Textová část - Město Český Těšín

A4.3.5 Technická infrastrukturaA4.3.6 Ochrana obyvatelA4.4 Vyhodnocení hodnot územíÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍA5.1 Limity využití území jež jsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelnéA5.2 Limity využití území jež nejsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelnéA5.3 Vyhodnocení limitů využití územíA6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍA6.1 Záměry v oblasti infrastrukturyA6.1.1 Dopravní infrastrukturaA6.1.2 Technické infrastrukturaA6.1.3 Veřejná infrastrukturaA6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreaceA6.3 Záměry v oblasti výroby a služebA6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředíA6.5 Ostatní záměryA6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrůB ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelnéhorozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozebB1 PŘÍRODAB1.1 Horninové prostředí a geologieB1.2 Vodní režimB1.3 Hygiena životního prostředíB1.4 Ochrana přírody a krajinyB1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesaB2 SPOLEČNOSTB2.1 Veřejná dopravní a technická infrastrukturaB2.2 Sociodemografické podmínkyB2.3 BydleníB2.4 Rekreace a cestovní ruchB2.5 Hospodářské podmínkyB3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH AWOT ANALÝZpro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatelB3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT)B3.1.1 Enviromentální pilířB3.1.2 Sociální pilířB3.1.3 Ekonomický pilířB4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJÚZEMÍB4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcíB4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORPC PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI – bude doplněno popotvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateliD PŘÍLOHOVÁ ČÁSTD1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty4

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2T E X T O V Á Č Á S TA PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍzahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění avyhodnocení záměrů na provedení změn v územíA1 ZÁKLADNÍ ÚDAJEA1.1 Uspořádání dokumentaceČást AČást BČást CČást Dobsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, kteréby měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití územívyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavkůobcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury.obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů.- příznivé životní prostředí,kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny,zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa a hygiena prostředí)- hospodářský rozvoj- soudržnost společenství obyvatel,kapitola B2 SPOLEČNOST (sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, veřejnáinfrastruktura hospodářské podmínky)- vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP.- vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcíchobsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentacíobsahuje přílohyČasový sled prací a použité prostředkyAktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012.Aktualizace probíhala v těchto základních fázích.1 – průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů 01/2011 až 06/20122 – terénní průzkumy obcí 04/2011 až 09/20113 – zpracování výsledků terénních průzkumů 10/2011 až 12/20114 – oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 07/20125 – zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 10/2012 až 11/20126 – aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ 11/2012 až 12/2012A1.2 PojmyLegislativaPojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování astavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů – vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územněanalytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnostia vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.Udržitelný rozvoj územíJe vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnostspolečenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínkyživota generací budoucích (§18 zák. č.183/2006 Sb.).5

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Hodnoty území- Hodnoty přírodní - jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčenostavební činností.- Hodnoty civilizační - jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravnía občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení,v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnostiobytného prostředí, jeho různorodost apod.- Hodnoty kulturní - kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území,jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícíhohistorického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturníhodědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonnéochrany památkové péče.- Urbanistické hodnoty - urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti avlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační,architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen ohodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale io hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením.- Architektonické hodnoty - jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsoujenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení,výrazu.(Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, ediceSTAVEBNÍ PRÁVO, 2003.)Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci.Limity využití územíJde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebostanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (§26 zák.č.183/2006 Sb.).Záměry na provedení změn v územíJde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území,zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů,obrany a ochrany osob a majetku.Tabulka č. 1 - ZkratkySeznam použitých zkratekBP Bezpečnostní pásmo PUR Politika územního rozvojeBPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka RBC Regionální biocentrumBSK 5 Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní RBK Regionální biokoridorCZT Centrální zdroj tepla RURÚ Rozbor udržitelného rozvojeČHMÚ Český hydro-meteorologický institut REZZORegistr emisí a zdrojů znečišťováníovzdušíČOV Čistírna odpadních vod SBD Stavební bytové družstvoČSÚ Český statistický úřad SLBD Sčítání lidu, domů a bytůGIS Geografický informační systém SO ORPSprávní obvod obce s rozšířenoupůsobnostíCHLÚ Chráněné ložiskové území STL Středotlaký (např. plynovod)CHSK CRChemická spotřeba kyslíku dichromanemdraselnýmÚAN Území s archeologickými nálezyKES Koeficient ekologické stability ÚAP Územně analytické podkladyKHS Krajská hygienická stanice ÚPD Územně plánovací dokumentaceMěÚ Městský úřad ÚSES Územní systém ekologické stabilityMHD Městská hromadná doprava ÚÚR Ústav územního rozvojeMMR Ministerstvo pro místní rozvoj VaŽPOdbor výstavby a životního prostředíMěstského úřadu Český TěšínMSK Moravskoslezský kraj – Krajský řad VKP Významný krajinný prvekMV Ministerstvo vnitra VN Vysoké napětíMZd Ministerstvo zdravotnictví VPS Veřejně prospěšná stavba6

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2MŽP Ministerstvo životního prostředí VVN Velmi vysoké napětíNPÚ Národní památkový ústav VVTL Velmi vysokotlaký (např. plynovod)NTL Nízkotlaký (např. plynovod) VTL Vysokotlaký (např. plynovod)OP Ochranné pásmo VÚC Velký územní celekORP Obec s rozšířenou působností VÚMOPVýzkumný ústav meliorací a ochranypůdyPOH Plán odpadového hospodářství ZABAGED Základní báze geografických datPHO Pásmo hygienické ochrany ZPF Zemědělský půdní fondPUPFL Pozemky určené k plnění funkce lesa ZÚR Zásady územního rozvojeTabulka č. 2 – Seznam jevů obsažených v ÚAPČíslo Sledovaný jev Existence Grafická část PoznámkaA001 Zastavěné území ANOVýkresy limitů aproblémovýÚPD + průzkumA002 Plochy výroby ANO Výkres hodnot ÚPD + průzkumA003 Plochy občanského vybavení ANO Výkres hodnot ÚPD + průzkumA004A005A006Plochy k obnově nebo opětovnémuvyužití znehodnoceného územíPamátková rezervace včetně ochrannéhopásmaPamátková zóna včetně ochrannéhopásmaANONEANOA007 Krajinná památková zóna NEA008A009A010Nemovitá kulturní památka, popřípaděsoubor, včetně ochranného pásmaNemovitá národní kulturní památka,popřípadě soubor, včetně ochrannéhopásmaPamátka UNESCO včetně ochrannéhopásmaANONEVýkres hodnot,záměrů a problémovýVýkres záměrůVýkres hodnot,záměrů a limitůÚPD + průzkumZatímnevyhlášenoÚPD + průzkumA011 Urbanistické hodnoty ANO Výkres hodnot PrůzkumNEA012 Region lidové architektury NEA013 Historicky významná stavba, soubor ANO Výkres hodnot PrůzkumA014 Architektonicky cenná stavba, soubor ANO Výkres hodnot PrůzkumA015 Významná stavební dominanta ANO Výkres hodnot PrůzkumA016 Území s archeologickými nálezy ANOVýkres limitů ahodnotA017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ANO Výkres hodnot PrůzkumA018Místo krajinného rázu a jehocharakteristikaANO Výkres hodnot PrůzkumA019 Místo významné události ANO Výkres hodnot PrůzkumA020 Významný vyhlídkový bod ANO Výkres hodnot PrůzkumA021 Územní systém ekologické stability ANOA022A023Významný krajinný prvek registrovaný,pokud není vyjádřen jinou položkouVýznamný krajinný prvek ze zákona,pokud není vyjádřen jinou položkouANOANOVýkres hodnot,záměrů a limitůVýkres hodnot alimitůVýkres hodnot alimitůA024 Přechodně chráněná plocha NEA025Národní park včetně zón a ochrannéhopásmaNEA026 Chráněná krajinná oblast včetně zón NEA027Národní přírodní rezervace včetněochranného pásmaNE7

A028A029Přírodní rezervace včetně ochrannéhopásmaNárodní přírodní památka včetněochranného pásmaÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012ANONEA030 Přírodní park NEA031A032A033A034Přírodní památka včetně ochrannéhopásmaPamátný strom včetně ochrannéhopásmaBiosférická rezervace UNESCO, geoparkUNESCONATURA 2000 – evropsky významnálokalitaNEANONENEA035 NATURA 2000 – ptačí oblast NEA036Lokality výskytu zvláště chráněnýchdruhů rostlin a živočichů s národnímvýznamemANOA037 Lesy ochranné NEA038 Les zvláštního určení ANOA039 Lesy hospodářské ANOVýkres hodnot alimitůVýkres hodnot alimitůVýkres hodnotVýkres hodnot alimitůVýkres hodnot alimitůA040 Vzdálenost 50m od okraje lesa ANO Výkres limitůA041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ANOVýkres hodnot alimitůA042 Hranice biochor ANO Výkres limitůA043A044A045Investice do půdy za účelem zlepšeníjejí úrodnostiVodní zdroj povrchové, podzemní vodyvčetně ochranných pásemChráněná oblast přirozené akumulacevodANOANONEA046 Zranitelná oblast NEA047Vodní útvar povrchových, podzemníchvodANOA048 Vodní nádrž ANOA049 Povodí vodního toku, rozvodnice ANOA050 Záplavové území ANOVýkres hodnot alimitůVýkres limitů ahodnotVýkres limitů, hodnota problémovýVýkres limitů, hodnota problémovýVýkres limitů ahodnotVýkres limitů aproblémovýA051 Aktivní zóna záplavového území ANO Výkres limitůA052 Území určené k rozlivům povodní NEA053A054A055A056Území zvláštní povodně pod vodnímdílemObjekt / zařízení protipovodňovéochranyPřírodní léčivý zdroj, zdroj přírodníminerální vody včetně ochrannýchpásemLázeňské místo, vnitřní a vnější územílázeňského místaANOANONENEA057 Dobývací prostor NEVýkres limitůVýkres limitů ahodnotAktualizace č. 2Průzkum – odborVaŽP (nejedná seo národnívýznam)8

A058 Chráněné ložiskové území ANO Výkres limitůA059Chráněné území pro zvláštní zásahydo zemské kůryÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012ANOVýkres limitůA060 Ložisko nerostných surovin ANO Výkres limitůA061 Poddolované území ANO Výkres limitůA062Sesuvné území a území jinýchANO Výkres limitůgeologických rizikA063 Staré důlní dílo ANO Výkres limitůA064Staré zátěže území a kontaminovanéplochyANOVýkres limitůA065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ANO Výkres limitůA066 Odval, výsypka, odkaliště, halda NEA067A068A069A070A071A072A073A074A075Technologický objekt zásobování vodouvčetně ochranného pásmaVodovodní síť včetně ochrannéhopásmaTechnologický objekt odvádění a čištěníodpadních vod včetně ochranného pásmaSíť kanalizačních stok včetně ochrannéhopásmaVýrobna elektřiny včetně ochrannéhopásmaElektrická stanice včetně ochrannéhopásmaNadzemní a podzemní vedení elektrizačnísoustavy včetně ochranného pásmaTechnologický objekt zásobování plynemvčetně ochranného a bezpečnostního pásmaVedení plynovodu včetně ochrannéhoa bezpečnostního pásmaANOANOANOANONEANOANOANOANOA076Technologický objekt zásobování jinýmiNEprodukty včetně ochranného pásmaA077 Ropovod včetně ochranného pásma NEA078 Produktovod včetně ochranného pásma NEA079Technologický objekt zásobování teplemvčetně ochranného pásmaANOA080 Teplovod včetně ochranného pásma ANOA081Elektronické komunikační zařízenívčetně ochranného pásmaANOA082Komunikační vedení včetně ochrannéhoANOpásmaA083 Jaderné zařízení NEA084Objekty nebo zařízení zařazené doskupiny A nebo B s umístěnýmiNEnebezpečnými látkamiA085 Skládka včetně ochranného pásma NEA086 Spalovna včetně ochranného pásma NEA087Zařízení na odstraňování nebezpečnéhoNEodpadu včetně ochranného pásmaA088 Dálnice včetně ochranného pásma NEVýkres limitů azáměrůVýkres limitů azáměrůVýkres limitů azáměrůVýkres limitů azáměrůVýkres záměrůVýkres limitů azáměrůVýkres limitů avýkres záměrůVýkres limitů avýkres záměrůVýkres limitů avýkres záměrůVýkres limitůVýkres limitů azáměrůVýkres limitůVýkres limitůA089 Rychlostní silnice včetně ochr. pásem ANO Výkres limitůA090 Silnice I. třídy včetně ochr.pásma ANOVýkres limitů azáměrůAktualizace č. 29

A091 Silnice II. třídy včetně och.pásma ANO Výkres limitůA092 Silnice III. třídy včetně ochr.pásma ANO Výkres limitůA093 Místní a účelové komunikace ANO Výkres limitůA094A095A096Železniční dráha celostátní včetněochranného pásmaŽelezniční dráha regionální včetněochranného pásmaKoridor vysokorychlostní železničnítratiÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012ANOANONEA097 Vlečka včetně ochranného pásma NEA098 Lanová dráha včetně ochr. pásma NEA099 Speciální dráha včetně ochr. pásma NEA100 Tramvajová dráha včetně ochr. pásma NEA101Trolejbusová dráha včetně ochrannéhopásmaNEA102 Letiště včetně ochranných pásem NEVýkres limitůVýkres limitůA103 Letecká stavba včetně ochr. pásem ANO Výkres limitůA104 Vodní cesta ANO Výkres záměrůA105 Hraniční přechod ANO Výkres limitů PrůzkumA106Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka aturistická stezkaANO Výkres limitů PrůzkumA107 Objekt důležitý pro obranu státu ANO Výkres limitůA108 Vojenský újezd NEA109 Vymezené zóny havarijního plánování NEA110 Objekt civilní ochrany ANO Výkres limitůA111 Objekt požární ochrany ANO Výkres limitůA112Objekt důležitý pro plnění úkolů PolicieČeské republikyANOVýkres limitůA113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ANO Výkres limitů PrůzkumA114 Jiná ochranná pásma ANO Výkres limitůA115 Ostatní veřejná infrastruktura NEA116Počet dokončených bytů k 31.12. každéhorokuANOA117 Zastavitelná plocha ANOVýkres záměrů,limitů a problémovýAktualizace č. 2Jen v textuA118 Jiné záměry ANO Výkres záměrů ÚPD + průzkumA119Další dostupné informace, např. průměrnácena m2 stavebního pozemku v členěnípodle katastrálních území, průměrná cenam2 zemědělské půdy v členění podlekatastrálních území,ANOPoznámka: Průzkum – sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumemJen v textuZdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technickéinfrastruktury, obcí správního území ORP Český Těšín a vlastní průzkumy z let 2007 až 2012.10

A1.3 ÚvodÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Úřad územního plánování Český Těšín, pořídil první územně analytické podklady pro svůj správní obvodv prosinci roku 2008. Na pořízení těchto územně analytických podkladů byla městu Český Těšínposkytnuta dotace z Integrovaného operačního programu (oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvojsystémů tvorby územních politik, 5.3a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí) adotace ze státního rozpočtu. Město Český Těšín podalo v roce 2008 projektovou žádost do Integrovanéhooperačního programu, oblast podpory 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Žádosto dotaci byla doporučena k financování a město realizovalo projekt Zpracování rozboru udržitelnéhorozvoje území pro ORP Český Těšín, r.č. CZ.1.06/5.3.00/01.00004. Celkové uznatelné výdaje projektučinily 684 250,- Kč, dotace ze strukturálního fondu ERDF činila 581 612,- Kč (85%) a dotace ze státníhorozpočtu 102 638,- (15%).V prosinci 2010 pořídil Úřad územního plánování Český Těšín Aktualizaci č.1 územně analytickýchpodkladů (dále jen ÚAP).Úřad územního plánování Český Těšín v současné době pořizuje Aktualizaci č.2 ÚAP v souladu sezákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidenceúzemně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.Grafické údaje včetně popisných atributů a grafických výstupů byly zpracovány v programu Arc GIS 10.Textová a tabulková část byla provedena v programech Word a Excel.A1.4 Cíl zpracování dokumentaceCílem aktualizace územně analytických podkladů je přezkoumání původního zmapování současného stavusprávního území obce s rozšířenou působností vč. jeho vyhodnocení se stanovením limitů využití území aproblémů pro řešení ve změnách, event. nových územních plánech. Aktualizované ÚAP, zejménaproblémový výkres, budou sloužit jako podklad pro vypracování následných změn ÚP Českého Těšínanebo návrh zadání nového územního plánu Chotěbuzi, jehož vypracování se předpokládá v následujících 3letech.A1.5 PodkladyPro zpracování byly k dispozici tyto podklady:Digitální mapové podklady:• vektorová katastrální mapa,• ortofotomapa 2009Územně plánovací dokumentace a podklady:Nadřazená územně plánovací dokumentace• Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, schválená 20.7.2009.• Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, prosinec 2010Platná územně plánovací dokumentace obcí• Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po schválené změně č. 14 pro obec Chotěbuz• Územní plán Český TěšínÚzemně plánovací podklady, ostatní podklady• Studie "Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností ČeskýTěšín“ (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009)• Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR• Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje,• Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí• webové stránky - poskytovatelů údajů, MMR, ÚÚR a dalších• šetření v terénu11

A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje územíA2.2.1 Horninové prostředí a geologieÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Řešené území je z hlediska geomorfologické regionalizace řazeno do provincie Západní Karpaty,subprovincie Vnější Západní Karpaty, celku Podbeskydská pahorkatina. V oblasti Českého Těšína sejedná o podcelek Těšínská pahorkatina, která vystupuje jako ostrov členitého, erozně denudačního reliéfunad úroveň mladokvartérních akumulačních plošin Třinecké brázdy a Ostravské pánve. Na jihu a východěse noří její mírně skloněné svahy bez výrazné úpatnice pod pleistocenní sedimenty Třinecké brázdy.Erozně denudační reliéf pahorkatiny je soustavou plochých táhlých hřbetů s nevysokými návršími,navzájem oddělených nevysokými sedly a nehlubokými údolími Chotěbuzky, Sadového potoka a dalších.Hřbet pahorkatiny v oblasti Dolního a Horního Žukova nese na svých vrcholech ve výšce 385 – 395 mn.m. výrazně sečné plošiny, na kterých se vyskytují ojedinělé říční štěrky. Na jihu území je souvrstvíhornin spodní křídy deformováno rozsáhlou brachysynklinálou.Reliéf Těšínské pahorkatiny se rozvíjel z převážné části působením eroze a denudace v hornináchsouvrství spodní křídy. Toto souvrství bylo do oblasti Těšínské pahorkatiny nasunuto jako součástslezského příkrovu směrem od jihu k severu. Koncem miocénu podlehl povrch slezského příkrovu značnésubaerické destrukci, podporované intenzivním zvětráním hornin. Nejpozději v pliocénu se zde prostíralzarovnaný destrukční povrch. V době před náporem pevninského ledovce byla oblast postiženatektonickým pohybem a rozrušena hloubkovou erozí předchůdců dnešní Olše, Stonávky a Chotěbuzky.V období zalednění a ústupu ledovce došlo k rozsáhlému zarovnání rozvodních hřbetů pahorkatiny vevýškách 320 – 350 m n.m. Sedimenty glaciální formace byly po ústupu ledovce silně rozrušeny erozí, jejížúčinnost byla podpořena mírným zdvihem území. Vodní toky později vyplnily údolí sedimentyfluviatilními. Tyto sedimenty tvoří v průlomových údolích zřetelný systém akumulačních teras. Hlubšívrstvy těšínského území patří k druhohornímu křídovému útvaru, jehož podložím je prvohorní produktivníkarbon a nadložím třetihorní paleogénové – eocénové vrstvy (flyš), prostoupené vyvřelými druhohornímitěšínity.Řešené území přísluší do následujících geomorfologických jednotek:Systém:Provincie:Subprovincie:Oblast:Celek:Podcelek:Okrsek:Alpsko-himalájskýZápadní KarpatyVnější Západní KarpatyZápadobeskydské podhůříPodbeskydská pahorkatinaTěšínská pahorkatinaHornožukovská pahorkatinaHlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů.Uvážlivě vymezovat nové plochy těžby a rozšiřování podzemního zásobníku plynu Třanovice, aby bylzachován a posílen hospodářský rozvoj.A2.2.2 Vodní režimSídelní útvar Český Těšín patří v celém rozsahu k povodí řeky Odry. Hlavním vodním tokem je řeka Olše,která v Českém Těšíně dosahuje délky téměř 5 km, roční průtok v řece činí průměrně 18 m 3 /s, hloubkatekoucí vody dosahuje průměrně 10-30 cm. Koryto Olše je směrově i výškově stabilizováno. Druhýmnejvětším vodním tokem v sídelním útvaru je řeka Ropičanka, která však zasahuje do sídelního útvaru jenokrajově. Na celém úseku Českého Těšína je tok zregulován, vč. vybudování ochranných hrází. Ostatnívodní toky v řešeném území mají charakter potoků. K levostranným přítokům Olše patří Loucký náhon,Kyšinec, bezejmenný potok, Hrabinka, Sadový potok s Mlýnkou, Ropičanka s Vělopolkou. V západníčásti sídelního útvaru se nachází drobné povodí Stonávky s přítokem Chotěbuzkou.Za hrozbu je nutné považovat záměr na vybudování vodní cesty Váh – Odra, uvedený v Politice územníhorozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a v dokumentu „Koncepciaúzemného rozvoja Slovenska – 2001, Záväzná časť“. Realizace záměru by mj. způsobila snížení kvalityvody v Olši a měla rovněž pravděpodobně negativní vliv na poříční podzemní vody.K ekologicky nejhodnotnějším tokům se řadí nezregulované úseky Hrabinky, Chotěbuzky a Sadovéhopotoka s přirozenou doprovodnou zelení.14

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti vodního režimu je vymezování ploch a koridorů protechnická a biologická opatření ke zdržení vody v krajině a uvážlivý rozvoj nových zastavěných azpevněných ploch.A2.2.3 Hygiena životního prostředíKvalita životního prostředí, výrazně ovlivňující kvalitu obytného prostředí a zejména atraktivitu bydlení,je značným problémem SO ORP Českého Těšína. Problémem přitom není pouze samotná faktická situace(mající odraz v měřitelných hodnotách znečištění a jiných ukazatelů), ale i percepce-negativní vnímáníkvality životního prostředí v celém širším regionu „na Ostravsku“. Objektivní srovnání úrovně znečištěníve městech v různých regionech (Ostravsko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly vúrovni znečištění, ale výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu. Do značné mírypřetrvávající negativní obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i přes stávající problémy jereálně výrazně odlišný. Z údajů prezentovaných Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě, pracovištěKarviná, je možno uvést základní charakteristiky, platné i pro SO ORP Českého Těšína:• nepříznivé ukazatele zdravotního stavu• nejvyšší pracovní neschopnost v ČR• nadprůměrný relativní počet hospitalizovaných• narušené životní prostředí - těžba černého uhlí (v blízkosti řešeného území)• 50% území okresu postiženo těžbou, poklesy území až o 40 m, likvidace obytné zástavby• ovlivnění ŽP z vlastního průmyslu i z okolních aglomerací (Ostravsko, Třinecko)Část uvedených ukazatelů se promítá jak do soudržnosti obyvatel území, tak i do jeho hospodářskýchpředpokladů řešeného území. Základní informace o řešeném území poskytují pravidelné Zprávy oživotním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín.Klimatické poměryKlimatická oblastŘešené území je součástí mírně teplé, velmi vlhké klimatické oblasti, pahorkatinového okrsku.TeplotyRoční průměrná teplota se pohybuje okolo 8°C. Roční počet mrazových dnů (méně než -0,1°C) je vprůměru 100 – 120, počet letních dnů (nad 25°C) v roce se pohybuje v rozmezí 40 – 50. Délka slunečníhosvitu je v průměru 1800 – 2000 hodin ročně.SrážkyCelkový úhrn srážek činí 800 – 1000 mm, v zimním období je to 200 – 300 mm, v letním období 600 –700 mm. Celkový počet dní během roku se srážkami 1 mm a více je 120 – 140. Roční počet dnů sesněhovou pokrývkou odpovídá intervalu 60-80 dnů, přičemž maximum sněhové pokrývky dosahujeobvykle 20-30 cm.Proudění vzduchuPřevládající směry větrů jsou jižní (30%), západní (21,3%), severní (14,6%) a východní (14,6%) avýchodní (7%).Přirozené klimatické podmínky jsou narušovány vysokým stupněm znečištění ovzduší.Znečištění ovzdušíÚzemí města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v Českérepublice, ale i v ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu,který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějšímfaktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podoběrozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Lokální zdroje patří k významným zdrojůmznečištění ovzduší.V Českém Těšíně se nacházejí malé, střední a velké zdroje znečišťování ovzduší, to jsou kategorie zdrojůvycházející z instalovaných tepelných výkonů či kapacitních možností. Pro vytápění je ve městě nejčastějipoužíván zemní plyn (rovněž centrální zdroje tepla, tj. sídlištní kotelny, jsou plynové), z tuhých paliv je topředevším uhlí a dřevo, dále pak s poměrně velmi nízkým výskytem elektřina, topné oleje a propanbutan.15

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tabulka č. 3 - Přehled přínosů emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) [t/rok] v ČeskémTěšíně (vybráno z Místního programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší proměsto Český Těšín, zpracovaného v letech 2004-2005)TZL SO2 NOx CO Org. látky/VOCREZZO 1 0,036 8,008 2,430 30,100 0,110REZZO 2 0,964 8,784 22,520 9,973 10,198REZZO 3 19,513 18,158 14,203 75,874 17,569celkem 20,513 34,949 39,153 115,947 27,877REZZO 1 – velké a zvláště velké zdrojeREZZO 2 – střední zdrojeREZZO 3 – malé zdroje (lokální topeniště, domácnosti)V Českém Těšíně produkují nejvíce emisí malé zdroje (REZZO 3), následují střední zdroje a velké zdroje.Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů (viz výše) adopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín,např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárnaDětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Popisemisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší Průzkumy a rozbory pro Zásady územního rozvoje MSKv rozsahu územně analytických podkladů.Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Českého Těšína má rozhodující významimisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhoršíhodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů (údolní nivapodél Olše).Měření znečištění ovzduší (tzv. imisní monitoring) v Českém Těšíně bylo v r. 2010 prováděno pouze najedné měřící stanici, a to Českým hydrometeorologickým ústavem (stanice u základní školy na ul. Slezské).Aktuální hodnoty měření je možno zjistit na www.chmi.cz. Informace o dostupnosti výsledků těchtoměření bývají zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města a v Těšínských listech.Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionuzaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisívypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojůznečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovanýchprovozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivývývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech jeovlivněn i klimatickými podmínkami.Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročenéhodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren.K velmi častým výskytům překročení denních limitů zejména u suspendovaných částic PM 10 (tj. 50 µg/m 3 )dochází v chladných měsících roku, kdy nepříznivé klimatické podmínky zhoršují rozptyl znečišťujícíchlátek v ovzduší, jejichž množství je díky nízkým teplotám výrazně vyšší z důvodu vytápění. V roce 2010k překročení denního limitu došlo ve 123 případech (maximální denní hodnota 533 µg/m 3 byla naměřenadne 25.01.2010). Rovněž roční limit (40 µg/m 3 ) byl u této látky překročen – 53,5 µg/m 3 viz. tabulka níže.Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější,několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvalityvenkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavkylegislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látekse vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic,polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší konkrétních lokalit hrajeodvětrávání území (tvar reliéfu, orientace a četnost větru), dopravní zátěž a způsob vytápění.16

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tabulka č. 4 - Údaje za stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace dotýkající se SO ORP uvádídalší tabulka (v Českém Těšíně stanice ČHMÚ, č. 1066, pro srovnání jsou uvedeny i stanice v Havířově, ČHMÚ č.1068; Karviné ČHMÚ č. 1069 a Třinci – Kosmos ČHMÚ č. 1188).Znečišťující látkaSO 2Prašný aerosolPM 10*NO 2* tučně - překročen imisní limit, zdroj: ČHMÚImisní staniceRoční imisní průměry (µg/m 3 )2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011Český Těšín 12,5 12,7 14,8 11,6 11,1 12,2 14,7Karviná 14 14,6 16,3 12,7 9,9 11,2 13,7Havířov 10,4 10,6 11,6 9,3 7,6 8,5 11,1Třinec - Kosmos 8,4 8,2 9,8 7,9 5,9 7,2 9,8Český Těšín 54,9 60,3 60,5 44,3 42,2 45,9 53,5Karviná 46,1 53,7 56,7 42 42,6 44,7 54,3Havířov 56,7 56,4 54,6 41,8 40,6 43,9 52,9Třinec - Kosmos 44,2 43,8 42,8 33,8 32,2 36,1 44,9Český Těšín 24,9 28,2 29,4 26 25,3 25,2 27,2Karviná 25,4 28,1 29,4 25,2 25,1 24,9 27Havířov 25,2 26,7 27,7 23,4 22,6 23,5 26,1Třinec - Kosmos 19,2 21,5 22,3 21 20,1 20,5 23Ve městě platí s účinností od 06.01.2011 nařízení č. 8/2010, kterým se vydává Místní regulační řád městaČeského Těšína. Ke smogové situaci dochází při překročení tzv. zvláštních imisních limitů prosuspendované částice PM 10 , tj. 100 µg/m 3 /24 h (signál upozornění) a 150 µg/m 3 /24 h (signál regulace).Na území města Českého Těšína bylo v roce 2011 provozováno celkem 7 velkých zdrojů znečišťováníovzduší (z toho 1 plynová kotelna a 6 technologií), dále 90 středních zdrojů (z toho 11 technologií a 79kotelen), a dále více jak 650 registrovaných malých zdrojů (kotelny mimo objekty pro bydlení, z nich 13technologických). Městský úřad Český Těšín rozhoduje o výši poplatku za znečišťování ovzduší ustředních a malých zdrojů. Příjemcem poplatku za střední zdroje je Státní fond životního prostředí apříjemcem poplatku za malé zdroje je město. V průběhu roku 2011 a 2012 došlo k podstatným změnám vlegislativě na ochranu ovzduší, v listopadu 2011 došlo ke změně kategorií u některých zdrojů emitujícíchorganická rozpouštědla a od 1. 9. 2012 je účinný nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) -ten zrušuje dosavadní kategorie zdrojů, vyjmenovává vybrané zdroje(dříve spadající do kategoriístředních, velkých a zvláště velkých zdrojů) a ty nově spadají pod kontrolu ČIŽP a krajského úřadu.Všechny ostatní (tzn. nevyjmenované)zdroje kompetenčně spadají pod obecní úřady obcí s rozšířenoupůsobností. Změna zákona také přinesla změnu poplatků, poplatek platí jen vybrané (v zákoněvyjmenované) zdroje, obce již nemají příjmy z malých zdrojů, správcem poplatku je krajský úřad apříjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí.V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2004, kterým se vydává Krajskýprogram snižování emisí Moravskoslezského kraje. Dále v souladu s ustanovením zákona o ochraněovzduší, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým sevydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřadpředkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na územíkraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Na zmíněnýkrajský program snižování emisí navazuje "Místní program zlepšení kvality ovzduší a snižování emisíznečišťujících látek do ovzduší pro město Český Těšín" zpracovaný v letech 2004 - 2005.Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)na základě dat z roku 2004 – 2008 patřilo území SO ORP Českého Těšína k oblastem se zhoršenoukvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou jezejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10 (100% území obce) apolycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast sezhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Nepříznivý stav a vývojkvality ovzduší po r. 2000 ve SO ORP Českého Těšína,, širším regionu potvrzují i dostupné údaje ČHMÚ,v úvahu je však nutno vzít i výrazné kolísání klimatických faktorů v jednotlivých letech.Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava,zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v trasování. Negativní dopady dopravy na životníprostředí se projevují zejména podél komunikace I/67, částečně i při vysoce zatížených komunikacíchv centru města Český Těšín. Možnosti zlepšení situace jsou vzhledem k potřebě řešení finančně velmináročné (řešení dopravy I/67, jejího napojení a zčásti nového trasování). Zlepšení situace přineslodokončení realizace obchvatu města Český Těšín.17

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisítuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsouprakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politikastátu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic,polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, docházínavíc k emitování nebezpečných dioxinů.S ohledem na výše uvedené skutečnosti, je v rámci územně plánovací činnosti žádoucí, využít všechmožností zlepšení kvality ovzduší v celém řešeném území. Např. v rámci další aktualizace krajskýchprogramů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvalityovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročeníimisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnitomezení v rámci závazných částí územních plánů Českého Těšína a Chotěbuze) a území dotčenýchúzemních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací azpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem,z ekologicky šetrnějších zdrojů). Novou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané sníženiny s častýmvýskytem inverzních situací.HlukNepříznivé účinky hluku v řešeném území jsou stále významnějším negativním faktorem. Většina zdrojůhluku je vázána na silniční dopravu. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivýchkomunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech Aktualizace územně analytických podkladůMoravskoslezského kraje 2011 (kartogram č. - 11.1 Překročení limitů pro hluk v okolí hlavníchkomunikací (2007)), ze kterého je patrná míra zátěže u nejvýznamnějších komunikací řešeného území(R48, I/67, centrum města).Obrázek č. 1- Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací (2007), (zdroj: Aktualizace územněanalytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011)Negativní vývoj potvrzuji i zprávy publikované KHS v Ostravě. „Přibývá hlukem zasažených lokalit,ubývá tichých lokalit. Počet stížností na dopravní hluk narůstá takřka geometrickou řadou. Přitom jejichřešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlučňování silnic představuje kilometry drahých protihlukovýchstěn, kde 1 čtvereční metr přijde průměrně na 8.000 Kč. Leckde v zastavěných městských oblastech nelzeprotihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana vnitřního chráněného prostoru18

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2pro pobyt lidí - výměna oken bytů za zvukotěsná. Pro dobu realizace nápravných opatření žádá správcesilnice nebo železnice o udělení časově omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitněhlučnou komunikaci. Alarmující je, že i nově budované a do provozu uváděné silnice jsou nadlimitněhlučné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem přísnější limity - o 10 dB nižší v denní i noční době (R 48v řešeném území). Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde dříve bylklid, a lidé velmi negativně vnímají velkou změnu, byť překročení přísnějšího limitu není velké.V r.2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením vMoravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnostKrajskému úřadu a Ministerstvu dopravy připravit akční plány nápravných opatření. Akční plány budouaktualizovány minimálně jednou za pět let. Tyto povinnosti vyplývají z převzetí evropské směrnice proboj s hlukem do naší legislativy.U železniční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železničnídopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úseků vSO ORP Českého Těšína Český Těšín.V současné době se zpracovává projektová dokumentace na modernizaci III. tranzitního železničníhokoridoru, v rámci níž bude návrh opatření pro snížení hluku podél tohoto železničního koridoru.Předpokládané ukončení prací na optimalizaci železničních tratí je v roce 2016.Omezování účinků nadměrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významnýchúkolů v řešeném území. Tato skutečnost by měla být zohledněna zejména při lokalizaci ochranné zeleně,trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech.Likvidace komunálního odpaduJedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadovéhohospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářstvíMoravskoslezského kraje. POH MSK (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1). Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláškaMoravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004.Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původciodpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu)tj. město Český Těšín. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně i Chotěbuzi provádí odbornéfirmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava akonečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných.V roce 2011 už sedmým rokem zajišťovala nakládání s komunálním odpadem na území města ČeskýTěšín firma .A.S.A., spol. s r. o. Množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v roce 2011(pro srovnání s roky 2010 a 2009) bylo 4622 t (4608 t, 4783 t). Město Český Těšín pokračovalo vzajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, to znamená, že občané města nadále odkládají odpadyz obalů, tj. papír, nápojový karton, plasty a sklo, do nádob na tříděný odpad a v příměstských částechpokračoval pytlový sběr plastů a papíru. Stanovišť na tříděný odpad je v provozu 115 a A.S.A. dáleprovozovala 3 x týdně sběrný dvůr. Šestým rokem fungoval systém zpětného odběru elektrozařízení asvětelných zdrojů, tzn. že kolektivní systémy od města zdarma odebírají kompletní elektrozařízení asvětelné zdroje. Smlouvy a dodatky jsou uzavřeny s těmito kolektivními systémy: ELEKTROWIN a. s.,ASEKOL s. r.o. a EKOLAMP s.r.o. Na území města byly likvidovány nepovolené skládky. Likvidaceskládek byla převážně prováděna občany, kteří na území města odpracovávali alternativní tresty (lesoparkHrabina, parkoviště u přehrady, u garáží Na Horkách, u garáží na ul. Nová Tovární, u Ropičanky atd.)Uvedené lokality byly čištěny i několikrát ročně.V Chotěbuzi jsou komplexní služby s nakládání s odpady realizovány společnosti Nehlsen Třinec, s.r.o.Na území SO ORP se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nacházímimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos a.s., skládka S – OO Solecká v roce2003 obdržela integrované povolení dle zákona č. 76 / 2002 Sb.. V souladu s § 14 a § 15 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) byla společnost DeposHorní Suchá, a.s. zařazena mezi subjekty kritické infrastruktury České republiky regionálního významu.V Karviné (katastrálním území Karviná Doly, lokalita Barbora) je MSK připravována lokalizaceKrajského integrovaného centra komunálních odpadů, včetně energetické jednotky. Tímto se výrazněposílí kapacity na moderní likvidaci odpadů v odstupné vzdálenosti z celého SO ORP Českého Těšína.19

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jinýchodpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažoványformy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy.V SO ORP Českého Těšína a jeho okolí existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů.V současnosti zde neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by sepromítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití.Znečištění vodPodle Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín v roce 2010 jsou základnímifaktory ovlivňujícími kvalitu vod ve městě geologické podloží, množství srážek a jejich rozložení, a hlavnězpůsoby hospodaření v krajině. Množství srážek se pohybuje v dlouhodobém průměru 600 – 700 mm zarok. V letním období je úhrn 400 – 450 mm a v zimním období 200 – 250 mm. Některé roky jsou srážkověnadprůměrné jako např. rok 2010, který byl srážkově mimořádně nadprůměrný. Jen za období duben –listopad spadlo 1073 mm. Rekordní úhrn spadl v květnu 397,5 mm.Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nichjen malé množství zástavby. To také prokázaly chemické analýzy vody na deseti vodních tocích;Jungovský, Sedlácký, Běrnotský, Hřbitovní, Dělnice, Fibakovský, Statkový a 3 bezejmenné toky.Ekologický stav toků nebyl dosud podrobně hodnocen. Z deseti kontrolovaných toků je v relativnědobrém stavu potok Jungovský, Sedlácký, část potoka Statkového a některé drobné bezejmenné potoky.Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuzaž po ústí do Stonávky. Především v tomto úseku má koryto místy zcela přirozený charakter. Naopakneuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tytopotoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovýmiporosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod.Detailní průzkum fauny a flóry na všech vodních tocích nebyl dosud proveden a z Těšínska jsou známypouze dílčí údaje k některým tokům. Protože se v našem správním obvodu ještě nacházejí potokys přirozenými úseky, je možné předpokládat další nálezy některých vzácnějších druhů živočichů a rostlin.Pro existenci řady druhů živočichů poskytuje nejlepší podmínky Chotěbuzka, kde je prokázána přítomnostdvou kriticky ohrožených druhů, a to mihule potoční a raka říčního, a také několika vzácných druhůměkkýšů.“Vody povrchovéZa povrchové vody nejsou považovány jen vodní toky, ale všechny vody, které se dostanou na zem.Povrchové vody jsou mnohem více náchylné na znečištění, ale na druhou stranu jejich vyčištění není taknáročné jako u vod podzemních. Na jejich kvalitu má vliv především zemědělské hospodaření v krajině,vypouštění odpadních do vodotečí a likvidace dešťových vod. Nevhodné osevní postupy vedou kezvýšení erozi půdy, která je pak splavena do vodotečí. Totéž platí o splachu živin, zejména dusíku afosforu z hnojiv, který ve vodách způsobuje rozvoj řas a sinic. Jedná se o tzv. plošné zdroje znečištěníodpadních vod. Velkým problémem je v současné době stále značný podíl nedostatečně čištěnýchodpadních vod zejména ze starší zástavby rodinných domů, kdy se do vod dostávají nejen závadné, ale inebezpečné látky. Druhým významným faktorem je odvádění dešťových srážek ze zpevněných ploch dovodotečí ať už se jedná o komunikace, parkoviště či jiné zpevněné plochy. Zejména při vydatnýchpřívalových deštích dochází k nárůstu odtokových špiček ve vodních tocích a při prvních cca 5 mm srážekdochází k splachu všech škodlivých látek ze zpevněných ploch do vodotečí. Vyústě kanalizací domovníchčistíren a dešťových kanalizací se řadí mezi tzv. bodové zdroje znečištění.Významným faktorem ovlivňujícím kvaltu vod je také charakter toků. Vodní toky s přirozeným korytem avyvinutými břehovými porosty mají větší samočisticí schopnost než vodní toky zregulované. Většinaregulovaných toků se nachází v intravilánu obce a zastavěném území. Toky s přirozenějšími nebo příroděblízkými koryty jsou více v otevřené krajině.U vod povrchových je v současné době prováděn soustavný monitoring pouze řeky Olše a vodního tokuRopičanka. Ostatní vody sledovány nejsou. Monitoring povrchových vod provádí Povodí Odry s.p.Aktuální stav vody lze najít na stránkách povodí Odry www.pod.cz nebo na odkazu.http://www.pod.cz/portal/isvs/jvp/cz/.Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 –“Klasifikace jakostipovrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Sledování kvality vod se provádí v řadě biologických achemických ukazatelů. Jedná se např. o BSK 5 , CHSKcr, obsah sloučenin fosforu, dusíku, přítomnosttermotolerantních bakterií, těžkých kovů, sloučenin soli, chlóru, a dalších. Jednotlivé ukazatele jsou20

