Textová část - Město Český Těšín

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012Aktualizace č. 2biochemická spotřebakyslíku BSK-5mg/l 0.7 4.4 1.8 1.7 2.7 3.9 6 II.chemická spotřeba kyslíkudichromanemmg/l 39.0 12.0 9.0 28.0 34.0 35 III.amoniakální dusík mg/l 0.12 0.04 0.02 0.07 0.10 0.5 I.dusičnanový dusík mg/l 1.1 3.2 1.7 1.5 2.6 3.0 7 I.celkový fosfor mg/l 0.37 0.07 0.05 0.16 0.28 0.15 III.imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)U vodního toku Ropičanka došlo ke zvýšení míry znečištění vody oproti předchozím letům. Znečištěnív Ropičance pochází zejména z nedostatečně čištěných vod ze zástavby v jejím povodí.Znečištění vod zejména odváděním nedostatečně čištěných vod do vodotečí ze zástavby pro individuálníbydlení nebo rekreaci, je problémem zejména u drobných a málo vodnatých toků.Značná míra znečistění povrchových vod (zejména Olše) omezuje využití vodních ploch k rekreačnímúčelům. Problémem je i zabahnění a zanedbání údržby celé řady menších toků a vodních ploch (v roce2008 bylo dokončeno kompletní vyčištění a odbahnění nádrže Hrabinka o celkové výměře 44 962 m 2 napozemcích v k.ú. Mosty u Českého Těšína a v k.ú. Český Těšín a vytěžení 30 080 m 3 sedimentu včetněvyvezení a uložení na mezideponii, úpravou rozsáhlého litorálního pásma a úpravou břehů). V Chotěbuziexistuje zájem obce na vyčištění, odbahnění a úpravách vodního náhonu.Vody podzemníPodzemní vody se zde nacházejí v hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodíOlše. Tyto sedimenty jsou tvořené různě mocnými usazeninami, převážně se jedná o kvartérní hlíny,spraše, jíly a jílovité břidlice, jílovce a pískovce. Jedná se o horniny spíše kyselé, avšak místy se vyskytujívložky hornin bohaté na vápník a železo. Podzemní vody bývají v některých místech velmi bohaté naželezo a poměrně velké rozdíly jsou i v obsahu vápníku.Dalším a velmi významným faktorem ovlivňující kvalitu vod je hospodaření v krajině. Odlesnění většinyúzemí a využití ploch jako zemědělské půdy zvyšuje povrchový odtok a snižuje vsakovací schopnost půd,které jsou navíc na většině území spíše málo propustné.Stále větší vliv na podzemní vody má nárůst domovních čistíren odpadních vod, které přečištěné odpadnívody zasakují do vod podzemních přes půdní vrstvy. Do podzemních vod se dostává stále větší množstvíznečišťujících látek. Ačkoli odpadní vody jsou do vod podzemních vypouštěny z čistíren s vysokouúčinností čištění, jejich velké množství už může mít kumulativní vliv na kvalitu podzemních vod.Vyčištění kolektorů podzemních vod je velmi obtížné nebo i nereálné.Monitoring podzemních vod probíhá na území ORP Česky Těšín na vrtu č. VO0154 v Českém Těšíně –Svibici a na vrtu č. VO0105 v Chotěbuzi - Podoboře, které provozuje Český hydrometeorologický ústavv rámci své sítě monitorovacích vrtů v České Republice. Konkrétní data z těchto vrtů však nejsouk dispozici neboť nejsou vyhodnocována za samostatný vrt, ale za celou oblast Povodí Odry. Vrty sloužípouze ke sledování hladiny podzemní vody nikoli ke sledování její kvality. Další sledování podzemníchvod na území Českého Těšína neprobíhá. Informace o Stavu podzemích vod v Povodí Odry je možnézískat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz v sekci Hydrogeologie. V roce2009 proběhl namátkový průzkum svou studánek, u kterých nevyhověl mikrobiologický rozbor vody.Další sledování však prováděno nebylo. Jedná se o studánku na Balinách souř. 49°43'15.822"N,18°37'35.164"E a studánku Cigánka ve Svibici u ulice Pod Zvonek, souř. 49°43'41.109"N,18°36'36.439"E kde byla voda pitná jen po převaření.Demografické aspektyMezi ukazatele hygieny životního prostředí byl nově zařazen ukazatel Naděje dožití mužů a žen vesprávních obvodech ORP v období 2006-2010. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatelodvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x-letá osobapokud se nezmění podmínky (řád) vymírání.Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života (naděje dožití)místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významujednotlivých faktorů, ukazatelů. V zásadě se uvádějí tři hlavní faktory – životní způsob (zejména vlastníživotospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a stavživotního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší.V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních22