Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> STRANA 1<br />
<strong>14</strong> a <strong>15</strong><br />
LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník IX. 31. července <strong>2009</strong> Cena 25 Kč<br />
Rozhovor s Josefem Havlišem,<br />
vedoucím obecního<br />
živnostenského úřadu<br />
Str. 12 − 13<br />
Děti si užívají prázdniny<br />
Str. 18<br />
Kulturní léto<br />
na farní zahradě − str. 23<br />
SPOLEČENSKÁ KRONIKA<br />
Str. 29<br />
Rozhovor s mladým hokejistou<br />
Michaelem Šrámkem<br />
Str. 32 − 33<br />
Aktuality z <strong>Lanškroun</strong>ska:<br />
http://www.lanskroun.eu/cz/<br />
mesto/aktualne/<br />
Archiv starších výtisků LL:<br />
http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/<br />
media/listy−lanskrounska−pdf/<br />
PLAVKY JSEM<br />
SI ŠILA SAMA<br />
Rozhovor s juniorskou mistryní Evropy<br />
v bodyfitness Janou Černovskou<br />
čtěte na stranách 34 a 35.<br />
Foto: F. Teichmann
STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Rada města jednala dne 29. června <strong>2009</strong><br />
Poslední jednání před prázdninami rada města zahájila prohlídkou městských<br />
lesů. Po návratu zpět na radnici se seznámila s Návrhem dodatku č. 2 ke smlouvě<br />
o pronájmu nebytových prostor − přízemí Společenského domu, se žádostí Par−<br />
dubického kraje o poskytnutí dotace občanskému sdružení Smíření Chrudim<br />
a s vyúčtováním veřejné finanční podpory poskytnuté Vodní záchranné službě<br />
Pastviny a Střední zemědělské škole <strong>Lanškroun</strong>.<br />
Jiří Švarc, vedoucí oddělení technické správy nemovitostí odboru právního<br />
a majetku, informoval radu města o postupu plnění úkolu − pasportizace kabelové<br />
televize.<br />
Poradní orgány rady města, komise sportovní a komise pro výchovu<br />
a vzdělávání, seznámily radu města se zápisy o svých jednáních.<br />
Od Pardubického kraje obdržela rada města informaci o záměrech upravit<br />
zřizovatelské kompetence kraje k některým typům školských zařízení.<br />
V rámci finančních záležitostí rada města rozhodla o přijetí rozpočtových opat−<br />
ření č. 49 až 51 a o neposkytnutí dotace občanskému sdružení Tělovýchovná jed−<br />
nota, oddíl vodních sportů. Důvodem pro neposkytnutí podpory bylo to, že žada−<br />
tel již veřejnou podporu v letošním roce na celoroční pravidelnou činnost obdržel.<br />
Rada města odsouhlasila povolení výjimky z obecně technických podmínek<br />
pro výstavbu v oblasti parkování pro zákazníky čajovny v ul. Havlíčkova.<br />
Zřízení místa pro přecházení chodců v křižovatce ulic B. Smetany a Husova<br />
uložila rada města investičnímu odboru.<br />
Rada poskytla finanční příspěvek ve výši Kč 8 000,− na pořádání X. ročníku<br />
běhu do vrchu s názvem „Cena firmy Iscarex Dolní Morava – Králický Sněžník“.<br />
Rada města souhlasila s ukončením tří nájemních smluv na zahrádky v Sadu<br />
bojovníků a s jejich obsazením novými nájemníky.<br />
Rada povolila bezplatné užívání části pozemku ppč. 2036/<strong>14</strong> v k. ú. <strong>Lanškroun</strong><br />
v ul. Olbrachtově a jeho zadláždění na náklady žadatelky o bezplatné užívání.<br />
Bezplatné užívání pozemku odsouhlasila i žadateli, který měl zájem užívat cca<br />
20 m 2 pozemku ppč. 3673 (PK) v k. ú. <strong>Lanškroun</strong> v ul. Třešňovecké.<br />
Rada města projednala podnět bytové komise ohledně snížení vyvolávací ceny<br />
měsíčního nájemného pro byt č. 2 v domě čp. 607, Žichlínské Předměstí, Dvor−<br />
ská ulice a schválila koeficient věcně regulovaného nájemného pro tento byt ve<br />
výši 1,00 s tím, že původní koeficient (ve výši 2,5) věcně regulovaného nájemné−<br />
ho se snižuje pouze u vyvolávací ceny výše uvedeného bytu.<br />
Rada rozhodla o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch<br />
společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., na pozemku v Kollárově ulici<br />
ppč. 910/1 v k.ú. <strong>Lanškroun</strong>, který je ve vlastnictví města.<br />
Rada města projednala podnět odboru právního a majetku k majetkovému vy−<br />
pořádání vodojemu v Horním Třešňovci a rozhodla zveřejnit úmysl města prona−<br />
jmout stavbu technického vybavení bez čp./če. na pozemku stpč. 251 v k.ú. Horní<br />
Třešňovec a pozemek stpč. 251 o výměře 742 m 2 v k.ú. Horní Třešňovec společ−<br />
nosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s.<br />
Rada města souhlasila se stravováním dětí lanškrounských základních škol<br />
o letních prázdninách ve školní jídelně MADORET za stejných finančních pod−<br />
mínek jako ve školním roce.<br />
Rada města souhlasila s tím, aby Městské muzeum <strong>Lanškroun</strong> přijalo účelově<br />
určené dary v celkové hodnotě 37.000,− Kč.<br />
Rada rozhodla o prodloužení veřejnoprávní smlouvy mezi městem Lan−<br />
škroun a obcí Rudoltice ohledně výkonu některých činností obecní policie na<br />
území jiné obce.<br />
Příští jednání rady města je naplánováno na 3. srpna.<br />
Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na<br />
oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu a na úřední desce<br />
městského úřadu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám<br />
je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi.<br />
Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka<br />
Datové schránky – termín spuštění<br />
na městském úřadě odložen na konec října<br />
V polovině roku <strong>2009</strong> vstoupil v platnost zákon č. 300/2008 Sb., o elektro−<br />
nických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který s sebou přináší<br />
povinnost používat datové schránky.<br />
Subjekty, které mají ze zákona povinnost používání datových schránek,<br />
o ni nemusí žádat. Je jim zřízena automaticky.<br />
Tato elektronická úložiště jsou počínaje 1. 7. <strong>2009</strong> povinná pro veškeré<br />
právnické subjekty, tedy i organizace veřejné správy. Datum spuštění datové<br />
schránky mohou jednotlivé subjekty zvolit od 1. 7. do 1. 11. <strong>2009</strong>.<br />
Datové schránky se zpřístupní prvním přihlášením, pokud tedy patříte mezi<br />
ty, kterých se datové schránky týkají, a chcete zavedení datových schránek<br />
odložit, přístupová práva si schovejte a nepřihlašujte se dříve než 1. 11. <strong>2009</strong>.<br />
Městský úřad <strong>Lanškroun</strong> i většina obcí v regionu plánují spuštění dato−<br />
vých schránek od 1. 11. <strong>2009</strong>.<br />
Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka<br />
Projekt Cesty poznávání přátel byl dokončen<br />
V Listech <strong>Lanškroun</strong>ska i na městském webu jsme Vás průběžně informo−<br />
vali o projektu Cesty poznávání přátel, který se skládal z několika různých<br />
akcí, jejichž společným jmenovatelem bylo posílení přátelství mezi městy<br />
<strong>Lanškroun</strong> a Dzierżoniow. Projekt byl zahájen loni o prázdninách přípravou<br />
almanachu k výročí dálkového pochodu <strong>Lanškroun</strong>ská kopa a skončil letos<br />
v červnu spuštěním nových webových stránek města.<br />
Při loňské Kopě Evropská unie nejen spolufinancovala almanach, ale také<br />
pobyt téměř 40 turistů z partnerského města.<br />
Při tradičním veletrhu Dzierżoniowské prezentace na konci září přispěla<br />
Unie na finanční účast lanškrounských firem.<br />
Byly pořízeny tři obsáhlé sady tiskovin s informacemi o městě v českém<br />
anglickém a polském jazyce (brožura, skládačka a mapa), které si můžou<br />
turisté nejen z Polska zdarma vyzvednout v infocentru nebo v muzeu.<br />
Díky projektu byly pořízeny i dva nové infokiosky, jeden je umístěn v pří−<br />
zemí radnice a druhý v areálu Dlouhého rybníka u půjčovny lodiček. V info−<br />
kiosku si můžete najít přeložené texty o polském Dzierżoniowě, turisté z Polska<br />
zde naleznou dostatek informací o <strong>Lanškroun</strong>sku v polštině.<br />
Evropská unie se podílela i na proměně městského webu spolufinancová−<br />
ním překladů z češtiny do anglického a polského jazyka, pro obyvatele<br />
<strong>Lanškroun</strong>a byly přeloženy obsáhlé informace o Dzierżoniowě z polštiny do češtiny.<br />
V červenci předáme Euroregionu Glacensis vyúčtování projektu Cesty<br />
poznávání přátel CZ.3.22/3.3.02/08.00203 a do konce letošního roku by mě−<br />
lo být připsáno na účet města téměř 35 tis. EUR.<br />
Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka<br />
Poděkování Městu <strong>Lanškroun</strong><br />
Římskokatolická farnost − děkanství <strong>Lanškroun</strong> děkuje Městu <strong>Lanškroun</strong><br />
za finanční podporu, díky které může Chrámový sbor kostela sv. Václava roz−<br />
víjet spolupráci s pěveckým sborem z Dzierzoniówa a podpořit tak spolu−<br />
práci obou měst.<br />
Michaela Vetišková, fara <strong>Lanškroun</strong><br />
Volné byty k pronajmutí:<br />
Byt č. 8 – čp. 66, Žichlínské Předměstí,<br />
Dobrovského ulice, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu: 43,70 m 2 ,<br />
předpokládaná výše nájemného: 3 130,− Kč.<br />
Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu.<br />
Byt č. 2 – čp. 79, Žichlínské Předměstí,<br />
Dukelských hrdinů, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu 45,81 m 2 ,<br />
předpokládaná výše nájemného: 3 400,− Kč.<br />
Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu.<br />
Byt č. 2 – čp. 607, Žichlínské Předměstí,<br />
Dvorská ulice, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 3+1, kategorie II., plocha bytu 116 m 2 ,<br />
vyvolávací cena: 3 559,− Kč.<br />
Bude dražena výše měsíčního nájemného.<br />
Byt č. 3 – čp. 75, Ostrovské Předměstí,<br />
Opletalova ulice, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 2+1, kategorie I., plocha bytu 59,78 m 2 ,<br />
vyvolávací cena: 4 627,− Kč.<br />
Bude dražena výše měsíčního nájemného.<br />
Byt č. 10 – čp. 160, Ostrovské Předměstí,<br />
Pivovarské náměstí, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 2+kk, kategorie I., plocha bytu 41,30 m 2 ,<br />
předpokládaná výše nájemného: 2 867,− Kč.<br />
Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu.<br />
Byt č. 13 – čp. 649, Žichlínské Předměstí,<br />
Palackého ulice, <strong>Lanškroun</strong><br />
Velikost bytu 1+kk, kategorie I., plocha bytu 36,64 m 2 ,<br />
předpokládaná výše nájemného: 2 836,− Kč.<br />
Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu.<br />
Informace ke všem uvedeným volným bytům: Právo uzavřít nájemní<br />
smlouvu pro uvedené byty bude draženo a losováno dne 26. 8. <strong>2009</strong> od <strong>15</strong>.00<br />
hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ <strong>Lanškroun</strong>, nám. J. M. Marků čp. 12<br />
v 1. poschodí. Přihlášky můžete podávat do 21. 8. <strong>2009</strong> do 11.00 hod. na<br />
podatelnu MěÚ <strong>Lanškroun</strong>. Bližší informace získáte na úřední desce, na<br />
webových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru práv−<br />
ním a majetku.<br />
Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> RADNICE SDĚLUJE<br />
STRANA 3<br />
Vážení občané,<br />
v listopadu tohoto roku uplyne 20 let od tzv. sametové revoluce<br />
− události, která zásadním způsobem změnila politický, hospodář−<br />
ský i společenský život v naší zemi. <strong>Město</strong> <strong>Lanškroun</strong> chystá při<br />
této příležitosti vydání almanachu, který by určitým způsobem<br />
mohl připomenout a popsat tehdejší dobu.<br />
Z tohoto důvodu vyzývám všechny občany, kteří by byli ochotni<br />
aktivně se zapojit do přípravy zmíněné publikace, aby toto sdělili<br />
do 21. srpna t.r. na sekretariát MěÚ p. Kateřině Chládkové, tel.:<br />
465 385 221, email: katerina.chladkova@mulanskroun.cz .<br />
Ing. Martin Košťál, starosta města<br />
Z kalendáře starosty<br />
1. července Návštěva představitelů<br />
Technické univerzity Liberec, jednání<br />
o možné spolupráci mezi univerzitou,<br />
městem a lanškrounskými podniky<br />
2. července Předání certifikátů ECDL<br />
po úspěšném absolvování školení po−<br />
čítačové gramotnosti<br />
3. července Jednání zástupců mikro−<br />
regionů s vedením Pardubického kra−<br />
je o organizování a podpoře cestovní−<br />
ho ruchu v kraji<br />
4. července Dětský den a hudební<br />
odpoledne na Zámečku u Rudoltic<br />
4. − 5. 7. Mistrovství republiky ju−<br />
Starostové Igor Šajtlava (Kežmarok)<br />
a Martin Košťál (<strong>Lanškroun</strong>)<br />
niorů v beachvolejbale v areálu Knoflík<br />
9. − 13. 7. Služební cesta do partnerského města Kežmarok (SK) na festi−<br />
val EĽRO <strong>2009</strong><br />
<strong>14</strong>. července Jednání Správní rady sdružení Orlické hory a Podorlicko v Rokyt−<br />
nici v Orl. h.; přivítání delegace z partnerského města Castiglione in Teverina (I)<br />
<strong>15</strong>. července Jednání s p. Pavlem Janíkem ohledně směny pozemku; pracovní<br />
schůzka ohledně programu oprav drobné architektury; jednání s pí Hanou<br />
Minářovou, ředitelkou Základní školy <strong>Lanškroun</strong>, ohledně situace školy; pra−<br />
covní schůzka s p. Josefem Vejvodou, odborníkem v oboru ochrany ovzdu−<br />
ší, ohledně možného energetického využití odpadů<br />
16. července Zahájení kontroly z Finančního úřad Ústí nad Orlicí; neformál−<br />
ní setkání s hosty z partnerského Castiglione in Teverina (I)<br />
20. července Pracovní schůzka ve věci přípravy lokality pro bytovou výstav−<br />
bu v lokalitě Za Střelnicí II; jednání s p. Stanislavem Škodou, ředitelem Fi−<br />
nančního úřadu v Ústí nad Orlicí, ohledně provozu pobočky FÚ v <strong>Lanškroun</strong>ě;<br />
jednání s p. Oldřichem Strnadem, ředitelem ZŠ Dobrovského, ohledně zámě−<br />
ru česko−polského projektu na výchovu a vzdělávání<br />
21. července Jednání s p. Jaroslavem Kolaříkem, jednatelem společnosti Safe<br />
Trees, ohledně pasportizace zeleně v <strong>Lanškroun</strong>ě<br />
22. července Pracovní schůzka s p. Zdeňkem Nejezchlebem o daňových a eko−<br />
nomických aspektech fungování města; pracovní jednání s p. Milošem Krej−<br />
čím, provozovatelem Informačního centra v <strong>Lanškroun</strong>ě<br />
23. července Pracovní schůzka s p. Milanem Slezákem, jednatelem Měst−<br />
ského bytového podniku <strong>Lanškroun</strong>, s.r.o.; pracovní jednání o problematice<br />
základního školství ve městě<br />
24. července Podpis smlouvy o převodu pozemků na Pozemkovém fondu<br />
v Ústí nad Orlicí<br />
25. − 26. 7. Cyklistický závod juniorů „Regionem Orlicka <strong>Lanškroun</strong> <strong>2009</strong>“<br />
Prodej domu čp. 139 v Dolním Třešňovci<br />
Jedná se o dům s dvěma samo−<br />
statnými bytovými jednotkami o ve−<br />
likosti 4+1. Celková plocha každého<br />
bytu činí 67 m 2 . Vytápění objektu je<br />
plynové, kombinované, každý byt má<br />
samostatný kotel. Objekt je částečně<br />
podsklepen, splašková kanalizace je<br />
napojena do jímky.<br />
Prohlídku objektu zajišťuje Měst−<br />
ský bytový podnik <strong>Lanškroun</strong>, s.r.o.<br />
Prohlídku je nutné si předem domluvit s panem Jaroslavem Urbanem (tel: 465 320<br />
<strong>14</strong>8). Bližší informace získáte na úřední desce, na webových stránkách města<br />
nebo přímo na odboru právním a majetku (tel: 465 385 249).<br />
Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku<br />
Webové stránky města mají nový kabát<br />
Na začátku července byl na adrese www.lanskroun.eu spuštěn nový web<br />
města <strong>Lanškroun</strong>. Viditelnou změnou je pro všechny návštěvníky nový design.<br />
Pozměněná struktura webové prezentace je nyní uživatelsky přívětivější.<br />
Rozcestník do tří základních sekcí (město, úřad a region) je umístěn v horní<br />
části obrazovky, odkazy jsou oproti předchozí verzi uspořádány vodorovně. Jako<br />
hlavní strana se zobrazuje sekce město, které dominuje žlutá barva. Pro aktuální<br />
informace z městského úřadu a další podrobnosti z oblasti veřejné správy si mu−<br />
síte kliknout na městský úřad, který se zobrazuje červeně. Modrá barva patří sekci<br />
Region <strong>Lanškroun</strong>sko, kde naleznete informace o obcích ze správního obvodu,<br />
odkazy na jejich weby i informace o regionu jako celku.<br />
Významnou změnou je to, že informace o kulturním, sportovním a společen−<br />
ském dění ve městě se již nemísí s informacemi z úřadu, jejichž umístění v druhé<br />
nejnavštěvovanější části webu − sekci městský úřad − považujeme za užitečné<br />
zejména pro ty návštěvníky webu, kteří neprohlíží městské stránky denně.<br />
Na stránkách jsou nově k dispozici rozsáhlé informace o polském partnerském<br />
městě Dzierżoniow v češtině. Daleko více informací, než tomu bylo v předchozí<br />
verzi, je dostupných v anglickém, polském a německém jazyce. V současné době<br />
je připravován překlad textů o <strong>Lanškroun</strong>ě do italštiny.<br />
Zajímavou novinkou je postupně doplňovaná lišta se zajímavými údaji o městě<br />
Víte že,…?, která se mění při každém kliknutí.<br />
Na rozšiřování nového webu stále pracují zaměstnanci města i dodavatel re−<br />
dakčního systému. Moduly dotazy a odpovědi a diskuzní fórum nejsou dosud<br />
funkční.<br />
Věříme, že úsilí všech, kteří se na tvorbě nového webu podílejí, se odrazí na<br />
jeho kvalitě a občané i návštěvníci města budou městský web využívat k plné<br />
spokojenosti. Budeme také potěšeni, pokud nám k novému webu sdělíte dojmy<br />
a případné připomínky. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka<br />
SMS infokanál<br />
Od srpna loňského roku zavedl Městský úřad <strong>Lanškroun</strong> rychlý systém zve−<br />
řejňování důležitých informací. Vedle zpráv poskytovaných na www.lanskroun.eu<br />
a v Listech <strong>Lanškroun</strong>ska můžete informace dostávat i prostřednictvím SMS<br />
zpráv. Tato služba umožňuje zasílání důležitých informací z městského úřadu<br />
na zaregistrovaná čísla vašich mobilních telefonů formou krátkých textových<br />
zpráv (SMS). Takto rozesílané zprávy si vás najdou prakticky kdekoli. Včasná<br />
informovanost občanů se v řadě měst již několikrát ukázala jako naprosto ne−<br />
zbytná zejména při krizové komunikaci v případě povodní, sněhových kala−<br />
mit apod. Tento systém je pro vás zcela zdarma, veškeré náklady hradí město.<br />
Jak službu získat: Služba je poskytována všem zaregistrovaným obča−<br />
nům ve stejném rozsahu a zdarma. Stačí odeslat jedinou textovou zprávu z mo−<br />
bilního telefonu, na který chcete zprávy přijímat, a registrace je hotova. Stej−<br />
ným způ−sobem můžete službu kdykoli zrušit.<br />
Přihlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA REGISTRUJ (nebo<br />
zkráceně IK LA REG) na telefonní číslo 605 733 680.<br />
Odhlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA ODREGISTRUJ<br />
(nebo zkráceně IK LA ODREG) na telefonní číslo 605 733 680.<br />
Pozor! Je důležité přesně dodržet formát zasílané zprávy včetně mezer,<br />
velikost písmen nehraje roli. Při špatném zadání textu zprávy nebo telefonní−<br />
ho čísla nedojde k přihlášení nebo odhlášení.<br />
Odesílané zprávy (přihlášení a odhlášení) jsou zpoplatněny operátorem<br />
mobilní sítě dle tarifu dotyčného občana jako běžná odchozí SMS zpráva. To<br />
znamená, že jediné, co zaplatíte v souvislosti s touto službou, je odeslání jed−<br />
né SMS při přihlášení, popř. druhé při odhlášení. Služba sama ani zasílání<br />
jednotlivých zpráv zpoplatněno není.<br />
Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
STRANA 4 RADNICE SDĚLUJE<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Dny evropského dědictví<br />
Dne 12. září <strong>2009</strong> proběhne ve Šternberku slavnostní zahájení XVII. roč−<br />
níku Dnů evropského dědictví. Národní téma letošního ročníku, který pořádá<br />
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, je „Památky měřené ča−<br />
sem“. Vlastní akce budou celostátně probíhat od 12. do 20. 9. a zájemcům se<br />
na mnoha místech po celé ČR naskytne příležitost dozvědět se více informací<br />
o památkách a jejich historii a dostat se na místa, která běžně nejsou přístupná.<br />
V <strong>Lanškroun</strong>ě a jeho okolí jsou v letošním roce přihlášeny tyto památkové<br />
objekty: zámek čp. 1, kostel sv. Václava, hostinec „Krčma čp. 77 a Nový zá−<br />
mek u Rudoltic. V rámci prezentace budou připraveny doprovodné akce, o kte−<br />
rých Vás budeme také informovat. Proto se nechte zlákat, rezervujte si v září<br />
některý den ze „Dnů evropského dědictví“ a přijďte navštívit lanškrounské<br />
památky. Srdečně zveme všechny, nejen příznivcehistorie.<br />
Ve spolupráci s Marií Heinrichovou, referentkou památkové péče,<br />
zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka<br />
Spokojenost občanů s poskytováním informací,<br />
část 5. – Srovnání <strong>Lanškroun</strong>a a Moravské Třebové<br />
V tomto čísle přinášíme předposlední pasáž z diplomové práce Ing. Petry No−<br />
votné zabývající se spokojeností občanů s poskytováním informací ze strany<br />
Městského úřadu <strong>Lanškroun</strong> a Městského úřadu Moravská Třebová.<br />
Dnes vás seznámíme se srovnáním spokojenosti občanů v <strong>Lanškroun</strong>ě a v Mo−<br />
ravské Třebové. V příštím, posledním díle zveřejníme změny úrovně spokoje−<br />
nosti občanů <strong>Lanškroun</strong>a mezi roky 2006 a 2008.<br />
Průzkumu se zúčastnili muži i ženy, v <strong>Lanškroun</strong>ě vyplnilo dotazník více žen<br />
(88) než mužů (62), v Moravské Třebové odpověděl stejný počet mužů i žen, tj.<br />
75. Největší počet respondentů v obou městech má vzdělání středoškolské, nejmen−<br />
ší počet respondentů vzdělání základní nebo vyšší odborné. Nejčastěji zastoupe−<br />
nou věkovou skupinou je skupina ve věku 21−35 let, nejméně častou pak skupina<br />
respondentů nad 65 let.<br />
Občané obou měst se o informace zajímají, občané <strong>Lanškroun</strong>ska získávají<br />
nejčastěji informace z internetových stránek (34 %), občané Moravskotře−<br />
bovska získávají informace více způsoby najednou (45,35 %). Informova−<br />
nost se většině respondentů jeví jako dostačující, a to v obou městech, v Lanš−<br />
krouně (72,65 %) i v Moravské Třebové (64,4 %). Nejméně respondentů<br />
považuje informovanost za špatnou, v <strong>Lanškroun</strong>ě takto odpověděli 4 re−<br />
spondenti a v Moravské Třebové jeden.<br />
V dotazníku byly uvedeny dotazy na internetové stránky měst. Nejvíce respon−<br />
dentů v obou městech považuje jejich přehlednost za dostatečnou, v Moravské<br />
Třebové je druhá nejčastější odpověď přehlednost špatná (26,7 %), kdežto v Lanš−<br />
krouně je to přehlednost velmi dobrá (28 %). Většina respondentů považuje také<br />
obsah za dostačující, a to v obou městech, <strong>Lanškroun</strong> (57,3 %), Moravská Třebo−<br />
vá (56 %). I přesto se objevily požadavky na změnu internetových stránek, a to<br />
nejčastěji zveřejňování více aktuálních informací s informací z kulturní oblasti,<br />
dále se návrhy liší dle měst. Z dotazníků vyplynulo, že v Moravské Třebové je<br />
neznalost stránek (20,7 %) vyšší než v <strong>Lanškroun</strong>ě (<strong>14</strong>,7 %). Výsledky průzku−<br />
mu také ukazují na to, že internetové stránky jsou lépe hodnoceny v <strong>Lanškroun</strong>ě,<br />
a to jak z hlediska obsahu, tak především z hlediska přehlednosti.<br />
Periodicita vycházení místních tiskovin občanům ve většině případů vyho−<br />
vuje, jejich obsah většině respondentů vyhovuje zcela.<br />
Úřední hodiny vyhovují největšímu počtu respondentů částečně, což není pře−<br />
kvapující zjištění díky neustále se opakující problematice skloubení pracovní<br />
doby s úředními hodinami na úřadech. V <strong>Lanškroun</strong>ě se nejvíce respondentů<br />
v budovách městského úřadu orientuje většinou snadno, dotazovaní z Moravské<br />
Třebové se nejčastěji orientují bez problémů. Většina respondentů z obou měst<br />
považuje čekací doby za přiměřené.<br />
Dle výsledků průzkumu jsou úředníci v obou městech téměř vždy ochotni vyjít<br />
vstříc, většinou dokážou pomoci nebo poradit, na koho se mají občané obrátit,<br />
taktéž je pro většinu dotazovaných vyjadřování úředníků většinou srozumitelné.<br />
Nejčastější odpovědi mají obě porovnávaná města shodné, v absolutním srovná−<br />
ní jsou ovšem úředníci lépe hodnoceni respondenty z Moravské Třebové.<br />
Vliv přenesené působnosti považují respondenti z <strong>Lanškroun</strong>a za značný, z Mo−<br />
ravské Třebové za velmi významný. Nejčastěji nemají dotazovaní konkrétní ná−<br />
pad na změny v činnosti městských úřadů. Vyskytly se zde i konkrétní návrhy,<br />
zejména zlepšení přístupu k občanům jakožto „zákazníkům“ a také změna úřed−<br />
ních hodin. Z podkladů dodaných Ing. P. Novotnou zpracovala P. Brejšová<br />
Lesní hospodářský celek – Městské lesy <strong>Lanškroun</strong><br />
Část I. − Všeobecné informace<br />
Lesy lesního hospodářského celku (LHC) Městské lesy <strong>Lanškroun</strong> jsou ve<br />
vlastnictví města <strong>Lanškroun</strong>. Byly navráceny z majetku České republiky do vlast−<br />
nictví obcí. K 1. 1. 2007 měly městské lesy výměru 297,66 ha.<br />
Městské lesy <strong>Lanškroun</strong> jsou rozloženy na několika katastrálních územích:<br />
Albrechtice (164,28 ha), Horní Třešňovec (5,31 ha), <strong>Lanškroun</strong> (66,82 ha), Dol−<br />
ní Třešňovec (44,09 ha), Ostrov (0,02 ha), Rudoltice (5,66 ha), Sázava (11,48 ha).<br />
Část lesů je zařazena do kategorie lesa zvláštního určení. Jde o lesy příměstské<br />
a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (65,58 ha porostní půdy, 1,23 ha bez−<br />
lesí), které přiléhají k zastavěné části města u rekreační oblasti <strong>Lanškroun</strong>ské ryb−<br />
níky a jsou intenzivně rekreačně a sportovně využívány. V pásmu hygienické<br />
ochrany vodního zdroje 1. stupně na k.ú. Horní Třešňovec se také nachází kate−<br />
gorie lesa zvláštního určení (1,68 ha).<br />
Všechny ostatní lesy jsou zařazeny do lesů hospodářských (229,17 ha, z toho<br />
226,40 ha porostní půdy, 1,33 ha bezlesí, 1,44 ha jiných pozemků).<br />
Lesní porosty se nacházejí v několika nesouvislých lokalitách. Největší ucele−<br />
ný lesní komplex leží ve východní části LHC při zemské hranici. Převládají zde<br />
zvlněné, místy dosti příkré svahy převážně východní expozice nad Hraničním<br />
potokem. Druhý největší lesní komplex Kypuš se nachází na jihozápadě LHC<br />
v oblasti <strong>Lanškroun</strong>ských rybníků. Kromě vlastního hřebene kopce Kypuš a při−<br />
lehlých svahů se jedná o terén rovinatý. Zbytek lesů LHC tvoří menší, rovněž<br />
spíše rovinaté terény u obcí Horní a Dolní Třešňovec, mírné svahy nad silnicí<br />
<strong>Lanškroun</strong> − Nepomuky, menší porost na prudkém svahu za Albrechticemi a vrch<br />
Zámecká hora u Rudoltic. Nadmořská výška se pohybuje od 390 do 519 m n.m.,<br />
průměrná kolem 450 m n.m.<br />
Z podkladů Ing. Romana Bureše, správce městských lesů<br />
zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka<br />
Soutěž: HLEDEJTE STUDÁNKY<br />
V městských lesích byly letos zřízeny dvě nové studánky. Poznáte je podle<br />
nápisu „<strong>Město</strong> <strong>Lanškroun</strong> <strong>2009</strong>“ na čelním pískovcovém kvádru. Když je při<br />
svých toulkách <strong>Lanškroun</strong>skem objevíte, můžete se občerstvit kvalitní vodou<br />
a posedět chvíli na blízké lavičce.<br />
A můžete si i zasoutěžit: vyfotografujte se u některé ze studánek a pokud<br />
máte navigaci, připojte i GPS souřadnice místa, kde studánka leží.<br />
Fotografie posílejte do konce prázdnin do redakce LL (redakce@tgtisk.cz).<br />
Výherce uveřejníme v LL č. 17, které vyjdou 11. září <strong>2009</strong>.<br />
Na fotografii tajemníka P. Kotěry jsou u jedné ze studánek někteří členové<br />
RM při prohlídce městských lesů s jejich správcem Romanem Burešem.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> NEJEN Z MĚSTA<br />
STRANA 5<br />
Veřejná finanční podpora v oblasti sportu v roce <strong>2009</strong><br />
<strong>Město</strong> <strong>Lanškroun</strong> každoročně podporuje neziskové projekty organizací sportov−<br />
ních, kulturních, těch, které se zabývají sociální pomocí nebo rozvíjejí vztahy<br />
s partnerskými městy, i organizace z dalších veřejně prospěšných oblastí. O po−<br />
skytnuté veřejné finanční podpoře vás chceme postupně informovat.<br />
Dnes přinášíme informaci o podpoře poskytnuté na sport.<br />
CELOROČNÍ ČINNOST:<br />
Žadatelé<br />
Veřejná finanční podpora (v Kč)<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, fotbalový oddíl 370 000<br />
Volejbalový oddíl TJ <strong>Lanškroun</strong> 450 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl ledního hokeje 250 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl florbalu 50 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl stolního tenisu 70 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, šachový oddíl 30 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl badmintonu 40 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, vodní sporty 10 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, ASPV − mažoretky 10 000<br />
Sportovní klub policie Duha <strong>Lanškroun</strong> 120 000<br />
Sbor dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec 10 000<br />
TJ SOKOL <strong>Lanškroun</strong>, Dolní Třešňovec <strong>15</strong> 000<br />
Sportovní jezdecký klub při SZeŠ <strong>Lanškroun</strong> 35 000<br />
HK <strong>Lanškroun</strong>, o. s. 40 000<br />
Celkem 1 500 000<br />
JEDNORÁZOVÉ AKCE:<br />
Cyklistický klub <strong>Lanškroun</strong> (Malý závod míru) 20 000<br />
Cyklistický klub <strong>Lanškroun</strong> (Závod mládeže) 3 000<br />
TJ Albrechtice, oddíl atletiky (Běh do zámeckého vrchu) 12 000<br />
Gymnázium <strong>Lanškroun</strong> (Memoriál Martina Schejbala) 2 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl lyžování (Přespolní běh <strong>2009</strong>) 12 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, oddíl lyžování (Běh do sjezdovky <strong>2009</strong>) 13 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, Klub českých turistů (<strong>Lanškroun</strong>ská kopa) 30 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, Klub českých turistů (Děti ve vodě) 4 000<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>, tenisový oddíl (Prázdninové soustředění) 4 000<br />
Celkem 100 000<br />
Tělovýchovná jednota La obdržela celkem Kč 523.000,− z toho Kč 460.000,−<br />
na celoroční činnost a Kč 63.000,− na jednorázové akce. Mimo to obdržel<br />
oddíl ledního hokeje dotaci ve výši Kč 800 000,− na nájem ledové plochy pro<br />
družstva mládeže, fotbalisté v <strong>Lanškroun</strong>ě Kč 180 000,− na údržbu travnaté<br />
plochy hřiště a fotbalisté z D. Třešňovce Kč 30 000,− také na údržbu trávníku.<br />
V případě, že se budete chtít s některou z podpořených organizací kontak−<br />
tovat a využít jí nabízené služby, obraťte se na sl. Lucii Holáskovou, DiS.,<br />
e−mail: lucie.holaskova@mulanskroun.cz, tel. 465 385 282, která vede evi−<br />
denci podporovaných organizací z oblasti sportu.<br />
