. A inovace v tchto podnicíchmohou být hnací silou jejich rozvojea mohou pomoci zvýšit konkurenceschopnostcelé R.Je zamení VaV u nás pro-inovativní?Je vlastní VaV v podnicích základemzvýšení konkurenceschopnostipodnik a tedy i celé R?Poslední analýza VaV pináší adudoklad, pro existuje rozpor mezi relativnkvalitním VaV jako celku a nedostatenouinovaní potencí eskéhoprmyslu.Z pehledu vyplývá, že výzkumv R eší tém všechna témata, alejen v malé míe je zamený na podporuinovací ve rmách. Jsme vynikajícív mnoha oborech v oblasti humanitníchvd, stabilní dobré výsledky mái klinický lékaský výzkum. Ale ve vtšinobor, kde by mohly erpat nápady,i pipravené technologie podniky, takdobrý stav není.Velkou pozornost na píklad vzbudilobjev nových lék v ústavu AV R(prodej této licence tvoí vtšinu píjmuza licence celé AV R). Jde o zásadníúspch eské vdy, mající dopad do celosvtovéprodukce lék a píjmy z tétolicence, staví ústav tém do pozicenezávislosti na rozpotu AV R. Ale jezejmé, že v R nevznikne žádná nová38 2/2011továrna, nebudou žádná nová pracovnímísta.Ostatní prodej licencí z eských VŠa AV R eským rmám je na hranicizanedbatelnosti.Vtšinu inovací zavádjí zahraninírmy dovozem novinek ze zahraniíze svých vývojových oddlení.Úspšný vývoz je v režii zahraniních rem využívajících dovezené technologie.I v high-tech oblastech jsme spíšemontovna (poítae, farmacie) a ne primárnívýrobci a vlastníci nových inovovanýchtechnologií.eských rem, které inovují vlastnímisilami svoji výrobu, je nedostatek,i když mžeme jmenovat adu úspšných rem z rzných oblastí (poítaovéprogramy, nanotechnologie, biotechnologie,nové materiály).Mezi n patí na píklad Linet, ContiproC, EXBIO Praha, Biovendor-Laboratornímedicina, Generi Biotech, Elmarcoa další. Je jich však stále málo.V této souvislosti si neodpustím poznámku,co k tomuto nedostatku inovativníchmalých rem také pispívá.Dovedete si pedstavit, že soukromníkinvestuje svoje nebo pjené penízedo projektu, kde proti nmu na trhu psobíspin-off rma 100% nancovanáa vlastnná z veejných prostedk? Toje v mnoha pípadech skutený stav,který škodí nejen vzniku nových soukromých rem, ale zásadn škodí i VaVna universitách a v ústavech AV R. Financei výzkumníci pak chybí pi plnníhlavního úkolu tchto institucí výzkumua vývoji. To se dále odráží nejen v nízkéúrovni výzkumu, ale i v nízké nabídceaplikovatelných výstup z jejich innosti.Prodeje patent, licencí a technologiínahrazují zavádním a provozovánímvýroby a služeb.Je za této situace omezování veejnépodpory VaV ve rmách nejlepšísmr pro zvýšení konkurenceschopnostiv R? Nátlaková akce akademik„Vda žije“ ovlivnila veejnosta i rozhodování pi pidlování nancína podporu inovací v podnicích. Je topesn opaný trend a jist to nepovedeke zlepšení popsaného stavu – chybjícívazby mezi výzkumem na akademickýchpracovištích a podniky.Je systém podpory aplikovaného výzkuma inovací v podnicích dobe nastaven?Je ho poteba zmnit?Je problémem jen výše nannípodpory, nebo i kvalita systému ústícído nízké kvality výsledk VaV a jejichnevhodnosti pro rst rem.Je systém hodnocení a výbru podporovanýchprojekt hnací silou zlepšeníaplikovaného VaVaI a tím konkurenceschopnostiR?Asi ne, jinak by nebylo mnoho špatnýchpíklad, které se staly municí proaktivity proti aplikovanému výzkumu.Pi hodnocení institucí (VŠ a AV R),kde je hlavním cílem základní výzkum,se pomalu dochází ke shod, že základemkomplexního hodnocení tchtoinstitucí musí být hodnocení nezávislýmiodborníky (peer review) a kde nezamnitelnáúloha RIV je rychle dostupnýpehled konkrétních výstup z výzkumuprovádného na tchto institucích.Co by mlo být obdobným kriteriemu VaVaI v podnicích?Mžeme být spokojeni s hodnocenímnávrh projekt z podnik?Co se zatím hodnotí?Co má hodnotit odborný oponent a coby ped tím ml zhodnotit poskytovatel?Kdo je odpovdný za to, že údajeo ekonomice podnik, které dávají základnípedpoklad úspšného plnníprojektu, jsou adekvátn posouzeny?Není výjimkou, že rma podává již nkolikátýprojekt má stále jednoho zamstnancea minimální obrat a pestoopakovan dostává podporu. ada odborníkposuzujících projekty jsou z AVR a VŠ a ti se vbec v pílohách nevyznajía netají se tím, že to není jejichúkol. Dlá to tedy poskytovatel? A využívajíposuzovatelé údaj v RIVu? Asine, protože by jinak nemohli dostávatopakovan dotace na výzkum uchazeis minimálním potem údaj v této databázi.Jestliže na to není dost úedník, takje nutné alespo pipravit jasný návod,na co se mají oponenti v návrzích projektzamit.Co by se mlo zmnit?Hlavní kriterium uchaze z podnikped tím, než se projekt pedá odborníkm,by mlo být sledování tí ukazovatel: Rst obratu Rst potu zamstnanc Pehled výstup v RIVuVše za posledních 5 let.Žadatelé o podporu (v 90% jde o opakovanéžádosti rem) by mli vykazovatv 5 letém období nárst ve všech kriteriích.ím strmjší kivka, tím vtší doporu-ení o pidlení dalších dotací.Vladimír Viklický

