„Inovační firma Zlínského kraje“ • Konference „Inovace bez ... - AIP ČR

Energetický štítek budovy
Energetická náročnost budov
Tepelná ochrana budov
Zásady energeticky úsporných řešení a návrhů v současné době
upravuje norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tato
sestává ze čtyř částí: část 1: terminologie, část 2: požadavky, část
3: návrhové hodnoty veličin a část 4: výpočtové metody. Tepelně
technické požadavky zohledňují: šíření tepla konstrukcemi, místnostmi
a budovami, šíření vlhkosti konstrukcemi, místnostmi a budovami,
šíření vzduchu konstrukcemi, místnostmi a budovami,
energetickou náročnost budov. Norma specifikuje hodnoty požadované
a doporučené. Technický požadavek představují požadované
hodnoty, které se v návaznosti na právní předpisy prokazují
a písemně dokládají i ve stavebním řízení. Doporučené hodnoty
stanovují úroveň pro energeticky úspornější budovy.
Základním kriteriem vyjadřujícím tepelně izolační vlastnosti
konstrukce je veličina součinitel prostupu tepla U [(W/(m2K)],
která nahradila dlouhá léta používaný termín tepelný odpor.
Energetický štítek obálky budovy povinný od ledna letošního
roku specifikuje norma ČSN 73 0540-2. Jedná se o grafické
znázornění doplněné protokolem,
kterým lze doložit splnění požadavku
na prostup tepla obálkou budovy,
což je porovnávací ukazatel.
Protokol obsahuje základní soubor
údajů popisujících tepelné chování
budovy a jejích konstrukcí. Energetický
štítek obálky budovy obsahuje klasifikaci a grafické vyjádření
prostupu tepla konstrukcí.
Ovlivnění energetické náročnosti souvisí se znalostmi projektanta.
Projektová dokumentace zpracovaná autorizovaným inženýrem
musí být v souladu s platnou legislativou o hospodaření
s energiemi a se zohledněním kontinuálního posouzení
stavby s ohledem na úspory energií.
Návrh stavby souvisí i s navrženými materiály a tím problematika
úspor energetické náročnosti staveb souvisí s Technickými
požadavky na stavební výrobky. Výrobky pro stavbu musí
splňovat požadavky § 156 zákona č. 183/2006 Sb., který stanoví,
že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky
a konstrukce, které z hlediska způsobilosti stavby pro navržený
účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné
údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu,
ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování
a užívání vč. bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku,
úsporu energie a ochranu tepla.
Základní požadavky na stavby jsou totožné s požadavky podle
stavebního zákona a vycházejí též ze Směrnice Rady
89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských
států týkajících se stavebních výrobků (Construction Product
Directive – CPD).
Energetická náročnost objektů se promítá do členění objektů dle
tzv. energetické klasifikace, podle měrné potřeby tepla. V této souvislosti
se hovoří o budovách nízkoenergetických, pasivních či o domech
nulových. Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou
tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m 2 a). Tento parametr ovšem
není jediným požadavkem, neboť je současně kladen přísný požadavek
na celkovou průvzdušnost budovy. Nulové domy jsou kategorií
energeticky nenáročných budov s „nulovou potřebou energie“ na vytápění.
Do této kategorie patří, jak název napovídá, budovy s potřebou
energie na vytápění blízkou nule [menší než 5 kWh/(m 2 a)].
dokončení příště
Webová stránka České asociace
rozvojových agentur
VLADIMÍR GAŠPAR
Česká asociace rozvojových agentur
Na konci června to bude již sedm let existence webové prezentace
České asociace rozvojových agentur. Webové stránky
vznikly na základě potřeb organizace informovat jak širší veřejnost
tak předně podnikatelskou sféru v celé České republice.
Již na úvodní stránce jsou základní informace o tom co ČARA
představuje, jaké jsou její specifické cíle, kdo je v řídících orgánech
a v neposlední řadě, kdo je členem tohoto sdružení, přičemž
je zde i graficky znázorněna působnost jednotlivých členů
na mapě ČR. Cílem sdružení je koordinace a posilování
činnosti svých členů a jednání jejich jménem navenek v rozsahu,
který je dán mandátem od členské základny což znamená
společné a koordinované úsilí v celorepublikových projektech,
společná prezentace na veletrzích a konferencích atp.
V menu „ČARA“, které je v horní části, nalezneme stránku věnovanou:
výročním zprávám, dále partnerům mezi něž se řadí
i AIP ČR a členským teambuildingovým aktivitám nazvaným
„ČARA hry“. Položka menu s názvem „Členové“ pak představuje
členy ČARA, tedy jednotlivé krajské rozvojové agentury.
Stránka každého člena obsahuje kompletní jednotné základní
informace spolu s kontakty. V pořadí třetí položka menu „Aktivity“
seznamuje:
● s pozicí ČARA coby partnera v projektu KOMPAS II, který
v rámci Iniciativy Společenství EQUAL realizuje v České
republice program podpory aktivace vlastních schopností
uchazečů o zaměstnání bez ukončeného vzdělání, obtížně
uplatnitelné na trhu práce;
● s krajskými zastoupeními AIP ČR, kde se v rámci rozšíření
svých aktivit dohodla ČARA v září 2003 s Asociací
inovačního podnikání ČR, že vytvoří tato zastoupení
v členských agenturách ČARA přičemž již na jaře r. 2004
začala síť 13 zastoupení pracovat;
● s dlouhodobým partnerstvím v projektu Technologický profil
České republiky, který řídí Asociace inovačního podnikání
ČR, a který vznikl jako aktivita česko-německé
vědeckotechnické spolupráce s oficiální podporou německého
spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce 1998.
Poslední položkou menu jsou „Aktuality“. V anglické mutaci
stránek ČARA jsou přístupné pouze základní informace o ČA-
RA a jednotlivé prezentace jejích členů.
Více na: www.cara.cz
12 ip&tt 2/2009