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2hodnoceny třídou kvality vod. Celkový stav toku je pak hodnocen podle nejhoršího ukazatele. Kvalitapovrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí OdryOstrava a ČHMÚ.Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:I. třída – neznečištěná vodaII. třída – mírně znečištěná vodaIII. třída – znečištěná vodaIV. třída – silně znečištěná vodaV. třída – velmi silně znečištěná vodaTabulka č.5 - Přehled čistoty vod na sledovaných profilech v Českém Těšíně (zdroj: Povodí Odry s.p.):2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010Ropičanka Není údaj Chybí data II II II II IIIOlše IV Chybí data IV III III III IIITabulka č. 6 – Jakost povrchové vody – Olše (zdroj: Povodí Odry s.p.)Vodní tok:OlšeOdběrný profil: Olše nad StonávkouObdobí: 2006-2011Hydrologické pořadí: 2-03-03-0510Říční km: 21.5Závod:Frýdek-Místekukazatel jednotka minimum maximum průměr medián C90 C95 imisní limity třída jakostiteplota vody °C 0.1 21.4 9.7 10.0 20.3 21.3 25reakce vody 7.5 8.3 8.0 7.9 8.3 8.3 6 - 8elektrolytická konduktivita mS/m 17.3 76.6 45.6 47.4 58.9 68.0 II.biochemická spotřebakyslíku BSK-5mg/l 1.2 8.9 2.6 2.1 4.8 6.8 6 III.chemická spotřeba kyslíkudichromanemmg/l 5.0 47.0 14.0 12.0 25.0 36.0 35 III.amoniakální dusík mg/l 0.56 0.16 0.08 0.46 0.53 0.5 II.dusičnanový dusík mg/l 1.0 2.7 1.7 1.7 2.3 2.5 7 I.celkový fosfor mg/l 0.06 0.27 0.13 0.12 0.23 0.25 0.15 III.imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)Z uvedené tabulky je vidět, že řeka Olše patří mezi toky se znečištěnou vodou. Je to dáno jednakpřítomností průmyslu v Třinci, a také odváděním velkého množství vyčištěných i nedostatečně čištěnýchvod ze zástavby. Na znečištění řeky se nepodílí jen Třinec, ale i ostatní obce nad ním. Taktéž Český Těšínpřispívá odváděním ať už přečištěných nebo nedostatečně čištěných vod k jejímu znečištění.Tabulka č. 7 – Jakost povrchové vody – Ropičanka (zdroj: Povodí Odry s.p.)Vodní tok:Odběrný profil:RopičankaRopičanka - ústíObdobí: 2006-2011Hydrologické pořadí: 2-03-03-0420Říční km: 0.15Závod:Frýdek-Místekukazatel jednotka minimum maximum průměr medián C90 C95 imisní limity třída jakostiteplota vody °C 0.0 17.7 9.3 10.1 16.7 17.6 25reakce vody 7.6 8.5 8.1 8.1 8.3 8.5 6 - 8elektrolytická konduktivita mS/m 13.4 37.0 27.1 27.1 35.0 36.1 I.21

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2biochemická spotřebakyslíku BSK-5mg/l 0.7 4.4 1.8 1.7 2.7 3.9 6 II.chemická spotřeba kyslíkudichromanemmg/l 39.0 12.0 9.0 28.0 34.0 35 III.amoniakální dusík mg/l 0.12 0.04 0.02 0.07 0.10 0.5 I.dusičnanový dusík mg/l 1.1 3.2 1.7 1.5 2.6 3.0 7 I.celkový fosfor mg/l 0.37 0.07 0.05 0.16 0.28 0.15 III.imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)U vodního toku Ropičanka došlo ke zvýšení míry znečištění vody oproti předchozím letům. Znečištěnív Ropičance pochází zejména z nedostatečně čištěných vod ze zástavby v jejím povodí.Znečištění vod zejména odváděním nedostatečně čištěných vod do vodotečí ze zástavby pro individuálníbydlení nebo rekreaci, je problémem zejména u drobných a málo vodnatých toků.Značná míra znečistění povrchových vod (zejména Olše) omezuje využití vodních ploch k rekreačnímúčelům. Problémem je i zabahnění a zanedbání údržby celé řady menších toků a vodních ploch (v roce2008 bylo dokončeno kompletní vyčištění a odbahnění nádrže Hrabinka o celkové výměře 44 962 m 2 napozemcích v k.ú. Mosty u Českého Těšína a v k.ú. Český Těšín a vytěžení 30 080 m 3 sedimentu včetněvyvezení a uložení na mezideponii, úpravou rozsáhlého litorálního pásma a úpravou břehů). V Chotěbuziexistuje zájem obce na vyčištění, odbahnění a úpravách vodního náhonu.Vody podzemníPodzemní vody se zde nacházejí v hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodíOlše. Tyto sedimenty jsou tvořené různě mocnými usazeninami, převážně se jedná o kvartérní hlíny,spraše, jíly a jílovité břidlice, jílovce a pískovce. Jedná se o horniny spíše kyselé, avšak místy se vyskytujívložky hornin bohaté na vápník a železo. Podzemní vody bývají v některých místech velmi bohaté naželezo a poměrně velké rozdíly jsou i v obsahu vápníku.Dalším a velmi významným faktorem ovlivňující kvalitu vod je hospodaření v krajině. Odlesnění většinyúzemí a využití ploch jako zemědělské půdy zvyšuje povrchový odtok a snižuje vsakovací schopnost půd,které jsou navíc na většině území spíše málo propustné.Stále větší vliv na podzemní vody má nárůst domovních čistíren odpadních vod, které přečištěné odpadnívody zasakují do vod podzemních přes půdní vrstvy. Do podzemních vod se dostává stále větší množstvíznečišťujících látek. Ačkoli odpadní vody jsou do vod podzemních vypouštěny z čistíren s vysokouúčinností čištění, jejich velké množství už může mít kumulativní vliv na kvalitu podzemních vod.Vyčištění kolektorů podzemních vod je velmi obtížné nebo i nereálné.Monitoring podzemních vod probíhá na území ORP Česky Těšín na vrtu č. VO0154 v Českém Těšíně –Svibici a na vrtu č. VO0105 v Chotěbuzi - Podoboře, které provozuje Český hydrometeorologický ústavv rámci své sítě monitorovacích vrtů v České Republice. Konkrétní data z těchto vrtů však nejsouk dispozici neboť nejsou vyhodnocována za samostatný vrt, ale za celou oblast Povodí Odry. Vrty sloužípouze ke sledování hladiny podzemní vody nikoli ke sledování její kvality. Další sledování podzemníchvod na území Českého Těšína neprobíhá. Informace o Stavu podzemích vod v Povodí Odry je možnézískat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz v sekci Hydrogeologie. V roce2009 proběhl namátkový průzkum svou studánek, u kterých nevyhověl mikrobiologický rozbor vody.Další sledování však prováděno nebylo. Jedná se o studánku na Balinách souř. 49°43'15.822"N,18°37'35.164"E a studánku Cigánka ve Svibici u ulice Pod Zvonek, souř. 49°43'41.109"N,18°36'36.439"E kde byla voda pitná jen po převaření.Demografické aspektyMezi ukazatele hygieny životního prostředí byl nově zařazen ukazatel Naděje dožití mužů a žen vesprávních obvodech ORP v období 2006-2010. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatelodvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x-letá osobapokud se nezmění podmínky (řád) vymírání.Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života (naděje dožití)místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významujednotlivých faktorů, ukazatelů. V zásadě se uvádějí tři hlavní faktory – životní způsob (zejména vlastníživotospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a stavživotního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší.V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních22

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Čechách. Naděje na dožití v jednotlivých SO ORP je významně ovlivněna i skutečností, že vyšší naději nadožití vykazují vzdělanější obyvatelé, žijící v rodinách.V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje nadožití z 206 SO ORP, řazené podle hodnot skupiny ženy 0 let v období 2006 - 2010. V Moravskoslezskémkraji je nejhorší SO ORP Orlová který je současně na 10. nejhorší pozici v ČR. Český Těšín zaujímá 121pozici tj. nachází se na 5 nejlepší pozici v Moravskoslezském kraji (v předchozím sledovaném období naprvní pozici), nicméně je to zhoršení o 23 pozic v rámci celé ČR oproti předchozímu sledovaném období.Nejlepším ve sledovaném období byl v Moravskoslezském kraji SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, kterýse umístil na 158 pozici v ČR. Pozice Plzně (173.pozice), Brna (181. pozice), ale i Prahy (179. pozice)jsou příznivější (zde je nutno říci, že tyto města soustřeďují i obyvatelstvo s výrazně lepší vzdělanostnístrukturou, částečně i lepšími možnostmi sociálně zdravotní péče). Nejlepší hodnoty v ČR vykazuje SOORP Bystřice pod Hostýnem.Jak již bylo naznačeno, interpretace hodnot není zdaleka jednoduchá a jednoznačná. Je však možnékonstatovat, že pozice SO ORP Český Těšín je z hlediska negativního vlivu životního prostředí na délkuživota výrazně lepší, než by plynulo z obecné percepce a mediální interpretace těchto problémů.Tabulka č. 8 - Naděje dožití podle vybraných SO ORP v ČR (zdroj: ČSÚ)Řazeno od nejhoršího SO ORPPořadí(z 206 SOORP)*Muži ve věkuŽeny ve věku0 roků 45 let 65 let 0 roků 45 let 65 letBílina (nejhorší) 1 69,2 27,1 12,9 76,3 36,8 19,0Rumburk 2 71,1 28,3 13,4 77,1 36,2 18,0Podbořany 3 71,4 29,0 14,1 77,2 35,9 18,0Orlová 10 70,7 28,4 13,6 77,9 34,9 17,2Bohumín 12 71,5 28,8 14,7 77,9 35,9 18,1Karviná 20 70,9 28,3 13,6 78,5 36,7 18,8Ostrava 57 72,4 29,2 14,4 79,4 35,3 17,4Havířov 103 72,8 29,8 14,6 80,0 37,7 19,3Jablunkov 115 72,6 29,0 14,2 80,2 35,0 17,2Frýdek – Místek 116 73,2 30,3 14,8 80,2 36,2 18,4Český Těšín 121 71,7 29,4 14,6 80,3 35,9 18,2Třinec 127 72,7 29,7 15,1 80,3 37,4 19,7Praha 179 75,9 32,4 16,1 80,9 36,6 18,6Brno 181 75,2 31,9 16,1 81,0 36,0 18,2Kopřivnice 147 73,2 30,4 15,2 80,5 36,9 18,8Frenštát pod Radhoštěm 158 73,3 30,2 14,4 80,6 36,3 18,2Bystřice pod Hostýnem(nejlepší)206 73,5 30,5 15,1 82,8 34,7 16,8*řazeno podle sloupce ženy 0 rokůA2.2.4 Ochrana přírody a krajinyCharakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny – reliéf. Ten,v kombinaci s dalšími složkami – vegetací a vodstvem – určuje základní charakter krajiny.Biogeografické poměryPodle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996, 2005) se zájmové území nachází vzápadokarpatské podprovincii biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, na pomezí dvoubiogeografických regionů (neboli bioregionů) – převažujícího Podbeskydského a Ostravského,zasahujícího okrajově do severní části území.Ostravský bioregion (republikový kód 2.3, rozloha na území České republiky 779 km², 39. místo) vytvářína našem území tři vzájemně územně oddělené územní celky podél nivy řeky Odry od hranic s Polskem(kde území bioregionu zjevně pokračuje) po kontaktní oblast Moravskoslezského a Olomouckého kraje (vMoravskoslezském kraji na Karvinsku, Orlovsku, Havířovsku, Bohumínsku, Ostravsku,Frýdeckomístecku, Kopřivnicku, Bílovecku, Odersku, Novojičínsku a nepatrně i Českotěšínsku).23

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Charakteristickou biotu bioregionu tvoří směs polonských, hercynských i splavených horskýchkarpatských druhů. Pro severovýchodní část je typický antropogenní reliéf těžebního území.Podbeskydský bioregion (republikový kód 3.5, rozloha na území České republiky 873 km², 33. místo)zaujímá souvislé plochy v jižní až jihovýchodní části Moravskoslezského kraje (na Novojičínsku,Kopřivnicku, Frenštátsku, Frýdlantsku, Frýdeckomístecku, nepatrně Ostravsku, Havířovsku, nepatrněKarvinsku, Českotěšínsku, Třinecku, Jablunkovsku a spíše okrajově též v CHKO Beskydy), s malýmpřesahem do Zlínského kraje a se zjevným částečným pokračováním v Polsku. Biota je zde dosti pestrá, spřevažujícími hájovými karpatskými i hercynskými prvky a prvky karpatského bukového lesa a sesplavenými horskými druhy a vlivy polonské podprovincie.Bioregiony se dále člení v nejvyšší typologické biogeografické jednotky - biochory. Podle novéhobiochorického členění zasahují do řešeného území následující čtyři typy biochor z Podbeskydskéhobioregionu:• 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. vegetačního stupněRozloha v bioregionu: 180 km² (nejvíce ze 3 bioregionů se zastoupením typu),• 4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupněRozloha v bioregionu: 144 km² (3.největší z 9 bioregionů se zastoupením typu),• 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. – extrémní typRozloha v bioregionu: 58 km² (nejvíce z 5 bioregionů se zastoupením typu),• 4RN Plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s.Rozloha v bioregionu: 57 km² (2. největší ze 6 bioregionů se zastoupením typu).Z Ostravského bioregionu do řešeného území dále zasahuje biochora• 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s.Rozloha v bioregionu: 195 km² (2.největší ze 14 bioregionů se zastoupením typu).Aktuální stav krajiny, vegetační krytŘešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou předevšímrelativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémyhřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnýmilesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch.V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé – vytvořené a udržovanéčlověkem.Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochytrvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, přispívajík tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženoukrajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tentocharakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částíharmonické krajiny.Při pohledu na řešené území jako celek, je nezbytné upozornit na podprůměrné zastoupení lesníchekosystémů.Výraznou příležitostí je nová koncepce vymezení územního systému ekologické stability („Novévymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. JaroslavKotík, 2009) pro celé správní území ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezenémÚSES, vyřešila střety s jinými záměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsoupromítnuty do nového Územního plánu Českého Těšína.Za významnou příležitost lze rovněž považovat návrh preventivní ochrany krajinného rázu, zpracovanýjako součást uvedené studie, který je rovněž zapracovaný do nového Územního plánu Český Těšín.Některé závěry studie obsahují přílišnou podrobnost pro řešení v územním plánu, proto je potřeba tytozávěry vypustit z územního plánu a specifikovat pouze závěry řešitelné v ÚPD, nejlépe formouprostorových regulací v rámci stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.Výraznou hrozbu představuje záměr realizace vodní cesty Váh – Odra. Výstavbou plavebního průplavu bydošlo k zásadnímu narušení ekosystému Olše (snížení kvality vody, negativní vliv na organismy vázané naproudící vodní tok, snížení ekostabilizující funkce ÚSES atd.).24

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Ekologická stabilitaEkologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES).Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilníchkrajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce :LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémyKES = -------------------------------------------- = ------------------------------OP + AP + Chnestabilní ekosystémyTabulka č. 9 - Stabilita krajinotvorných prvkůstabilní prvkyLP – lesní půdaVP – vodní plochy a tokTTP – trvalý travní porostPa – pastvinyMo – mokřadySa – sadyVi – vinicenestabilní prvkyOP – orná půdaAP – antropogenizované plochyCh – chmelniceMetoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupinystabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto:Tabulka č. 10 – Hodnoty koeficientu ekologické stabilityHodnota KESKES < 0,10CharakteristikaÚzemí s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkcemusí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur,základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy0,30 < KES < 1,00 Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabeníautoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickoulabilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie1,0 < KES < 3,00 Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladus dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálovýchvkladůKES > 0,30Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilníchstruktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkemNejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřaduhttp://www.czso.cz , resp. jejich sekce :http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_republiky.Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Výběrem dat pro obce Český Těšín a Chotěbuz,byly získány následující hodnoty:Tabulka č. 11 - Koeficient ekologické stability (KES) dle ČSÚ – období 31.12.2010Krajinotvorný prvekVýměra (ha)LP – lesní půda 731VP – vodní plochy a toky 89TTP – trvalý travní porost 673Pa – pastviny 0Mo– mokřady 0Za - zahrady 401Sa – sady 13Vi – vinice 0OP – orná půda 164025

Krajinotvorný prvekVýměra (ha)ZP – zastavěné plochy 189Ch – chmelnice 0KES 0,75Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Koeficient ekologické stability (dle ČSÚ) je 0,75, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané,zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejichznačnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.Pro srovnání relevantnosti hodnot jsme s využitím nástrojů GIS provedli vlastní výpočet KES. Vstupnídata byla převzata z vektorové katastrální mapy. Rozdíl mezi KES a KES KM je nevýznamný (cca 5%), cožje dáno tím, že jednak oba postupy vycházely v podstatě ze shodných dat, druha z možných chybv katastrální mapě (propojení grafické a popisné části).Zdroj použitých dat je ovšem zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Katastrnemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve „druhoplánově“ skutečný stav využití pozemku.Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě přizměně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let.Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně – kategorie využitíkrajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlouzelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány dokategorie „ostatní plochy“ nebo „orná půda“ a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilníekosystémy.Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr evidujepozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 – 2 m, ale šířkapozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcelajiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) ave skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezenívodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů.Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů.Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účelyúzemního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí.Rozptýlená krajinná zeleň• zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy),• stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků,• dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru.Vodní toky a plochy• jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, terénní průzkumy,• data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti,• využívat další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR).Poměr orná půda / trvalé travní porosty• poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností,• využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétníhopozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím – z hlediskaekologické stability - stává velice diskutabilní.Tabulka č. 12 - Přehled redukovaných výměr kategorií pozemkůKategorie Popis Výměra(ha) Redukce(ha) Stabilita1 Hospodářská půda 1662 53 OP2 Lesy 732 0 LP3 Zahrady - sady 414 14 Sa4 Louky 668 55 TTP5 Vodní plochy 92 25 VP6 Zástavba - bydlení 109 0 AP7 Zástavba - občanská vyb. 26 0 AP8 Zástavba - průmysl 6 0 AP9 Zástavba - ostatní 34 0 AP26

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Kategorie Popis Výměra(ha) Redukce(ha) Stabilita10 Průjezdní komunikace 71 1 AP11 Ostatní komunikace 170 6 AP12 Veřejná zeleň 52 1 ZO13 Sportovní a rekreační plochy 20 4 AP14 Železnice 56 1 AP16 Ostatní plochy 329 120 APAktualizace č. 2Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie „ZK – rozptýlenákrajinná zeleň“ mezi stabilní ekosystémy.LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémyKES KO = ------------------------------------------------------------ = -------------------------------OP + AP + Chnestabilní ekosystémyTabulka č. 13 - Upravený koeficient ekologické stability (KES KO )dle katastrální mapyKrajinotvorný prvek Výměra (ha) RedukceVýsledná(ha)LP – lesní půda 732 0 732VP – vodní plochy a tok 92 -32*/ 60TTP – trvalý travní porost 668 -55 613Pa – pastviny 0 0 0Mo– mokřady 0 0 0Sa – sady 414 -14 400Vi – vinice 0 0 0ZV – zeleň veřejná 52 0 52ZK – rozptýlená krajinná zeleň 0 +287 287OP – orná půda 1662 -53 1609AP – antropogenizované plochy 821 -133 688Ch – chmelnice 0 0 0KES KO 0,93*/ korekce upravena kvalifikovaným odhadem dle dat ZABAGEDvýměraŘešené území je podle námi upravených údajů tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území jezorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohyúzemí, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatníplochy 15,49%.Souhrn:Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je 0,93, což znamená, že se sice jedná, jak jižbylo výše uvedeno, o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území (zjm. jeho hornatějšízápadní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativněv souladu s dochovanými přírodními strukturami.Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ochrany přírody a krajiny je vymezovat plochy akoridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, uvážlivě vymezovat nová zastavitelná území azpevněné plochy, které jsou z pohledu krajiny nestabilní, citlivě stanovit regulativy výstavby v místechpřírodních hodnot a dominant.A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesaZemědělský půdní fondZemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V zájmovémúzemí se vinice a chmelnice nevyskytují.27

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Území je podle údajů ČSÚ tvořeno z 61,4% zemědělskou půdou z celkové výměry území (60,1% z tohotopodílu je zorněno, 24,7% tvoří trvalé travní porosty, 15,2% ostatní), lesy zaujímají 16,5% rozlohy území,vodní plochy 2%, zastavěné plochy a ostatní plochy 20,1% celkové výměry území.Podle námi upravených údajů je řešené území tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území jezorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohyúzemí, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatníplochy 15,49%.V údolní nivě řeky Olše jsou zastoupeny nivní a lužní půdy (místy oglejené). Rovněž v úzkých niváchvýše položených malých vodních toků se vyskytují nivní půdy. Hladina podzemní vody je zde nejčastějiv hloubce 1-3 m pod povrchem a stále či periodicky ovlivňuje půdy. V místech výskytu glejové lužní půdyje hladina podzemní vody v hloubce 0,5-1 m. Půdotvorným substrátem jsou aluviální sedimenty, společněnasycené, především štěrkopísky. Svrchní humusový horizont je mocný, vždy hlubší než 30 cm.Na lužní půdy navazují v prostoru přilehlých pahorkatin hnědozemě, degradované černozemě ailimerizované půdy, v nejvyšších polohách hnědé půdy. Hnědé lesní půdy jsou většinou hluboké, narůzných stanovištích je různá minerální bohatost půd a tím je podmíněna nasycenost či nenasycenost půd.Proměnlivá je taky jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci.Pro velkou část území je charakteristická změna přirozeného hydrického režimu půd (zejména v biochořeširokých říčních niv) a také vysoká eroze půdy v důsledku nevhodné činnosti člověka.Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry.Podrobnosti klasifikace uvádí vyhláška Mze č.327/1998 Sb. K BPEJ se vztahuje také kvalita a třídaochrany půdy na základě Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96. Zde je učeno pět tříd ochranyzemědělského půdního fondu. Třída ochrany I zahrnuje nejcennější půdy, třída V půdy s nejnižšíprodukční schopností. Výměra zemědělské půdy tvořící 59,05% území, z větší části je zorněna.Nejkvalitnější půdy jsou řazeny do II. třídy ochrany, I. třída se vyskytuje pouze okrajově.Město Český Těšín provozuje meziskládku ornice v Koňákově, kam se naváží ornice ze skrývek staveb.Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě je to částečnězpůsobeno i spekulativními důvody – snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky).Investice do půdyDo zemědělské půdy v oblasti byly v minulých desetiletích vloženy značné prostředky. Převážně sejednalo odvodnění systematickou drenáží a vybudování sítě otevřených a trubních odvodňovacích kanálů.Nejvíce staveb tohoto druhu se v území provedlo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století,kdy bylo zemědělské využití pozemků nejintenzivnější.Pozemky určené k plnění funkce lesaLesním zákonem č. 289/1995 Sb., v § 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v § 6 jsoustanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Výměra lesníchploch v zájmovém území činí přibližně 731 ha a nacházejí se zde pouze lesy zvláštního určení a lesyhospodářské. Převážnou část z této výměry zaujímají lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se dále dělído dalších kategorií. V Tabulce č. 14 je uveden přehled těch lesů, které se vyskytují ve správním obvoduORP Český Těšín.Tabulka č. 14 - Kategorie lesůkód subkategorie kategorie10lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštníhourčenílesy hospodářské32c příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační lesy zvláštního určení32elesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebokrajinotvornoulesy zvláštního určení32hlesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsobhospodařenílesy zvláštního určeníZastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné – 16,48 %, část lesních pozemků je chráněna jako lesyochranné, resp. zvláštního určení, proto je v novém Územním plánu Český Těšín navrženo 33,3 ha novýchploch k zalesnění. Hodnocení lesnatosti je uvedeno v Tabulce č. 15.28

Tabulka č. 15 - Hodnocení lesnatostilesnatosthodnocenípod 20 %nízká20 – 25 % podprůměrná25 – 40 % průměrná40 – 50 % nadprůměrnánad 50 %vysokáÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ZPF a PUPFL je uvážlivě navrhovat novézastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně všech druhů a zemědělské půdys bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Uvážlivě vymezovat nové koridory dopravní a technické infrastrukturys ohledem na postupující fragmentaci (rozdrobování) území. Pokud možno nerozšiřovat sídla za hranicesoučasně (většinou velkoryse) vymezených zastavitelných území.A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastrukturaDopravní infrastrukturaÚzemí Moravskoslezského kraje (a v rámci něj i okresu Karviná) patří vedle hlavního města Prahya severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva a průmyslových aktivit v Českérepublice. Těšínsko je svým charakterem navíc předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, taki železniční dopravy. Stávající komunikace v kraji jsou kapacitně přetížené. Město Český Těšín i obecChotěbuz se nachází ve východním okraji Moravskoslezského kraje, na hranicích s Polskem. ObecChotěbuz leží severně od Českého Těšína. Územím města i obce prochází tři významné silniční tahyI.třídy zařazené do významných dopravních koridorů MS kraje. Rychlostní silnice R 48 Bělotín – NovýJičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko a silnice I/11 Hradec Králové – Bruntál – Opava – Ostrava– Havířov – Český Těšín – Jablunkov – Slovensko. Oba tyto silniční tahy jsou součástí VI. evropskéhomultimodálního dopravního koridoru ze Skandinávie k Jadranu který je v prostoru střední Evropy vedenve dvou větvích – přes Moravu a Povážím. Příhraničním česko – polským koridorem je vedena třetísilnice I. třídy - I/67 Bohumín – Karviná – Český Těšín a železniční trať Bohumín – Čadca (Slovensko),která je součástí 3. železničního koridoru.Městská hromadná dopravaV rámci nové koncepce MHD od září 2007 je městská hromadná doprava ve městě Český Těšínzajišťována šesti linkami. Z toho dvě základní okružní linky zajišťují propojení centra města s oběmanejvětšími sídlišti, t. j. Hrabinská a Svibice. Jedná se o páteřní linky města. Určitými spoji zajišťují rovněždopravní obslužnost městské části Český Těšín, osada Antoníček. Městská hromadná doprava jezajišťována dopravcem Veolia Transport Morava, a. s., Ostrava. Přepravní kancelář je umístěna na ul.Viaduktova 17 – v blízkosti zastávky Českých drah. Od ledna 2007 došlo k zapojení MHD města ČeskýTěšín do integrovaného dopravního systému pro oblast Třinec a okolí, od dubna loňského roku došlok překlopení systému na „Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS“, na kterém platítarif integrovaného dopravního systému ODIS.Silniční/ automobilová dopravaV červenci 2008 byl zprovozněn obchvat města Český Těšín komunikací I/48. Silnice I/11 je významnoukomunikací, která zajišťuje spojení mezi Polskou republikou, Českou republikou a Slovenskourepublikou. Do této doby byla veškerá doprava vedena centrem města Český Těšín. Vybudovánímnavržených úseků silnic I/11 a II/468 byla převedena tranzitní doprava na rychlostní silnici I/48 mimoměsto Český Těšín. Odkloněním tranzitní dopravy mimo centrum Český Těšín, došlo ke sníženídopravního zatížení centra města a ke snížení emisní a hlukové zátěže také díky 950 m protihlukovýchstěn.Poměrně velkou nevýhodu města představuje v současné době napojení na dálniční síť jak Česka, taki sousedních zemí. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic se počítá do roku 2013 s otevřením rychlostníkomunikace R 48, která vede po trase mezinárodní silnici E462, spojující Český Těšín přes FrýdekMístek, v jehož sousedství leží průmyslová zóna Nošovice s továrnou automobilky Hyundai, Příbora Nový Jičín a dále Olomouc (příp. Brno a Prahu). V současné době je R48 zprovozněna mezi ČeskýmTěšínem a Frýdkem-Místkem, v provozu je také úsek Frýdek Místek – Dobrá, úsek Bělotín obchvat. Ve29

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2výstavbě je obchvat Frýdku-Místku a navazující úsek Frýdek-Místek – Rychaltice, který má býtzprovozněn v roce 2012. Rychaltice a Bělotín (odkud pokračuje D1, R48 a R35 na Olomouc) spojuje sicečtyřproudá komunikace, nemá však vhodné parametry, silnice má rychlostní omezení: silnice promotorová vozidla (nejedná se o rychlostní komunikaci, chybí např. středový oddělující pás, odstavný pruhapod.). Původně byl úsek postaven jako čtyřpruhová silnice, jejíž směry oddělovala jen dvojitá plná čára,na které byla v r. 2002 instalována lanová svodidla, která ještě více zúžila silnici. Povýšení na rychlostníkomunikaci také komplikují křižovatky, které nejsou mimoúrovňové. Dostupnost kraje pomohla zlepšitdálnice D47 spojující Ostravu s Olomoucí.V současné době je mezinárodní tranzitní doprava přes Český Těšín vedena čtyřproudým obchvatemměsta k hraničnímu přechodu Chotěbuz, kde navazuje na silnici č. 1 (v budoucnu rychlostní komunikaceS1) na Bielsko-Bialu, Katowice, Czenstochovu, odkud lze dále pokračovat po dálnici na Warszawu.V souvislosti s investicemi korejské automobilky ve střední Evropě a závazku Česka pomoci spojitrychlostní komunikací továrny Hyundai v Nošovicích a Žilině se plánuje rychlostní komunikace vedoucína Slovensko přes Jablunkov a napojující se na rychlostní komunikaci R48 u Třanovic.Město se potýká s problémem parkovacích kapacit, které netrápí pouze centrum města, ale i všechnasídliště. Tato problematika je vyřešena v územně-plánovací dokumentaci vymezením míst pro umístěníparkovacích domů.Na území Českého Těšína se nacházejí hraniční přechod Chotěbuz - Cieszyn - nejpoužívanější přechodmezi Polskem a Českem, který nemá jakákoliv omezení dopravy (i pro kamióny nad 20 tun). Tentopřechod použije zhruba polovina nákladních automobilů a autobusů, které překročí polsko-českou hranici.Dále je možné využít přechod v centru Českého Těšína na komunikaci III/47216. Od roku 2011 jezprovozněn obousměrný provoz na ul. Střelniční, která spojuje mostem Polsko a Českou republiku.Intenzita silniční dopravyPodle dat ze sčítání dopravy z roku 2010 je nejfrekventovanějším místem v Českém Těšíně samotný středměsta u vlakové stanice Český Těšín na křižovatce ulic Jablunkovská a Frýdecká s denním průjezdem 15385 automobilů. Oproti roku 2005 se v tomto místě podařilo mírně snížit intenzitu dopravy o 4 %, oprotiroku 2000 je snížení o 24%. Významně k tomu přispělo vybudování obchvatu města I/48, což taképomohlo snížit emise a hluk ve městě. Jablunkovskou ulicí v celé své délce projede denně více než 11 957automobilů. Druhou nejfrekventovanější ulicí je Ostravská, kterou denně projede v průměru před sjezdemna čtyřproudý obchvat města 8 017 automobilů. Frýdeckou ulicí projelo v roce 2010 v průměru okolo4000 aut.Železniční dopravaV železniční dopravě hraje významnou roli jak osobní, tak nákladní železniční doprava. Přes Český Těšínprochází mezinárodní železniční trať ve směru Le Havre-Lvov, která se protíná v Ostravě s mezinárodnítratí ve směru Gdyně-Rijeka. Jízda vlakem do Ostravy trvá necelých 40 minut a do Prahy okolo 5 hodin.Do Prahy z Českého Těšína vyjíždí spoj SC Pendolino, zatím však jen 1krát za týden v pondělí a cesta trvá3 hod. a 45 min. Od února 2012 také jezdí 1x týdně společnost Regiojet.Český Těšín je významným železničním uzlem, kde se napojují další 2 významné tratě (směr Havířov aFrýdek – Místek), které jsou vedeny právě z Českého Těšína jako tratě regionálního charakteru. Proveřejnost je velmi důležitá velká frekvence vlakových spojů.V Českém Těšíně se nachází železniční hraniční přechod mezi Polskem a Českem. Tato trať byla uvedenado provozu roku 1888 a administrativně se jedná o 2 přechody: Český Těšín – Cieszyn využívanývýhradně pro osobní přepravu a Český Těšín - Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladnídopravu.Letecká dopravaLeteckou dopravu v regionu zajišťuje mj. mezinárodní Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, které je3. největší letiště v ČR a zároveň největší regionální letiště v zemi. Ostravské letiště je od Těšína vzdáleno45 km. (cca 45 min.), pražské více než 400 km (cca 5 hodin automobilem) a vídeňské, které nabízímnohem více mezikontinentálních letů než pražské letiště, zhruba 350 km (cca 5 hodin.).Vodní dopravaSamostatnou kapitolou v území je navrhované průplavní spojení Odra – Váh. V Politice územního rozvojeČR 2008 (dále jen „PÚR 2008“), která byla schválena Usnesením vlády České republiky ze dne 20.července 2009 č. 929, je v čl. 126 stanoven záměr VD 4 Odra - Váh (dle AGN E81). Důvodem vymezenítohoto záměru je revize plnění dohody AGN. Věcně byl motiv průplavního spojení prověřován ve studii30

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2„Studie průplavního spojení Odra–Váh“ z roku 2003, jejímž zadavatelem bylo Ředitelství vodních cestČR, Praha. Dle této studie záměr průplavního spojení Odra–Váh zásadním způsobem dopadá na sídelnístrukturu navazující na vodní tok Olše, zejména na významná centra osídlení, konkrétně města Jablunkov,Třinec, Český Těšín a Karvinou. Případná realizace této dopravní stavby vytvoří výraznou a obtížněpřekonatelnou barieru v území, a to nejen z pohledu rozvoje sídelní struktury, ale i z pohledu migracevolně žijících živočichů. Průplavní spojení Odra – Váh v případě realizace nesporně ovlivní vodní poměryv území, prostupnost krajiny a evropsky významné lokality zařazené do soustavy Natura 2000.Záměr vodní cesty není v souladu s Koncepcí strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského krajena období 2005 – 2014, která byla schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 23. 6. 2005pod usn. 5/298/1 jako strategický dokument k podpoře ochrany přírodních hodnot v Moravskoslezskémkraji. Záměr průplavního spojení není a nikdy nebyl hájen v územně plánovacích dokumentech kraje aniobce Chotěbuz nebo města Český Těšín.Rada kraje projednala problematiku záměru průplavního spojení Odra-Váh dne 23. 2. 2012 a přijalausnesení č. 104/6799. Rada Moravskoslezského kraje nesouhlasí s územní ochranou záměru naprůplavní spojení Odra-Váh a podporuje vyřazení tohoto záměru z dohody AGN.Technická infrastrukturaVe správním území ORP Český Těšín existují všechny druhy inženýrských sítí s výjimkou produktovodůa ropovodů. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveňlimity. Viz kapitola A5. Vybudovaná technická infrastruktura je vnímána zároveň jako hodnota v území.Technická infrastruktura je zastoupena :- objekty a vedením elektrizační soustavy- objekty a vedením kanalizační soustavy- objekty a vedením plynovodní soustavy- objekty a vedením vodovodní soustavy- objekty a vedením komunikační soustavy- objekty a vedením teplovodní soustavyPáteří technické infrastruktury jsou objekty a vedení elektrizační soustavy, která zajišťuje přívod energie.Neméně důležitou energetickou soustavou jsou objekty a vedení plynovodů včetně nově vybudovanéhotranzitního plynovodu VVTL DN 500 do Polska a rozšířeného podzemního zásobníku plynu Třanovicerozkládající se na území města Český Těšín na k.ú. Koňakov, Mistřovice, Mosty u Č. T., Dolní Žukov aHorní Žukov. Zásobník v Třanovicích je jedním ze šesti na území České republiky. Slouží k pokrývánízvýšené spotřeby zemního plynu v zimním období. Zatímco v létě se plyn do pórovité horniny vtláčí, vzimě se proces obrátí a plyn se těží, aby mohl být dodáván odběratelům. Potřeba zvýšit jeho kapacituvznikla mimo jiné díky krizové situaci, kdy Rusko v době vysoké spotřeby plynu kvůli sporům sUkrajinou zastavilo dodávky plynu.Dále pak to jsou objekty a vedení pro zásobování vodou s vodními zdroji mimo řešené území. Mezivýrazné klady patří napojení většiny řešeného území na zdroj kvalitní pitné vody - Ostravský oblastnívodovod. Další zastoupenou infrastrukturou jsou objekty a vedení kanalizační soustavy s centrálníčistírnou lokalizovanou v obci Chotěbuz. V rámci revitalizace povodí Olše bylo v roce 2011 dokončeno10,1 km nových řádů včetně lokální ČOV Horní Žukov – Na Běrnotí. Zdroje tepla (kotelny) se v územínachází zejména u bytových domů v rámci sídlišť Svibice, Mojská, Slezská a Hrabinská. Infrastrukturu vúzemí doplňují objekty a vedení komunikační soustavy včetně věží mobilních operátorů.Území je z hlediska dopravní infrastruktury stabilizované. V rámci územního plánování jsou i vymezenamísta pro umístění parkovacích domů, které by vyřešily problematickou situaci s parkováním ve městě ana sídlišti Svibice. Vybudování průplavního spojení Odra – Váh není v současné době potřebazapracovávat do územně plánovacích dokumentací obcí, nehledě na to, že by bylo jeho vybudováníznačně problematické a neúměrně finančně náročné. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblastitechnické infrastruktury je při vymezování nových zastavitelných ploch přihlížet k hospodárnému využitístávající technické infrastruktury.31

A2.2.7 Sociodemografické podmínkyÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Základní pojmyDemografie je věda zabývající se populačními (demografickými) jevy a procesy souvisejícími sestavem a reprodukcí obyvatelstva.Sociologie je věda zabývající se sociálním životem jednotlivců, skupin a společností a jednáním lidíve společnosti.Sociální demografie se zabývá vzájemnými vztahy demografického a sociálního vývoje.Základní údajeSprávní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín tvoří 2 obce (Český Těšín a Chotěbuz) scelkovou rozlohou 44,4 km 2 a celkovým počtem 26 377 obyvatel k 26.03.2011 (dle předběžných výsledkůSLDB 2011). Z toho v obci/městě Český Těšín žije dle předběžných výsledků SLDB 2011 25 234obyvatel a v obci Chotěbuz žije 1143 obyvatel. Do 1.1.1998 byla obec Chotěbuz součástí Českého Těšína.Dne 16. 10. 1997 rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR, na základě návrhu obce Český Těšín, o jejím rozděleník 1. 1. 1998.Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelMěsto Český Těšín patří k historicky významným střediskům osídlení v širším regionu. Vznik novýchsídel a měst v Ostravské aglomeraci včetně politických změn (zejména ve dvacátém století) měl významnédopady na možnosti rozvoje města, které si i přes ztrátu administrativních funkcí zachovalo významnékulturní a společenské funkce, promítající se do specifik místního osídlení i soudržnost obyvatel města.Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel jednotlivých sídel byl v minulosti výrazněnerovnoměrný. Jeho poznání umožňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopenírozvoje jednotlivých sídel (obcí). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně a Chotěbuzi ačástech obcí přibližuje následující tabulka.Tabulka č. 16 - Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ)rokčást obceobec1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2010 2011Výhled2020celkem SO ORP 6428 11890 19159 18413 19702 19662 23389 28553 27462 26693 26592 26 377 *Český Těšín 5550 10874 17620 17036 18462 18549 22308 27641 26429 25560 25445 25 234 25000Český Těšín 2404 7120 13095 12985 14435 14765 18543 23875 22347 21320 * * *Dolní Žukov 640 938 1294 1055 1101 1060 1032 994 1026 1060 * * *Horní Žukov 831 836 832 706 693 668 645 649 694 740 * * *Koňakov 290 279 280 280 272 253 223 221 228 240 * * *Mistřovice 323 361 386 389 367 327 372 222 404 440 * * *Mosty 589 959 1246 1194 1100 944 996 1204 1213 1260 * * *Stanislavice 473 381 487 427 494 532 497 476 517 540 * * *Chotěbuz 878 1016 1539 1377 1240 1113 1081 912 1033 1133 1147 1 143 1200r.2020 – podle ÚP Český Těšín a ÚPNSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz* - údaj nebyl k dispoziciImigrace přivedla do města Český Těšín původem většinou vesnické obyvatelstvo, s pestrou národnostnístrukturou. Současný pokles počtu obyvatel v městské části Český Těšín ovlivňuje vývoj v celém SOORP. Značný růst počtu obyvatel probíhá Chotěbuzi a v menším rozsahu i ve všech částech ČeskéhoTěšína s vesnickou zástavbou.Na vývoj počtu obyvatel v obcích má vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny.Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (díky stěhování obyvatel z ciziny).Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravníchpolohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytnýmprostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Českého Těšínaprobíhá stále výrazněji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbanizačním regionem širší regionPodbeskydí – vymezený jižním okrajem Třince-Havířova-Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantunad Ostravicí (Malenovice, Čeladná). Tento širší region realizuje značné rozvojové impulsy (dopravní,výrobní-průmyslové zóny, rekreační).32