Z podkladů dodaných tajemnicí sport. komise Lucií Holáskovou,<br />
DiS. zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka<br />
Přečetli jsme: <strong>Lanškroun</strong> potrápil příval vody<br />
Rozmary počasí, které způsobily ničivé povodně na severní Moravě a vy−<br />
žádaly si 13 lidských životů, sužují Českou republiku i nadále. Další bouřky<br />
s přívalovými dešti udeřily v pondělí 29. 6. a nevyvázlo ani Orlickoústecko.<br />
Tisková mluvčí HZS Pardubického kraje Vendula Horáková napočítala<br />
celkem dvanáct výjezdů během jediného dne: „Hasiči zasahovali například<br />
v Řetové a Přívratu, škody způsobila bouřka v <strong>Lanškroun</strong>ě.“ V <strong>Lanškroun</strong>ě<br />
měly jednotky profesionálních hasičů v pondělí odpoledne skutečně plné<br />
ruce práce. Nejvíce starostí jim přidělal požár rozvodny elektrického proudu,<br />
ten byl na linku tísňového volání oznámen krátce po sedmnácté hodině a na<br />
vině byl pravděpodobně zásah bleskem. Škoda byla předběžně vyčíslena na<br />
půl milionu korun. „Požár dostali hasiči brzo pod kontrolu, ale energetici byli<br />
nuceni vypnout proud,“ připomněla Horáková okolnost, že část <strong>Lanškroun</strong>a<br />
byla následkem řádění živlu bez elektřiny. Komplikace zde potkaly rovněž<br />
autobusovou dopravu. Po osmnácté hodině nezvládly ucpané kanály nápor vo−<br />
dy a proměnily část nádraží v lagunu. (Orlický deník, 1. 7. <strong>2009</strong>, kráceno)<br />
Návštěva z italského partnerského města<br />
Castiglione in Teverina<br />
V rámci projektu z programu Eu−<br />
rope for Citizens přijela v týdnu od<br />
13. do 17. července <strong>2009</strong> do naše−<br />
ho města 19−ti členná italská dele−<br />
gace z partnerského města Castigli−<br />
one in Teverina. Program na celý<br />
týden připravila komise pro cestov−<br />
ní ruch a partnerské styky ve slože−<br />
ní: Mgr. Martin Roller, RNDr. La−<br />
da Sitová, Mgr. Linda Matlasová,<br />
Mgr. Miloš Krejčí, Radim Šišán,<br />
DiS., Michaela Valentová a Draho−<br />
míra Lišková. Hlavním cílem této<br />
návštěvy bylo poznávání nejen Lan−<br />
škrounska, ale také české kultury,<br />
tradic a zvyků.<br />
V úterý jsme navštívili Městské<br />
muzeum <strong>Lanškroun</strong> a pan Krejčí pro−<br />
vedl delegaci po městě a představil<br />
naše památky. Odpoledne jsme se<br />
přesunuli na Zámeček u Rudoltic, kde<br />
nám více o jeho historii a současnosti<br />
pověděl pan Dušan Šlahora. Dále<br />
jsme se vydali na klášterní a poutní<br />
místo, Horu Matky Boží − Hedeč,<br />
kde jsme zavítali do krásného kláš−<br />
tera i do přilehlé restaurace.<br />
Středeční program byl směřován<br />
k městům Litomyšl a Polička. Na−<br />
vštívili jsme zámek Litomyšl s při−<br />
lehlým zámeckým parkem a zahra−<br />
dami, a samozřejmě také litomyšl−<br />
ské náměstí, kde Italy nejvíce zau−<br />
jala kamenná podloubí.<br />
Odpoledne nás čekal přesun na<br />
zámek Nové Hrady, který kromě<br />
nádherných expozic nábytkového<br />
umění ze sbírek Uměleckoprůmys−<br />
lového muzea v Praze nabízí také<br />
porovnání zámků, které jsou v sou−<br />
kromém vlastnictví, a zámků stát−<br />
ních. V Poličce jsme se zastavili na<br />
náměstí, kde jsme měli možnost ob−<br />
divovat morový sloup a gotické o−<br />
pevnění města.<br />
Ve čtvrtek byla na programu jíz−<br />
da mašinkou v Mladějově na Moravě spojená s prohlídkou areálu Průmyslo−<br />
vého muzea a šachtového dolu. Tato část programu byla pro italské návštěv−<br />
níky raritou a setkala se s velikým ohlasem. Odpoledne nás čekala Olomouc.<br />
Zde jsme se seznámili s historií tohoto krásného moravského města, navštívili<br />
jsme kostel sv. Václava, chrám sv. Mořice, morový sloup, radniční orloj, olo−<br />
mouckou radnici a mnohé další památky.<br />
Poslední den se delegace přesunula do Prahy, kde měla do neděle možnost<br />
obdivovat krásy našeho hlavního města. Doufejme, že se všem program líbil<br />
a hlavně že nám kromě vzpomínek zůstane nadále také přátelství s těmito bez−<br />
prostředními lidmi. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka<br />
Foto: Lubomír Jelínek a archiv MÚ
STRANA 6 Z MĚSTA I REGIONU<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
ZE ZPRAVODAJSTVÍ POLICIE ČR<br />
Policisté obdrželi poděkování od třídní učitelky desetileté dívenky z Lan−<br />
škrouna. Učitelka se s dětmi vypravila na Pastvinskou přehradu a během<br />
noční bojové hry se dívenka ztratila. Krátce před půlnocí, kdy třídní učitelka<br />
spolu s vedoucí penzionu poprosila policisty o pomoc, byla vyhlášena roz−<br />
sáhlá pátrací akce. Té se účastnily tři desítky policistů včetně psovodů, dvě<br />
desítky hasičů a tři psovodi Záchranné kynologické brigády. Na přehradu<br />
vyjel policejní člun, byl povolán i vrtulník. Krátce po třetí hodině ráno byla<br />
dívka nalezena poblíž Nekoře. Dík všem, kteří se této rozsáhlé pátrací akce<br />
účastnili, je jistě namístě.<br />
Na konci června se neznámý pachatel v obci Výprachtice vloupal za použití<br />
násilí do řadové garáže, ze které odcizil měděný odpad, jízdní kolo a dílenské<br />
nářadí, vše v celkové hodnotě 120.000 Kč.<br />
První prázdninový den se v Čenkovicích devatenáctiletý mladík proháněl<br />
po místní komunikaci na čtyřkolce. Nejenom že mladík není držitelem žádné−<br />
ho řidičského oprávnění, ale čtyřkolce navíc chyběly registrační značky.<br />
V noci z 1. na 2. 7. v lese mezi Jakubovicemi a <strong>Lanškroun</strong>em neznámý<br />
pachatel poškodil okno a krytku vstřikovacího čerpadla vyvážecí soupravy.<br />
Tento vandal tak způsobil předběžnou škodu ve výši 7.000,− Kč.<br />
2. 7. policisté zastavili na ulici B. Martinů osmnáctiletého mladíka, o kte−<br />
rém lustrací v evidenci zjistili, že je neřidič. Navíc bylo dechovou zkouškou<br />
zjištěno, že má 1,77 promile alkoholu v krvi. Muž měl zhruba za týden pláno−<br />
vány závěrečné zkoušky v autoškole. Nedočkavost se mu tak vymstila nejen<br />
tím, že bude souzen za úmyslný trestný čin.<br />
30letý řidič z Pardubic se v pátek 3. 7. v noci proháněl po <strong>Lanškroun</strong>ě<br />
v osobním vozidle značky VW Golf. Při silniční kontrole pak nadýchal více<br />
než jedno promile alkoholu. Policisté mu na místě zadrželi řidičský průkaz.<br />
V noci z pátku na sobotu 4. 7. došlo ke krádeži vloupáním do prodejny<br />
potravin v obci Horní Čermná. Pachatel rozbil skleněnou výplň prosklené<br />
verandy obchodu a odtud odcizil 5 ks sýrových housek za 30,− Kč. Majiteli<br />
však způsobil škodu na zařízení prodejny ve výši 6000,− Kč.<br />
Ve Strážné na začátku července neznámý poberta odcizil z traktoru zapar−<br />
kovaného v areálu místní firmy kovové vidle i s rámem (o váze 80 kg). Ty<br />
slouží při nakládání a vykládání nákladu. Škoda činí patnáct tisíc korun.<br />
V nočních hodinách z pondělí 6. na úterý 7. července se neznámý pachatel<br />
vloupal do transformovny v Krasíkově, odkud odvezl kovovou cívku s 250<br />
metry měděného kabelu. Krádeží způsobil škodu za více než padesát tisíc korun.<br />
Svojí nepozorností přišel 7. 7. o mobilní telefon Siemens C 75 mladík z Lanš−<br />
krouna, který si jej společně s peněženkou položil na střechu automobilu. Při<br />
jízdě mu věci ze střechy spadly. Poctivý nálezce mu domů přinesl peněženku.<br />
Zatajení nálezu mobilu může být posuzováno jako přestupek nebo trestný čin.<br />
9. 7. v odpoledních hodinách v <strong>Lanškroun</strong>ě na ulici Dobrovského vnikl do<br />
bytu bývalý manžel oznamovatelky, přičemž prostory jsou podle rozsudku<br />
soudu pouze v jejím výlučném vlastnictví. Navíc úmyslně poškodil vstupní<br />
dveře, majitelka škodu odhadla na 6.000,− Kč.<br />
Nepozornosti personálu prodejny využil v pátek 10. 7. krátce před zavírač−<br />
kou v jednom z obchodů v <strong>Lanškroun</strong>ě neznámý zloděj. V nestřeženém oka−<br />
mžiku sebral vystavenou motorovou pilu za bezmála devět tisíc korun a ode−<br />
šel. V případě dopadení hrozí pachateli až dvouletý trest odnětí svobody.<br />
Ve večerních hodinách dne 10. 7. byl policisty Dopravního inspektorátu<br />
z Ústí nad Orlicí zastaven 46letý řidič, z jehož dechu byl při kontrole cítit al−<br />
kohol. Přístrojem Drägger mu bylo naměřeno 1,91 promile. Oslava naroze−<br />
nin v blízkých Rudolticích se mu tak nevyplatila. Stíhán bude za trestný čin.<br />
Při dopravně bezpečnostní akci zaměřené na zjištění alkoholu u řidičů v Lanš−<br />
krouně dne 11.7. ve 23.20 hodin hlídka OO PČR stavěla u podniku Zakov<br />
osobní vozidlo Seat. Jeho řidič nejprve snížil rychlost, poté však hlídku objel<br />
a začal ujíždět směrem na Horní Čermnou. Policisté vozidlo pronásledovali<br />
až do Nepomuk, kde řidič z automobilu vyskočil a dal se na útěk. Po uběhnutí<br />
několika metrů se vozidlo pomalu rozjelo. Když to řidič uviděl, chvíli váhal,<br />
ale pak rychle utíkal zpět k autu, do kterého se snažil naskočit. To však bylo proti<br />
a otevřenými levými předními dveřmi jej srazilo k zemi, kde jej již zadrželi<br />
policisté. Přístrojem Drägger mu pak naměřili 1,65 promile. Provinilec skončí<br />
před soudem, navíc mu za neuposlechnutí výzvy k zastavení hrozí pokuta.<br />
11. 7. policisté reagovali na anonymní telefonát a společně s kolegy z městské<br />
policie zastavili na ulici Husova vozidlo, jehož řidič v dopoledních hodinách<br />
nadýchal 3,03 promile alkoholu. Za své jednání bude trestně odpovědný.<br />
Ke krádežím nafty dochází neustále a tento trend trvá již několik let. Zejmé−<br />
na pracovní stroje a nákladní vozidla jsou častým předmětem zájmu skupin<br />
nenechavců, kteří se touto trestnou činností zabývají. 13. 7. se o tom pře−<br />
svědčil i muž z Horní Čermné, který zanechal svoje nákladní vozidlo Avie<br />
před rodinným domem. Drzí pachatelé kvůli 40 litrům nafty odšroubovali<br />
celou nádrž a tuto také ukradli. Způsobili tak škodu 4.500,− Kč na odcizené<br />
nádrži a 1.000,− Kč na naftě.<br />
Poslední dobou se opět rozmáhají krádeže jízdních kol. Například 13. 7.<br />
šetřila lanškrounská policie hned dva případy. Nejprve bylo dokumentováno<br />
vloupání do sklepa na ulici Lidická, kde pachatel odcizil jízdní kolo Author,<br />
cyklistickou přilbu a rukavice v celkové hodnotě 19.700,− Kč. Pak se poli−<br />
cisté rozjeli do Dolní Čermné, kde došlo z oplocené zahrady ke krádeži dám−<br />
ského jízdního kola Kellys Omega červeno−černo−šedé barvy, včetně mobil−<br />
ního telefonu Sony Ericsson, který měla poškozená uložený v brašničce pod<br />
sedlem. Zde se neznámý zloděj obohatil o <strong>15</strong>.000,− Kč.<br />
<strong>15</strong>. 7. okolo 10. hodiny ranní se v obci Žichlínek vznítila spínací skříňka<br />
traktoru. Následně došlo k požáru celého traktoru se způsobenou škodou cca<br />
70.000,− Kč. Naštěstí nedošlo ke zranění žádné osoby.<br />
Neznámý pachatel využil 16. 7. chvíle, kdy poškozený nechal bez dozoru<br />
své věci na lavičce lanškrounského koupaliště a odcizil mu peněženku s o−<br />
sobními doklady, hotovostí 200,− Kč a platební kartou. Policisté případ šetří<br />
jako trestný čin.<br />
16. 7. ráno se stala dopravní nehoda v obci Rudoltice. Při bočním střetu<br />
dvou vozidel nedošlo ke zranění osob. Dechová zkouška u obou řidičů byla<br />
negativní. Věc si na místě převzala Skupina dopravních nehod z Ústí n/O.<br />
Z důvodu technické závady došlo k požáru kombajnu v obci Žichlínek dne<br />
17. července. Hlídka OO PČR <strong>Lanškroun</strong> při šetření zjistila, že řidiči kombaj−<br />
nu začala signalizovat kontrolka oleje, že dochází k poruše. Když se ohlédl,<br />
tak zjistil, že z kombajnu šlehají plameny. Přivolaným hasičským hlídkám se<br />
podařilo požár uhasit, škoda na kombajnu byla vyčíslena na 4 − 5 milionů Kč.<br />
V časných ranních hodinách 18. 7. byla hlídka zdejšího útvaru přivolána do<br />
ulice Sokolská. Žena byla napadena mužem tak, že měla podlitinu levého oka.<br />
Hlídka využila svého zákonného práva a zjistila dechovou zkouškou, že ná−<br />
silník má v sobě 2,13 promile alkoholu. Na základě SARA testu bylo zjiště−<br />
no, že se nejedná o domácí násilí, proto nemohl být podezřelý z bytu vykázán.<br />
Když však jeho počínání neustávalo, byl zajištěn dle zákona o policii a převe−<br />
zen na Protialkoholní záchytnou stanici do Hradce Králové.<br />
Jako trestný čin je šetřena krádež lepenkové krytiny, ke které došlo v roz−<br />
mezí čtvrthodiny v obci Rudoltice v neděli 19. 7. v nočních hodinách. Pacha−<br />
tel odsud odvezl 3/4 palety krytiny CRC Bitmore 30, čímž způsobil soukromé<br />
stavební firmě škodu ve výši <strong>15</strong>.000,− Kč.<br />
V neděli 19. 7. odpoledne šetřili příslušníci policie dopravní havárii, která<br />
se stala mezi <strong>Lanškroun</strong>em a Rudolticemi. Příčinou bylo nezvládnutí řízení ze<br />
strany třiadvacetiletého řidiče, který narazil do zábradlí mostu. Alkohol příči−<br />
nou události nebyl. Vozidlo muselo být vyproštěno jeřábem.<br />
Již po několikáté vyjížděla hlídka policie 20. 7. do Tatenice k muži, který<br />
stále vyhrožuje tím, že se zabije. Vždy se jedná o stejný způsob... Zavolá na<br />
nějakou instituci, že si chce vzít život, je vyrozuměna policie a ta vyjíždí na<br />
místo. V předchozích případech docházelo k rozsáhlým pátracím akcím, ten−<br />
tokrát vzhledem k tomu, že v bytě hrálo hlasitě rádio, ale nikdo na zvonění ani<br />
bouchání nereagoval, bylo využito zákonného oprávnění policie a po vyraže−<br />
ní dveří našli „sebevraha“, jak klidně spí. Sdělil, že si svoje počínání rozmyslel.<br />
Dne 21. 7. podal písemný podmět občan z Lubníka s odůvodněním, že žádá<br />
opětovné projednání případu uzavření přívodu pitné vody do jeho domu. V pí−<br />
semném oznámení je jako viník označena firma VAK Jablonné n/O., a.s..<br />
Tento spor byl již několikrát projednáván jak ze strany Policie ČR, tak Okres−<br />
ním soudem v Ústí n/O. a byl předán i k Nejvyššímu soudu v Brně. Na zákla−<br />
dě písemného oznámení bude případ ze strany Policie ČR znovu prošetřen.<br />
V obci Cotklytle došlo 23. 7. přímo na pastvině majitele k odcizení elektric−<br />
kého ohradníků a jeho napájení v celkové hodnotě 4.900 Kč.<br />
V jednom z činžovních domů v <strong>Lanškroun</strong>ě 23. 7. pachatel za použití násilí<br />
odstranil visací zámky u sklepních kójí. Když chtěl <strong>14</strong> takto otevřených skle−<br />
pů vykrást, byl vyrušen jedním z nájemníků domu a z místa činu utekl. Případ<br />
je kvalifikován jako trestný čin krádeže vloupáním a porušování domovní<br />
svobody. Celková škoda na odcizených zámcích činí částku 1.900 Kč.<br />
Dosud neznámý pachatel se 23. 7. za použití násilí vloupal do suterénu jed−<br />
noho z obytných domů v <strong>Lanškroun</strong>ě, překonal zámek na dveřích do mand−<br />
lovny a odcizil koupelnový materiál v celkové hodnotě 10.300 Kč.<br />
Přes noc ze dne 23. na 24. 7. došlo ke krádeži telete z kravína v obci Dolní<br />
Heřmanice. Pachatel bez použití násilí odcizil tele o váze 50 kg v celkové hod−<br />
notě 4.900 Kč. Případ je šetřen jako přestupek proti majetku.<br />
O posledním červencovém víkendu došlo opět ke krádežím kol, a to v obci<br />
Tatenice na zastávce ČD, kdy pachatel za použití násilí překonal jistící závoru<br />
a z kovové klece odcizil jízdní kolo zn. AUTHOR v celkové hodnotě 3500 Kč,<br />
a v <strong>Lanškroun</strong>ě, kde pachatel opět za použití násilí vniknul do sklepních pro−<br />
stor obytného domu a odcizil z kóje kolo zn. MERIDA v hodnotě 25000 Kč.<br />
Dosud nezjištěný pachatel násilím vnikl do domu v Horních Heřmanicích<br />
a do vedle samostatně stojící garáže. Z místa činu odcizil dvě jízdní kola, mo−<br />
torovou pilu, finanční hotovost, přenosný DVD přehřávač a TV zn. Sencor.<br />
Způsobil škodu na odcizených věcech a poškozeném zařízení domu 51.000 Kč.<br />
Dne 27. 7. bylo na Policii ČR <strong>Lanškroun</strong> oznámeno, že se pohřešuje od neděle<br />
muž ve věku 48 let z <strong>Lanškroun</strong>a. Naposledy byl viděn v rekreační oblasti Obora,<br />
kde požíval na „Knoflíku“ alkoholické napoje. Od stolu odcházel s tím, že si půjde<br />
do Dlouhého rybníka zaplavat. Od té doby již muže nikdo neviděl. Na základě<br />
tohoto oznámení bylo po muži vyhlášeno pátrání a 28. 7. bylo tělo muže nalezeno<br />
při kontrole koupaliště. Co bylo příčinou utonutí, je v současné době ve stavu<br />
šetření a o příčině smrti rozhodne až provedená pitva.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> Z MĚSTA I REGIONU<br />
STRANA 7<br />
Evropský projekt DIAL−UP<br />
V minulých číslech <strong>Lanškroun</strong>ských listů jste si přečetli informace o pro−<br />
jektu Dial−up, zde vám přináším další zprávy o jeho průběhu a seznámíte se<br />
s výsledky dotazníku, který byl také přílohou Listů.<br />
V <strong>Lanškroun</strong>ě jsme stejně jako v dalších partnerských zemích (Itálie, Slo−<br />
vensko, Polsko a Rumunsko) vytvořili pracovní skupinu 25 členů, kteří jsou<br />
úzce zapojeni do projektu Dial−up. Tento projekt je realizován a financován<br />
z programu Evropské unie Evropa pro občany a hlavní náplní celého pro−<br />
gramu je podporovat činnost a organizace, které prosazují aktivní evropské<br />
občanství a společné evropské hodnoty, jako jsou tolerance, vzájemné poro−<br />
zumění a solidarita. Projekt je zaměřen převážně na vytvoření interkulturního<br />
dialogu a na problematiku vztahu jednotlivého občana a Evropské unie. Zášti−<br />
tu nad projektem má a pracovní průběh v <strong>Lanškroun</strong>ě koordinuje komise pro<br />
cestovní ruch a partnerské styky (foto dole) a pomocníkem jí je právě zmíně−<br />
ná panelová občanská skupina. Hlavním úkolem naší komise bylo vytvoření,<br />
distribuce a vyhodnocení dotazníku, více viz článek Vyhodnocení dotazníků.<br />
První moje setkání s projektem Dial−up bylo v březnu na úvodní schůzce<br />
v Bratislavě, který zajišťoval Slovenský svaz měst a obcí. Ve dnech 24. − 26.<br />
června se konala druhá pracovní schůzka pěti partnerských zemí, a to v pol−<br />
ském městě Czosnow nedaleko Varšavy (foto nahoře). Jednání jsem se účast−<br />
nila za naší komisi i pracovní skupinu sama, představila jsem výsledky naše−<br />
ho dotazníku, přednesla palčivé problémy, které trápí naše občany, ale i nastínila<br />
několik pozitivních výhledů, kterých bylo sice méně, ale přesto v odpovědích<br />
zazněly. Kromě jednodenního pracovního jednání byla naplánována prohlíd−<br />
ka okolí Czosnowa a dva společné večery, na kterých jsem měla možnost po−<br />
znat blíže naše projektové partnery, diskutovat nad dalšími programy a pro−<br />
jekty Evropské unie a inspirovat se pro průběh další panelové diskuze, kterou<br />
plánujeme svolat během srpna. Setkání se zástupci několika různých států<br />
najednou je vždy cenná zkušenost. Je to podle mého i hlavní poslání tako−<br />
výchto projektů, aby se co nejvíce občanů mělo možnost seznámit s jinou<br />
kulturou a zemí Evropské unie.<br />
Na závěr projektu Dial−up se bude konat ve dnech 5. − 7. října <strong>2009</strong> závě−<br />
rečná konference v Římě, na kterou pojede všech 25 členů naší panelové sku−<br />
piny. Tam se budou mít možnost potkat se Slováky, Poláky, Rumuny (vždy<br />
po 25 členech) a hostující italskou stranou, která bude zastoupena dokonce<br />
stočlennou pracovní skupinou. Mimo jednodenní konference bude prostor a čas<br />
prohlédnout si Řím. Tato cesta bude plně hrazena z finančních prostředků EU.<br />
Kontakty našeho města s Italy jsou stále častější, například v týdnu od 13.<br />
do 17. července jsme za evropské finance mohli hostit a připravit program pro<br />
19−ti člennou skupinu z partnerského města Castiglione in Teverina.<br />
Šlo o výměnnou návštěvu studentů i dospělých, respektive o oplacení náv−<br />
štěvy z loňského srpna, kdy byla skupina z <strong>Lanškroun</strong>a na slavnostech vína<br />
v italském Castiglione, více viz článek Drahomíry Liškové v tomto čísle LL.<br />
Linda Matlasová<br />
Vyhodnocení dotazníků<br />
projektu Dial−up<br />
Téměř každý, ke komu se dotazník projektu Dial−up do−<br />
stal, byl jeho obsahem poněkud zaskočen, a proto mi dovol−<br />
te, abych dříve, než se dostanu k vlastním výsledkům, krátce<br />
popsal, jakým způsobem dotazník vznikal. Cesta k finální<br />
verzi, kterou jste měli možnost vidět i vyplnit, byla poměrně<br />
spletitá, nicméně na jejím začátku stála italská společnost,<br />
která celý projekt připravovala. Z anglického originálu následně vznikl pře−<br />
klad do češtiny, který bylo ještě nutné upravit tak, aby srozumitelnost otázek<br />
byla co nejlepší, ale přitom aby zůstal zachován původní význam otázek.<br />
Stejným způsobem postupovali i členové projektu z dalších zemí, neboť otázky<br />
byly stejné pro všechny. Celá komise, která na přípravě české verze pracova−<br />
la, si byla vědoma toho, že některé otázky nebyly položeny úplně šťastně, ale<br />
jak se následně ukázalo, většina respondentů si s nimi poradila.<br />
Tak trochu nad očekávání vyplnilo a dotazník zpět vrátilo 230 respondentů,<br />
z toho 98 mužů a 132 žen. Celou skupinu jsme rozdělili do tří věkových pod−<br />
skupin (viz tabulka 1), abychom mohli lépe sledovat, jak odpovědi ovlivnil<br />
právě věk respondenta.<br />
TABULKA 1 − věkové rozložení respondentů:<br />
Věková kategorie muži ženy celkem celkem %<br />
do 20 let 66 81 <strong>14</strong>7 63,9<br />
21 až 40 let 20 35 55 23,9<br />
nad 41 let 12 16 28 12,2<br />
celkem 98 132 230 100,0<br />
Z výsledků je například patrné, že čím vyšší je věk respondenta, tím je vní−<br />
mání EU z jeho pohledu horší. Zatímco studenti patří obvykle mezi optimisty,<br />
starší občany bychom mohli označit spíše za pesimisty. Oproti tomu právě<br />
oni disponují bohatými zkušenostmi se zapojováním se do různých občan−<br />
ských iniciativ. Pro zajímavost můžeme také uvést nejčastější povolání re−<br />
spondentů. Kromě dominující skupiny studentů odpovídali nejčastěji státní<br />
zaměstnanci, učitelé, důchodci, administrativní pracovníci či pracovníci s jinou<br />
odbornou profesí a podnikatelé.<br />
To, že náš region znatelně pocítil dopady celosvětové hospodářské krize,<br />
dnes už asi nikoho nepřekvapí a tak je logické, že nejčastěji skloňovaným té−<br />
matem dotazníků se stala nezaměstnanost. Jako hlavní problém země ji vnímá<br />
30%, regionu pak dokonce 44% respondentů. Velmi podobně tento problém<br />
vnímají také lidé na Slovensku, v Polsku, Itálii i Rumunsku. K dalším pro−<br />
blémům patří například dopravní infrastruktura, špatná politická situace či<br />
korupce.<br />
Vzhledem k rozsahu dotazníku zde není možné procházet všechny odpo−<br />
vědi podrobně, nicméně přehled těch nejzajímavějších obsahuje závěrečná<br />
tabulka. Detailněji byl dotazník diskutován v rámci panelové diskuze, která se<br />
uskutečnila 22. června <strong>2009</strong>.<br />
TABULKA 2 – přehled nejčastějších odpovědí na vybrané otázky:<br />
Vnímání EU (otázka 17) Potřeby a problémy regionu (otázka 18)<br />
Kladně 45 20% Nezaměstnanost 102 44%<br />
Negativně 43 19% Nevím 25 11%<br />
Žádné zkušenosti 26 11% Dopravní infrastruktura 17 7%<br />
Nevnímám 26 11% Občanská vybavenost <strong>14</strong> 6%<br />
Systém norem/pravidel 7 3% Nízké platy 13 6%<br />
Vzáj. spolupráce lidí 6 3% Možnosti rekreace 11 5%<br />
Potřeby a problémy ČR (ot. 26) Budoucnost EU (otázka 31)<br />
Nezaměstnanost 69 30% Špatně 48 21%<br />
Špatná polit.situace 53 23% Nevím 30 13%<br />
Korupce 34 <strong>15</strong>% Optimisticky 28 12%<br />
Národnostní menšiny28 12% Pesimisticky 23 10%<br />
Špatné hospodaření 23 10% Bude se zlepšovat 19 8%<br />
Kriminalita 10 4% Zanikne 11 8%<br />
Závěrem mi dovolte, abych za celou komisi pro cestovní ruch a zahraniční<br />
styky poděkoval všem, kteří využili možnosti vyjádřit svůj názor a na vyplně−<br />
ní dotazníku si našli čas.<br />
Martin Roller, předseda komise<br />
Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 – 11 hod.)<br />
pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, <strong>Lanškroun</strong>, Jablonné n/O.<br />
1. − 2. 8. MUDr. Vojtková Eliška, Žamberk, n.G.Knopa 837, 465 676 821<br />
8. − 9. 8. MUDr. Bílý Aleš, <strong>Lanškroun</strong>, Opletalova 567, tel.: 465 324 829<br />
<strong>15</strong>. − 16. 8. MUDr. Beranová Renata, Jablonné, U Koupaliště <strong>14</strong>9, 465 642 267<br />
22. − 23. 8. MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.: 465 393 266<br />
29. − 30. 8. MUDr. Dunglová St., Letohrad, ČD, ul.Tyršova, 972 324 447
STRANA 8 Z MĚSTA I REGIONU<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Nová prodejna KONZUM, tentokrát v Albrechticích<br />
Za týden od vyjití tohoto čísla Listů <strong>Lanškroun</strong>ska, v pátek 7. srpna, se<br />
v Albrechticích otevírá nová modulová prodejna potravin obchodní společ−<br />
nosti KONZUM se sídlem v Ústí nad Orlicí.<br />
Je radostné pozorovat, a zaslouží si veliké uznání, že se obchodní společ−<br />
nost KONZUM rozhodla k patriotické strategii vstupu do menších obcí, kde<br />
možnost nakupovat potraviny dosud chyběla. Po letech bude zase možné<br />
přímo uprostřed Albrechtic, v sousedství obecního úřadu, nakoupit základní<br />
sortiment potravin, zeleniny, mraženého zboží, chlazeného mléčného zboží,<br />
drogerie a také zde bude obsluhovaný úsek s čerstvou uzeninou, sýry a zákusky.<br />
Stavba je společným dílem obce Albrechtice a obchodního družstva KON−<br />
ZUM. Obec zajistila investicí asi tří čtvrtin milionu korun spodní stavbu,<br />
zpevněné plochy a přípojky na veřejné sítě a bude jejich vlastníkem. Dále<br />
bude obec přispívat na mzdy prodávajících. KONZUM pak zajistil dodávku<br />
a montáž modulární prodejny včetně jejího vybavení.<br />
Výhodou systému modulární prodejny, dobře známé ze sídliště Zámeček<br />
v Rudolticích a nověji také z Horních Heřmanic, je možnost rozšíření z nyněj−<br />
ších čtyř spojených mobilních kontejnerů směrem dozadu na celkem šest<br />
kontejnerů. Taková úprava, závislá ovšem na dosažených objemech tržeb, by<br />
změnila prodejnu v malý supermarket se širším prodejním sortimentem.<br />
Přejeme nové prodejně veliký zájem a věrnost místních kupujících.<br />
Jiří Kohout, foto: F. Teichmann<br />
MLADĚJOV – BLOSDORF 19<strong>15</strong><br />
V sobotu 8. srpna se v Mladějově na Moravě uskuteční již tradiční vzpo−<br />
mínkové oslavy památky padlých vojáků na všech frontách za 1. světové vál−<br />
ky Mladějov – Blosdorf 19<strong>15</strong>. Proti sobě nastoupí v bitevní ukázce Rakuša−<br />
né a Rusové, aby připomněli hrůzy války, uctili padlé a připomněli, že války<br />
se dotýkají především těch, kteří za ně nemohou.<br />
Na návštěvníky čeká celodenní program, v němž jsou zařazeny např. výje−<br />
vy ze starého mocnářství, dobová hudba, výstava historické techniky. Již od<br />
8.30 hod. bude v provozu parní průmyslová dráha. Průmyslové muzeum ko−<br />
ná prohlídky svých expozic po návratu každého parního vlaku do Mladějova.<br />
V 11 hod. se uskuteční pietní akt u Pomníku obětem 1. světové války (u kos−<br />
tela Nejsvětější Trojice) za účasti historických jednotek, v <strong>15</strong>.30 hod. samot−<br />
ná bojová ukázka. Od 20 hod. bude taneční zábava s hudbou a pivem. Mladě−<br />
jovská průmyslová dráha připravila také speciální akci pro ty, kdo chtějí zažít<br />
něco nevšedního, zvanou Noční jízda, kterou je možno spolu se slavnostním<br />
ohňostrojem celodenní program stylově ukončit. Více informací naleznete na<br />
www.mladejov.cz. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka<br />
Úspěšná rekonstrukce<br />
v Horních Heřmanicích<br />
V květnu byla v Horních Heřmani−<br />
cích zřízena nová prodejna firmy Kon−<br />
zum a ani ne za dva měsíce poté ote−<br />
vřela obec rekonstruovaný objekt<br />
v centru obce, který získala výměnou<br />
za pozemky od zemědělské firmy Her−<br />
mas. Nákladem zhruba osmi milionů<br />
korun zde byla vybudovaná obecní re−<br />
staurace, ordinace se zázemím pro lé−<br />
kaře a dva obecní byty o velikosti 3+kk.<br />
Jeden z nich je plánován jako zázemí<br />
pro hostinského a druhý obsadil ná−<br />
jemník, který o byt přišel rekonstrukcí<br />
budovy.<br />
Obci se nepodařilo na rekonstrukci<br />
získat dotace, a tak si obec vzala cca<br />
sedmimilionový úvěr. Starosta Pavel Maňka vysvětluje: „Podařilo se nám<br />
sehnat pouze 3x 100 tis. z programu obnovy venkova a teď to vypadá, že nám<br />
kraj může pomoci také se splácením úroků. Velmi pomalý systém výstavby<br />
byl ale neudržitelný a my neměli jinou možnost než si vzít úvěr. Bohužel na<br />
rekonstrukci restaurace nebo vybudování ordinace nelze žádné peníze získat.<br />
Na vybudování bytů před nějakým časem dotace stát ještě poskytoval, ale i to<br />
bylo zrušené. Doplácíme také na to, že naše obec má něco málo přes 500 oby−<br />
vatel, a tak se na nás nevztahují žádné dotace z fondů na obnovu venkova,<br />
neboť ty jsou určené pro obce do 500 obyvatel a dají se z nich rekonstruovat<br />
centra obcí, obecní byty, prostě všechno. Z toho by se snad dala postavit<br />
i obecní kašna.“<br />
Obec Horní Heřmanice je ale i nadále aktivní a snaží se získat dotace na<br />
výstavbu kurtů z evropských fondů, neboť zázemí pro sport je vyjma fotbalo−<br />
vého hřiště velmi slabé. Bohužel zatím byla obec neúspěšná.<br />
Text a foto: František Teichmann<br />
V kampani „Na kolo s přilbou“ předáno kolo!<br />
Letošní kampaň „Na kolo s přilbou“ vyvrcholila 1. července předáním<br />
jízdního kola náhodnému dětskému cyklistovi. Tímto šťastným cyklistou byl<br />
třináctiletý Pavel Bednář, který zrovna jel se svým mladším bratrem po ulici<br />
Dobrovského. Pavel převzal darovací listinu a nové kolo zn. Favorit z rukou<br />
organizátorů kampaně z občanského sdružení Můj<strong>Lanškroun</strong>.<br />
Této události předcházely během května a června mnohé další aktivity. V ma−<br />
teřských a základních školách byly tématu bezpečné jízdy na kole věnovány<br />
hodiny výtvarné výchovy, děti kreslily obrázky, vyplňovaly zábavné testy.<br />
Využívaly také slevových kupónů k zakoupení přilby.<br />
Malí cyklisté byli za ježdění s přilbou odměňováni i přímo na silnicích<br />
drobnějšími praktickými dárky jako jsou cyklistické rukavice, tachometry,<br />
blikačky apod. Akci v našem městě finančně podpořila Všeobecná zdravotní<br />
pojišťovna ČR.<br />
Kampaň Na kolo s přilbou byla v <strong>Lanškroun</strong>ě organizována již potřetí.<br />
Jejím duchovním otcem je kroměřížský lékař záchranné služby MUDr. Mar−<br />
tin Sedlák, který se s fatálními následky dětských úrazů hlavy způsobených<br />
pády z kola bezprostředně setkává. Myšlenku předcházet těmto úrazům for−<br />
mou kampaně „Na kolo s přilbou“ se mu daří šířit v mnoha českých městech.<br />
Marie Hrynečková<br />
Foto: Matěj Brýdl<br />
Zleva: Roman Krajči (Můj<strong>Lanškroun</strong>), odměněný Pavel Bednář, Hynek Brýdl<br />
(Můj<strong>Lanškroun</strong>), ing. Zdeňka Kamenická (VZP ČR) a prp. Petr Klug (Policie ČR).
