pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
konference<br />
se konala ve dnech 9. a 10. října 2012 jako již tradičně<br />
v reprezentativních prostorách Clam-Gallasova<br />
paláce v Husově ulici v Praze 1. Zahajovací proslovy<br />
pronesli ředitelé obou institucí, Václav Ledvinka<br />
a Eva Semotanová.<br />
Poté se ujali slova již organizátoři konference ve<br />
společné přednášce Olgy Fejtové a Jiřího Mikulce.<br />
V ní představili samotný koncept konfesionalizace<br />
vytvořený německou historiografií, ozřejmili jeho vývoj<br />
a aplikace v rámci německých, evropských i českých<br />
dějin, neopomenuli zmínit ani kritické hlasy, jež<br />
popírají možnost použít tento pojem při výkladu českých<br />
náboženských dějin. Mezi úvodní referáty by<br />
bylo možné také zařadit příspěvky Stefana Ehrenpreise<br />
(München) a Leszka Zygnera (Toruń), kteří posluchače<br />
seznámili s nejnovějšími diskusemi na téma<br />
konfesionalizace v německé a v polské historiografii.<br />
Další jednání byla již rozdělena do dvou sekcí,<br />
aby mohly zaznít všechny přihlášené referáty, jichž<br />
bylo na čtyři desítky. Jednotlivé příspěvky pokryly<br />
širokou tematickou škálu (např. konfesní konflikty,<br />
mocenské prosazování určitého vyznání shora i jeho<br />
vyžadování zdola, kulturu, vzdělání atd.) v časovém<br />
rozsahu od 15. do 18. století a v geografickém rozsahu<br />
zahrnujícím celou střední Evropu, kromě příspěvků<br />
popisujících situaci v českých zemích byly<br />
zde představeny i problémy vztahující se k říšským<br />
městům, k Polsku a k Uhrám včetně Sedmihradska.<br />
Konferenci zahájili představitelé pořádajících institucí (Eva<br />
Semotanová, ředitelka HÚ AV ČR, Václav Ledvinka, ředitel<br />
AMP), úvodní referát přednesli organizátoři (Olga<br />
Fejtová AMP, Jiří Mikulec HÚ AV ČR) a Stephan Ehrenpreis<br />
(München).<br />
Historický ústav AV ČR zastupovalo celkem 5 jeho<br />
pracovníků, kteří vystoupili se svými příspěvky.<br />
Kromě zmíněného Jiřího Mikulce to byl Tomáš<br />
Sterneck s tématem českobudějovických nekatolíků<br />
na počátku 16. století, Martin Holý s referátem k povaze<br />
konfesionalizace ve vzdělání, Pavel Kůrka s otázkou,<br />
jak se sami měšťané identifikovali s určitou<br />
konfesí, a Sixtus Bolom-Kotari, jenž se věnoval evangelickým<br />
městským komunitám v toleranční době.<br />
Pavel Kůrka<br />
Lenin. Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin<br />
V<br />
e čtvrtek 29. listopadu 2012 uspořádal Historický<br />
ústav Filozofické fakulty MU v Brně ve<br />
spolupráci s brněnskou pobočkou Historického ústavu<br />
AV ČR v zasedací místnosti děkanátu Filozofické<br />
fakulty MU kolokvium na téma Vladimír Iljič Lenin:<br />
kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin. Kolokvium<br />
bylo určeno především brněnským studentům<br />
magisterského studijního programu Filozofické<br />
fakulty Moderní dějiny a multikulturní společnost<br />
a doktorandům téže fakulty studijního oboru Historie<br />
– obecné dějiny. Motivem jejich setkání s odborníky<br />
na ruskou i šíře historickou, filozofickou a politologickou<br />
a literárně-vědní tematiku bylo oživení<br />
dlouhodobé diskuse světových historiografií o kontinuitě<br />
a diskontinuitě ruských dějin s ohledem na<br />
změny, které přinesly události roku 1917. Kolokvium<br />
se soustředilo na proměny demonstrované na příkladu<br />
jediné osobnosti – V. I. Lenina – jejího života<br />
a díla. S ohledem na zaměření byla celá akce pojata<br />
jako interdisciplinární: pozvání přijali a s podnětnými<br />
referáty vystoupili historici, politologové,<br />
30<br />
filozofové i literární vědci. Kolokvium bylo proto<br />
rozděleno do tří bloků. Po nich vždy následovaly<br />
dílčí diskuse. Rozložení příspěvků bylo však v obzvláště<br />
v prvním bloku značně nesourodé. Je nutné<br />
také říci, že bylo předloženo několik zajímavých<br />
témat týkající se nejen období Leninova života či<br />
Lenina samotného. Ta by si zasloužila samostatná<br />
kolokvia, kde by se dalo diskutovat konkrétněji a především<br />
více do hloubky. Rozmanitost příspěvků z různých<br />
oborů vedla pouze k prvotnímu proniknutí do<br />
dané tematické oblasti bez možnosti dále ji rozvíjet.<br />
K nejhodnotnějším příspěvkům, jež byly úzce svázány<br />
s daným tématem, patřila bezesporu vystoupení<br />
Kateřiny Hlouškové, Radomíra Vlčka, Pavla<br />
Bočka a Víta Hlouška. Kateřina Hloušková se zamýšlela<br />
nad skutečností, do jaké míry byl Lenin ovlivněn<br />
svým šlechtickým původem a zda jej vlastně<br />
můžeme považovat za proletáře. Z výkladu bylo<br />
patrné, že Leninovo jednání vůči ruskému lidu po<br />
roce 1917 bylo značně poznamenáno jeho šlechtickým<br />
původem. Lid pro něj představoval neživot-
Change language