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stalv posledních více než 10 letech běžným jevem. Hlavní příčinou byl útlum státem dotované bytovévýstavby ve městě. V současnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Předevšímkvalitativní změny životního způsobu po r.1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje počtuobyvatel ve městech (domácnosti preferují alokaci prostředků do bydlení v rodinných domechv příměstských sídlech).Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsobenvlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých asociálně „úspěšných“ rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak ivzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studiamimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozenéměny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je,že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení.Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Podrobné údaje ovývoji počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP jsou patrné z následujících tabulek a grafů.Tabulka č. 17 - Vývoj počtu obyvatel v České Těšíně (zdroj: ČSÚ)rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhovaní vystěhovanípřirozenázměnamigraceměnacelkem2002 26 309 257 222 331 513 35 -182 -1472003 26 184 249 279 397 492 -30 -95 -1252004 26 159 258 242 384 425 16 -41 -252005 26 059 277 243 380 514 34 -134 -1002006 25 913 276 257 401 566 19 -165 -1462007 25 780 251 269 448 563 -18 -115 -1332008 25 633 252 248 413 564 4 -151 -1472009 25 579 297 255 392 488 42 -96 -542010 25 499 295 258 362 479 37 -117 -802011 25 445 293 257 432 522 36 -90 -54průměr 271 253 394 513 18 -119 -101obyvatel700Vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně(r. 2002 - 2011)6005004003002001000-100narozenízemřelípřistěhovanívystěhovanípřirozená měnamigracezměna celkem-200-3002002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011rok33

Tabulka č. 18 - Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (zdroj: ČSÚ)Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhovaní vystěhovanípřirozenázměnamigraceměnacelkem2002 1 042 9 11 36 12 -2 24 222003 1 052 8 9 30 19 -1 11 102004 1 050 9 10 16 17 -1 -1 -22005 1 042 6 10 27 31 -4 -4 -82006 1 074 7 12 60 23 -5 37 322007 1 089 8 8 41 26 - 15 152008 1 105 8 12 43 23 -4 20 162009 1 133 10 11 58 29 -1 29 282010 1 151 8 6 38 22 2 16 182011 1 147 11 5 36 46 6 -10 -4průměr 8 9 39 25 -1 14 13obyvatel70Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi(r. 2002 - 2011)6050403020100narozenízemřelípřistěhovanívystěhovanípřirozená měnamigracezměna celkem-10-202002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011rokDlouhodobý růst počtu obyvatel v Chotěbuzi je podobně jako v dalších okolních obcích poměrněproměnlivý v jednotlivých letech. Z dlouhodobějšího hlediska je vývoj ovlivněn mírným poklesem počtuobyvatel přirozenou měnou a výrazněji vlivem migrace. Migrace vykazuje kladné, avšak proměnlivésaldo. Zhoršování věkové struktury obyvatel po r.2001 je podobné jako v jiných obcích. Dále zhoršujepředpoklady přirozené měny obyvatel, záporná bilance přirozené měny je možná i v budoucnu.V dlouhodobějším výhledu (po r.2020) existují možnosti mírného růstu počtu obyvatel, jehož zdrojembude migrace.V doplňující Tabulce č. 19 jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí z předběžných výsledkůSLDB v r.2011 – k datu 26.3.2011, včetně srovnání s okresem Karviná a ČR. Podíl narozených v obcibydliště ve městě Český Těšín dosahuje 51% z počtu obyvatel, tj. je o 2 % lepší než průměr okresuKarviná a i ČR. U obce Chotěbuz je o 6 % horší vlivem migrace. Populace SO ORP je z tohoto pohledustabilizována.Při porovnávání jednotlivých údajů o počtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skutečnost, že mezievidencí obyvatel měst a obcí a ústřední evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, které bylypředmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, sladění evidencí je otázkoudalšího vývoje. Má své důsledky především v příjmové oblasti měst a obcí (redistribuce daní). Připoužívání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich vypovídací schopnost (např. deklarativnost datze sčítání).34

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tabulka č. 19 - Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 –k datu 26.3.2011, vlastní výpočty)územníjednotkacelkemobyvatels trvalýmpobytems dlouhodobýmpobytemnarození v obcibydlištěz celku cizinciabs. v % abs. v %ČR 10 562 214 10 242 483 319 731 5 145 058 49 % 449 450 4 %okres Karviná 265 379 262 639 2 740 129 012 49 % 5 455 2 %celkem SOORP26 377 26 217 160 13 352 51 % 761 3 %Český Těšín 25 234 25 085 152 12 857 51 % 729 3 %Chotěbuz 1 143 1 135 8 495 43 % 32 3 %Celkové hodnocení vývoje počtu obyvatel SO ORP vyznívá v posledních letech nepříznivě vlivem vývojev městě Českém Těšíně. U Chotěbuze je vývoj počtu obyvatel výrazně příznivější.Věková struktura obyvatel a specifické problémyÚzemní diferenciace obyvatel podle věkové struktury je průměrná. Vysoký podíl obyvatelv poproduktivním věku vykazují zejména části obcí se zástavbou rodinnými domky – části Horní Žukov,Mosty a zejména obec Chotěbuz. Nadprůměrný podíl dětí vykazují zejména Stanislavice, velmi mírně iChotěbuz a městská část Český Těšín.Tabulka č. 20 - Územní diferenciace věkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 –k datu 26.3.2011, vlastní výpočty)urbanistic.obvod obecčást městacelkemobyvatelskupina 0-14let0-14v %skupina 15-64let15-64 v%skupina65+ anezjištěno65+ v%ČR 10 562 214 1 527 670 14,5% 7 360 249 69,7% 1 674 295 15,8%okres Karviná 265 379 37 003 13,9% 186 303 70,2% 42 073 15,9%celkemORPSO26 377 3 913 14,8% 18 813 71,3% 3 651 13,9%Český Těšín 25 234 3 743 14,8% 18 035 71,5% 3 456 13,7%Chotěbuz 1 143 170 14,9% 778 68,1% 195 17,0%Aktuálnější údaje o věkové struktuře jsou dostupné za celé obce nebo SO ORP. Měřeno indexy věkovéstruktury obyvatel (počet obyvatel 0-14let na 100 obyvatel stáří 65 a více let) je SO ORP Český Těšínobvodem s poměrně příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezském kraji. Stárnutí obyvatel,zejména města Českého Těšína po r.2001 bylo mírnější, zřejmě i v důsledku příznivého výchozího stavuv r.2001.Tabulka č. 21 - Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje (zdroj ČSÚ – k datu 31.12.2008, vlastnívýpočty)celkem0 až 14 let 65 a více letabs. % abs. %index stáří0-14/65+Moravskoslezský kraj 1 250 255 178 735 14,3 180 942 14,5 98,8Havířov 98 172 13 231 13,5 15 345 15,6 86,2Karviná 74 011 9 948 13,4 11 305 15,3 88,0Třinec 55 753 8 007 14,4 8 916 16,0 89,8Hlučín 40 020 5 684 14,2 6 302 15,7 90,2Frýdlant nad Ostravicí 23 016 3 252 14,1 3 604 15,7 90,2Ostrava 336 735 47 101 14,0 50 500 15,0 93,3Frenštát p. Radhoštěm 19 102 2 728 14,3 2 908 15,2 93,835

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Opava 101 846 14 701 14,4 14 875 14,6 98,8Bohumín 29 895 4 263 14,3 4 313 14,4 98,8Rýmařov 16 606 2 291 13,8 2 266 13,6 101,1Frýdek-Místek 109 796 15 803 14,4 14 867 13,5 106,3Bílovec 25 914 3 923 15,1 3 678 14,2 106,7Krnov 42 367 6 280 14,8 5 810 13,7 108,1Vítkov 14 071 2 194 15,6 2 018 14,3 108,7Jablunkov 22 505 3 535 15,7 3 230 14,4 109,4Český Těšín 26 712 3 864 14,5 3 529 13,2 109,5Kravaře 21 276 3 226 15,2 2 918 13,7 110,6Kopřivnice 41 611 6 210 14,9 5 547 13,3 112,0Nový Jičín 48 404 7 252 15,0 6 437 13,3 112,7Odry 17 475 2 720 15,6 2 326 13,3 116,9Orlová 46 073 6 594 14,3 5 610 12,2 117,5Bruntál 38 895 5 928 15,2 4 638 11,9 127,8Zhoršování věkové struktury obyvatel se promítne především do poklesu poptávky po kapacitáchzákladních škol ve městě Českém Těšíně. Na druhé straně vzrostou nároky na sociálně zdravotní služby,komunitní činnost pro občany v poproduktivním věku (viz. Komunitní plán města Českého Těšín).Širší vztahy - osídleníV rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec,Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu sevšemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP Český Těšín.Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malýpočet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy,průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu – území bývalých okresů Karviná, Ostravas přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec).Základní charakteristiky těchto spádových obvodů jsou uvedeny v následující tabulce.Tabulka č. 22 - Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Český Těšín a širší srovnáníSO ORPpočetobyvatel načástí / výměra km2/katastrobyvatelobcíčástí obec km2 obecčástůobec obce km2Český Těšín 2 10 8 4,0 44 22,2 26 712 13 356 3 339 601Frýdek-Místek 37 54 52 1,4 480 13,0 109 796 2 968 2 112 229Havířov 5 13 15 3,0 88 17,6 98 172 19 634 6 545 1 113Karviná 4 13 16 4,0 106 26,4 74 011 18 503 4 626 701Třinec 12 24 24 2,0 235 19,6 55 753 4 646 2 323 238Jablunkov 12 12 12 1,0 176 14,7 22 505 1 875 1 875 128Zdroj: Malý lexikon obcí 2009, ČSÚ, data pro rok 2008Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okrajiregionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působínegativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativníúrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně iproblémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu.Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimoměstskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značnémrozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby – zemědělského osídlení.Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační.Širší postavení SO ORP v sídelní struktuře ČR, kraje, regionu do značné míry předurčuje jeho funkce,vazby a možnosti dalšího vývoje. Toto postavení vyplývá ze základního vymezení a definice rozvojovýchoblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvojeČR (PÚR ČR). Z PÚR ČR (z roku 2006) bylo patrné zejména základní vymezení rozvojových oblastí a osa specifických oblastí národního významu. tj. zahrnutí do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava a sousedstvíspecifické oblasti SOB 2 Beskydy a SOB 5 Karvinsko. V aktuální PÚR ČR (r.2008) je upřesněnovymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava i vymezení specifické oblasti SOB2.36

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2města jsou zřizované církvemi (Charita Český Těšín a Slezská diakonie), téměř třetinu zařízení provozujíobčanská sdružení a 13 % město Český Těšín. Zastoupení jednotlivých služeb podle zaměření na cílovéskupiny je poměrně rovnovážné, blíže ho popisuje obrázek níže. Nejvíce sociálních služeb je cíleno nacílovou skupinu senioři.Obrázek č. 2 - Zaměření sociálních služeb v zařízeních v Českém Těšíně (zdroj: Komunitní plán sociálních služebměsta Český Těšín)V Českém Těšíně je dále umístěna nemocnice a řada dalších menších zařízení. Zcela chybí jesle spadajícído oblasti zdravotních zařízení. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblastregulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému.Záměry vzniku nových kapacit budou mnohem pravděpodobněji realizovány využitím stávajících budov aareálů. V rámci zpracování územních plánů je nutno monitorovat všechny záměry, zejména s dopadem napotřebu nových ploch. V současné době je v rámci územně plánovací činnosti evidována Územní studieCihelna, ul. Svojsíková, která řeší výstavbu nového bezbariérového bytového domu pro seniory, jež byměl obsahovat 42 nových malometrážních bytů.Město Český Těšín i obec Chotěbuz patří z hlediska kultury k dobře vybaveným a aktivním městůmMoravskoslezského kraje. Nachází se zde významné kulturní organizace, koná se zde množství jižtradičním kulturních a společenských akcí, na které se sjíždí také obyvatelé okolních obcí a měst. Kulturníčinnost ve městě je také ovlivněna umístěním na česko – polské hranici a také v oblasti kultury zdeprobíhá spolupráce se sousedním polským Těšínem. Ve městě Český Těšín sloužilo v roce 2006 podleČSU občanům a návštěvníkům v oblasti kultury kino, muzeum, divadlo, čtyři galerie, nacházelo se zdedeset sakrálních staveb. Mezi nejvýznamnější zařízení v oblasti kultury v Českém Těšíně patří Kulturní aspolečenské středisko „Střelnice“, Těšínské divadlo, Muzeum Těšínska a další.Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována v Českém Těšíně, kde existuje rozsáhlá podporatěchto zařízení ze strany města. Podle údajů z ČSU je město Český Těšín vybaveno v oblasti sportusedmi stadiony a hřišti a patnácti tělocvičnami. Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý,představují sportovní zařízení škol. V posledních letech probíhala řada rekonstrukcí sportovišť uzákladních škol, v roce 2011 proběhly rekonstrukce sportovního hřiště u ZŠ Slezská a sportoviště u ZŠMasarykovy sady. V obci Chotěbuz za zmínku stojí Sportovně kulturní středisko, které je celoročněvyužíváno řadou místních oddílů.Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti sociodemografie je uvážlivý rozvoj obcí. Budováníobytných satelitů sebou přináší sociální a demografické problémy, které se pak odráží v dalších oblastech,jako např. ve zvýšených nárocích na infrastrukturu, občanské vybavení a dopravu. Kromě částečnéhovlivu na migraci však nemůže územní plánování většinu hodnocených sociodemografických ukazatelůovlivnit.A2.2.8 BydleníBydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území. Pro potřeby územníhoplánování rozlišujeme bydlení v bytových domech, rodinných domech a přechodná bydlení v ubytovacíchzařízeních. Posuzován je počet dokončených bytů a domů v posledních letech a kvalita bydlení. Kvalitupředstavuje stáří, vybavení, počet místností a podlahová plocha na obyvatele bytu nebo domu. Bydlení38

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2úzce souvisí se sociodemografickými poměry a s hospodářskými podmínkami v území. Zdrojem dat jsouúdaje ČSÚ ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a předběžní výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů zroku 2011.Dle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 bylo na území města evidováno celkem 2 925 domů a 9782bytů, z čehož bylo téměř 92 % domů a téměř 94 % bytů obydlených. Téměř 79 % obydlených domů bylorodinného typu a téměř 20 % připadalo na obytné domy. Více než 79 % obydlených domů vlastnilysoukromé osoby, přes 10 % domů bylo ve vlastnictví obce nebo státu a 5,4 % domů vlastnila družstva. Vroce 2003 začala v Českém Těšíně privatizace bytového fondu ve vlastnictví města. Probíhala ve třechetapách (z nichž první byla se 45 % podílem největší) a celkem bylo prodáno do soukromého vlastnictví220 domů a 2553 bytů. To představovalo 86 % bytů ve vlastnictví města, přičemž největší část fondu (26%) byla koupena formou podílového spoluvlastnictví, 23 % obecních bytů skoupila nová bytová družstvaa více než 20% podíl na privatizaci připadl na SBD Těšíňan.Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý.Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémyspojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města.Nejvíce domů vzniklo v období 1946-1980 (45,9 %) a v období 1981-2001 (23,5 %). Nejméně domů naúzemí Českého Těšína vzniklo v období do roku 1919.Téměř 41 % obydlených bytů bylo v roce 2001 užíváno na základě nájemního vztahu, více než 29 % bytůvlastnilo družstvo a více než 23 % bytů se nacházelo ve vlastním domě. Téměř 90 % obydlených bytůmělo přípojku na plyn a ústřední topením bylo vybaveno přes 80 % bytů.Na území města se nachází tři sídliště (Rozvoj, Hrabina, Svibice), kde ve čtvrtině domovního fondu městažije polovina jeho obyvatel. V současné době probíhá realizace projektu Integrovaný plán rozvoje města ajeho hlavním cílem je zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice. V rámci tohoto projektu buderegenerováno na sídlišti Svibice celkem 2276 bytů formou energeticky efektivní sanace, odstraněnístatických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukcetechnického vybavení domů.V současné době jsou již dostupné předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, ze kterýchje patrný nepatrný nárůst počtu domů vlivem výstavby pouze rodinných domů. Dle předběžných výsledkůsčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v zájmovém území evidováno celkem 3 449 domů a 9 645obydlených bytů. Přes 81 % obydlených domů bylo rodinného typu a přes 17 % připadalo na bytovédomy. Více než 82 % obydlených domů vlastnily fyzické osoby, přes 2 % domů bylo ve vlastnictví obcenebo státu, 6,3 % domů vlastnila družstva, 4,7 % domů bylo ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)a 1% domů vlastnila kombinace vlastníků. Přes 17 % obydlených bytů bylo v roce 2011 užíváno nazákladě nájemního vztahu, více než 37 % bytů vlastnilo družstvo a více než 40 % bytů se nacházelo vevlastním domě nebo v osobním vlastnictví. Téměř 89 % obydlených bytů mělo přípojku na plyn a ústřednítopením bylo vybaveno téměř 80 % bytů. Nová bytová výstavba v bytových domech v tomto sledovanémobdobí neprobíhala.Tabulka č. 23 - Bytový fond (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011)celkemcelkemdomytrvale obydlenérodinnédomybytovédomyneobydlenéužívané kcelkemrekreacibytyobydlenécelkemČR 2 149 756 1 772 909 1 529 834 214 643 376 847 166 760 3 894 210okresKarvinácelkemSO ORP30 753 28 525 21 973 6 221 2 228 347 100 1873 449 3 129 2 548 542 320 53 9 645Český Těšín 3 092 2 823 2 245 539 269 43 9 270Chotěbuz 357 306 303 3 51 10 375Hodnocení úrovně bydlení je možné především pomocí charakteristik vybavenosti bytů, plošnécharakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výraznější rozdíly. Především pokud jsou zohledněnyrozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné39

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, ale z velké části se nacházejí v panelových bytovýchdomech (vlivem města Český Těšín kde jsou koncentrovány na sídlištích).Tabulka č. 24 - Vybavenost trvale obydlených bytů (zdroj ČSÚ, zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 –k datu 26.3.2011, vlastní výpočty)územní jednotkatrvale obydlené bytyvybavené osobním počítačemtrvale obydlené byty s koupelnounebo sprchovým koutem v bytětrvale obydlené byty sesplachovacím záchodem vbytěs internetem bez internetu abs. v % abs. v %ČR 2 204 487 151 276 3 792 798 97,4% 3 759 669 96,5%okres Karviná 54 682 3 611 98 685 98,5% 98 562 98,4%celkem SO ORP 5 678 344 9 512 98,6% 9 463 98,1%Český Těšín 5 453 326 9 157 98,8% 9 116 98,3%Chotěbuz 225 18 355 94,7% 347 92,5%Tabulka č. 25 - Vybavenost podle způsobu vytápění a použitých energií (zdroj ČSÚ, zdroj ČSÚ, předběžné výsledkySLDB r.2011 – k datu 26.3.2011)územní jednotkabyty podle vytápěníústřední etážové kamnatrvale obydlené byty energie používaná k vytápěníz kotelnymimo důmuhlí, koks,briketyplyn elektřina dřevoČR 2 805 313 526 562 432 390 1 269 875 345 991 1 468 488 284 175 293 660okres Karviná 87 832 5 375 4 701 58 293 5 921 24 832 3 124 2 262celkem SO ORP 7 697 1 406 362 4 392 430 4 178 164 218Český Těšín 7 380 1 380 351 4 389 369 3 928 153 183Chotěbuz 317 26 11 3 61 250 11 35Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrnáz evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejírozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračujícípřes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavbyzpůsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitubytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby.Tabulka č. 26 - Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ, stavební úřad, vlastní výpočty)obec/ rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007ČR 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863 30 190 41 649SO ORP celkem 24 34 38 46 44 28 50Český Těšín 23 23 36 39 34 22 37Chotěbuz 1 11 2 7 10 6 13obec/ rok 2008 2009 2010 2011 2012 celkembytů/1000obyv./rokČR 38 380 38 473 36 442 28 628 * 358 069 3,08SO ORP celkem 59 39 30 36 * 428 1,47Český Těšín 51 34 22 30 * 351 1,26Chotěbuz 8 5 8 6 * 77 6,1240

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2V současnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu cenzovýchdomácností, nikoliv např. odpad bytů. Je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami(důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby), tj. poklesem zalidněnosti bytů. Právě růst podíludomácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušeně tvrdit,že vyvolá poptávku především po malých bytech. Tento vývojový faktor způsobuje situaci, že i v případěstagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsouobvykle změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností.Posuzování „přirozené-chtěné“ míry soužití domácností se stává stále problematičtější se změnami foremrodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovatza jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území – jehovesnické zástavbě existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je iintegrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb.Poměrně diskutovaným problémem bilancí vývoje počtu obyvatel a bytů zůstává i odpad trvaleobydlených bytů. Oficiálně vykazovaný odpad bytů ČSÚ – tzv. zrušené byty zahrnuje pouze částcelkového odpadu bytů. V období od roku 2000 do roku 2009 bylo podle toho zdroje zrušeno v SO ORPČeský Těšín 43 bytů, z toho 22 v rodinných domcích. Intenzita odpadu bytů měřená k počtu trvaleobydlených bytů v roce 2001 byla nižší než půl promile ročně (0,042%). Na druhé straně v minulostiuvažovaná intenzita odpadu cca 1% z výchozího počtu bytů ročně se ukazuje v současnosti jako velmivysoká, skutečný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2-0,5% z výchozího počtu trvaleobydlených bytů ročně (vliv na jeho intenzitu má jak věková struktura bytového fondu, tak i poptávka podruhém bydlení v obci).Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by měl odpovídat jak„demografické potřebě“ tak brát i ohled na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce ispádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárokům na podmiňující a vyvolanéinvestice ve veřejné infrastruktuře).Při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování ÚP obcí je potřeba vycházetz přiměřených bilancí založených na hodnocení:možností vývoje počtu obyvatel;odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení;odhadu poklesu zalidněnosti bytů;Situace z hlediska stávající a potenciální nabídky pozemků je popsána v kapitole C - Problémy k řešenív územně plánovací dokumentaci. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, cožvyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchtopozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického,urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (vjeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké (200-400 Kč/m 2 ). To svědčí o převaze nabídky nadpoptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějícítechnickou infrastrukturou). Je nutno upozornit, že náklady na m 2 úplné přípravy pozemků k zástavbědosahují 500-1000 Kč/m 2 . Tato příprava není v současnosti realizována a představuje rostoucí „investičnídluh“, který většinou nakonec dopadne na veřejné (obecní) rozpočty.Dále je potřeba upozornit, že ani poměrně velké čisté přírůstky bytů (blížící se průměrné intenzitě bytovévýstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ročně – tj. 70 bytů ročně by v Českém Těšíně nezaručovaly„okamžité“ zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě.V současné době se zpracovává územní studie části lokality Cihelna podél ul. Slovenská, kde by mělo naploše cca 6,5 ha nově vzniknout 22 bytových domů s celkovým počtem bytů 250. Dle zpracované územnístudie je předpokládané zahájení přípravy území pro výstavbu - duben 2014.Pro část mladých rodin je bydlení reálně nedostupné, sociální systém ani v případě narození dítěte neníschopen „okamžitě“ zajistit přiměřené bydlení mladých rodin. Na druhé straně značná část domácnostív poproduktivním věku obývá „nadrozměrné“ byty a příjmově nadprůměrné domácnosti obývají mnohdybyty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a nenídostatečně sociálně orientován.Potenciálním problémem měst včetně Českého Těšína jsou především velká panelová sídliště, nejen všakpanelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale fungovánísystému bydlení a veřejných ploch určených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejíprogramy regenerace panelových sídlišť. Pozitivem je privatizace značné části bytového fondu města.41

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti bydlení je uvážlivý rozvoj obcí, zvláště v rozsahunavrhovaných ploch pro bydlení vzhledem k velikosti a vybavení obce. Problémem může být nedostatečnávyváženost ploch pro bydlení a ploch podmiňující kvalitní bydlení (drobná občanská vybavenost v místě,vznik veřejných prostranství, chodníky, cykl. stezky). Počet dokončených bytů a kvalitu bydlení můžeúzemní plánování ovlivnit jen nepřímo vymezením ploch pro bydlení.A2.2.9 Rekreace a cestovní ruchSprávní obvod ORP Českého Těšína je součástí oblasti cestovního ruchu a rekreace Ostrava - Karviná.Toto území vykazuje řadu specifik:• omezené přírodní předpoklady rekreace a cestovního ruchu• zhoršené životní prostředí• výrazná antropogenní transformace krajiny, dopady těžby uhlí (mimo řešené území)• deformované vnímání širšího regionu z hlediska rekreace a cestovního ruchu• poloha u státních hranic s PolskemHlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází kezlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnohahistorickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchuopírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelenéplochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Toto úsilí se odráží jak ve strategickém plánuměsta, tak v celé řadě navazujících projektů (např. Zahrada dvou břehů). Projekt Zahrada dvou břehů jemodulovým projektem, jenž má českou a polskou část. Spojovacím modulem obou částí jsou stávajícíhraniční přechody (mosty) a nové lávky přes řeku Olši, které budou sloužit pěším a cyklistům. Realizaciprojektu koordinuje Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska spolu s nositeliprojektu městy Český Těšín a Cieszyn.Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a spřipravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) jepro cestovní ruch atraktivní obcí.Podle průzkumů a rozborů pro ÚAP MSK má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu celávýchodní – příhraniční část okresu Karviná, tj. území od Petrovic u Karviné až po Český Těšín.V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplněnícyklostezkami. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydsko-karpatská magistrálaa cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín -Jihlava.Český Těšín nemá sice rozsáhlou ubytovací kapacitu, nabízí ale poměrně širokou škálu ubytovacíchzařízení od dvou tříhvězdičkových hotelů (Central a Piast - oba do 50 pokojů) přes penziony (např. Podvěží, Zámeček, Sepresso bar, Rybí dům v Chotěbuzi) až po ubytovací služby pro nenáročné (InternátSzeŠ).Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území omezený rozsah (počet rekreačníchchalup, chat) - velký je počet zahradních chat soustředěných zejména v zahrádkářských osadách v okolíČeského Těšína. Zjištění počtu rekreačních objektů, šířeji definovaných jednotek druhého bydlení jev současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování trvalého bydlení. V obciChotěbuz nebyly v r. 1991 evidovány objekty pro individuální rekreaci, v r.2001 se tyto údaje nešetřily -podle sdělení obce bylo v řešeném území cca 35 zahradních chatek, v některých případech se však svýmcharakterem blíží rekreačním chatám (objektům druhého bydlení). Počet jednotek široce pojatého druhéhobydlení (většinou neobydlené byty a zahradní chatky) je zde v současnosti odhadován celkem na cca 70.V Českém Těšíně cca 1180 jednotek druhého bydlení (z toho 550 zahradní chatek a 620 neobydlenýchbytů).Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejménas Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice).Stále známější je společný česko-polský projekt Těš se Těšínem představující nový turisticko-kulturníprodukt polské i české části města realizovaný v podobě cyklicky konaných kulturních aktivit, festivalů,koncertů a jiných kulturních událostí konajících se v průběhu dvou let. Město Český Těšín je také součástíEuroregionu Těšínské Slezsko, které má za cíl rozvoj cestovního ruchu.Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti rekreace je vytvoření předpokladů pro zpřístupněnívolné krajiny v okolí obcí pro možnost každodenní rekreace jejich obyvatel (procházky, rekreační běh,42

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2venčení psů, hry dětí, apod.). Propojení významných míst v území sítí cyklostezek, případně vybudovánínaučné stezky. Vybudování hippostezky v návaznosti na rozvíjející se jezdecký areál v Chotěbuzi.Příležitostí je spolupráce se zpracovateli komplexních pozemkových úprav při návrhu polních cest adalších technických opatření.A2.2.10 Hospodářské podmínkyHospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominujepolygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenous růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudovanéprůmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu.Základní charakteristikaNa území Českého Těšína bylo evidováno 5 023 ekonomických subjektů, a to k 31. 12. 2010. Největšípodíl těchto ekonomických subjektů působí v oblasti služeb s podílem 36,2%, konkrétně se jednalo omaloobchod, velkoobchod, pohostinství, opravy a údržba motorových vozidel. Další významné kategoriejsou ostatní obchodní služby s podílem 21,5% na celkovém počtu subjektů ve městě, dále ostatní veřejné,sociální a osobní služby s podílem 12,8%, stavebnictví (10,8%), průmysl (9,8%).Zemědělských podnikatelských subjektů se na území města vyskytovalo méně než v oblasti školství,zdravotnictví, dopravě a spojích.Obrázek č. 3 - Struktura podnikatelských subjektů v Českém Těšíně k 31. 12. 2010 (zdroj: ČSU)Průmysl Českého Těšína je známý díky tradiční polygrafické produkci. Společnost FINIDR, s.r.o. patřív ČR s produkcí přes 17 miliónů knih ročně k největším firmám v oboru. Na více než dvousetletou tradicinavazuje Těšínská tiskárna, a.s. Trojlístek českotěšínských tiskáren doplňují Těšínské papírny, s.r.o., kterése zaměřují kromě papírové produkce také na tisk publikací. Polygrafický průmysl nemá silnou pozicipouze v hospodářství Českého Těšína, ale v rámci celého Moravskoslezského kraje (s dalšímipolygrafickými centry Ostravou a Opavou).Z celkového počtu podnikatelských subjektů v roce 2009 v Českém Těšíně podnikalo 78 % fyzickýchosob, 12 % obchodních společností, dále působilo na území města 10 % ostatních právních forem.43

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Obrázek č. 4 - Struktura podnikatelských subjektů v Českém Těšíně k 31. 12. 2009 (zdroj: ČSU)Aktualizace č. 2V roce 2009 připadalo v Českém Těšíně na 1000 obyvatel 195 ekonomických subjektů, což představuje80,2 % celostátní úrovně a zároveň převyšuje krajský průměr o 1 procentní bod.Ekonomická aktivitaHospodářské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP Český Těšín zásadní význam prodalší vývoj, zejména vlastního města. Základní údaje o ekonomické aktivitě obyvatel obcí SO ORP přinášínásledující tabulka. Nejaktuálnější údaje v této struktuře jsou předběžné výsledky ze sčítání lidu, domů abytů 2011, u těch které nebylo možno zjistit z předběžných výsledků nebo jiných zdrojů jsou použita dataze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.Tabulka č. 27 - Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 –k datu 26.3.2011)ekonomicky aktivníekonomickyúzemní jednotkazaměstnaníneaktivníosoby pracující nezaměstnanícelkem zaměstnanci zaměstnavateléna vlastní účetČR 4 666 233 3 615 579 165 668 593 132 506 504 4 718 866okres Karviná 107 308 90 025 2 900 7 996 19 005 123 246celkem SO ORP 11 320 9 378 368 993 1 699 12 101Český Těšín 10 833 8 970 351 950 1 645 11 535Chotěbuz 487 408 17 43 54 566Možnosti zaměstnanosti obvykle vytvářejí hlavní rámec prosperity většiny sídel, přesněji řečeno regionů.Tyto hospodářské regiony jsou formovány, vymezovány zejména podmínkami pohybu za prací. V případěSO ORP Českého Těšína je tímto regionem většina okresu Karviná, velká část okresu Frýdek Místek ačástečně i Ostrava.Na rozdíl od většiny měst do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí,záporné saldo pohybu je cca 1900 osob. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i zasrovnatelná města, která potvrzují „pozice“ města z hlediska pohybu za prací.Tabulka č. 28 - Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001)dojíždějící do obce vyjíždějící z obce saldo dojížďkycelkemz tohodenněcelkemz tohodenněcelkemz tohodenněobsazená pracovnímístana 1000 zacelkemměstnanýchKraj celkem 183275 166393 200280 170198 -17005 -3805 513096 968Český Těšín 2719 2372 4626 4004 -1907 -1632 8909 824Frenštát p.R. 3143 2946 1421 1090 1722 1856 6805 133944

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Havířov 3894 3550 16699 14741 -12805 -11191 20257 613Jablunkov 1479 1394 1413 1245 66 149 2484 1027Karviná 9538 8940 7324 6211 2214 2729 27379 1088Orlová 3829 3661 7841 7055 -4012 -3394 9926 712Opava 13415 11781 4334 3238 9081 8543 37090 1324Hlavní centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec (1230 vyjíždějících denně). Obce SOORP těží z funkční provázanosti celé Ostravské sídelní aglomerace z hlediska pohybu za prací, částečně ipři řešení problémů nezaměstnanosti.Trh práce a nezaměstnanostČeský Těšín podobně jako většina měst ostravské aglomerace prošla v 90. letech krizí v důsledkutransformace regionální ekonomiky, která byla v minulých desetiletích v porovnání s ostatními regionyČeska zaměřená na těžký průmysl. K největším zaměstnavatelům ve městě patřily v r. 2010 NemocniceČeský Těšín, a.s., KOVONA SYSTEM, a.s., Těšínská tiskárna a.s., tiskárna FINIDR, s.r.o. a Těšínsképapírny, s.r.o. K největším zaměstnavatelům v MSK patří OKD, a.s. V roce 2010 zaměstnávala firma vprůměru 13 693 vlastních zaměstnanců a 3 679 pracovníků dodavatelských firem. Dalším významnýmzaměstnavatelem v regionu jsou Třinecké železárny, a. s. K 31. 12. 2010 společnost zaměstnávala 5 897zaměstnanců.Míra nezaměstnanosti v rámci obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín činila 11,2%k 31. 7. 2011, což představuje pokles míry nezaměstnanosti o 1,4 procentního bodu oproti stejnémuobdobí loňského roku.Tabulka č. 29 - Vývoj nezaměstnanosti v ORP Český Těšín k 31.12. (zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/)RokDosažitelní uchazečiMíraEAOcelkemnezaměstnanostiVolná místa2002 2 524 13 231 19,6% -2003 2 541 13 231 19,2% -2004 2 555 13 231 19,3% -2005 2 459 13 683 18,0% 272006 2 216 13 683 16,2% 532007 1 578 13 683 11,5% 2232008 1 307 13 683 9,6% 1052009 1 770 13 683 12,9% 282010 1 714 13 683 12,5% 642011 1 508 13 683 11,0% 58Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním acelorepublikovým průměrem znázorňuje následující obrázek.Obrázek č. 5 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním acelorepublikovým průměrem (zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Statistiky nezaměstnanosti včasových řadách MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/)45

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká,ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnoumetodiky měření. Tento klesající trend byl pozastaven vlivem ekonomické a hospodářské krize v roce2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku 2009.Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné mírynezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v ČeskémTěšíně oproti celé ČR.V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci okresu Karviná měla v měsíci prosinci2011 ORP Český Těšín nejnižší míru nezaměstnanosti (11 %), druhá byla ORP Bohumín s mírounezaměstnanosti (11,2%), zatímco nejvyšší míry dosahují obvody úřadu práce Karvinsko(15,1%), Havířov (13,2%) a Orlová (13,8%), kde došlo k největšímu útlumu těžkého průmyslu.Nedávný vznik průmyslové zóny „Pod Zelenou“ v Českém Těšíně o ploše 120 000 m 2 , příchod důležitéhoinvestora a poloha uvnitř trojúhelníku tvořeného automobilovými závody ve městech Nošovice, Žilina aBielsko-Biala dávají dobré předpoklady pro pokles nezaměstnanosti v budoucnosti. Korejská firma PHACzech postavila v roce 2007 montážní závod v ulici Strojnická, kde se sestavují dveřní moduly proautomobilku Hyundai. Závod byl uveden do provozu v roce 2008 a společnost zaměstnala okolo 145 lidí.K dalším důležitým investorům v Českém Těšíně v oblasti automobilového průmyslu patří korejskáspolečnost Donghee Czech, která v roce 2011 zaměstnávala 393 osob.Následující tabulka uvádí vývoj průměrné nominální mzdy v Moravskoslezském kraji a procentnímupodílu k celorepublikovému průměru v jednotlivých letech 2004 - 2009. Za posledních pět let došlok nárůstu průměrné nominální mzdy o 27,3%. Za posledních 5 let je však v roce 2009 průměr nominálnímzdy v Moravskoslezském kraji dlouhodobě na nejnižší úrovni pod celorepublikovým průměrem (nižší o8,4%).Tabulka č. 30 - Vývoj průměrné nominální mzdy (na fyzické osoby) v letech 2004 – 2010 (zdroj: Ukazatele životníúrovně MPSV, 2004-2010, http://www.mpsv.cz )2005 2006 2007 2008 2009 2010Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČRMSK 17 618 92,8 16 909 93,7 17 618 92,8 20 912 92,2 21 524 91,6 22 043 92,0ČR 18 992 100,0 18 041 100,0 18 992 100,0 22 691 100,0 21 692 100,0 23 951 100,0Ve výzkumu Město pro byznys 2008 společnosti Factum Invenio byly sledovány podmínky pro podnikánív jednotlivých krajích. V průzkumu mezi podnikateli se město Český Těšín umístilo na 4. místě (z 22srovnávaných) v rámci průzkumu mezi podnikateli, kteří tak vyjádřili svou spokojenost. Kladně bylo takéhodnoceno kritérium cenových podmínek (6. místo z 22 srovnávaných měst v kraji).Podle sčítání lidu vyjíždělo denně za prací z Českého Těšína v roce 2001 mimo město 30 % ekonomickyaktivního obyvatelstva, z toho okolo 49 % v rámci okresu Karviná a zhruba 43 % do ostatních okresůMoravskoslezského kraje (zejména do Třince v okresu Frýdek-Místek). Tato poměrně vyrovnaná bilanceokresní a mimo-okresní vyjížďkovosti za prací dokumentuje skutečnost, že přirozená spádovost ČeskéhoTěšína probíhá z podstatné části do oblasti Třinecka, jehož správní obvod ORP patří v rámci kraje k méněpostiženým nezaměstnaností, a že vymezení okresů v kraji mělo politický charakter.V uplynulých sto letech výrazně ovlivnil rozvoj okresu Karviná a jeho pracovního trhu těžební průmysl.Zaměstnanost subjektů z odvětví těžby nerostných surovin k 31.12.2007 dosáhla 13 058 osob, cožznamenalo meziroční pokles o 12,2 %. Podíl zaměstnanosti v těžebním průmyslu na celkovézaměstnanosti okresu činila v roce 2007 15,2 %. V roce 2007 bylo v okrese 4415 zaměstnavatelů, cožpředstavuje roční nárůst o 2,5 %. Trend postupného poklesu zaměstnanosti u zaměstnavatelů v okresu mádlouhodobý charakter (začal v roce 1997). Největší meziroční pokles zaměstnanosti byl zaznamenánv roce 1999, a to o 7927 osob (tj. úbytek 8,3 %), v důsledku privatizace a restrukturalizace zejménadůlních, ale i hutních závodů. Registrovaná míra nezaměstnanosti okresu Karviná dosáhla k 31. 12. 2009hodnoty 14,39 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 vzrostla nezaměstnanost o 2,93 procentníhobodu.46

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Obrázek č. 6 - Míra nezaměstnanosti podle obcí v Moravskoslezském kraji k 31.12.2009 (zdroj: Statistická ročenkaMoravskoslezského kraje 2010, Český statistický úřad, Ostrava, 2010 Dostupné zhttp://www.ostrava.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F500310B5D/$File/80101110m03.jpg [Staženo 1.9.2011])Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti a její disparity mezi okresy Moravskoslezského krajev porovnání s průměrem ČR dokumentuje obrázek č.6. Pozoruhodný je vývoj nezaměstnanosti v okresechNový Jičín a Karviná. Zatímco okres Nový Jičín se posunul z nejhorší pozice v kraji v roce 1994 nanejlepší“ pozici v roce 2005, Karviná zůstává od roku 1995 okresem nejvíce postiženým nezaměstnaností.Od roku 2007 je na nejlepší pozici okres Frýdek-Místek. V roce 2009 byla nejvyšší nezaměstnanostv okrese Bruntál.Obrázek č. 7 - Vývoj míry nezaměstnanosti a její nerovnoměrnosti mezi okresy Moravskoslezského kraje v letech1993 – 2008 (od roku 2004 podle metodiky platné od 1. 7. 2004), (Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezskéhokraje 2010. ČSU, Ostrava, 2010)47