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> Z REGIONU<br />
STRANA 9<br />
BYLO TO PROSTĚ SUPER<br />
I to říkali někteří návštěvníci o zámecké oslavě k zahájení třetího roku pro−<br />
vozu Zámečku v sobotu 4. července, když večer odcházeli. Počasí nám přálo<br />
a po předchozích deštivých a bouřkových dnech poprvé nepršelo, tak si mo−<br />
hli návštěvníci, kterých se na Zámecký vrch přišlo podívat a pobavit přes ti−<br />
sícovku, v klidu prohlédnout výrobky u stánku s ozdobnou keramikou, vedle<br />
zase s koženými výrobky a další. Přímo při práci mohli sledovat hbité prsty<br />
drátenice a také uměleckého kováře, který přijel i s kovadlinou. Mohli si také<br />
zakoupit medovinu přímo od výrobce i voňavé domácí mýdlo s éterickými<br />
oleji a další zajímavé výrobky šikovných řemeslníků. K poslechu a večer i<br />
k tanci hrála skupina Kontakt, kromě doby, kdy šermířská skupina Balestra<br />
předváděla scénku Zloduch, kterou diváci sledovali s velkým zaujetím.<br />
Děti, jichž bylo na Zámeckém vrchu opravdu hodně, se vydováděly na ská−<br />
kacím hradě, trampolínách, dětském kolotoči nebo se účastnily soutěže v kre−<br />
slení zámeckých skřítků. Byly pro ně připraveny další různé zkoušky doved−<br />
nosti jako chůze na prkýnkách, překážková dráha, všichni si mohli vyzkoušet<br />
chůzi na chůdách,v pytlích i jízdu na prkýnkách s kolečky. Šermíři zase měli<br />
připravené zápolení s obalenými tyčemi, házení nožem na cíl a další. Kolem<br />
17. hod. bylo vyhlášení vítězů, vylosován byl i výherce hlavní ceny MP3.<br />
Zámeček si prohlédlo přes 200 návštěvníků, kteří se ve sklepení setkali se<br />
sokolníkem v dobovém kostýmu a jeho dravci, jejichž tiché létání za svitu<br />
loučí v zajímavých sklepních prostorách byl rozhodně nevšední zážitek.<br />
K večeru proběhla aukce rukodělných výrobků věnovaných hodnými lid−<br />
mi na podporu výcviku asistenčních psů pro tělesně postižené. Bylo vydraže−<br />
no 12 předmětů, zbylé jsou kdykoli ke koupi za vyvolávací cenu u pokladny<br />
na Zámečku. „Pomocným tlapkám“ bude zaslána vydražená částka 1910<br />
Kč.Tyto aukce jak na podporu Tlapek, tak i dalších subjektů budou pořádány<br />
při každé akci, která se bude na Zámeckém vrchu konat.<br />
Bohužel musíme přiznat, že se ani tak podařená akce neobešla bez nedo−<br />
statků, za které jsme jako pořadatelé ale zas tak úplně nemohli. Na letáčcích<br />
uvedení westernoví jezdci nakonec kvůli souhře nešťastných okolností ne−<br />
mohli na oslavu přijet. Také jsme měli slíbený stan s dvěma dalšími pivními<br />
pípami a bohužel pozdě jsme se dozvěděli, že nebude. Omlouváme se za ne−<br />
příjemné fronty u stánku s občerstvením. Návštěvníci i přes tyto nedostatky<br />
měli možnost si odpoledne na Zámeckém vrchu užít, pochutnat si na grilova−<br />
ných dobrotách, ochutnat teplou medovinu apod.<br />
Zarazilo nás však, kolika divákům (dokonce i s dětmi) nebylo trapné ob−<br />
cházet lesíkem vstupní kasu kvůli desetikoruně vstupného a pak si zdarma<br />
užívat bohatého programu, na který bylo celé vstupné využito. Zřejmě si vů−<br />
bec neuvědomují, že zajistit tak bohatý program není jednoduchá ani levná<br />
záležitost. Navíc takovým jednáním rozhodně nedávají dobrý příklad svým<br />
vlastním dětem, které tím učí nepoctivému chování. Příště dostanou všichni<br />
poctivě platící návštěvníci viditelné označení zajištěné proti ztrátě. Budou<br />
moci odejít a zase se na další program, až se třeba děti prospí nebo nají, vrátit.<br />
Doufáme, že se návštěvníkům odpoledne na Zámeckém vrchu líbilo, děku−<br />
jeme jim, že na oslavu přišli, a zveme je i na další chystané akce.<br />
1. srpna bude letní maškaráda pro děti a večer rockový Ironfest. Na podzim<br />
(19. 9.) by měla být zajímavá akce s odpoledním programem zase pro děti i o−<br />
statní a hlavně s podvečerním programem v zámeckých sklepeních s názvem<br />
Mystická noc na Zámečku. Pokud vše vyjde, tak ve spolupráci s šermíři sku−<br />
piny Balestra bude ve sklepení k vidění vystoupení kouzelníka, v dobových<br />
kostýmech budou šermíři předvádět různé scénky, i právo útrpné a po sklepe−<br />
ní budou rozmístěny historické zbraně a další zajímavé dobové předměty.<br />
Náš velký dík patří všem, kteří jakkoli pomohli při přípravách akce nebo<br />
přímo při ní, také výborné moderátorce celého dne i všem sponzorům, rodině<br />
spolumajitele, která zajistila opravdu bohatý program pro děti, na který čás−<br />
tečně i přispěla, výrobcům, pořadatelům a všem, kteří přispěli k tomu, aby se<br />
oslava na Zámeckém vrchu návštěvníkům opravdu líbila, což nás moc těší.<br />
Budeme se přes různé překážky a nadále probíhající opravy přízemí věže<br />
snažit různých akcí pořádat čím dál více, aby Zámecký vrch opravdu ožil.<br />
Všechny srdečně zdraví kastelánka Krasava Šerkopová.<br />
Paní kastelánka zve děti i na novou<br />
houpačku, kterou na Zámečku po−<br />
stavili v červenci. Foto: LS a KŠ
STRANA 10 Z KRAJE I REGIONU<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Zleva: obchodní ředitel Komfi, s.r.o., M. Havlík, obchodní rada Y. G. Ho,<br />
velvyslanec Taiwanu C. K. Liu a poslanec M. Soušek při prohlídce lami−<br />
novacího stroje.<br />
Poslanec Soušek s velvyslancem Taiwanu Liem<br />
navštívili <strong>Lanškroun</strong>sko<br />
Taiwanský velvyslanec, jeho excelence C. K. Liu, přijal pozvání regionál−<br />
ního poslance Miloslava Souška na pracovní návštěvu Pardubického kraje.<br />
Cílem této cesty bylo otevření nových obchodních příležitostí a spolupráce.<br />
V rámci celodenního programu navštívili také lanškrounské podniky LUX−<br />
IDent, s.r.o., zabývající se vývojem a výrobou pasivních radiofrekvenčních<br />
čipových identifikátorů a také Komfi <strong>Lanškroun</strong>, s.r.o., který se zaměřuje na<br />
výrobu strojů pro elektrotechnické obory a polygrafii. Nevynechali ani Form−<br />
plast Purkert, s.r.o., v Jablonném nad Orlicí. Poslanec Soušek, který program pro<br />
taiwanskou stranu připravoval, k tomu uvedl: „Taiwanská strana projevila<br />
zájem navázat partnerský vztah s nějakým regionem v České republice, tak<br />
jsem je samozřejmě přivedl domů do Pardubického kraje a Ústeckoorlicka.<br />
Skutečně náš region je pro taiwanské investice zajímavý, protože nabízíme<br />
vyspělé technologie a kvalitní pracovní sílu. Taiwan dává českým podnikům<br />
excelentní nabídku spočívající v pomoci s proniknutím na nové asijské trhy.<br />
Exportní zakázky jsou nejlepším způsobem, jak pomoci firmám v probíhající<br />
krizi udržet pracovní místa.“ Jaroslav Lechnýř, Zdeněk Baborák<br />
Přečetli jsme: Pojmenovávat nepříjemné věci chce odvahu<br />
Do vznikající strany Miroslava Kalouska TOP 09 přešla na začátku června<br />
i senátorka za Orlickoústecko Ludmila Müllerová. Nová strana podle ní ne−<br />
chce utíkat před nepříjemnostmi, jako jsou státní maturity nebo důchodová re−<br />
forma. Argumentace studentů proti zavedení maturit se jí nezdá opodstatněná.<br />
Jaké konkrétní důvody vás vedly k přestupu z KDU−ČSL do vznikající<br />
strany TOP 09?<br />
Už delší dobu jsem pociťovala, že některé situace lze názorově těžko řešit uvnitř<br />
KDU−ČSL, zejména pod vedením Jiřího Čunka v posledních dvou letech. Vede−<br />
ní KDU−ČSL se nijak výrazně neproměnilo, nejsou tam žádné nové tváře, žádný<br />
nový náboj a obávám se, že ani žádné nové směřování. To byl jeden z hlavních<br />
důvodů, proč jsem se rozhodla odejít. Tady v regionu i na kraji jsem s lidmi spory<br />
neměla. Nebyl to žádný názorový střet mezi mnou a členskou základnou, ale<br />
víceméně co se týká vedení a směřování křesťanských demokratů.<br />
Kdy jste se vlastně definitivně rozhodla přestoupit?<br />
Definitivně jsem se rozhodla po vsetínském sjezdu, protože si myslím, že<br />
jsme za prvé byli odhodláni v rámci našeho regionu, ať už Olickoústecka,<br />
nebo pardubického regionu, volit europoslance Jana Březinu, který měl před−<br />
stavu o novém týmu lidí, s nimiž by spolupracoval. Velmi mě zklamalo i to,<br />
že do vedení nebyl zvolen ani náš tehdejší místopředseda křesťanských de−<br />
mokratů Roman Línek, který, myslím si, pro stranu udělal skutečně hodně,<br />
zejména tady v Pardubickém kraji, což bylo v kontextu s ostatními částmi<br />
republiky docela markantní. To byl takový hlavní impuls.<br />
Takže si od změny stranické příslušnosti slibujete v podstatě jakési názo−<br />
rové osvěžení?<br />
Určitě. Je třeba dojít jednak k jinému stylu politické práce, jednak k jinému<br />
politickému směřování. Označili jsme se za stranu konzervativní, která chce<br />
stavět na křesťansko−židovských základech. Tak by se křesťanští demokraté<br />
nejspíš označili také. Náš název TOP 09 je zkratkou tří slov − tradice, odpo−<br />
vědnost, prosperita. Zejména druhý princip, odpovědnost, nás podle mě od−<br />
lišuje od KDU−ČSL. Znamená to odpovědnost za rozpočet, za hospodaření,<br />
za život našich dětí, ale i dalších generací. Dluhy České republiky dosahují<br />
jednoho bilionu korun a každou vteřinu stále dramaticky narůstají. Proto by<br />
měla vzniknout strana, která by nepříjemné jevy v naší politice uměla nejen<br />
pojmenovat, ale také se proti nim postavit.<br />
Jak se v tomto bude strana TOP 09 odlišovat od občanských demokratů?<br />
Pevně věřím, že se odlišíme i od nich. V prvním momentě proto, že občanští<br />
demokraté teď vystoupili z Evropské lidové strany a vytvořili nový subjekt, který<br />
už nestojí na křesťansko−židovských základech. Druhý moment vidím v tom, že<br />
politické strany se dnes snaží dělat politiku takovou, jakou si přejí občané, nikoli<br />
takovou politiku, která by oživovala a byla ve prospěch věcí veřejných.<br />
Našla byste konkrétní příklad?<br />
Přečetli jsme: Stavba za sto milionů odstartovala<br />
Obce Dolní a Horní Čermnou na Orlickoústecku spojí stomilionová stavba<br />
nové kanalizace a čistírny odpadních vod.<br />
„Obce ze svých rozpočtů uhradí dvacet milionů korun. Pardubický kraj pod−<br />
poří projekt dalšími čtyřmi miliony korun. Obce získaly peníze z Operačního<br />
programu životní prostředí a Státního fondu životního prostředí,“ řekl staros−<br />
ta Dolní Čermné Vlastislav Vyhnálek.<br />
Stavební dělníci dokončí práce na kanalizaci za rok v říjnu. Zejména řidiči<br />
budou muset počítat s uzavírkami silnic.<br />
(MF DNES − Pardubický kraj, 4. 7. <strong>2009</strong>)<br />
Bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované<br />
Wall Street Institute, přední poskytovatel výuky anglického jazyka na světě,<br />
nabízí bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované spoluobčany, a to u pří−<br />
ležitosti oslav prvního výročí otevření jazykového centra v Praze.<br />
Jazyková škpla Wall Street Institute ve spolupráci s občanským sdružením<br />
Gaudium a Pardubickým krajem poskytne pro 10 zdravotně postižených o−<br />
sob z Pardubického kraje, ve věku od 17 do 30 let, bezplatné roční kurzy ang−<br />
lického jazyka.<br />
Tyto moderní kurzy vytvářejí soubor interaktivních e−learningových lekcí<br />
a komunikačních lekcí s kvalifikovanými rodilými mluvčími ve velmi malých<br />
skupinkách. Vzhledem k charakteru výuky (interaktivní lekce, tzn. schop−<br />
nost číst, mluvit a soustředit se po dobu 60 – 90 min.) je kurz vhodný přede−<br />
vším pro osoby s tělesným postižením. Kurz bude zahájen v září <strong>2009</strong>.<br />
Požadavky na technické vybavení: PC se sluchátky, mikrofonem a webo−<br />
vou kamerou, přístup k internetu Explorer, aplikace Flash a Java.<br />
Zájemci o kurz se mohou přihlásit do 10. srpna <strong>2009</strong> na adresu: Miloslav<br />
Macela, Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, nebo<br />
na e−mail miloslav.macela@pardubickykraj.cz. Jako přihlášku zašlete moti−<br />
vační dopis na téma: „ Co mě motivuje ke studiu angličtiny“. S vybranými zá−<br />
jemci budou provedeny osobní pohovory s lektory, během nichž budou roz−<br />
řazeni do skupin podle úrovně znalosti jazyka.<br />
Bližší informace o jazykové škole Wall Street Institute naleznete na strán−<br />
kách: www.wallstreetinstitute.cz<br />
Například přístup občanských a sociálních demokratů k problému státních<br />
maturit. Nejprve se shodli, že se státní maturity zavedou. Najednou se blíží volby<br />
a státní maturity chtějí odložit. Překvapila mě vyjádření studentů, kteří argumen−<br />
tovali nedostatečným logistickým zajištěním. Ta slova jsou podle mě naučená<br />
a snad i nedomyšlená. Jenže současné politické strany jednají jen tak, aby neztra−<br />
tily voliče, takže nejspíš budou mít zájem couvnout. I nepříjemné věci by se ale<br />
měly řešit. Podobně máme před sebou reformu důchodového a zdravotnického<br />
systému i systému sociálních dávek. Vyžaduje to určitou odvahu a mám pocit, že<br />
jsme ji v poslední době nenacházeli. Slibuji, že naše strana ji hledat bude.<br />
Takže si myslíte, že státní maturity jsou připraveny dobře? Shodou okol−<br />
ností jsem zažila tuto maturitu nanečisto a mně, mým spolužákům i profe−<br />
sorům připadaly použité otázky podivné a zcela nevhodné.<br />
Kdyby studenti použili tento argument, byl by to pro mě argument skuteč−<br />
ný. Ale oni argumentovali těmi „slogany“, které používají politici. Jedna věc<br />
je skutečně obsah maturit, to jak budou vypadat otázky, jak na ně budou<br />
studenti reagovat a jak je budeme schopni vyhodnocovat. Druhá stránka je<br />
zmíněná logistika. Tady podle mých informací hrají velkou roli lobbistické<br />
skupiny. Jsou tu firmy, které mají podle původního projektu vybavit maturit−<br />
ní školy výpočetní technikou a jsou tak na projektu zainteresované, a pak<br />
firmy stávající, které dodávají scio testy a podobně, které by o tyto „kšefty“<br />
přišly. Do této situace se nám navíc promítla krize. Autoři projektu na ni<br />
reagovali snížením množství plánované technické podpory, což vytvářelo<br />
tlak na politiky, aby ho odložili. Jenže vezměte si, kolik let se na státní matu−<br />
rity připravujeme, a najednou před volbami odkládáme.<br />
Myslíte si, že by si TOP 09 právě v orlickoústeckém regionu mohla najít<br />
širokou členskou a voličskou základnu?<br />
Nevím, jestli širokou členskou základnu, protože tento region znám jako<br />
poměrně konzervativní. Lidé tu neradi opouštějí své „jistoty“. Vidíte to i na<br />
pohybu pracovních sil. Obyvatelé z tohoto regionu odcházejí málo, přestože<br />
život tady není vůbec jednoduchý. Nemyslím si, že by tady strana musela zís−<br />
kat širokou členskou základnu, ale myslím, že voliče by tady získat mohla.<br />
Jak vidíte budoucnost strany TOP 09?<br />
To je ještě hodně nejistá záležitost. Samozřejmě věřím, že tato politická<br />
strana bude mít místo. Není to strana populistická. Nechceme−li se bát pojme−<br />
novávat nepříjemné věci, tak nejsme strana, která by řekla ano, my vám všem<br />
všechno dáme, jen nás volte. Doufám, že se najdou lidé, kteří jsou schopni<br />
logicky uvažovat o tom, že se nejde zadlužovat a že nejde rozebrat rozpočet na<br />
okamžitou spotřebu a pak říct, že nemáme na investice a na infrastrukturu,<br />
protože jsme to teď projedli na sociálních dávkách, na navýšení důchodů a po−<br />
dobně. Myslím si, že budoucnost máme.<br />
(Orlický deník, 1. 7. <strong>2009</strong>, Lada Klimovová)
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> Z KRAJE I REGIONU<br />
STRANA 11<br />
Kolečkové brusle pro Terezu a Míšu<br />
Nadační fond Romane Čhave odměňoval již potřetí děti ze základních škol<br />
v Pardubickém kraji, které žijí ve složitých rodinných podmínkách, a přesto<br />
se ve škole dobře učí i chovají. Letos si ocenění ve výtvarné soutěži zaslou−<br />
žily Tereza a Michaela Vlkovy, žákyně ZŠ v Dolním Třešňovci. Kolečkové<br />
brusle převzaly od předsedkyně správní rady nadačního fondu Jany Smeta−<br />
nové a krajského radního pro sociální oblast Miloslava Macely.<br />
„Výtvarné a slohové práce svědčí o tom, že jsou děti opravdu šikovné,“ u−<br />
vedl radní Miloslav Macela. Maminka Terezy a Michaely záhy zemřela a ta−<br />
to rodinná tragédie ovlivnila dětství obou dívek, jejich vztah ke spolužákům<br />
a k okolí. Tereza Vlková se má jasno o svém budoucím povolání. „Chci být<br />
paní učitelkou, nejlépe ředitelkou,“ vtiskla své přání do obrázku Tereza, která<br />
měla na vysvědčení samé jedničky. Její sestra Míša je naopak sportovně zalo−<br />
žená, nadchla se pro fotbal a je úspěšná v matematice.<br />
V Pardubickém kraji se přihlásilo do soutěže dvacet škol „V současné do−<br />
bě je jeho činnost širší a oceňovány jsou všechny děti, kterým osud není na−<br />
kloněn a které se od dětství musejí potýkat s mnoha životními úskalími. A přesto<br />
je pro ně vzdělávání důležité,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Jana Sme−<br />
tanová, proč založila fond v Pardubickém kraji. M. Navrátilová<br />
Foto: Kateřina Kokešová<br />
Přečetli jsme :<br />
Obec Rudoltice odvrátila bankrot. Ale jen na rok<br />
Místo nových bytovek by zůstalo opuštěné staveniště, v noci by nesvítilo<br />
veřejné osvětlení, do školy a dalších zařízení by přišlo málo peněz, sotva kdy<br />
by vyrostla potřebná cyklostezka a chodník.<br />
To vše hrozí Rudolticím v případě, že se jim nepodaří odvrátit bankrot<br />
obce. Před několika dny si však Rudoltičtí mohli oddychnout. Ale jen na čas.<br />
Se svým nárokem na 81 milionů korun stát prý počká. Ovšem už jen jeden rok.<br />
Cože se to v obci na <strong>Lanškroun</strong>sku děje?<br />
V Rudolticích začaly růst bytové domy od poloviny desetiletí jako houby<br />
po dešti, ale po čase se ukázalo, že vlastně nezákonně. Poukázali na to ve svém<br />
protokolu i pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu, když konstatovali, že<br />
ministerstva pro místní rozvoj i financí poskytla peníze i obcím, které neměly<br />
žádosti o dotace řádně podložené. Rudolticím tehdy dokonce prošlo, že jeho<br />
vedení neuskutečnilo výběrové řízení na dodavatele stavby prvních 108 bytů.<br />
I na této „spoluvině“ státu založili svoji obhajobu dnešní představitelé obce<br />
na <strong>Lanškroun</strong>sku. Prozatím ministerstvo financí povolilo obci svým rozhod−<br />
nutím „posečkání zaplacení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně“.<br />
„Kdyby tenkrát dělali ministerští úředníci to, co měli, pak by se už tehdy na<br />
nepořádek přišlo a předpokládám, že bychom ani nedostali další dotace. Po−<br />
kud budou chtít peníze zpátky, těžko z nás dostanou třeba 20 milionů ročně,<br />
když má obec roční rozpočet 25 milionů korun. A kdyby nám ministerstvo ne−<br />
počkalo amy museli začít něco vracet už nyní, nebyli bychom dnes schopni do−<br />
končit další etapu bytové výstavby,“ řekla starostka Rudoltic Lenka Bártlová.<br />
Letos v září hodlá obec kolaudovat dalších sedm bytových domů s 55 byty.<br />
I proto nemělo její vedení na nějaké šetření ani pomyšlení. Rozestavěné budo−<br />
vy je třeba dokončit, jinak bude muset obec vracet další dotace.<br />
Zastupitelé Rudoltic zatím bojují s přízrakem „bankrotu“ opakovanými žá−<br />
dostmi o prominutí plateb.<br />
„Když to až natolik nevyšlo u ministra Kalouska a třeba ani nevyjde u mi−<br />
nistra Janoty, pak budeme žádat o jejich prominutí znovu až do doby, než de−<br />
finitivně rozhodne soud. Každá persona v ministerském křesle vidí tuto kau−<br />
zu jinýma očima, a proto nám jakákoliv výměna ministrů přináší další šanci<br />
na úspěch,“ dodala starostka Lenka Bártlová.<br />
(Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 10. 7. <strong>2009</strong>, J. Hubený)<br />
Na pomezí uspořádali sbírku,<br />
část peněz poslali na Jesenicko<br />
Na pomezí Čech a Moravy, ve Valteřicích, se v neděli 28. června poprvé<br />
setkali Češi, Moravané a Poláci, aby společně podpořili památky a také po−<br />
mohli obyvatelům v oblastech postižených povodněmi. Pozvání přijali i po−<br />
tomci vysídlených sudetských Němců. Cílem slavnosti, kterou uspořádaly<br />
Výprachtice společně s obcí Štíty a s římskokatolickou farností, bylo přiblížit<br />
lidem příjemné prostředí v pohraniční oblasti a vybrat peníze na záchranu<br />
kostelů v této části kraje. Na dobrovolném vstupném vybrali pořadatelé 30<br />
tisíc korun. „Výtěžek jsme rozdělili na třetiny. Deset tisíc korun věnujeme na<br />
pomoc obětem povodní na Jesenicku a zbývající částku rozdělíme mezi Řím−<br />
skokatolickou farnost Štíty a Římskokatolickou farnost Valteřice,“ konkre−<br />
tizoval Miroslav Stejskal, jak naloží s penězi ze sbírky. Starosta věří, že se<br />
podaří příští rok akci zopakovat se stejným úspěchem: „Vždyť starosta Štítů<br />
Jiří Vogel pochází z Výprachtic.“<br />
Myšlenku na společné setkávání podpořili olomoucký arcibiskup Jan Graub−<br />
ner a královéhradecký biskup Dominik Duka, kteří celebrovali mši svatou.<br />
Mezi návštěvníky z české i moravské strany zavítal hejtman Radko Martínek<br />
a významný český egyptolog a archeolog Miroslav Verner, rodák z neda−<br />
lekých Štítů. V doprovodném programu si lidé mohli také prohlédnout expo−<br />
zici Destinační společnosti Východní Čechy.<br />
Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk, foto: Luboš Kozel<br />
Šance na život:<br />
V babyboxu ústecké nemocnici našli holčičku<br />
27. července ráno v 02.30 hodin bylo odloženo do babyboxu v Orlickoús−<br />
tecké nemocnici první novorozeně i s placentou. „Šlo o zdravou holčičku,<br />
vážila 2900 gramů a matka ji porodila snad půl hodiny před tím, než ji vložila<br />
do vyhřívané schránky. Dali jsme jí jméno Lucinka, podle sestry, která pro ni<br />
došla,“ uvedl ředitel ústeckoorlické nemocnice Martin Procházka, který sho−<br />
dou okolností sloužil.<br />
„V každé matce je skryto více či méně mateřské lásky a má−li nějaký důvod<br />
přesto dítě nechtít, je babybox prostředkem, jak dát malému drobečkovi šanci<br />
na život, jakou má každé dítě. Proto se prostředky vynaložené na zřízení této<br />
„krabice“ pro děti musí bohatě vyplatit, i kdyby zachránila jen jediný,“ uvedl<br />
vedoucí odboru zdravotnictví Pardubického kraje Leoš Dostál.<br />
Babyboxy v České republice zachránily život již 22 dětem. Orlickoústecká<br />
schránka byla otevřena na jaře roku 2008 a je zatím jediná v Pardubickém<br />
kraji.<br />
Magdalena Navrátilová
STRANA 12 ROZHOVOR<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Činnost obecního živnostenského úřadu prostupuje napříč celým životem města<br />
Rozhovor s vedoucím odboru obecní živnostenský úřad Josefem Havlišem<br />
Jedním z odborů, které při posledním stěhování na lanškrounském městském úřadě změnily své pů−<br />
sobiště, je i obecní živnostenský úřad. Nově ho návštěvníci najdou v přízemí budovy bývalé pošty, tj.<br />
na náměstí J.M.Marků čp.8. Právě zde jsem hovořila s jeho vedoucím, panem Josefem Havlišem.<br />
Obecní živnostenský úřad (OŽÚ) je poněkud<br />
specifickým odborem. Vykonává vlastně pouze<br />
státní správu a je určen pro určitý přesně vyme−<br />
zený okruh osob. Je to tak?<br />
Ano, v podstatě máte pravdu. Ale jak už to čas−<br />
to bývá, jen částečně. Živnostenské právo, podni−<br />
katelé v zemědělství, povolování výherních hra−<br />
cích přístrojů atd. jsou skutečně agendy spravované<br />
v tzv. přenesené působnosti státu. Živnostenský<br />
úřad ovšem rozhodně nestojí mimo dění ve městě,<br />
i s vědomím, že tato slova mohou znít jako klišé.<br />
Ještě donedávna náš odbor spravoval tržnici a při−<br />
pravoval pro město významné dokumenty jako<br />
například tržní řád nebo vyhlášku o stanovení míst<br />
a času, ve kterých mohou být provozovány výher−<br />
ní hrací přístroje. Provozuje pracoviště Czech PO−<br />
INT, revoluční nástroj pro komunikaci s informač−<br />
ním systémem veřejné správy. Na našem odboru<br />
ověřujeme pro občany města i jeho návštěvníky<br />
veškeré dokumenty atd. Ve správním obvodu je<br />
něco přes 3000 podnikatelů. Jestliže odečteme děti<br />
a starší spoluobčany, vyjde nám, že snad v každé<br />
rodině je někdo, kdo někdy podnikal či podniká.<br />
Pokud sesumarizujeme výše uvedené skutečnosti,<br />
činnost obecního živnostenského úřadu prostupu−<br />
je napříč celým spektrem života města.<br />
Pokud člověk chce podnikat, musí začít u vás.<br />
Je to složité?<br />
Pro podnikání je prioritní nápad. Identifikace<br />
volného prostoru na trhu či ve službách. Dostatek<br />
kapitálu do začátku. A všechny ty morálně−volní<br />
vlastnosti, které popisují všechny podnikatelské<br />
příručky. Sama administrace ohlášení živnosti či<br />
žádosti o koncesi je dnes relativně jednoduchá. Zá−<br />
jemce si musí vyhledat odpovídající živnost, zjistit<br />
kam spadá, zda do živností volných, řemeslných,<br />
vázaných či koncesí; z nich vyplývají požadavky na<br />
odbornou způsobilost, další praxi či u koncesí na<br />
souhlas státních orgánů. Vyplnit formulář, kterým<br />
je možné se součastně zaregistrovat i na všech dal−<br />
ších úřadech, které se budoucímu podnikateli sta−<br />
nou jeho věrnými družkami, jako finanční úřad,<br />
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) atd.<br />
Zaplatit správní poplatek a dnem ohlášení může,<br />
mimo koncesí, nový podnikatel zahájit svou pod−<br />
nikatelskou dráhu. Pokud mu nestačí zdroje infor−<br />
mací na internetu, z nichž bych chtěl především u−<br />
pozornit na web ministerstva průmyslu a obchodu<br />
(www.mpo.cz), popř. na další portály, které se pod−<br />
nikáním zabývají, jsme samozřejmě jako úřad při−<br />
praveni s ním jeho záměr konzultovat a poradit mu.<br />
Kolik živnostenských oprávnění evidujete v na−<br />
šem městě?<br />
Něco mezi pěti a šesti tisíci. Sama čísla však ne−<br />
