You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
6 strana<br />
TĚŠÍNSKÉ LISTY<br />
Sedm osobností roku 2011 získalo cenu města.<br />
Janina Ferfecka – za dlouholetý<br />
přínos v oblasti kultury<br />
Paní Ferfecka začala v roce 1954<br />
tančit v lidovém souboru Olza hned<br />
poté, co nastoupila jako učitelka<br />
chemie a biologie na zdejší polskou<br />
základní školu. Po šesti letech se<br />
stala uměleckou vedoucí souboru<br />
a v jeho čele stála neuvěřitelných<br />
třicet let. Pod jejím vedením vzniklo<br />
v Olze 15 premiérových vystoupení<br />
věnovaných těšínskému folkloru<br />
a soubor byl hodnocen jako jeden<br />
z nejlepších na zemí celého Českosloveska.<br />
Olza vystupovala na mezinárodních<br />
folklorních festivalech<br />
a vždy sklidila slova uznání, pochvalné<br />
recenze v tisku a často i různá vyznamenání.<br />
„Byli jsme první, kdo na mezinárodní<br />
přehlídku souborů polských<br />
menšin z celého světa přivezl těšínské<br />
kroje a také naše tance. Všichni<br />
byli našimi kroji okouzleni, jsou<br />
zcela jiné, takové se v dalších regionech<br />
prostě nenajdou. Tak začala<br />
ve folklorních souborech po celém<br />
světě fascinace Těšínskem, kroje<br />
si objednávaly například i soubory<br />
v Americe. Měli jsme vysoké renomé,<br />
na přehlídkách vždy všichni čekali,<br />
s čím letos přijede Olza,“ vzpomíná<br />
Ferfecka, která vedla Olzu se<br />
svým manželem Kazimirzem. Jak<br />
říká, toto ocenění je i částečně pro<br />
něj. „Po celou dobu mne podporoval<br />
můj věrný přítel, a současně<br />
manžel, který byl v souboru tanečníkem<br />
choreografem, organizačním<br />
vedoucím, zvukařem a řidičem. Bez<br />
něj by to nebylo možné,“ říká.<br />
Repertoár Olzy byl a je velmi<br />
bohatý a kromě lidových tanců<br />
z různých částí Evropy zahrnoval<br />
i společenské tance. Oba s manželem<br />
dodatečně studovali tanec<br />
na konzervatoři a v Českém Těšíně<br />
vedli další taneční soubory ve školách,<br />
v tanečních kroužcích, školili<br />
taneční instruktory pro PZKO. „Práce<br />
s dětmi a mládeži byla fascinující.<br />
Podařilo se mi podílet se na vychování<br />
a vzdělávání mnoha vzácných<br />
lidí. Skvělých odborníků, dobrých<br />
občanů, milovníků folkloru, ale<br />
především lidi s dobrým srdcem,“<br />
uzavírá Ferfecka. Paní Ferfecka je<br />
nositelkou řady vyznamenání.<br />
Karel Musiol – za dlouholetý<br />
přínos v oblasti kultury<br />
Jako sedmnáctiletý přichází do<br />
souboru Slezan jako tanečník, později<br />
jako muzikant a zpěvák. V roce<br />
1973 zakládá folklorní soubor Jackové<br />
v Jablunkově. O rok později<br />
stojí u zrodu dětského folklórního<br />
souboru Slezánek vede jej celé<br />
čtvrtstoletí. Posluchači jej také<br />
mohli obdivovat během vystoupení<br />
s Javorovým nebo Odrou. Nyní<br />
spolupracuje se souborem jako<br />
choreograf a vedoucí cimbálové<br />
muziky „Slezánek“. Se souborem<br />
Slezan a Slezánek se zúčastnil řady<br />
tuzemských i zahraničních folklórních<br />
festivalů.<br />
„Jsem samouk, při práci jsem využil<br />
kurzu pro pracující a dojížděl za<br />
učitelkou do Bystřice. Ten nástroj<br />
mne uchvátil tóny, které se na něm<br />
dají zahrát. Když před dvaceti lety<br />
odešla cimbalistka Slezanu, tak jsem<br />
ten nástroj už nepustil,“ říká Musiol,<br />
který se 42 let věnuje těšínskému<br />
folkloru.<br />
Jeho hru na cimbál si mohli vychutnat<br />
i posluchači v Mongolsku,<br />
Indii, na Kypru a v řadě dalších zemí.<br />
„Převážení toho nástroje bylo vždy<br />
spojeno s komplikacemi. Často jsme<br />
pro více než stokilový nástroj museli<br />
koupit samostatnou letenku. V Indii<br />
mne s ním skoro zatkli, zato například<br />
mezi Francii a Prahou si díky<br />
českým letuškám hověl hned na<br />
čtyřech sedadlech najednou,“ říká<br />
šedesátiletý hudebník.<br />
Mnozí si myslí, že se na něj hraje<br />