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Velmi závažný problém v Českém Těšíně představuje dlouhodobá nezaměstnanost. Podle Českéhostatistického úřadu byl k 31.12.2010 v obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín (tvořenýdále ještě obcí Chotěbuz) podíl osob v evidenci úřadu práce déle než 1 rok 42 % nezaměstnaných. Tatohodnota převyšuje průměr kraje (38 %). Od roku 2005 však dlouhodobá nezaměstnanost jak v obci ČeskýTěšín, tak v celém kraji, klesla.Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo kleslo z 65 uchazečů v roce 2009, na 28 uchazečů v roce 2010.V roce 2010 došlo k meziročnímu poklesu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo téměř o 43 %.Český Těšín se dle tohoto indikátoru umístil na 5. místě všech ORP v Moravskoslezském kraji. V roce2010 zde bylo evidováno 1 791 uchazečů o zaměstnání, přičemž volných pracovních míst bylo k dispozici64.Tabulka č. 31 - Počet uchazečů na 1 pracovní místo v ORP Moravskoslezského kraje (zdroj: Strategický plánrozvoje města)Pořadí ORP Moravskoslezského kraje Počet uchazečů / 1 prac. místo1 Ostrava 15,12 Nový Jičín 17,73 Frýdek - Místek 22,34 Kopřivnice 24,25 Český Těšín 28,06 Hlučín 30,27 Bruntál 30,78 Opava 30,79 Třinec 30,810 Bohumín 35,211 Jablunkov 35,612 Odry 36,713 Frenštát p. Radhoštěm 37,314 Krnov 39,115 Bílovec 41,216 Karviná 45,317 Frýdlant n. Ostravicí 46,918 Havířov 50,219 Kravaře 71,520 Orlová 84,221 Vítkov 96,422 Rýmařov 146,5V obvodu ORP Český Těšín tvoří více než polovinu uchazečů o zaměstnání ženy. Konkrétně se jednalo vroce 2009 o 53,2% podílu žen na celkové nezaměstnanosti, což je mírně více než krajský podíl (46,8%).Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín klesl na 15,5% (oproti 21,5% v r. 2005) a věkovékategorie nad 50 let činil v roce 2010 v ORP Český Těšín vzrostl na 31,5% (21,8 % v r. 2005).Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín je pod krajským průměrem, který činí 16,4%. Podílvěkové kategorie nad 50 let dosahuje hodnot vyšších než je krajský průměr o 2,3 procentní body.Podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v r. 2010 dosáhl 5,6% (pokles oproti r. 2005, kdy podílabsolventů dosahoval 8,4 %). U kategorie absolventů se jedná o hodnoty obdobné krajskému průměru(5,5%).Další vývoj úrovně nezaměstnanosti je obtížně odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediskaprognózy vývoje počtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezaměstnanosti, ale srovnání s ostatnímikonkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu (okresů Karviná a Ostrava). Tj. zda v Českém Těšíněbude ve srovnání s výhledovými migračními centry nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Oblasti snižší nezaměstnaností, vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější.Pro vývoj po r.1990 – při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací(stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991.Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázatvýraznou závislost mezi záporným saldem migrace-stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezicenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací je regulace nájemného,zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení - volném trhu bydlení. Právě změnasituace v sociální podpoře bydlení by v budoucnu mohla otevřít stavidla migrace z regionu (zejménaměsta Havířova).48

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsouv tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění prácezejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu zaprací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, přípravaprůmyslových zón).V územním plánu Českého Těšína je vymezena omezená řada menších ploch pro funkci výroby as možností podnikání. Zásadní potencionální impuls pro rozvoj města však představuje plocha průmyslovézóny Pod Zelenou, jejíž nabídka je však již využitá. Plochy území centra – obchodně obytná zónaJablunkovská-Frýdecká mají perspektivu brzkého využití. Relativně větší plochy s ohledem na početekonomicky aktivních obyvatel obce, jsou vymezeny v územním plánu Chotěbuze.Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je vsoučasnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelskýchnemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícímzdanění stavebních pozemků dani z nemovitostí odvozené z poskytovaných užitků obcemi – např.napojení na technickou infrastrukturu). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby novýchpodnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelskýchploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřebyochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zónpotvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály(dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě, v dopravně obtížně dostupných lokalitáchcenter měst) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby,podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchtoplochách svědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska.Hlavní požadavky pro územní plánování v oblasti hospodářských podmínek, je při vymezování ploch pronové ekonomické aktivity v obcích, mít na paměti další souvislosti, např. demografický vývoj v místě,dostupnost v tomto směru lépe vybavených center a optimální využití stávající technické infrastruktury.A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje územíÚzemí ORP Český Těšín má celkově příznivé přírodní podmínky. Jde o pahorkatinu, klimaticky mírnou,kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Stav vodního režimu je příznivý,území netrpí nedostatkem vody. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranouv blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výšepoložené části území, přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lzecharakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladus dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídela nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Během posledních 15 roků se značně zvýšilpodíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha o přeměnu v zastavitelnépozemky).Území města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v Českérepublice, ale i v ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu,který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějšímfaktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podoběrozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší,ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů a dopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkýchzdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní astrojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetickéa průmyslové zdroje na území Polska. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí sezhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částicevelikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména zesilniční dopravy.Jakost povrchových vod se celkově nezlepšuje. Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které majípřirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. Nejzachovalejším vodním tokemje Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Naopakneuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tytopotoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovýmiporosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod.49

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Z hlediska ochrany přírody a krajiny se jedná o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území(zejména jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsoutechnické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Rozloha zemědělské půdy seneustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných. Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné –16,48%, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení.Dopravní infrastruktura je rozvinutá a obsahuje silniční a železniční dopravu. Území Moravskoslezskéhokraje patří vedle hlavního města Prahy a severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva aprůmyslových aktivit v České republice, proto je Těšínsko svým charakterem předurčeno pro tranzitnícharakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Všechna sídla jsou dostupná po veřejných komunikacíchsilniční dopravou, do všech sídlel zajíždí hromadná autobusová nebo městská doprava. Četnost spojů jevšak úměrná velikosti obce a její vzdálenosti od centra. Město má dobré železniční spojenícelorepublikového významu a tvoří významný železniční uzel. Silniční síť je přetížena, avšak díkyvybudovanému obchvatu již nákladní doprava neprojíždí městem Český Těšín. Problémem města jedoprava v klidu – nedostatek parkovacích míst.Technická infrastruktura v území je stabilní a spolehlivě pokrývá potřeby obyvatel i podniků v celémúzemí. Je zastoupena všemi druhy inženýrských sítí pro zásobování energiemi, vodou a zařízeními proodvádění a čištění odpadních vod s výjimkou produktovodů a ropovodů.Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okrajiregionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působínegativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativníúrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace, částečně i problémy s transformací průmyslových a jinýchpodniků v regionu. Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Migrace (vprůměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně „úspěšných“ rodinz města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častýmjevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín).Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladnábilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový poklespočtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatelv dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis.Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý.Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémyspojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města.Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrnáz evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejírozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračujícípřes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavbyzpůsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitubytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby.Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotnéhocharakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to iv případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Cenypozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrněnízké (200-400 Kč/m 2 ). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou seprodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou). Technická vybavenosta kvalita bydlení se neustále zlepšuje a naopak se snižuje počet osob na jeden trvale obydlený byt i početosob na jednu obydlenou místnost.Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází kezlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnohahistorickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchuopírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelenéplochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem(potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudovánísportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. V současnostichybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. Potenciálrozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejménas Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice).50

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominujepolygrafický průmysl. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslovézóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenoupůsobností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznémupoklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnou metodiky měření. Tento klesající trend byl pozastavenvlivem ekonomické a hospodářské krize v roce 2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku 2009.Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné mírynezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v ČeskémTěšíně oproti celé ČR.A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍVe všech obcích SO ORP Český Těšín byl zpracovateli ÚAP v průběhu dubna až září 2011 provedenpodrobný terénní průzkum. Cílem těchto prací bylo zjištění současného stavu území, především jehomístních hodnot a změn ve využití ploch oproti platným územním plánům obcí a územně analytickýmpodkladům.Průzkumem obcí byly doplněny tyto údaje a jevy, které nebylo možné zjistit jiným způsobem:A001 – změny zastavěného území oproti platnému ÚPA002 – změny ploch výroby oproti platnému ÚPA003 – změny ploch OV oproti platnému ÚP a identifikace druhu stávajícího obč. vybaveníA004 – změny ploch k obnově oproti platnému ÚP a případný návrh novýchA008 – místní drobné památky, které nejsou v seznamu památek (pomníky, křížky, zvoničky, kapličky,sochy, pamětní desky)A011- hodnotné hranice přírodního a urbanizovaného prostoru (přechod zástavby do volné krajiny přeszahrady a sady nebo jinou zeleň), hranici kompaktní zástavby, jádro obce, případné urbanistickécelky obce, aleje a stromořadí, historické cesty, krajinné prvky (stráně, terénní zlomy, nivnípolohy v obci i mimo ni), rybníkářské soustavyA013 – historicky cenné stavbyA014 – architektonicky cenné stavbyA015 – významné stavební dominantyA019 – místa významných událostíA020 – významné vyhlídkové bodyA106 – cyklostezkyA115 – veřejnou zeleň plošnou, liniovou, soliterníA4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍA4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnotyA4.1.1 Popis průzkumů území a následné zatříděníV rámci zpracování díla provedl pořizovatel podrobné průzkumy v terénu, které byly zaměřeny na hledánía následnou vizuální prohlídku hodnotných areálů, staveb a prvků drobné architektury, stavebníchdominant a významných průhledů do krajiny.Mezi významné urbanistické hodnoty řešeného území patří vzhledem ke svému charakteru zástavbacentra města Český Těšín, která je dána na severu severní hranicí parcel, jež svou jižní stranou přiléhajík Masarykovým sadům, na východě řekou Olší, na jihu jižní hranicí parcel, jež svou severní stranoupřiléhají k ulicí Střelniční a na západě železniční tratí. Bohužel ani jedno z ostatních řešenýchkatastrálních území nevykazuje zachovalé rostlé jádro obce s historickou návsí či jiné markantníprostranství tak, aby mohlo být zatříděno jako hodnotné.Kromě architektonických objektů, které jsou na seznamu nemovitých kulturních památek, byly jakohodnotné zatříděny ty objekty, jež odkazují na původní lidovou architekturu bez ohledu na stavebnětechnickýstav a dále ty objekty, jež svým vnějším architektonickým výrazem, stavebním slohem nebořemeslným propracováním zpracovatele jako hodnotné cítí. Vzhledem ke svému významu je nutné zmínitjiž zmizelou hodnotnou stavbu kavárny AVION, na jejímž původním místě je již v současné doběv provozu její replika, realizovaná v rámci projektu „Revitalpark“ v roce 2010. Také historické odkazy51

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2drobných staveb jako jsou kříže a boží muka spolu s dochovanými památkami sakrální architektury jsouzařazeny jako hodnotné. Objekty vedeny v seznamech Národního památkového ústavu a požívajícílegislativní ochranu, jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i vevýkresu limitů.Mezi kulturní hodnoty jsou zařazeny při průzkumech nalezené památníky, pamětní desky nebo jinézajímavosti z historie města. Mezi nedokumentované, ale neméně významné kulturní hodnoty městaČeský Těšín nepochybně patří každoročně konané akce jako např. mezinárodní divadelní festival Bezhranic, mezinárodní filmový festival Kino na hranici, Svátek tří bratří nebo Těšínský jazzový festival, tak iaktivní spolkový život (především v Chotěbuzi - 2 sbory hasičů, SOKOL, PZKO, jezdecký klub, Klubvojenské historie...).Zájmovému území dominuje město Český Těšín. Ostatní integrovaná sídla i obec Chotěbuz mají charaktervenkova. Jako významné stavební dominanty byly vymezeny zejména hraniční přechody přes řeku Olšido Polska, replika kavárny AVION, Sportovní areál Frýdecká a Sportovně kulturní středisko v Chotěbuzi.Výraznými negativními dominantami, umístěnými na horizontu Koňákovského hřbetu jsoutelekomunikační věže v Mistřovicích a technická dominanta vodojemu v Koňákově. Silně se taktéžuplatňují liniové stavby VVN, mající zásadní vliv na krajinný ráz. Liniové stavby VVN spolu s jižzmiňovanými telekomunikačními věžemi krajinu silně technizují.Všechny tyto objekty areály nebo místa, zatříděné jako hodnotné, byly fotodokumentovány a dlepřiřazených čísel přehledně zpracovány jak do výkresu hodnot, tak tabulky podle katastrálních územív samostatné příloze D1 - Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. V rámci aktualizaceč.2 proběhla vizuální kontrola stavu urbanistických, architektonických a kulturních hodnot a byla pořízenanová fotodokumentace jednotlivých hodnotných staveb, areálů a míst.A4.1.2 Území s archeologickými nálezyÚzemí s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkovýústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území, na němž seprimárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodnímprocesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy.Ve správním území se nachází níže uvedené kategorie UAN I, II a III. Jsou zároveň limity a jsou vgrafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů a také v kapitole A5. Zjednodušenělze říci, že místa s prokázanými nálezy a sídla jsou označeny jako UAN I, určité pásmo kolem UAN I jeoznačeno jako UAN II, vytěžená území jsou UAN IV a vše ostatní v území je považováno za UAN III. Nacelé území ORP Český Těšín je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobnostíarcheologických nálezů.UAN jsou pracovně rozděleny do čtyřech kategorií:UAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologickýchnálezůUAN II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určitéindicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytuarcheologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledkygeofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.)UAN III - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů aani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinakvyužito člověkem, existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeréúzemí státu kromě kategorie IV)UAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerávytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.)A4.1.3 Technické hodnotyZvláštním typem architektonické památky nacházející se v řešeném území jsou objekty lehkého opevnění,jež jsou stavebním doklady poměrně nedávné pohnuté historie. V roce 1938 Československá republika zdeintenzivně stavěla linii lehkého opevnění na obranu proti Polsku. O pouhý rok později – po záboruTěšínska Polskem – se opět stavělo lehké opevnění. Tentokrát polské, na obranu proti Německu.52

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Objekty lehkého opevnění se dodnes – až na výjimky – zachovaly ve výborném stavu. V úvodupovažujeme za nutné zdůraznit zcela výjimečný fakt. Zatímco objektů československého lehkéhoopevnění byly na území bývalého Československa (Čechy, Morava, Slovensko, Zakarpatská Ukrajina)postaveny tisíce, polské objekty se zachovaly na současném území České republiky pouze dva. Jedná setedy o technickou památku mimořádného významu.A4.1.3.1 Polské lehké opevnění vz.39Takticko-technická dataHlavní typ bojového objektu pozice Těšín měl být vyzbrojen dvěma těžkými kulomety pro palbu na oběstrany šikmo do předpolí. V závislosti na typu použité výzbroje byl odměr palebného vějíře 60° (prokulomet Browning vz. 30) nebo 50° (pro kulomet Maxim vz. 08). Tento objekt se stavěl ve dvouvariantách, buď s půdorysem střelecké místnosti ve tvaru obdélníku nebo rovnoramenného lichoběžníku.Střílny se nacházely 60 cm nad úrovní terénu. Ze shora je chránily krakorce a ze strany nepřítele ochrannákřídla. Uvnitř objektu pod střílnami stály masivní dřevěné stoly o šířce 90 cm, na které se umísťovalyzbraně. V týlové stěně byl vchod o rozměru 120x65 cm (stejný u všech typů objektů) chráněný předsíní,střílny pro pušky a vyústění komínu železných kamínek, sloužících k vytápění objektu. V pevnůstkáchnebyla použita mechanická ventilace, ale pouze přirozená – gravitační. K osvětlení sloužily petrolejovélampy a svíčky. Osádku tohoto typu objektu tvořilo pět mužů, plocha bojové místnosti byla 5,7 m 2 .Je nutné zdůraznit, že tento opevněný úsek neměl charakter nějaké „Maginotovy linie“ a že se skládalhlavně z okopů, dřevozemních objektů a systému překážek. Železobetonové objekty zde představovalypouze jakési pilíře, o které se tato obrana opírala.Paradoxně jedna ze zdánlivých vad objektů – nedostatek pancéřování ve střílnách – se ukázala být jejichvýhodou. V případě bezprostředního zásahu střílny, kdy došlo k zabití nebo zranění části osádky a zničeníkulometu, bylo možno zbraň snadno vyměnit, což by v případě objektu s pancéřovou střílnou a speciálnípevnostní lafetou mohlo dělat velké problémy. Díky svým malým rozměrům představovaly polsképevnůstky obtížný cíl jak pro německé dělostřelectvo, tak i pro „Luftwaffe“.Polským konstruktérům se podařilo vytvořit jedno z nejlepších opevnění v dějinách, neboť získali jedenz nejpříhodnějších poměrů mezi cenou objektu, jeho odolností a sílou palby. Všude, kde nepřítel narazil nalinii obrany opevněnou tímto typem objektů, byl zastaven a donucen k rozvinutí sil a přisunutídělostřelectva, přičemž jeho útok ztratil prudkost a rychlost. Tyto malé bojové objekty zastavily německéútoky stejně jako větší, dražší, silněji vyzbrojené a odolnější fortifikace holandské, belgické nebofrancouzské, a někdy bojovaly i lépe. Jestliže porovnáváme polský lehký objekt pro boční palbu dvoukulometů s československým lehkým objektem vz. 37, je nutné si uvědomit, že při stejné palebné síle bylpolský objekt levnější a odolnější proti dělostřelectvu; navíc byl opatřený krakorci nad střílnami, které jelépe chránily před palbou vrchní skupinou úhlů a činností útočných družstev.Všechny objekty na pozici Těšín vycházely z typových projektů zveřejněných v „Instrukci saperskiejumocnien polowych“, vydané v roce 1939, která měla usnadnit masovou výstavbu opevnění. Podle těchtoprojektů se budovala opevnění na pozicích podél celé polsko-německé hranice, pouze s mírnýmimodifikacemi (různé provedení ochrany vchodu, která časem úplně vymizela, různé rozměry střílen,otvorů v týlové stěně apod.). Objekty měly podle polské předválečné terminologie odolnost „B“; čiliodolávaly jednomu zásahu granátem ráže 15 cm nebo více zásahům granáty ráže 10 cm.Umístění objektůNa území Českého Těšína se nachází dva objekty lehkého opevnění vz. 39. První z nich je umístěn na ul.Hornické, poblíž hřiště a je volně přístupný. Druhý objekt je umístěn na ul. Zátiší, v zahradách rodinnýchdomů, a není přístupný.Současné využití objektůObjekt na ul. Hornické je umístěn v rámci nově rekonstruovaného hřiště základní školy a je po domluvě sesprávcem hřiště volně přístupný. Objekt na ul. Zátiší pravděpodobně slouží jako sklad pro potřeby majitelerodinného domu.53

Obrázek č. 8 - Objekt lehkého opevnění vz. 39 na ul. HornickéÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tato podkapitola byla zpracována s využitím práce Opevněná pozice Mlawa (Chorzepa Jaroslaw inNovodobé fortifikace 2000/3).A4.1.3.2 Československé lehké opevnění vz.37Takticko-technická dataZcela jinak pojatou koncepcí obrany byl systém tvořený lehkým opevněním (dále jen LO) vz. 37, jež byloschváleno ke stavbě 5.ledna 1937. Jednotlivé objekty byly na rozdíl od LO vz. 36 stavěny podél celéhranice, ne jen na nejdůležitějších místech.LO VZ. 37 tvořilo souvislé opevněné pásmo, které sestávalo z několika sledů jednotlivých pevnůstek,nazývaných řopíky (odvozeno od zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací). Na méně důležitýchmístech byla vytvořena opevněná čára „jen“ ze dvou sledů kulometných stanovišť – každý sled přitomvytvářel sám o sobě souvislou palebnou přehradu.První sled (sled hlavního odporu) měl zastavit nepřítele, který musel být vystaven nejúčinnější palbě všechzbraní. Sled tvořila linie objektů s bočními palbami tak, že palebná přehrada dosahovala 500 až 600 metrůpřed linii kulometných stanovišť při střelbě na účinný dostřel kulometů, tj. 800 až 1200 metrů. Objektydruhého sledu (sledu posilového) tvořily také souvislou palebnou přehradu s prvořadým úkolempodporovat a doplňovat palby prvního sledu. Využívalo se více paleb kosých, případně i čelných, aby bylavytvořena i dostatečná hloubka postřelovaného prostoru. Vzdálenost od prvního sledu 500 až 700 metrů sev členitém a nepřehledném terénu zmenšovala.Bylo zásadním požadavkem, aby každý objekt působil svou palbou před a částečně i za oba své sousedníobjekty, takže každé kulometné stanoviště téhož sledu bylo – kromě ochrany palbou sledu posilového čizadržovacího – většinou chráněné palbami několika sousedů. Vlastní ochrana pevnůstky byla zajištěnahlavně palbami sousedních objektů.Síla stěn a stropů běžných objektů (normální odolnosti) byla vypočtena a odzkoušena proti nejménějednomu zásahu granátu ráže 10 cm. U čelních zdí je patrné oboustranné prodloužení. Tato „ochrannákřídla“, o délce 1,4 m, byla vybudována z toho důvodu, aby ze strany nepřítele nebylo možné ohrozitpalbou střílny pevnůstky. Čelní stěna byla navíc chráněna kamennou rovnaninou 1 m silnou (u zesílenýchobjektů 1,5 silnou), která měla být překryta a vysvahována hliněným záhozem, jež měl být stejně jakostrop oset trávou. Zához sloužil k maskování a ke zvýšení odolnosti – snižoval účinek střel (granát mělexplodovat v záhozu a objekt samotný měl zůstat neporušen).Vchod do pevnůstky je situován vždy v zadní – týlové stěně. Je zalomený, dle typu objektu vlevo nebovpravo, a obsahuje dvojí uzávěr. První uzávěr tvoří mřížové dveře z ocelových prutů o průměru 20 mm,které jsou chráněny vchodovou střílnou, umístěnou ve vnitřní zdi proti vstupu. Druhý uzávěr tvořípancéřové plné dveře o tloušťce 10 mm. Podlaha předsíňky mezi oběma uzávěry je ve stejné úrovni jakopodlaha celého objektu, práh plných dveří je vysoký 35 cm. Dveře jsou opatřeny uzavíratelnou střílnoupro pistoli. Zevnitř se zajišťovaly dvojicí petlic, zvenčí bylo možno dveře otevřít či uzavřít klikou azámkem, uzamykatelným na klíč. Oboje dveře se otevírají dovnitř.Vnitřní část objektu (u nejčastějšího typu A) tvoří dvě střelecká stanoviště (místnosti) pro kulomety. Tybyly instalovány v lafetách, které byly otočně zavěšeny ve střílnách v bočních stěnách. V chodbičce,spojující obě střelecké místnůstky, je prostor pro ventilátor na nucenou výměnu vzduchu. Ve stropě u54

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2obou zbraní jsou zabetonovány roury, do nichž se vkládal periskop v závěsu na pozorování blízkého ivzdálenějšího okolí objektu. U vnitřních stěn i stropu se ponechávalo vnitřní bednění, které byloohoblováno a sloužilo osádce především jako zvuková a tepelná izolace. V týlové stěně byl umístěngranátový skluz a dva vývodné otvory. Granátový skluz sloužil pro bezprostřední ochranu týlu objektu atvoří ho šikmá, pod úhlem 35° ve stěně zabetonovaná roura. V případě, že byla pevnůstka ohrožovánanepřítelem v okolí týlové zdi, osádka mohla vyhodit skluzem ruční granát. Jeho exploze by útočníkaspolehlivě likvidovala.Vývodné otvory se nacházejí pod stropem na týlové stěně, poblíž boční stěny se střílnou. Nad každoustřílnou byl upevněn sběrač zplodin, kde se plyny vzniklé při střelbě shromažďovaly a vnitřním přetlakemvzduchu, vytvořeným ručním ventilátorem, vytlačovaly vývodnými otvory ven z objektu.Typologie lehkých objektů vz.37Podle tvaru, úkolu a počtu střílen se rozlišují typy LO vz. 37: A, B, C, D, E, F, G a H. Objekty typu A až Ebyly objekty kulometné, objekty typu F, G a H byly objekty pro organické protitankové kanóny vz. 34nebo vz. 37 (doprovodné zbraně pěchoty).V následujícím podáváme popis typů LO vyskytujících se v řešeném území.TYP AObjekt je oboustranný, má dvě střelecké místnůstky a tedy i dvě střílny. Podle toho jaký úhel svíraly osystřílen (a tím i hlavně kulometů ve střední poloze), rozlišovaly se pevnůstky typu A na A-120, 140, 160,180, 200 a 220. Díky bočním střílnám vedl tento řopík boční palby ve směru průběhu opevněného pásma.Obrázek č. 9 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ A (v pozadí vlevo další objekt stejného typu)TYP DJedná se o jednostřílnový objekt pro kosou nebo boční palbu. Přibližně by se dal přirovnat k pravé (D1) čilevé (D2) polovině objektu typu A. Ideální bylo použití těchto řopíků na svazích a to především prudšíchnež 15 stupňů. Časté je i použití dvojice pevnůstek typu D na vrcholcích kopců místo typu A, aby bylodosaženo dokonalého postřelování obou svahů kopce.55

Obrázek č. 10 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ D2Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2TYP EJednostřílnový objekt pro čelní nebo kosou palbu. Je odolnější než typ C, ale jeho použití bylo praktickystejné. Díky vyšší odolnosti mohl být postaven i ve větší blízkosti hlavní obranné linie, nezřídka i pročelní postřelování silnic, vedoucích od hranice do vnitrozemí. Opět se mohl vyskytovat se dvou variantách- s vchodovou chodbičkou vlevo (E) nebo vpravo (E1).Obrázek č. 11 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ EUmístění objektůV katastrálním území Podobora a Zpupná Lhota se zachovala část opevněného pásma tvořeného dvěmasledy objektů lehkého opevnění vz. 37. Pásmo začíná objektem typu E pro čelní palbu u lesní silnicez Podobory do Chotěbuzi, pokračuje jižním směrem formou dvou sledů tvořených objekty typu A a D.Pásmo končí v polích před Zpupnou Lhotou. V Českém Těšíně, na poli za VOP, se nachází torzo objektutypu A. Objekt má odstřelenou zadní stěnu a průraz nad pravou střílnou.Současné využití objektůTři objekty lehkého opevnění vz. 37 jsou ve správě občanského sdružení Klub vojenské historie Chotěbuz(„dále jen KVH Chotěbuz“), jehož cílem je zrekonstruovat 3 lehké objekty vz. 37 (D2, A-160 zesílený, A-140). Každý objekt odpovídá jinému období. Jeden objekt se KVH Chotěbuz snaží zrekonstruovat jakoprvorepublikový, druhý jako poválečnou reaktivaci a třetí jako válečnou-německou reaktivaci.Ostatní objekty jsou dílem volně přístupné, dílem jsou postupně uzavírány KVH Chotěbuz s cílemzabránit jejich další devastaci.A4.1.3.3 Návrh na budoucí využití lehkého opevněníÚzemí Těšínska je z hlediska fortifikačního mimořádně zajímavé. Na malém prostoru se zde nalézajívojenské objekty z různých období.56

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Doporučujeme zřídit naučnou historickou stezku (s pracovním názvem „Fortifikace tří věků“ spojujícínejzajímavější místa dokladující vývoj území (např. objekty lehkého opevnění vz. 37 a vz. 39, Archeoparkv Chotěbuzi – Podoboře a další).Považujeme za vhodné stezku koncipovat jako mezinárodní, jako spojnici české a polské části Těšína,s využitím historických vojenských památek v Polsku.A4.2 Přírodní hodnotyA4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranouV úvodu této kapitoly považujeme za nezbytné zdůraznit, že až na výjimky se jedná spíše o indikátoryzvýšených krajinářských hodnot, než o samotné hodnoty.Hodnotou není např. registrovaný významný krajinný prvek. Je to administrativně stanovená hranice,pouhý indikátor signalizující zvýšené hodnoty území. Skutečnou hodnotou jsou organismy, resp.společenstva, která se ve významném krajinném prvku nacházejí. Rozdíl mezi hodnotou a indikátorem jemarkantnější při pohledu na územní systém ekologické stability, který obsahuje jak prvky ekologickystabilní, tak zahrnuje území nestabilní (plánované, zatím ještě nefunkční prvky ÚSES).Zvláště chráněná území (ZCHÚ)Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon 460/2004 Sb.). Dále jsourozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Do jižní části řešeného území zasahuje pouze maloplošnězvláště chráněné území – přírodní rezervace Velké doly, pro kterou je charakteristický lesní porost blízkýpřirozené skladbě smíšených lesů Těšínské pahorkatiny – formace lipových habřin s chráněnými druhyrostlin.Katastrální území: Český Těšín, (Konská, Český Puncov – mimo řešené území)Výměra: 36,50 haNadmořská výška: 282 – 356 mVyhlášeno: 1990Rezervace leží nad nivou řeky Olše, na západních svazích protáhlého hřbetu budovaného těšínskýmivápenci (z přelomu jury a křídy). Místy je nalezneme ve výchozech v opuštěných lomech. Původnídubové bučiny byly v 18.stolení zasaženy těžbou vápence a těžbou buku na palivo pro blízké železárny.Díky svým zmlazovacím schopnostem převládají v současnosti v celém komplexu přírodní rezervacelipové habřiny Tilio-Carpinetum s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus), přimíšenou lípoumalolistou (Tilia cordata) a velkolistou (Tilia platyphyllos), vzácněji s javorem babykou (Acer campestre)a klenem (Acer pseudoplatanus). Keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornussanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a bez černý(Sambucus nigra).Na zásaditém podloží se vyvinulo bylinné patro, které je zejména v jarním období souvisle zapojeno.Zpestřuje ho řada vzácných a chráněných druhů. Rostou zde ohrožené druhy okrotice bílá (Cephalantheradamasonicum) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon), dále jaterník podléška (Hepatica nobilis), áronkarpatský (Arum alpinum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), česnek medvědí (Alium ursinum),dymnivka dutá (Corydalis cava) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis).V lesních porostech byly pozorovány více než čtyři desítky druhů ptáků. Hnízdí tu mimo jiné lejsek šedý(Muscicapa striata) a sluka lesní (Scolopax rusticola).Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořenána základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významnélokality (EVL). V řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL) ani ptačí oblastize soustavy Natura 2000 ve smyslu §§ 45a-45d zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vplatném znění.Územní systém ekologické stability (ÚSES)Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v § 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb.definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkýchekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitukrajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Rozlišuje semístní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability, přičemž:57

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2• místní systém zahrnuje vždy prvky systému regionálního a nadregionálního (není bez nichfunkční),• regionální systém zahrnuje vždy prvky systému nadregionálního (není bez nich funkční).Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsoubiocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se takévymezují interakční prvky. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalouexistenci přirozeného ekosystému. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožňuje migraci organismůmezi jednotlivými biocentry. Pro potřeby územního plánování lze prvky ÚSES rozdělit na stávající –funkční a návrhové – nefunkční prvky ÚSES.Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které jezapracován.Pro řešené území je zpracována následující územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady• Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje,• Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz,• Územní plán Český Těšín,• Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR.• Studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností ČeskýTěšín“, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009)Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje• vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, návrh vychází z Územně technického podkladunadregionálního a regionálního ÚSES ČR• nadregionální ÚSES není podle ZÚR v řešeném území navržen• v řešeném území se nacházejí tři tahy regionálního ÚSES:• regionální biokoridor - 1 „Olše“, tvořený regionálními biokoridory č. 575 a 565s regionálními biocentry Pod Kempy (č. 198) a Těšínská niva (č. 227),• regionální biokoridor – 2 „Podobora“, tvořený regionálním biokoridorem č.619• regionální biokoridor – 3 „Koňakov“, tvořený regionálními biokoridory č. 563 a 564 aregionálním biocentrem Koňákovský les (č. 149),Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz a Územní plán Český Těšín• vymezují místní ÚSES, tzn. navrhují umístění místních biocenter a biokoridorů a upřesňujívymezení nadregionálního a regionálního ÚSES (v souladu s ZÚR),• lokální prvky ÚSES jsou pro svou obsáhlost uvedeny pouze v mapovém podkladěV rámci problémů určeným k řešení v rámci ÚPD, které byly součástí Rozboru udržitelného rozvojeúzemně analytických podkladů z roku 2008, bylo stanoveno, že vymezení značné části územního systémuekologické stability v řešeném území je nevyhovující a to z důvodu nedodržení minimálních prostorovýchparametrů místních biocenter. Funkčnost ÚSES byla tedy vážně narušena a bylo nezbytné provést novévymezení ÚSES, které odstraní výše popsané chyby.U nového vymezení ÚSES, podle studie RNDr. Kotíka, došlo k prostorovým změnám prvků ÚSES vůčipůvodnímu ÚPNSÚ Český Těšín, zejména u řešení návaznosti ÚSES na území okolních obcí - v několikapřípadech bylo nutno upravit trasování ÚSES v rámci řešeného území, místy dokonce navrhnout avymezit novou trasu. Dále došlo k dílčím změnám vymezení prvků ÚSES - v rámci dodržení trasyzpřesnění hranic biocenter a biokoridorů, úprava jejich rozlohy (především biocenter) a v odůvodněnýchpřípadech výběr příhodnější trasy či plochy pro prvek ÚSES s ohledem na další zájmy v území, parcelacinebo aktuální stav biocenóz.V rámci zpracování nového územního plánu města Český Těšín bylo převzato nové vymezení ÚSES zestudie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“,(RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) a výše zmíněné nedostatky jsou již v Územním plánu Český Těšínodstraněny. Obec Chotěbuz nemá prozatím zpracovaný nový územní plán a proto je úkolem pro územníplánování, při jeho zpracovávání vycházet z již zmíněné studie „Nové vymezení ÚSES a posouzeníkrajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009).58

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Významné krajinné prvky (VKP)Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 definuje VKP jako „ekologicky, geomorfologickynebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení jejístability“.Zákon definuje VKP ve dvou polohách:1. skupinu vyjmenovanou taxativně, „významné krajinné prvky ze zákona“, přičemž se jedná o biologickéjednotky, seřazené do 4 podskupin: lesy, vodní toky a jejich (údolní) nivy, jezera a rybníky, rašeliniště2. skupinu vyjmenovanou fakultativně, jako jsou zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalétravní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. TytoVKP je nutno, na základě evidence úředně zaregistrovat.Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot. V řešeném území se nacházejí tytovýznamné krajinné prvky:VKP - lesyVýznamné krajinné prvky – lesy – jsou zakresleny dle předaných podkladů Krajským úřadem, odboremŽivotního prostředí a zemědělství a doplněným údaji z katastrů nemovitostí (pozemky určené k plněnífunkce lesa), bez rozlišení toho, zda jsou pozemky v současné době odlesněné či nikoliv.VKP – vodní toky, rybníky, jezeraNeexistuje korektní podklad pro vymezení VKP, proto bylo nutno přistoupit k výběru ze stávajícíchpodkladů• jako základní podklad pro vymezení vodních ploch a širších toků byla použita polygonová dataZABAGED, ortofoto a terénní průzkumy,• pro vymezení menších vodních toků byly použita liniová data ZABAGED,• dále byly použity další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR adata Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka v.v.i.),• v závěru data byla upravena dle vlastních terénních průzkumů.VKP – údolní nivyVymezení této kategorie VKP bylo nejsložitější, neboť bylo nejprve nutné:1) stanovit kritéria pro vymezení údolních niv,2) shromáždit veškeré dostupné relevantní podklady,3) vyhodnotit podklady a vymezit údolní nivy.Ad 1) KritériaPro vymezení údolních niv byly použity následující kritéria• geomorfologie,• kvalita půd,• aktuální stav využití krajiny,• plánované záměry.Ad 2 ) Podklady• geologická mapa – výskyt sedimentů,• BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky),• „Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná“ z r. 1995, autoři RNDr. JaroslavKotík a RNDr. Šárka Kotíková,• výškopis (ZABAGED, krok vrstevnic 2 m),• ortofoto, stav 2003 a 2007,• územně plánovací dokumentace,• terénní průzkumy.Ad) 3 Vymezení údolních nivDefinic údolní nivy existuje celá řada, např.- údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyššíchprůtocích periodicky zaplavováno (BREN, L.J. 1993. Riparian zone, stream and floodplainissues: a review. Journal of Hydrology, 150: 277-299.),59

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2- preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako území opakovaně zaplavovaného průtokystoleté vody. (NANSON, G.C., CROKE, J.C. 1992. A genetic classification of floodplain.Geomorphology, 4: 459-486) – ing. Sklenička, ČZU Suchdol.Za jednodušší a srozumitelnější považujeme formulaci, která údolní nivu definuje jako akumulačnírovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty (Horník S. a kol., 1982, Základyfyzické geografie). Považujeme za vhodné zdůraznit, že při vymezování údolních niv je nezbytnépřihlédnout také k biologickým kvalitám území (výskytu typických druhů a společenstev).Jako základ pro vymezení údolních niv byla použita práce „Mapování významných krajinných prvkůokresů Karviná“. V rámci zmíněné práce byly mj. vymezeny také údolní nivy, vymezení niv vycházelo zvýše uvedených kriterií.Hranice údolních niv byly převedeny do digitální podoby a s využitím nástrojů GIS byla provedenakorekce jejich hranic. Při korekci bylo přihlédnuto především k následujícím podkladům.GEOLOGICKÁ MAPA (výskyt sedimentů)Podklad v měř. 1: 25 000 (resp. 1:50 000) je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území.Slouží pro prvotní informaci o prostoru, kde se údolní niva bude vymezovat.KVALITA PŮDBylo provedeno posouzení BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky – HPJ). Pro údolní nivy v řešeném územíjsou typické např. následující hlavní půdní jednotky• HPJ 56 - nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry,• HPJ 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách , středně těžké, vláhové poměry méněpříznivé, po odvodnění příznivé,• HPJ 59 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměrynepříznivé, po odvodnění příznivější.AKTUÁLNÍ STAV KRAJINYVýznamným kritériem pro vymezování hranic údolních niv je aktuální stav využití krajiny, což budemedemonstrovat na příkladu údolní nivy Olše v k.ú. Podobora.Vymezení údolní nivy z hlediska reliéfu (geomorfologie) je jednoznačné. Údolní niva na českém územísahá od hraniční řeky Olše až po úpatí Louckého lesa, zahrnuje tedy i zastavěné území. Posuzujeme-linivu z hlediska biologického, tak naopak její hranice se výrazně zúží pouze na porosty lemující tok řeky.S přihlédnutím k aktuálnímu stavu krajiny jako vhodný kompromis považujeme vymezení údolní nivyjako prostoru mezi řekou Olší a výraznou antropogenní hranicí zastavěného území (bariérou) – tratíČeských drah č. 320.Prostor mezi tratí a řekou tedy vymezujeme jako údolní nivu – s výjimkou stávajících objektůindividálního bydlení, fixovaných v platné územně plánovací dokumentaci (kritérium plánovanézáměry).d) VKP - registrovanéV řešeném území se nachází pět významných krajinných prvků, registrovaných podle § 6 zákona č.114/1992 Sb.• pozemek parc.č. 302/1, k.ú. Český Těšín, (registrace rok 1994)• pozemky parc.č. 2861/1, 2861/3, 2862/2, 2862/3, 2952/1, 2985, 2986, 2989/1, 2989/2, k.ú. ČeskýTěšín, (registrace rok 2000)• pozemky parc.č. 2329, 2411, 2412/1, 2413, 2414/1, 2415/5, 3333, k.ú. Český Těšín, park A.Sikory (registrace rok 2004)• pozemek parc. č. 1244/1 k.ú. Český Těšín, javor klen , ul. Komorní (registrace rok 2009)• pozemek parc. č. 2003 k.ú. Český Těšín, dub letní, ul. Žukovská (registrace rok 2009)Je překvapující, že v řešeném území se nachází pouhých pět registrovaných významných krajinnýchprvků. Krajinných prvků vhodných pro registraci je v řešeném území minimálně několik desítek.Přírodní parkyK ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami se vesmyslu § 12 odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb. zřizují přírodní parky. V řešeném území není vyhlášenpřírodní park.60