vypovídají nic o tom, kolik živností je provozová−<br />
no skutečně. Někteří podnikatelé mají nahlášeno<br />
několik živností, ze kterých je aktivních pouze ně−<br />
kolik nebo i jedna jediná.<br />
Nechci při této příležitosti nějak výrazně kazit<br />
letní atmosféru, ale neohlášení přerušení živnosti<br />
je hodnoceno jako správní delikt a je sankcionali−<br />
zováno. Přitom stačí živnost přerušit, dnes bez ča−<br />
sového omezení, a v případě potřeby je možné o−<br />
právnění kdykoli obnovit. Opravdu to doporučuji,<br />
úkony jsou zcela zdarma.<br />
Další živnostenská oprávnění jsou přerušená,<br />
pozastavená (z moci úřední) atd. Odhaduji, že ak−<br />
tivních je zhruba 40 − 50 %. Samotných podnika−<br />
telů je přibližně něco přes 3000, jak už jsem řekl.<br />
Počet podnikatelů stále stoupá, i když poslední léta<br />
jen velmi mírně.<br />
Váš odbor funguje pro celý obvod obce s roz−<br />
šířenou působností. Je v ostatních obcích Lan−<br />
škrounska podnikatelů více, či méně než v městě<br />
samotném? Liší se výrazně předmět podnikání?<br />
Poměr živnostníků a podnikatelů v zemědělství<br />
na venkově je výrazně ve prospěch živností, a to<br />
v řádech. Rozhodně neplatí model, co obyvatel ven−<br />
kova, to podnikatel v zemědělství. Co se týče po−<br />
rovnání poměru počtu podnikatelů v samotném<br />
<strong>Lanškroun</strong>ě a v ostatních obcích správního obvo−<br />
du, je poměr počtu podnikatelů vyšší v jeho správ−<br />
ním centru. Pravděpodobně jde o dynamičtější a<br />
inspirativnější působení městského prostředí oproti<br />
konzervativnější a poklidnější atmosféře venkova.<br />
Ještě bych upozornil na jednu skutečnost, kte−<br />
rou si někteří zájemci o podnikání neuvědomují.<br />
Ne každá podnikatelská činnost je živností. Napří−<br />
klad není živností provozování lékařské praxe, pod−<br />
nikání veterinářů, advokátů, daňových poradců,<br />
exekutorů, činnost bank, pojišťoven, pojišťovacích<br />
zprostředkovatelů, zprostředkování práce či orien−<br />
tálně působící obchod se zbraněmi. Tyto podnika−<br />
telské činnosti se řídí svými speciálními zákony.<br />
Mezi povinnosti vašeho odboru patří i spolu−<br />
práce při kontrolách. Jakého druhu bývají?<br />
Při své kontrolní činnosti úzce spolupracujeme<br />
s Českou obchodní inspekcí (ČOI), státní a samo−<br />
zřejmě městskou policií a dalšími kontrolními or−<br />
gány státu. OŽÚ provádí kontroly nejen na úseku<br />
dodržování ustanovení živnostenského zákona, ale<br />
je zmocněný ke kontrolám podle zákona na ochra−<br />
nu spotřebitele, jako signální kontrola vůči úřa−<br />
dům práce, inspektorátům bezpečnosti práce, sta−<br />
vebním úřadům, orgánům životního prostředí, na<br />
úseku požární ochrany atd. Kontroly jsou nejčas−<br />
těji zaměřené na neoprávněné podnikání, označení<br />
provozovny, výkon funkce odpovědného zástup−<br />
ce, dodržování zákazu činnosti, dodržování infor−<br />
mační povinnosti prodejce jako jsou cenovky, ma−<br />
teriálové složení, návody na použití atd. Dále na<br />
existenci odpovídajících stavebních povolení a s ni−<br />
mi související hygienické, zdravotní, ekologické,<br />
požární a energetické dokumenty. U provozova−<br />
ných hracích automatů se kontroluje soulad mezi<br />
počtem a druhem skutečně provozovaných a po−<br />
volených výherních hracích přístrojů (VHP), vy−<br />
lepení kolků, dodržování zákazu hry na VHP oso−<br />
bám mladším 18 let, přítomnost osob odpovědných<br />
za dodržování tohoto zákazu atd.<br />
Jaké výsledky kontrol jsou obvyklejší − bývá<br />
vše v pořádku, nebo se objevují nedostatky?<br />
Než odpovím na otázku, chtěl bych upozornit,<br />
že přestože jsme zaměstnanci veřejné správy, vel−<br />
mi citlivě vnímáme problémy, se kterými se pod−<br />
nikatelé v současnosti potýkají, a že našim cílem<br />
není podnikatelům život ztrpčovat. Mezi podnika−<br />
teli je však bohužel i dost těch, kteří chtějí nahradit<br />
několikaletou tvrdou práci nezákonnou zkratkou.<br />
Nedodržovat pravidla obvyklá v civilizované spo−<br />
lečnosti, či svou činností dokonce ohrožovat zdra−<br />
ví a životy svých zaměstnanců či zákazníků. A těm<br />
se společnost rozhodla čelit i cestou kontrol.<br />
A teď odpovím, že samozřejmě mnohem častější<br />
je kontrola bez zjištěných závad. Nejčastějšími po−<br />
rušeními jsou neoznačená či neohlášená provozov−<br />
na, neoznámení ukončení provozování v provo−<br />
zovně, neohlášení změny pobytu či místa podnikání,<br />
chybějící ceník zboží či služeb, absence návodu na<br />
použití v českém jazyce, nedodržování rozsahu<br />
koncese např. v dopravě atd. Nejzávažnějšími jsou<br />
neoprávněné podnikání, zaměstnávání občanů tře−<br />
tích zemí (mimo EU) bez pracovního povolení,<br />
porušování zákazu činnosti.<br />
Konkrétní údaje jistě nesmíte uvádět, ale přes−<br />
to se zeptám: překvapilo vás při kontrolách něco?<br />
Celkem ani ne. Kontrola je činnost veskrze nud−<br />
ná a nepříjemná asi pro obě strany. Někdy poklid−<br />
ná, někdy dokonce příjemná a naštěstí jen někdy<br />
velmi ostrá. Nevím, zda to je ze strategických dů−<br />
vodů či myšleno upřímně, ale někteří podnikatelé<br />
si kontrolu pochvalují. Především v okamžiku, kdy<br />
je upozorňujeme například na absenci chybějících<br />
zápisů o provedených školeních zaměstnanců a je−<br />
jich případných negativních dopadech při pojišťo−<br />
vacím řízení u pracovních úrazů.<br />
Jsme různí. Kopírujeme chování zvířecích po−<br />
staviček z bajek moudrých mužů. Někdo je zbabě−<br />
lý a snaží se vymlouvat, slibovat, lhát a vyhrožo−<br />
vat. Někdo je rovný a přímý a přijímá věci stejně.<br />
A tak je tomu i při našich kontrolách.<br />
Do kompetence živnostenského úřadu patří<br />
i už zmíněné „automaty“, okolo nichž bylo před<br />
takovými třemi lety v <strong>Lanškroun</strong>ě velmi živo. Dnes<br />
máme vyhlášku, která jejich povolování regulu−<br />
je. Jak změny hodnotíte?<br />
Pro nás jako odbor povolující provozování vý−<br />
herních hracích přístrojů ve městě se vyhláškou změ−<br />
nil výrazně objem agendy. Místo několika práv−<br />
nických osob, které žádaly o povolení, zbyly pouze<br />
dvě. Místo stovky provozovaných VHP zbylo 38<br />
kusů. Došlo k výraznému snížení počtu rozhod−<br />
nutí. Jsou povoleny pouze dvě provozovny, kde lze<br />
provozovat VHP, což zjednodušuje dohled nad nimi.<br />
Pokud máte na mysli vyhodnocení širších dopa−<br />
dů vyhlášky, nevím, zda jsem tím pravým pro hod−<br />
nocení této velmi citlivé a ještě stále živé záležitos−<br />
ti. Jak už bylo řečeno, jsem vedoucím odboru vy−<br />
konávající přenesenou působnost státu. Nejsem po−<br />
litik. Můžu hovořit v rovině − splnil žadatel všech−<br />
ny zákonné náležitosti, není jeho žádost v rozporu<br />
se zákonnými normami obce? Pokud jsou na všech−<br />
ny otázky kladné odpovědi, nezbývá než mu po−<br />
volení vydat. Vyhláška je naopak politický akt sa−<br />
mosprávy. Podle mého mínění bylo správné, že se<br />
zastupitelstvo touto záležitostí zabývalo. Vznikala<br />
dlouho, odpovědně a v bolestech. Jak někdo ně−
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> Z MĚSTA<br />
STRANA 13<br />
kde a někdy říkal, politika je o symbolech. A tato<br />
vyhláška symbolem rozhodně je, bez ohledu na to,<br />
zda splnila to, co od ní její autoři očekávali. Že se<br />
dá ona sama i její dopady interpretovat různě, patří<br />
k demokracii.<br />
Živnostenský úřad je správcem poplatku za<br />
provozovaný VHP. Jak se vyhláška projevila<br />
v příjmech městského rozpočtu?<br />
Snad bych měl začít strukturou příjmů za pro−<br />
voz VHP. Má tři složky: správní poplatek (50 %<br />
z jeho objemu se odvádí státu), místní poplatek<br />
a také 6 % ze zisku provozovatele VHP. V roce<br />
2006, kdy dosahoval hráčský komfort v Lanškrou−<br />
ně svého vrcholu, byl příjem z tohoto hazardu cca<br />
3,4 mil. Kč. V roce 2008, kdy již vyhláška platila,<br />
cca 1,5 mil. Kč.<br />
Znamená to, že se také tak výrazně snížil počet<br />
hazardních hráčů v <strong>Lanškroun</strong>ě a objem peněz,<br />
které do své zábavy „investují“?<br />
Vyhláškou byla zastavena a výrazně omezena<br />
přebujelá nabídka VHP ve městě. Díky iniciativě<br />
a aktivitě některých členů zastupitelstva a nakonec<br />
i našeho odboru bylo zabráněno expanzi povolení<br />
vydaných ministestvem financí na provozování<br />
videoterminálů, podivného efektu známého z ji−<br />
ných měst, která přijala vyhlášky omezující pro−<br />
voz VHP, např. z Chomutova. Přesto je na území<br />
města v provozu aktuálně cca 25 − 30 ks videoter−<br />
minálů. <strong>Město</strong> nemá v součastnosti vůči povolo−<br />
vacímu řízení videoterminálu žádná práva či po−<br />
stavení účastníka řízení. Provozovatel či mini−<br />
sterstvo nemá vůči městu oznamovací povinnost.<br />
Proto je uvedený počet odhadem.<br />
V každém případě bylo vyhláškou dosaženo<br />
„očištění“ celých ulic, např. ulice B. Němcové, 28.<br />
října atd. A to je jistě pozoruhodný výsledek.<br />
Chystá se nějaká změna zákonů týkajících se<br />
hazardu?<br />
Ministerstvo financí snad připravuje výraznou<br />
novelu či dokonce úplně nový zákon upravující<br />
podnikaní v provozování VHP, resp. všech tech−<br />
nických prostředků, při kterém dochází k zaplacení<br />
vkladu, jehož návratnost se účastníkovi nezaruču−<br />
je a kde o výhře rozhoduje náhoda. Tím by měly<br />
být pro obce „zviditelněna“ i technická zařízení, na<br />
které v součastné době obec „nedosáhne“, tedy i<br />
videoterminály. Obce by měly získat výrazný vliv<br />
na povolování, provoz a kontrolu i těchto sofisti−<br />
kovaných hazardních technologií.<br />
Na vašem odboru je i pracoviště Czech PO−<br />
INT. Co nabízí podnikatelům?<br />
Výstup z evidence nemovitostí, pokud je to nut−<br />
né např. při dokládání právního vztahu k ní (kon−<br />
trola). Výstup z obchodního rejstříku při prokazo−<br />
vání osoby oprávněné jménem právnické osoby<br />
jednat, skutečnost o jejím vzniku atd. Výpis z rejs−<br />
tříků trestů pro potřeby výběrového řízení. Pro−<br />
střednictvím Czech POINTu je možné rovněž pro−<br />
vést ohlášení živnostenského oprávnění či nahlásit<br />
změny, ovšem v případě <strong>Lanškroun</strong>a a nekompli−<br />
kované dosažitelnosti obecního živnostenského<br />
úřadu je výhodnější využít přímo náš odbor.<br />
Z Czech POINTu může podnikatel získat někdy<br />
i zásadní informace pro rozhodnutí přijatá v rámci<br />
své podnikatelské činnosti. Výstupy z insolven−<br />
čního rejstříku mu mohou napovědět o finančním<br />
zdraví jeho případného podnikatelského partnera.<br />
Na Czech POINTu může podnikatel − fyzická pod−<br />
nikající osoba − požádat o zřízení datové schránky.<br />
Od letošního 1. července došlo k dalšímu vý−<br />
raznému rozšíření nabídky na pracovištích Czech<br />
POINTu. Můžete nám je přiblížit?<br />
Od tohoto data přijímají pracoviště žádosti o zří−<br />
zení datových schránek pro fyzické osoby, fyzic−<br />
ké osoby podnikající a část právnických osob, např.<br />
občanská sdružení nebo církve. Vydávají nová hesla<br />
pro přístup do schránek, u kterých vznikne pode−<br />
zření z jejich zneužití.<br />
Převratem ve veřejné správě je jistě tzv. autori−<br />
zovaná konverze dokumentu. Naplňuje částečně<br />
heslo o tom, že obíhá dokument, ne občan. Jde o po−<br />
stup, kterým se převádí dokument z papírové po−<br />
doby do formy počítačového souboru (obvykle ve<br />
formátu PDF). K tomuto souboru je pak připojena<br />
autorizační a autentizační značka, která identifiku−<br />
je, kým byla konverze provedena, a potvrzuje, že<br />
údaje v souboru jsou totožné s údaji na papírovém<br />
dokumentu. Od této chvíle je tento elektronický<br />
soubor na úrovni jeho papírové předlohy. Lze jej<br />
použít v dalším řízení, odnést si jej na CD či DVD<br />
nebo poslat do tzv. elektronického úložiště, např.<br />
do datové schránky pro pozdější použití.<br />
To byly zajímavé i důležité informace. Chcete<br />
ještě něco doplnit?<br />
Snad to nebude přílišná troufalost, když si do−<br />
volím jménem svým i celého obecního živnosten−<br />
ského úřadu popřát podnikatelské veřejnosti a nejen<br />
jí slunečný zbytek léta a dovolených. Mnoho dráž−<br />
divých dobrodružství, či naopak dny poklidné<br />
a veskrze milé. Podle gusta.<br />
Děkuji za rozhovor.<br />
Lada Sitová<br />
Foto: autorka<br />
SOUTĚŽ CHLADNÝCH KONÍ<br />
Za krásného slunečného pondělí 6. července<br />
uspořádala SZeŠ <strong>Lanškroun</strong> atraktivní podívanou<br />
– soutěž chladných koní ve třech disciplínách. Stat−<br />
ní, někdy až téměř tunu vážící krasavci si to vedeni<br />
svými kočími rozdali v ovládání a tahu klády, for−<br />
manské jízdě a tahu břemene. První z disciplín byla<br />
všem koním velmi blízká, neboť statní valaši, hřeb−<br />
ci, ale i klisny se používají především na práci v lese.<br />
O vítězi pak rozhoduje nejen síla, ale ještě o trochu<br />
více zkušenost, ovladatelnost a rozvaha. A to platí<br />
jak pro koně, tak i pro kočího. Obdobné je to při for−<br />
manské jízdě. V ní koně předvedli, jak to umí roz−<br />
parádit a že jim ani rychlost není cizí. V poslední dis−<br />
ciplíně už jednoznačně dominuje síla a chuť koně tá−<br />
hnout velmi těžké břemeno po předem určené dráze.<br />
Několik stovek návštěvníků vytvořilo všem sou−<br />
těžícím příjemnou sportovní atmosféru, která jen<br />
posílila dobrý pocit všech zúčastněných z výborně<br />
připravené akce.<br />
Text a foto: FT<br />
Putovní výstava VETERAN KORZO<br />
Skupina 26 automobilů − veteránů se v sobotu<br />
4. července odpoledne zastavila také na náměstí<br />
Jana Marka Marků v <strong>Lanškroun</strong>ě.<br />
Foto: Petr Mareš<br />
Přečetli jsme: To byl asi odér…<br />
Whisky, žitnou, curacao blue, praděd macerat<br />
a 96,5% líh, dohromady <strong>14</strong> 600 litrů, nechali ve<br />
středu celníci vylít do čističky odpadních vod v Lanš−<br />
krouně. Kořalku zajistili a zabavili u jedné místní<br />
obchodní společnosti, třebaže ji původně policie<br />
navštívila z docela jiného důvodu, a to pro poru−<br />
šování daňových předpisů v roce 2004. Původ <strong>14</strong>6<br />
hektolitrů lihovin zatím není prokázán. Pravděpo−<br />
dobně byly nelegálně vyrobeny v České republi−<br />
ce. Vylévaný alkohol se musel ředit, aby v odpadu<br />
nezabil „hodné“ bakterie. Potkani tak přišli o po−<br />
řádný mejdan. (Orlický deník, 23. 7. <strong>2009</strong>)
STRANA <strong>14</strong> Z MĚSTA<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY<br />
SZeŠ Dolní Třešňovec, pátek 26. června <strong>2009</strong><br />
Po absolvování ročního volitelného předmětu myslivectví pod vedením<br />
MVDr. Miroslava Šilara proběhly na SZeŠ <strong>Lanškroun</strong> závěrečné myslivec−<br />
ké zkoušky. Po roční přípravě měly před sebou studenti oboru agropodnikání<br />
první významnou metu na cestě k získání loveckého lístku.<br />
Několik otázek jsem u této příležitosti položil jednateli mysliveckého spol−<br />
ku v Ústí nad Orlicí Pavlu Chalupovi, který byl zároveň předsedou zkoušek.<br />
Jaký význam mají pro absolventy myslivecké zkoušky?<br />
Zkoušky mohou z pověření ministerstva zemědělství provádět okresní mys−<br />
livecké spolky. Prokazují znalosti adeptů, kteří se na ně připravují v kursech<br />
myslivosti. A to jak tady v kursech na SZeŠ, tak i u nás v myslivecké jednotě.<br />
Zkouška z myslivosti je de facto kvalifikace pro získání loveckého lístku pro<br />
myslivce, který je nedílnou součástí pro získání zbrojního průkazu pro lovec−<br />
ké účely. Jedná se o zkoušku velmi náročnou, neboť je složena z několika<br />
samostatných předmětů: tradice myslivosti, legislativní předpisy, kynologie,<br />
zoologie, způsoby lovu a střelectví.<br />
Existují nějaká omezení pro zájemce o zkoušky z myslivosti?<br />
Zhruba šedesátihodinového kursu se mohou účastnit všichni zájemci starší<br />
patnácti let. Musí však absolvovat roční praxi v mysliveckém sdružení.<br />
Je o tyto zkoušky mezi lidmi zájem?<br />
V oblasti současného Orlickoústecka ročně zkoušku vykoná cca 20 uchaze−<br />
čů. Specifikem této školy je, že zkoušku vykoná více děvčat než chlapců. V ji−<br />
ných kursech pořádaných mysliveckými jednotami je to přesně obráceně.<br />
Závěrem stojí za to zmínit, že všichni studenti a studentky zkoušku absol−<br />
vovali úspěšně.<br />
Text a foto: FT<br />
Wendell electronics, a.s., v roce <strong>2009</strong><br />
Mezi lanškrounskými firmami, vzniklými během posledních 7 − 8 let, ne−<br />
přehlédneme společnost Wendell electronics, a.s., sídlící v citlivě renovova−<br />
né tovární budově v areálu bývalé TESLY <strong>Lanškroun</strong>.<br />
Společnost Wendell electronics, a.s., poskytuje služby v elektronické vý−<br />
robě (takzvané Electronic Manufacturing Services, krátce EMS). To znamená, že<br />
pro jiné firmy například s převažující mechanickou strojní výrobou zhotovu−<br />
je potřebné elektronické části, aby tyto firmy nemusely mít vlastní elektronic−<br />
ké provozy. Nejtypičtější aktivitou Wendellu je například osazování desek<br />
plošných spojů elektronickými součástkami metodou povrchové montáže.<br />
Zmíněný systém subdodávek odjinud pro vlastní výrobu býval ve světě vždyc−<br />
ky běžný, jen u nás se v minulém režimu stavělo na soběstačnosti každé jedno−<br />
tlivé firmy. Neboli na dražším řešení, jež v ekonomice silně se orientující na<br />
zisk a úspory nákladů nemůže obstát.Celosvětový trh odebírající služby EMS<br />
je dosti rozsáhlý, i když nyní, v době celosvětové krize, se také omezil.<br />
Politikou společnosti Wendell je dosáhnout v nejbližších letech pozice nej−<br />
lepší zakázkové elektrotechnické výroby v Evropě a prvotřídně se starat o vý−<br />
voj a výrobu elektroniky pro zákazníky. Při prvním pohledu se takový cíl zdá<br />
poněkud odvážný. Jsme však svědky jeho cílevědomého uskutečňování.<br />
Asi před půl rokem rozběhl Wendell ojedinělou průzkumovou akci s cílem<br />
poznat co nejlépe současný evropský trh. S pomocí vlastních i externích od−<br />
borníků oslovil během několika zimních a jarních měsíců několik tisíc zahra−<br />
ničních firem v asi <strong>15</strong> zemích a zmapoval jejich situaci a zájem o služby EMS.<br />
Současně zjistil několik desítek firem rovněž nabízejících služby EMS a po−<br />
znal jejich dodavatelskou filozofii a postupy. Toto znát je velmi užitečné pro<br />
další praktické kroky Wendellu.<br />
Na této akci jsem měl příležitost osobně spolupracovat. Po mnoha letech u vel−<br />
ké světové firmy jsem mohl od prosince 2008 do dubna <strong>2009</strong> po čtyři hodiny<br />
denně sledovat, jak si počíná firma menší, ale výrazně cílevědomá. Reagující<br />
pohotově na současné trendy či zvyklosti a na požadavky zákazníků. Uplat−<br />
ňují například japonský systém promyšleného uspořádání pracovišť „Pět S“.<br />
Mají všechny základní mezinárodní certifikace, a to od švýcarské firmy.<br />
Když člověk pracuje u telefonu, nepohybuje se příliš po výrobních prosto−<br />
rách, ale pozoroval jsem, že jsou stále ve stavu „jako by měla zrovna přijít<br />
důležitá návštěva“. Čili pořádek jako samozřejmost. Velice pomáhá, že Wen−<br />
del sídlí v budově, kterou její vlastník, společnost LUX, před několika málo<br />
lety perfektně renovoval.<br />
Některé útvary mají třeba jen jediného člověka, ale rozdělení pravomocí a od−<br />
povědností se jeví dotažené a je vidět, že každá nová zkušenost se zapracová−<br />
vá do systému. Výběrová řízení na pozice ve firmě jsou náročná. Vyplatí se<br />
to. Pro někoho může být překvapením, jak mnoho manažerů dojíždí do práce<br />
i ze vzdáleností desítek kilometrů. Ale tak to ve světě bývá a jinak to asi nejde,<br />
zejména v našem městě s rozvinutým průmyslem a limitovanými místními<br />
lidskými zdroji.<br />
Je znát, že do budoucnosti hledí společnost Wendell electronics, a.s., s opti−<br />
mismem. Projevy oživení trhu se již objevují a společnost na ně bude reagovat<br />
s daleko větší znalostí trhu, než tomu bylo v minulých letech. Jiří Kohout
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> NA CESTÁCH<br />
STRANA <strong>15</strong><br />
Květnové „prázdniny“ v Dzierzoniowě<br />
Konec školního roku na ZŠ Dobrovského přinesl i malé ohlédnutí za prv−<br />
ním půlrokem realizovaného česko−polského projektu „Blíž k sobě ve spo−<br />
lečné Evropě“. Pozornému čtenáři Listů <strong>Lanškroun</strong>ska jistě neunikly články,<br />
ve kterých jsme informovali o společných akcích našich partnerských škol,<br />
o lyžařském kurzu v Janoušově u Šumperka, pěvecké soutěži v Dzierzoniowě<br />
a noci s Andersenem. Aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout na šesti−<br />
denní pobyt našich čtvrťáků v Polsku, který si sami pojmenovali: „Týden, na<br />
který nezapomeneme, aneb zažili jsme toho hodně“.<br />
Na pondělí 18. května jsme se už dlouho těšili. Co nás asi čeká? Až do<br />
soboty sami bez rodičů, jenom se spolužáky a novými polskými kamarády,<br />
poznávání Dzierzoniowa a jeho okolí, kola, výlety, soutěže, diskotéky, zába−<br />
va… Komu se naskytne taková příležitost?! A tak jsme před devátou hodinou<br />
vyjeli za neopakovatelnými zážitky. Po ubytování jsme s polskými dětmi a u−<br />
čiteli pospíchali na radnici, kde nás očekával pan místostarosta. V reprezenta−<br />
tivní zasedací síni, kde jsme si připadali jako poslanci, nás přivítal, předal<br />
nám dárky a popřál příjemný pobyt. Potom jsme vystoupali na věž, prohlédli<br />
si z výšky město a obávali se bouřky, která se blížila ze Sovích hor. A opráv−<br />
něně, za chvíli se strhla průtrž mračen, kterou jsme přečkali v infocentru a min−<br />
covně. Tu jsme pro sebe nazvali penězokazeckou dílnou, protože každý si na<br />
památku odnesl středověký halíř vyražený ze současného „jednogroše“.<br />
A protože sluníčko dlouho nezahálelo, vydali jsme se ještě na odpolední<br />
vyjížďku na kolech. V úterý jsme se probudili do uplakaného rána. Jaká ško−<br />
da, naplánovaný byl turistický výstup na vrch Slezu, grilování a hledání pokladu.<br />
Doufali jsme, že se počasí zlepší. Leč zbytečně, počasí stále horší a horší, lilo<br />
jako z konve.<br />
Následující den nás čekal velký výlet do Swidnice. Program byl náročný,<br />
prohlédli jsme si dřevěný kostel ze <strong>14</strong>. století, který se nachází na seznamu<br />
památek UNESCO, navštívili jsme muzeum řemesel, svou velikostí a vzne−<br />
šeností nás ohromila katedrála sv. Stanislava a Václava. Na závěr jsme se vy−<br />
dali do muzea zbraní z druhé světové války, tady si přišli na své kluci a páni<br />
učitelé. Obdivovali pistole, kulomety, náboje a hlavně skutečná bojová leta−<br />
Zpívání u přátel<br />
V neděli 31.5. tohoto roku navštívil Chrámový sbor kostela sv. Václava<br />
v <strong>Lanškroun</strong>ě polské přátele v Dzeierzoniówě. V místním kostele předvedl<br />
pod vedením Jarmily Uhlířové Velikonoční mši od současného hudebního<br />
skladatele Ladislava Němce. Společně se zpěváky vystoupili jako hosté také<br />
Martin Špinler − varhany, Josef Petrák a Milan Peškar − trubky, Pavel Beran<br />
− lesní roh, Václav Šilar a David Skalický − pozouny. Naše provedení mělo<br />
velký úspěch a ohlas u posluchačů, zejména pro neobvyklé vokální a instru−<br />
mentální složení : zpěv, varhany a žestě.<br />
Po úspěšném vystoupení jsme společně s hostiteli prožili příjemné chvíle,<br />
které byly obohaceny výletem do nedalekého městečka Pieszyce, kde jsme si<br />
prohlédli ojedinělý zámek, který byl zrenovován téměř z trosek současnými<br />
malíři, štukatéry a restaurátory. Na závěr příjemně stráveného dne jsme se<br />
s našimi přáteli rozloučili a odjeli domů.<br />
Rádi bychom touto cestou poděkovali nejen našim polským přátelům<br />
z Dzierzoniówa za jejich pozvání, pozornost a milou pohostinnost, ale také<br />
našim hostům − instrumentalistům, kteří s námi vystoupení absolvovali. Toto<br />
všechno by se samozřejmě nedalo dělat bez finanční podpory Města Lan−<br />
škroun, kterému chceme touto cestou také poděkovat.<br />
Chrámový sbor kostela sv.Václava<br />
dla, nákladní vozy, ale i výzbroj a výstroj vojáků. Pro některé kluky to „prý“<br />
byl nejšťastnější den v životě. Netušili, co je čeká ve čtvrtek. Nejdřív cyklo−<br />
výlet po památkách Dzierzoniowa, potom velké sportoviště, kde jsme závo−<br />
dili na kolech a hráli fotbal. Po obědě jsme opět vyrazili na kolech přes město<br />
do skateparku a to bylo teprve NĚCO. Dostala zabrat naše kola a rovněž těla.<br />
„Paní učitelko, to je bomba, to kdyby bylo v <strong>Lanškroun</strong>ě,“ ozývalo se mno−<br />
hohlasně. Z pátku jsme měli trochu obavu. Před námi bylo 16 km do Křížové<br />
a zase zpět. Sluníčko se před námi schovávalo do hustých, těžkých mraků.<br />
Jet, nebo nejet? Padlo rozhodnutí a vyrazili jsme! Dlouhý had cyklistů se bez−<br />
pečně sunul k cíli a budil velkou pozornost. Dojeli jsme bez nehody do nád−<br />
herného zrekonstruovaného objektu. Když jsme se chtěli vrátit zpět, nastalo<br />
učiněné peklo v podobě bouřky a průtrže mračen. Téměř po třech hodinách<br />
přestalo pršet a konečně jsme se mohli vydat na zpáteční cestu. Po večeři jsme<br />
si neodpustili ani závěrečnou diskotéku. Sobota, den loučení a zároveň těšení<br />
se „na doma“. Sbalit všechny věci, snídaně a potom smutné loučení, poslední<br />
podpisy do zápisníků, hlavně dlouhé a dlouhé mávání, než jsme se vzájemně<br />
ztratili z očí… Vrátili jsme se domů s mnoha zážitky, které předčily naše<br />
očekávání, s novými telefonními čísly a mailovými adresami. DK<br />
