Textová část - Město Český Těšín

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2Tabulka č. 3 - Přehled přínosů emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) [t/rok] v ČeskémTěšíně (vybráno z Místního programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší proměsto Český Těšín, zpracovaného v letech 2004-2005)TZL SO2 NOx CO Org. látky/VOCREZZO 1 0,036 8,008 2,430 30,100 0,110REZZO 2 0,964 8,784 22,520 9,973 10,198REZZO 3 19,513 18,158 14,203 75,874 17,569celkem 20,513 34,949 39,153 115,947 27,877REZZO 1 – velké a zvláště velké zdrojeREZZO 2 – střední zdrojeREZZO 3 – malé zdroje (lokální topeniště, domácnosti)V Českém Těšíně produkují nejvíce emisí malé zdroje (REZZO 3), následují střední zdroje a velké zdroje.Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů (viz výše) adopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín,např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárnaDětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Popisemisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší Průzkumy a rozbory pro Zásady územního rozvoje MSKv rozsahu územně analytických podkladů.Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Českého Těšína má rozhodující významimisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhoršíhodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů (údolní nivapodél Olše).Měření znečištění ovzduší (tzv. imisní monitoring) v Českém Těšíně bylo v r. 2010 prováděno pouze najedné měřící stanici, a to Českým hydrometeorologickým ústavem (stanice u základní školy na ul. Slezské).Aktuální hodnoty měření je možno zjistit na www.chmi.cz. Informace o dostupnosti výsledků těchtoměření bývají zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města a v Těšínských listech.Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionuzaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisívypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojůznečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovanýchprovozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivývývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech jeovlivněn i klimatickými podmínkami.Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročenéhodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren.K velmi častým výskytům překročení denních limitů zejména u suspendovaných částic PM 10 (tj. 50 µg/m 3 )dochází v chladných měsících roku, kdy nepříznivé klimatické podmínky zhoršují rozptyl znečišťujícíchlátek v ovzduší, jejichž množství je díky nízkým teplotám výrazně vyšší z důvodu vytápění. V roce 2010k překročení denního limitu došlo ve 123 případech (maximální denní hodnota 533 µg/m 3 byla naměřenadne 25.01.2010). Rovněž roční limit (40 µg/m 3 ) byl u této látky překročen – 53,5 µg/m 3 viz. tabulka níže.Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější,několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvalityvenkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavkylegislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látekse vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic,polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší konkrétních lokalit hrajeodvětrávání území (tvar reliéfu, orientace a četnost větru), dopravní zátěž a způsob vytápění.16