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Přechodně chráněné plochyÚzemí s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů,nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit zapřechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů,zejména vědeckých, studijních či informačních.V území není vyhlášena žádná přechodně chráněná plocha ve smyslu § 13 zákona č. 114/1992 Sb. oochraně přírody a krajiny, v platném znění.Památné stromyMimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochranypřírody za památné stromy (§ 46 zákona č. 114/1992 Sb.). V řešeném území jsou vyhlášeny tyto památnéstromy:Tabulka č. 32 - Památné stromyKódČísloNázevDruhÚSOPparcelyKatastrální území349 Dub v Chotěbuzi Dub letní 12 Chotěbuz350 Jasan v Českém Těšíně Jasan ztepilý 447 Český Těšín351 Buk v Komenského parku Buk lesní 1318 Český Těšín352 Buky na Hradisku Buk lesní (7 ks) 236/2 Chotěbuz354 Dub v Horním Žukově 2 Dub letní 951 Horní Žukov355 Dub v Horním Žukově Dub letní 957 Horní Žukov356 Lípy v Horním Žukově Lípa velkolistá (2 ks) 77, 78 Horní Žukov357 Lípa v Chotěbuzi Lípa velkolistá 293 Chotěbuz358 Dub v Chotěbuzi Dub letní 1187/1 Chotěbuz359 Jasan v Českém Těšíně Jasan ztepilý 1249 Český Těšín360 Jinan v Českém Těšíně Jinan dvoulaločný 255/2 Český Těšín361 Buk v Českém Těšíně Buk lesní 281 Český Těšín373 Turecká líska v Českém Těšíně Turecká líska 302/1 Český Těšín374 Stromy v parku Smetanova Buk lesní (2 ks) 302/1 Český Těšín4375 Lípa velkolistá Lípa velkolistá 3066/1 Český TěšínLokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichůPodle informací příslušných orgánů ochrany přírody nejsou v řešeném území evidovány lokalitys výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu ust. § 48, zákona ČNR č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny.Odbor výstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín poskytl zpracovateli tři dokumenty zabývající setímto tématem.Prvním dokumentem je „Ochranná hráz toku Olše, km 39,500 – 40,500 Český Těšín, Přírodovědnýprůzkum se zaměřením na zoologii“, zpracovaný v roce 2006, zpracovatel Zdeněk Polášek, objednatelPovodí Odry, s.p. Dokument mapuje prostor hrází v oblasti regionálního biocentra č. 315 (Koňský les -lokalita č.1), dle pozorování autora se zde vyskytuje řada druhů v kategorii ohrožené (např. otakárekfenyklový, ropucha obecná, užovka obojková, jestřáb lesní, rorýs obecný) a silně ohrožené (např. kuňkažlutobřichá, krahujec obecný, pisík obecný, ledňáček říční).Druhým dokumentem je „Revitalizace vodní nádrže Hrabinka, biologické hodnocení dle § 67 zákona č.114/1992 Sb. a § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb.“, zpracovaný v roce 2005, zpracovatel RNDr. VěraKoutecká, objednatel ARKAL, s.r.o. Dokument mapuje prostor vodní nádrže Hrabinka (lokalita č.2), dlepozorování autorky se zde vyskytuje 7 druhů v kategorii ohrožené (rak bahenní, čmelák, batolec duhový,pískoř pruhovaný, ropucha obecná, užovka obojková, lejsek šedý), 6 druhů v kategorii silně ohrožené(leknín bílý – uměle vysazený, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená, skokan zelený, čolek obecný, ještěrkaobecná, holub doupňák) a 1 druh v kategorii kriticky ohrožený (velevrub malířský).Třetím dokumentem je mapování živočichů, které má podobu zákresů míst pozorování do ortofotomapy, spřehledem pozorovaných druhů. Zpracovatelem tohoto dokumentu je pan Daniel Křenek z odboruvýstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín. Na rozdíl od uvedených dvou profesionálnězpracovaných dokumentů nebylo mapování živočichů prováděno v rámci žádné studie ani posudku.Data byla sbírána při šetřeních v rámci činnosti vodoprávního úřadu a orgánu ochrany přírody, kdy tytoúřady mají při místních šetřeních zjišťovat stav věci v souladu s § 52 správního řádu. Jelikož nejsou61

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2finanční prostředky na plošný průzkum území specializovaným subjektem musí pro svou správní činnostsbírat data o výskyt chráněných druhů orgány samy v rámci své činnosti. V současné době jsou již datazadávána do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), které jsou součástí datového skladu Agenturyochrany přírody a jsou validována. Výše uvedená data budou do této databáze převedena. Část dat bylapublikována v odborném periodiku Acrocephalus, který vydává pobočka Slezské společnostiornitologické. Vzhledem k tomu, že se jedná o běžná fauvistická pozorování jsou zpracovány jenpodstatné informace o nálezu druhu a není nutné vytvářet odborné texty s komentáři. V rámci mapováníbyly vymezeny tyto lokality:• přehrada Hrabina a navazující pozemky zejména bezejmenný levostranný přítok (lokalita č.3)Přehled druhů: kulík říční; kvakoš noční; pisík obecný; strakapoud prostřední (O) naturový druh;ropucha obecná (O); užovka obojková (O); kuňka žlutobřichá (SO); ještěrka obecná (O); netopýrrezavý (SO); kýchavice bílá (O)• k.ú. Stanislavice, vodní tok Chotěbuzka (lokalita č. 4) - jeden z posledních zachovalých vodních tokův území, významný migrační koridor zvěře, biotop chráněných druhůPřehled druhů: mník jednovousý (O); střevle potoční (O); rak říční (KO); ledňáček říční (SO); vydraříční (SO)• k.ú. Stanislavice louka a pole nad intravilánem (lokalita č.5)Biotop křepelky polní (SO)• k.ú. Stanislavice – na Sedlakách (lokalita č.6) - zachovalý komplex zemědělské krajiny s pestroumozaikou rozptýlené zeleně, krajinářsky velmi hodnotná lokalita. Navrhuje se registrace VKP.Význam také z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. Významné hnízdišťě ťuhýkaobecného.Přehled druhů: chřástal polní (SO), evropský významný druh; křepelka polní (SO); ťuhýk obecný(O), evropsky významný druh• k.ú. Horní a Dolní Žukov - Rybníky a navazující louky a pastviny (lokalita č.7)Přehled druhů: kuňka žlutobřichá (O); bramborníček hnědý (O); ťuhýk obecný (O)• rybniční soustava Kyšinec, k.ú. Český Těšín, Zpupná Lhota (lokalita č. 8)Přehled druhů: potápka malá (O); morčák velký (KO); kuňka žlutobřichá (SO); čolek velký (KO);skokan zelený (SO); skokan krátkonohý (SO); ropucha obecná (O)Vysvětlivky ke zkratkámZvláště chráněné druhy jsou uvedeny ve vyhlášce č 395/1992 Sb. v platném znění, kterou se provádízákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody.KO – druh kriticky ohroženýSO – druh silně ohroženýO – druh ohroženýV rámci přírodovědného průzkumu lokality plánovaného Multiparku Olza (lokalita 9), zpracovanéhov roce 2008, zpracovatel RNDr. Věra Koutecká, Zdeněk Polášek, objednatel Multipark Olza, a.s., bylzaznamenán výskyt těchto druhů zvláště chráněných druhů (čmelák, krajujec velký) a předpokládá sevýskyt druhů (krahujec obecný, jestřáb lesní a několik druhů letounů).Zákres všech lokalit je uveden ve Výkrese hodnot.Zemědělská půdaZa přírodní hodnotu je také považována zemědělská půda. Legislativně je její ochrana řešena zákonemč. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu.Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií• technická charakteristika• přírodní charakteristikaTechnická charakteristikaK vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsahpodrobných odvodňovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací aochrany půdy.62

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Přírodní charakteristikaVýchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsoubonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:1. místo klimatický region.2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovanápůdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti,hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice.5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V)dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 kodnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělskéhopůdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotkyje rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNRč. 334/1992 Sb.Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem kúzemnímu plánování jen výjimečně zastavitelné.Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem kúzemnímu plánování jen podmíněně zastavitelné.Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušnéhoklimatického regionu.Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenouochranou, využitelné pro výstavbu.Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládatefektivnější nezemědělské využití.Řešené území leží v klimatickém regionu MT4 – mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 7.Malá část při severním okraji území (údolní niva Olše v Chotěbuzi) leží klimatickém regionu MT3 –mírně teplém (až teplém), vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 6.Pouze malá část půd v Chotěbuzi (údolní niva Olše) je vysoce produkční, zařazená do I. třídy ochrany.Do II. třídy ochrany je zařazena východní třetina řešeného území a izolované rozsáhlejší plochy v severníčásti Stanislavic a na rozhraní Koňákova a Horního Žukova. Oproti Aktualizaci Územně analytickýchpodkladů č.1 došlo k přeřazení BPEJ 74300 ze II. třídy ochrany do V. třídy. S největší pravděpodobnostíse jedná o chybné zařazení, nicméně do doby uvedení této skutečnosti na pravou míru v příslušnélegislativě, je nutno vycházet z poskytnutých podkladů.Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek)poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech jsou do BPEJ zahrnutymj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých stojí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádnázemědělská půda ve skutečnosti není viz. výkres E3 - Výkres limitů využití území – Přírodní faktory!Aby měla data ohledně BPEJ opravdu vypovídací hodnotu, bylo by nutné tato data upravit tak, aby sevztahovala opravdu jen na zemědělskou půdu. Z evidence BPEJ by také měly být vyloučeny pozemkysadů a zahrad v zastavěném území obcí, které v podstatě neplní funkci klasické zemědělské výroby aslouží spíše jako zázemí k obytným domům.Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkrese E1 - Výkreshodnot území.LesyZastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné. Lesní porosty, které zaujímají plochu 731 ha, což je16,5% řešeného území, jsou soustředěny do několika různě velkých celků. Nejrozsáhlejším komplexem jeObora a Loucký les na severu řešeného území, v k.ú. Podobora. Další větší lesní celky se nachází v k.ú.Chotěbuz (Sosny), Stanislavice (Bučina) a Koňákov (Koňákovský les).V řešeném území se nacházejí také lesy zvláštního určení, jejichž rozsah je vymezen ve Výkrese hodnot.63

A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty územíÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Ostatní hodnotná zeleňNelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 287 ha (7,63%). Jejich největšívýměra je zahrnuta do druhu pozemků „ostatní plochy“, vyskytují se však i jako součást vodních ploch,případně nejsou katastrálně vylišeny (některé břehové porosty). Ostatní plochy dřevin rostoucích mimo lesjsou výrazně menší, mají však podstatný význam pro ekologii a estetiku krajiny. Představují je zejménadoprovodné porosty velké části vodních toků, vyznačující se proměnlivou, většinou však přirozenou ažpřírodě blízkou druhovou skladbou s dominancí vrb a olše lepkavé, případně kříženců topolů.Významným krajinotvorným prvkem je také liniová krajinná zeleň, ať už se jedná o aleje ovocnýchstromů podél silnic ve volné krajině či uliční stromořadí v zastavěném území. Dalším krajinotvornýmprvkem s výraznou ekologickou funkcí jsou meze.Tyto liniové útvary rozptýlené zeleně jsou v řešeném území zastoupeny poměrně často a ve většiněpřípadů se jedná o vyspělá společenstva řádu Prunetalia – keřové porosty s občasným výskytem dřevin(třešeň ptačí, jasan ztepilý, ovocné dřeviny). Zvláště cennými jsou zapojené linie keřů mezi loukami apastvinami. Druhová skladba je většinou velmi pestrá – trnka obecná, kalina obecná, hloh obecný, růžešípková, bez černý, líska obecná, svída krvavá, ostružiník křovitý atd. Tyto formace jsou vyhledávanýmstanovištěm velkého množství zejména drobných pěvců, ale i motýlů a ostatních druhů hmyzu.Tvář krajiny výrazně dotvářejí osaměle rostoucí stromy (solitéry), u nichž kromě dominující estetickéfunkce, je důležitá také funkce ekologická, jedná se mnohdy o jediné útočiště živočichů v intenzívněvyužívané zemědělské krajině.Z existujících informačních zdrojů lze údaje o rozptýlené krajinné zeleni získat jen ve velmi omezenémíře. Hlavním zdrojem informací byly tedy vlastní průzkumy terénu. Při vymezení plošné, liniové zeleněa solitérů byl jako základní podklad použita práce „Mapování významných krajinných prvků okresůKarviná“ z r. 1995, autoři RNDr. Jaroslav Kotík, RNDr. Šárka Kotíková. Vymezení krajinné zeleně v tétopráci bylo aktualizováno porovnáním s ortofoto, územním plánem a výsledky vlastních terénníchprůzkumů.Parky, veřejná zeleňPrvkem nezbytným zejména pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, kterév řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickýmvýznamem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb (např. parčík u Těšínského divadla), ménědůležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkověupravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňujímikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních den, kontrastmezi rozpálenou plochou nám. ČSA a příjemným prostředím blízkého parku na ul. Smetanova ocenímnoho obyvatel i návštěvníků města.Krajinné dominanty a pohledové horizontyPod pojmem „dominanta“ označujeme takový prvek krajinné scény, který celkovou konfiguraci hmotnýchprvků krajinné scény ovládá. Svými parametry (velikost, tvar, barva, pohyb, zvuk) se od ostatních prvkůkrajinné scény výrazně odlišuje. Kromě zmíněných velikostních predispozic, se dominantním může státtakový prvek krajinné scény, který je umístěný na pohledově exponovaném místě (např. na pohledovémhorizontu).Krajinné dominanty mají významné postavení při utváření identity krajiny. Dominantní prvky krajinnéscény si člověk v procesu vnímání ukládá do paměti, kde jim přiřazuje význam znaku. Dominantní prvky,které přispívají k rozlišitelnosti a jedinečnosti krajinné scény, se tak stávají přímou součástí tvorbymentální mapy a prostředkem identifikace člověka s konkrétním krajinným prostorem. Z uvedenéhovyplývá, že se dominantní prvky krajinné scény automaticky stávají významnými znaky krajinné scény,tedy krajinného rázu.Dle původu dělíme dominanty na:• přírodní (výrazné reliéfní tvary, skalnaté výchozy, výrazné vegetační formace),• kulturní (zpravidla stavby).Pohledové horizonty uzavírají vůči obloze nebo krajinnému pozadí krajinnou scénu. Pro všechny tytopohledové hranice platí, že horizont je prostor, který :• vizuálně člení krajinu na prostory (je vizuální hranicí),64

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2• jeho tvarosloví je identifikačním znakem krajinného obrazu (lokální, regionální, nadregionálníúrovně),• extrémně pohledově exponovaný a na změny citlivý.Stavby, činnosti a záměry lokalizované na horizontu budou s vysokou pravděpodobností vnímané jakodominantní. Tvar horizontu (zejména obzoru) patří k významným identifikačním znakům krajiny. Zuvedeného důvodu je jejich ochrana nutnou součástí ochrany krajinného rázu. Území horizontu lzepovažovat za území veřejného zájmu.Historicky byly na horizonty umisťované stavby, které měly vysokou kulturní hodnotu. Z hlediskakulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebosymbolického významu. Protože si současná civilizace ještě nevytvořila a nestabilizovala vlastníestetickou (hodnotovou) hierarchii, lze považovat stavby plánované v současnosti z hlediska kulturníkvality za neprověřené. Jejich umisťování na horizonty tak může být velmi riskantní.Horizonty v řešeném území členíme na dvě kategorie, v závislosti na významu jejich projevu v krajinnéscéně• horizont regionálního významu,• horizont místního významu.Typické pro obraz horizontu jsou drobné lesíky, rozptýlená krajinná zeleň, trvalé travní porosty arozvolněná zástavba Koňákova (domy v zeleni zahrad).Harmonický obraz narušují technické vertikální dominanty (vysílače a stožáry elektrického vedeníVVN). Kumulace technických dominant dosáhla už míry, kdy vizuální působení se překlápí z polohyindividuálního vnímání jednotlivých dominant (solitární vertikály) do vnímání hmotového – účinekjednotlivých staveb se spojuje a vytváří dojem hmoty. Detail – viz Obrázek č. 12.Na obraz sídla v krajině má závažný negativní vliv přítomnost velkých zemědělských staveb (kravín,vepřín, silo apod.), které se vymykají harmonickému měřítku krajiny. Vliv staveb je o to závažnější, čímblíže se stavba nachází linii horizontu.Z Obrázku č. 13 je opět zřejmé jak velká zemědělská stavba (vymykající se harmonickému měřítku) měníobraz sídla Horní Žukov ležícího na horizontu Žukovského hřbetu.Obrázek č. 12 – Kumulace technických dominant na horizontu65

Obrázek č. 13 – Horní Žukov- Žukovský hřbetÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Krajinný rázOsídlení se v rámci řešeného území rozvíjelo ve vazbě na sousední polskou komunitu a její způsob členěníkrajinného prostoru. Typickým jevem je rozptýlená rodinná zástavba, obklopená mozaikou drobných polía luk s poměrně vysokým podílem rozptýlené zeleně.Jednotlivá venkovská sídla často nemají zřetelný kompaktní střed, centrum obecního života sesoustřeďovalo kolem kostela a školy, k nimž někde přibyl obecní úřad. Hranice zastavěné části sídel jetedy nezřetelná, zemědělská krajina je protkána sítí cest a hraničních linií pozemků u usedlostí. Typickýmpředstavitelem tohoto typu sídla je Horní a Dolní Žukov, Koňákov, Mistřovice.Město Český Těšín je kompaktním sídelním celkem s jasnou urbanistickou strukturou, charakteremnavazuje na sousední polský Cieszyn a vůbec je svým členěním a architektonickým ztvárněním budovbližší vzhledu polských měst mnohem více než měst moravských. Město je díky svojí příhraniční polozevýznamným centrem obchodu, je napojeno několika významnými dopravními tahy na ostatní městaOstravské aglomerace a také směrem na Slovensko.Diferenciace území z hlediska změny krajinného rázu se provádí multikriteriálním vyhodnocenímtypologických podkladů, upřesněných dalšími údaji (např. o historii vývoje využití krajiny, etnografickýchcharakteristikách apod.) a terénním průzkumem. Diferenciace území se provádí zejména s ohledem narozdílnost přírodních podmínek a využití území. Výsledkem je vymezení oblastí krajinného rázu a jejichpřípadná diferenciace na nižší prostorové jednotky (místa krajinného rázu, lokality se zástavbou). Jednímze základních kroků v diferenciaci území je vyhodnocení základních typů kulturní krajiny dle rozsahuzměn krajiny způsobených člověkem.Území ORP Český Těšín je z hlediska krajinného rázu členěno na dvě oblasti krajinného rázu (ObKR)• ObKR A – Koridor řeky Olše• ObKR B – Těšínská pahorkatinaHlavními kriterii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (především významnégeomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle landuse).Z charakteristiky základních znaků krajinného rázu vyplývají následně hlavní zásady pro využívání území.Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodníhoprostředí, členit na místa krajinného rázu (MKR) a lokality se zástavbou (LoSZ).Diferenciace území na oblasti a místa krajinného rázu a lokality se zástavbou je hierarchická, nejvyššíúrovní je oblast krajinného rázu, nejnižší lokalita se zástavbou. V rámci výše uvedených oblastí krajinnéhorázu byla vymezena následující místa krajinného rázu.66

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tabulka č. 33 - Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září2009)Oblasti krajinného rázuA – Koridor řeky OlšeB – Těšínská pahorkatinaMísta krajinného rázuA.1 – Loucký lesA.2 - PodoboraA.3 - Zpupná LhotaA.4 - Český TěšínA.5 - Velké dolyB.1 - ChotěbuzB.2 - StanislaviceB.3 - Koňákovský hřbetB.4 - Žukovský hřbetGrafický přehled vymezení oblastí a míst krajinného rázu podává Obrázek č. 14.V rámci výše uvedených individuálních územních jednotek (oblastí a míst krajinného rázu) je dálevymezeno celkem 19 lokalit se zástavbou (LoSZ). Lokality jsou typologické (na rozdíl od výšepopsaného individuálního členění krajiny na ObKR a MKR) a jsou uvedeny v následující tabulce č. 34.LoSZ se člení dle úrovně urbanizace na tři kategorie :I. rozptýlená slezská zástavbaII. soustředěná venkovská zástavbaIII. silně urbanizovaná krajinaGrafický přehled lokalit se zástavbou (LoSZ) podává Obrázek č. 15.Tabulka č. 34 - Lokality se zástavbou (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)Oblast krajinnéhorázuA - Koridor řeky OlšeB - TěšínskápahorkatinaMísto krajinného rázu Lokalita se zástavbou Kategorie LoSZA.2 - Podobora A.2.1 - Podobora II.A.3 - Zpupná Lhota A.3.1 - Zpupná Lhota II.A.4 - Český Těšín A.4.1 - Český Těšín III.B.1 - ChotěbuzB.1.1 - ChotěbuzII.B.1.2 - Chotěbuzsko I.B.2.1 - Stanislavice I.II.B.2 - StanislaviceB.2.2 - Stanislavice II.II.B.2.3 - Stanislavicko I.B.3.1 - KoňákovII.B.3.2 - Mistřovice I.II.B.3 - Koňákovský Hřbet B.3.3 - Mistřovice II.II.B.3.4 - Mosty I.II.B.3.5 - Mosty II.II.B.3.6 - Koňákovský hřbet I.B.4.1 - Horní Žukov II.II.B.4 - Žukovský HřbetB.4.2 - Horní Žukov I.II.B.4.3 - Dolní Žukov I.II.B.4.4 - Dolní Žukov II.II.B.4.5 - Žukovský hřbet I.67

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Obrázek č. 14 - Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září2009)68

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Obrázek č. 15 - Lokality se zástavbou (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)A4.3 Civilizační hodnotyZa hodnoty v území jsou považovány také civilizační vymoženosti, jevy související se stavem areprodukcí obyvatelstva a s jeho chováním ve společnosti. Jde především o sociodemografické podmínky,bydlení a vybavenost, hospodářské podmínky, dopravní a technickou infrastrukturu a ochranu obyvatel.Tyto údaje již byly podrobně popsány v kapitolách A2.2.6 až A2.2.10.A4.3.1 Sociodemografické podmínkyHodnotami zde jsou stávající sídelní struktura, zalidnění, vývoj populace, struktura obyvatel dle věku,pohlaví, rodinného stavu a vzdělanost.A4.3.2 Bydlení a vybavenost územíBydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území a spolu s vybavením územípředstavuje jednu ze základních civilizačních hodnot.A4.3.3 Hospodářské podmínkyDalší základní civilizační hodnotou, vedle bydlení, jsou hospodářské podmínky a to především možnostzaměstnání. Nejdůležitější je z tohoto pohledu samotné město Český Těšín, které je součástí širšího území– ostravské aglomerace. Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámcikterého dominuje polygrafický průmysl. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nověvybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu.69

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2A4.3.4 Dopravní infrastrukturaMezi hodnoty v území lze zařadit veřejnou dopravní infrastrukturu, která umožňuje propojení jednotlivýchoblastí správního území a napojení na okolní regiony a země. Má význam hospodářský, kulturní aspolečenský. Ve správním území ORP Český Těšín existují dva druhy dopravy – silniční a železniční,v území není zastoupena doprava letecká a vodní. Dopravní infrastruktura v zájmovém území požíválegislativní ochranu podle příslušných zákonů, má ochranná pásma a je zároveň také limitem. Za hodnotuv území je považována i veřejná autobusová a železniční doprava a městská hromadná doprava.A4.3.5 Technická infrastrukturaDalší hodnotou v území je technická infrastruktura. Umožňuje využívání hygienických a technickýchzařízení a ovlivňuje kvalitu života v území. Je zastoupena podzemními a nadzemními inženýrskými sítěmia trasami bezdrátových spojů. Jde především o vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, elektrická asdělovací vedení. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsouzároveň limity.A4.3.6 Ochrana obyvatelOchrana obyvatel, zdroje rizik a zóny havarijního plánování jsou určeny Havarijním plánemMoravskoslezského kraje, který je zpracováván v souladu s legislativou Hasičským záchranným sboremMoravskoslezského kraje. Havarijní plán je základním dokumentem a slouží především jako plánovacídokument při provádění záchranných a likvidačních prací. Jeho tvorba vyplývá ze zák. č. 239/2000 Sb., ointegrovaném záchranném systému (dále jen „zákon“).Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje, jako pořizovatel, nemá k dispozici výpis havarijníhoplánu kraje pro správní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín, jelikož mu nebyl v rámciposkytování údajů o území poskytnut.K ochraně obyvatel patří také systém úkrytů a objekty civilní ochrany obyvatel, policie a požární ochrany.A4.4 Vyhodnocení hodnot územíVyhodnocení kulturních, urbanistických, historických a architektonických hodnot územíUvedené hodnoty jsou kulturním dědictvím v území, které je nutné zachovat pro další generace. Některé znich mající legislativní ochranu, jsou zároveň limity a určitým způsobem omezují rozvoj v území.Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování těchto hodnot a citlivý návrhpřípadných nových funkčních ploch a nových staveb v jejich okolí.Vyhodnocení přírodních hodnot územíŘešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou předevšímrelativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémyhřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnýmilesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch.Kromě přírodních prvků, které mají legislativní ochranu, tu jsou i další přírodní hodnoty, které souvisítaké s hodnotami kulturními. Jde především o místa krajinného rázu, pohledové horizonty, obrazy sídel vkrajině a pásy zeleně podél vodních toků v sídlech. Hlavním požadavkem pro územní plánování v tétooblasti je respektování všech přírodních hodnot a citlivý návrh případných nových funkčních ploch anových staveb, především ve vyznačených krajinných celcích a místech krajinného rázu.Vyhodnocení civilizačních hodnot územíCivilizační vymoženosti, jako jsou technická a dopravní infrastruktura, představují základní civilizačníhodnotu v území. Vytvářejí vhodné životní podmínky, umožňují kulturní bydlení, hospodářský rozvoj iaktivní odpočinek. S podmínkami pro bydlení, práci a rekreaci pak souvisí zalidnění, vývoj populace,struktura obyvatel a vzdělanost. Prvky dopravní a technické infrastruktury jsou zároveň limity. Hlavnímpožadavkem pro územní plánování v této oblasti je citlivě vytvářet podmínky a plochy pro rozvoj těchtohodnot v území tak, aby naplnily potřeby obyvatel, aby nadmíru neznehodnocovaly území a zároveňumožňovaly jeho trvalý rozvoj. Vhodně umístěné plochy infrastruktury mohou kladně ovlivnit části územís nepříznivými sociodemografickými a hospodářskými podmínkami.70

A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Limity využití území, ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování astavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky (vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytickýchpodkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti), obsahujíomezení v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovenýchna základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Některá ochranná pásma nejsouz důvodu zvoleného měřítka ve výkrese limitů využití území zobrazitelná a jsou popsána pouzev podkapitole A5.2.Pro větší přehlednost byly limity využití území rozděleny do tří výkresů, všechny v měřítku 1: 10 000:1.1 Limity inženýrských sítí1.2 Limity přírodní1.3 Limity dopravní a ostatníA5.1 Limity využití území jež jsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelnéVe výkresech limitů byly zobrazeny následující údaje o území:• v souladu se stávajícím vymezením hranice územních jednotek:- hranice státu- hranice obce- hranice katastrálních území• v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a schválenouÚPD obce (města) způsob využití území:- hranice zastavěného území- hranice zastavitelné plochy- zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst.1) – ochranná pásmaradarů – v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedenéstavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací astavební správy Olomouc:- výstavba souvislých kovových překážek- výstavba větrných elektráren- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení- na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení § 175 odst.1) – lze vydatúzemní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviskaMinisterstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc:- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I.,II. a III. třídy- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení- výstavba vedení VN a VVN- výstavba větrných elektráren- výstavba radioelektrických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační,telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnovéstanice ... )- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)• v souladu se zák. ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějšíchpředpisů:- zvláště chráněná území (dle ustanovení § 14 zákona o ochraně přírody a krajiny)- územní systém ekologické stability (místní, regionální)- památný strom nebo skupina stromů- lesy, vodní toky a rybníky jako významné krajinné prvky (VKP)- registrované VKP- pozemek p.č. 302/1 k.ú. Český Těšín, park za KB (registrace rok 1994)71

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2- pozemky p.č. 2861/1, 2861/3, 2862/3, 2862/2, 2952/1, 2986, 2985, 2989/2, 2989/1k.ú. Český Těšín, park U stadionu (registrace rok 2000)- pozemky p.č. 2412/1, 2415/5, 2413, 2414/1, 2411, 2329, 3333 k.ú. Český Těšín, parkA. Sikory (registrace 2004)- pozemek parc. č. 1244/1 k.ú. Český Těšín, javor klen, ul. Komorní (registrace rok2009)- pozemek parc. č. 2003 k.ú. Český Těšín, dub letní, ul. Žukovská (registrace rok 2009)• v souladu se zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů:- archeologické naleziště- území s archeologickými nálezy- nemovité kulturní památky (bikulturální výšinné hradisko – slovanské hradiště StarýTěšín, věž u zámku - bývalá hláska, brána se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv.Antonína, zámek čp. 123, gymnázium, městský dům dětí a mládeže čp 256, kaplička – ul.Hřbitovní, socha sv. Jana Nepomuckého, soubor staveb hřbitova, pomník mezinárodnísolidarity protifašistické koalice – STALAG VIII B, bývalá židovská synagoga čp. 154,kostel Božského Srdce Páně, výpravní budova železniční stanice, socha sv. JanaNepomuckého – Horní Žukov, kaple sv. Jana Nepomuckého, kaple zv. švédská, litinovýkříž, filiální kostel Prozřetelnosti Boží s areálem)• v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů ochranná pásmaželezniční sítě včetně vleček mimo plochy závodů a územně stabilizované záměry na změnyv těchto sítích:- u železničních tratí je ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje, nejméně však vevzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy- u vleček mimo uzavřené prostory 30 m od osy krajní koleje• v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30) vymezená svislými plochami do výšky 50 mv uvedené vzdálenosti a týkající se pouze úseků mimo souvisle zastavěná území obcí:- u dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace 100 m od osy vozovkypřilehlého jízdního pásu- ostatní silnice I. třídy a ostatní místní komunikace I. třídy 50 m od osy vozovky- silnice II. a III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky• v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů:- záplavová území stanovená vodoprávními úřady pro jednotlivé vodní toky- aktivní zóna záplavového území- území zvláštní povodně pod vodním dílem- objekt/zařízení protipovodňové ochrany- ochranné pásmo ÚČOV Český Těšín• v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve zněnípozdějších předpisů:- stanovené dobývací prostory a chráněná ložisková území (Česká část Hornoslezské pánvea Hradiště) a stanovené podmínky jejich ochrany- chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry• v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, veznění pozdějších úprav a doplnění:- plochy s předpokládaným výskytem důlních děl (poddolovaná území)- plochy aktivních a potencionálních svahových deformací (sesuvy)• v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesnízákon), ve znění pozdějších předpisů:- veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa podle kategorie- hranice 50 m odstupu od pozemků sloužících k plnění funkcí lesa72

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2• v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů:- ochranná pásma objektů státní pozorovací sítě podzemních vod vyhlášena vodoprávnímiúřady do vzdálenosti 250 m od objektů• v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správyv energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:- ochranné pásmo nadzemního vedení – vzdálenost od krajních vodičů- u napětí nad 110 do 220 kV: 15 m- u napětí nad 220 do 400 kV: 20 m- u napětí nad 400 kV: 30 m- závěsný kabel 110 kV: 2 m- u napětí nad 35 do 110 kV včetně: pro vodiče bez izolace 12 mpro vodiče s izolací základní 5 m- u napětí nad 1 do 35 kV: pro vodiče bez izolace 7 mpro vodiče s izolací základní 2 mpro závěsná kabelová vedení 1 m- u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m- ochranné pásmo elektrické stanice:- u venkovní elektrické stanice a stanice s napětím větším než 52 kV v budovách: 20 m odvnějšího líce obvodové zdi nebo oplocení- u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodemnapětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí: 7 m od vnějšíhrany půdorysu stanice ve všech směrech- ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovnévzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice- bezpečnostní pásmo plynových zařízení – vzdálenost od objektů zástavby:- regulační stanice vysokotlaká do tlaku 40 barů včetně: 10 m- regulační stanice s tlakem nad 40 barů: 20 m- vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně:- do DN 100 včetně: 10 m- nad DN 100 do DN 300 včetně: 20 m- nad DN 300 do DN 500 včetně: 30 m- nad DN 500 do DN 700 včetně: 45 m- nad DN 700: 65 m- vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů:- do DN 100 včetně: 80 m- nad DN 100 do DN 500 včetně: 120 m- nad DN 500: 160 m- sondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústí:- s tlakem do 100 barů: 80 m- s tlakem nad 100 barů: 150 m• v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některýchsouvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vyhlašují podle technických podmínek adůležitosti zařízení, telekomunikační ochranná pásma:- v grafické části jsou vyznačena významnější směrová pásma radioreléových spojů.• v souladu se zákonem č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve zněnípozdějších předpisů:- ochranná pásma hřbitovů: 100 m• ostatní limity zobrazené ve výkresech, vyplývající ze správních rozhodnutí:- investice do půdy, odvodněné plochy- ochranná pásma zemědělské, živočišné a nespecifikované výroby- ochranné pásmo objektu na elektronickém komunikačním zařízení73

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012A5.2 Limity využití území jež nejsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelnéVe výkresech limitů nebyly zobrazeny následující údaje o území:Aktualizace č. 2• v souladu se zák. ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:- ochranné pásmo památného stromu je stanoveno dle § 46 odst. 3, ve tvaru kruhu opoloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomtopásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba,terénní úpravy, odvodňování, chemizace.• v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů:- ochranná pásma vodovodních řádů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnouvzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu dovzdálenosti:- do průměru 500 mm včetně: 1,5 m- nad 500 mm: 2,5 m- u průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m podupraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m- přivaděč Vyšní Lhoty-Český Těšín-Třinec (rozhodnutí VHZL-voda-3291/71/Mk,1682/71 ze dne 17.1.1972): 6 m- rozvody průmyslové a „Těrlické“ vody společnosti ET a.s., na obě strany od osypotrubního vedení: 3 m• v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správyv energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:- ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy:- do napětí 110 kV včetně a vedení řídící a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranáchkrajního kabelu- napětí nad 110 kV 3 m po obou stranách krajního kabelu- ochranné pásmo elektrické stanice:- u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV amenší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všechsměrech- u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění- ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostředníblízkosti plynárenského zařízení, který činí:- u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plynv zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu- u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu- u technologických objektů 4 m od půdorysu- ochranné pásmo teplovodních zařízení:- je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvodtepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnourovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislévzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m- u výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsouumístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinamivedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnourovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m• v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některýchsouvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vyhlašují podle technických podmínek adůležitosti zařízení, telekomunikační ochranná pásma:- podle uvedeného zákona jsou podzemní telekomunikační vedení chráněná ochrannýmpásmem v šířce 1,5 m po stranách krajního kabelu74

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2• v souladu se zákonem č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve zněnípozdějších předpisů:- oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší• v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, veznění pozdějších úprav a doplnění:Dle závěrečné zprávy k sesuvům nahlášeným na krajský úřad při povodních 2010, byly nově naúzemí obce s rozšířenou působností Český Těšín zaevidovány tyto sesuvy:6.24 „Český Těšín – Sesuv 1 – lokalita Nová cesta“Katastrální území: Mistřovice, parc. č. 114/1, 74/1, 70Popis sesuvu: Proudový sesuv pod komunikací Nová cesta do vodoteče, široký cca 9 m a vesměru jeho pohybu dlouhý cca 15 m. Sesuvem byla vážně narušena zpevněná komunikace,ohrožen je také sloup NN.6.25 „Český Těšín – Sesuv 2 – lokalita K Hájence“Katastrální území: Horní Žukov, parc. č. 1016/1, 1016/2, 1014, 1000Popis sesuvu: Proudový sesuv u rodinného domu, široký cca 30 m a ve směru jeho pohybudlouhý cca 50 m. Hlavními ohroženými objekty jsou hospodářská budova s již obnaženýmizáklady na severní straně objektu a potenciálně také RD.6.67 „Český Těšín –– Stanislavice – Na Podlesí“Katastrální území: Stanislavice, parc. č. 678/8, 674, 671Popis sesuvu: Sesuv části svahu strmě upadajícího do strže s místní drobnou vodotečí. Zničenabyla mělká studna při patě sesuvu, možný další sesuv a pád stromů.6.68 „Chotěbuz – K Chodurovi“Katastrální území: ChotěbuzPopis sesuvu: Sesuv půdy pod komunikací do vodoteče v důsledku eroze paty svahu vodou vevodoteči, která v místě sesuvu tvoří přirozený meandr a částečně také erozí svahu po spádnici,způsobenou příčným odvodňovacím žebrem v komunikaci, které odvádí vodu z lesníhopozemku nad komunikací.6.69 „Chotěbuz – Pod CO krytem“Katastrální území: Podobora, parc. č. – 236/1Popis sesuvu: Sesuv půdy resp. zřícení svahu nesoudružných sedimentů v proluce mezi domyč.p. 219 a 236 na levém břehu bezejmenného vodního toku. Zřícením svahu došlo k přehrazeníkoryta vodoteče, pádu vzrostlých stromu, k obnažení elektrických a telekomunikačních kabelů.6.100 „Chotěbuz – ulice Myslivecká“Katastrální území: Chotěbuz, parc. č. 981Popis sesuvu: Sesuv pudy s výškou poklesu cca 1,4 m, jehož vlivem došlo k poškozeníhospodářské budovy. Potenciálně ohrožen rodinný dům, který se nachází ve vzdálenosti cca 4 mod hrany smykové plochy.Tyto sesuvy nebyly přesněji lokalizovány a jsou v současné době monitorovány, proto nebylyzakresleny do grafické části výkresu E3 – Výkres limitů využití území – Přírodní faktory, aninebyly součástí předaných údajů o území. Bližší informace k těmto sesuvům je možno získat nainternetové adrese http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-k-sesuvum.pdf.A5.3 Vyhodnocení limitů využití územíLimity představují omezení rozvoje v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právníchpředpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území.Lze je rozdělit na limity přírodní a civilizační. Přírodní limity vyplývají z vlastností území a týkají sepředevším ochrany přírody, civilizačními limity jsou hlavně omezení vyplývající z ochranných pásemdopravní a technické infrastruktury. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti jerespektování těchto omezení při návrhu změn využití území.75

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍA6.1 Záměry v oblasti infrastrukturyDopravní infrastrukturaZáměry v oblasti dopravní infrastruktury jsou uvedeny v následujícím přehledu:Aktualizace č. 2OznačeníLokalizaceNázev a charakteristikaZdrojzáměruDotčená k.ú. VýznamDI1Životice – Český Těšín, přeložka dvoupruhová směrověnedělená silnice I. třídy – koridor 200 m od osy komunikace ZÚRMosty u Č.T.,Chotěbuz, nadmístnína obě stranyStanislaviceDI2 stavba přeložky ul. Tovární v Českém Těšíně ÚP Český Těšín místníDI3 stavba přeložky ul. Nová Tovární v Českém Těšíně ÚP Český Těšín místníDI4stavba parkovacích domů č. 1 a 2 na rohu ul. Střelniční aTovární v Českém TěšíněÚP Český Těšín místníDI5stavba cyklostezky – okruhu kolem vodní nádrže HrabinkaČeský Těšín,ÚPv Českém TěšíněMosty u Č.T.místníDI6 stavba cyklostezky Chotěbuz – Třinec (Ropice) ÚP Český Těšín nadmístníDI7_1Železniční most - stavba 2 lávek pro pěší a cyklisty přes řekuOlši do PolskaÚP Český Těšín místníDI7_2Sportmost - stavba 2 lávek pro pěší a cyklisty přes řeku Olšido PolskaÚP Český Těšín místníDI8výstavba silničního terminálu a logistického zařízenív blízkosti státní hranice s Polskou republikouÚP Mosty u Č.T. místníDI9 stavba parkoviště k Archeoparku v Chotěbuzi ÚPNSÚ Podobora místníDI10Podobora,vybavení autobusových zastávek (zastávkové pruhy aÚPNSÚ Zpupná Lhota,přístřešky pro cestující ) v ChotěbuziChotěbuzmístníDI11_1 úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi ÚPNSÚ Chotěbuz místníDI11_2 úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi ÚPNSÚ Chotěbuz místníDI11_3 úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi ÚPNSÚ Zpupná Lhota, místníDI11_4 úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi ÚPNSÚ Zpupná Lhota místníDI11_5 úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi ÚPNSÚ Podobora místníDI12 stavba naučně kulturně historické stezky v Chotěbuzi ÚPNSÚChotěbuz,místníDI13 cykloturistické stezky v Chotěbuzi ÚPNSÚDI14žel. trať č. 320, Dětmarovice – Karviná – Český Těšín –hranice okr. Karviná (- Mosty u Jablunkova – st. HraniceČR/SR), modernizace v rámci III. železničního tranzitníhokoridoru – koridor 100 m od osy železniční trati na oběstranyÚPNSÚÚPDI15 průplavní spojení Odra – Váh (dle AGN E81) PÚRPodoboraPodobora,Zpupná Lhota,ChotěbuzPodobora,Zpupná Lhota,Český TěšínPodobora,Zpupná Lhota,Český TěšínmístnínadmístnínadmístníTechnické infrastrukturaZ technické infrastruktury převažují záměry z oblasti rozvodů plynů, elektřiny a vody. Zjištěné záměry vtechnické infrastruktuře jsou uvedeny v následujícím přehledu:OznačenízáměruTI1TI2TI3Název a charakteristikaVVTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice – státníhranice ČR/Polsko – koridor o šířce 400 m v celém úseku(PZP Třanovice-) hranice okresu Karviná – Karviná Doly(VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly– koridor o šířce 200 m od osy vedeníAlbrechtice – Český Těšín (Žukov) – obnova VTLplynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěnéúzemí – koridor o šířce 200 m od osy vedeníZdrojZÚRZÚRZÚRSMP Nets.r.o.LokalizaceDotčená k.ú. VýznamHorní Žukov,Koňákov,Mistřovice, nadmístníChotěbuz,Zpupná LhotaHorní Žukov,Koňákov, nadmístníMistřovice,Dolní Žukov,Mosty u Č.T.,Mistřovice, nadmístníChotěbuz,Český Těšín76