Více čtěte na www.zslado.cz Foto je z přijetí na radnici.<br />
ELRO <strong>2009</strong><br />
V pátek 10. července se <strong>Lanškroun</strong>ský smíšený pěvecký sbor pod vede−<br />
ním Vladimíry Jetmarové zúčastnil 19. ročníku mezinárodního festivalu lido−<br />
vých řemesel ELRO v Kežmaroku.<br />
Jednalo se o rozsahem obrovskou a organizačně jistě velmi náročnou akci,<br />
která zahrnovala nepřeberné množství tanečních a hudebních vystoupení sou−<br />
borů z celé Evropy, ukázky dnes již téměř zapomenutých řemesel, ochutnáv−<br />
ky krajových specialit, výstavy, historický šerm a mnoho doprovodných pro−<br />
gramů pro malé i velké návštěvníky. Vystoupení probíhala souběžně na něko−<br />
lika pódiích v překrásném historickém centru města i na hradním nádvoří.<br />
Jestliže krajina utváří a formuje lidskou duši, pak ta slovenská rozhodně<br />
nemůže být plochá. Změny nadmořské výšky a tlaku se začaly projevovat už<br />
při příjezdu, ale i během dopolední zkoušky. O to více snad můžeme být spo−<br />
kojeni s výsledkem vystoupení během večerního programu na skvěle nazvu−<br />
čeném jevišti (což bohužel není vždy samozřejmostí). Představitelům města<br />
<strong>Lanškroun</strong>a musíme poděkovat za psychickou podporu v podobě neutucha−<br />
jícího potlesku během vystoupení. Taková „maličkost” nejenže potěší, ale<br />
pomáhá též vytvořit tu správnou jiskru, nutnou pro dobrý výkon.<br />
Jsme moc rádi, že jsme mohli být součástí tohoto prestižního festivalu po−<br />
řádaného pod záštitou Slovenského ministerstva kultury a prezidenta SR Iva−<br />
na Gasparoviče a reprezentovat tak partnerské město <strong>Lanškroun</strong>, kterému též<br />
děkujeme za finanční příspěvek, který nám pomohl pokrýt náklady spojené<br />
s dopravou a ubytováním, jinak hrazené z vlastních zdrojů.<br />
Jana Majetičová
STRANA 16 DĚTI<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Partnerství mezi ZŠ Horní Čermná<br />
a Gesamtschule Edertal ve SRN<br />
Naše škola uzavřela v roce 2006 partnerství s německou školou ve spolko−<br />
vé zemi Hessensko. Ve dnech 30. 5. − 6. 6. <strong>2009</strong> pobývala skupina 27 žáků<br />
naší školy opět v Edertalu. Někteří zde byli podruhé.<br />
Naši žáčci byli rozděleni do rodin buď sami, nebo ve dvojicích. Jazykovou<br />
bariéru „bourali“, jak se dalo. Domlouvali se anglicky, starší znají trochu<br />
německy, využívaly se slovníky, někdy pomohla konverzace typu ruce nohy.<br />
Složitější situace řešily hostitelské rodiny s našimi učiteli. První večer ukáply<br />
mnohým našim dětem slzičky, ale jak přibývaly dojmy a obavy se rozplýva−<br />
ly, stesku ubývalo. Hlavně nebyl čas. Téměř každé ráno jsme se sešli a pak to<br />
byl příval zážitků, které musely být sděleny.<br />
Na neděli měly hostitelské rodiny připravený vlastní program. Většinou se<br />
mezi sebou domluvily na společné akci, takže naše děti se už v neděli potká−<br />
valy a mohly si sdělovat první dojmy. Protože se v Německu se dodržují Sva−<br />
todušní svátky, v pondělí se nepracovalo. Sešli jsme se až odpoledne ve škole<br />
na zkoušce sboru, neboť od 16 hodin sbor i taneční skupina vystupovaly na<br />
lázeňské kolonádě v Bad Wildungenu, což jsou druhé největší německé láz−<br />
ně. Počasí nám velice nepřálo, každou chvíli poprchávalo.<br />
V úterý dopoledne jsme se věnovali sportu. Sestavili jsme družstvo chlap−<br />
ců a dívek, kteří se utkali s německými dětmi jednou na umělém povrchu,<br />
podruhé na trávě. Obě utkání dopadla v náš prospěch, a to 10:8 a 4:0. Zpočát−<br />
ku některé dívky hrály kliďánko, ale když hrozilo, že bychom mohli i prohrát,<br />
daly do boje všechno. Národní hrdost je vyburcovala.<br />
Odpoledne vystupoval sbor i taneční skupina se svým programem v kom−<br />
plexu pro seniory. České a moravské lidové písničky jsou tak krásně melo−<br />
dické, že zasáhnou srdíčko každého. Sbor zpíval i anglicky, též německy<br />
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš i oblíbenou Včelku Máju. Taneční skupina<br />
z řad zpěváků předvedla cha cha a tanec na směs písní v hiphopovém stylu.<br />
Děti rozdaly divákům drobné dárky z keramiky, které vyrobily při pracovním<br />
vyučování. Program byl pestrý, a tak diváci byli nadšeni.<br />
Středeční program byl jen zábavný. Dopoledne krytý bazén v Bad Wildun−<br />
genu, odpoledne jsme jeli s dětmi z hostitelských rodin do tzv. Lalilu v Kor−<br />
bachu. U nás něco podobného je lanové centrum. Zde byly i další aktrakce.<br />
A tam se děti „vyřádily“! Užívaly si! Paní vedoucí se jejich nadšení líbilo,<br />
a tak jim všem nabídla zdarma vstup na opičí dráhu. Ta byla opravdu zkouš−<br />
kou odvahy, ale téměř všechny naše děti jí prošly.<br />
Ve čtvrtek jsme jeli do historického, ale také universitního města Marbur−<br />
ku. Prohlédli jsme si mohutný hrad, radnici. Pak byl čas na nakupování, z če−<br />
hož měly děti obzvlášť radost. Večer byl koncert v kostele v Bad Wildungenu.<br />
Pan farář ocenil výkon zpěváků a kon−<br />
statoval, že název sboru podle ptáčka<br />
zpěváčka je na místě, je neprosto<br />
výstižný. Děti se dočkaly dlouhého<br />
potlesku vestoje. Byla to ta nejlepší<br />
odměna za hodiny zkoušení a odří−<br />
kání. Uznaly, že to stálo za to.<br />
Od úterý do čtvrtka měli edertálští<br />
žáci projektové dny zaměřené na pří−<br />
rodu a její ochranu, některé třídy při−<br />
pravovaly program na páteční škol−<br />
ní slavnost. Naše děti se v pátek do−<br />
poledne svezly na drezíně, prohléd−<br />
ly si přehradu, zašly si na grilovanou<br />
klobásu. Od tří hodin začínala školní slavnost − schulfest. V některých třídách<br />
byly vystaveny práce dětí, jinde byla zajímavá výstava o historii škol ve ves−<br />
nicích v údolí řeky Eder. V hale probíhal program: písničky, tanečky, pohád−<br />
ka, vystoupily i naše děti. Nechybělo občerstvení: maminky napekly různé<br />
dobroty, které pak u jídelny prodávaly. Kdo měl chuť, zašel si na výbornou<br />
grilovanou klobásu od mistního řezníka. Náročná akce se povedla.<br />
V sobotu o půl deváté jsme se všichni (česká výprava a hostitelské rodiny)<br />
sešli u školy a nastalo dojemné loučení. Čekalo nás však přes 700 km, slzy<br />
neslzy museli jsme o půl desáté vyrazit. Cestou začalo pršet, lilo čím dál víc,<br />
takže zastávku v Drážďanech jsme vypustili. Dorazili jsme o půl deváté. Děti<br />
s množstvím dárků a hlavně dojmů se uvítaly s rodiči a my dospělí jsme si<br />
zhluboka oddechli, že jsme je v pořádku dovezli domů. Drahuše Rejentová<br />
jsme dílnu uměleckého řezbáře, kde si děti zakoupily drobné dárečky. Zpět<br />
jsme šli krásnou krajinou − borovice, pískovcové skály a velké kaluže. Ještě jsme<br />
stihli rozdělat oheň na táborák, ale než se opekly párky, přišel opět déšť. V dal−<br />
ších intervalech mezi dešti děti zvládly za pomocí instruktorů lanovou dráhu<br />
a děti ze školy, které měly odvahu lézt do výšky, lezly na bedny a rovnaly si<br />
je pod nohy. Kuráž jim nechyběla. A že i v dešti se dají hrát venku hry − o tom<br />
už víme své... Výlet jsme si užili, velcí i malí, a dovoluji si říct, že i maminky,<br />
když vybalovaly zavazadla.<br />
Úplné zakončení školního roku jsme si užili v naší školce poslední den. Mamin−<br />
ky dětem připravily hostinu. Předškoláčci byli povýšeni na prvňáčky, tanco−<br />
vali jsme, soutěžili, ochutnávali... Nakonec jsme si popřáli krásné prázdniny.<br />
Děkujeme rodičům, kteří se zapojují do dění v našem zařízení. Všem dětem<br />
a rodičům přejeme krásné, klidné společné prázdninové chvíle, plné lásky,<br />
štěstí a harmonie. Kolektiv pracovníků MŠ a ZŠ Horní Heřmanice<br />
Ukončení školního roku v Horních Heřmanicích<br />
Konec školního roku je doba očekávání, čas nervozity, pro někoho doba<br />
zklamání, pro jiné čas překvapení. Nejen vysvědčení je spojeno s tímto obdo−<br />
bím, ale i doba výletů a společně strávených chvil u táboráků...<br />
Děti z naší školky spolu se svými rodiči i kamarády navštívili Dinopark ve<br />
Vyškově, kde se jim moc líbilo a počasí nám přálo.<br />
Ale největším překvapením pro naše předškoláčky bylo, že se mohli zú−<br />
častnit třídenního výletu do Budislavi, který pořádala škola. I když nám<br />
tentokrát počasí příliš nepřálo a déšť nás stále doprovázel, děti si kaluží, bláta<br />
a pláštěnek užívaly. Děti ze školy spaly ve stanech a děti ze školky spaly s pa−<br />
ní učitelkou v chatě. V mezeře mezi dešti jsme stihli navštívit Proseč, kde<br />
jsme po planetární stezce objevovali planety, ale např. i třešně. Navštívili
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> DĚTI<br />
STRANA 17<br />
DĚKUJEME!<br />
Panu faráři Zbigniewovi a o.p.s.<br />
GAUDIUM za každodenní svoz dětí<br />
do školy i ze školy a nemalý finanč−<br />
ní dar věnovaný na vzdělávání peda−<br />
gogů školy a Dětského domova v Dol−<br />
ní Čermné.<br />
Členům KČT za bezvadnou spo−<br />
lupráci při pořádání sportovní akce pro žáky s postižením celého Pardubické−<br />
ho kraje HRY 2008 a za nezapomenutelné zážitky na raftech, byť jen na lanš−<br />
krounském rybníku.<br />
Tomáši Krejčovi za přízeň, kterou nám věnuje. Kdo si může zazpívat před<br />
plným kostelem na tak úžasné akci, jakou je Múzochvění?<br />
Na letišti ve Starém Městě<br />
Nevšední zážitek zažily děti z MŠ Žichlínek 17. 5. <strong>2009</strong> při návštěvě letiště<br />
ve Starém Městě. Pozorovaly starty a odlety letadla s parašutisty, jejich se−<br />
skoky do určeného místa. Dětem se splnil sen posadit se do opravdového le−<br />
tadla. Shlédly také akrobacii odvážného pilota, pozorovaly skládání padáků,<br />
navštívily hangár s letadly.<br />
Krásné dopoledne zakončily občerstvením od maminek a nanukem od paní<br />
učitelek. Odcházely z letiště se zakloněnými hlavičkami, které se zájmem<br />
pozorovaly oblohu, z níž se jako veselé hvězdičky snášeli parašutisté se svý−<br />
mi barevnými padáky.<br />
Zážitky se nám všem vryly do paměti, na výlet budeme ještě dlouho vzpo−<br />
mínat. Děkujeme pilotům, instruktorům, parašutistům z letiště za hezké přijetí<br />
a za krásné zážitky.<br />
Děti a učitelky z MŠ Žichlínek<br />
Členům HK <strong>Lanškroun</strong>, o.s., za nevšední zážitky a zkušenosti při zdolává−<br />
ní horolezecké stěny. Zpočátku jsme se asi trochu báli všichni, strach jsme<br />
nakonec překonali a možná se objevil i nějaký horolezecký talent...<br />
A v neposlední řadě děkujeme i Městu <strong>Lanškroun</strong> za finanční podporu.<br />
Jsme rádi, že Vás máme. Žáci, rodiče a pedagogové ZŠ speciální<br />
Loučení s předškoláky<br />
Školní rok se opět přiblížil ke svému závěru a nejstarší děti z ,,motýlkové<br />
třídy“ MŠ Wolkerova odcházejí po prázdninách do základních škol. Každý<br />
rok se s předškoláky loučíme slavnostním programem, šerpováním a drob−<br />
nými dárky. Letos jsme se vrátili k nedávné tradici, k posezení s rodiči a dětmi<br />
u táboráku s opékáním párků. Tentokrát jsme si ve spolupráci s rodiči za−<br />
hradní slavnost uspořádali na zahradě Českého rybářského svazu u Krátkého<br />
rybníka.Organizace se ochotně ujal pan Miloš Vávra ml., pan Radim Vetchý<br />
a pan Martin Richtr. Navzdory rozmarům počasí se děti s rodiči i všechny<br />
,,vodnické paní učitelky“ sešli.Velké poděkování patří všem, kteří se postara−<br />
li o pohoštění a zábavu dětí − lanškrounským rybářům, manželům Kartariko−<br />
vým, paní Fingrové a Ja−<br />
rošové, panu Masopus−<br />
tovi, všem rodičům i sku−<br />
pině Hastrmanek z ,,čer−<br />
vené školky“ a nakonec<br />
i počasí, které se koneč−<br />
ně umoudřilo. Loučení se<br />
školkou bylo veselé, dob−<br />
rá nálada s legrací vydr−<br />
žela celé pozdní odpoled−<br />
ne. Irena Chládková,<br />
MŠ Wolkerova
STRANA 18 DĚTI<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Prázdninová cestománie s Domem dětí a mládeže<br />
„Adrenalin na laně“, tak by se ve stručnosti dal nazvat program prvního<br />
dne „Prázdninové cestománie“ s DDM <strong>Lanškroun</strong>, která se uskutečnila ve<br />
dnech 29. 6. až 3. 7. <strong>2009</strong>. Lanové centrum Peklák v České Třebové poskyt−<br />
lo nevšední zážitky všem zúčastněným dětem. Po nezbytném poučení odbor−<br />
nými instruktory nastalo oblékání úvazků a nácvik správné techniky jištění.<br />
Poté přišla na řadu hlavní část programu – zdolávání vysokých lanových<br />
překážek… Kupodivu si téměř všechny děti počínaly velmi statečně. Otesto−<br />
valy si svou odvahu, šikovnost a odcházely bohatší o zážitky z dobrodružného,<br />
originálního a současně zábavného výletu.<br />
Druhý prázdninový den začal prohlídkou renesančního zámku ve Velkých<br />
Losinách. Tento překrásný zámek dal nahlédnout do života starých šlechtic−<br />
kých rodin. S návštěvou Velkých Losin je bezpochyby spjato termální kou−<br />
paliště a právě to bylo pro děti největším lákadlem. Díky teplé vodě a přízni−<br />
vému počasí se tento den opravdu vydařil.<br />
Po shlédnutí Mladečských jeskyní jsme se všichni přesvědčili o tom, že<br />
jsou nejenom krásné a velmi pozoruhodné, ale současně nás i příjemně ochla−<br />
dily. Nejlákavější na programu tohoto třetího dne však byla návštěva doprav−<br />
ního hřiště v Mohelnici. Děti si mohly zapůjčit nejrůznější „vozítka“ – jízdní<br />
kolo, šlapací auto, elektrické autíčko a motorku, tříkolku, koloběžku atd., na<br />
kterých doslova „drandily“ celé odpoledne. Byly nadšené… Přestože funkč−<br />
ní semafory a značky přikazovaly, jak by se mělo jezdit, mnozí malí řidiči ne−<br />
dbali a jezdili, jak se jim zachtělo.<br />
Na výlet po stopách loupeživého rytíře Mikuláše jsme se vydali čtvrtý den.<br />
Se zaujetím jsme naslouchali slovům průvodkyně na hradě Potštejn, která nás<br />
podrobně seznámila s pověstí o pohádkovém pokladu, který se na hradě skrývá.<br />
Na zpáteční cestě z majestátní zříceniny hradu jsme se příjemnou procházkou<br />
zastavili ve stylovém westernovém tábořišti Vochtánka. Tím ale program to−<br />
hoto dne nekončil, prohlídka potštejnského zámku byla okouzlující.<br />
Posledním návštěvním místem byla lanškrounská Obora, konkrétně chata<br />
Lesanka Mysliveckého sdružení Obora, která poskytla všem účastníkům malé<br />
lesní dobrodružství. A to nejen díky hrám a soutěžím s přírodovědnou téma−<br />
tikou, ale i přičiněním počasí. Na úplný závěr tohoto dne jsme zažili opravdo−<br />
vou průtrž mračen doprovázenou bouřkami. Počasí se nakonec umoudřilo, a<br />
tak jsme zdárně došli do cíle a ukončili týdenní „Prázdninovou cestománii“.<br />
Závěrem bychom rádi poděkovali MS Obora <strong>Lanškroun</strong> za propůjčení<br />
chaty Lesanka, dále pak Městu <strong>Lanškroun</strong> za finanční podporu prázdnino−<br />
vých aktivit DDM.<br />
DDM <strong>Lanškroun</strong>, foto: Ilona Cinková<br />
Mažoretky na soustředění<br />
<strong>Lanškroun</strong>ské mažoretky Lentilky a Čertice se v druhém týdnu prázdnin<br />
vydaly poprvé na týdenní sportovní soustředění do Teplic nad Metují. Celý<br />
týden trénovaly jak svoje skladby na vystoupení, tak nové prvky se zkušený−<br />
mi školiteli. Nechyběly samozřejmě ani<br />
výlety do blízkých Teplických a Adršpaš−<br />
ských skal, spousta her, soutěží a výletů.<br />
V penzionu se v tentýž čas rekreovali i<br />
senioři z moravského Hulína, kteří nás na<br />
závěr pobytu poprosili o vystoupení. Ne−<br />
vadilo jim ani, že nemáme kostýmky, spo−<br />
lečná trička s logem souboru taky vypada−<br />
la moc pěkně. Předvedly jsme tři skladby,<br />
které měly velikánský úspěch, dokonce je<br />
všechny chtěli opakovat...<br />
Nakonec jsme přemluvili i malou sest−<br />
řičku jedné z Lentilek Markétku Šembe−<br />
rovou, která je také mažoretka, aby zkusi−<br />
la předvést něco z toho, co umí. Na táboře<br />
obkoukala od Čertic mnoho nových slo−<br />
žitých cviků a my jen koukali, jak bez pro−<br />
blémů předvádí jeden cvik za druhým.<br />
Celou čtyřminutovou skladbu improvizo−<br />
vala na neznámou hudbu, ale vůbec jí to nevadilo, naopak se vyžívala v tom,<br />
jaký má úspěch, a rozdávala úsměvy do všech stran. Senioři jí totiž stejně jako<br />
Lentilkám a Čerticím celou skladbu bouřlivě aplaudovali a neustále pokřiko−<br />
vali pochvalná slova.<br />
Senioři nám moc děkovali za krásné zahájení jejich večera a děvčata od nich<br />
jako poděkování dostala sladkosti. Příště už pojedeme raději i s kostýmky,<br />
zájem o vystoupení je opravdu všude...<br />
Tímto bych chtěla poděkovat všem maminkám, které se mnou jely jako<br />
dozor, a slečně Honzalové, která nám s pomocí DDM připravila a organizo−<br />
vala spoustu krásných a nezapomenutelných her. Za rok si to určitě zopaku−<br />
jeme, myslím, že se všem tábor moc líbil.<br />
Spousta fotek je k vidění ve fotogalerii na našich webových stránkách<br />
http://lanskrounskemazoretky.webgarden.cz<br />
S. Marešová<br />
Ohlédnutí za táborem Strážná <strong>2009</strong><br />
Ve Strážné se začátkem prázdnin uskutečnilo tradiční letní šachové sou−<br />
středění, které pořádal DDM <strong>Lanškroun</strong> ve spolupráci s šachovým oddílem<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong>. Dvacet sedm adeptů šachové hry od 7 do 16 let, převážně<br />
z <strong>Lanškroun</strong>a, se věnovalo nejen královské hře, ale i mnoha netradičním<br />
soutěžím a disciplínám. A jak šel čas?<br />
Nejprve jsme se ubytovali a po obědě a krátkém poledním klidu následoval<br />
sedmikolový rapid. Ten rozhodoval o tom, kdo bude zařazen do turnajů na<br />
ELO, protože vedle šachových lekcí, společenských a sportovních her byl<br />
hlavním programem turnaj ve vážných partiích. Nejlepších 16 hráčů bylo<br />
rozděleno do dvou skupin, kde se hráli vážné partie se zápisem na 2x40 minut<br />
+ 30s na tah.<br />
Z nešachového života na táboře: uskutečnil se fotbalový turnaj na hřišti ve<br />
Strážné a nechyběl ani oblíbený víceboj. Tentokráte to byly to různé hody,<br />
šipky a petang. V rámci sportovního odpoledne byla zařazena i soutěž v přeta−<br />
hování. Celodenní výlet byl tentokrát do Štítů s návštěvou akrobatického<br />
centra. Během celého tábora probíhala soutěž o nejlepšího detektiva a malíře.<br />
Nechyběly ani simultánky, jednu sehráli zájemci s Tomášem Pokorným<br />
a druhou s Janem Bernáškem. Večer se hrál turnaj v holanďanech a také jsme<br />
si zahráli „bleskáč“ (2 x pět minut na partii).<br />
Poslední den se po dopoledne rozdaly pamětní listy, diplomy, drobné ceny<br />
a hurá domů.<br />
Jiří Krištof
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> HISTORIE<br />
STRANA 19<br />
Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál…<br />
V září roku 1894 se v okolí <strong>Lanškroun</strong>a konaly<br />
velké vojenské manévry, jichž se zúčastnilo na 70<br />
tisíc vojáků. <strong>Lanškroun</strong> se při této příležitosti vy−<br />
parádil jako nikdy předtím a nikdy potom. Přijelo<br />
sem mnoho vzácných hostí, celá rakouská genera−<br />
lita a také host nejvzácnější, sám rakouskouherský<br />
císař František Josef I. <strong>Lanškroun</strong> prožíval po tři<br />
dny své hvězdné hodiny. Pro císaře bylo připrave−<br />
no skvělé ubytování v druhém patře gymnázia,<br />
vojenský velitel manévrů arcivévoda Albrecht byd−<br />
lel v luxusní vile továrníka Langera (dnes Spole−<br />
čenský dům).<br />
Císař sledoval průběh vojenských operací, ale<br />
našel si čas i na návštěvu radnice, tabákové továr−<br />
ny, tkalcovské školy jiných objektů. Na většině<br />
navštívených budov se brzo po skončení manévrů<br />
objevily velké mramorové desky, které přítomnost<br />
vzácných hostí zvěčnily. Dnes jsou některé tyto<br />
desky uloženy či vystaveny v městském muzeu.<br />
Při výčtu nejvýznamnějších hostí se kupodivu<br />
většinou neuvádí, že se lanškrounských manévrů<br />
zúčastnil i druhý nejvýše postavený muž v celém<br />
císařství, jímž byl následník trůnu, arcivévoda<br />
Karel Ludvík (Carl Ludwig). Ten tu samozřejmě<br />
byl a jeho přítomnost rovněž dokládá velká mra−<br />
morová deska. Je umístěna v prvním patře lékárny<br />
U Milosrdného Samaritána a její existenci mohla<br />
širší lanškrounská veřejnost poznat až nyní díky<br />
tady nově zařízené lékařské ordinaci MUDr. Jitky<br />
Homoláčové.<br />
Je to zřejmě jediná pamětní deska tohoto druhu,<br />
která zůstala na svém původním místě.<br />
Budova lanškrounské lékárny byla pro ubyto−<br />
vání arcivévody Karla Ludvíka vybrána proto, že<br />
stojí v nejbližším sousedství gymnázia, ale i proto,<br />
že patřila nejvýznamnější lanškrounské rodině<br />
podnikatelů a lékárníků Erxlebenů.<br />
Kdo ale byl arcivévoda Karel Ludvík? Byl to<br />
mladší bratr císaře Františka Josefa I. (nar. r. 1833).<br />
Projevoval se jako nenápadný a málo ctižádostivý<br />
člověk, který žil ve stínu slavnějšího bratra. Byl<br />
třikrát ženat, jeho první žena, princezna Markéta, i<br />
druhá žena, sicilská princezna Maria Annunciata,<br />
zemřely na tuberkulózu. Životní dráha Karla Lud−<br />
víka se zásadně změnila roku 1889, kdy spáchal<br />
sebevraždu císařův jediný syn arcivévoda Rudolf.<br />
Obrovskou rodinnou tragédii zvyšoval fakt, že<br />
předtím, než zastřelil sám sebe, obrátil Rudolf zbraň<br />
i proti své sedmnáctileté milence Mary Vetserové.<br />
Podle nástupnického pořádku se novým násled−<br />
níkem trůnu – budoucím císařem− stal právě Karel<br />
Ludvík a v této hodnosti a funkci se roku 1894<br />
zúčastnil lanškrounských manévrů. Tehdy ještě<br />
nikdo netušil, že tento arcivévoda má před sebou<br />
už jen necelé dva roky života. Co bylo příčinou<br />
jeho tragické smrti? V dubnu roku 1896 se zúčast−<br />
nil náboženské pouti do Svaté země, navštívil Bet−<br />
lém a Jeruzalém a zajel se podívat i na břeh biblic−<br />
ké řeky Jordánu, kde se napil její vody. Arcivévoda<br />
se nakazil tyfem a po návratu 19. května zemřel.<br />
Pouť do Svaté země skončila tím nejhorším z mož−<br />
ných konců, smrtí poutníka.<br />
Po této skličující smrti byl za následníka trůnu<br />
určen syn Karla Ludvíka, arcivévoda František Fer−<br />
dinand d’Este, ano ten, který zahynul tragicky při<br />
atentátu v Sarajevu 28. 6. 19<strong>14</strong>.<br />
Dlouhá série tragických úmrtí, která postihla hab−<br />
sburskou dynastii, nebrala konce.<br />
Byly však i jiné tragédie. V osmdesátých letech<br />
devatenáctého století vypukl požár v jednom ví−<br />
deňském divadle, při kterém přišly o život stovky<br />
lidí. Hlavní příčinou tak velkého počtu mrtvých<br />
bylo to, že hlavní dveře divadla se otvíraly dovnitř,<br />
takže při náporu utíkajícího davu nešly už tyto dve−<br />
ře otevřít. O strašlivé tragické události se vyprávě−<br />
lo i v dlouhé sentimentálně laděné kramářské pís−<br />
ni, v jejímž začátku je zmíněn i arcivévoda Karel<br />
Ludvík. Před sedmdesáti lety mně tuto píseň zpí−<br />
vával můj otec, který se na počátku 20. století ve<br />
Vídni učil pekařem. Já si z ní bohužel pamatuji jen<br />
první sloku, která zní takto:<br />
„Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál.<br />
Kolik se jich zachránilo, strážníka se ptal.<br />
On mu dal za odpověď, je jich zachráněno pět,<br />
přes nebeskou bránu jich šlo asi dvacet set.“<br />
Dušan Šlahora, foto: Lada Sitová<br />
Vpravo lékárna, vlevo velká budova gymnázia.<br />
Pamětní deska je umístěna v prvním patře a ladí<br />
s dalšími prvky interiéru budovy.<br />
Poznámka redakce: Lidské tragédie nejsou zdro−<br />
jem zájmu lovců senzací jen v dnešním bulváru. Je<br />
to patrné i na dobové kramářské písni, která si po−<br />
čet obětí nadsadila. Internetové zdroje uvádějí, že<br />
při požáru Ringtheatru ve Vídni dne 8. prosince<br />
1881 při představení Hoffmanových povídek za−<br />
hynulo okolo 450 osob (včetně starosty České Tře−<br />
bové Hynka Rybičky, kterému tehdy bylo 45 let)<br />
a že po tomto požáru se v Rakousku staly povin−<br />
nou výbavou větších divadel železné opony.<br />
Výlet<br />
lanškrounského<br />
Domova<br />
pro seniory<br />
První červenec je začátek<br />
prázdnin, dovolených a vý−<br />
letů. I my z Domova pro se−<br />
niory jsme se na jeden vy−<br />
pravili.<br />
A měli jsme hned dva cíle.<br />
Prvním z nich byla Litomyšl. Vždyť kdo by do ní nejezdil rád? Na náměstí<br />
spousta malých obchůdků, které člověka nabádají k utrácení. Zmrzlině se ale<br />
odolat nedá, zvláště za tak horkého dne, jakým první červenec byl. Někteří<br />
z nás tedy dali přednost nákupům, jiní se vydali do zámeckých zahrad. Sme−<br />
tanova Litomyšl byla v plném proudu a všude kolem nás to bylo znát. Hudba<br />
nás v dopoledních hodinách u zámku nedoprovázela, ale velmi nás překvapi−<br />
ly exponáty Aleše Veselého, které byly rozestavěné nejen kolem zámku, ale<br />
i na dalších místech Litomyšle. O tom jsme se přesvědčili už o kousek dál,<br />
v klášterních zahradách.<br />
Před polednem jsme se s Litomyšlí rozloučili a vydali se vstříc našemu<br />
druhému cíli: Sloupnici. Místní Domov pro seniory nás nejen občerstvil, ale<br />
hlavně jsme tu mohli vyměňovat zážitky, dojmy a zkušenosti s místními<br />
klienty i zaměstnanci, načerpali jsme inspiraci a někteří z nás se po prohlídce<br />
Domova jistě zamysleli nad tím, že ne všechno, co náš Domov nabízí, je<br />
samozřejmost. Koupelna či kuchyňská linka na pokoji? Výběr ze dvou jídel?<br />
Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje? Občas opravdu potřebujeme vidět<br />
skromnější podmínky, abychom si uvědomili, že se přeci jen máme dobře.<br />
Všichni jsme se rádi vraceli domů, ale troufám si za všechny účastníky naše−<br />
ho zájezdu říci, že se výlet povedl a už teď se těšíme na další.<br />
Za Domov pro seniory Jana Hrabčuková, DiS. – instruktor soc. péče
