Alchymie Nauka mezi snem a skutečností

kou změnu v pohledu na tento kov, do té doby „nesmrtelný“,
nezničitelný, když se najednou objevila substance, jež dokázala
rozpustit i krále kovů. Připomeňme ještě jednou, že aqua
regia, voda královská, kterou známe jako lučavku královskou,
je směs HNO 3 : HCl v poměru přibližně 1 : 3. Její objev, jak
vidíme opět obtížně datovatelný, byl skutečnou revolucí jak
pro alchymii, tak pro řemeslo. Pro alchymii byl spíš větší. Dovolme
si exkurs do chemie, totiž vysvětlení mechanismu účinku
lučavky královské na zlato. Kdybychom totiž předpokládali,
podobně jako u jiných kovů, přímou oxidaci zlata dusičnanovými
anionty, lze ukázat na základě elektrochemických úvah,
že by taková reakce neprobíhala. Klíčový je v tomto případě
jiný proces:
HNO 3 + 3 HCl → NOCl + 2 H 2 O + 2 Cl
a vznikající atomární chlor působí jako oxidační činidlo, které
teprve reaguje se zlatem:
2 Au + 6 Cl → 2 Au 3+ + 6 Cl – .
Další kyseliny
Jestliže datování objevu kyseliny dusičné zůstává problematické
a hovoří se poměrně obecně, že k němu došlo „patrně“
ve 14. století, pak další minerální kyselina, sírová, je na tom
podstatně hůř. Dostatečně spolehlivé popisy její výroby jsou
příliš pozdního data, ze 16. století, ovšem narážky na ni nalézáme
již o dvě století dřív. Podle názoru některých odborníků
mohla být tato kyselina známa všude tam, kde jsou ložiska síry,
jejímž hořením vznikají oxidy rozpouštějící se ve vodě na kyselinu
siřičitou a sírovou. U této kyseliny se setkáváme s nemalými
terminologickými úskalími, která jen naznačíme. Navíc,
jak jsme viděli, vzniká kyselina sírová z vitriolu jako mezipro-
238 / ALCHYMIE