OznačenízáměruTI4TI5TI6TI7TI8TI9Název a charakteristikaPZP Třanovice – Český Těšín (Žukov) – výstavba VTLplynovodu DN 300 pro RWE – SMPpřemístění regulační stanice VTL/STL/NTL Svibicev Českém Těšíněpřeložka VTL DN 500 PN 40 na jižní okraj Olza multiparkuv Českém Těšíněpřeložka VTL DN 200 PN 40 za severní okraj Olzamultiparku v Českém Těšíněrekonstrukce a rozšíření podzemního zásobníku plynu astaveb na něm pro RWE Gas Storage s.r.o.rekonstrukce nebo rozšíření středotlaké plynovodní sítěv Českém Těšíně i ChotěbuziÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012ZdrojÚPAktualizace č. 2LokalizaceDotčená k.ú. VýznamČeský Těšín,Dolní Žukov, místníHorní ŽukovÚP Český Těšín místníÚPKC Olza a.s.ÚPKC Olza a.s.ÚPÚPÚPNSÚSMP Nets.r.o.ČEZDolní ŽukovČeský TěšínHorní Žukov,Koňákov,Mistřovice,Mosty u Č.T.,Dolní Žukovcelá ORPTI10 výstavba transformovny 110/22 kV v Českém TěšíněDistribuce a.s.Český Těšín místníTI11koridor pro VVN 110 kV jako napájecí vedení pro ČEZ Český Těšín,transformovnu 110/22 kVDistribuce a.s. Dolní ŽukovmístníTI12vedení VN 22kV pro lokalitu „Průmyslová zóna na ul.Železniční“ÚP Český Těšín místníTI13vedení VN 1-35kV pro rozvojovou lokalitu ul. Sokolovská anavýšení výkonu pro StadionÚP Český Těšín místníTI14výstavba distribučních trafostanic, včetně rozšíření venkovnícelá obecsítě 22 kV a stavebních úprav stávajících zařízení v obci ÚPNSÚChotěbuzChotěbuzmístníTI15 přerušovací komora Mosty + napojení na zásobovací řád ÚP Mosty u Č.T. místníTI16zásobovací řád středního tlakového pásma DN 400,Mosty u Č.T.,ÚPrekonstrukce řádu na DN 250 po ulici TyršovaČeský TěšínmístníTI17zásobovací řád – propojení přivaděče Horní Žukov – Mostys dolním tlakovým pásmem ATS MostyÚP Mosty u Č.T. místníTI18zásobovací řád – propojení ulice Hrabinská a Slezskáv dolním tlakovém pásmu přerušovací komory MostyÚP Český Těšín místníTI19rekonstrukce přivaděče vody OOV od ul. Frýdecká po VDJHorní Žukov,ÚPDolní ŽukovDolní ŽukovmístníTI20výstavba vodovodních řádů podmiňujících výstavbucelá obecv jednotlivých lokalitách určených k zástavbě v obci ÚPNSÚChotěbuzChotěbuzmístníTI21stoka splaškové kanalizace – kanalizační sběrač Horní Žukov– Dolní Žukov – Český TěšínÚPHorní Žukov,Dolní Žukov,Český TěšínTI22 čerpací stanice ČS 1 – ul. Šadový, Dolní Žukov ÚP Dolní Žukov místníTI23 výtlačný řád z ČS 1 – ul. Šadový, Dolní Žukov ÚP Dolní Žukov místníTI24čistírna odpadních vod ČOV 1 – lokalita Kozačinec, DolníŽukovÚP Dolní Žukov místníTI25 stoka splaškové kanalizace do ČOV 1 – Dolní Žukov ÚP Dolní Žukov místníTI26 čerpací stanice ČS 2 – ul. K Vodojemu, Dolní Žukov ÚP Dolní Žukov místníTI27 výtlačný řád z ČS 2 – ul. K Vodojemu, Dolní Žukov ÚP Dolní Žukov místníTI28 čistírna odpadních vod ČOV 2 – lokalita Na Díly, Koňákov ÚP Koňákov místníTI29 čerpací stanice ČS 3 – ul. Mistřovická, Koňákov ÚP Koňákov místníTI30 výtlačný řád z ČS 3 na ČOV 2 – Koňákov ÚP Koňákov místníTI31 čerpací stanice ČS 4 – ul. Středová, Koňákov ÚP Koňákov místníTI32výtlačný řád z ČS 4 a gravitační řád stoky splaškovékanalizace na ČOV 2 – KoňákovÚP Koňákov místníTI33 čerpací stanice ČS 6 – Mistřovice – hranice k.ú. Chotěbuz ÚP Mistřovice místníTI34výtlačný řád z ČS 6 podél ulice Ostravská, Mistřovice –Mistřovice,ÚPMostyMosty u Č.T.místníTI35 čerpací stanice ČS 7 – ul. Mistřovická, Mistřovice ÚP Mistřovice místníTI36 výtlačný řád z ČS 7 podél ulice Mistřovická, Mistřovice ÚP Mistřovice místníTI37čistírna odpadních vod ČOV 3 ul. Pod Kamionkou,StanislaviceÚP Stanislavice místníTI38 stoka splaškové kanalizace na ČOV 3, Stanislavice ÚP Stanislavice místníTI39čistírna odpadních vod ČOV 4 Albrechtická, Stanislavice –Pod BučinouÚP Stanislavice místnímístnímístnímístnímístnímístní77

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2OznačeníLokalizaceNázev a charakteristikaZdrojzáměruDotčená k.ú. VýznamTI40 stoka splaškové kanalizace na ČOV 4, Stanislavice ÚP Stanislavice místníTI41rekonstrukce kanalizace na profil DN 400 ul. Pod Zvonek –ČernáÚP Český Těšín místníTI42 odlehčovací komora v ulici Polní ÚP Český Těšín místníTI43rekonstrukce kanalizace v ul. Dukelská, Smetanova, Pražskápo Masarykovy sadyÚP Český Těšín místníTI44 rekonstrukce kanalizace na profil DN 400 v ul. Jablunkovská ÚP Český Těšín místníTI45 rozšíření ČOV v Horním Žukově – U Kaple ÚP Horní Žukov místníTI46výstavba splaškové kanalizace a lokálních čistíren odpadníchcelá obecÚPNSÚvod v ChotěbuziChotěbuzmístníTI47 rekonstrukce a rozšíření ČOV Český Těšín v Chotěbuzi ÚPNSÚ Zpupná Lhota místníTI48Třinec – Český Těšín (TN) – výstavba tepelného napáječe 2xDN 400 – koridor o šířce 200 m od osy vedeníÚP Český Těšín nadmístníVeřejná infrastrukturaV oblasti veřejné infrastruktury existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak iobce Chotěbuz. Jde o navrhované plochy s využitím jako jsou stavby pro vzdělávání, výchovu, sociální azdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatel. V oblasti ostatní veřejné infrastruktury jsouznámy tyto záměry:OznačenízáměruVI1Název a charakteristikastavba integrovaného výjezdového centra Hasičskéhozáchranného sboru Moravskoslezského krajeZdrojÚPHasičskýzáchrannýsbor MSKLokalizaceDotčená k.ú. VýznamČeský TěšínmístníVI2výstavba areálu volného času včetně městského parku atělovýchovných zařízení v prostoru „Cihelna“ÚP Český Těšín místníVI3 rozšíření městského hřbitova ÚP Český Těšín místníVI4stavby a změny staveb související se zřízením ArcheoparkuChotěbuz – Podobora, včetně parkovištěÚPNSÚ Podobora místníCelkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 9 rozvojových ploch pro občanské vybavení o celkovérozloze 9,5 ha.A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreaceBydleníV územních plánech jednotlivých obcí jsou uvedeny zastavitelné plochy s využitím pro bydlení. JakČeský Těšín tak i Chotěbuz předpokládá rozvoj v této oblasti. Dle územního plánu jsou v Českém Těšíněnavrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 143 ha,z toho cca 1/2 je určena pro rodinné domy (tj. cca 72 ha), zbývající část pro bytové domy a bydlenísmíšené.Konkrétně je v územním plánu Českého Těšína pro individuální výstavbu a bydlení smíšené venkovské(ozn. BI, SV) vyčleněno území o celkové rozloze 72,14 ha a 31,07 ha, což při předpokládané rozloze2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství) pozemku pro 1 RD představuje výstavbu cca516 nových rodinných domů.Na území Českého Těšína je dle ÚPD předpokládána během návrhového období (to je asi do r. 2020)realizace celkem cca 750 bytů, z toho cca 360 bytů v bytových domech a 390 bytů v rodinných domech nanových plochách vymezených v ÚPD. Další část bytů bude realizována bez nároků na nové plochyvymezené v územním plánu formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou nazahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy obytné.Za předpokladu zmíněné plochy 2000 m2/ 1RD vyplývá, že plochy pro individuální výstavbu vymezenéúzemním plánem jsou s cca 32% rezervou.Pokud však budeme uvažovat, že by na 1 RD připadal pozemek o rozloze 1500 m 2 (vč. přidruženéhoveřejného uličního prostranství), území pro individuální výstavbu vymezené územním plánem by bylos 76% rezervou.78

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Dále je třeba vzít v úvahu, že další rezerva pro výstavbu se skrývá ve vymezení zastavěného území, kterézahrnuje rodinné domy, zahrady i proluky mezi nimi.V rámci probíhající Změny č.1 Územního plánu Český Těšín je navrženo dalších 21 novýchzastavitelných ploch pro bydlení v RD, o celkové výměře cca 4 ha. V dubnu 2012 schválilo Zastupitelstvoměsta pořízení Změny č.2 Územního plánu Český Těšín, v rámci této změny ovšem nedojde k navýšeníploch pro bydlení v RD.Z výše uvedeného vyplývá, že celkový rozsah a kapacita nově navržených ploch pro individuálníbytovou zástavbu v Územním plánu Český Těšín je dle názoru zpracovatele optimální. V rámcidalších případných změn doporučujeme pouze vhodně doplňovat již využité zastavitelné plochy tak,aby nedocházelo k navyšování rezervy pro výstavbu rodinných domů a novou zástavbu umisťovatpouze v návaznosti na vymezená jádra sídel a nepovolovat novou výstavbu rodinných domů dovolné krajiny, ani nezahušťovat tzv. „rozptýlenou slezskou zástavbu“.V Územním plánu sídelního útvaru Český Těšín pro obec Chotěbuz, po změně č.14 je evidováno 22záměrů na změnu funkčního využití území pro výstavbu rodinných domů o celkové ploše 39 ha, což připředpokládané rozloze 2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství) pozemku pro 1 RDpředstavuje výstavbu cca 196 nových rodinných domů. S hledem na skutečnost že byla v původnímúzemním plánu sídelního útvaru uvažována platnost této dokumentace k roku 2010, předpokládáZastupitelstvo obce Chotěbuz zahájení pořízení nové ÚPD na počátku roku 2013.Konkrétní údaje o výstavbě na těchto plochách pro bydlení se získat nepodařilo. Kolik objektů pro bydleníse postaví na těchto plochách a jestli vůbec budou v dohledné době zastavěny, záleží na zájmu obyvatel.Zastavitelné plochy jsou uvedeny ve výkrese záměrů.RekreaceV oblasti rekreace a sportu existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak i obceChotěbuz. Jedná se o tyto záměry:OznačenízáměruR1R2R3R4Název a charakteristikastavba krytého aquacentra na východním břehu vodní nádržeHrabinka, jižně od ul. OstravskáMiltipark Olza – jižní část - sportovně relaxační centrum(bazén, sauna , wellness, multikino atd ... )stavby a změny staveb související se změnou využití zámku ajeho areálu pro rekreační účely včetně úpravy a asanacezeleněrozšíření sportovně rekreačních ploch u Kulturního domu veZpupné LhotěZdrojLokalizaceDotčená k.ú. VýznamÚP Český Těšín místníÚPKC Olza a.s.Český Těšín,Dolní ŽukovmístníÚPNSÚ Chotěbuz místníÚPNSÚ Zpupná Lhota místníCelkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 13 rozvojových ploch pro sport a rekreaci o celkové rozloze22,5 ha.A6.3 Záměry v oblasti výroby a služebV oblasti výroby a služeb existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak i obceChotěbuz. Jde o navrhované plochy s využitím jako lehká, drobná a řemeslná výroba a komerční služby.Jedná se o tyto záměry:OznačeníLokalizaceNázev a charakteristikaZdrojzáměruDotčená k.ú. VýznamVS1 Miltipark Olza – severní část - obchodní centrumÚP Český Těšín,KC Olza a.s. Dolní ŽukovmístníVS2 rozšíření areálu firmy FINIDR s.r.o. ÚP Český Těšín místníVS3 rozšíření areálu firmy Kovona System a.s. ÚP Český Těšín místníCelkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 19 rozvojových ploch pro výrobu a služby o celkové rozloze47 ha.79

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředíV oblasti ochrany přírody jsou známé pouze záměry na vybudování prvků ÚSES, tj. biokoridorů,biocenter, interakčních prvků a jsou navrhovány nové plochy lesa. Navrhované prvky ÚSES byly převzatyz koncepce vymezení územního systému ekologické stability („Nové vymezení ÚSES a posouzeníkrajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) pro celé správníúzemí ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezeném ÚSES, vyřešila střety s jinýmizáměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsou promítnuty do novéhoÚzemního plánu Českého Těšína, ale prozatím nejsou součástí Územního plánu sídelního útvaru ČeskýTěšín pro obec Chotěbuz, po změně č.14. ZÚR MSK vymezují v zájmovém území plochy a koridory proÚSES regionální úrovně. Biokoridory jsou vymezeny osou, která určuje směr propojení a definovány jakopás území o šířce 200 m (tj. 100 m na každou stranu od osy). V rámci Územního plánu Český Těšín jenově navrhováno 11 lokalit k zalesnění o celkové výměře 33 ha.A6.5 Ostatní záměryOznačeníLokalizaceNázev a charakteristikaZdrojzáměruDotčená k.ú. VýznamOZ1 navýšení levobřežní hráze Ropičanky ÚP Český Těšín místníOZ2 rekonstrukce mostu přes Ropičanku ÚP Český Těšín místníOZ3stavební úprava (navýšení) pravobřežních betonových zídekŠadového potokaÚP Český Těšín místníOZ4navýšení levobřežní hráze Olše mezi železničním a silničnímmostem v ul. Hlavní třídaÚP Český Těšín místníOZ5 rekonstrukce propustku č.1 – nad ul. Lipová, Mosty ÚP Mosty u Č.T. místníOZ6rekonstrukce propustku č.2 – nad ul. Lipová, Mosty, ČeskýTěšínÚP Horní Žukov místníA6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrůZa prioritní záměry jsou považovány především záměry v oblasti dopravní infrastruktury, dále pakbudování ČOV a kanalizací v lokalitách, kde toto dosud chybí a budování protipovodňových opatření.80

B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek,příležitostí a hrozeb.B1 PŘÍRODAKapitola zahrnuje rozbory přírodních faktorů správního území v tematických okruzích stanovenýchVyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobuevidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata:- Horninové prostředí a geologie,- Vodní režim- Hygiena životního prostředí- Ochrana přírody a krajiny- Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesaB1.1 Horninové prostředí a geologieSWOT analýza horninového prostředí a geologie.Údaje vstupující do analýzy1) Chráněná ložisková území a chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry dle Geofondu2) Ložiska nerostných surovin (výhradní ložiska nerostů a prognózní zdroje) dle Geofondu3) Dobývací prostory, stará důlní díla a poddolovaná území dle Geofondu4) Sesuvy dle Geofondu a České geologické služby5) Znalost území z vlastních průzkumůSilné stránky (S)1. území nacházející se v CHLÚ černého uhlínení ohroženo vlivy důlní činnosti2. CHLÚ – Česká část Hornoslezské pánve –ložisko černého uhlí a zemního plynu3. CHLÚ – Hradiště – ložisko zemníhoplynu, přebudované na podzemní zásobníkplynuSlabé stránky (W)1. nevyhrazená ložiska nerostných surovinnejsou v ÚPD Chotěbuzi evidovánaPříležitosti (O)1. zjistit stav a využitelnost nevyhrazenýchložisek cihlářské hlíny popř. dalšíchnevýhradních ložisek (štěrkopísků) a dlezjištěného stavu zvážit jejich zakreslení doúzemního plánu Chotěbuzi2. rozšíření těžby černého uhlí3. další rozšiřování využití podzemníhozásobníku plynu v rozsahu výhradníchbilancovaných ložisek nerostných surovin4. případné využití nevýhradních ložisekcihlářské hlíny pro těžbuHrozby / Rizika (T)1. rozšiřování soustředěné výstavby dovymezených CHLÚ2. vysoká zátěž území těžbou a úpravou černéhouhlí - důlní vlivy, odvaly, odkalištěShrnutí tématuSilnou stránkou území je existence zásob černého uhlí a zemního plynu. Zejména těžba uhlí by všakpředstavovala značnou zátěž a zásah do území (pod vymezenou kulturní památkou Bikulturní výšinnéhradisko - Slovanské hradiště Starý Těšín v Chotěbuzi), proto se s ní v dohledné době neuvažuje. Značnáčást území je již využívána pro potřeby podzemního zásobníku plynu Třanovice. Jako příležitost se jevízjištění stavu a využitelnosti nevyhrazených ložisek cihlářské hlíny popř. dalších nevýhradních ložisek(např. štěrkopísků).81

B1.2 Vodní režimSWOT analýza vodního režimu.Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Údaje vstupující do analýzy1) Hydrografická síť dle údajů Povodí Odry, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v.v.i.2) Vodní útvary, vodní zdroje a nádrže dle Plánu oblasti povodí Odry, Výzkumného ústavuvodohospodářského T.G. Masaryka v.v.i. a dle ZABAGED3) Atmosférické srážky, odtoky, průtoky v tocích dle Atlasu podnebí ČSSR4) Záplavová území a protipovodňová ochrana dle odboru životního prostředí a zemědělství KrÚMoravskoslezského kraje a dle Povodí Odry5) Odvodněné plochy dle Zemědělské vodohospodářské správy6) Znalost území z vlastních průzkumůSilné stránky (S)1. zachovaná původní koryta vodotečí nahorních tocích2. čistota vody na horních tocíchSlabé stránky (W)1. regulovaná koryta vodních toků naspodních úsecích a s tím spojená sníženásamočisticí schopnost regulovanýchvodotečí2. absence dostatečných zdrojů pitné vodypřímo v území3. nevyhovující čistota vodních tokůovlivněná především vypouštěnímodpadních vod a splachy živin z políPříležitosti (O)1. revitalizace údolí potoků2. výstavba kanalizace a čistíren odpadních vodv obci Chotěbuz a integrovaných částechměsta Český Těšín (Stanislavice, Koňákov,Dolní Žukov a Mistřovice)Hrozby / Rizika (T)1. pokračování znečišťování vodních tokůodpadními vodami2. zhoršování retenční schopnosti území vlivemurbanizace3. vodní cesta Váh-OdraShrnutí tématuVodní režim v ORP Český Těšín je vcelku příznivý. Území sice netrpí nedostatkem vody, ale ani jehonadbytkem. Jde o klimaticky mírně teplou, velmi vlhkou klimatickou oblast, pahorkatinového okrsku, kdesrážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Výrazná suchá období se zde také dosudnevyskytovala. Hlavní hydrografickou osou území je řeka Olše. Doplňuji ji její levostranné přítoky,Ropičanky, Kyšinec, Hrabinka, Sadový potok a řada dalších menších toků. Podzemní vody se nacházejív hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodí Olše. Vzhledem k nárůstudomovních čistíren odpadních vod, se do podzemních vod dostává stále větší množství znečišťujícíchlátek.Možností, jak udržet a zlepšit vodní režim, je budování technických a biologických opatření pro zdrženívody v krajině. Hrozbou je pokračování znečišťování vodních toků odpadními vodami a záměr vodnícesty Váh – Odra.B1.3 Hygiena životního prostředíSWOT analýza hygieny životního prostředí.Údaje vstupující do analýzy1) Klimatické poměry dle Atlasu podnebí ČSSR, 1901 – 19502) Znečištění ovzduší dle Průzkumů a rozborů pro Zásady územního rozvoje Moravskoslezského krajev rozsahu územně analytických podkladů, Českého hydrometeorologického ústavu, MŽP - odboruochrany ovzduší a integrovaného registru znečišťování životního prostředí MŽP82

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 23) Hluk dle Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011, Krajskéhygienické stanice v Ostravě a Zdravotního ústavu Ostrava4) Likvidace odpadu dle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a MěÚ Český Těšín,odboru místního hospodářství5) Znečištění vod dle údajů Povodí Odry s.p., MěÚ Český Těšín, odboru VaŽP a Českéhohydrometeorologického ústavu v Ostravě6) Demografie dle údajů ČSÚSilné stránky (S)1. významný podíl zvláště velkých a velkýchzdrojů (REZZO 1) v širším regionu, kteréjsou snáze regulovatelné dostupnýminástroji, na celkových emisích2. existuje určitý potenciál k dalšímu sníženíemisí zejména tuhých znečišťujících látekv segmentu malých zdrojů (podíl cca 15%), významný potenciál je předpokládánu benzo(a)pyrenu3. uspokojivé a komplexní řešeníproblematiky odpadů4. poměrně příznivá úroveň naděje na dožitíobyvatel (průměrné délky života) vesrovnání s jinými SO ORP ČR, 5-týnejlepší v Moravskoslezském krajiSlabé stránky (W)1. plošné překračování imisních limitů propM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyrenv celém řešeném území2. překračování limitů pro hluk z dopravy vokolí nejvýznamnějších komunikací3. negativní dopady dopravy ve vybranýchčástech řešeného území, zejménav Chotěbuzi a podél železnice4. nevyhovující záměr vedení novékomunikace I/ 11 v platném územnímplánu nadměrně zasahující do volnékrajinyPříležitosti (O)1. lze očekávat postupné zlepšování imisnísituace zejména u těžkých kovů, benzenu,NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu2. lze dosáhnout zlepšení kvality ovzdušív obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněnímspalování tuhých paliv v malých zdrojích3. opatřeními v dopravě (zejména v Chotěbuzia podél železničního koridoru) lze lokálněsnížit znečištění ovzduší i hlukovou zátěž4. vybudování kanalizace v integrovanýchčástech města a obci ChotěbuzHrozby / Rizika (T)1. realizovaná opatření nebudou dostatečná aznečištění ovzduší bude i nadále značněpřekračovat úroveň limitů zejména v zimníchměsících2. realizovaná opatření nebudou dostatečná prosnížení hlukové zátěže pod úroveň limitů,zejména podél železničního koridoru3. i přes realizovaná opatření bude docházetk překračování hlukových limitů vlivemnárůstu dopravní zátěže4. odložení realizace navrhovaných dopravníchstaveb v řešeném území, u kterých sepředpokládá významný pozitivní vliv nahlukovou a další zátěž obyvatel z hlediskahygieny životního prostředí (zejménaželeznice a dořešení dopravy v Chotěbuzi)5. odkládání vybudování veřejné kanalizace vintegrovaných částech města a obciChotěbuzShrnutí tématuÚzemí je vlivem velkých průmyslových podniků, těžbou černého uhlí, dopravy a koncentrace obyvatel vokolí měst v ostravské aglomeraci vystaveno značnému množství škodlivin. Jde především o znečištěníovzduší, vody a hluku. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitouovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg)83

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2a benzo(a)pyren. Jakost povrchových vod se v zájmovém území sleduje pouze na dvou tocích. Zatímco sekvalita vody ve vodním toku Olše mírně zlepšuje, u vodního toku Ropičanka došlo od roku 2010 kezhoršení jakosti vody. Nejlepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a v jejichžokolí se nachází pouze malé množství zástavby. Celková produkce odpadů v delším časovém horizontu senezvyšuje, ale ani neklesá. V území se nacházejí 3 staré ekologické zátěže, které čekají na asanaci. Snárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy podél hlavníchkomunikačních tahů. SO ORP Český Těšín se nachází v naději dožití, v rámci demografických aspektů,zhruba v polovině všech obcí s rozšířenou působností (121 pozice z 206 ORP). V rámciMoravskoslezského kraje klesl SO ORP Český Těšín z první pozice na pátou, oproti minulémusledovanému období.Příležitostí v oblasti zlepšování kvality ovzduší v řešeném území jsou jak krajský program ke snižováníemisí tak i městský program snižování emisí, spolu s důslednou kontrolou spalování v lokálníchtopeništích. Mezi příležitosti v oblasti čistoty vod lze zařadit vybudování objektů čištění odpadních vod vmenších sídlech, které je dosud nemají.Hrozbou pro kvalitu ovzduší je stálý nárůst dopravy se všemi negativními dopady na kvalitu životníhoprostředí. V oblasti čistoty vod je hrozbou zahušťování zástavby v lokalitách, které nejsou napojeny naveřejnou kanalizaci. V oblasti odpadového hospodářství jsou obě obce zapojeny v systému sběruzákladních druhů separovaného odpadů, avšak stále převažuje skládkování netříděného komunálníhoodpadu nad jeho ekonomickým využíváním. V území se nacházejí 3 neřešené staré ekologické zátěže.B1.4 Ochrana přírody a krajinySWOT analýza ochrany přírody a krajiny.Údaje vstupující do analýzy1) Biogeografické členění České republiky, M. Culek, 1996, 20052) Přehled zvláště chráněných území dle Ústředního seznamu ochrany přírody3) Registrované významné krajinné prvky a seznam památných stromů dle MěÚ Český Těšín, odboruVaŽP a dle Ústředního seznamu ochrany přírody4) Regionální územní systém ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje5) Územní systém ekologické stability dle územně plánovací dokumentace obcí6) Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr.Jaroslav Kotík, 20097) Koeficient ekologické stability krajiny dle ČSÚ a vlastní výpočtySilné stránky (S)1. koncentrace přírodně cenných plochs různou legislativní ochranou v blízkémokolí obcí2. velké plochy trvale travních porostůs rozptýlenou krajinnou zeleníSlabé stránky (W)1. podprůměrná plocha lesních ekosystémů2. málo fragmentovaná zemědělská krajinave východní části územíPříležitosti (O)1. vyhledávání a zvýšená legislativní ochranadalších přírodně cenných ploch2. promítnutí nové koncepce ÚSES apreventivní ochrany krajinného rázu doúzemního plánu Chotěbuzi3. výsadba nefunkčních prvků ÚSES4. oživení intenzivně zemědělskýchvyužívaných partií krajiny liniovými čisolitérními výsadbami dřevin5. využití vymezených ploch lesa pro daný účelHrozby / Rizika (T)1. nárůst sídel, zvětšování zastavitelného územído zachovaných částí harmonické krajiny(např. údolních niv)2. vodní cesta Váh-Odra84

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Shrnutí tématuORP Český Těšín náleží dle hodnoty KES k území intenzívně využívanému, nicméně část řešeného území(zejména jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsoutechnické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Podíl ploch zvláštěchráněných území v ORP Český Těšín je, vzhledem k celorepublikovému průměru, značně podprůměrný.Hrozbu představuje zejména neustálý značný tlak na zábor nezastavěných i nezastavitelných ploch(zemědělské, lesní půdy a zbytků přírodně hodnotných území) pro potřeby dopravních, průmyslovýchstaveb a zařízení pro občanskou vybavenost a bydlení.B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesaSWOT analýza zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa.Údaje vstupující do analýzy1) Půdní typy a půdní druhy, třídy ochrany půd, klasifikace BPEJ dle Výzkumného ústavu meliorací aochrany půdy Brno v.v.i.2) Investice do půdy dle Zemědělské vodohospodářské správy Brno3) Rozptýlená krajinná zeleň – vlastní průzkumy a výpočty4) Kategorie lesů dle Krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství5) Údaje Českého statistického úřadu o lesnatosti, výměře zemědělské a orné půdy6) Znalost území z vlastních průzkumůSilné stránky (S)1. značná část zemědělské půdy je kvalitní(II. třída ochrany)2. velké plochy meliorované půdy(zhodnocení půdy investicemi)Slabé stránky (W)1. malé procento zalesnění (16,48%)2. zemědělství nemá výraznou specializaci –malá přidaná hodnotaPříležitosti (O)1. podpora pastevectví2. využít málo produktivní půdy v blízkostisídel pro zástavbu3. zalesnit málo úrodné půdy ve volné krajině –zvýšit lesnatost územíHrozby / Rizika (T)1. degradace dlouhodobě neobhospodařovanýchpůd2. neustálý tlak na rozšiřování zastavěnéhoúzemí a přidávání nových zastavitelnýchploch do volné krajinyShrnutí tématuÚzemí je příznivé pro zemědělskou výrobu a bylo také tímto způsobem v minulosti intenzívně využíváno.Zastavěná území se stále rozšiřují na úkor zemědělské půdy, většinou kvalitní orné. Během posledních 15roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha opřeměnu v zastavitelné pozemky). S rozšiřováním zástavby souvisí také infrastruktura a doprava. Tovyvolává další nároky na zábory půdy.Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné, část lesních pozemků je chráněna jako lesy zvláštníhourčení. Významným prvkem v území je rozptýlená krajinná zeleň, která plní funkci jak krajinotvornou apůdoochrannou tak i čistě ekologicko-stabilizační vzhledem k podprůměrné lesnatosti.Značný význam zde má vybudování a propojení funkční sítě prvků ÚSES (územního systému ekologickéstability). Příležitostí, jak v území současný stav zemědělské a lesní půdy udržet a nezhoršovat, jsoutechnická opatření komplexních pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES. Hrozbou pro území je zhlediska ZPF a PUPFL vysoký urbanizační tlak a extrémní projevy počasí, v poslední době stále častější.85

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2B2 SPOLEČNOSTKapitola zahrnuje rozbory civilizačních faktorů správního území v tematických okruzích stanovenýchVyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobuevidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata:- Veřejná dopravní a technická infrastruktura- Sociodemografické podmínky- Bydlení- Rekreace- Hospodářské podmínkyB2.1 Veřejná dopravní a technická infrastrukturaPřehled dopravní a technické infrastruktury je uveden v kapitolách A2.2.6, A4.3.4, A4.3.5, A5.1 a A5.2.Zakreslena je ve výkrese limitů.SWOT analýzy veřejné dopravní a technické infrastruktury.Údaje vstupující do analýzy1) Údaje od poskytovatelů, správců dopravní a technické infrastruktury2) Údaje ČSÚ, vybavenost obcí4) Znalost území z vlastních průzkumůDOPRAVAVNÍ INFRASTRUKTURASilné stránky (S)1. výhodná poloha na dopravní křižovatceevropských silničních tahů E 75 a E 462s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodnídopravy ve směru na Slovensko a Polsko2. dokončený západní silniční obchvat města vtrasách silnic I/11 a I/ 483. rozvinutá síť městské a příměstskéautobusové dopravy4. přímá návaznost na dálniční síť ČR5. rozvinutá síť celostátních a regionálníchželezničních tratí včetně vazby na polskéúzemí6. zavedení integrovaného dopravního systémuse zapojením modernizované železničnídopravy7. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistickédopravy s rekreační funkcí v údolní nivěřeky Olše a ve vazbě na okolní rekreačnízóny, Archeopark a okolí zámku (brána ahláska)8. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistickédopravy s dopravní funkcí v rámci obouspojovaných měst Český Těšín – Ciezsyn9. vybudování Sportmostu pro pěší, cyklisty ain-line bruslaře do Polska – vytvořeníokruhu s mostem SvobodyPříležitosti (O)1. společné řešení problematiky ve spoluprácis hornoslezskou aglomerací v sousednímPolsku2. plánovaná modernizace a elektrizaceželezniční tratě z Frýdku-Místku, obsluhujícíprůmyslovou zónu v Nošovicích, včetnědoplnění spojky v prostoru Ropice pro přímévedení vlaků ve směru na Žilinu3. budování logistických center podporujícíchkombinovanou dopravu, koordinovanýpostup při řešení těžké automobilové dopravys Polskem4. průplavní spojení Odra -Váh5. umožnění dostavby chybějící poloviny mostuna silnici I/48 v hraničním úseku po uvolněníploch hraničního přechodu6. přesun autobusového nádraží jižním směrems těsnou vazbou na jižní podchod podželezniční tratí7. řešení nárůstu potřeby počtu parkovacíchmíst výstavbou parkovacích domů8. modernizace 3. železničního koridoru azkvalitnění osobní i nákladní dopravy,možnost využití kontejnerové dopravy9. dostavba a zkvalitnění vedenícykloturistických tras pro rozvoj turistickéhoruchu, z důrazem na dálkové trasy86

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 210. výstavba sítě cyklistických tras pro dennídojížďku v intravilánech měst a návaznémspádovém území11. vybudování lávky pro pěší mezi mostyDružby a Svobody12. vybudování cyklistických pruhů podélhlavních komunikací v centru města av návaznosti na přilehlá sídliště13. vybudování cyklistické stezky doarcheoparku v Podoboře16. rozšíření možnosti parkování okolokulturního domu17. prodloužení komunikace K Rybníkům naul.Chotěbuzská s napojením v lokalitě zahřbitovem18. vybudování zázemí pro cyklisty nacyklistických trasách19. dořešení majetkoprávních vztahů bránícíchvybudování chodníku podél ul. ChotěbuzskáSlabé stránky (W)1. nevyhovující stav páteřní silnice I/11 vesměrech na Havířov, problematickétrasování její sledované přeložky přesAlbrechtice2. nedostačující uliční propojení obou částídosud rozděleného města Český Těšín –Ciezsyn3. absence logistických center pro využitíkombinované přepravy a překladiště zboží4. nevyhovující řešení MÚK silnic I/48 a I/67s kolizní křižovatkou na tahu R485. nevyhovující směrové a výškové parametrystávající silnice I/11 na východním výjezduze Stanislavic6. morální a technická zastaralost železničníchtratí (spodek, přejezdy, zabezpečení,rychlost)7. stávající síť cyklistických tras využívá vpřevážné míře stávající komunikace8. nedostatečná koordinace rozvoje cyklistickédopravy se záměry na Polském území9. nevyhovující průjezd silnice I/67 Chotěbuzía Loukami10. chybějící chodník podél ul. Chotěbuzská veZpupné LhotěHrozby / Rizika (T)1. zpožďování modernizace a dostavby páteřníkomunikační sítě ve směrech na Havířov aČadcu v důsledku omezených investičníchprostředků2. nereálnost propojení městského polokruhuSlovenská – Sokolovská – Slezská na uliciKarvinskou v parametrech sběrnékomunikace3. nedostatečná koordinace záměrůsamostatných plánů rozvoje Českého Těšínaa Ciezsyna při očekávaném srůstání obouměst4. nárůst individuální dopravy mezi ČeskýmTěšínem a Ciezsynem vlivem malé nabídkyhromadné dopravy5. nedostatek parkovacích míst v centru města ana sídlištích6. zpožďování vybudování cyklistické stezky doarcheoparku v Podoboře v návaznosti nazpožďování modernizace III. železničníhokoridoru v důsledku omezených investičníchprostředků (vybudování cyklostezky započneaž po provedení modeznizace trati ČeskýTěšín – Dětmarovice)7. zvyšováním hustoty osídlení dojde k nárůstuintenzity dopravy na průtahu obcí –komunikaci III/468687

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURASilné stránky (S)1. vysoký stupeň plynofikace obcí2. velké plošné zabezpečení území technickouinfrastrukturou (vodovodem, el. energií,plynovodem)3. relativně vysoké procento obyvatelpřipojených na vodovod4. snadná dostupnost na distribučníelektrizační síť 110kV5. nenachází se zde žádný významný zdrojspalující fosilní paliva ani jinak významněznečišťující ovzduší6. vybudovaná kanalizační síť v centrální částiměsta Českého Těšína napojená na centrálníČOV7. napojení na Ostravský oblastní vodovod8. realizace rozšíření kanalizační sítě ČeskéhoTěšína dle projektu „Revitalizace povodíOlše“Slabé stránky (W)1. nedostatek kapacit el. energie pro dalšírozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín2. chybějící kanalizační síť v obci Chotěbuz3. chybějící kanalizační síť téměř ve všechjádrech oddělených sídel města ČeskéhoTěšína a v celém navazujícím územís rozptýlenou zástavbou a z toho vyplývajícípotřeba velkých investic do rozšířeníkanalizační sítě4. omezená možnost rozšíření kapacity ČOV5. nízký podíl soustav CZT na dodávkách tepla6. nedostatečná připravenost stěžejních lokalitpro obytnou zástavbu v Českém Těšíně zhlediska zajištění technické infrastrukturyPříležitosti (O)1. zabezpečení dostatečné kapacity el. energie –záměr na umístění rozvodny 110/22kVv Českém Těšíně2. snižování emisí spalovacích zdrojů – záměrna horkovod z Třince na sídliště Svibice3. pokračující výstavba kanalizace a místníchčistíren odpadních vod v integrovanýchčástech města a obci ChotěbuzHrozby / Rizika (T)1. uvažovaná nebo již navržená soustředěnávýstavba v okrajových částech území ORPČeský Těšín bude znamenat potřebuvybudování menších lokálních ČOV, cožbude znamenat zvýšení nákladů na provozkanalizační sítě2. v případě výrazného nárůstu ceny plynu,návrat ke spalování tuhých paliv, zejména ulokálních zdrojů, nezájem o další plynofikacinových sídel3. ohrožení kanalizačních systémů (ČOV) přikrizových situacích (povodně) v ČeskémTěšíně4. koridor pro uvažované venkovní vedení110kV k rozvodně je v kolizi s obytnouzástavbou a prvky ÚSESShrnutí tématuSprávní území ORP Český Těšín se nachází na severo-jižním evropském VI. multimodálním koridoru –větev B, má rozvinutou dopravní infrastrukturu umožňující spojení s okolními regiony, s ostatními částmiČR i do zahraničí. Územím prochází tranzitní železniční koridor a je zde síť silnic I. až III.třídy. Silničnísíť v Českém Těšíně a v okolí je přetížena, ve městě je nedostatek parkovacích a odstavných ploch.Hromadná doprava v ORP Český Těšín je součástí integrovaného dopravního systémuMoravskoslezského kraje ODIS, její četnost je v pracovních dnech i mimo ně dobrá.Osobní železniční doprava je, vzhledem k existenci tranzitního koridoru, velmi dobrá, zvláště ve směrechna Prahu a na Slovensko. Poměrně dobré železniční spojení je také směrem na Frýdek - Místek.Urbanizované území vyžaduje výrazné doplnění a důslednější segregaci systému cyklostezek od silničníchkoridorů. Vodní a letecká doprava není v řešeném území zastoupena.88