STRANA 20 PŘEČTĚTE SI<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
V rámci <strong>Lanškroun</strong>ského Múzochvění zazněla krácená verze Paměti větru,<br />
která zaujala mnoho návštěvníků. Proto po dohodě s jejím autorem Tomášem<br />
Krejčou otiskujeme v dnešním dvojčísle plnou verzi.<br />
MEMORIA ANEMA (PAMĚŤ VĚTRU)<br />
VÍTR<br />
Nemám začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit<br />
nedokážeš. Umím Ti pomoci, avšak mohu také zničit vše, co vykonáš. Přiná−<br />
ším život a stejně tak jej beru. Byl jsem tu, než jsi přišel, a budu tu i tehdy, až<br />
odejdeš. Můžeš se mne ptát, nač chceš, ale je jen na Tobě, zda mi porozumíš.<br />
Nemůžeš mě získat, nemůžeš mě ovládnout. Jsem nic a jsem všechno. Přichá−<br />
zím, kdy chci a kam chci. A jak chci, také odejdu. Jsem příliš slabý, abych zvedl<br />
ze země lístek růže, ale dost silný, abych smetl vše, co kdy bylo. Jsem VÍTR.<br />
Jsem svůj pán a Ty to nezměníš. Zčechrám Ti vlasy a osuším slzy, odvanu Tvé<br />
starosti. Mohu si vzít Tvůj dům i Tvé přátele, budu−li tomu tak chtít. Přinesu<br />
Ti oheň i naději země na obzoru… To vše mohu… Jsem vítr a vidím vše. Znám<br />
všechny kraje světa, mluvím všemi jazyky lidí zvířat, rostlin, moří i pouští.<br />
Přesto jsem jen němým svědkem pro ty, kdož mi nerozumí. Jsem svědkem<br />
všeho. Už dlouho, předlouho... Pojď, budu Ti vyprávět…<br />
ZEMĚ<br />
A byla noc a byl den. Viděl jsem, jak se zem snoubí s mořem. Jen jedna zem<br />
byla a jedno moře kolem. Potom veliká síla rozdělila zem a moře a zálivy vklí−<br />
nila do jejích ran. Snad ze žhnoucího srdce Země vyšla ta síla, možná pouhý<br />
Hlas měl tu moc. „Hlas? Jaký Hlas?“ Ptáš se. „Tak co to bylo?“ Nevím.<br />
Hlas…. Nevím přesně. Mám právo nevědět – jsem nic, jsem vítr…<br />
ŽIVOT<br />
Celá Zem byla jako jeden oceán. Čechral jsem vodní hladinu a v příboji<br />
tříštil ji o skály, na pevnině tišil jsem rozbouřené vlny budoucích hor a údolí,<br />
rozžhavené a dychtící vzedmout se co nejvýš... A tu zjevila se přede mnou tvář<br />
vzešlá z toho svárlivého snoubení. „Jaká tvář?“ Zase se ptáš…<br />
Země. Byla modrá a krásná. Proháněl jsem se po širokých pláních, po<br />
vrcholcích hor i v údolích. Byl jsem v jeskyních i soutěskách na plošinách<br />
i polích. Byl jsem všude. Byl jsem sám. A bylo mi smutno. A tu náhle k modré<br />
zelená se barva přidala a celá Zem vypadala jako veliká zahrada. Nejroztodiv−<br />
nější podoby bytí se náhle objevily. Česal jsem jejich kadeře, ohýbal jejich těla,<br />
houpal je, kácel i růst jim dával. Snad ze snoubení vody a země vzešel ten život,<br />
kdož ví. Já ale vím, že někde nade mnou zněl Hlas. A od toho Hlasu počala se<br />
všechna ta nádhera. Vím, chceš se ptát na ten hlas… Nevím, nevím přesně…<br />
Ale slyšel jsem ho…<br />
AETERNUS DOMINUS<br />
„Kdo Ti řekl, že jsi nahý? Jdi! V potu tváře budeš jíst svůj chléb a žena Tvá<br />
bude v obrovských bolestech na svět děti přivádět. Prach jsi a v prach se<br />
obrátíš!“<br />
A mnoho pláče a nářku slyšel jsem potom…<br />
A pak začali přicházet. A také odcházeli. Jako voda v řece. Ale přicházelo<br />
jich stále víc. Byli různí. Dobří i zlí, stateční i bojácní, spravedliví i křiví. Byli<br />
učenliví i hloupí. Někteří si záviděli a někteří se spolu naučili žít. Někteří si<br />
chtěli rozumět a dovedli to, jiní, i když třeba stejným jazykem mluvili, si rozu−<br />
Foto: Vladimír Skalický<br />
mět nedokázali. Byli snaživí. Spoutali oheň i kámen, železo i zlato, vlastní<br />
závist a pýchu však ovládnout nedokázali. A často nevěděli kudy kam a v naději<br />
volali: „Ať žije král!“ A i když sami neměli střechy nad hlavou, stavěli pro<br />
„něj“ honosná sídla. Ale „králové“ byli jako jiní lidé − dobří i zlí, stateční<br />
i bojácní, spravedliví i křiví... Na „Prach jsi a v prach se obrátíš“ pamatovali<br />
málokteří. Lesk majetku jim zaslepil oči a mečem trestali spravedlnost i prav−<br />
du. Krutost a chtíč stali se jejich pánem, cit, rozum a pokora byly jen na obtíž.<br />
Tu přišel jeden, o kterém někteří říkali: „To je král!“ Dokonce: „Král<br />
králů.“ A mnoho, mnoho jiných se jim smálo. I jemu se smáli. Byl malý,<br />
hubený, otrhaný, nemocný. Přijel na oslu, a často dokonce chodil pěšky. Ne−<br />
měl nic. A přesto rozdával. Lesk jeho majetku třpytil se v jeho srdci a odrážel<br />
se ve slovech, kterými promlouval. Prý uzdravil nemocné, oživil mrtvé. Mnoho<br />
z těch, co ho viděli, přidalo s k němu. A viděl jsem potom, jak ho za lásku<br />
k bližním proklínali, za pokoru pronásledovali, za skutky proti mamonu a sle−<br />
potě bili. Pro svou čistotu, pravdu, pokoru a lásku byl nepohodlný. Žádný<br />
neuměl být jako On. A proto ho obviňovali, napadali, mučili. Pro nic. „Když<br />
umíš zázraky, zachraň se,“ volali. A pak: „Ukřižuj ho, ukřižuj ho!“ Nakonec<br />
ho zabili. „Proč?“ ptáš se. Protože byl lepší, čistý. Protože nezáviděl. Zemřel<br />
kvůli nim, a přesto pro ně. Pro mnoho a mnoho z nich ale žije. Jsem už dlouho<br />
němým svědkem všech událostí. Já vím, kde je Králů král. A je i mnoho těch,<br />
kteří to vědí také. I dnes... Neměl nic a nevypadal ani jako král. A přesto<br />
dokázal a dokáže vládnout mnoha z jejich srdcí. To je jeho království…<br />
SVĚT PO JEŽÍŠI<br />
Mnoho lidí vydalo se po cestě, kterou jim ukázal ten Král z kříže. Byla trnitá<br />
a obtížná. A mnoho nepřátel stálo proti nim. Byli předhazováni lvům, upalo−<br />
Snímky na téma „Vítr“ byly představeny na Múzochvění. Nyní je můžete vidět na výstavě Maximální fotografie na Zámečku.<br />
Foto: Libor Peichl
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> PŘEČTĚTE SI<br />
STRANA 21<br />
váni zaživa, mučeni a týráni. A museli bojovat s vlastním svědomím, s vlastním<br />
já. Všude, kde byli takoví lidé, jsem ale slyšel ten Hlas. A obrovská síla plynula<br />
z něj. A byli jiní, kteří mysleli, že mohou vládnout všem a rozhodovat o životech<br />
druhých – stejných lidí, jako oni sami jsou. A mnohokrát opakovalo se a po<br />
staletí stále opakuje toto bezpráví. Silnější bere si od slabšího, větší od menší−<br />
ho, drzý od slušného, vychytralý od čestného. Ne proto, že potřebuje. Proto, že<br />
chce. Mění se jen prostředky. Stále silnější a ničivější…<br />
Je snazší bojovat s někým než sám se sebou…<br />
Ale bylo i mnoho lidí, co se kolem sebe naučilo dívat. Dívali se a učili. A vi−<br />
děli víc a viděli dál a mnoho dobrého z toho vzešlo. Někteří hlídali, jak z toho<br />
pro sebe mít co nejvíc. Jiní ale nemysleli jen na sebe a dělili se o to, co viděli<br />
a poznali s ostatními.Pochopili stavbu těla, léčili, pomáhali a také malovali<br />
skvostné obrazy. A jiní vymysleli, jak všechny ty poznatky shromáždit, zazna−<br />
menat a předávat dál ostatním – tiskli písmena, slova, věty. Zaznamenávali<br />
svět kolem, myšlenky, pocity, historii. I bezpráví tak dostalo nepřítele – slova,<br />
která mohli číst všichni. A vzdělanost se mohla šířit lépe a rychleji. A jiní zase<br />
hlásali lásku a stavěli skvostné chrámy, psali hudbu, sochali, kreslili a to ne<br />
pro sebe či pro panovníka. Pro ten Hlas to dělali!<br />
A bylo i mnoho těch, kteří se dívali a nacházeli. Našli sílu, která ulehčila<br />
jejich práci. Sílu, která pohání stroje, svítí, přenáší, hřeje, léčí a zachraňuje.<br />
Našli sílu, která z lidí dělá ptáky. A našli i cestu, jak být kdekoli na světě za pár<br />
vteřin, mluvit s lidmi na všech kontinentech najednou. Jsou někdy rychlejší než<br />
já! Poučili se z neúspěchu bájného letce a našli sílu jak se odpoutat od Země.<br />
Vznesli se až k Měsíci i ke Slunci mířili a hledali ten Hlas. Podívali se i do<br />
lidského srdce. Avšak nikde nic nenašli.<br />
A přesto za tím Hlasem šli a jdou mnozí. Mnozí…<br />
A někteří našli už i sílu, jak překonat sami sebe. Jít výš a dál a přitom si<br />
pomáhat, nezávidět, milovat a neškodit. Ale ačkoli už lidé ušli dlouhou cestu,<br />
přesto se ještě, ani 21 století po člověku, který jim ukázal pravou cestu, v dneš−<br />
ní době plastové, na prahu nového věku nepoučili. Zrušili sice otroctví, ale<br />
sami se stali otroky nového pána – konzumu. Mají vše, nač si vzpomenou, mají<br />
víc, než potřebují, a přesto si závidí. Spěchají, snaží se mne předehnat, aby<br />
ušetřili pár minut. A ztratí tím leckdy celý život... Chtějí práva, ale práva ostat−<br />
ních pro ně neexistují. Chtějí otevřenou společnost, a stavějí si kolem domů<br />
vysoké zdi. Vynalezli inkubátor i atomovou bombu, penicilin i cyankáli, vakcíny<br />
i biologické zbraně… Ve jménu svobody a míru budují armády a vyvíjejí nové<br />
a nové zbraně. Carpe diem a Po nás potopa – jediné jejich krédo. Celý život se<br />
ženou za penězi, za majetkem, za něčím „lepším“. A když toho nakonec někteří<br />
dosáhnou, zjistí, že jsou prázdní, že už nemají pro co žít, že mají peníze, a ne−<br />
mají je kdy nebo s kým utratit. A to, co by chtěli nebo opravdu potřebovali, si za<br />
peníze koupit nemohou. Hlas? Kdo slyší Hlas? Jaký hlas? „Vezměte si nějaký<br />
prášek, to bude dobré, to přejde…“ „Dejte nám svůj hlas…“ „Dejte to víc<br />
nahlas, nechci slyšet hlas…“<br />
„Proč on ano a já ne? Já potřebuji…., já chci. Já musím mít!“<br />
Já, Já, JÁ. Sobectví. Vkradlo se všem do srdce a do povahy. Nenápadně,<br />
pomalu, nezadržitelně. Pro mě vše! „Pomoz mi, prosím“ „Nedal bys mi, pro−<br />
sím, kousek?“ „Já? Proč já? Ať to udělá někdo jiný! Tak chyťte toho zloděje.<br />
Zavolejte NĚKDO sanitku.“<br />
Dlouho už jsem na světě, dlouho. Jsem němým svědkem všeho. Vidím, jak<br />
úcta, slušnost a ocenění vytrácí se ze světa. Mnozí se snaží, ale ubývá jich.<br />
Proč? Ve jménu pokroku a strachu ze staromilství? Či snad strachu z odlišnosti?<br />
Je to legrační, jak přes všechno lidské snažení vládne světu unifikovaná indivi−<br />
dualita, rovnoprávnost platící podle velikosti, majetku a síly, vzrůstající životní<br />
úroveň zmenšujících se menšin… Mám pokračovat? Nač… Lidé vědí vše. Vše,<br />
ale jen do té doby, než vypnou elektrický proud. Vidí s výhledem nejméně do<br />
příštích století, avšak na vlastní záda si nevidí. Příliš rychle ztrácejí paměť. Řítí<br />
se vstříc budoucnosti, ale do zpětného zrcátka minulosti se ani nepodívají.<br />
Jsou slepí. Věří tomu, co jim kdo řekne, příteli však nevěří ani nos mezi očima.<br />
Řeší životy druhých, se svým si však často nevědí rady. Ztratili hodnoty, ty<br />
PRAVÉ hodnoty. Nebo už nevědí, co jsou pravé hodnoty?<br />
Lidé často řeší konec světa. Jen já ho uvidím. Ani zemětřesení, ani já, ani<br />
oheň, ani žádný z živlů, ani výbuch slunce, dokonce ani zbraně nebudou to, co<br />
lidstvo zahubí. Bude to závist, sobeckost, lhostejnost, netolerance, neúcta a na−<br />
prostý nedostatek lásky. Té opravdové Lásky.<br />
JIŘÍ FALTUS − z nové knihy Ztráty a vynálezy<br />
Čerstvý sedmdesátník Jiří Faltus oslavil své narozeniny stylově a vydal kníž−<br />
ku svých aforismů, ze které vybíráme:<br />
Není nic špatného na tom, že už tady všechno bylo.<br />
Horší je, že za to budeme znovu platit.<br />
Unikají−li z nejvyšších kruhů přísně tajné informace,<br />
jde o to, aby nešlo o vyložené hlouposti.<br />
K překonání některých životních situací<br />
není třeba mít velkou slovní zásobu.<br />
Dostanete−li rozum, vaše životní šance se silně zmenší.<br />
Cesta od slov vede k projevům o nezbytnosti činů.<br />
Nenechte se zesměšňovat, váš plat si to nezaslouží.<br />
Být špatným politikem nevylučuje možnost<br />
stát se dobrým trafikantem.<br />
Výlet za hranice snů s cestovní kanceláří<br />
vyžaduje časté překračování hranic slušnosti.<br />
Žlučové kameny – důkaz, že vaše zdraví má pevný základ.<br />
Sochy oživují město.<br />
Jeho životním cílem je život bez cíle, ale s penězi.<br />
Aby je rozveselil něčím ze života,<br />
začal jim vyprávět o svých mozkových příhodách.<br />
Jiří Faltus speciálně pro LL komentuje se sobě vlastní ironií své „poetické“<br />
fotografie z <strong>Lanškroun</strong>a:<br />
Jako doma!<br />
Nekup to!<br />
KATARZE<br />
Hlas. Je tu. Nevidíš ho, ale slyšet můžeš. Zná tu cestu. On je ta cesta.<br />
Blahoslavení, kteří ho slyší a jdou za ním. Blahoslavení tiší, neboť oni vysly−<br />
šeni budou. Blaze chudým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslave−<br />
ni milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.<br />
Hlas! Slyším Hlas!! Nebo je to jen přelud? Kdo ví? Jsem jen vítr. Nemám<br />
začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit nedokážeš.<br />
Přicházím, kdy chci a kam chci, a jak chci také odejdu. Jsem němým svědkem<br />
všeho. Už dlouho, předlouho... A tohle byl můj příběh. Odcházím, slyším<br />
Hlas. Jdu za ním. Pojď také…<br />
Tomáš Krejča<br />
Pro neplavce!
STRANA 22 Z MĚSTA<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Řeknu vám to popravdě. Vůbec se mi tam nechtělo<br />
Je to přesně tak. Za místo své praxe, která byla povinná na škole, na niž<br />
jsem uplynulý školní rok chodila, jsem si vybrala lanškrounský Domov pro<br />
seniory. Měla jsem tam strávit celý červen. Vybrala jsem si toto zařízení<br />
z prostého důvodů. Z domu tam dojdu pěšky za jedinou minutu. Ani za mák<br />
jsem z toho nebyla nadšená. Navíc jsem už byla přijata na jinou školu, jež<br />
byla mou vysněnou. Mohla jsem tedy praxi vzdát. Proč jsem se rozhodla ji<br />
odchodit, to Vám nepovím.<br />
Sdílela jsem přesvědčení, že staří lidé mají horší vrtochy než malé děti.<br />
Byla jsem si jistá, že s takovými lidmi nedokážu pracovat. Mýlila jsem se. To<br />
se prostě stává.<br />
Uplynul červen a já si ty lidičky zamilovala. Přišel poslední den a mně se<br />
vůbec nechtělo odejít. Sama sebe jsem překvapila. Hledala jsem záminku,<br />
proč ještě chvíli zůstat. Bylo těžké se rozloučit. Bylo těžké říci sbohem.<br />
Nikdy bych si nepomyslela, jak mohou být staří lidé fajn. Nesmírně upo−<br />
vídaní, přátelští a vstřícní. Existují samozřejmě i výjimky. Najdeme mezi nimi i li−<br />
di mrzuté a nepřístupné. Ale takoví se přece najdou i mezi mladou generací.<br />
Když jsem byla s nimi, měla jsem pocit, že zase jednou dělám něco užitečného.<br />
Na jejich vrásčitých tvářích si něčeho všimnete. Očí? Ano, těch. Tělo stár−<br />
ne, s tím člověk jen těžko něco udělá. Ale je tu něco, co nestárne, co může<br />
zůstat zcela bez vrásek, bez stařeckých skvrn, něco, co se nemusí opírat o ho−<br />
li. Něco, co se odráží právě v očích − chuť se od srdce zasmát. Chuť obdaro−<br />
vávat druhé lidi láskou. Chuť žít.<br />
Vděk a skromnost. To jsou slova, kterým mladá generace svým chováním<br />
vykopala hrob. A jsou to právě staří lidé, kteří tyto pojmy dokáží zase vzkřísit<br />
živou vodou nadšení pro maličkosti. Stačí je vzít na kratičkou procházku.<br />
Stačí si s nimi pár minutek popovídat. Postačí si s nimi zahrát Člověče ne−<br />
zlob se. Uslyšíte: „Sestřičko, děkuji Vám, já jsem tak šťastná.“ A to za to<br />
prostě stojí. Komu v dnešní době stačí ke spokojenosti procházka, sluníčko<br />
hřející na kůži nebo pár figurek? Dnes je šťastný málokdo. Lidé se pořád<br />
mračí. Slunce je otravně pálí na kůži, chůze je zmáhá. Možná, že až ve stáří<br />
si na takové věci najde člověk čas. Čas chvíli se zastavit. Nespěchat. A pozná−<br />
vat krásy těch drobností, kterých si za celý život nevšiml.<br />
Ti staří lidé mě mnohému naučili. Naučili mě, že ne oni se mnou, ale já<br />
s nimi můžu omládnout. Naučili mě, že vrásky na tváři neznamenají stár−<br />
noucí chuť k životu. Naučili mě znát jeden lék, který se však v lékárně nepro−<br />
dává. Lék nejprostší, ale zároveň vzácný – milý úsměv a chvíle času, kterou<br />
starým lidem věnujete. Každý člověk tedy může být léčitelem. Doufám, že i já<br />
jsem těm starým lidičkám nabídla neviditelnou pilulku pochopení, úcty<br />
a pomoci.<br />
Moje praxe už sice skončila, ale vracím se za nimi dál. Dobrovolně. Troš−<br />
ku se stydím za to, že jsem vám to řekla popravdě. Stydím se za to, jak moc se<br />
mi tam nechtělo.<br />
Veronika Hegrová<br />
Zibi cup: sociální sponzoring<br />
Na Kunětické hoře se uskutečnil v červnu již sedmý ročník benefičního<br />
golfového turnaje Zibi Cup <strong>2009</strong>. Pořadatel, lanškrounský farář Zbigniew<br />
Czendlik, rozdělil výtěžek z turnaje mezi charitativní projekty podporující<br />
děti, pěstounské rodiny a seniory. Letos věnoval peníze také na nový auto−<br />
mobil pro senior dopravu v <strong>Lanškroun</strong>ě, který stál 357 tisíc korun.<br />
Prestižního sportovního klání se již tradičně účastnil radní Pardubického<br />
kraje Miloslav Macela, který byl kmotrem nového vozu: „Zibi cup je pro mě<br />
ukázkovým příkladem sociálního sponzoringu. Je to jedna z cest, jak vyvá−<br />
zat neziskové organizace z velké závislosti na veřejných dotacích. Oceňuji<br />
jeho výsledek zejména nyní, kdy firmy šetří každou korunu.“<br />
„Hodně jsem rozvažoval, zda v současné ekonomické situaci do organiza−<br />
ce turnaje půjdu,“ uvedl lanškrounský farář Zbigniew Czendlik. „Nakonec<br />
jsem byl moc rád. Partneři mě nezklamali, přestože firmy šetří,“ dodal.<br />
Pk, foto: archiv<br />
Pivní slavnosti 26. − 27. 6. <strong>2009</strong><br />
Kulturní centrum za podpory Města Lan−<br />
škroun pořádalo 26. − 27. 6. 09 nultý ročník<br />
pivních slavností na nádvoří zámku. Smys−<br />
lem nultého ročníku bylo prokousat se k dal−<br />
šímu pokračování, kde by akce byla podpo−<br />
řena samotnými pivovary a nabídla tak větší<br />
komfort při ochutnávání druhů piv.<br />
Program začal v pátek krátce po 18. hodině<br />
a nabídl kapely Fish Fingers, Enter z Hradce<br />
Králové a hlavní hvězdu celých slavností sku−<br />
pinu Wohnout. Tisícovka návštěvníků tak vy−<br />
tvořila nezapomenutelnou atmosféru na nádvoří i pro samotné muzikanty,<br />
kteří dle svých slov rádi do <strong>Lanškroun</strong>a opět zavítají.<br />
Sobotní ochutnávku piv Polička Záviš 12°, Pardál, Černá Hora Ležák 12°,<br />
Kavalír 11°, Svijany 11° a kvasnicové pak zahájil program v <strong>15</strong> hodin. I přes<br />
nepřízeň počasí se na kapely přišlo podívat kolem čtyř stovek návštěvníků.<br />
Sobotní přehlídku odstartovali výborní Mixed Pickles a po nich Next Le−<br />
vel Ilji Michalce. <strong>Lanškroun</strong>ské publikum pak nezklamali místní Morybun−<br />
dus Band, kteří v 18 hodin přehlídku přerušili, aby v síni muzea mohla pro−<br />
běhnout vzpomínková akce na Jindřicha Pravečka. Kolem 19 hodiny už<br />
pódium zabrali oblíbení Mother´s Angels a po nich následovalo zajímavé vy−<br />
stoupení I.Z.Dance Studia. Skupina Bulldock, kterou doprovodila děvčata<br />
z taneční skupiny Juicy, pak přichystala atmosféru pro hlavní kapelu sobotní−<br />
ho dne Prohrála v kartách.<br />
KC, foto: Lubomír Jelínek<br />
Co takhle zajít na neznámého zpěváka?<br />
Prý se to obecně nevede. Kdo nebyl v televizi, jako by neexistoval. Ale v Lan−<br />
škrouně, doufám, to neplatí. Jeden z večerů kulturního léta na farní zahradě<br />
patřil slečně Michaele Šrámkové, pánům Žaludovi a Orságovi. První zpíval,<br />
druhý rozezněl klavír.<br />
Nevidomý Radek Žalud není pro nás s manželem neznámý člověk. Asi tak<br />
před čtrnácti lety, to byl ještě malý kluk, jsme ho, s rodiči a harmonikou, po−<br />
tkali ve Zlíně na přehlídce amatérského umění Tyfloart. „Tyflos“ je ve staré<br />
řečtině slepý a že „art“ znamená umění každý ví. Ale léta běžela, Radek se<br />
stával známým i mezi běžnou veřejností. Prosazuje se zvolna, ale přece. Před−<br />
ní místa v soutěži Talent Zlín nebo další dobré umístění v podobné soutěži na<br />
Slovensku, vystupování s dvěma Danieli Hůlkou nebo Landou, to pomalu u−<br />
vádí mladého umělce do povědomí posluchačů.<br />
Ale vraťme se na farní zahradu, kde Radek s Michaelou a Jirkou zpívali.<br />
Ponejvíce muzikálové melodie. Romeo a Julie, Drákula, Hrabě Monte Christo,<br />
zkrátka tento žánr nejspíš (dřív či později), obsáhne celou naši i světovou kla−<br />
sickou literaturu. Příjemný večer plný písní, většinou milostných a převážně<br />
duetů, byl provázen seznámením s Míšou a Radkem. Ona se kromě popu věnuje<br />
i žánru disko. Bezstarostná letní muzika na večerní zahradu docela patřila.<br />
S Radkem se potkali v pražské Salmovské kavárně, od té doby společně vystupují.<br />
Pan farář Zbigniew Czendlik představil Radka Žaluda jako někoho, komu<br />
nějak nemůže věřit, že nevidí. On se totiž třeba rád „dívá“ na filmy a hokej.<br />
(Nás doma sport celkem zajímá, filmům moc nedáme, je co dohánět.) Dále<br />
jsme se o Radkovi dověděli, že chodil v Českých Budějovicích na běžnou de−<br />
vítiletku, pak v Praze na Konzervatoř Jana Deyla. Původně hlavně hrál na<br />
harmoniku, ale zvítězil zájem o zpěv. Má široký záběr. Není vůbec vyloučeno,<br />
že někdy přijede s klasickým programem, kde nebudou chybět slavné operní árie.<br />
A soukromě nám sdělil vzkaz pro Lanškrouňáky: „Ještě nikde jsem nepo−<br />
tkal tak fajn lidi, opravdu se mi tady dobře zpívalo, rád bych přijel zas!“ A já<br />
mu i takto vzkazuji, že bude vítán. A je sympatický zájem o tři dosud nezave−<br />
dené umělce, téměř plná farní zahrada to dokázala! Eva Budzáková
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> V LANŠKROUNĚ TO ŽIJE<br />
STRANA 23<br />
Kulturní léto na farní zahradě<br />
Římskokatolická farnost − děkanství <strong>Lanškroun</strong> za podpory místního kul−<br />
turního centra v pátek 3. července úspěšně rozběhla po letech znovuobnove−<br />
ný projekt letních kulturních pořadů na farní zahradě. Páteční večer byl také<br />
spjat se slavnostním zahájením provozu restaurace U Pastýře po rekonstruk−<br />
ci a s novým manažerem.<br />
Ani samotný Zbigniew Czendlik se netajil tím, jak ho překvapil zcela zapl−<br />
něný prostor farní zahrady. Po slovech díků a představení oficiálních hostů<br />
se už mikrofonu ujala hlavní hvězda večera, zpěvák Laďa Kerndl. Ten nikoho<br />
nenechal na pochybách, že patří mezi nejšarmantnější a nejoriginálnější zpě−<br />
váky nesmrtelných šlágrů 20. století. Světové evergreeny prokládaly velmi<br />
spontánní rozhovory, vtipy a historky Václava Faltuse, Ladi Kerndla a Zbig−<br />
niewa Czendlika.<br />
V pátek 10. července zahrálo Martin Brunner Trio. Kapela, která vznikla<br />
v roce 2007 na půdě Konzervatoře Jaroslava Ježka a interpretuje výhradně<br />
vlastní skladby, si možná „na vyšších místech“ objednala počasí, které jí po−<br />
mohlo představit vycházející CD Behind The Clouds (Za mraky). Krátká<br />
přeháňka na úvod vykouzlila nad farní zahradou duhu…<br />
Na pátek 17. července byl v rámci kulturního léta na farní zahradě připra−<br />
ven koncert místního Tria Š.O.K. a povídání s návrhářkou Beatou Rajskou<br />
na téma „Móda a život s ní“. Role moderátora se ujal farář Zbigniew Czend−<br />
lik. Paní Rajská kromě jiného prakticky ženám předvedla několik typů oble−<br />
čení, které by neměly chybět v jejich šatníku, aby je nezaskočila účast na ja−<br />
kékoli společenské akci – kostým, koktejlové šaty apod. Besedu rámovala<br />
příjemná hudba v podání tria, ve kterém zpívá Hana Švobová, na housle hraje<br />
Tomáš Krejča a na klávesy doprovází Lenka Jansová. Závěrečný blok se<br />
protáhl o několik přídavků a do vlahé letní noci se diváci rozcházeli příjemně<br />
naladěni optimismem V+W a jejich Nebem na zemi.<br />
Text a foto: Lada Sitová
STRANA 24 NA CESTÁCH<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
PRACOVNÍ CESTA<br />
NA ISLAND<br />
V druhém červnovém týdnu tohoto roku jsme<br />
navštívili − dva zástupci Střední zemědělské školy<br />
<strong>Lanškroun</strong> (včetně ředitele) a starosta města Lan−<br />
škroun − ostrov Island. Již před přistáním se pod<br />
námi objevil, uprostřed mořských vod Atlantické−<br />
ho oceánu vypadal trochu jako z jiného světa. Ten−<br />
to ostrov, který se nachází na samém okraji polár−<br />
ního kruhu, je usazený v jedné z vulkanicky nejak−<br />
tivnějších oblastí s majestátními ledovci, bublající−<br />
mi termálními prameny a rozeklanými fjordy. Při−<br />
vítal nás pomalu zapadajícím půlnočním sluncem<br />
a pro nás neuvěřitelným světlem, jako by bylo tepr−<br />
ve pozdní odpoledne.<br />
Naše cesta z letiště vedla do Reykjavíku, kde<br />
jsme přespali v apartmentech, patřících Asociaci<br />
učitelů a sloužících islandským pedagogům k pře−<br />
nocování či pobytu v hlavním městě. Ráno nás če−<br />
kala šestihodinová cesta autobusem směrem na se−<br />
ver do Akureyri. Toto město má pouhých <strong>15</strong> 000<br />
obyvatel, ale přesto jde o druhé největší islandské<br />
město a především metropoli severního Islandu.<br />
Přes malou velikost má téměř vše, co obyvatelé mo−<br />
derního města vyžadují − od letiště přes řadu ob−<br />
chodů, restaurací, ubytovacích zařízení až po uni−<br />
verzitu, muzea, divadlo a možnosti mnoha výletů<br />
do okolí. Podlouhlý Eyjafjördur, na jehož konci se<br />
Akureyri nachází, je malebným fjordem, po jehož<br />
březích se nachází několik obcí a mnoho pěkných<br />
výhledů. Z Akureyri můžete vyrážet na různé vý−<br />
lety za poznáním.<br />
Cesta rychle ubíhala, bylo stále se na co dívat.<br />
Hory s čepicemi sněhu a ledovci, téměř všude pa−<br />
soucí se ovečky, roztroušené farmy, u kterých čas−<br />
to dominoval malý kostelík; malé vodopády sté−<br />
kající s hor a stáda koní dodávaly krajině tu pravou<br />
romantiku.<br />
Mimochodem, koní je na Islandu 85 000; v po−<br />
rovnání se 295 000 obyvateli je to úctyhodný po−<br />
čet. Tito islandští koně se od našich liší nejen vzhle−<br />
dem, ale i vlastnostmi. Jsou menší, mají kratší nohy,<br />
které jim umožňují bezpečnou chůzi v lávových<br />