Systém inovaního podnikánív eské republiceHlavní partne iRegionální orgányVláda RParlament RÚad prmyslového vlastnictvíKomoryRada pro výzkum, vývoj a inovacePracovišt VaVaIBankyGrantová agentura RNadaceTuzemští partneiTechnologická agentura RZahraniní partneiVybrané úst ední orgány státní správyMinisterstvo školství, mládežea tlovýchovyMinisterstvo prmyslu a obchoduMinisterstvo prácea sociálních vcíMinisterstvo pro místní rozvojMinisterstvo životního prostedíSdružení dle zákona 83/90 Sb. a další partne i – lenové AIP RSpolenost vdeckotechnickýchpark RRada vdeckých spoleností RFakulta stavební VUT v PrazeAsociacevýzkumných organizací Reská zemdlská univerzita v PrazeVysoká školachemicko-technologická v Prazeeské centrum Institutionof Engineering & Technologyeský komitét pro vdecké ízeníeský svaz vynálezca zlepšovateleská asociace rozvojových agenturSdružení eských podnik v NmeckuAsociace pro vodu v krajin Reská technologická platformastrojírenství, o. s.Národní klastrová asociaceVysoká škola manažerskéinformatiky a ekonomikyAsociace inovaního podnikáníeské republikylenství AIP R v tuzemských organizacíchSvaz prmyslu a dopravy RKomora pro hospodáské styky se SNS, s.o.k.Asociace institucí a odborník transferu znalostí, o.s.CzechInno, z.s.p.o.lenství a partnerství AIP R v zahraniních organizacíchTechnology Innovation InformationMezinárodní obchodní komoraInternational Centre for Scientific and Technical Informationeská spolenost pro novémateriály a technologieeský svaz stavebních inženýrFakulta strojní VUT v PrazeVysoké uení technické v BrnAsociace strojních inženýrUniverzita Karlova v PrazeZápadoeská univerzita v PlzniVysoká škola báská– Technická univerzita OstravaRINKCE,Ruská federaceeská spolenost pro jakostBrücke – Osteuropa e. V., SRNTechnická Univerzita v LiberciAsociace pro poradenstvíUniverzita Palackého v OlomouciUniverzita Tomáše Bati ve ZlínPodnikatelské subjektyPracovišt transferu technologií Vdeckotechnické parky Inovaní firmy Další podnikatelské subjekty2/2011 39

CONTENTS IP & TT 2/2011 INHALT IP & TT 2/2011 TECHNOLOGICAL PROFILE OF THE CR (P. ŠVEJDA) RESEARCH ORGANISATIONS (M. BLAŽKA) TIP PROGRAMME – YESTERDAY, TODAY AND TOMORROW (M. ŠTÍCHA) RESULTS AND OUTLOOK OF EUROSTARS PROGRAMME (S. HALADA) CZECH – AMERICAN COOPERATION IN R & D AND INNOVATION (S. LAUEROVÁ)ASSOCIATION OF INNOVATIVE ENTREPRENEURSHIP CR Bodies of AIE CR 14. 3. 2011 SCIENCE AND TECHNOLOGY PARK´S ASSOCIATION CR Agenda on the committee 15. 3. 2011 XXI. General Meeting International conference of directors of science and technology parks, 9. –10. 6. 2011, Havlíkv Brod ASSOCIATION OF THE RESEARCH ORGANIZATIONS General Meeting ASSOCIATION OF MECHANICAL ENGINEERS Twenty years AME INSTITUTE OF CHEMICAL TECHNOLOGY PRAGUE European Commission Green Paper Human resources in R & Dand Innovation CZECH SOCIETY FOR QUALITY SYMA 2011 Centre of Excellence CSQ TECHNICAL UNIVERSITY OF LIBEREC Contamination of organic substances Innovation in education aboutnanomaterials The importance of nanotechnology for the environment Students solve assignment of practice Nano bers RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION COUNSIL Reports on session CZECH RECTORS´ CONFERENCE Plenum session TECHNOLOGY AGENCY OF THE CZECH REPUBLIC Procurement programme BETA ICC CR Strategy of the Competitiveness REGIONS Project FLAMME Moravian-Silesian region – high time for innovation The ERA-NET Project Crosstexnet Innovation-Audits in the Southeastregion INTERNATIONAL SCENE – FOREIGN CONTACTS Project Clusters Cord Trenín-Zlín Innovation Platform WE INTRODUCE US CzechInno, z.s.p.o. Inovacentrum CTU Technology Park andTechnology Transfer Centre at TBU in Zlín ACTIVITY OF OUR PARTNERS CESNET z.s.p.o. CONFERENCES – SEMINARS – EXHIBITIONS Z-2011, Leipzig Knowledge Society, Praha Amper 2011, Brno HannoverMesse 2011 FOR INDUSTRY 2011, Prague EMOHannover 2011 LITERATURE Programme Eurostars INNOVATION OF THE YEAR AWARD Characterization of products of „ Innovation of the year 2010 honourablemention” EXPERIENCE – DISCUSSION Research, development and competitiveness SYSTEM OF INNOVATIVE ENTREPRENEURSHIP IN THE CRSUPPLEMENT TECHNOLOGY TRANSFER Club of innovative companies EUREKA, Eurostars Activity MOBILITYin 2011 Innovation of the year 2011 award TECHNOLOGISCHES PROFIL DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK(P. ŠVEJDA) FORSCHUNGSORGANISATIONEN (M. BLAŽKA) PROGRAMM TIP – GESTERN, HEUTE UND MORGEN (M. ŠTÍCHA) DIE ERGEBNISSE UND AUSBLICK DES EUROSTARSPROGRAMMES (S. HALADA) TSCHECHISCH – AMERIKANISCHE ZUSAMMENARBEIT IN DERFORSCHUNG & ENTWICKLUNG UND INNOVATIONEN (S. LAUEROVÁ)ASSOZIATION DER INNOVATIVEN UNTERNEHMEN CR Organe AIU CR 14. 3. 2011 GESELLSCHAFT DER INNOVATIONSZENTREN CR Ausschuss 15. 3. 2011 XXI. Generalversammlung Internationale Konferenzder Direktoren der Innovationszentren, 9. – 10. 6. 2011, Havlíkv Brod ASSOZIATION DER FORSCHUNGSEINRICHTUNGEN Generalversammlung ASSOZIATION DER MASCHINENBAUINGENIEURE Zwanzig Jahre ASI INSTITUT FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE PRAG Grünbuch der Europäischen Kommission Humanressourcenin F & Eund InnovationenTSCHECHISCHE GESELLSCHAFT FÜR QUALITÄT SYMA 2011 Centre of Excellence CSQ TECHNISCHE UNIVERSITÄT IN LIBEREC Die Kontamination von organischen Substanzen Innovation in derBildung über Nanomaterialien Die Bedeutung der Nanotechnologien fürdie Umwelt Studenten lösen die Vergebung der Praxis Nanofasern RAT FÜR FORSCHUNG, ENTWICKLUNG UND INNOVATIONEN Sitzungsreporte TSCHECHISCHE KONFERENZ DER REKTOREN Plenarsitzung TECHNOLOGISCHE AGENTUR CR Programm des öffentlichen Auftrags BETAICC CR Strategie der Wettbewerbsfähigkeit REGIONEN Das Projekt FLAMME Moravskoslezský Region – höchste Zeit fürInnovationen Das Projekt Era-Net Crosstexnet Innovationsaudit in derRegion Südosten INTERNATIONALE SZENE – AUSLÄNDISCHE KONTAKTE Projekt Cluster Cord Trenín – Zlín Innovationsplattform WIR STELLEN UNS VOR CzechInno, z.s.p.o. Inovacentrum VUT Innovationszentrum undTechnologie-Transfer-Zentrum an TBU in Zlín AKTIVITÄTEN UNSERER PARTNER CESNET z.s.p.o. KONFERENZEN – SEMINARE – AUSSTELUNGEN Z-2011, Leipzig Wissensgesellschaft, Praha Amper 2011, Brno HannoverMesse 2011 FOR INDUSTRY 2011, Praha EMO Hannover 2011 LITERATUR Programm Eurostars PREIS INNOVATION DES JAHRES Charakteristik der Produkte „Ehrenpreis“ 2010 ERFAHRUNGEN – DISKUSSION Forschung, Entwicklung und Wettbewerbsfähigkeit SYSTEM DES INNOVATIVEN UNTERNEHMEN IN DER TSCHECHISCHENREPUBLIKBEILAGE TECHNOLOGIETRANSFER Klub der innovativen Firmen EUREKA, Eurostars Aktivität MOBILITYim Jahre 2011 Preis Innovation des Jahres 2011 40 2/2011

