âInovaÄnà firma ZlÃnského krajeâ ⢠Konference âInovace bez ... - AIP ÄR
âInovaÄnà firma ZlÃnského krajeâ ⢠Konference âInovace bez ... - AIP ÄR
âInovaÄnà firma ZlÃnského krajeâ ⢠Konference âInovace bez ... - AIP ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
KONTAKT – Program mezinárodní spolupráce<br />
ve výzkumu a vývoji<br />
Jako přílohu prvního čísla tohoto časopisu v tomto roce,<br />
dostali řešitelé projektů KONTAKT-mobilita dva výtisky brožury<br />
INFO KONTAKT 2009, určené pro jejich potřebu a potřebu<br />
jejich zahraničního partnera. V další části uvádíme<br />
scan titulní strany této brožury, která obsahuje základní informace<br />
o podmínkách spolupráce s jednotlivými zeměmi<br />
(mobilita – Belgie, Francie, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rakousko,<br />
Řecko, Slovensko, Slovinsko; oblast VaV – ČLR, Japonsko,<br />
Jižní Korea, Ruská federace, USA).<br />
Rok 2009 je druhým<br />
rokem uskutečňování<br />
programu KONTAKTmobilita<br />
v nových podmínkách.<br />
Týkají se<br />
zejména způsobu<br />
hodnocení a schvalování<br />
projektů, jejich financování<br />
a hodnocení<br />
výsledků. Ve všech<br />
výše uvedených zemích<br />
jsou postupně plněny<br />
úkoly dle schválených<br />
projektů.<br />
Jsou předkládány<br />
nové projekty v souladu<br />
s výzvami k jednotlivým<br />
zemím. Nejčastějšími<br />
dotazy<br />
řešitelů projektů jsou<br />
cíle projektu a podmínky<br />
financování. Proto dále uvádíme „tabulku limitů“ pro<br />
jednotlivé země (nově jsou zařazeny podmínky pro SRN):<br />
Aktuální informace programu KONTAKT-mobilita jsou<br />
umístěny na www.aipcr.cz, svoje dotazy můžete zasílat do<br />
Diskusního fóra na stejném webu.<br />
Pavel Švejda<br />
generální sekretář <strong>AIP</strong> ČR<br />
Dále uvádíme informaci o česko-francouzském projektu<br />
a očekáváme další příspěvky řešitelů projektů.<br />
Půdní pH: klíčový faktor regulace denitrifikace<br />
a emisí N 2<br />
O<br />
Česko-francouzská spolupráce, Program Kontakt, projekt č. 2-07-26<br />
Miloslav Šimek 1 , Jiří Čuhel 1 , Alica Chroňáková 1 , Laurent Philippot 2 , Dominique Chèneby 2 ,<br />
David Bru 2 , Stéphanie Hallet 2<br />
1 Biologické centrum AV ČR, v.v.i. – Ústav půdní biologie, Jihočeská univerzita – Přírodovědecká fakulta,<br />
Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice, Česká republika<br />
2 INRA-Université de Bourgogne, Microbiologie et Géochimie des Sols, UMR 1229, 17 rue Sully,<br />
BP 86510, 21065 Dijon Cedex, Francie<br />
V letech 2007-2008 probíhal společný česko-francouzský<br />
výzkum zaměřený na úlohu půdní reakce (pH) při regulaci<br />
denitrifikace a následných emisí plynných metabolitů z půd.<br />
Obě spolupracující laboratoře se dlouhodobě zabývají studiem<br />
denitrifikace, ovšem každá s jiným metodickým přístupem.<br />
Česká strana zastoupená hlavním řešitelem Prof. M.<br />
Šimkem má bohaté zkušenosti v problematice stanovení<br />
produkce a emisí denitrifikačních plynů N 2<br />
OaN 2<br />
, k čemuž<br />
využívá kvalitní přístrojové vybavení včetně čtyř plynových<br />
chromatografů s detektory TCD, ECD a FID. Tato laboratoř<br />
je také schopna provádět měření nejrůznějších biologických,<br />
chemických a fyzikálních parametrů půd. Naopak francouzská<br />
strana zastoupená hlavním řešitelem Dr. L. Philippotem<br />
patří ke špičkovým evropským laboratořím studujících molekulární<br />
diverzitu denitrifikačních bakterií a zabývá se především<br />
stanovením abundance denitrifikátorů v zemědělských<br />
půdách pomocí kvantifikace denitrifikačních genů metodou<br />
qPCR. Výzkum v posledních letech ukázal, že pH půdy může<br />
být rozhodujícím regulačním faktorem, který určuje množství<br />
N 2<br />
O (jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů) produkovaného<br />
v půdě a emitovaného do atmosféry. Ve většině<br />
půd je hlavním mikrobiálním procesem tvorby N 2<br />
Oprávě denitrifikace.<br />
Vliv pH na ustavení funkčního společenstva denitrifikátorů<br />
a význam pH při kontrole jeho funkce je však dosud<br />
nejasný. Vzájemná spolupráce obou laboratoří tedy<br />
poskytuje jedinečnou příležitost pro kombinaci studia denitrifikace<br />
z pohledu jak aktivity, tak struktury společenstva denitrifikačních<br />
bakterií a může tak pomoci k lepšímu pochopení<br />
vlivu pH na produkci N 2<br />
O.<br />
Řešení projektu<br />
První rok řešení projektu (2007) byl zaměřen na studium<br />
prostorového uspořádání denitrifikační aktivity a velikosti<br />
denitrifikačního společenstva. Testovali jsme hypotézu, že<br />
abundance denitrifikátorů je závislá na prostorové vzdálenosti<br />
a její prostorové uspořádání je modelovatelné v polním<br />
pfiíloha ip&tt 2/2009 – transfer technologií<br />
III
Change language