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Technická infrastruktura v území je na velmi dobré úrovní, zásobování vodou a energiemi je spolehlivé anemá zásadní problémy. Jak město Český Těšín tak i obec Chotěbuz jsou napojeny na elektrickou síť,plynovodní síť, veřejný vodovod a centrum města Český Těšín je napojeno na centrální ČOV. V loňskémroce byla uvedena do provozu lokální ČOV na Běrnotí, která spolu s lokální ČOV U Kapleodkanalizovává lokalitu Horního Žukova. Obec Chotěbuz řeší problém čištění odpadních vod, vzhledemk charakteru obce, poskytováním dotací na vybudování domovních ČOV.Všechny obce jsou napojeny na sdělovací vedení a mají signál mobilních operátorů. Velká obytná sídlištějsou napojena na rozvod tepla z plynových kotelen. Na celém území funguje svoz komunálního odpadu ajsou rozmísťovány kontejnery pro objemný odpad. Dále existují trvalá stanoviště kontejnerů na tříděníplastů, papíru a skla.Celkově lze konstatovat, že technická infrastruktura je na dobré úrovni a nemá v současné době zásadnífunkční problémy. Dopravní infrastruktura však, v oblasti její kapacity a negativních vlivů na životníprostředí, určitý problém představuje, zejména při kontaktu s urbanizovaným územím.B2.2 Sociodemografické podmínkySWOT analýza sociodemografických podmínek.Údaje vstupující do analýzy1) Údaje ČSÚ, demografické údaje2) Znalost území z vlastních průzkumů, vlastní grafy3) Malý lexikon obcí 20094) Strategický plán města Český Těšín5) Komunitní plán sociálních služeb města Český TěšínSilné stránky (S)1. příznivý vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi apříměstských částech Českého Těšína(mimo vlastní město)2. značná soudržnost obyvatel, historická akulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmováa sportovní činnost v celém řešeném území3. relativně příznivá věková struktura obyvateljako celku (ve srovnání s jinými SO ORP)4. regenerace řady významných veřejnýchprostranství v centru města i v přilehlýchsídlištích5. úspěšné projekty ve spolupráci s městemCieszyn (Zahrada dvou břehů) s cílemposílení atraktivity a kvality bydlení6. v průměru velmi dobrá vybavenost školami,sociálním a zdravotnickým zařízením ipoštou, způsobená hlavně urbanizací SOORP7. snadná dopravní dostupnost k zařízenímobčanské vybavenosti na většině území SOORPSlabé stránky (W)1. nepříznivý populační vývoj ve městěČeském Těšíně (části Český Těšín),promítající se do poklesu počtu obyvatel anepříznivých změn věkové strukturyPříležitosti (O)1. pokračování v regeneraci sídel s cílemposílení jejich atraktivity pro kvalitní bydlení2. zlepšování migračního pohybu obyvatel –využití migračního potenciálu zejména zeSlovenska a Polska3. rozvoj podnikání – další zlepšovánípodmínek zaměstnanosti a tím stabilizaceobyvatelstva4. dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel5. dobrá základní občanská vybavenostumožňuje stěhování do venkovskéhoprostoru.6. možné využití naddimenzovaných objektůvybavenosti (např. škol) pro jiné účely(vysokého školství)Hrozby / Rizika (T)1. celkové stárnutí populace a tím i další úbytekobyvatelstva2. pokračující dlouhodobý pokles počtuobyvatel ve městě Český Těšín89

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 22. nepříznivá věková struktura obyvatel vevybraných lokalitách města Český Těšín -části Horní Žukov, Mosty a zejména obecChotěbuz3. specifika v národnostní struktuře obyvatels výraznými územními rozdíly v rámci SOORP (vyšší podíl obyvatel polské národnostiv tradiční vesnické zástavbě, vyššízastoupení obyvatel slovenské národnosti nasídlištích)4. deformace sídelní struktury rozptýlenouzástavbou s nízkou efektivností z hlediskaurbanistické ekonomie zástavby5. potřeba posílení rekreačních a volnočasových aktivit6. chybějící jesle3. dlouhodobá stagnace úrovně vzdělanosti,pokles sociální soudržnosti zejména nasídlištích (Svibice), zaostávání v sociálněekonomickém vývoji za jinými regiony4. negativní dopady zhoršených podmínekhygieny životního prostředí na jeho sídelnístrukturu, atraktivitu bydlení (doprava,průmysl)5. zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby asním spojený proces „urban sprawl“vyvolávající nadměrné náklady nainfrastrukturu a zhoršování podmínekpřírodního prostředí, krajinného rázu asegregace skupiny obyvatel6. rušení škol v důsledku klesajícího počtudětské populace je hrozbou předevšímv částech SO ORP sníženou úrovní dopravnídostupnosti.7. omezování provozu zdravotnických zařízeníje hrozbou zejména v částech SO ORP sesníženou úrovní dopravní dostupnosti.8. nepříznivé důsledky lokalizace nadměrnýchobchodních kapacit na obchodní vybavenostve městě, zejména v menších sídlech, jejízánikShrnutí tématuVe správním obvodu ORP Český Těšín žije na území o rozloze 44,4 km 2 26 377 obyvatel převážně veměstě Český Těšín (přes 80 %). Pětina obyvatel žije v menších venkovských integrovaných sídlech neboobci Chotěbuz na území s relativně nízkou hustotu zalidnění.Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsobenvlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých asociálně „úspěšných“ rodin z města. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přeskolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu(po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Obec Chotěbuz naopak vykazuje dlouhodobý mírný růstpočtu obyvatel.V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec,Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Na stabilitěosídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionus poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně nasoudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd por.1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémys transformací průmyslových a jiných podniků v regionu.SO ORP Český Těšín je obvodem s poměrně příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezskémkraji. Stárnutí obyvatel, zejména města Českého Těšína po r.2001 bylo mírnější, zřejmě i v důsledkupříznivého výchozího stavu v r.2001.Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšíhorozvoje. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustotazalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistujeodlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanskévybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou.90

B2.3 BydleníSWOT analýza bydlení.Údaje vstupující do analýzy1) Údaje ČSÚ, bydlení2) Znalost území z vlastních průzkumůSilné stránky (S)1. relativně mladý bytový fonds nadprůměrnou vybaveností2. tradiční stabilizované bydlení v rodinnýchdomech3. velký zájem o bytovou výstavbuv Chotěbuzi4. úspěšná regenerace domů v panelovýchsídlištích a jejich okolí5. nízká intenzita odpadu bytů po r.1990 až dosoučasnosti6. sesuvná ani poddolovaná územínepředstavují hrozbu pro další rozvoj obcí7. nízký stupeň radonového rizikaSlabé stránky (W)Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Příležitosti (O)Aktualizace č. 21. zásadní posílení atraktivity bydlení celéhoregionu v návaznosti na jeho ekonomickýrozvoj, doplnění vybavenosti (rozvojrekreace, posilování vyššího školství)2. posílení nabídky připravených ploch probydlení, využití a urbanistické zefektivněnírozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavbyv návaznosti na stávající souvislou zástavbuoddělených sídel3. plánované navýšení levobřežní hráze proochranu centra Č. Těšína před povodní Q 1004. úpravy toku Rakovec a navýšení levobřežníhráze toku Ropičanka jako ochrana lokalitypodél ul. Nová Tovární před povodní Q 100Hrozby / Rizika (T)1. značný podíl bytů v bytových domech azejména panelových domů v Českém Těšíně2. sociálně ekonomické problémy spojenés fungováním části sídlišť, zejména sídlištěSvibice3. nízká intenzita bytové výstavby téměř vcelém kraji, zejména v Ostravě, celémokrese Karviná a ve SO ORP Český Těšínjako celku4. značný podíl rozptýlené slezské zástavby atlak na pokračování v rozptýlené zástavběbez jasné koncepce1. zanedbání údržby bytového fondu, zejménaobytných panelových domů2. degradace obytného prostoru sídlišť a sociálnísegregace v bydlení3. stagnace, pokles v kvalitě bytového fondu aobytného prostředí v městské zástavbě vČeském Těšíně4. dlouhodobé působení nízké intenzityvýstavby nových bytů (další pokles trvalebydlících obyvatel)5. centrum Českého Těšína (vč. kolejištěnavazujícího na hlaví nádraží Českých drah)není chráněné před záplavami úrovně Q 100Shrnutí tématuBydlení ve správním území je na dobré úrovni a odpovídá současným požadavkům. Stejně tak technickévybavení. Přes 90% obyvatel je napojeno na vodovod, plyn a má splachovací záchod, koupelnu a ústřednínebo etážové topení. Na kanalizaci je napojeno zhruba 87% obyvatel.Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý.Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémyspojené s kvalitou domovního fondu. Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letechve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobnějak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR. Nízkouintenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obecChotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměrynové bytové výstavby.91

B2.4 Rekreace a cestovní ruchSWOT analýza rekreace a cestovního ruchu.Údaje vstupující do analýzy1) Strategický plán města Český Těšín2) ČSÚ, ubytovací kapacity a jejich využití3) Znalost území z vlastních průzkumůÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Silné stránky (S)Příležitosti (O)1. poměrně rozsáhlé parkové plochy ve městě,centrum města Český Těšín s vazbami napolský Cieszyn, a Archeopark v Chotěbuziotevřený pro veřejnost2. kvalitní širší rekreační zázemí SO ORPv Beskydech3. umělé i přirozené vodní plochy (nádržHrabinka)4. pořádaní řady kulturních akcí - Mezinárodnídivadelní festival „Bez hranic“;Mezinárodní taneční soutěž; Těšínskýjazzový festival; Mezinárodní dekádavarhan, komorní hudby a sborového zpěvu;Kino na hranici; Zlatý klas; Svátek tří bratříatd.Slabé stránky (W)1. nepříznivá percepce (vnímání) města aregionu z hlediska cestovního ruchu2. problémy s obnovou zámku v Chotěbuzi3. nedostatečné využívání stávajících vodníchploch (Hrabinka)4. chybějící cykloturistické trasy1. využití možností rozvoje rekreace v celémřešeném území2. rozvoj cykloturistiky – propojení Karviná-Beskydy přes řešené území s napojením –archeopark a zámek v Chotěbuzi, centrumTěšína3. citlivé využití prostorů podél vodních toků vevztahu k ochraně přírody a krajiny (smožnosti rekreačního využití)4. zlepšení kvality povrchových vod, zvýšenívyužitelnosti k rekreačním účelům(Hrabinka)5. agroturistika a jezdectví – zejména v obciChotěbuz, rozvoj hipostezek6. prohlášení centra města Český Těšínpamátkovou zónouHrozby / Rizika (T)1. zánik omezených rekreačních předpokladůúzemí v důsledku ekonomického rozvojeShrnutí tématuHlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje v SO ORP Český Těšín samotné městoČeský Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna sezámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílenírekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpokladyúzemí (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. V současné době sepřipravuje prohlášení centra města Český Těšín za památkovou zónu. Předpokládaný termín vyhlášení jezáří 2012. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areálapod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP ČeskýTěšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi(Těrlicko, Žermanice). Počet míst k ubytování je ve vazbě na stávající návštěvnost SO ORP Český Těšín vprůměru dostačující, i v době konání významnějších akcí.K místní formě rekreace patří také zahrádkářské a chatové oblasti. Nachází se hlavně v okolí ČeskéhoTěšína.92

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Významnou příležitostí z hlediska turistického ruchu, je především kvalitní dopravní propojení tohotoúzemí cyklostezkami s ohledem na blízkost Moravskoslezských Beskyd, přehradních nádrží Žermanice,Těrlicko a také propojení se sítí cyklostezek v Polsku. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistickétrasy Beskydsko-karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozíbod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. V poslední době zaznamenalo značný rozvoj provozováníjezdectví, zejména v obci Chotěbuz, bohužel nejsou v zájmovém území evidovány žádné značenéhipostezky. Další velkou příležitostí v každodenní rekreaci obyvatel je zpřístupnění volné krajiny a využitíokolí vodních toků procházejících sídly a okolí vodní nádrže Hrabinka.B2.5 Hospodářské podmínkySWOT analýza hospodářských podmínek.Údaje vstupující do analýzy1) Údaje ČSÚ, Ministerstva práce a sociálních věcí a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje(ekonomická aktivita, nezaměstnanost, vyjížďka za prací, ekon. struktura, mzdy)2) Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Český Těšín (z vlastních zjištění a ze Strategickéhoplánu rozvoje města)3) Znalost území z vlastních průzkumůSilné stránky (S)1. geografická poloha SO ORP Český Těšín vrozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezítří států, intenzivní česko-polsko-slovenskévztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina)2. územní stabilizace, úspěšné fungováníprůmyslové zóny v Českém Těšíně3. průmyslové a podnikatelské tradice ve městěČeský Těšín (polygrafického průmyslu)Slabé stránky (W)1. velmi vysoká míra nezaměstnanosti (vesrovnání s ČR i ostatními okresy MSKkraje) – související s dalšími slabýmistránkami (strukturální deformace,vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysokýpodíl sociálně nekooperativních obyvatel veměstě, nízká podnikatelská aktivita)2. omezené volné plochy pro podnikánív Českém Těšíně3. přetrvávající záporné saldo pohybu za pracíu města Český Těšín, neobvyklé u městpodobné velikosti4. podprůměrné mzdy ve srovnání s ČRPříležitosti (O)1. další přiměřený rozvoj průmyslových zón,zejména „brownfieldů“, vymezenístrategických výhledových ploch propodnikání, s minimálními negativnímidopady na životní prostředí2. další posilování širších, mezinárodníchhospodářských vazeb s přirozenýmikomparativními výhodami pro podnikání,zlepšování dopravní infrastruktury v regionuHrozby / Rizika (T)1. odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovníchsil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČRa vyplývající z rozdílů a minulých deformacíproti jiným regionům ČR a zahraničí av důsledku podprůměrných mezd2. problém regionální diferenciace příjmůspojený s hospodářskou strukturou (relativněnízká podnikatelská aktivita, vysokánezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen)3. dopady útlumu a restrukturalizace těžkéhoprůmyslu versus omezené možnosti rozvojehigh-tech odvětví (bariéra relativně nízkévzdělanosti, nabídky vhodných ploch)Shrnutí tématuHospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominujepolygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenous růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudovanéprůmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Na rozdíl od většiny měst podobné93

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2velikosti, do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí. Hlavním centremvyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec.Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká,ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenoupůsobností v rámci okresu Karviná měla v měsíci prosinci 2011 ORP Český Těšín nejnižší mírunezaměstnanosti (11 %). Mzdy jsou ve srovnání s ČR výrazně podprůměrné.B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH SWOT ANALÝZB3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT)V kapitolách B1 a B2 jsou vypracovány analýzy SWOT v deseti tématech podle § 4, odst.1 vyhl.500/2006 Sb. Pro závěrečné výroky analýz jednotlivých pilířů byla stanovena tato následující kritéria.(Zdroj: prof. Ing. K. Maier, ČVUT Praha)Vyhodnocení současného stavu v rámci jednotlivých pilířů- velmi dobrý- průměrný- slabý- rozporný = nevyvážený – některé prvky jsou hodnoceny jako velmi dobré, jiné slabéVyhodnocení trendů v rámci jednotlivých pilířů- pozitivní – položky v kategorii příležitosti jsou významnější a převažují nad hrozbami- setrvalý – příležitosti ani hrozby nejsou podstatné či významné- negativní – položky v kategorii hrozeb jsou významnější a převažují nad příležitostmi- rozporný - hrozby a příležitosti jsou zhruba stejně významné a nelze jednoznačně říci, zdapřevažují příležitosti nebo hrozbyPro výše uvedené hodnocení neexistuje žádná sada standardních indikátorů. Hodnocení tematickýchSWOT analýz a následně také vyváženosti územních podmínek bylo provedeno především s ohledem nasouvislosti širších vztahů v území odborným úsudkem pořizovatele, který se opíral o data poskytnutáposkytovateli, statistické zdroje a výsledky terénních průzkumů území. Účelem hodnocení a interpretacezjištěných údajů bylo především formulování problémů k řešení územně plánovací dokumentací, kterévyvolávají potřebu změny využití a uspořádání území. Jejich vyjádření je obsahem následující části „C –Problémy k řešení“.B3.1.1 Enviromentální pilířSWOT analýza podmínek pro příznivé životní prostředíSilné stránky (S)1. ložisko černého uhlí a ložisko zemníhoplynu, přebudované na podzemní zásobníkplynu2. zachovaná původní koryta vodotečí a čistotavody na horních tocích3. velké plochy trvale travních porostů srozptýlenou krajinnou zelení4. značná část zemědělské půdy je kvalitní (II.třída ochrany), velké plochy meliorovanépůdyPříležitosti (O)1. rozšíření těžby černého uhlí a dalšírozšiřování využití podzemního zásobníkuplynu v rozsahu výhradních bilancovanýchložisek nerostných surovin2. revitalizace údolí potoků a výstavbakanalizace a ČOV v obci Chotěbuz aintegrovaných částech města Český Těšín(Stanislavice, Koňákov, Dolní Žukov aMistřovice)3. zlepšení kvality ovzduší v sídlech lze docílitvytěsněním spalovaní tuhých paliv v malýchzdrojích a opatřeními v dopravě4. výsadba nefunkčních prvků ÚSES a zvýšenílesnatosti zalesněním málo úrodné půdy vevolné krajině94

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Slabé stránky (W)1. absence dostatečných zdrojů pitné vodypřímo v území a nevyhovující čistotavodních toků ovlivněná předevšímvypouštěním odpadních vod, splachy živin zpolí a snížená samočisticí schopnostregulovaných vodotečí2. plošné překračování imisních limitů proPM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren vcelém řešeném území3. překračování limitů pro hluk z dopravy vokolí významnějších komunikací a podélželeznice4. podprůměrná plocha lesních ekosystémů5. zemědělství nemá výraznou specializaci -malá přidaná hodnotaHrozby / Rizika (T)1. vysoká zátěž území těžbou a úpravou černéhouhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště2. pokračování znečišťování vodních tokůodpadními vodami3. vodní cesta Váh - Odra4. realizovaná opatření nebudou dostatečná prosnížení znečištění ovzduší pod úroveň limitů5. realizovaná opatření nebudou dostatečná prosnížení hlukové zátěže pod úroveň limitů6. pokračování nežádoucího procesusuburbanizace, estetické devastace krajinnéhorázu; toto nerespektování principůudržitelnosti rozvoje území vede k dalšídegradaci volné krajiny a jejich biologickýchsložek a snížení ekologické stability krajiny7. stálý tlak na zábory kvalitní zemědělsképůdy, lesní půdy a volné krajinyShrnutíORP Český Těšín náleží dle průměrné hodnoty koeficientu ekologické stability (KES), k území intenzívněvyužívanému. Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danoupředevším relativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí předevšímsystémy hřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami adrobnými lesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovanýchploch. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velképlochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území,přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelkuvyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodnímistrukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy dozachovalých částí harmonické krajiny.K tomu, aby se stala krajina tohoto území plně vyhovujícím životním prostředím, vyžaduje jednakdůslednou ochranu zbytků území s vyšší přírodní hodnotou a jednak rekonstrukci záměrnýmurbanistickým, krajinotvorným zásahem. Za nejúčinnější se jeví vytvoření kvalitní sítě ÚSES – ochrana adotváření stávajících prvků a především tvorba nových, návrhových prvků. Vytvořením sítě ÚSES naodpovídající úrovni dojde k zvýšení ekologické stability krajiny a hodnoty krajinného rázu a tím k posíleníudržitelného rozvoje území. Dalším vhodným opatřením v zájmovém území je zvýšení lesnatosti formouzalesnění málo úrodné půdy ve volné krajině. Krajina se stane prostupnou, obyvatelnou a využitelnou prokrátkodobou rekreaci obyvatel. Stejné cíle je nutno mít na zřeteli při územně plánovací činnosti a připrojektování nové výstavby. Nové rozvojové plochy musí být začleněny do okolní krajiny, s důrazem nařešení hranice zastavitelného a nezastavitelného území.Závěrečný výrokEnviromentální pilíř je hodnocen jako průměrný (vzhledem k plošnému překračování imisních limitů proPM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren, se zdroji mimo ORP Český Těšín), trend je rozporný(vzhledem ke stále větším tlakům na zábory zemědělské půdy a volné krajiny, k emisní a hlukové zátěživlivem dopravy a průmyslové výroby mimo řešené území apod., ve srovnání se vcelku vyváženoukrajinou v západní a severní části řešeného území, velkých ploch trvale travních porostů, doplněnýchrozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území).95

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2B3.1.2 Sociální pilířSWOT analýza podmínek pro sociální soudržnost obyvatelSilné stránky (S)1. rozvinutá dopravní a technická infrastruktura2. značná soudržnost obyvatel, historická akulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmováa sportovní činnost v celém řešeném území3. stabilní sídelní struktura s příznivýmvývojem počtu obyvatel v Chotěbuzi apříměstských částech Českého Těšína,úspěšná regenerace domů v panelovýchsídlištích a jejich okolí4. kvalitní širší rekreační zázemí SO ORP vBeskydechSlabé stránky (W)1. suburbanizace spojená s nedostatečnouveřejnou infrastrukturou, nepřinášejícívhodné podmínky pro sociální soudržnostobyvatel a s nízkou efektivností z hlediskaurbanistické ekonomie zástavby2. obecný trend rozpínání sídel s důsledkynegativního vývoje jejich urbanistickéstruktury, oslabování jádra a znehodnocenívolné krajiny obklopující urbanizovaná sídla3. nízké využití území vhodných prokaždodenní rekreaci obyvatel a pro cestovníruch, nepříznivé vnímání města a regionu zhlediska cestovního ruchuPříležitosti (O)1. zvýšení prostupnosti krajiny a jejího vybavenípro pěší a cyklisty v širších souvislostechúzemí ORP i v nadregionálních vztazích2. pokračování v regeneraci sídel s cílemposílení jejich atraktivity pro kvalitní bydlení,rozvoj podnikání3. posílení nabídky připravených ploch probydlení, využití a urbanistické zefektivněnírozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavbyv návaznosti na stávající souvislou zástavbuoddělených sídel4. vznik nových rekreačních oblastí vpříměstské zóně a u vodních toků a ploch,plné využití dochovaných kulturních památeka historických souborů (např. prohlášenímcentra města Český Těšín památkovouzónou), posílení tradičních forem rekreace(cyklistiky, jezdectví)Hrozby / Rizika (T)1. negativní dopady zhoršených podmínekhygieny životního prostředí na sídelnístrukturu, atraktivitu bydlení (doprava,průmysl)2. zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavbyvyvolávající nadměrné náklady nainfrastrukturu a zhoršování podmínekpřírodního prostředí, krajinného rázu asegregace skupiny obyvatel3. dlouhodobé působení nízké intenzityvýstavby nových bytů (další pokles trvalebydlících obyvatel)ShrnutíSilnou stránkou správního obvodu ORP Český Těšín je jeho sociální stabilita, kterou prozatím výrazněneohrožují některé nové negativně se projevující tendence spojené s růstem ekonomických aktivit a spožadavky na bydlení. Historicky vzniklá sídelní struktura poskytuje při vhodném řízení jejího vývojedobré předpoklady dalšího růstu. Hodnotné historické soubory sídel a přírodní prvky jsou dosud chráněnypřed významným narušením nebo znehodnocením. Významná je i historická a kulturní tradice pořádánířady kulturních akcí a činnost zájmových spolků. To vytváří dobré předpoklady pro identifikaci prostředí,pro jeho budoucí plné využití, mimo jiné i pro cestovní ruch.Vnitřními problémy obvodu jsou především tendence, které není možné s hlediska udržitelného rozvojeúzemí dlouhodobě akceptovat: poměrně rozsáhlý suburbanizační proces soustředěný zejména do okrajeměst a sídel s důsledky v oslabování jejich jádra, v záboru zemědělské půdy, v redukcí přírodních plochvčetně zeleně nezbytné pro rekreaci a pohyb ve volné krajině.96

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Mezi hlavní příležitosti proto patří zejména rozvíjení procesů regenerace a revitalizace, a to jakurbanizovaného území - zejména jeho jádra a brownfields, tak i krajiny s cílem zajistit vysokou komplexníkvalitu a atraktivitu prostředí pro život a vytvořit podmínky pro příznivý vývoj sociální struktury asoudržnosti obyvatel, zejména mladší a kvalifikované části populace. Pro tyto cíle a pro cestovní ruch ajeho očekávaný kulturní a ekonomický přínos je vhodné využít specifických kvalit území – kulturníchpamátek a dalších architektonických hodnot, fenoménu řek a jejich niv v sídlech i mimo ně, četnýchvodních ploch a přírodních prvků krajiny včetně rozvoje jezdectví, cyklistiky nebo agroturistiky.Tyto cíle mohou být negativně ovlivněny dopady zhoršených podmínek hygieny životního prostředí atlaky na nevhodné využití území, které přináší pouze krátkodobý ekonomický efekt, a které snižují nebozcela vylučují plné využití historicky vzniklých hodnot území. Další překotné rozpínání měst („urbansprawl“) podřízené pouze uspokojení potřeb bydlení bez vztahu k dlouhodobému organickému růstu sídela bez realizace optimální veřejné infrastruktury (včetně veřejných prostranství) nemůže dlouhodoběuspokojit rostoucí požadavky na kvalitu života a může se stát ekonomicky i sociálně limitujícím faktoremdalšího rozvoje území.Závěrečný výrokSociální pilíř je hodnocen jako dobrý (vzhledem k sociální stabilitě, historické a kulturní tradici pořádánířady kulturních akcí a činnost zájmových spolků), trend je setrvalý (vzhledem k rozsáhlýmsuburbanizačním procesům, soustředěným zejména do okrajů měst a sídel, zhoršených podmínek hygienyživotního prostředí a vzhledem k tlakům na nevhodné využití území s krátkodobým ekonomickýmefektem, které nerespektují historicky vzniklé hodnoty území je stabilita trendu dočasná).B3.1.3 Ekonomický pilířSWOT analýza podmínek pro hospodářský rozvojSilné stránky (S)1. geografická poloha SO ORP Český Těšín vrozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezí třístátů, intenzivní česko-polsko-slovenskévztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina)2. dobré dopravní napojení na ostatní regiony3. průmyslové a podnikatelské tradice ve městěČeský Těšín (polygrafický průmysl)4. rozvinutá síť veřejné hromadné dopravy5. rozvinutá technická infrastrukturaSlabé stránky (W)1. velmi vysoká míra nezaměstnanosti (vesrovnání s ČR i ostatními okresy MSK kraje)– související s dalšími slabými stránkami(strukturální deformace, vzdělanostnístruktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálněnekooperativních obyvatel ve městě, nízkápodnikatelská aktivita)Příležitosti (O)1. další přiměřený rozvoj průmyslových zón,zejména „brownfieldů“, vymezenístrategických výhledových ploch propodnikání, s minimálními negativnímidopady na životní prostředí2. budování logistických center podporujícíchkombinovanou dopravu, koordinovaný postuppři řešení těžké automobilové dopravy sPolskem3. průplavní spojení Odra - Váh4. rozvoj kvalifikovaných výrob a služeb svysokou přidanou hodnotou5. pokračující výstavba kanalizace a místníchČOV v integrovaných částech města a obciChotěbuzHrozby / Rizika (T)1. odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovníchsil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČRa vyplývající z rozdílů a minulých deformacíproti jiným regionům ČR a zahraničí a vdůsledku podprůměrných mezd2. dopady útlumu a restrukturalizace těžkéhoprůmyslu versus omezené možnosti rozvojehigh-tech odvětví (bariéra relativně nízké97

2. omezené volné plochy pro podnikání vČeském Těšíně a přetrvávající záporné saldopohybu za prací3. podprůměrné mzdy ve srovnání s ČR4. nedostatečně využité vymezené plochy propodnikání v důsledku nepřipravenéobslužnosti těchto ploch technickouinfrastrukturou v obci ChotěbuzÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012vzdělanosti, nabídky vhodných ploch)Aktualizace č. 23. budování nových skladovacích, výrobních aobchodních areálů bez širších vztahů a vazebna dopravní obsluhu území a bez využití"brownfields"4. rozvíjející se suburbanizace se všeminegativními vlivy včetně nárůstu dopravníhozatížení a jeho negativních vlivůShrnutíÚzemí ORP Český Těšín má dobré podmínky pro hospodářství, má rozvinutou dopravní a technickouinfrastrukturu, je dobře dostupné a má výhodnou polohu na dopravní křižovatce evropských silničníchtahů E 75 a E 462 s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko.Existují zde stabilní průmyslová odvětví, především polygrafický průmysl a nově i automobilový průmysl.Naproti tomu míra nezaměstnanosti v ORP Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká a s tím souvisí istrukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálně nekooperativníchobyvatel ve městě a nízká podnikatelská aktivita. Přiměřený rozvoj průmyslových zón a zejména"brownfieldů", rozvoj nových technologií a vědeckotechnického výzkumu, budování logistických centerpodporujících kombinovanou dopravu, průplavní spojení Odra - Váh a budování ČOV a kanalizacípředstavuje příležitosti pro další rozvoj území. Významnými hrozbami pro území jsou odlivy "mozků" akvalifikovaných pracovních sil ovlivněný "konkurencí" jiných oblastí ČR a podprůměrnou mzdou,dopady útlumu a restrukturalizace těžkého průmyslu, nevyužití „brownfields“ a negativní ekonomickévlivy suburbanizace.Závěrečný výrokEkonomický pilíř je hodnocen jako rozporný (vzhledem ke geografické poloze, dobrému dopravnímunapojení a rozvinuté technické infrastruktuře ve srovnání s vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkoupodnikatelskou aktivitou, vzdělanostní strukturou obyvatelstva), trend je negativní (vzhledem k odlivukvalifikovaných pracovních sil a dopady útlumu a restrukturalizace těžkého průmyslu).B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝROZVOJ ÚZEMÍB4.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek obcíAktualizace rozboru udržitelného rozvoje území ORP Český Těšín je zpracována na základě Metodickéhosdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozborudržitelného rozvoje území“, vydaného MMR v roce 2010, který předpokládá sjednocení výstupůhodnocení vyváženosti územních podmínek a určení problémů k řešení územně plánovací dokumentací vrámci České republiky.Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí a celého území ORP je obsahem tétokapitoly („B“), určení problémů je předmětem kapitoly „C“ – Problémy k řešení územně plánovacídokumentací.Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí vychází ze skutečností zjištěných přiaktualizaci podkladů (tj. z hodnocení stavu a vývoje území v kapitole „A“), z výsledků terénníchprůzkumů jednotlivých obcí, z vyhodnocení informací předaných obcemi a z výsledků deseti výšeuvedených tematických SWOT analýz. Tyto podklady byly pořizovatelem posouzeny a hodnocenyzejména z hlediska širších vztahů v území současně s ohledem na nedostatky a problémy v území, kterémohou být v procesu pořizovaní územně plánovací dokumentace řešeny. Problémy v území obcí jsoushrnuty v kapitole „C“.Hodnocení vyváženosti územních podmínek obcí bylo provedeno na základě posouzení všech tří pilířůudržitelného rozvoje území (podmínky pro příznivé životní prostředí - sociální soudržnost společenstvíobyvatel – hospodářské podmínky) se záměrem charakterizovat především dosažený stav, existujícíproblémy a předpoklady dalšího rozvoje sídla z hlediska zajištění udržitelného rozvoje správního územíhodnocené obce.98

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Cílem vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je zejména interpretace souvislostívyplývajících ze závěrů provedené analýzy a stanovení problémů jednotlivých obcí, při zohlednění vazeb,které mají dopad na okolní obce. Jedná se také o identifikaci nadmístních problémů a požadavků nakoordinaci územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí, např. při umisťování veřejnéinfrastruktury nebo při ochraně hodnot území. Výsledky hodnocení jsou upozorněním na potřebu změn vúzemí a na jejich povahu.Obce byly v soulady s výše uvedenou metodikou zařazeny do kategorií charakterizujících stavvyváženosti územních podmínek. Způsob hodnocení obcí je uveden v následující tabulce(zdroj: Metodické sdělení odboru územního plánování MMR):V následujícím přehledu je uvedeno vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí ORPs komentářem, který zařazení obce do příslušné kategorie charakterizuje.ČESKÝ TĚŠÍNKATEGORIE Z S H DOBRÝ ŠPATNÝ KARTOGRAM3c - + - S Z, H Z, HVyhodnocení URÚObec v úzkém kontaktu s okolími průmyslovými městy – jde o území atraktivní pro bydlení, s dlouholetoukulturní a historickou tradicí, s kvalitními revitalizovanými plochami zeleně, které v sobě nesou výraznýpotenciál zlepšení kvality života ve městě. Tento potenciál je avšak znehodnocen vlivem blízkostiprůmyslových a těžebních podniků, jejichž důsledkem je časté překračování imisního limitu pro prach abenzo(a)pyren.Kvalitní hospodářský rozvoj je limitován nízkou podnikatelskou aktivitou, zaviněnou vysokou mírounezaměstnaností, odlivem kvalifikovaných pracovních sil a nedostatkem volných ploch pro podnikání.CHOTĚBUZKATEGORIE Z S H DOBRÝ ŠPATNÝ KARTOGRAM3c - + - S Z, H Z, HVyhodnocení URÚRozvíjející se obec v poměrně atraktivním území, bez výraznějších pracovních příležitostí, se silnouvazbou na okolní města, zejména Český Těšín. Kvalitní životní prostředí je znehodnoceno častýmpřekračováním imisního limitu pro prach a benzo(a)pyren, vlivem blízkosti průmyslových a těžebníchpodniků.Kladný přínos pro rozvoj obce a posílení její ekonomické soběstačnosti by znamenalo naplněnístrategických výhledových ploch pro podnikání podél ulice Karvinské spolu s posílením technickéinfrastruktury v těchto lokalitách a vybudováním kanalizace a lokálních ČOV v obci.99

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORPHodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území obcí shrnuje následujícíkartogram:Jak vyplývá z výše uvedeného jak obec Chotěbuz tak i Český Těšín byly zařazeny do kategorie 3c.Obecně je nutno konstatovat jako základní problém řešeného území - narušení vyváženosti rozvoje územíSO ORP Český Těšín nepříznivým stavem hospodářského pilíře a podmínek životního prostředí.Nepříznivé hospodářské podmínky se částečně promítají i do soudržnosti obyvatel území (nepříznivédopady vysoké nezaměstnanosti a propadu úrovně příjmů do sociální situace obyvatel, zejména nasídlištích, především panelové sídliště Svibice). I přes tyto skutečnosti je však soudržnost obyvatelřešeného území možno hodnotit příznivě. Zejména se dlouhodobě projevuje tradiční postavení městaČeský Těšín ve struktuře osídlení, s jeho kulturně společenskými funkcemi, podmínkami. Nově sepříznivě projevují i záměry posílení funkce školství. Negativním jevem je značná migrace z města –v posledních letech způsobuje především úbytek mladých, vzdělaných a sociálně mobilních,kooperativních obyvatel. Hlavní příčiny migrace jsou hospodářské, částečně však i v hodnotové orientaciobyvatel v oblasti bydlení.Celkové, syntetické hodnocení životního prostředí v území je vždy složitým problémem, jeho interpretaceje omezená stupněm poznání i percepcí (vnímáním) problému. Negativní hodnocení podmínek životníhoprostředí je odvozováno zejména z neuspokojivého stavu a vývoje čistoty ovzduší, značné zátěže částiřešeného území hlukem. Problémy s čistotou vod jsou spíše srovnatelné s podobnými městy a obcemi,specifikum však vytváří rozptýlená slezská zástavba s vysokými ekonomickými nároky na řešeníproblému čištění odpadních vod. Problémem řešeného území z hlediska ochrany životního prostředí(zejména krajiny, vod) je jeho neefektivní struktura rozptýlené zástavby s tlaky na další rozšiřování tétozástavby ze strany obyvatel.100

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2U charakteristiky a hodnocení jednotlivých pilířů je nutno vnímat zásadní moment celého SO ORP ČeskýTěšín, velmi vysokou míru integrace s okolními regiony. U města Český Těšín s polským Cieszynem, uSO ORP s Ostravskou aglomerací, rekreačním zázemím Beskyd až po posilující vzdálenější vazby seSlovenskem. To do značné míry přináší možnosti a omezení dalšího vývoje, ohrožení stability území vzávislosti na těchto vazbách (přenos nezaměstnanosti, širší dopady v oblasti vývoje čistoty ovzduší,zatížení dopravou).Posílení rovnovážného rozvoje řešeného území je nutno hledat v optimalizaci jeho funkcí. Z hlediskaposílení hospodářského pilíře zejména v přiměřené a diferencované nabídce ploch pro podnikánís minimalizací negativních dopadů v oblasti životního prostředí a dopravy. Pozitivní potenciálhospodářského rozvoje města vytváří tradice rozvoje města, ale i širšího regionu. Značné a velmi přínosnéjsou i rozvojové impulsy v oblasti rekreace a cestovního ruchu.Ve srovnání s jinými okolními regiony (Moravskoslezského kraje) je možno hodnotit celkovourovnováhu rozvojových podmínek průměrně s vykazovaným zlepšením v posledních letech (doprava,průmyslové zóny, školství a jiná vybavenost).Konkrétní problémy jednotlivých obcí jsou uvedeny v části „C – Problémy k řešení“.Cílem pro územní plánování je v první etapě zastavení zhoršování, stabilizace a v další etapě postupnézvyšování ekologické stability území, zejména:- nerozšiřovat sídla za hranice současně vymezených zastavitelných území (dle § 55, odst.3 zák.183/2006 Sb.), chránit území hranic sídel ve styku s volnou krajinou,- posílit regeneraci a revitalizaci zastavěných částí sídel, především jejich jader,- zajistit využití znehodnocených ploch, konverze brownfields,- neprovádět změny funkčního využití ploch ze zeleně všech druhů, lesů a zemědělské půdy na jinéfunkce (dle zák. 334/1992 Sb., zák. 114/1992 Sb. a zák. 460/2004 Sb. a zák. 289/1995 Sb.), svýjimkou VPS,- chránit půdy s bonitou tř. I a II. (dle zák. 334/1992 Sb. a metodického pokynu OOLP/1067/96 zedne 16.6.1992 odst.1),- chránit všechny stávající prvky krajiny (dle zák. 114/1992 Sb. a zák. 460/2004 Sb.), respektovatvšechny prvky ÚSES (dle zák. 114/1992 Sb.),- zajistit účinnou spolupráci obcí při společném řešení veřejné infrastruktury a při posilovánírekreačního potenciálu krajiny,- postupně budovat chybějící prvky ÚSES (podle již schválených územně plánovacíchdokumentací), k dobudování prvků ÚSES využít provádění komplexních pozemkových úprav,- preferovat hromadnou dopravu osob včetně dopravy v rámci aglomerace (Integrovaný dopravnísystém),- preferovat vyšší využití železnice pro nákladní dopravu.Uvedené problémy, pokud by nebyly účinně řešeny, se mohou v delším časovém období projevit jakolimit dalšího rozvoje území včetně jeho sociálně ekonomické oblasti. Jedná se především o kvalituživotních podmínek v jejich komplexním pojetí, tedy o zdravé, krásné – esteticky hodnotné, harmonické,komfortní a příjemné prostředí pro život, které bude přitažlivé pro nastupující generace, a kterému dajípřednost před ostatními regiony republiky nebo Evropy.Zajištění ochrany hodnot a respektování limitů uvedených v územně analytických podkladech v novýchúzemně plánovací dokumentacích je základní podmínkou dalšího příznivého vývoje území, není všakpodmínkou postačující. V územně plánovací činnosti a v navazujícím procesu implementace územněplánovací dokumentace je nutné tyto hodnoty dále rozvíjet a hledat možnosti jejich posílení. Stav a vývojvýše uvedených podmínek udržitelného rozvoje území bude průběžně sledován a v dvouletých periodáchpravidelně hodnocen.101

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACIAktualizace č. 2Tato kapitola obsahuje výstupy výše uvedeného hodnocení vyváženosti územních podmínek správníhoúzemí jednotlivých obcí a ORP včetně jejich aktualizace. Jedná se o formulaci souboru problémů k řešeníúzemně plánovací dokumentací obcí a o požadavek na jejich řešení, zejména v případě, že se jedná oproblémy nadmístní, tj. o problémy přesahujícími jednotlivou obec, které jsou řešitelné pouze koordinacíúzemně plánovacích dokumentací - nejčastěji dvou nebo více sousedních obcí.Kapitola obsahuje dvě tematicky odlišné skupiny problémů k řešení: První vyplývá ze závěrečnéhoúsudku vyhodnocení vyváženosti územních podmínek (část C1), druhá vyplývá ze zjištěných závadurbanistických, dopravně - technických a hygienických, závad ve využívání krajiny, závad ve vymezení adále také ze střetů mezi záměry, hodnotami a limity využití území (části C2 až C8).C1 Problémy vyváženosti územních podmínek obcíFormulace problémů vyváženosti územních podmínek byla provedena na základě posouzení souvislostívyplývajících především širších vztahů v území. Odborný úsudek pořizovatele se opíral jednak o dataposkytnutá poskytovateli a statistické zdroje, jednak o výsledky terénních průzkumů území, které bylydokončeny v letech 2011 a 2012. Účelem hodnocení a interpretace zjištěných údajů bylo předevšímformulování problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích jednotlivých obcí. Jedná se zejménao problémy, které vyvolávají potřebu změny využití a uspořádání území, jejich vyjádření je obsahemnásledující tabulkové části:NÁZEV OBCE / kritériumČESKÝ TĚŠÍN 598933Z PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍZ1Z2Z3Z4Podmínky pro bydlení(požadavky na stavební pozemky)Podmínky pro rekreační využitíZájem o zachování stavu/kvalit/hodnot prostředí(protiklad zájmu o vymezení nových zastavitelných ploch)Souvislosti nových zastavitelných ploch a nárok naveřejnou infrastrukturu(na její kapacity s ohledem na její využití v nadmístnímvýznamu - jiná obec)KÓD OBCE / hodnocení- rozporuplné (dobře vybavená obec v těsnéblízkosti rozsáhlých průmyslových atěžebních podniků)- zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavbyna úkor volné krajiny a krajinného rázu- zlepšující se - příměstská rekreace, sportovnívyžití- nevyužitý potenciál - cyklostezky, centrumměsta ve vazbě na polskou část, vodní nádržHrabinka- rekreační potenciál místa je snížennegativním vnímáním obce s ohledem nakvalitu ovzduší- potenciál doplňuje širší zázemí města mimořešené území zejména MoravskoslezskéBeskydy a přehradní nádrže Těrlicko aŽermanice- obec leží v životním prostředí výrazněovlivněném blízkostí průmyslových areálůbez možnosti zlepšení kvalit životníhoprostředí okolí obce- patrná snaha o zvýšení kvality životníhoprostředí přímo v centru a blízkém, okolí -plochy zeleně, parky- záměry o vymezení neadekvátníchzastavitelných ploch bez koncepceudržitelného rozvoje v integrovanýchčástech- preference ekonomických zájmů nadhodnotami území- spádová obec pro ChotěbuzProblém křešení ÚPD√√102