Asociace inovaního podnikání RVás srden zve na semináInovaní potenciál RUskutení se v úterý 6. záí 2011 od 10 hodinv zasedací místnosti . 319, SVTS, Novotného lávka 5, Praha 19.30 Prezence úastníkProgram semináe:10.00 ZahájeníPetr Kenek, Ústav fyziky plazmatu AV R, v.v.i.10.10 Zmny v Systému výzkumu, vývoje a inovací v RMarek Blažka, Rada pro výzkum, vývoj a inovace10.40 Inovaní proces a nástroje jeho zkvalitováníPavel Švejda, Asociace inovaního podnikání R11.00 Zkušenosti z pípravy a hodnocení projekt v rámci programu TIPMartin Štícha, Ministerstvo prmyslu a obchodu11.20 eská strategie VaVaI v kontextu EUArnošt Marks, Asociace pro mezinárodní otázky11.40 Diskuse, závryídí Petr Kenek12.40 Oberstvení13.00 Ukonení semináeVstup volný, svoji úast potvrte na níže uvedený e-mail do 1. 9. 2011Kontakt:Asociace inovaního podnikání RNovotného lávka 5, 116 68 Praha 1e-mail: nemeckova@aipcr.cz, www.aipcr.cz

Asociace inovaního podnikání Rve spolupráci se svými leny a partneryVás zvou na6. – 9. 12. 2011Souástí Týdne bude: 18. roník mezinárodního sympozia INOVACE 2011 18. roník veletrhu invencí a inovací 16. roník Ceny Inovace roku 2011Místo konání: Praha a další místa R

Píloha ísla 2/2011TRANSFER TECHNOLOGIÍKLUB INOVANÍCH FIREMASOCIACE INOVANÍHO PODNIKÁNÍ ESKÉ REPUBLIKYKlub inovaních rem AIP R se v 1. tvrtletí 2011 rozšíil o 2 nové leny, jejichž inovaní produkty bylyúspšné v 15. roníku soutže o Cenu Inovace roku 2010. Vítáme je v našem Klubu a doufáme,že pispjí k oživení innosti Klubu a využijí možností, které toto lenství nabízí. Jeden z nových len mljiž prezentaci svého produktu na stánku AIP R na Hannover Messe ve dnech 4. – 8. 4. 2011,kde byly prezentovány i nkteré další inovaní produkty, ocenné v minulých ronících Ceny Inovace roku.Zpráva o naší úasti je zveejnna na str. 32–34 tohoto asopisu a na www.aipcr.cz.Píprava 16. roníku soutže o Cenu Inovace roku 2011 probíhá naplno, a proto v píloze Transfertechnologií tohoto asopisu, na stranách VII–VIII, uveejujeme její kritéria a podmínky, které jsou spolus podmínkami k vyplování pihlášky uveejnny na domovské stránce (www.aipcr.cz).Zárove tímto vyzýváme leny KIF a další zájemce k úasti.Souasn pipravujeme prezentaci KIF v prbhu INOVACE 2011, Týden výzkumu, vývojea inovací v R ve dnech 6. – 9. 12. 2011, konané v sídle AIP R, Novotného lávka 5, Praha 1.Informace o INOVACE 2011 jsou na výše uvedeném webu.Pipomínáme, že mžete i nadále zasílat své návrhy, dotazy, námty a pipomínky k innosti KIFna Diskusní fórum (www.aipcr.cz).První jednání Klubu v tomto roce se uskutenilo v prbhu semináe AIP R„Inovace a technologie v rozvoji region“ dne 13. 4. 2011 v Administrativní budov BVV v Brnv rámci doprovodného programu Stavebních veletrh.Další jednání Klubu se uskutení v prbhu spoleného semináeÚadu prmyslového vlastnictví a AIP R „Ochrana prmyslového vlastnictví“ dne 1. 6. 2011v Kongresovém sále ÚPV, A. ermáka 2a, Praha 6 (program je uveejnn na www.aipcr.cz).Po období dovolených budeme mít píležitost se setkat potetí v letošním roce na seminái „Inovanípotenciál R“, který se bude konat 6. 9. 2011 v sídle AIP R na Novotného lávce 5, Praha 1.Jan Kofrotajemník KIF AIP Rpíloha ip&tt 2/2011 – transfer technologiíI

Programy EUREKA a EurostarsEUREKAwww.eurekanetwork.orgVýsledky nov schválených projektPi druhé letošní kvali kaci bylo schváleno 18 projekt,což je mén, než obvykle. Jedním z dvod poklesu potunových projekt bylo zkrácení asového rozestupu pro pípravuprojekt od poslední kvali kace. Ve stejném obdobídošlo také k uzávrce další výzvy pihlášek Eurostars a tatoproblematika je uvedena níže.Pi kvali kaci projekt s úastí R byl schválen jeden novýprojekt s oznaením:E!6310 TRAIN (eská republika, Izrael)Individuální projekty pi porovnání posledních tí kvali -kací dosahují za EUREKU úrovn potu 99 (tj.56/25/18).eská republika se umístila s tímto potem celkov na 6.míst za Izraelem, Slovinskem, Nmeckem, Itálií a Holandskem.Zárove zde došlo k pedstavení realizaních výstup jižukoneného projektu s oznaením E! 2659 ONE s pomrnvelkým konsorciem ešitel a také rozpotem v celkovévýši 16,22 milion €. Projekt byl ukonen v roce 2009a dal si za cíl snížit emise v nov pipravené výkonové aditalských motocyklových motor Guzzi pi jejich využívaní,zejména v mstském provozu. Konsorcium ešitel projektu,sestávající z rem a univerzit, se zúastnilo za Itálii,Rakousko, Švýcarsko a Turecko. Nová inovovaná adamotor je vyrobena ve tyech prototypech, u nichž došlok mení výsledných veliin po pedchozím doladní provozníchukazatel motor. U nových prototyp bylo na základmení potvrzeno dosažení snížení vibrací spolense snížením emisí zneištní a optimalizace úrovn hladinyhluku. Výše uvedenému ešitelskému konsorciu (12 ešitelskýchorganizací a univerzit), se povedlo podat v prbhuešení tyi patentové