22.01.2015 Views

Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

kyselinu sírovou o koncentraci 77 hmotnostních %. Podmínkou<br />

úspěchu bylo, aby byl výchozí vitriol zbaven krystalové<br />

vody. Výsledný preparát byl červená až hnědavá olejovitá kapalina,<br />

proto oleum, a narážky na „ostrou vodu“ této barvy nalézáme<br />

už ve spisech ze 14. století. Také Summa perfectionis<br />

obsahuje větu, která je předmětem diskusí. To je naše „i když“,<br />

použité před chvílí. Pravda, je to v pojednání o medicíně<br />

prvního řádu k „červenění luny“, a text není jasný, ale používá<br />

se tu vitriol, jenž se má sublimovat, což je problematické, nicméně<br />

mohlo to být sušení. Přesnost vyjadřování je (nebo by<br />

měla být) až doménou moderní vědy. Pak následuje kalcinování,<br />

žíhání na vysokou teplotu, bohužel však chybí zmínka<br />

o použité aparatuře. Potom přichází sporná věta: „Poté to budiž<br />

rozpuštěno [do podoby] červené vody, která nemá sobě rovnou.“<br />

Ptáme se, čím je ona voda tak výjimečná. Tím, že výtečně<br />

barví stříbro do červena, nebo proto, že je to mimořádně „ostrá“<br />

voda Uvážíme-li, že se Summa objevila dříve než další spisy<br />

Pseudogeberova korpusu, autor nemusel znát kyselinu dusičnou<br />

a pak by jeho červená voda neměla sobě rovnou, pokud<br />

by to byla kyseliny sírová. Opakujeme, že to je pouhý dohad;<br />

žádné další zmínky v Summě nenacházíme.<br />

Nejasnosti kolem kyseliny sírové souvisejí také s tím, že o ní<br />

dlouho nebyl vážný zájem. Její praktické použití, například jako<br />

bělicí činidlo nebo surovina pro výrobu kyseliny chlorovodíkové,<br />

začalo poměrně pozdě. Sama kyselina chlorovodíková je<br />

ještě větší záhadou než předchozí dvě. Všeobecný souhlas panuje<br />

v tom, že byla ze tří minerálních kyselin objevena jako poslední,<br />

někdy se uvádí 16. století, z něhož je popis destilace<br />

soli, chloridu sodného, smíchané s trochou hlíny. Tato směs se<br />

navlhčená zahřívala asi na 1000 °C, a moderní opakování vedlo<br />

ke kyselině chlorovodíkové o koncentraci 25 hmotnostních %,<br />

když hlínu původního postupu nahradila křemičitá sůl. Produkt<br />

byl nazýván spiritus salis, někdy též oleum salis.<br />

Kyselina chlorovodíková zůstává i nadále záhadou. Nový výrobní<br />

postup zavedl v 17. století Glauber, když destiloval sůl<br />

240 / ALCHYMIE

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!