Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pro další vývoj české romistiky je podstatné, že se u nás v devadesátých letech<br />
začínají objevovat první etnologické studie i diplomové práce 20 vypracované<br />
z pozic sociální a kulturní antropologie.<br />
Jedním z prvních větších přínosů sociální antropologie k výzkumu Romů<br />
v českých zemích jsou výsledky „Letní školy terénního výzkumu v sociální<br />
antropologii“, která se konala na přelomu září a října 1994 v Jablonci nad Nisou<br />
pod vedením Birgit Müller a Zdeňka Uherka (Uherek 1996: 74). Výzkum<br />
romských komunit v prostředí českého průmyslového města provedl<br />
mezinárodní tým tří badatelek, jejichž světonázor a přístup k terénnímu<br />
výzkumu se výrazně odlišoval. Tento fakt byl <strong>do</strong> značné míry ovlivněn i zemí<br />
původu autorek (Česká republika, Slovensko a Rakousko). Materiál, který<br />
badatelky získaly, se týkal zejména sociální situace Romů a interakční sféry<br />
v Jablonci nad Nisou. Způsob zpracování a vyhodnocení daného materiálu si<br />
však představovala každá badatelka odlišně. Došlo tak ke vzniku kolekce tří<br />
interpretací shodného výzkumného materiálu a možnosti srovnání, jakou formou<br />
jej osobnost autorky <strong>do</strong>tvářela.<br />
Poněkud jiný typ antropologického výzkumu uskutečnil Zdeněk Uherek v rámci<br />
mezinárodního projektu „Network for the Social Anthropology of Institutions<br />
and Representatives in the New Europe“ na konci devadesátých let. Šlo o<br />
etnologickou sondu zaměřenou na postavení romské menšiny jako panevropské<br />
menšiny v rámci administrativy Rady Evropy (Uherek 1999). Výzkum probíhal<br />
v ústředí této evropské instituce ve Štrasburku v červnu a červenci roku 1998.<br />
Z publikací konce tisíciletí na sebe nejvíce upoutal pozornost antropologický<br />
monitoring situace obcí s romskými sídly na Slovensku, uskutečněný podle<br />
výzkumného projektu trojice badatelů Stanislava Kužela, Karla A. Nováka a<br />
Alexandra Mušinky, financovaný z prostředků slovenské Nadace InfoRoma<br />
(Kužel 2000). Nemalou zásluhou sborníku je otevření diskuse k meto<strong>do</strong>logii<br />
výzkumu romské menšiny v Čechách a především na Slovensku, díky čemuž<br />
<strong>do</strong>šlo k zviditelnění povahy problému tzv. romských osad. Ekonomické<br />
důsledky postkomunistické transformace na výcho<strong>do</strong>slovenské vesnici<br />
s výraznou romskou menšinou analyzuje další Kuželova studie z roku 2003<br />
(Kužel 2003).<br />
Na konci devadesátých let se otázkou vztahu romských dětí k České republice<br />
jako samostatnému státu zabývala etnoložka Miloslava Turková z Fakulty<br />
humanitních studií UK. Empirický výzkum školních dětí realizovala v roce 1998<br />
20 Jde především o diplomové práce, která vznikly pod vedením Stanislava Kužela a Marty Ulrichové při<br />
Katedře sociální a kulturní antropologie Fakulty humanitních studií Zápa<strong>do</strong>české university v Plzni. Blíže<br />
viz.obhájené práce: http:www.sweb.cz/Stanislav-Kuzel/.<br />
23
Change language