polích a kamenech, a pyšní se velmi krásnou, bo−<br />
Mezi nejpůsobivější místa islandské krajiny patří obrovské vodopády. Na snímku je 32 m vysoký vo−<br />
dopád Gullfoss na řece Hvítá. Masa vody z tajících ledovců padá přes dva skalnaté prahy do úzkého<br />
kaňonu. Vyzařující energie, rachot a vodní tříšť je působivým zážitkem pro každého návštěvníka.<br />
Dalším známým vodopádem je Godafoss (Vodopád bohů) na řece Skjálfandafljót. Podle legendy<br />
pověřil v roce 1000 tehdejší parlament (mimochodem nejstarší na světě) svého náčelníka Thorgeira,<br />
aby rozhodl, zda Islanďané přestoupí ke křesťanství. Ten se rozhodl kladně a na znamení přijetí<br />
nové víry hodil sošky pohanských bohů do tohoto vodopádu.<br />
Partnerskou školou naší „zemědělky“je moder−<br />
ní integrovaná střední škola VMA Akureyri, kte−<br />
rá vyučuje od budoucích strojních mechaniků,<br />
nástrojářů, truhlářů až po zdravotní sestry a ka−<br />
deřnice. Obě školy se liší v mnoha ohledech −<br />
např. učitelé nemají své kabinety jako u nás, ale<br />
sedí ve velké místnosti, odděleni od svých kolegů<br />
nízkými přepážkami. Na snímku zleva zástupci<br />
naší školy Vlastislav Fiedler a Radmila Janouš−<br />
ková a dále domácí učitelé a koordinátoři pro−<br />
jektu z islandské strany Ghasoub Abed a Sigur−<br />
đur Hlynur Sigurđsson.<br />
Gejzír Strókkur je menším bratrem Geysiru, který dal tomuto přírodnímu úkazu jméno. Vzniká,<br />
když se voda v podzemí ohřeje od žhavého magmatu nad bod varu a promění se v páru, která svým<br />
tlakem prudce vyvrhne sloupec vody, který je v podzemí nad ní. Strókkur tryská do výše až 20 m<br />
několikrát za hodinu.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> NA CESTÁCH<br />
STRANA 25<br />
hatou hřívou. Vyznačují se velkou odolností, hou−<br />
ževnatostí, silou a mírnou povahou. Tráví celý rok<br />
volně v přírodě a jsou jedním z nejdůležitějších<br />
zdrojů obživy na Islandu (turistika, vývoz).<br />
V Akureyri nás přivítal zástupce partnerské ško−<br />
ly a hlavní islandský koordinátor projektu Gha−<br />
soub Abed. Ubytováni jsme byli opět v krásném<br />
učitelském apartmá. Jak jinak, i zde s rekreujícími<br />
se učiteli počítají. Strávili jsme tu několik pracov−<br />
ních, ale krásných dní. Seznámili jsme se nejen s ob−<br />
rovskou moderní školou, ale i s pedagogy, kteří<br />
zde trávili svůj již prázdninový čas. Přivítal nás<br />
ředitel školy, který nás překvapil svými znalostmi<br />
o koních, dokonce jsme si mohli prohlédnout jeho<br />
velice úspěšnou publikaci, kterou těmto zvířatům<br />
věnoval.<br />
Během pobytu jsme pracovali na společném pro−<br />
jektu, díky kterému celá tato spolupráce může pro−<br />
bíhat. Jde o program FM EHP Norska − Rozvoj<br />
institucí, který poskytuje finanční podporu a umož−<br />
ňuje spolupráci našich vzdělávacích institucí<br />
s obdobnými z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.<br />
Již zmíněný projekt je zaměřen na tvorbu interak−<br />
tivních materiálů pro výuku anglického jazyka.<br />
Následující den jsme přijali pozvání k návštěvě<br />
radnice, kde se setkali starostové měst Lanškrou−<br />
na a Akureyri. Oba jejich představitelé si měli co<br />
říct. Bylo zajímavé, jak hodně mají obě města spo−<br />
lečného, včetně problémů, které musí řešit. Vý−<br />
sledkem tohoto setkání byl příslib možné spolu−<br />
práce a starosta města Akureyri projevil velký zájem<br />
navštívit v blízké době <strong>Lanškroun</strong>, aby bylo mož−<br />
no domluvit její další kroky.<br />
Během našeho pobytu jsme měli příležitost po−<br />
znat i běžný život islandské rodiny a její tradiční<br />
kuchyni či obdivovat tento nádherný ostrov včet−<br />
ně hlavního města Reykjavíku. Můžeme ze své zku−<br />
šenosti potvrdit, že Island je země rozmanité a pře−<br />
devším téměř nedotčené přírodní krásy, země le−<br />
dovců, sopek, gejzírů a geotermálních pramenů,<br />
fjordů, vodopádů, pastvin, vysokých, nedostup−<br />
ných hor, ale i dalekosáhlých lávových pustin. Na<br />
zdánlivě malém území naleznete takovou různoro−<br />
dost jako téměř nikde jinde.<br />
Island vám možná přijde drsný a strohý, možná<br />
přívětivý, ale je především naprosto jedinečný.<br />
Radmila Janoušková,<br />
foto: Martin Košťál, Vlastislav Fiedler a archiv,<br />
komentáře: Martin Košťál<br />
Centrum hostitelského města Akureyri. Naše představy o pozoruhodné severské architektuře vzaly<br />
brzy za své. Převládají nevýrazné nízké budovy, u nichž je na prvním místě účelnost. Zajímavé stavby<br />
s architektonickými detaily jsou spíše vzácností. I když se to na první pohled nezdá, i budovy na<br />
snímku mají střechu a fasádu z vlnitého plechu.<br />
Podlouhlý fjord Eyjafjördur, na jehož konci se Akureyri nachází, má i přístav pro oceánské lodě.<br />
Island má pouze vodní a geotermální elektrárny. Na ostrově je přibližně 250 geotermálních oblastí,<br />
kde je magma tak blízko zemského povrchu, že se snadno projeví sopečná aktivita nebo gejzíry, hor−<br />
ké prameny, výrony plynů apod. Získávání geotermální energie využívá horkou vodní páru. Využití<br />
je několikanásobné − elektřina, teplo pro vytápění a teplá voda pro průmyslové i domácí využití. Na<br />
snímcích je nová elektrárna Hellisheiđi u Reykjavíku. Po úplném dokončení se předpokládá výkon<br />
300 MW elektrické a 400 MW tepelné energie.<br />
Na Islandu je přibližně 200 sopek všech druhů a typů. Některé z nich jsou činné dodnes. Například<br />
známá Hekla při poslední erupci v roce 2000 vyvrhla popel do výše <strong>15</strong> km a proud lávy byl široký až<br />
4 km. Na snímku vlevo je stratovulkán u jezera Mývatn. Další známou sopkou je Hverfjall u Mý−<br />
vatnu, která vznikla jediným obrovským výbuchem před 2500 lety. V jejím okolí se vytvořilo bludiště<br />
z bizarními tvary ze sopečné horniny tefritu. Na snímku vpravo je útvar zvaný Kostel.<br />
Nezbytné foto z návštěvy radnice − starostové<br />
Hermann Jón Tómasson z Akureyri a Martin Koš−<br />
ťál z <strong>Lanškroun</strong>a.<br />
Národní park Thingvellir. Island je viditelnou částí podmořského riftu, kde vystupující magma odsouvá<br />
od sebe euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku. Celý ostrov protínají dvě protáhlé trhliny,<br />
rozšiřující se dle satelitních měření o 1 až 2 cm ročně. Národní park je zajímavý nejen fascinující kraji−<br />
nou, ale i pozoruhodnou historií. Od roku 930 zde zasedalo první zákonodárné shromáždění na světě.<br />
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci<br />
Finančního mechanismu EHP a Norského finančního me−<br />
chanismu.
STRANA 26 NA CESTÁCH<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
TŘI STA METRŮ<br />
V LAVINĚ TĚ ZMĚNÍ<br />
Rozhovor s Romanem Langrem o expedici Top servis Annapurna I 2008<br />
Během posledních dvanácti měsíců loňského roku to byla už druhá velká<br />
expedice Romana Langra na osmitisícovku. Jeho předloňský pokus o výstup<br />
na K2 byl úspěšný především zdoláním obtížného Česenova hřebenu. Loni<br />
měl na řadu přijít Mt. Everest. Nepřehledná situace v Tibetu a následné<br />
hermetické uzavření oblasti Čínskou armádou daly zelenou Annapurně I (8091<br />
m n.m.), nejvyšší ze čtyř velehorských štítů stejného jména.<br />
Historie zdolávání téhle zrádné hory je plná paradoxů i neštěstí. Byť se<br />
jednalo o první, Francouzi již v roce 1950 zdolanou osmitisícovku, trvalo<br />
dlouhých devatenáct let, než se na ni postavil další horolezec. Laviny a padající<br />
seraky naháněly hrůzu už prvním úspěšným dobyvatelům a dobová literatura<br />
barvitě líčí hrůzu, kterou pod horou prožívali třesoucí se šerpové. V tomto<br />
směru zůstává na Annapurně vše při starém a také slovensko−česká expedice<br />
se potýkala s velmi nestabilním terénem. Laviny, které během několika dnů<br />
dvakrát zničily první výškový tábor, s sebou vzaly i zbytky tolik potřebné<br />
kuráže a odhodlání. Varování ale nešlo brát na lehkou váhu, třistametrový<br />
pád v první lavině přežila pětice horolezců. Tak to však většinou nekončí,<br />
protože co do počtu obětí je Annapurna na smutném prvním místě. V průměru<br />
každý třetí horolezec se z vrcholu již nevrátí.<br />
Termín expedice: 12.4.− 27.5.2008. Členové: Ján Matlák (SR) – vedoucí<br />
expedice, Miroslav Nemčok (SR), Jozef Šupica (SR), Jozef Hanzel (SR),<br />
Peter Balogh (SR), Roman Švantner (SR), Pavol Mitter (SR), Peter Hodulík<br />
(SR), Vladimír Švancár (SR), Roman Langr (ČR), Miroslav Mrava (SR),<br />
Andrej Harendarčík (SR) – lékař expedice, Rastislav Ekkert (SR) – televizní<br />
štáb, Ján Šeminský (SR) – televizní štáb.<br />
Romane, tohle byla tvoje již devátá expedice do velkých hor. Čím byla,<br />
kromě toho, že jsi takříkajíc naskočil do rozjetého vlaku, pro tebe specifická?<br />
Poprvé jsem byl šéf expedice (smích). Tam šlo o to, že se spojily dvě<br />
expedice. První, dvanáctičlenná slovenská expedice odjela asi o dva týdny<br />
před námi. Druhá, jen dvoučlenná, odjela později s tím, že se připojí k té<br />
první a bude spolupracovat při výstupu na stejné cestě. S rozjetým vlakem<br />
máš však pravdu. Po tom, co zkolabovala expedice na Everest, jsem musel<br />
během čtrnácti dnů změnit veškeré plány.<br />
Co měli Slováci na Annapurně za lubem?<br />
Jejich plánem bylo zdolání severní stěny Annapurny dosud nezopakovanou<br />
polskou cestou. Jedná se o mimořádně exponovanou a obtížnou cestu s lezecky<br />
náročnými úseky ve skále i ledu. Slováci se sem vraceli po třech letech, kdy se<br />
zastavili jen několik desítek metrů pod vrcholem německé výstupové trasy,<br />
takže druhý plán byla tahle cesta doplněná o slovenskou variantu.<br />
Expedici už od začátku trápila nepřízeň počasí a velmi časté laviny. Je to<br />
typický vývoj počasí na téhle hoře, nebo jste s takovými problémy nepočítali?<br />
Já myslím, že je to hodně charakteristické. Annapurna patří mezi nejtěžší<br />
osmitisícovky. Bohužel si dokonce drží prvenství v tom, kolik horolezců se<br />
z jejího vrcholu nevrátí zpět. To bylo hodně patrné hned v základním táboře,<br />
kde byl obrovský počet pomníčků.<br />
Celá severní stěna je hodně nepřístupná a už jen cesta do základního tábora<br />
může být obrovský problém. Z jihu pod Annapurnu vede normální turistická<br />
cesta, ze severu však bývají podmínky někdy tak hrozné, že se to řeší vrtulníkem.<br />
Když jsme se tam snažili dostat my, tak jsme se dozvěděli, že Poláci a Slováci<br />
z předchozích dvou expedic museli do základního tábora odletět, protože cesta<br />
byla díky sesuvům a velkému množství sněhu téměř neprostupná. Zajímavé<br />
také je, že letos napadlo hodně sněhu dole, ale horní partie byly jen samý led a<br />
skála. Tam skoro nechumelilo. I to je dáno polohou hory, která leží hodně na jih<br />
a nejsnáze sem dosáhnou mon−zuny.<br />
Protože jsme byli jen dva, tak vzhledem<br />
k ceně helikoptéry nám nez−bylo nic<br />
jiného než společně s nosiči vyrazit<br />
pěšky.<br />
Cesta se neobešla bez problémů,<br />
nosiči stávkovali a situace se tak vy−<br />
hrotila, že už jsem držel šéfa nosičů<br />
pod krkem.<br />
Z původního plánu toho nakonec<br />
moc nezbylo. Proč byla polská cesta<br />
nakonec odpískaná?<br />
Když se začala nalézat polská cesta,<br />
zjistili jsme, co už jsem říkal. Nahoře<br />
nenapadl sníh a plata, která je nutné<br />
přejít, byla pokrytá jen slabou vrstvou<br />
křehkého ledu. To je prakticky ne−<br />
lezitelné. Celá oblast se oproti situaci<br />
před třemi lety významně změnila.<br />
Vůbec jsme s takovými problémy<br />
nepočítali. Za normálních, standard−<br />
ních okolností se dá odhadnout, kdy<br />
spadne lavina. Ale pokud je všechno vyledněné, téměř se nedá tušit, co a kam<br />
poletí. Při malém množství sněhu se v horních partiích odlamují seraky, které<br />
se pak zcela nekontrolovatelně řítí po ledových stěnách dolů.<br />
Jedna z lavin hned na začátku zasáhla i první slovenský tábor. S velkým<br />
štěstím se nakonec podařilo všechny členy vyprostit bez vážných zranění. Byl<br />
jsi v té době již v základním táboře?<br />
To se odehrálo v době, kdy jsem byl na cestě do základního tábora. Lavina<br />
padala asi jeden a půl kilometru. Bohužel tábor zasáhla až po rádiovém spojení<br />
se základním táborem někdy v půl deváté večer. Všichni si akorát vařili a byli<br />
jen ve spodním prádle. Jeden z nich mi pak vyprávěl, že slyšel, jak něco padá,<br />
a tak říkal: „Hele posunu se sem na bok, ať se mi nevylije polévka… a pak<br />
jsem letěl tři sta metrů.“ Bylo tam celkem pět lidí ve dvou stanech. Tři Slováci<br />
a dva výškoví nosiči. Výškový tábor zasáhl okraj laviny a tlaková vlna spolu<br />
s obrovskými kusy ledu strhla celý výškový tábor o 300 výškových metrů.<br />
Členové týmu postupně vypadli ze stanu a povětšinou se propadli do<br />
ledovcových trhlin. Naštěstí asi dva z nich měli na hlavě v tu chvíli čelovky,<br />
které ty kotrmelce vydržely, a oni se tak mohli lépe zorientovat. Dole v táboře<br />
věděli, že spadla lavina, ale nedalo se tušit, jestli je zasáhla. Tábor navíc stál<br />
v místě, kde se normálně tábory staví. Je tam rozcestí, odkud se rozbíhá<br />
několik dalších cest, a laviny tam většinou nepadají. Mělo to být v rámci<br />
možností celkem „bezpečné“.<br />
Výsledkem téhle pohromy byly naštěstí jen hmotné škody. Kluci z expedice<br />
měli jen odřeniny a zhmožděniny. Výškoví nosiči už tolik štěstí neměli, byla<br />
tam komplikovanější zranění, nějaké zlomeniny a jeden z nich téměř přišel<br />
o oko. Pro kluky to byl ale i tak psychicky hrozný zážitek, protože museli v po−<br />
nožkách a spodním prádle vydržet v trhlinách celou noc. Teprve až ráno, když<br />
v základním táboře zjistili, že nemají spojení, bylo jasné, že je to trefilo, a zor−<br />
ganizoval se záchranný tým.<br />
Nebezpečí nevyzpytatelných lavin bylo letos opravdu velké a zvyšovalo<br />
míru objektivního nebezpečí na samou mez únosnosti.<br />
Byl to i jeden z důvodů, proč se letos do severní stěny příliš mnoho expedic<br />
nehrnulo?<br />
Myslím si, že ano. Piotr Pustelnik, který má už třináct osmitisícovek,<br />
Annapurnu ještě stále nezdolal, a to tam byl tento rok již popáté.<br />
Druhá, ještě horší lavina už díky Bohu zasáhla jen prázdný tábor.<br />
Komplikovaná cesta do základního tábora vedla ve hlubokém sněhu.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> NA CESTÁCH<br />
STRANA 27<br />
Annapurna I 8091 m n.m.<br />
Svatý muž v Káthmándú<br />
Tam hrálo štěstí skutečně ohromnou roli. Jeden ze členů expedice, který tam<br />
měl ten den přečkat noc, se ještě dlouho vnitřně smiřoval s tím, co se té noci<br />
stalo. Doslova se toho večera podruhé narodil, protože si odchod z jedničky<br />
rozmyslel na poslední chvíli. Jeho stan po lavině vypadal, jako když se při−<br />
pleskne mokrá fotka na zeď. To musela být hrozná rána. Přitom se při stavbě<br />
druhé jedničky hledalo místo co nejbezpečnější. Stavěli to ti, co už jednou<br />
lavinou proletěli. Pravděpodobně došlo k tomu, že se uvolnil obrovský serak,<br />
který dokázal svou setrvačností pustošit i daleko od své hlavní dráhy.<br />
Ovlivnila tahle druhá lavina konečné rozhodnutí vzdát se pro letošek výstupu<br />
na Annapurnu?<br />
Už po první lavině, když jsme přišli do základního tábora, to tak na skoro 50<br />
procent vypadalo, že expedice končí. Tím, že jsme přišli, jsme jim asi dodali<br />
trochu optimismu. I tak bylo ale znát, že někteří na tom nebyli po psychické<br />
stránce zrovna nejlépe. Došlo dokonce k hlasování, co dál.<br />
Nebyla to trošku už ponorka?<br />
To se mi nezdálo. Spíš byl problém ten, že došlo k určitým neshodám v taktice<br />
výstupu, protože kluci, kteří měli jít nahoru, se přikláněli k mým návrhům,<br />
které se tak úplně neshodovaly s vedením týmu. To samozřejmě vytvářelo<br />
spolu s traumatizujícím zážitkem z laviny určité napětí.<br />
Nakonec se ale vytvořilo vrcholové družstvo, ve kterém bylo kromě mě ještě<br />
dalších pět lidí. Bylo domluvené, že počkáme na počasí. Věděli jsme, že máme<br />
odfixované vše do dvojky a také další úsek až po závěrečné plato, kde by již<br />
neměl být vysloveně obtížný úsek. Trojka byla připravená ve dvojce a stačilo ji<br />
jen posunout. Dalo se říct, že to nejhorší už jsme měli za sebou.<br />
Počasí se ale nelepšilo, stále padaly velké laviny, což začalo nahlodávat<br />
většinu členů k ukončení expedice. Při posledním hlasování už jsem byl jediný,<br />
kdo měl chuť to ještě zkusit. Chlapi už dostali tolik varování od hory, že už<br />
neměli chuť to pokoušet. Vzhledem k tomu, co se před tím odehrálo, to bylo<br />
celkem pochopitelné.<br />
Myslíš si, že člověk by měl být vůči těmhle signálům vnímavý?<br />
Mě osobně mrzí, že jme to ještě jednou nezkusili, ale na druhou stranu beru<br />
to, že ti kluci za sebou měli sakra nepříjemný zážitek a nebezpečí bylo stále<br />
velké. Když se proletíš tři sta metrů v lavině, tak tě to prostě změní.<br />
Byla pro tebe Annapurna z hlediska náročnosti terénu a techniky jištění<br />
něčím nová?<br />
My jsme byli nachystaní na obtížnou polskou cestu, vzhledem k výše<br />
zmíněným skutečnostem jsme se rozhodli pro německou variantu, ve které bylo<br />
cca 800 m ledového lezení se sklonem až 60−70 stupňů. Led to byl mimořádně<br />
tvrdý a křehký. Sněhu tam bylo ještě méně než na K2. Prý se zde použilo 100<br />
ledovcových šroubů, díky čemuž se dalo bezpečně dostat dolů i ve špatném<br />
počasí nebo vyčerpání.<br />
Každopádně já bych už v budoucnu určitě volil jinou výstupovou cestu,<br />
protože to objektivní nebezpečí tam bylo neúnosné. Člověk tu musí být strašně<br />
moc otrkaný a musí mít obrovskou kuráž.<br />
Nad objektivní nebezpečí se můžeš asi jen povznést.<br />
Člověk na to musí mít povahu, aby to zvládnul. Přesto vím, že do téhle cesty<br />
už jít nechci. Myslím si, že třeba původní varianta polskou cestou byla zajímavější<br />
a bezpečnější. Výstup je sice náročnější, ale objektivního nebezpečí tam tolik<br />
nehrozí. Poláci, kteří tam byli s námi, lezli pilíř od západu a i tahle varianta se<br />
mi líbila o moc víc. Oni nakonec byli úspěšnější, dostali se výše, ale v 7800 m<br />
n. m. to také kvůli špatnému počasí vzdali.<br />
Nechyběl ti Kamil Bortel, se kterým hodně lezeš a na kterého už jsi za ta léta<br />
zvyklý?<br />
Chyběl a myslím si, že spolu bysme dali ještě jeden pokus.<br />
František Teichmann, foto: archiv Romana Langra<br />
Francie<br />
s AMAVETEM<br />
Nevěřili jsme, že někam po−<br />
jedeme, ale nakonec jsme jeli.<br />
Rádi bychom touto cestou po−<br />
děkovali Pardubickému kraji,<br />
společnosti AMAVET a jejímu<br />
hlavnímu představiteli Ing. Sta−<br />
nislavu Medřickému, CSc.<br />
Z naší ZŠ Dobrovského se po−<br />
znávacího zájezdu zúčastnili Klá−<br />
ra Donátová, Ludmila Macháč−<br />
ková, Tomáš Cacek, Miroslav<br />
Andrle a Stanislav Ječmínek.<br />
Nastoupili jsme ve Svitavách, a jak jsme projížděli Litomyšlí a Pardubicemi,<br />
autobus se postupně zaplnil. V Praze jsme pak ještě vyzvedli pana Ing. Med−<br />
řického, a když jsme nakonec po 9. hodině večerní přejížděli hranice Česka,<br />
bylo jasno − jedeme na týdenní studijní cestu do Francie.<br />
Cesta přes Německo se táhla, přesto kolem jedné hodiny už jsme byli na hra−<br />
nicích Francie a asi v sedm ráno jsme trčeli v Paříži v zácpě. Nejprve řidiči chtě−<br />
li zaparkovat pár kroků od Place Concorde, ale parkovat se smělo pouze tři ho−<br />
diny, přičemž my, po noční cestě, potřebovali zaparkovat minimálně na devět<br />
hodin. Smůla! Ale řidiči byli ochotní, my − stejně jako ještě hodněkrát − pro−<br />
vedli tzv. rychlý výstup a už jsme si to mířili přes náměstí Concorde do slavné<br />
pařížské obrazárny Louvre se snad ještě slavnějším obrazem Mony Lisy.<br />
Tady jsme uskutečnili − jak se říká − „hon na Monu Lisu“, přičemž jsme s rychlostí<br />
větru přeběhli všechna plátna slavných, ale nám nic neříkajících malířů.<br />
Oběd jsme měli v restauraci Flunch Les Halles a poté jsme se již za deště<br />
přesunuli k chrámu Notre Dame, další památce, kterou si při prohlídce Paříže<br />
vážně nemůžete nechat ujít. Je znám především z knihy Chrám Matky Boží<br />
v Paříži od Victora Huga. Vrátili jsme se zpět a prošli se po Champs Elysées,<br />
ale na Vítězný oblouk jsme se bohužel nedostali. Zdá se vám toho na jeden<br />
den mnoho? My už taky pletli nohama, a tak jsme jen tak projeli okolo mo−<br />
derní čtvrti La Defense a pak hurá na večeři. Když jsme se pak s hrůzou podí−<br />
vali na hodinky, bylo už kolem deváté hodiny večerní.<br />
... Moment! „Co to ten pan Medřický vykládá?“ řekli jsme si. Mluvil o ho−<br />
telu, ale my viděli hřbitov! Budeme mít hotel vedle malého hřbitova, jen pár<br />
„zapomenutých“ náhrobků ve stínu panelových domů. Ale jak už to tak bývá<br />
po dlouhém dni, ubytovali jsme se vážně s radostí v hotelu Formule 1 v Saint De−<br />
nis a poté, co jsme se dohrabali přes šestimístný kód do pokoje, objevili jsme<br />
jeho skrytou útulnost, manželská postel dole a nad ní „patrovka“ pro dítě. Za<br />
zástěnou u postele chytře ukryté umyvadlo a při vstupu do pokoje do očí bijící<br />
plazmová televize. Standardní hotel? Ale u nás v Čechách by moc neuspěl.<br />
Ráno jsme u snídaně vychutnávali první paprsky slunce a už v 8.00 jsme od−<br />
jížděli do střední školy Garac se specializací na automobily, nákladní vozy a mo−<br />
tocykly, u nás by to byl spíš takový „učňák“. Ale tam měla docela prestiž,<br />
měli dost „upnutý“ školní řád, v areálu nesměli nosit kšiltovky, používat ja−<br />
kékoli přehrávače, mobilní telefony apod. Obědvali jsme ve zdejší školní<br />
jídelně, kde jsme si mohli vybrat předkrm, dezert a nakonec i oběd s přílohou.<br />
Okolo třetí hodiny jsme navštívili Cité des Sciences et de l´Industrie, což byla vlast−<br />
ně obrovská budova plná ukázek fyzikálních i chemických pokusů, různých<br />
technických „vymožeností“ a celkově tam byla spousta zajímavých věcí. Když<br />
jsme si ne−vše prohlídli, popojeli jsme na známou Boulevard de Clichy s kaba−<br />
retem Moulin Rouge, tedy červeným větrným mlýnem. Tam jsme vystoupili<br />
a přes malé „náměstíčko“ Montmartre, známé díky malířům, spíše portrétis−<br />
tům apod., jsme se dostali až k jedinému kopci v Paříži, na kterém stojí Sacré Coeur.<br />
To byl ale výhled! Ale věčnost jsme tam přece zůstat nemohli. Poslední den<br />
v Paříži, a my bychom neviděli „Eiffelku“?<br />
Takže honem rychle do busu, do našeho oblíbeného Flunche, tentokráte na<br />
Place de Clichy, a pak ještě rychleji zpět do autobusu a už jedeme… projížďka<br />
večerní Paříží …. jůva… a Eiffelova věž! Sice jsme se nedostali nahoru, ale<br />
zážitek to byl, alespoň při snaze Lídy vyfotit se s „Eiffelkou“ za zády!<br />
Když jsme se ráno probudili, bylo teprve 5.45 hod. a my už museli vstávat.<br />
Snídaně a znovu hop do autobusu. Odjíždíme do Poitiers! Pomalu jsme se podél<br />
řeky Loiry blížili k jednomu ze zámků, a to k Amboise. Krása! Vybavení zámku<br />
teda nic moc, ale zahrada a architektura, to fakt byla nádhera! Měla bych ještě<br />
připomenout, že v areálu tohoto zámku se nachází kaple, kde je pohřben slav−<br />
ný Leonardo da Vinci. Naobědvali jsme sev restauraci Flunch v Tours, a poté<br />
se šli projít po městě, přičemž jsme se podívali např. na Notre Dame la Grande.<br />
Když jsme se ráno naposledy nasnídali za svitu paprsků slunce a naposle−<br />
dy naložili věci do našeho spíše bronzového než zlatého autobusu, odjeli jsme<br />
do Futoroscope. Futuroscope vlastně prezentuje zábavnou formou to nejmo−<br />
dernější a nejnovější z audiovizuální techniky. Večeřeli jsme stejně jako ve<br />
středu v Cafeterii, což je obdoba Flunche. A pak cesta domů …<br />
Za celý tým ZŠ Dobrovského Klára Donátová a Ludmila Macháčková
STRANA 28 PŘEČTĚTE SI<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Modlitba k Máří Magdaleně<br />
Pripjaťský močál, časné léto roku<br />
1944. Zákopy plné mazlavého bah−<br />
na. Na okraji nedozírných močálů pře−<br />
šlapuje se zbraní namířenou k východu<br />
student posledního ročníku lanškroun−<br />
ského gymnasia Johanes Reis.<br />
Dívá se na zrádnou mokřinu před<br />
sebou na východě, kde každý neopatr−<br />
ný krok znamená smrt utopením. Sem<br />
tam nízký stromek, jinak jen tráva<br />
a louže smrduté vody.<br />
Nemohl dokončit poslední ročník<br />
lanškrounského gymnázia, na rozkaz<br />
Vůdce šel rozšířit životní prostor Říše<br />
na východ. Po krátkém výcviku byla<br />
celá jeho třída odeslána sem, na po−<br />
kraj močálu velkého jako celé Čechy.<br />
To, co je před ním, však není zem ani<br />
voda. Jen trávou zarostlé močály se<br />
zakrslými stromy. Odtud přece ne−<br />
může žádný nepřítel přijít.<br />
Vzpomíná na nádherné chvíle své−<br />
ho dětství, kdy ministroval v kostele<br />
sv. Máří Magdalény v <strong>Lanškroun</strong>ě.<br />
Tam na dřevěné lavici mají měděnou<br />
destičku se jménem jeho rodiče a má<br />
ji tam i on. Teď však mu je především<br />
zima. Chlad a vlhkost se vkrádá do<br />
bot, už se těší na výměnu stráží. Za−<br />
tím se nic neděje, daleko v močálech<br />
se prý skrývají banditi. Jedni napa−<br />
dají naše transporty a druzí zase bo−<br />
jují proti bolševikům, kterých mají za<br />
25 krutovlády dost. Už dlouhé týdny<br />
Dopis z Domova pro seniory<br />
Vážení přátelé, přijměte malý pří−<br />
spěvek o Kmotře Bídě.<br />
Pan Ježíš často zacházel do hor, do<br />
těchto chudých krajin. Svatý Petr,<br />
který ho doprovázel, byl již tak una−<br />
ven, že byl rád, když uviděl malou<br />
vesnici. Tamhle je nějaký statek, mož−<br />
ná, že by nás tam přijali. Nikoliv, toho<br />
