Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
Migrace do ÄR - závÄr- verze prosinec 2005.pdf - Katedra ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Současné poznatky a meto<strong>do</strong>logické postupy<br />
Zdeněk Uherek<br />
Uvedené práce shrnuté v předchozí kapitole naznačují širokou škálu možností<br />
jak oblast migrací meto<strong>do</strong>logicky uchopit, jak pracovat s pojmy, jak<br />
shromažďovat a vyhodnocovat terénní data. Současná věda většinou kombinuje<br />
širší škálu metod a technik, provádí mezioborové komparace. Přestože<br />
sociokulturní antropologie a etnologie používá převážně metody kvalitativní,<br />
nebrání se ani práci s hromadnými daty. Většinou ovšem nedisponuje prostředky<br />
a zázemím takový sběr samostatně uskutečňovat. Jak je však z právě<br />
uskutečněného přehledu patrné, je schopna svými poznatky <strong>do</strong>plňovat<br />
kvantitativní výzkumy, klást si otázky a získávat odpovědi, které jsou originální<br />
a užitečné i pro další společenské vědce.<br />
Specifika práce sociálních antropologů a etnologů ovšem nebrání používat celou<br />
řadu konceptů, které částečně nebo zcela korespondují s koncepty jiných<br />
společenských a někdy i přírodních vědců. Z hlediska migrační problematiky<br />
jsou velmi <strong>do</strong>bře aplikovatelné zejména koncepty sociologie migrace.<br />
Pro popis migrační problematiky zpravidla používáme modely push – pull, které<br />
rozpracovali zejména Clifford J. Jansen a Everett S. Lee, podle nichž je<br />
migrační pohyb výslednicí sil, jež migranta vypuzují ze země původu (válka,<br />
hmotný ne<strong>do</strong>statek, politické pronásle<strong>do</strong>vání, etnické tenze atd.) a sil, které<br />
migranta přitahují <strong>do</strong> cílové země (práce, vysoký příjem, mír, relativní blahobyt,<br />
porozumění, příbuzní, možnost plnohodnotného života atd.). Výsledek tohoto<br />
působení ovlivňují překážky, které migranta odrazují (velká vzdálenost, vízová<br />
povinnost, velké životní náklady, odloučení od příbuzných atd.). Podle toho,<br />
jaké síly převládají a jaké skupiny jsou migrací zasaženy, lze odvozovat<br />
charakter migrace (dlouho<strong>do</strong>bá, krátko<strong>do</strong>bá, přechodná, kyvadlová), její velikost<br />
a efektivitu. Různé skupiny a jednotlivci ve skupinách potřebují k migraci různě<br />
silné impulsy a proto je migrace zpravidla selektivním faktorem, jehož<br />
působením se mění charakter populace jak v místě původu, tak v cílových<br />
zemích (Jansen 1970). Především z hlediska individuálních rozho<strong>do</strong>vacích<br />
mechanismů na tyto modely navázal Andreas Demuth ve své práci Some<br />
Conceptual Thoughts on Migratio Research (Demuth 2000).<br />
Vzhledem k tématům, jež sledujeme jsou pro typologizaci cenné zejména již<br />
citované typologie Claire Wallace a Dariusze Sztolly, které vycházejí ze<br />
stře<strong>do</strong>evropských podmínek. Je totiž všeobecně známo, že i relativně obecné<br />
typologie, jako je známá typologie Petersenova (Petersen 1970) jsou<br />
v historickém kontextu, na který nebyly vytvořeny, obtížně použitelné. Pro<br />
české prostředí lze též ocenit empirickými daty oplývající práce Milady<br />
45
Change language