pihlášky.Další ti nové návrhy projekt s úastí ešitel z eskérepubliky probíhají schvalovací procedurou v rámci klastr.Potvrzuje se, že v klastrech jednoznan vítzí podíl informanícha komunikaních technologií a v souasné dobdosahuje výše 90%. Zbytek písluší oblasti dopravy a dalšímoborm. Všeobecn nejvíce projekt bylo vygenerovánov klastrech typu MEDEA+/CATRENE, ITEA/ITEA2 a CEL-TIC. Ve sledovaném období od íjna 2010 se jedná o celkovémnožství 21 nových projekt s rozpotem 596 M€.Podrobnjší údaje problematiky klastr mohou být publikoványv nkterém z dalších vydání asopisu.V poslední dob je zmiována projektová spolupráceEUREKY s nelenskou zemí – Kanadou, která byla v rámciEUREKY zahájena za pomoci dalších lenských zemíprogramu již ped mnoha lety. Podle souasných údaj jeevidována projektová úast ešitel z Kanady dokonce v 15projektech. Co se týká naší úasti s Kanadou, tak eská republikamá zastoupení dosud ve dvou projektech. Nejvíceúastí má Francie, která se podílí na ešení 10 projekt. Proporovnání Jižní Korea se úastní v 16 projektech EUREKY.Zde má eská republika 4 projektové úasti. Pro dokresleníje nutné zmínit, že tyto údaje zahrnují všechny ti strategicképrojektové pilíe EUREKY.Píklady úspšných projekt výzkumua vývoje s úastí IzraeleZa oblast výzkumu a vývoje jsou dále pedstaveny zástupcivybraných izraelských rem, které jsou úspšnév této innosti. Velký obdiv získaly nejnovjší poznatky r-my Givenimaging, která má své poboky v USA, Kanad,Latinské Americe, Nmecku, Francii, Japonsku, Singapuru,Austrálii a Novém Zélandu. Jejich posledním výrobkemje kapsle, které slouží pro vyšetení pacient s problémytrávicího ústrojí. Jedná se o bezdrátovou náhradu souasnpoužívané technologie vyšetení horní ásti trávicíhoústrojí pomocí pružného vodie s kamerou zavádnéhoústy pacienta, která je znan nepíjemná a nkteí ji odmítajídokonce i navždy. Zárove tato kapsle mže plnitfunkci vyšetení také pro spodní ást trávicího ústrojí.Tento nový výrobek-kapsle obsahuje ip s minikameroua svtelným zdrojem, který pi aktivaci odesílá data do nedalekéhopoítae. Kapsle po požití putuje celou trávícísoustavou a poizuje záznamy pro urení diagnózy. Využíváse zejména pro preventivní vyšetení celého, pípadndiagnostikované ásti trávicího ústrojí. Popisovaný zpsobje k pacientovi znan šetrný a je po nm celosvtovápoptávka.Druhá ukázka byla z výzkumné laboratoe CleanTech. Základemtohoto vývoje se stal anglický patent. V laboratoi jezkoumáno na zneištných vodních vzorcích využití speciálníhodruhu bakterií, které mohou za uritých podmínek pomáhatnejenom istit zneištnou vodu ale zárove anodickygenerovat proud v jednotkách desítek watt. Systematickouinností laboratoe dochází k optimalizaci jejích podmínekpro tuto ojedinlou funkci. Pedpokládá se, že do konce rokuby mlo dojít již k provozním zkouškám.Hodnocení dopadu ukonenýchprojekt EUREKYSekretariát EUREKY pipravil analýzu založenou na formuláích„Final Reports“, která nebyla pro všechny úastníkypovinná. Vycházelo se z 25 % obdržených odpovdíod všech úastník. Podle charakteru formulá byly brányv úvahu ti asové etapy hodnocení: 1996 (erven),2008 (prosinec) a dále od roku 2009. Celkem bylo hodnoceno2441 zpráv. Podle zjištní pi vynaložené veejnépodpoe na ešení projekt ve výši 10 miliard €, inila 19miliard € privátní podpora s výstupem dosaženého obratu93 miliard € za vytvoení nových 378 tisíc pracovních píležitostí.Za velice významnou skutenost je teba považovat,že pouze 11% rem generuje 81% výkon.Pokud se týká EUREKA efektu, došlo k analýze let 1995–2005 z databáze Amadeus. Tato databáze Amadeus obsahuje60 milion záznam o evropských rmách. Obecn lzeíci, že rmy vybraného vzorku, které se úastnily programuEUREKA, vykázaly prmrný rst o 5 až 7 % ron, piemžtento rst byl za sledovaná léta stejný.Podporu program; EUREKA a Eurostars v eské republice zajišuje Asociace inovaního podnikání R,Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel: 221 082 277, e-mail: dlouhy@aipcr.czII píloha ip&tt 2/2011 – transfer technologií

Píprava nového modelunanního nástroje EUREKYFinanní krize zapíinila snížení schopnosti nkterýchlenských zemí vynakládat nanní prostedky na projektovouinnost programu ve stejné výši jako v minulých létech.Tato myšlenka zapíinila spuštní diskuse novéhomodelu nanního nástroje s názvem „Financing Innovationprojects“. Jedná se o nový model, který byl již pedstavenna úrovní Komise EU, kde získal píznivý ohlas s doporuenímpokraovat na jeho provozuschopné form. Získávání -nancí pro projekty by se dlilo na dv základní skupiny rem.První skupinou jsou rmy s krátkou dobou života, kterénemají dlouhou nanní historii. Druhou skupinou by byly rmy déle trvající, mající za sebou víceletou zkušenost.Podle tohoto kriteria by se jednalo o doporuení pjkyz pohledu vlastního kapitálu.V této souvislosti bylo jednáno též s EIB, která je projektunaklonna. Má ale podmínku, že jako minimální pjku lzevzít 30 milion € pro MSP, piemž je oekávána ástka spoluúastiod 0,5 do 2 milion €. Podle názor se jedná o dvrizika, která musí být uvažována. První je riziko obchodníhoa druhé je prmyslového charakteru.Eurostarswww.eurostars-eureka.euPro kvali kované projekty podle informace v ip&tt.1/2011, týkající se kvali kovaných projekt páté výzvy,došlo k otevení e-projektové aplikace na webové adresewww.msmt-vyzkum.cz. Lhta pro podání pihlášek na získáníveejné podpory na ešení kvali kovaných projekt jestanovena v rozmezí od 25. 3. 2011 do 30. 4. 