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2NÁZEV OBCE / kritériumČESKÝ TĚŠÍN 598933KÓD OBCE / hodnoceníProblém křešení ÚPDS SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATELS1Poloha obce k významným dopravním cestám(dostupnost, dojížďka do jiných obcí)S2Veřejná infrastruktura(občanské vybavení v obci, dojížďka)S3 Dopravní dostupnost veřejnou dopravouS4 Zastavitelné plochy pro bydlení (dle ÚPD)S5 Vylidňování / nárůst počtu obyvatel- výborná- výrazná dopravní zátěž ve vazbě na hraničnípřechod Chotěbuz- dobrá - odpovídající velikosti obce- spádová pro okolní obce zejména v oblastiškolství s polským vyučovacím jazykem a voblasti středních škol- výborná - v řešeném území praktickyneexistuje odlehlejší, dopravně obtížnědostupné území- velikost ploch je přiměřená velikosti obce apoloze v rozvojové oblasti- nedostatečná připravenost většíchrozvojových ploch- pomalé vylidňování obce - migrace zejménamladých osob a rodin√√S6 Atraktivita území, zájem o bydlení v obci - atraktivní území se zájmem o bydleníS7Perspektivy nároků na plochy pro občanskouvybavenost(změny jeho kapacit s ohledem na novou výstavbu)- dostatečná vybavenostH HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKYPracovní příležitostiH1(např. vymezení ploch pro výrobní činnosti)- nedostatek pracovních příležitosti vzhledemk velikosti sídla, výrazná dojížďka za pracímimo ORP- jako podmínka pro další rozvoj města ježádoucí vytvořit podmínky pro rozvojvýroby a služeb√H2 Nezaměstnanost - nadprůměrnáH3Dojížďka do zaměstnání(možnost ovlivnění změnami dopravní infrastruktury ORP)- výborná103

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2NÁZEV OBCE / kritériumCHOTĚBUZ 555291Z PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍZ1Z2Z3Z4Podmínky pro bydlení(požadavky na stavební pozemky)Podmínky pro rekreační využitíZájem o zachování stavu/kvalit/hodnot prostředí(protiklad zájmu o vymezení nových zastavitelných ploch)Souvislosti nových zastavitelných ploch a nárok naveřejnou infrastrukturu(na její kapacity s ohledem na její využití v nadmístnímvýznamu - jiná obec)KÓD OBCE / hodnocení- dobré, trvalý zájem- negativní vliv kvality ovzduší- zvýšený tlak na rozvoj zástavby bez ohleduna urbanistickou strukturu- dobrý přístup do okolní krajiny- nevyužitý potenciál - areál chátrajícíhozámku s bránou a hláskou, agroturistika,vojenská opevnění- rekreační potenciál místa je snížennegativním vnímáním obce s ohledem nakvalitu ovzduší- potenciál doplňuje širší zázemí města mimořešené území zejména MoravskoslezskéBeskydy a přehradní nádrže Těrlicko aŽermanice- obec leží v životním prostředí výrazněovlivněném blízkostí průmyslových areálůbez možnosti zlepšení kvalit životníhoprostředí okolí obce- zájem o zachování hodnot území- další vymezení zastavitelných ploch vyvolápotřebu posílení dopravní obsluhy území avybavení veřejnou infrastrukturou, zejménanutnost vybudování veřejné kanalizace- možnost posílení vztahů na Český Těšínvybudováním cyklostezky podél ul.KarvinskáProblém křešení ÚPD√√S SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATELS1Poloha obce k významným dopravním cestám(dostupnost, dojížďka do jiných obcí)S2Veřejná infrastruktura(občanské vybavení v obci, dojížďka)- výborná- výrazná dopravní zátěž ve vazbě na hraničnípřechod Chotěbuz- střet automobilové, cyklodopravy a pěší- odpovídající velikosti obce- absence veřejné kanalizaceS3 Dopravní dostupnost veřejnou dopravou - dobráS4Zastavitelné plochy pro bydlení (dle ÚPD)- velikost ploch je odpovídající vývoji v obci apoloze v rozvojové oblasti- nedostatečná připravenost většíchrozvojových ploch√S5 Vylidňování / nárůst počtu obyvatel - dlouhodobý mírný růst počtu obyvatelS6 Atraktivita území, zájem o bydlení v obci - atraktivní území se stálým zájmem o bydleníS7Perspektivy nároků na plochy pro občanskouvybavenost(změny jeho kapacit s ohledem na novou výstavbu)- prozatím dostačujícíH HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKYPracovní příležitostiH1(např. vymezení ploch pro výrobní činnosti)- v místě nejsou, výrazná dojížďka za pracímimo ORP- pro další rozvoj obce je nutno vytvořitpodmínky pro rozvoj již vymezených plochpro výrobu a služby podél ulice Karvinská√H2 Nezaměstnanost - nadprůměrnáH3Dojížďka do zaměstnání(možnost ovlivnění změnami dopravní infrastruktury ORP)- dobrá - silná vazba na Český Těšín, dáleTřinec a Karvinou104

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012C2 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území (ZU)Aktualizace č. 2Problémy uvedené v následujících kapitolách C2 až C8, které se podařilo vyřešit v průběhu aktualizacedokumentace územně analytických problémů (tj. v letech 2011 – 2012) jsou tabulkách ponechány avyznačeny kurzívou, problémy již zapracované v ÚPD, ale dosud neodstraněné jsou vyznačeny tučně.Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZU 1ZU 2ZU 3ZU 4ZU 5nejsou dostatečně využity lokalitynavazující na centrální částiČeského Těšína, Chotěbuzi a najádra integrovaných sídelnejsou dostatečně využity lokalitynavazující na centrální částiČeského Těšína, Chotěbuzi a najádra integrovaných sídelnejsou dostatečně využity lokalitynavazující na centrální částiČeského Těšína, Chotěbuzi a najádra integrovaných sídelprůmyslové plochy a plochy provýrobní a podnikatelské aktivityjsou minimálníprůmyslové plochy a plochy provýrobní a podnikatelské aktivityjsou minimálníZpupná LhotaMosty uČeskéhoTěšínaDolní ŽukovČeský TěšínČeský TěšínZU 6 regenerace "brownfields" Horní ŽukovZU 7 regenerace "brownfields" Dolní ŽukovZU 8 regenerace "brownfields" Český TěšínZU 9ZU10ZU11ZU12ZU13regenerace "brownfields"nevhodné směry rozvojenevhodné směry rozvojenevhodné směry rozvojenevhodně stanovený způsob využitíúzemíMosty uČeskéhoTěšínaChotěbuzDolní ŽukovČeský TěšínStanislavicerozvojový směr Zpupná Lhota,předpoklad efektivního využitívynaložených investic dodopravní a tech. infrastrukturyrozvojový směr osada Antoníček,předpoklad efektivního využitívynaložených investic dodopravní a tech. infrastrukturyrozvojový směr jižně od ul.Frýdecká, předpoklad efektivníhovyužití vynaložených investic dodopravní a tech. infrastrukturyrozvojový směr hraniční přechodChotěbuzrozvojový směr v návaznosti nastávající průmyslovou zónuareál bývalého JZD, částečněvyužívanýbývalý zemědělský areál, většinastaveb je již odstraněna -navržena přeměna tohoto územík podnikatelským účelůmbývalý vojenský podnik, všechnystavby již byly odstraněny aplocha byla navržena pro zeleňkrajinnou, jedná se o záplavovéúzemíbývalý zemědělský areál, většinastaveb je již revitalizována kpodnikatelským účelůmnežádoucí zahušťování rozptýlenéslezské zástavby s postupnýmvznikem satelitunežádoucí zahušťování rozptýlenéslezské zástavby s postupnýmvznikem satelituzáměr na vybudování MultiparkuOlza již není aktuální, navrhnoutpřeměnu tohoto území proprůmyslové a výrobněpodnikatelské aktivity vkombinaci s komerčními plochamimenšího rozsahuoblast pouze se zahradnímichatami a není zde žádoucívýstavba rodinných domů / změnitzpůsob využití z plochy SV(smíšené obytné venkovské) naRZ (plocha rekreace - zahrady)Řešitelnostv ÚPDÚPÚPÚPÚPÚPÚPneřešitelnénástrojiÚPÚPÚPÚPÚPÚPÚP105

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2ZU14nevhodně stanovený způsob využitíúzemíStanislaviceoblast která se nachází v územívcelku vyvážené krajiny, kterásvým charakterem odpovídá plošebydlení smíšenému obytnémuvenkovskému než ploše bydleníměstskému a příměstskému /změnit způsob využití z plochy BI(bydlení individuální v RD -městské a příměstské) na SV(smíšené obytné venkovské)ÚPZU15nevhodně stanovený způsob využitíúzemíStanislaviceoblast kde se předpokládávýstavba pouze zahradních chat anení zde žádoucí výstavbarodinných domů / změnit způsobvyužití z plochy SV (smíšenéobytné venkovské) na RZ (plocharekreace - zahrady)ÚPZU16nevhodně stanovený způsob využitíúzemíKoňákovoblast která se nachází v územívcelku vyvážené krajiny, kterásvým charakterem odpovídá plošebydlení smíšenému obytnémuvenkovskému než ploše bydleníměstskému a příměstskému /změnit způsob využití z plochy BI(bydlení individuální v RD -městské a příměstské) na SV(smíšené obytné venkovské)ÚPC3 Závady v dopravní infrastruktuře (ZD)Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZD 1ZD 2ZD 3ZD 4ZD 5nová poloha severozápadní rampymimoúrovňového křížení silnicR/48 a I/67doplnění chybějící poloviny trasyR/48 v hraničním úsekunevyhovující směrové a výškovéparametry stávající silnice I/11 navýchodním výjezdu ze Stanislavicnedostačující uliční propojení oboučástí dosud rozděleného městaČeský Těšín - Cieszynpropojení městského polookruhuSlovenská - Sokolovská - Slezskána ulici Karvinskou v parametrechsběrné komunikaceČeský TěšínZpupná LhotaStanislaviceČeský TěšínČeský Těšínvyloučením kolizních bodů natrase R 48 (kruhový objezd)sjíždění do jednoho pruhu, výhledv širším horizontu, v současnédobě nezpůsobuje problémnutno řešit studií v koordinaci spolskou stranoukolizní bod - výjezdy z garážípřímo do komunikace / prověřitmožnosti propojeníŘešitelnostv ÚPDÚPÚPÚPÚSÚPZD 6doplnění trasy mezi centry ČeskéhoTěšína a Cieszyna přes řeku Olšinovou lávkou pro pěší a cyklistyČeský TěšínÚPZD 7průjezd silnice I/67 Chotěbuzí aLoukami v koridoru železniční tratěPodoboraspolečnost DopravoprojektOstrava spol. s.r.o. představila 6variant řešení přeložky I/67 vúseku Karviná - Český Těšín /prověřit a následně zapracovatvýslednou variantu řešení a jejídopady na ÚPD obcíZÚR106

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2ZD 8uvažovaná přeložka silnice I/11 vtrase Havířov - Albrechtice - ČeskýTěšínČeský Těšín,Mosty u Č.T.,Chotěbuz,Stanislavicepřeložka prochází dosudnezastavěným územím shodnotným přírodním prostředím,možnost přesunu trasy přeložkyHavířov - Český Těšín z trasy přesAlbrechtice do nové stopy přesLouky a Horní Suchou nebo úplnévypuštěníZÚRZD 9nedostatečně připravenácyklistická infrastrukturacelá ORPcyklistické trasy jsou vedenyspolečně s motorovou dopravoubez vzájemné segregace, chybějísamostatné cyklistické stezkyneřešitelnénástrojiÚPC4 Závady v technické infrastruktuře (ZT)Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZT 1ZT 2ZT 3ZT 4ZT 5ZT 6ZT 7ZT 8ZT 9ZT10ZT11ZT12ZT13chybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVchybějící kanalizace s napojenímna ČOVPodoboraChotěbuzZpupnáLhotaChotěbuzChotěbuzZpupnáLhotaMistřoviceDolní ŽukovDolní ŽukovDolní ŽukovKoňákovStanislaviceStanislavicevybudování kanalizace a ČOVPodoboravybudování kanalizace a ČOVK Loukámvybudování kanalizace a ČOVK Podobořevybudování kanalizace a ČOVZadkyvybudování kanalizace a ČOVZámekvybudování kanalizace a ČOVZpupná Lhotavybudování kanalizace v lokalitěpodél ul. Ostravská s napojenímna stávající kanalizační síťvybudování kanalizace v lokalitěpodél ul. Frýdecká s napojenímna stávající kanalizační síťvybudování kanalizace v lokalitěpodél ul. Pod Zvonek snapojením na stávajícíkanalizační síťvybudování kanalizace a ČOV -lokalita Kozačinecvybudování kanalizace a ČOV -lokalita Na Dílyvybudování kanalizace a ČOV -lokalita Pod Kamionkouvybudování kanalizace a ČOV -lokalita Pod BučinouŘešitelnostv ÚPDneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚPneřešitelnénástrojiÚP107

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2C5 Závady hygienické (ZH)Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZH 1hluková zátěž ze železničnídopravyČeský TěšínZH 2 znečištění vodních toků celá ORPZH 3 zhoršená kvalita ovzduší celá ORPZH 4ekologické zátěže územíČeský TěšínMosty u Č.T.v rámci připravované realizaceIII. železničního koridoru sepočítá s výstavbouprotihlukových stěnkvalita vody ve vodních tocích jenejvíce ovlivněna vypouštěnímsplaškové vody ze zástavby /nerozšiřovat zástavbu do lokalitbez vybudované kanalizacev rámci ORP lze ovlivnitpředevším lokální zdroje tepla /zamezit zástavbě v inverzníchpolohách a v lokalitách bezmožnosti napojení na plynprověřit místa označená jakoekologické zátěže a stanovitzdroje této zátěžeŘešitelnostv ÚPDneřešitelnénástrojiÚPÚPÚPneřešitelnénástrojiÚPC6 Závady ve využití krajiny (ZK)Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZK 1ZK 2nevyhovující návaznost místníhobiokoridoru č. 10-05 na ÚSES(místní biokoridor) vymezený vúzemním plánu obce Těrlickoabsence vymezení oblastí a místkrajinného rázuTěrlickoobec Chotěbuzposunout biokoridor na územíTěrlicka cca 50 m jižněji vsouladu se závěry studie "Novévymezení ÚSES a posouzeníkrajinného rázu ORP ČeskýTěšín"převzít návrhy a závěry zezpracované studie "Novévymezení ÚSES a posouzeníkrajinného rázu ORP ČeskýTěšín" včetně upřesnění lokalit sezástavbou na hranice parcelzpracovatelemŘešitelnostv ÚPDÚPTěrlickoÚPC7 Závady ve vymezení (ZV)Ident. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníZV 1průběh trasy záměru ČEZDistribuce a.s.Dolní ŽukovZV 2 již zrealizovaná VPS Český TěšínZV 3ZV 4již zrealizovaná VPSjiž zrealizovaná VPSHorní ŽukovDolní ŽukovČeský TěšínKoňákovHorní ŽukovMistřoviceMosty u Č.T.Dolní Žukovrozdílný průběh trasy záměru ČEZDistribuce a.s. oproti vymezenéVPS v ÚPDjedná se o již vybudovanou VPS(VD9 - Sportmost) / vypustit z VPSjedná se o již vybudovanou VPS(VTP2 - PZP Třanovice - ČeskýTěšín ( Žukov)) / vypustit z VPSjedná se o již vybudovanou VPS(VTP6 - rekonstrukce a rozšířenípodzemního zásobníku plynu astaveb na něm pro RWE GasStorage s.r.o.) / vypustit z VPSŘešitelnostv ÚPDÚPÚPÚPÚP108

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2ZV 5 již zrealizovaná VPS celá ORPZV 6ZV 7chybějící zákres ve výkrese VPSjiž zrealizovaná VPS nebo chybějícízákres ve výkrese VPS ÚPD obceChotěbuzobecChotěbuzcelá ORPZV 8 chybný zákres ve výkrese VPS Český TěšínZV 9 chybné označení ve výkrese VPS Dolní ŽukovZV10ZV11chybné označení ve výkrese VPSchybějící označení ve výkrese VPSČeský TěšínobecChotěbuzvypustit z výkresu VPSzrealizovaný VVTL plynovod DN500 PZP Třanovice - Chotěbuzstátní hraniceve výkrese VPS chybí zákresnávrhu VPS ozn. v ZÚR MSK jakoP5 - VTL plynovod DN 500Albrechtice - Český Těšín (Žukov)dle předaných podkladů správcemsítí v daném území neeviduje žádnýzáměr na zřízení plynovodu, dle ÚPČeský Těšín a ZÚR MSK je zdenavržena VPS ozn. jako VTP1 (vZÚR jako P2) - VTL plynovod DN500 PZP Třanovice - Karviná Dolya ve stejné trase byl již správcemsítí předán zrealizovaný VTLplynovod jako limit využití území,ve výkrese VPS u ÚPD obceChotěbuz tato trasa úplně chybí /prověřit zda již nebyl plynovodrealizován, případně prověřitaktuálnost záměruu VPS označené jako VTO1 -navýšení levobřežní hrázeRopičanky je v grafice části zákreslokalizován na pravém břehuchybné označení VPS v grafickéčásti podél ul. Ropická / místoVTK7 má být označena jako VTK5chybné označení VPS v grafickéčásti podél ul. Pražská / místoVTK26 má být označena jakoVTK23v grafické části - výkres VPS chybíoznačení navrhovanýchvodovodních řádů / doplnitoznačení 3.1 a VTV 11/3.1ZÚRÚPÚPZÚRÚPÚPÚPÚPÚPZV12chybějící zákres plochy ve výkreseVPSKoňákovv grafické části - výkres VPS chybízákres plochy pro VPS označenoujako VTK 8ÚPZV13chybné označení ve výkrese VPSDolní Žukovv grafické části - výkres VPS jepodél ul. Rakovec v místnímbiokoridoru ozn. 16-01 zákresplochy pro VPS bez doprovodnéhotextu a označení / vypustit zvýkresu VPSÚPZV14chybějící označení ve výkrese VPSZpupnáLhotav grafické části - výkres VPS chybíoznačení navrhovaného rozšířeníměstské ČOV Český Těšín / doplnitoznačení 3.3ÚPZV15označení ve výkrese VPS aHlavním výkreseChotěbuzMosty u Č.T.místní biokoridor ozn. jako 12-03 jev grafické části zbytečně rozdělenna dvě části, označení je skryté podpřeložkou I/11ÚPZV16nezřetelná hranice meziregionálními biokoridoryobecČeský Těšínnezřetelná hranice mezi lokálnímibiokoridory ozn. 10-05 a 11-03, 11-01 a 12-07, 14-03 a 14-01, 15-03 a16-01, 15-12 a 15-09 a 16-09, 15-01 a17-01ÚP109

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2ZV17označení ve výkrese VPS aHlavním výkreseHorní Žukovmístní biokoridor ozn. jako 16-05 jev grafické části zbytečně rozdělenna dvě částiÚPZV18dát do souladu návrhy a závěry zezpracované studie "Nové vymezeníÚSES a posouzení krajinného rázuORP Český Těšín" s koridoryvymezené ZURobecChotěbuzpřevzít nově vymezený RBK zeZUR a závěry ze zpracované studie"Nové vymezení ÚSES a posouzeníkrajinného rázu ORP Český Těšín"do ÚPD obce ChotěbuzÚPZV19střet navrženého ÚSES sezastavěným územím funkčníhovyužití SV - plocha smíšená obytnávenkovskáDolní Žukovmístní biokoridor ozn. jako 15-03 jev grafické části vymezen přeszastavěné území se způsobemvyužití SV - plocha smíšená obytnávenkovskáÚPZV20předaná neúplná dataČeský Těšíndle předaných dat není stokadešťových vod nikde zaústěna /pravděpod. se jedná o neúplná datapředaná společností Kaufland ČRÚAPZV21průběh trasy záměru SMP Nets.r.o.MistřoviceMosty u Č.T.rozdílný průběh trasy záměru SMPNet s.r.o. oproti vymezené VPS vÚPDÚPC8 Problémy a střety záměrů na provedení změn v územíIdent. Popis problému Lokalizace Charakteristika / návrh řešeníSZ 1SZ 2SZ 3SZ 4SZ 5SZ 6SZ 7SZ 8SZ 9SZ 10střet navrhovaného vodovodníhořádu DN 90 se záměrem rekreaceobce Chotěbuz ve dvou místechstřet navrhovaného rozšířenívenkovní sítě 22 kV s navrženýmÚSESstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s navrženým ÚSESstřet navržené přeložky silnice I.třídy č. I/11 s navrženým ÚSESstřet navrhovaného VTL plynovoduDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s navrženou přeložkousilnice I. třídy č. I/11střet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) se zastavitelnou plochou anávrhem stoky splaškové kanal.střet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) se zastavitelnou plochoustřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s návrhem stoky splaškovékanalizacestřet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s návrhem stoky splaškovékanalizacestřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) se zastavitelnou plochouChotěbuzChotěbuzChotěbuzChotěbuzStanislavicenutno řešit v rámci změny nebopři tvorbě nového územního plánuobce Chotěbuzstřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženístřet s navrženým lokálnímbiocentremstřet s navrženým lokálnímbiocentrem - souběhŘešitelnostv ÚPDÚPÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPChotěbuz střet záměrů ze ZÚR ZÚRMistřoviceMistřoviceMistřoviceMistřoviceDolní Žukovstřet záměru ze ZÚR se záměry zÚPstřet záměru ze ZÚR se záměremz ÚPstřet záměru ze ZÚR se záměremz ÚPstřet záměru ze ZÚR se záměremz ÚPstřet záměru ze ZÚR se záměremz ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚP110

SZ 11SZ 12SZ 13SLkSLk1SLk2SLk3SLk4SLp1SLp2SLp3SLp4SLp5SLp6SLp7SLp8SLp9střet návrhu vedení VN 1-35 kV sezastavitelnou plochoustřet návrhu vedení VN 22 kV anávrhu tepelného napáječe Třinec -Český Těšín 2 x DN 400 sezastavitelnou plochoustřet návrhu STL plynovodu snavrženým ÚSESstřet s územím archeologickýchnálezůstřet návrhu vedení VN 22 kV anávrhu tepelného napáječe Třinec -Český Těšín 2 x DN 400 s územímarcheologických nálezůstřet navrhované zástavby s územímarcheologických nálezůstřet navrhované zástavby s územímarcheologických nálezůstřet navrhované zástavby s územímarcheologických nálezůvcelku vyvážená krajinastřet návrhu naučně kulturněhistorické stezky se skupinoupamátných stromů, sesuvnýmúzemím, lesem zvláštního určení apoddolovaným územímstřet návrhu naučně kulturněhistorické stezky se sesuvnýmúzemím, lesem a vodotečístřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s ÚSESstřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s ÚSESstřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s ochranou půdy akrajinystřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s ÚSESstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s ÚSESstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s ÚSESÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Český Těšín střet záměrů z ÚP ÚPČeský TěšínHorní Žukovcelá ORPČeský TěšínHorní ŽukovHorní ŽukovMosty u Č.T.západní částORPPodoboraPodoboraStanislaviceChotěbuzMosty u Č.T.střet záměru ze ZÚR se záměremz ÚP a záměrů z ÚP navzájemstřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženístřet s územím archeologickýchnálezů ÚAN IIIstřet záměru ze ZÚR a ÚP súzemím archeologických nálezůÚAN IIstřet navrhované zástavby súzemím archeologických nálezůÚAN IIstřet navrhované zástavby súzemím archeologických nálezůÚAN IIstřet navrhované zástavby súzemím archeologických nálezůÚAN Iúzemí , které lze dle hodnoceníekologické stability krajinycharakterizovat jako vcelkuvyváženou krajinu / rozvojosídlení v tomto území by se mělomezovat pouze na rozvoj kolemjader jednotlivých sídelsurovina: palivanutno provézt terénní revizisesuvunutno provézt terénní revizisesuvustřet s lokálním biokoridorem -kříženístřet s lokálním biokoridorem -kříženíZÚR / ÚPÚPZÚR / ÚPÚPÚPÚPÚPÚPÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPMosty u Č.T. střet s ochranou II. třídy ZPF ZÚR / ÚPChotěbuzChotěbuzMosty u Č.T.střet s lokálním biocentrem -kříženístřet s lokálním biokoridorem -kříženístřet s lokálním biokoridorem -kříženíZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPSLp10střet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s ÚSESČeský TěšínDolní Žukovstřet s lokálním biokoridorem -souběhZÚR / ÚP111

SLp11SLp12SLp13SLp14SLp15SLp16SLp17SLp18SLp19SLp20SLp21SLp22SLp23SLp24SLp25SLp26SLp27SLp28SLp29SLp30SLp31střet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s ÚSESstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s ÚSESstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s ÚSESstřet navrženého koridoru pro VVN110 kV jako napájecího vedení protransformovnu 110/22 kV sesesuvným územím a ÚSESstřet návrhu tepelného napáječeTřinec - Český Těšín 2 x DN 400 sÚSESstřet návrhu navýšení levobřežníhráze Ropičanky s ÚSESstřet návrhu navýšení levobřežníhráze Olše mezi železničním asilničním mostem na ul. Hlavnítřída s ÚSESstřet návrhu stavby cyklostezky -okruhu kolem vodní nádržeHrabinka s ÚSES a lesemzvláštního určenístřet zastavitelného území sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet navrhované zástavby sochranou půdystřet s krajinným rázemÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012MistřoviceHorní ŽukovHorní ŽukovDolní ŽukovČeský TěšínČeský TěšínČeský TěšínČeský TěšínMosty u Č.T.střet s lokálním biokoridorem -souběhstřet s regionálním biokoridorem -kříženístřet s lokálním biokoridorem 2x -kříženístřet s lokálním biokoridorem abiocentrem - kříženínutno provézt terénní revizisesuvustřet s lokálním biokoridorem -kříženístřet s regionálním biokoridorem abiocentremstřet s regionálním biokoridorem abiocentremstřet s lokálním biokoridorem abiocentrem - souběhAktualizace č. 2ZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPZÚR / ÚPÚPPodobora střet s ochranou I. třídy ZPF ÚPPodobora střet s ochranou I. třídy ZPF ÚPPodobora střet s ochranou I. třídy ZPF ÚPChotěbuz střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPChotěbuzZpupná Lhotastřet s ochranou II. třídy ZPFÚPMosty u Č.T. střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPČeský Těšín střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPMosty u Č.T. střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPStanislavice střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPČeský TěšínDolní Žukovstřet s ochranou II. třídy ZPFÚPDolní Žukov střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPHorní Žukov střet s ochranou II. třídy ZPF ÚPChotěbuzStanislaviceMistřoviceKoňákovHorní ŽukovDolní ŽukovMosty u Č.T.viz. Výkres hodnotÚP112

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2SLt1střet navrhovaného ÚSES splynovodem DN 500 Třanovice -hranice ČR/PL, vedením VVN2x220 kV, silnicí I/67 a celostátnímželezničním koridorem č.320Zpupná Lhotastřet s navrženým regionálnímbiokoridorem a biocentrem -kříženíZÚR / ÚPSLt2SLt3SLt4SLt5SLt6SLt7SLt8SLt9SLt10SLt11SLt12SLt13SLt14SLt15SLt16SLt17SLt18SLt19SLt20střet navrhovaného ÚSES svodovodním řádem, vedením VN22 kV a ochranným pásmem vrtuČHMÚstřet navrhovaného ÚSES svedením VN 22 kVstřet navrhovaného ÚSES svedením VTL plynovodustřet navrhované zástavby s BPvedení VTL plynovodustřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s vedením a OP VVN2x220 kVstřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s vedením VTLplynovodu a silnicí III. třídystřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vedením VVN 2x220 kV,silnicí III. třídy a VVTLplynovodem DN 500 Třanovice -hranice ČR/PLstřet navrhované přeložky silnice I.třídy č. I/11 s vedením VVTLplynovodem DN 500 Třanovice -hranice ČR/PL a vedením VVN2x220 kVstřet navrhované zástavby s BPvedení VVTL plynovodu DN 500Třanovice - hranice ČR/PLstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kV a distribučnítrafostanicístřet navrhovaného ÚSES svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením STL, NTL plynovodu aregulační stanicí plynustřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVZpupná LhotaChotěbuzChotěbuzstřet s navrženým regionálnímbiokoridorem - kříženístřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženístřet s navrženým lokálnímbiocentrem - kříženíZÚR / ÚPÚPÚPChotěbuz souběh ÚPChotěbuz souběh a křížení ÚPChotěbuz křížení ÚPChotěbuz souběh ZÚR / ÚPChotěbuz křížení ZÚR / ÚPChotěbuz křížení ZÚR / ÚPChotěbuz křížení ZÚR / ÚPChotěbuzZpupná LhotaÚPPodobora souběh ÚPZpupná Lhota souběh ÚPZpupná Lhota křížení ÚPZpupná Lhota křížení ÚPPodoboraČeský TěšínMosty u Č.T.Český TěšínMosty u Č.T.střet s navrženým regionálnímbiocentrem - souběhsouběh i kříženísouběh i kříženíZÚR / ÚPÚPÚPStanislavice křížení ÚP113

SLt21SLt22SLt23SLt24SLt25SLt26SLt27SLt28SLt29SLt30SLt31SLt32SLt33SLt34SLt35SLt36SLt37střet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svodovodem užitkové vody proTřinecké železárny DN 800střet navrhované zástavby svedením VVN 110 kV a jeho OPstřet navrhovaného ÚSES svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby s BPvedení VVTL plynovodu DN 500Třanovice - hranice ČR/PLstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhovaného ÚSES splynovodem DN 500 Třanovice -hranice ČR/PLstřet navrhovaného ÚSES svedením VN 22 kVstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vodovodem užitkovévody pro Třinecké železárny DN800, silnicí I. třídy, vodovodnímřádem, optickým kabelem a STLplynovodemstřet navrhované zástavby svodovodem užitkové vody proTřinecké železárny a BP anodyhorizontálnístřet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s vodovodem užitkové vodypro Třinecké železárny DN 800střet navrženého plynovodu VTLDN 500 PZP Třanovice - KarvináDoly s vodovodem užitkové vodypro Třinecké železárny DN 800,silnicí I. třídy, vodovodním řádem ,optickým kabelem a STLplynovodemstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vodovodním řádem,optickým kabelem a silnicí III. třídystřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vodovodem užitkovévody pro Třinecké železárny DN800 a vedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vodovodním řádem,vedením VN 22 kV, optickýmkabelem a STL plynovodemÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Stanislavice křížení ÚPStanislavice souběh ÚPStanislavice křížení ÚPKoňákovKoňákovstřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženíÚPÚPKoňákov křížení ÚPMistřoviceMistřoviceMistřoviceMistřovicestřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženístřet s navrženým lokálnímbiokoridorem - kříženíÚPÚPZÚR / ÚPMistřovice křížení ZÚR / ÚPMistřovice křížení ZÚR / ÚPMistřovice křížení ZÚR / ÚPÚPMistřovice křížení ÚPMistřovice křížení ZÚR / ÚPMistřovice křížení ÚPMistřovice křížení ZÚR / ÚP114

SLt38SLt39SLt40SLt41SLt42SLt43SLt44SLt45SLt46SLt47SLt48SLt49SLt50SLt51SLt52SLt53SLt54P 1P 2střet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s dálkovým vodovodnímřádem a vedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby s BPVTL plynovodustřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrženého plynovodu VTLDN 500 Albrechtice - Český Těšín(Žukov) s vodovodním řádem,silnicí I. třídy, optickým kabelem aSTL plynovodemstřet navrhované zástavby s BPVTL plynovodu a vedením VN 22kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kV a plynovousondoustřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby s BPVTL plynovodustřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kVstřet navrhované zástavby svedením VN 22 kV a distribučnítrafostanicistřet navrženého koridoru pro VVN110 kV jako napájecího vedení protransformovnu 110/22 kV srychlostní komunikací I/48střet navrženého koridoru pro VVN110 kV jako napájecího vedení protransformovnu 110/22 kV skomunikací I. třídy I/11,plynovodem VTL a vodovodemužitkové vody pro Třineckéželezárny DN 800střet navrhované zástavby s VTLplynovodemstřet navrhované zástavby s VTLplynovodem a 2x vedením VN 35kVstřet navrhované zástavby s VTLplynovodem a vedením VN 35 kVnávrh trasy vodní cesty Odra - Váhpřevážná část centra města leží vzáplavovém území při Q 100Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Mosty u Č.T. křížení ZÚR / ÚPMosty u Č.T.ÚPČeský Těšín souběh ÚPČeský Těšín křížení ZÚR / ÚPČeský Těšín souběh ÚPDolní Žukov křížení ÚPDolní Žukov křížení ÚPDolní Žukov křížení ÚPHorní ŽukovÚPDolní Žukov křížení ÚPDolní Žukov souběh ÚPDolní Žukov křížení ÚPDolní Žukov křížení ÚPDolní Žukov křížení ÚPČeský Těšín křížení ÚPČeský Těšín křížení ÚPČeský Těšín křížení ÚPvýchodní částORPČeský Těšínproblém v územíproblém v území - nutnákoordinace s polskou stranouPÚRZÚR / ÚP115

C9 Ohrožení území přírodními jevyÚzemně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Území obcí v rámci ORP Český Těšín nejsou, až na záplavy, ohrožena jinými přírodními jevy. Sesuvná apoddolovaná území jsou poměrně malého rozsahu a nacházející se v oblastech s malou hustotou zástavby.Poddolovaná území představují lokality kolem starých důlních děl (surovina: Fe) nebo bývalého lokálníhodobývání rudy, projevující se haldami a propadlinami.U sesuvů se jedná převážně o sesuvy potencionální, pouze ve třech případech se jedná o sesuvy aktivní (1bodové a 2 plošné sesuvy). Tyto sesuvy neohrožují zástavbu – plošné sesuvy se nacházejí přijihovýchodním okraji řešeného území, v chráněné přírodní rezervaci Velké doly. Po povodních na koncikvětna 2010 se objevily 2-3 nové sesuvy, které jsou v současné době jsou monitorovány a vyhodnocoványodborem životního prostředí. Na základě žádosti odboru územního rozvoje MěÚ Český Těšín bylarevidována jedna svahová nestabilita v lokalitě Dolní Žukov a pracovníkem České geologické služby bylokonstatováno, že dle morfologických znaků se zde, ani v okolním prostoru, nenachází svahová nestabilita.Na základě zjištěných skuteční, požádal odbor územního rozvoje MěÚ Český Těšín o prověřeníaktuálnosti poskytnutých údajů o území. Vzhledem ke skutečnosti, že poslední revize předanýchsvahových nestabilit proběhla v roce 1979, doporučuje Česká geologická služba revidovat svahovénestability evidované Českou geologickou službou - Geofondem a svahové nestability zakreslené vgeologické mapě, aby mohla být určena jejich aktivita, neboť geologická mapa nevyjadřuje aktivitu těchtosvahových nestabilit. Terénní revizí se zaměřením GPS bude přesně určen tvar, který ve většině případůzákresů vzbuzuje pochybnosti o správnosti zákresu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsou vevýkrese E3 - Výkres limitů využití území - Přírodní faktory zakresleny jak svahové nestability evidovanéČeskou geologickou službou - Geofondem, tak i svahové nestability zakreslené v geologické mapě a dojejich revize, je k nim potřeba přistupovat jako k orientačnímu zákresu.Záplavové území řeky Olše při Q100 zasahuje značnou část města Českého Těšína přiléhající k řece Olši.Ohroženo je především centrum města. Případná protipovodňová opatření by byla velmi komplikovaná,protože se jedná o hraniční řeku a stejná opatření by byla nutné provést i na polské straně. V záplavovémúzemí Q100 se nachází i ČOV města Českého Těšína. Záplavová území při Q100 se nacházejí i napřítocích řeky Olše – potok Chotěbuzka v Chotěbuzi a potoky Hrabinka, Ropičanka a Šadovský potokv Českém Těšíně. Stanovená záplavová území těchto potoků nezasahují až na malé výjimky do okolnízástavby. Při přívalových deštích však tyto rozvodněné menší toky, a to nejen výše zmiňované, mohouohrozit i další zástavbu v její těsné blízkosti, jak se to v minulosti i prokázalo. K této skutečnosti přispívajíi zatrubněné úseky potoků.Závěrečné vyhodnocení v předchozí kapitole B4.1 a seznam závad, střetů a problémů v území v této vkapitolách C1 až C9 je výchozím podkladem pro zpracovávání územně plánovacích dokumentacíjednotlivých obcí. Při zpracování územních plánů je nutné tyto problémy posoudit také z hlediska širšíchvztahů v území a jejich řešení v návrhu odůvodnit.Závady, střety a problémy jsou graficky vyznačeny ve výkresové části dokumentace - E5 Problémovémvýkresu.C10 ZávěrÚzemně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování, který analyzuje stav a vývoj celéhosprávního území ORP Český Těšín a vyhodnocuje podmínky pro jeho udržitelný rozvoj. Obsahujípředevším skutečnosti stanovené stavebním zákonem (tj. zákonem č. 183/2006 Sb. včetně jehoprováděcích předpisů) – hodnocení deseti tematických oblastí a souboru 119-ti sledovaných jevů.Dokumentace územně analytických podkladů tak přináší celkový pohled na správní území se všemidostupnými vazbami. Právě hledání širších vztahů v území a podmínek pro koordinaci a spoluprácijednotlivých obcí při pořizování územně plánovacích dokumentací a při řešení problémů v území jejedním z hlavních cílů zpracování územně plánovacích podkladů.Pro území ORP Český Těšín byly územně analytické podklady poprvé zpracovány v roce 2008, následněproběhla jejich první aktualizace v roce 2010 a tato dokumentace je jejich druhou aktualizací. Vhodnocení území byly v některých případech provedeny korekce. Jedná se především o podrobnějšíhodnocení území na základě terénních průzkumů, které podrobněji dokumentovaly charakter a hodnoty vúzemí. Na základě posouzení výsledků průzkumů byl upřesněn charakter problémů jednotlivých obcí anásledně také celkové hodnocení tří pilířů udržitelného rozvoje území. Do hodnocení území ORP bylyzahrnuty závěry Politiky územního rozvoje ČR a vydaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezskéhokraje.116

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Informace a výsledky hodnocení obsažené v dokumentaci územně analytických podkladů budou využitypředevším v oblasti územního plánování, mohou však být i podkladem v procesu rozhodování opřipravovaných záměrech v území a při posuzování jejích účinků. Jedná se především o „Problémy křešení“ uvedené v kapitole C, které je nezbytné především v územně plánovací činnosti aktuálně řešit.Budou proto využity při zpracování zadání nových územních plánů obcí, v průběhu jejich zpracováníprojektantem a při posuzování výsledků - tj. přezkumu územně plánovací dokumentace podle stavebníhozákona.Dokumentace územně analytických podkladů bude úřadem územního plánování průběžně doplňována a vdvouletých periodách aktualizována včetně grafické části. Po celou dobu její platnosti bude pro veřejnostpřístupná na portálu města. Její význam postupně poroste zejména při hodnocení dlouhodobých trendůstavu a vývoje území, při vzájemném porovnání a posouzení změn v území a při hodnocení míry splnění vní uvedených předpokladů pro zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území.V Českém Těšíně dne 21.12.2012117