Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

kyselinu sírovou o koncentraci 77 hmotnostních %. Podmínkou
úspěchu bylo, aby byl výchozí vitriol zbaven krystalové
vody. Výsledný preparát byl červená až hnědavá olejovitá kapalina,
proto oleum, a narážky na „ostrou vodu“ této barvy nalézáme
už ve spisech ze 14. století. Také Summa perfectionis
obsahuje větu, která je předmětem diskusí. To je naše „i když“,
použité před chvílí. Pravda, je to v pojednání o medicíně
prvního řádu k „červenění luny“, a text není jasný, ale používá
se tu vitriol, jenž se má sublimovat, což je problematické, nicméně
mohlo to být sušení. Přesnost vyjadřování je (nebo by
měla být) až doménou moderní vědy. Pak následuje kalcinování,
žíhání na vysokou teplotu, bohužel však chybí zmínka
o použité aparatuře. Potom přichází sporná věta: „Poté to budiž
rozpuštěno [do podoby] červené vody, která nemá sobě rovnou.“
Ptáme se, čím je ona voda tak výjimečná. Tím, že výtečně
barví stříbro do červena, nebo proto, že je to mimořádně „ostrá“
voda Uvážíme-li, že se Summa objevila dříve než další spisy
Pseudogeberova korpusu, autor nemusel znát kyselinu dusičnou
a pak by jeho červená voda neměla sobě rovnou, pokud
by to byla kyseliny sírová. Opakujeme, že to je pouhý dohad;
žádné další zmínky v Summě nenacházíme.
Nejasnosti kolem kyseliny sírové souvisejí také s tím, že o ní
dlouho nebyl vážný zájem. Její praktické použití, například jako
bělicí činidlo nebo surovina pro výrobu kyseliny chlorovodíkové,
začalo poměrně pozdě. Sama kyselina chlorovodíková je
ještě větší záhadou než předchozí dvě. Všeobecný souhlas panuje
v tom, že byla ze tří minerálních kyselin objevena jako poslední,
někdy se uvádí 16. století, z něhož je popis destilace
soli, chloridu sodného, smíchané s trochou hlíny. Tato směs se
navlhčená zahřívala asi na 1000 °C, a moderní opakování vedlo
ke kyselině chlorovodíkové o koncentraci 25 hmotnostních %,
když hlínu původního postupu nahradila křemičitá sůl. Produkt
byl nazýván spiritus salis, někdy též oleum salis.
Kyselina chlorovodíková zůstává i nadále záhadou. Nový výrobní
postup zavedl v 17. století Glauber, když destiloval sůl
240 / ALCHYMIE