2011 s tím,že výstupem tak jako v pedchozích výzvách bude uzavenísmluvního vztahu s poskytovatelem MŠMT.V šesté výzv programu Eurostars, s uzavíracím termínem24. 3. 2011, došlo k dalšímu nárstu potu pihlášenýchprojekt na celkových 401. Z pohledu Sekretariátuse jedná o výrazný nárst potu podaných projekt, zatímcou projekt, které splnily prahovou podmínku podpory,je finanní podpora tém konstantní. V níže piloženétabulce je výet 15 projekt s úastí eských ešitelskýchorganizací, kde na prvním míst je vždy uvedenazem mezinárodního koordinátora.Podle statistických výsledk došlo také k urité stabilitstruktury úastník v projektu, kdy na jeden projekt pipadajív prmru 3 úastníci. Prmrná velikost projektu se držíve výši 1,4 milion € pi dob ešení trvající 26,8 msíce. Piposouzení projekt Eurostars v rozmezí první až šesté výzvydošlo ke zmenšení konsorcia projekt na 3 úastníky.Úast malých a stedních podnik je 79 %. Také zde je nejvíceprojekt pedloženo v oblastech se zamením na informanítechnologie a biotechnologie.Výsledky hodnocení projekt šesté výzvy se oekávajív prbhu ervna 2011.Nejbližší uzávrka pro podání pihlášek sedmé výzvyprojekt Eurostars je 22. 9. 2011.Na bruselské stran je podávána pouze elektronická verzepihlášky „Application Form“ www.eurostars-eureka.eu . Podánítéto pihlášky je urující.Na eské stran je požadováno ke stejnému datu uzávrkypedat poskytovateli MŠMT také doplující eský formulá„Návrh projektu Eurostars“ vetn základních píloh, dostupnýna www.msmt.cz.Josef Martinecnárodní koordinátor programu EUREKA/Eurostarspíloha ip&tt 2/2011 – transfer technologiíIII

Aktivity mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývojina podporu mobility výzkumných pracovníka pracovnic – „MOBILITY“Na základ mezinárodních dohod o vdeckotechnickéspolupráci uskuteuje eskárepublika spolupráci v rámci aktivity MOBILI-TY v roce 2011 s Argentinou, Francií, Ma-arskem, Nmeckem, Polskem, Rakouskem,eckem, Slovenskem, Slovinskem,v rámci programu KONTAKT II s LR, Japonskem,Koreou, Ruskem a USA a programuGESHER/MOST s Izraelem.V 1. ísle ip tt jsme uvedli základní podmínkyprogramu „Aktivity MOBILITY“, v tomto ísleuvádíme podmínky programu KONTAKT II.Cílem programu KONTAKT II (LH) je podpoitdvoustrannou pípadn vícestrannoumezinárodní spolupráci institucí zabývajícíchse výzkumem a vývojem v oblasti základníhoa aplikovaného výzkumu eské republikys drazem na spolupráci se státy, které nejsouleny Evropské unie.Uchazeem o úelovou podporu v programu KONTAKT IImže být organizaní složka státu nebo organizaní jednotkaministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnickáosoba nebo fyzická osoba, piemž výzkum a vývoj musíbýt pedmtem její innosti a uchaze musí splovat podmínkystanovené v ásti 2.2 písm. a) nebo d) Rámce Spoleenství prostátní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).Projektm základního výzkumu mže být poskytnuta úelovápodpora až do výše 100 % uznaných náklad, projektmaplikovaného výzkumu v základní výši 50 % uznaných náklad.Z píplatk, které mohou být v pípad aplikovanéhovýzkumu a experimentálního vývojeposkytovány v souladu s ástí 5.1.3 RámceSpoleenství pro státní podporu výzkumu, vývojea inovací (2006/C 323/01), bude poskytovánv pípad spolupráce podniku s výzkumnouorganizací píplatek podle lánku 3.2.2.a 5.1.3 písm. b) bod ii) Rámce Spoleenstvípro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací(2006/C 323/01).Aktuáln se jedná o spolupráci s LR, Japonskem,Koreou, Ruskem a USA.Koncem bezna jste obdrželi po dvou výtiscíchinformaního materiálu „Mezinárodní vdeckotechnickáspolupráce eské republikyv rámci aktivity MOBILITY a programKONTAKT II a GESHER/MOST“, ve kterémjsou popsány výše uvedené ti programy vetnpíloh – Rejstík výsledk ešení nkterýchprojekt publikovaných v tomto asopisu od roku 2000, Limity nanních píspvk výmnných cest a pobyt aktivity Mobility,formulá Prbžná/Závrená zpráva o ešení projektu v roce2011, prezentace uvedených tí program v roce 2011.Pavel Švejdagenerální sekretá AIP RDále uvádíme informace o výsledcích vybraných ešených projektv roce 2010Validace modelu pro výpoet kompletní vláhovébilance na základ lyzimetrických datesko rakouská spolupráce, projekt KONTAKT MEB 060914Milada Šastná 1 , Peter Cepuder 2 , Hana Stedová 1 , Bronislava Mužíková 1 , Reinhard Nolz 21Ústav aplikované a krajinné ekologie, Mendelova univerzita v Brn2Institut für Hydraulik und Landeskulturelle Wasserwirtschaft, Universität für BodenkulturPartnei projektuÚstav aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzityv Brn.Vdeckovýzkumná innost ústavu spoívá zejména v realizacikrajinn ekologického výzkumu, sleduje zmny struktury využívánívenkovské krajiny a její dsledky pro biodiverzitu a ekologickoustabilitu krajiny, otázky environmentální etiky a ochranyživotního prostedí. V oblasti krajinného inženýrství a pozemkovýchúprav se podrobn eší zejména problematika dopadklimatické zmny na vodní bilanci pdy, kvalitu vody a výnoszemdlských plodin pomocí rstových simulaních model,sucha a deserti kace, vodní a vtrné eroze pomocí erozníchmodel a zpesování jednotlivých faktor pro tyto modely, jakoži problematika závlah a jejich perspektiva.Institut für Hydraulik und landeskulturelle Wasserwirtschaft,Universität für Bodenkultur Wien.Tento ústav se dlouhodob zabývá výzkumem agroklimatickýchpodmínek a kolobhu vody v pd. Významnou aktivitou jeprovádní lyzimetrických mení k urení evapotransirace. Tytovýsledky jsou porovnávány