pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
pdf, 4 MB - Historický ústav akademie vÄd Äeské republiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
výstavy<br />
Umění doby toleranční<br />
V<br />
kostele u sv. Martina ve zdi na Starém Městě<br />
pražském byla od 24. dubna do 24. května 2012<br />
k shlédnutí výstava Umění doby toleranční. Její<br />
jádro tvořila putovní výstava evangelického umění<br />
na třiceti výstavních panelech. Pořadatel výstavy,<br />
jímž byl pražský seniorát Českobratrské církve evangelické,<br />
v osobě Mikuláše Vymětala ve spolupráci<br />
s hlavním autorem výstavy Sixtem Bolomem-Kotarim<br />
z Historického ústavu AV ČR zajistil vlastní exponátovou<br />
část výstavy s využitím uměleckých děl,<br />
autenticky dochovaných v chrámových prostorách<br />
kostela sv. Martina ve zdi.<br />
Výstavu rozšířila náznaková instalace interiéru<br />
fary evangelického kazatele. Zde byla nejcennějším<br />
exponátem ukázka uherského lidového umění v podobě<br />
malované kolébky, kterou roku 1806 přivezl<br />
z Uher pastor sborů helvetského vyznání Benjamin<br />
Kiss mladší. Měla potomky upomínat na uherský původ<br />
jeho rodu, který jinak hluboce zakořenil v českém<br />
prostředí. Z kolébky pak vzešlo několik generací<br />
evangelických duchovních. Kolébka, stejně jako<br />
další hmotné památky na toleranční pastory, se stala<br />
součástí expozice dnes již neexistujícího Muzea Husova<br />
domu, jehož pozůstatky jsou nyní uloženy<br />
v Ústředním archivu Českobratrské církve evangelické<br />
v Praze. Evangelickou výtvarnou kulturu na<br />
výstavě dále zastupoval např. tištěný a kolorovaný<br />
„textový“ obraz Desatera Božích přikázání s poděkováním<br />
Josefu II.; duchovní základ této kultury pak<br />
ukázky teologické literatury z knihovny protestantského<br />
vzdělance.<br />
Vernisáž výstavy proběhla v úterý 24. dubna 2012.<br />
Její součástí byla přednáška Sixta Boloma-Kotariho<br />
Evangelické umění mezi neexistencí a zapomněním<br />
(text vyšel v měsíčníku Protestant č. 5/2012, k dispozici<br />
je rovněž na webové stránce Historického ústavu<br />
AV ČR), komentovaná prohlídka výstavních<br />
prostor, v neposlední řadě pak hudební část v podání<br />
Josefa Krušiny a martinského pozounového souboru.<br />
Děj pražské výstavy však vernisáží nekončil.<br />
Interakce s dalšími návštěvníky ukázaly netušené<br />
možnosti užití evangelického umění toleranční doby<br />
v současné praxi. Farář Mikuláš Vymětal k tomu<br />
říká: „Potkávám se s takovými skupinami lidí, které<br />
tento typ umění velmi oslovuje (abych se přiznal,<br />
obraz srdce s rozvilinami jsem již umístil nad postel<br />
mladší dcery). Myslím, že tímto typem umění také<br />
můžeme komunikovat o víře s Romy, s nimiž se často<br />
setkávám.“<br />
Jeden z prvních hostů výstavy, ředitel Husitského<br />
muzea v Táboře Jakub Smrčka, do návštěvní knihy<br />
napsal: „Děkuji autorům a organizátorům za podrobné<br />
zpracování tématu, které si zaslouží pozornost<br />
odbornou i obecně kulturní. A dovoluji si vyjádřit<br />
přání a naději, že se tato informačně a výtvarně hodnotná<br />
výstava stane impulsem k budoucí péči o dějiny<br />
umění a hmotné kultury reformace a snad i k případné<br />
budoucí výstavě velké, průřezové, střednědobé<br />
a artefaktové, jakou si toto téma nesporně zaslouží.“<br />
S radostí konstatujeme, že cesta ke komplexnějšímu<br />
zpracování tématu reformačního umění pokračuje.<br />
Dalšími z aspektů tohoto okruhu se zabývá<br />
nová výstava Morava tolerantní, představující v širším<br />
kontextu hmotné artefakty reformace, především<br />
z doby 16. století. Projekt širšího kolektivu autorů<br />
je víceletý, první část výstavy jsme veřejnosti představili<br />
v brněnském Červeném kostele na Muzejní<br />
noci 19. května 2012.<br />
Sixtus Bolom-Kotari<br />
Slovenské národní povstání 1944 a účast Čechů<br />
V<br />
ýstavní činnost pro rok 2012 zahájil Památník<br />
Lidice ve spolupráci s Historickým ústavem AV<br />
ČR v Praze a Muzeem SNP v Banské Bystrici výstavou<br />
Slovenské národní povstání 1944 a účast Čechů.<br />
Výstava byla odborné i laické veřejnosti slavnostně<br />
představena již v pátý lednový den ve výstavní<br />
síni Pod tribunou v areálu muzea, kde ji návštěvníci<br />
mohli zhlédnout až do poloviny května.<br />
Historický ústav AV ČR v rámci popularizace<br />
vědy již tradičně prezentuje výsledky svojí práce<br />
i formou výstav, a není náhoda, že tentokráte byla<br />
pozornost soustředěna na nejvýznamnější domácí<br />
48<br />
projev protinacistické a protifašistické rezistence československých<br />
státních dějin – Slovenské národní<br />
povstání. Fenomén povstání nevzbuzuje živou pozornost<br />
jen novodobých slovenských národních dějin,<br />
ale rovněž českých, ostatně jak autoři scénáře – Zlatica<br />
Zudová-Lešková a Stanislav Mičev výstavou<br />
dokázali. Svými cíli se Slovenské národní povstání<br />
stalo trvalou součástí demokratických tradic Slovenské<br />
i České <strong>republiky</strong>. Bylo ozbrojeným vystoupením<br />
proti nacistické okupaci a současně i prvním<br />
veřejným odmítnutím autoritativního režimu na podrobeném<br />
území Československa.
Change language