jen v Maďarsku a okolních zemích.<br />
„V různých obměnách se vyskytuje<br />
na většině kontinentů. Mnozí si myslí,<br />
že to není zdejší nástroj, možná to<br />
vzniklo z toho, že nikdy nehrál cimbál<br />
s gajdami, to nejde sladit. Ale na<br />
Těšínsku se vyskytoval už dávno, jen<br />
bez noh. Říkalo se mu brzucha, nosil<br />
se na řemeni na krku. Zmiňuje se<br />
o tom i doktor Sláma. Je fakt, že byl<br />
těžký a velmi obtížně se přenášel,“<br />
říká Musiol, který již dnes předává<br />
své umění mladým hudebníkům. Ti<br />
mají nyní k dispozici ve Slezanu tři<br />
cimbály: dva české a jeden maďarský.<br />
Václav Laštůvka – za regionální<br />
politiku a dlouholetou přeshraniční<br />
spolupráci, upevňování česko-polských<br />
vazeb a rozvoj regionu<br />
Těšínského Slezska a města Český<br />
Těšín<br />
Podílel se na založení a rozvoji<br />
mnoha významných regionálních<br />
institucí a projektů, které stojí za<br />
rozvojem celého regionu Těšínska.<br />
Aktivně pracuje na Slezské silniční<br />
iniciativě a na mnoha dalších důležitých<br />
vazbách a projektech v regionu.<br />
Vede sekretariát české strany<br />
Euroregionu Těšínské Slezsko a Regionální<br />
sdružení územní spolupráce<br />
Těšínského Slezska.<br />
Patnáct let je členem česko-polské<br />
Mezivládní komise pro přeshraniční<br />
spolupráci. Euregion je pod jeho<br />
vedením dáván v Evropské unii za<br />
vzor spolupráce a schopnosti získávat<br />
prostředky z jednotlivých fondů<br />
a realizovat odvážné projekty, které<br />
mění tvář příhraničí.<br />
S polským partnerem na začátku<br />
90. let prosazují společnou potřebu<br />
obou části Těšínského Slezska, tj.<br />
zprůchodnění hranic - otevírání nových<br />
hraničních přechodů, umožnění<br />
rychlého telekomunikačního<br />
propojení obou Těšínů a především<br />
společný postup při zajišťování rozvoje<br />
dopravní infrastruktury E 462<br />
a E 75 Bielsko Biala – Frýdek-Místek<br />
a Český Těšín - Mosty u Jablunkova.<br />
(vznik Slezské silniční iniciativy).<br />
V roce 1996 iniciuje uzavření<br />
Smlouvy o spolupráci s cílem založení<br />
Euroregionu Těšínské Slezsko.<br />
V tomtéž roce začíná aktivně pracovat<br />
na pilotních projektech v rámci<br />
evropského programu Phare Credo,<br />
jeho výsledkem je 880 km cyklistických<br />
tras.<br />
Přichází s integrovanými projekty<br />
z dílčích projektů programu Zahrady<br />
dvou břehů (Revitalpark, Sport-<br />
Most a SportPark) a od roku 2009<br />
se aktivně podílí na jejich realizaci.<br />
Podílí se na projektu komunikační<br />
dostupnosti.<br />
Je zplnomocněncem za město<br />
Český Těšín pro výstavbu lávek.<br />
V roce 2010 realizuje nejen vlastní<br />
projekty sdružení (Bezpečná kapacita<br />
E 75, Chceme, abyste o nás věděli),<br />
ale i projekty města, které se<br />
ucházely o dotaci z Evropské unie<br />
z Fondu mikroprojektů Euroregionu<br />
Těšínské Slezsko.<br />
Je nositelem mnoha významných<br />
státních řádů i regionálních vyznamenání.<br />
Zdeněk Mutina – za dlouholetý<br />
přínos ve sportovní činnosti<br />
Kopané se věnuje od svých dětských<br />
let. V bráně poprvé stál na<br />
fotbalovém hřišti jako žák oddílu<br />
kopané SK Karviná. Později hrál za<br />
Zábřeh, TJ Slavoj Český Těšín a TJ<br />
Havířov – Šumbark. Po skončení<br />
s aktivní kopanou se začal věnovat<br />
trenérské práci se žáky a muži<br />
v oddílech TJ Slavoj Český Těšín a TJ<br />
Horní Žukov. „Je to štěstí pro trenéra,<br />
že může poznat talentované<br />
děti. Jejich úspěch pak není jen jeho<br />
zásluhou. Trenér je jen drží u sportu,<br />
vede je a předá jim část svých<br />
zkušeností,“ říká skromně pětasedmdesátiletý<br />
Mutina.<br />
Na fotbalové začátky v Českém Těšíně<br />
se jeho vzpomínky pojí se starým<br />
hřištěm vedle parku Sikory, kde<br />
se hrálo ještě na škváře a pokaždé<br />
se, podle typu počasí, našroubovaly
Change language