s modelem dle Penman-Montieth.Cíle projektuProjekt byl zamen na srovnání modelovaných dat kompletnívláhové bilance a výsledk lyzimetrických mení. Váhovýlyzimetr se používá pro mení všech složek vláhové bilance.Data z lyzimetru mohou být tedy s úspchem použita pi validacia kalibraci výpotových model. Model AVISO, který je používánv eské republice, nemohl být doposud úspšn validován,protože v eské republice není z dvodu vysokých investiníchnáklad žádný váhový lyzimetr instalován. Spolupráce mezieskou a rakouskou stranou se zamením na validaci modeluse z dvodu velmi podobných klimatických podmínek (Moravaa Marchfeld) jevila jako velmi vhodná. Pro validaci modelu bylapoužita klimatologická data mená v denním intervalu, kterásloužila jako vstupní parametr pro simulaci lyzimetrických m-ení. Úastníci projektu z R získali zkušenosti s provozema údržbou lyzimetru, a také se zpracováním lyzimetrických dat.Partnei z Rakouska mohli použít výstupy z modelu pi praktickýchaplikacích nap. pi ízení závlah apod.Základním parametrem pro stanovení vodní bilance jeevapotranspirace. Tuto veliinu nelze mit pímo, ale pouzespoítat pomocí rovnic. Standardním postupem pro ureníIV píloha ip&tt 2/2011 – transfer technologií

evapotranspirace je rovnice dle Penman-Montieth. Rovnicemže být modi kována pro místní podmínky. Modi kaci propodmínky eské republiky pedstavuje model AVISO. Algoritmusvýpotu zahrnuje pepoet teploty vzduchu menéve standardní výšce 2 m na teplotu odpaujícího povrchu.Na rozdíl od jiných model zohleduje oblanost a stanovujetok tepla do pdy oddlen pro svtlou a tmavou ást dne.Pevod rychlosti vtru mené ze standardní výšky mení10 m na požadovanou hodnotu ve 2 m je na rozdíl od pístupuPenman-Montieth realizován pomocí samostatné aplikace.Hodnoty Angstromova koe cientu nejsou konstantní, ale mírnse liší v závislosti na zempisné šíce a období. Vybranéfytometrické charakteristiky (index listové plochy a efektivnívýška porostu) se mní v prbhu roku. To platí i pro koe cientdynamické drsnosti a hodnotu albeda.Agrometeorologický model AVISO byl vyvinut eským hydrometeorologickýmústavem a je používán ke stanovení bilancepdní vody v podmínkách eské republiky. Každý model musíbýt kalibrován a validován pomocí namených dat. Vhodnýmnástrojem pro stanovení složek vláhové bilance pdy jsou váhovélyzimetry. Žádná výzkumná organizace v eské republicevšak tímto zaízením nedisponuje. Hlavním cílem tohoto projektubylo porovnání namených a simulovaných dat a validacemodelu.Použité metodyModel byl vytvoen k provádní výpot potenciální evapotranspirace(PEVA) a aktuální evapotranspirace (AEVA).Na základ tchto prvk se následn poítá potenciálnívláhová bilance, aktuální vláhová bilance a vláhový de cit.Vláhové pomry v krajin jsou nejastji vyjadovány vláhovoubilancí. Ve své základní podob (tzv. základní vláhovábilance) pedstavuje ve zjednodušeném pohledu prostý rozdílmezi srážkami (píjmovou složkou obhu vody v krajin)a celkovým výparem (výdejovou složkou obhu vody v krajin).Celkový výpar zde reprezentuje potenciální, tj. maximálnmožná evapotranspirace standardního travního porostu,která se v denním kroku poítá modi kovaným postupempodle Penmana-Monteitha pomocí základních meteorologickýchprvk. Výpoty je možno realizovat v libovolném asovémkroku. Vstupní meteorologická data modelu AVISO jsounásledující: prmrná denní teploty vzduchu (°C); prmrnádenní relativní vlhkost vzduchu (%); prmrná denní rychlostvtru (m.s-1); skutená doba trvání sluneního svitu (hod);denní srážkový úhrn (mm).Lyzimetrické výzkumné pracovišt BOKU v Gross-Enzersdorf(oblast Marchfeld) existuje od roku 1983, kdy byly zbudoványdva váhové lyzimetry. Prmrná roní teplota v této oblasti inícca 10 ° C a prmrné srážky 550 mm za rok. Vzhledem k tmtosuchým podmínkám je mnohé plodiny nutno pstovat podzávlahou.Obr. 1. Umístní lyzimetrické stanice v Gross-Enzesdorfu.Obr. 2. Meteorologická stanice a váhové lyzimetry v Gross-EnzesdorfuMeteorologická stanice v tsné blízkosti pokusné plochy poskytujepožadovaná meteorologická data v 10 resp. 15minutovém intervalu.Kontinuáln je zaznamenávána i perkolace vody lyzimetrem.VýsledkyVelikost evapotranspirace byla stanovena na základ meteorologickýchúdaj pro vegetaní období let 2005 až 2008.Výsledky modelované a mené hodnoty evapotranspirace vykazujíprkaznou závislost (r = 0,84).Výsledky této studie ukazují urité rozdíly mezi simulovanýmia namenými hodnotami vláhové bilance. Model AVISO nam-ené výstupy mírn podhodnocuje, což má za následek nadhodnocenízásoby vody v pd. Na základ tchto výsledk budoudo modelu zapracovány dílí modi kace.ZávrHlavním výstupem projektu byla validace modelu AVISO.Na základ klimatických dat byla modelem spotena kompletnívláhová bilance. Tyto výsledky byly srovnány s výsledky vláhovébilance zjištné na základ pímého mení pomocí váhového lyzimetru.Výsledky tchto dvou zpsob stanovení vláhové bilancebyly gracky zpracovány. Díky pomrn úspšné validaci budoupro území R postupn zpracovány mapy složek vláhové bilancena základ dat z eského hydrometeorologického ústavu.Znalost vláhové bilance je velmi dležitá jak pro poteby zemdlství,tak energetiky a dalších odvtví ekonomiky. Vstupnídata pro výpoet vláhové bilance a evapotranspirace nelzezískat z celého území, proto je výhodné použití modelu, kterýje schopen na základ rzných vstupních parametr hodnotydané veliiny prostorov vyjádit.PodkováníVýzkum byl proveden v rámci projektu KONTAKT (MEB060914) a ÖAD-WTZ projektu CZ 02/2009: “Validation of a comprehensivewater balance model by means of lysimeter data”Publikované výstupy:Šastná, M., Cepuder, P., Pokladníková, H., Nolz, R., Steda, T.Irrigation in Austria and the Czech Republic – Outlines of a bilateralcooperation. In ELKOVÁ, A., MATEJKA, F. XVI. posterovýde s medzinárodnou úasou „Transport vody, chemikáliía energie v systéme poda-rastlina-atmosféra“. Bratislava: ÚHa GFÚ SAV, 2009, s. 505-511.Mužíková, B., Chuchma, F., Nolz, R., Cepuder, P., Šastná,M. Austrian lysimeter data meeting Czech water balance model– Excerpt of a bilateral cooperation. In XVIII. posterový des medzinárodnou úasou „Transport vody, chemikálií a energiev systéme poda-rastlina-atmosféra“. 