Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

Když byla v minulém století tato příprava zopakována v laboratorním
měřítku, proces byl proveden při 800 °C, podařilo se
připravit kyselinu dusičnou o koncentraci 51 hmotnostních %
s příměsí 0,4 % kyseliny dusité (HNO 2 ).
Kyselina dusičná tedy byla známa nejpozději v první polovině
14. století, ale ještě nějakou dobu trvalo, než se alchymisté
a řemeslníci seznámili s touto novou „vodou“. Tak to bývá
u řady objevů a v tomto případě se nedá posoudit přínos obou
zmíněných skupin, protože používaly často velmi podobné, neli
identické postupy. Odhaduje se, že v 15. století již byla aqua
fortis dostatečně prozkoumána, aby mohla vstoupit do praxe.
Abychom připomněli, že dějiny praktikující laboratorní alchymie
jsou neoddělitelně spjaty s řemeslem, přidejme k báňským
a hutním odborníkům Agricolovi a Erckerovi ještě jednoho, neméně
proslulého.
Vannoccio Biringuccio (1480–asi 1539) pocházel z italské
Sieny a jeho život byl výrazně spojen s tamní rodinou Petrucciů,
která ho dlouho podporovala, takže mohl procestovat
nejen Itálii, ale pobýval také v Německu. Jeho zájem směřoval
k metalurgii; roku 1513 získal místo ve zbrojnici města
Sieny, které však musel o tři roky později opustit, když byl
spolu s hlavním mincmistrem obviněn ze znehodnocování
mince. Podrobnosti nejsou spolehlivě známy a toto obvinění
mělo spíš politické pozadí. Po zklidnění situace dostal Biringuccio
roku 1524 v Sieně monopol na produkci sanytru, ale
o dva roky později byl znovu prohlášen za rebela a jeho
majetek byl zkonfiskován. Život tohoto muže je zrcadlem neklidné
renesanční Itálie. Ted’ tedy pro změnu rebel pobýval
znovu krátce v Německu a po návratu do Itálie se roku 1529
proslavil tím, že pro Florentskou republiku odlil obří dělo.
Mezitím se situace v Sieně uklidnila a roku 1531 potkáváme
Biringuccia jako senátora této republiky. Současně stačí vyrábět
zbraně a navrhovat pevnosti pro Parmu a Benátky. Neklidný
život tohoto odborníka končí patrně v Římě, kde se roku
1538 stal správcem papežské slévárny a zbrojnice. Píšeme
234 / ALCHYMIE