1. vyd. Bratislava: ÚHa GFÚ SAV, 2010, s. 372-381.Šastná, M., Mužíková, B., Chuchma, F., Nolz, R., Stedová, H.,Cepuder, P. Parametrisation and validation of the Czech water balancemodel by the Austrian lysimetric data. In. Proceeding of 6thInternational Congress of the ESSC, Thessaloniki, Greece, 2011.píloha ip&tt 2/2011 – transfer technologiíV

Charakterizace a hodnocení diverzity genetickýchzdroj pšenice seté eského a slovenského pvodua jejich dostupnost pro využitíSpolupráce mezi eskou republikou a Slovenskem, projekt KONTAKT MEB 0810157Jií HERMUTH, Anna PROHASKOVÁ, Zdenk STEHNO & Václav DVOÁEKVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., oddlení genové banky, Praha RuzynDrnovská 507, 161 06 Praha 6 Ruzyn, eská republikaNa základ esko-slovenské spolupráce byly shromáždnydva soubory eských a slovenských odrd pšenice seté (Triticumaestivum L. emend. Fiori et Paol.), které jsou hodnocenyv polních a laboratorních experimentech. Prvním rokem bylzhodnocen rozsáhlý materiál pšenice seté, formy ozimé a jarní.Výsledky pokus potvrzují, že staré šlechtné a krajovéodrdy mohou být cenným výchozím materiálem i pro souasnéšlechtní s ohledem na ranost a zlepšení technologickýchparametr zrna.V rámci spolupracujících institucí Výzkumného ústavurostlinné výroby v Praze-Ruzyni a Centra výskumu rastlinnejvýroby Piešany bylo shromáždno 333 odrd eského a slovenskéhopvodu (autochtonní krajové odrdy, restringovanéa v souasnosti registrované odrdy, významné genetickékmeny a linie), které jsou hodnoceny v polních pokusecha laboratorních experimentech. Cílem práce je charakterizacea hodnocení diverzity genetických zdroj pšenice setéeského a slovenského pvodu a jejich dostupnost pro využitív rámci bilaterální spolupráce ve vd a výzkumu eskéa Slovenské republiky.Materiál a metodyByly shromáždny dva soubory eských a slovenských odrdpšenice seté (Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol.). Prvnísoubor (I.) obsahoval 271 odrd pšenice seté – ozimé formya druhý (II.) 62 odrd pšenice seté jarní formy. Celkem bylovyseto v polním experimentu 333 genotyp.HodnocenéOdrdy ozimé pšenice (n = 271) Odrdy jarní pšenice (n = 62)ZnakyPrmr Maximum Minimum VK (%) Prmr Maximum Minimum VK (%)Metání (dny) 158,0 166,0 147,0 2,0 86,4 100,0 79,0 5,8Kvetení (dny 161,4 169,0 155,0 1,6 90,4 104,0 83,0 5,6Kvetení-Plná zralost (dny) 43,9 49,0 39,0 3,6 37,2 43,0 26,0 9,7Plná zralost (dny) 205,3 211,0 201,0 0,9 127,5 131,0 123,0 1,8Pezimování 1) 8,4 9,0 5,0 8,3 – – – –Odolnost k poléhání 1) 5,7 9,0 1,0 49,8 3,8 9,0 1,0 68,2Odolnost k padlí travnímu 1) 3,1 7,0 1,0 37,9 2,8 5,0 1,0 43,8Výška porostu (cm) 119,0 150,0 80,0 13,7 120,0 145,0 85,0 13,6Délka klasu (cm) 9,5 13,5 6,5 13,9 8,8 11,6 6,5 11,4Poet klásk na klas 18,0 24,0 14,0 9,4 16,0 19,0 13,0 8,9Hmotnost zrna z 1 klasu (g) 1,61 2,53 0,66 23,3 1,07 1,56 0,63 21,8Poet zrn na 1 klas 38,1 60,0 20,9 18,0 32,7 48,3 19,6 19,0Poet zrn na 1 klásek 2,1 3,2 1,4 16,5 2,0 2,8 1,2 17,4HTZ (g) 42,04 52,37 29,64 11,5 33,05 45,70 24,70 12,8Sklizový index 0,42 0,56 0,26 14,1 0,40 0,50 0,33 10,8Hrubé bílkoviny v sušin (%) 15,7 18,3 13,4 7,5 15,7 18,3 13,0 8,7Zeleny test (ml) 36 68 17 29,5 43 67 13 26,6Celkový obsah škrobu (%) 61,7 64,5 58,3 2,2 61,1 63,6 58,7 2,1Relativní tvrdost zrna (%) 18,91 23,95 12,03 11,9 18,72 22,90 12,77 12,1Poznámka: 1) údaje byly zjišovány podle klasi kátoru genus TriticumL. (Bareš et al. 1985)Klimatické podmínky ve vegetaním období 2009/2010– msíc záí patil k velmi suchým a teplým msícm. Msínísrážkové úhrny byly velmi nízké, pouze 12–31 % hodnotdlouhodobého normálu. Zaátkem íjna se výrazn ochladiloa po pechodu studené fronty 12. 10. 2009 nastal extrémnínástup velmi chladného poasí spojený s intenzivním snžením.Denní teploty se dostaly hluboko pod dlouhodobýnormál (cca o 6 – 9°C). K mírnému oteplení došlo až na kon-ci íjna. Zima byla vydatná na snhovou pokrývku. Na jaese vyskytovala masivn plíse snžná. Nepíze poasízasáhla plošn porosty v kvtnu, který byl srážkov velicenadnormální a naopak teplotn pod normálem. Porosty trplynedostatkem vzduchu a zamokením. Naopak ervenpinesl mén srážek a vysoké letní teploty. Došlo k rozvojihoubových chorob. Celková nepíze poasí se promítla aždo konce vegetace, ímž byly výrazn ovlivnny kvalitativníparametry zrna obilovin (pedevším objemová hmotnosta dusíkaté látky).VýsledkyCharakteristika zkoušených soubor genotyp (I a II)ve sledovaných znacích.Základní statistické charakteristiky pro sledované znaky jsouuvedeny v tabulce . 1. Oba sledované soubory byly dostatenrozsáhlé a uvádné hodnoty lze považovat za reprezentativní.Výraznou variabilitu v rámci soubor nacházíme zejménau tch znak, které byly hodnoceny bodovými stupnicemi podleklasi kátoru pšenice.V rámci tohoto projektu byly dále zkoumány: Nástup fenologických fází (ranost odrd) Morfologické a fyziologické znaky podle klasi kátoru Výška porostu Morfologie a produktivita klasu Znaky kvality zrnaZávrByl zhodnocen prvním rokem rozsáhlý materiál pšenice seté,formy ozimé a jarní eského a slovenského pvodu. Výsledkypokus potvrzují, že staré šlechtné a krajové odrdy mohoubýt cenným výchozím materiálem i pro souasné šlechtní.V souasné dob je zaset polní pokus, všechny pokusné (ozimé)genotypy jsou vzešlé. Jarní genotypy pšenic byly již takézasety, takže je pedpoklad, že druhý rok experimentu probhnebez komplikací a budou k dispozici další originální data pro vyhodnocenícelého experimentu.Podkováníešitelé projektu dkují za podporu projektu KontaktMEB 0810157, který významn pispívá k rozvoji výzkumnéspolupráce mezi Výzkumným ústavem rostlinné výrobyv Praze – Ruzyni a Centrem výskumu rastlinnej výrobyv Piešanoch.LiteraturaBareš et al., 1985: Klasi kátor genus Triticum L.SN EN ISO 5529 (461022): Pšenice – Stanovenísedimentaního indexu – Zelenyho test. eský normalizaníinstitut, 2000, poet stran 16.VI píloha ip&tt 2/2011 – transfer technologií

Asociace inovaního podnikání Rvyhlašuje16. roník soutže o Cenu2011Inovace rok u Podmínky soutže– soutže se mže zúastnit každý subjekt se sídlem v R;– do soutže se pihlašuje nový nebo významn zdokonalený produkt zavedenýna trh v posledních 3 letech (výrobek, technologický postup, služba);– pihlášený produkt musí být již prkazn úspšn využíván (výrobek, resp. službaje uveden/a na trh, technologický postup je zaveden v praxi)Hodnotící kritéria:A – Technická úrove produktuB – Pvodnost ešeníC – Postavení na trhu, efektivnostD – Vliv na životní prostedíPihlášené produkty mohou autoi prezentovat ve výstavní ásti INOVACE 2011,Týden výzkumu, vývoje a inovací v R v Praze ve dnech 6. – 9. 12. 2011.Produkty pijaté komisí Inovace roku budou zveejnny v odborném asopisu ip&ttvydávaném AIP R, dalších médiích a na www stránkách AIP R.Úastníci, kteí získají ocenní v rámci soutže o Cenu „INOVACE ROKU 2011“ mohouvyužít výhod lenKlubu inovaních rem AIP R.Pihlášky:K úasti v soutži o Cenu INOVACE ROKU 2011 je možno získat podrobnjšíinformace spolu s pihláškou (uzávrka pihlášek 31. íjna 2011; povinná konzultacekomplexnosti pipravené pihlášky – do 17. íjna 2011) na adrese:Asociace inovaního podnikání RNovotného lávka 5, 116 68 Praha 1tel.: 221082275, e-mail: svejda@aipcr.czwww.aipcr.czpíloha ip&tt 2/2011 – transfer technologiíVII

INOVACE ROKU 2011Registraní poplatek: 3500 K (variabilní symbol: 122011)IO 49368842, .ú.: 42938-021/0100 KB Praha-msto1. Název pihlašovatele ............................................................... Právní forma .........................2. Adresa ........................................................................................................................................IO .................……....…..… DI ...................................…….. Poet zamstnanc ...............3. Kontaktní osoba ....................................................................... Funkce ..............................…..4. Telefon ............ / ......................... Fax ............ / ....................... E-mail:..........…................….5. Charakteristika produktu (max. 30 slov – pro zveejnní v katalogu)esky ……………………………………………………………………........………………………………...........................................................................................................................................................anglicky ……………………........……………………………………………………………………………...........................................................................................................................................................6. Do soutže pihlašujeme:Název esky: ................................................................................................................................anglicky: ................................................................................................................................Obor: ……….........……………………………………………………………………………………….íslo pihlášky a druh ochranného dokumentu: .....................................................................Datum zavedení na trh: ….................…………………………………………………………………7. Pílohy k pihlášce do soutže o Cenu INOVACE ROKU 2011:– podnikatelský titul: a) právnické osoby – kopie výpisu z obchodního rejstíku, jinéhozizovacího dokumentu, apod.b) fyzické osoby – kopie živnostenského listu– popis produktu (výrobku, technologického postupu, služby) v rozsahu max. 3 stranystrojopisu obsahující: charakteristiku produktu a jeho parametr v porovnání se stávajícím vlastnímnebo konkurenním ešením v tuzemsku a v zahranií patentovou situaci, právní ochranu nebo jiné prkazné doložení pvodnosti ešení pírstek tržeb a rentability u výrobce a u uživatele, perspektivy uplatnní inovacena trhu; úspora náklad údaje o vlivu produktu na životní prostedí (pízniv ovlivuje, bez vlivu, škodlivý)a na zamstnanost– fotograe produktu (k doložení jeho charakteristiky)Uzávrka pihlášek: 31. íjna 2011 (povinná konzultace komplexnosti pipravené pihlášky– do 17. íjna 2011); nutno odevzdat ve dvou vyhotoveních; zaslat též elektronickyDatum ................................................. Podpis, razítko ....................................................................VIII píloha ip&tt 2/2011 – transfer technologií