nemíním, tam by nás nepřijali, hos−<br />
podář je tvrdého srdce. Vejdeme do<br />
toho prvního stavení. Otevřeli dveře<br />
a vešli dovnitř a spatřili tam vyhublou<br />
stařenku. Dej Pán Bůh dobrý večer,<br />
pozdravili oba babičku. Dej to Pán<br />
Bůh, a že nevěděla, koho má před<br />
sebou, hned se tázala. Copak mi nesete<br />
panáčkové? Neneseme nic, ale při−<br />
cházíme s prosbou, zda bys nás tu<br />
nenechala přes noc. Jsme cestou u−<br />
naveni a venku fouká studený vítr,<br />
dál bychom ani nedošli, řekl pan Ježíš<br />
a prosebně se zadíval na stařenku.<br />
S radostí vám poskytnu noclehu,<br />
ale mám jen trochu slámy, bude to<br />
tvrdé lůžko pro vás a nemám ničeho,<br />
čím bych vás pohostila, ale spokojte<br />
se s kouskem tvrdého chleba, buďte<br />
vítáni. Pan Ježíš řekl: „To jsi hodná,<br />
kmotřičko, rádi u tebe zůstaneme,<br />
když jsi nás tak srdečně přijala“. Nu<br />
tak pojďte dál a sedněte si tady na la−<br />
vici u kamen. Hned vám přinesu tro−<br />
chu vody a skývu chleba. A už cupi−<br />
tala do přístěnku.<br />
Svatému Petrovi se moc nelíbila,<br />
ale než se zmohl na slovo, už tu byla<br />
zpět, postavila na stůl džbán s vodou,<br />
je tady klid, velké bitvy se odehrávají<br />
někde jinde. Slyšel o porážce u Sta−<br />
lingradu, o bitvě u Kurska. Velitelé<br />
mu tvrdí, že se již naše vojska pře−<br />
skupují k závěrečnému úderu. Když<br />
však viděl vojáky ustupující od Dně−<br />
pru, ztratil všechny naděje. Už jen tou−<br />
žil, aby se mohl vrátit domů ke svým<br />
nejbližším.<br />
Najednou ho vyrušilo temné du−<br />
nění. Rovnou z močálů se na něj vali−<br />
ly nějaké černé přízraky. Ano, již je<br />
vidí lépe. Jsou to tanky T 34, kterým<br />
rudí partyzáni postavili přes močály<br />
povalové mosty. Rána do hlavy a krev,<br />
víc si nepamatuje. Sovětská zdravot−<br />
nice mu ošetřuje ránu na hlavě a něco<br />
mu říká, nerozumí jí. Přesto mu ta řeč<br />
něco připomíná, snad nějak podobně<br />
již slyšel někdy mluvit.<br />
Již si uvědomuje, podobně maleb−<br />
ně zněla česká řeč, kterou mluvili jeho<br />
sousedé v <strong>Lanškroun</strong>ě. S jejich dět−<br />
mi si hrával na zahradě, s nimi měl<br />
společná tajemství a prožil společná<br />
dobrodružství. Proto od začátku ne−<br />
pociťoval odpor ke svým věznitelům,<br />
ale pochopení jejich patriotického zá−<br />
palu osvobodit svou vlast od protiv−<br />
níka, který vypaloval jejich vesnice a<br />
vraždil jejich děti.<br />
Dají ho do dobytčáku a vezou do<br />
zajateckého tábora na Sibiř. Je to ne−<br />
lehká doba, ale drží ho přesvědčení,<br />
položila nůž a černou patku chleba.<br />
Poslužte si dle libosti. Mistr vstal a po−<br />
modlil se, i Svatý Petr, pak dali se<br />
oba do jídla.<br />
Sotva však požehnal Kristus Pán<br />
režný chlebíček, hned patka narostla<br />
v pěkný bílý chléb a voda se promě−<br />
nila ve víno. Stařenko, pojez s námi,<br />
pobízel Pan Ježíš Kristus babičku.<br />
Když ochutnala chleba, zvolala: „To<br />
je dobrota, a ta voda. To není voda,<br />
ale to je něco tak dobrého, že nevím,<br />
jak to pojmenovat.“ To je víno, řekl<br />
Svatý Petr. Víno, divila se stařenka.<br />
Neměla jsem na světě nic dobrého.<br />
Hlad a nouze byly mým údělem a co<br />
víc, kdekdo mne od prahu vyhání a<br />
dveře přede mnou zamyká a křičí:<br />
„Jdi ,Bído, tam, odkud jsi přišla. Tá−<br />
hni od mého stavení.“<br />
Ty jsi Bída? Divil se Svatý Petr.<br />
Ano, jsem Bída. Kmotra Bída, tak mi<br />
alespoň lidé říkají. Mistře, slyšíš? Je<br />
to Bída. Vezmi jí všechnu moc, aby<br />
lidi více netrápila, zašeptal apoštol<br />
Panu Ježíši do ucha. Nebylo by to<br />
moudré, odvětil Pan Ježíš. I Bída<br />
musí být. Všichni by byli lakomci a<br />
nebáli se žádné metly. Ale nemluvme<br />
již o tom a pojďme spát.<br />
Kam si ale pane lehneme? Zde v ko−<br />
můrce jsem vám připravila slamníky,<br />
řekla kmotra Bída. Apoštol, když<br />
viděl to chudé lůžko, potřásl hlavou.<br />
Ale Pan Ježíš řekl: „Pomodli se se<br />
mnou a uvidíš, jak krásně se vyspí−<br />
me“. Opravdu, sladce se spalo obě−<br />
že se jednou navrátí a spatří své blíz−<br />
ké a svoji drahou domovinu. Modlí<br />
se často k Máří Magdaléně a tato mod−<br />
litba mu pomáhá přežít. Sovětští ve−<br />
litelé si ho oblíbí, je pracovitý a ši−<br />
kovný, ovládá devět řemesel a se<br />
vším si umí poradit. Blíží se doba jeho<br />
propuštění a v této chvíli neví, kam<br />
má jít. Z jeho rodného kraje byli<br />
všichni jeho blízcí násilně vystěho−<br />
váni, ale přesto ho to tam táhne. Na−<br />
víc tam nyní panují komunisté, kteří<br />
o bývalé obyvatele nemají zájem.<br />
Rozhodne se tedy pro americkou<br />
zónu v Německu, kam odešla větši−<br />
na jeho příbuzných.<br />
Je roztrpčený nad vývojem za želez−<br />
nou oponou, ale přesto vzpomíná na<br />
svou domovinu. Postupem času se ho<br />
zmocňuje hluboký pocit nespravedl−<br />
nosti, vidí také fotografie z května roku<br />
1945 z lanškrounského náměstí. Ten−<br />
to pocit zatrpklosti stále roste a roz−<br />
hodne se, do tohoto města se již nikdy<br />
nevrátí.<br />
Jednoho dne se mu v místním ka−<br />
tolickém kostele dostane do ruky vi−<br />
zitka Sdružení pro záchranu kostela<br />
Máří Magdalény v <strong>Lanškroun</strong>ě s ba−<br />
revnou fotografií. Nakonec se koneč−<br />
ně rozhodne, rozjede se tedy do Čes−<br />
ké republiky, chce se na ten svůj nád−<br />
herný kostel podívat zblízka. Přijede<br />
do <strong>Lanškroun</strong>a, zasedne v kostele do<br />
starobylé lavice a uvidí malý měděný<br />
ma, a když ráno vstali, babička jim<br />
podala k snídani trochu pražené po−<br />
lévky. Když už byli na odchodu, řekla<br />
Pan Ježíš stařence: „Chci tě matko od−<br />
měnit za tvé pohostinství. Řekni sama,<br />
co by sis přála“.<br />
Pane, vidíš mou zahradu? Hle, jak<br />
je pustá. Nic tam nerodí. Výjimku činí<br />
ta vysoká hrušeň. Ta jediná se ujala a<br />
dávala by mi hodně ovoce, kdyby mi<br />
z ní zlí lidé neočesali krásné hrušky<br />
dříve, než dozrají. Proto tě prosím,<br />
pane, máš−li takovou moc, učiň, aby<br />
každý, kdo na tu hrušeň vyleze, ne−<br />
mohl slézt dolů, dokud mu to nedo−<br />
volím. Pán vyplnil její přání.<br />
Zanedlouho dostala kmotra Bída<br />
novou návštěvu, která k ní přišla ještě<br />
za bílého dne. Byla to žena hubenější<br />
než kmotra Bída, hotový kostlivec.<br />
Kdo jsi a proč ke mně přicházíš? Jsem<br />
Smrt a jdu si pro tebe, odpověděla<br />
bezzubá příšera. Ty že jsi Smrt a jdeš<br />
si pro mne? Ne, ne, já ještě nechci u−<br />
mřít. Musíš, není ti pomoci, poroučela<br />
Smrt a už se chtěla dotknout kmotry<br />
Bídy svou kosou.<br />
Stařence vyvstal smrtelný pot na<br />
čele, ale ač se hrůzou třásla, přece jí<br />
napadla šťastná myšlenka. Na oko<br />
klidně se zeptala: „Nemohla bys mi<br />
dopřát trochu času“? Budiž, několik<br />
okamžiků počkám. Smrt měla za to,<br />
že kmotra Bída se chce pomodlit dří−<br />
ve, než opustí tento svět. Když mám<br />
jít s tebou na tak dalekou cestu, dovol,<br />
abych si natrhala několik hrušek.<br />
Hladová jsem přišla na svět, ale hla−<br />
plíšek. Nechce tomu věřit, vidí dob−<br />
ře, nematou ho snad smysly? Je tam<br />
jméno Johanes Reis. Vždyť to je pře−<br />
ce on, tento plíšek mu nechali udělat<br />
rodiče při svatém biřmování. Vzpo−<br />
mene na krásné dětství a mládí v tom−<br />
to malebném městě, na první oprav−<br />
dová přátelství i první lásky. Ano, sem<br />
patří, to je jeho rodný kraj a jeho mi−<br />
lovaný kostel. Sehne hlavu a pomod−<br />
lí se modlitbu k Máří Magdaleně.<br />
Potom se dlouho rozhlíží. Kostel<br />
je stejný, a přece trochu jiný, trochu<br />
chudší a skromnější, než jak si ho pa−<br />
matuje. Několik žen se tu tiše modlí<br />
řečí,které kdysi rozuměl, ale kterou<br />
se nikdy nesnažil naučit. Obrazy jsou<br />
stejné, i fresky na stropě, i když po−<br />
ničené stářím. Poznává sv. Aloise Gon−<br />
zagu, patrona všech studentů, však<br />
do tohoto kostela chodili hlavně stu−<br />
denti. Kostel je chudý, ale čistý, krás−<br />
ně vyzdobený, je vidět, že ho lidé<br />
mají rádi, že se o něj starají. Kostelní<br />
ticho k němu promlouvá a on cítí, jak<br />
něco těžkého v jeho duši zvolna taje.<br />
Vždyť kostel tu stojí skoro dvěstě let,<br />
vždyť Bůh, který v něm přebývá, zve<br />
k sobě každého, nedělá rozdíly, je ta−<br />
dy pro ty, kdo mají čisté srdce.<br />
Johannes Reis, bývalý student a bý−<br />
valý voják, konečně najde ve svém<br />
srdci dlouho vytoužený mír a pokoj,<br />
najde tu usmíření.<br />
Eva Latifová a Jaroslav Macek<br />
dová bych nerada umřela. Nevím, ne−<br />
vím, jestli sama vylezu na strom. No−<br />
hy, ruce, tělo mi nějak neslouží.<br />
Počkej tady, natrhám ti hrušek, co<br />
budeš chtít, řekla Smrt. Jedním sko−<br />
kem byla na stromě, ale neutrhla ani<br />
jednu hrušku, protože jí ruce zdřevě−<br />
něly. Chtěla seskočit dolů, ale co vidí?<br />
Větve stromu ji obemkly jako kleště<br />
a omotaly se kolem celého těla.<br />
Sestřičko, pomoz mi z toho podiv−<br />
ného stromu, pomoz mi, čímkoliv tě<br />
odměním, prosila Smrt kmotru Bídu.<br />
Pomohla bych ti, ale co mi za to dáš?<br />
Pytel dukátů, slibovala Smrt. Co bych<br />
s nimi dělala, když by mne zahrabali<br />
do hrobu? Slib mi, že mne necháš a já<br />
tě osvobodím. Dobře, nechám tě tu<br />
10 let, slibovala Smrt. To je málo. Tak<br />
padesát roků. To je ještě málo.<br />
Což chceš žít stále? Nezapomeň, že<br />
co první lidé v ráji zhřešili, musí každý<br />
člověk umřít. Tak to usoudil Bůh.<br />
To se týká jen lidí, ale ne mne, odpo−<br />
věděla Bída. Smrt vidouc, že se sama<br />
z větví nedostane, konečně svolila<br />
a pravila: „Dobře, staň se ti po vůli<br />
a žij si třeba věčně, jen mne pusť zase<br />
na svobodu“. Kmotra Bída se dotkla<br />
hrušně a pravila: „Pusť kmotřičku Smrt,<br />
ať si jde, kam chce“.<br />
I seskočila Smrt a běžela do polí,<br />
jako by jí hlava hořela.<br />
Od té doby žije mezi lidmi bez ustání<br />
kmotra Bída. Nechce se od lidí odlou−<br />
čit a zůstane prý tak dlouho na světě,<br />
dokud na této zemi bude žít nějaký<br />
člověk. Anežka Šimečková
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> PŘEČTĚTE SI<br />
STRANA 29<br />
DVACET LET<br />
S tichým souhlasem<br />
Na jaře roku 1989 sepsala na večírku oslavujícím propuštění Václava<br />
Havla z vězení skupinka jeho přátel petici Několik vět, jejíž plný text otisku−<br />
jeme v tomto dvojčísle LL. Nedá se říci, že to byl text převratný a svým<br />
způsobem dnes působí křehce až bojácně. Mladší ročníky by zcela legitimně<br />
nemuseli chápat, proč bylo kolem smysluplných a z dnešního úhlu pohledu<br />
samozřejmých požadavků tolik humbuku.<br />
Původní představa tehdejší politické garnitury smést Několik vět ze stolu<br />
s označením pamflet se ukázala jako poněkud naivní.<br />
Petice se šířila lavinovitě a krom skalních odpůrců režimu se s ní masivně<br />
obeznámila i velká část tzv. šedé zóny, tedy lidí kteří doposavad proti režimu<br />
nevystupovali a žili svým poklidným socialistickým životem.<br />
Velmi důležitým aspektem byla skutečnost, že petici podepsala celá řada<br />
lidí s vysokým společenským a kulturním statutem. Tito lidé samozřejmě<br />
riskovali dost, především jejích profesní kariéra byla v těžkém ohrožení, nic−<br />
méně zároveň věděli, že už nejsou padesátá léta s oprátkami a uranovými<br />
doly. Výsledný efekt byl pro komunistickou vládu katastrofální. Zcela „za−<br />
říznout“ Zdeňka Svěráka, Rudolfa Hrušínského nebo Hanu Zagorovou bylo<br />
politicky těžko obhájitelné, tím spíš, že text petice byl veřejnosti znám, neboť<br />
společnost nakloněná změnám a touze po lepší ekonomické situaci zajímalo,<br />
co že to ten oblíbený herec podepsal. Komunistická kobyla se ještě snažila<br />
vzedmout k mohutné demonstraci svornosti a a síly, ale snaha to byla směš−<br />
ná, seděl−li na jejím chromém hřbetě žokej Milouš Jakeš vykřikující dnes<br />
památné věty o milé holce Hance Zagorové.<br />
S odstupem času mám pocit, že největší význam měla petice Několik vět v tom,<br />
že si celá řada lidí skrze ní ujasnila svou představu o svobodě a postavila se proti<br />
neúnosné politickoekonomické situaci země. A bylo důležité, že krom těch<br />
vysloveně odvážných se přidali i ti v šedé zóně, byť to obvykle bylo jen ti−<br />
chým souhlasem. F. Teichmann<br />
Petice NĚKOLIK VĚT (dokument)<br />
První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné<br />
československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace,<br />
ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji<br />
alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo nezorga−<br />
nizovalo, odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání,<br />
do přípravy nových zákonů nedovoluje veřejnosti mluvit. Tytéž měsíce však<br />
zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále<br />
Společenská kronika<br />
NAROZENÍ:<br />
16. 6. − Kryštof Zeman, Rudoltice 603<br />
26. 6. − Michala Máslová, Žichlínek 240<br />
29. 6. − Tereza Chládková, U Papíren 197<br />
2. 7. − Magdaléna Pokorná, Mánesova 384<br />
4. 7. − Nikola Slouková, M. Marků 111<br />
<strong>15</strong>. 7. − Daniel Jakeš, Rudoltice 6<strong>15</strong><br />
18. 7. − Dominika Barbora Dugasová, Rudoltice 88<br />
SŇATKY:<br />
20. 6. − Michal Kašpárek a Adéla Grundová, Hlušovice a Svitavy<br />
4. 7. − Bryan Baker a Martina Skalická, Asheboro, NC, USA a Žichlínek 41<br />
4. 7. − Jaroslav Klička a Stanislava Kleinová, Svitavy a Velký Újezd<br />
11. 7. − Petr Hošek a Lenka Rollerová, Vančurova <strong>14</strong>9, <strong>Lanškroun</strong><br />
11. 7. − Lubor Kristek a Lenka Hamalová, Cotkytle 23 a Nepomucká 302, La<br />
18. 7. − David Nagy a Věra Lukavská, Ostrov 309<br />
18. 7. − František Svatoš a Petra Božáková, České Libchavy 73 a Rudoltice 26<br />
VZPOMÍNÁME:<br />
25. 6. − Miroslav Hejl, Vrchlického 4<strong>14</strong>, 81 let<br />
27. 6. − Marta Urbanová, Damníkov <strong>14</strong>1, 80 let<br />
30. 6. − Josef Liška, Škroupova 834, 67 let<br />
1. 7. − Ladislava Thunová, Tatenice 49, 82 let<br />
19. 7. − Zdeněk Kohl, Jakubovice 83, 43 let<br />
24. 7. − Emma Stejskalová, Palackého 571, 93 let<br />
PODĚKOVÁNÍ<br />
Děkujeme všem pracovnicím Domova o seniory, které vzorně pečovaly<br />
o naši babičku p. Věru Richterovou.<br />
Rodina Richterova<br />
víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách.<br />
Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci,<br />
roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou<br />
krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopi−<br />
lo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto<br />
změny jsou svobodná a demokratická diskuse. Prvním krokem k jakýmkoli<br />
smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou<br />
konče, musí tedy být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se<br />
musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názo−<br />
ru je k tomu třeba:<br />
• Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.<br />
• Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.<br />
• Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy<br />
a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno<br />
jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho růz−<br />
notvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občan−<br />
ských hnutí, včetně nezávislých odborů, svazů a spolků.<br />
• Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech fo−<br />
rem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny<br />
svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, půso−<br />
bící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.<br />
• Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.<br />
• Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo<br />
změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací,<br />
neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.<br />
• Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Praž−<br />
ském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je<br />
smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do českoslo−<br />
venského vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat,<br />
u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé<br />
z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání<br />
všech oblastí společenského života u nás.<br />
Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, je může podpořit svým podpisem.<br />
Vládu vyzýváme, aby s ním nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodl−<br />
nými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme<br />
vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné vý−<br />
chodisko ze slepé uličky, v níž se dnes Československo nalézá.<br />
Podpisy je možno předávat či zasílat dosavadním signatářům anebo na<br />
tyto adresy:<br />
Stanislav Devátý, Revoluční 312, Gottwaldov<br />
Václav Havel, Engelsovo nábřeží 78, Praha 1<br />
Jiří Křižan, Navrátilova 16, Praha 1<br />
Saša Vondra, Trojanova 1, Praha 2<br />
Tady a teď<br />
Vysoko v horách, kde už se špatně<br />
spí, bývají dlouhé noci vyplněné stří−<br />
dáním bdění a slabého spánku. Člověk<br />
má tendenci rovnat si myšlenky a pře−<br />
mýšlí nad tím, co bylo i bude.<br />
Ležím ve stanu na úpatí ledovce. Celý<br />
rok jsem se těšil na tenhle kopec, a teď<br />
se mi do mysli nejčastěji vkrádá otáz−<br />
ka, nebylo−li by lepší ležet doma v posteli. Také se mi nepochopitelně dokola<br />
vybavuje černobílá fotografie z Bambiriády podbarvovaná obavami ze zítřej−<br />
šího výstupu. V hlavě mi vře nesourodý galimatyáš, rozumnou myšlenku ne−<br />
udržím. Bohužel mám času více, než bych si přál.<br />
Libor včera slyšel běhat kolem stanu morčata, takže díky Bohu za tu fotku<br />
a taky za počasí a bezpečnou cestu přes ledovec. Nakonec ještě prosím Boha<br />
o jeho pomoc při zítřejším výstupu na vrchol. Hned v zápětí se zaposlouchá−<br />
vám do mrazivého ticha hor a hlavu mi ve vteřině vyplní prázdnota. Blažený<br />
pocit klidu mě rozesměje. S výrazem idiota na hodinu usínám naplněn štěstím<br />
z absolutní přítomnosti. F. Teichmann<br />
Letošní téma králické Cihelny: Západní val 1944<br />
Vojenskohistorická akce s názvem CIHELNA <strong>2009</strong> KRÁLÍKY Den Sil pod−<br />
pory AČR se letos koná na téma Západní val 1944 − Průlom. Dvanáctý ročník<br />
vzpomínkové akce připravují společně ve dnech 21. a 23. srpna Velitelství<br />
Sil podpory AČR, město Králíky, kluby vojenské historie z ČR, sběratelé<br />
vojenské historické techniky a složky Integrovaného záchranného systému kraje.<br />
Na finanční zajištění vyčlenil kraj z rozpočtu částku ve výši 80 tisíc korun.<br />
Akce Cihelna Králíky vznikla v roce 1997 z iniciativy příznivců vojenské<br />
historie. Veřejnosti připomněla období budování prvorepublikového opevnění<br />
na Králicku a jeho následný osud. Poprvé byla tato akce organizovaná pro ši−<br />
rokou veřejnost v prostoru pěchotního srubu „K−S <strong>14</strong> „U CIHELNY“, odtud<br />
její název. Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk (kráceno)
STRANA 30 PŘEČTĚTE SI<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
1. 8. 1674 zemř. Karel Škréta, malíř (nar. 1610), 335 roků<br />
2. 8. 1909 zemř. Josef Zítek, arch., stavitel Nár. divadla (nar. 4.4.1832), 100 r.<br />
2. 8. 1949 nar. Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, 60 roků<br />
3. 8. 1889 nar. Otto Gutfreund, sochař (zemř. 2.6.1927), 120 roků<br />
7. 8. 1899 nar. Oldřich Nový, herec a režisér (zemř. <strong>15</strong>.3.1983), 110 roků<br />
8. 8. 1884 zemř. Miroslav Tyrš, spoluzakl. Sokola (nar. 17.9.1832), 125 r.<br />
8. 8. 1929 nar. Josef Suk, houslista, 80 roků<br />
9. 8. 1959 zemř. E. F. Burian, skl., rež. a dramatik (nar. 11.6.1904), 50 roků<br />
11. 8. 1899 nar. Jindřich Štyrský, malíř a grafik (zemř. 21.3.1942), 110 r.<br />
<strong>15</strong>. 8. 1919 nar. Ota Janeček, malíř, grafik, sochař (zemř. 1.7.1996), 90 r.<br />
20. 8. 19<strong>14</strong> založena Česká družina, která sdružovala Čechy a Slováky<br />
žijící v Rusku a stala se základem pozdějších čs. legií, 95 roků<br />
21. 8. 1884 nar. Bohumil Kubišta, malíř a spis. (zemř. 27.11.1918), 125 r.<br />
23. 8. 1974 zemř. Mikuláš Medek, malíř, grafik, básník (nar. 3.11.1926), 35 r.<br />
24. 8. 1999 zemř. Jan Anastasius Opasek, teolog, arciopat benediktinského<br />
kláštera v Praze − Břevnově (nar. 20.4.1913), 10 let<br />
28. 8. 1959 zemř. Bohuslav Martinů, (nar. 8.12.1890), 50 roků.<br />
CO O NICH VÍTE?<br />
Karel Škréta (nar. v Praze) − zakladatel svébytného českého barokního ma−<br />
lířství, největší umělecká osobnost 17. stol. v Čechách. Syn staré protestant−<br />
ské rodiny král. úředníků byl nucen v 18 letech emigrovat do Švýcarska. Umě−<br />
lecká studia absolvoval v Benátkách, Florencii a Římě, hluboké stopy v jeho<br />
díle zanechali nizozemští malíři Tintoretto, Caravaggio, Poussin, Velázquez a van<br />
Dyck. Ať jde o témata náboženská (z 32 obrazů svatováclavského cyklu část<br />
zachována na zámku v Mělníce, část v Nár. galerii v Praze), monumentální<br />
oltářní obrazy nebo skupinové portréty (Řezač kamenů Miseroni s rodinou<br />
nemá v Evropě obdoby) nebo o noblesní psycholog. pronikavé portréty (I. J.<br />
Vitanovský z Vlčkovic, 1669, zámek v Rychnově n/K.), dovedl Škréta vždy<br />
spojit pozemský realismus s monumentálním zobecněním. Nemenší význam<br />
mají jeho kresby. Ve směru, který vyznačil, šli J. Mánes a K. Purkyně.<br />
Josef Zítek (nar. v Praze) − nejvýznačnější český architekt 19. stol., pedagog,<br />
žák vídeňských stoupenců neorenesance E. van der Nülla a A. Siccarda. Inspi−<br />
rován severoitalskou pozdně renes. architekturou. Hlavní díla: Národní diva−<br />
dlo v Praze (soutěž 1866−vítězný návrh, 1868−83), rekonstrukce vyhořelé bu−<br />
dovy; Mlýnská kolonáda, K. Vary (1871−74); Rudolfinum, Praha (s J. Schulzem).<br />
Olga Sommerová (nar. v Praze) − česká režisérka dokumentárních filmů,<br />
soustřeďující se zejména na sociální témata (opuštěné děti, neúplné rodiny, in−<br />
validé, staří lidé, alkoholičky). Natočila na sto filmů, za něž získala řadu cen<br />
na domácích i zahraničních festivalech (Ty to překonáš; S tebou, táto; Miluj<br />
bližního svého; Svobodný člověk Václav Malý; Netrpělivost srdce; Máňa aj.)<br />
Otto Gutfreund (nar. ve Dvoře Králové) − český sochař a výtvarný teoretik.<br />
V roce 1905 odjel do Paříže, při studiu 1909−10 u E. A. Bourdella poznal tvorbu<br />
A. Rodina a seznámil se s P. Picassem. Člen Skupiny výtvarných umělců. Od<br />
roku 1926 profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. První sochař,<br />
který důsledně uplatnil principy kubismu v sochařství.<br />
Oldřich Nový (nar. v Praze) − uměleckou dráhu začínal jako zpěvák v kaba−<br />
retech, 1919−36 herec a později režisér ND Brno, 1935−48 ředitel vlastního<br />
Nového divadla v Praze, do konce 70. let spolupracoval s Hudebním divadle<br />
v Karlíně. Jedna z nejvýznamnějších osobností českého hud. divadla (hudeb−<br />
ní komedie). Kromě režie vystupoval jako zpěvák a herec. Od 20. let filmový<br />
herec (Kristián, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk,<br />
Valentin Dobrotivý, Pytlákova schovanka, Světáci aj.).<br />
Miroslav Tyrš (nar. v Děčíně) − tělovýchovný pracovník, politik, historik<br />
umění a estetik, profesor dějin umění na UK a ČVUT v Praze, první český<br />
odborný umělecký kritik, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy<br />
a člen poroty pro sochař. výzdobu Národního divadla v Praze. Spoluzaklada−<br />
tel Sokola, 1862−84 jeho náčelník. Tvůrce sokolské tělocvičné soustavy a čes−<br />
kých tělovýchovných názvosloví. Roku 1882 zorganizoval a řídil I. sokolský<br />
slet. Od r. 1871 vydával časopis Sokol, nejstarší český sportovní časopis.<br />
Z díla: Úvahy a pojednání o umění výtvarném 1−2, Základové tělocviku (1871).<br />
Josef Suk (nar. v Praze) − houslista, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk<br />
A. Dvořáka. Hru na housle studoval u Jaroslava Kociana, na konzervatoři<br />
a na AMU v Praze. Poprvé hrál veřejně r. 1940, v zahraničí r. 1948. V letech<br />
1953−55 v orchestru ND, od r. 1961 sólistou České filharmonie. Partneři v ko−<br />
morní hře: od r. 1952 J. Chuchro a Jan Panenka (Sukovo trio), 1951−2 Pražské<br />
kvarteto, příležitostně Smetanovo kvarteto, od r. 1963 Zuzana Růžičková.<br />
Získal řadu zahraničních ocenění.<br />
Emil František Burian (nar. v Plzni) − dramatik, režisér, hudební skladatel<br />
a divadelní teoretik. Od pol. 20. let se spolupodílel na avantgardních přístu−<br />
pech k divadlu. V roce 1934 založil divadlo D 34, adaptoval a dramatizoval<br />
přes 30 textů: drama Proč žiješ, Václave Řího (1958), poezie (Horkým srd−<br />
cem (1950), soubor povídek Osm odtamtud (1954); překládal a psal opery<br />
(Bubu z Montparnassu, Maryša, Opera z pouti) a melodramy.<br />
Jindřich Štyrský (nar. v Čermné u Kyšperka) − zabýval se fotografií, kolá−<br />
žemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií a scénografií. Vystudoval<br />
pražskou AVU, byl členem Devětsilu a Spolku VÚ Mánes. V letech 1925−28 žil<br />
s malířkou Toyen (M.Čermínová) v Paříži; významný představitel surrealis−<br />
mu (r. 1934 spoluzakladatel Skupiny surrealistů v ČSR). Po návratu do Pra−<br />
hy se stal šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Jeden z prvních evrop−<br />
ských umělců, kteří se zabývali barevnou koláží (tvůrce několika jejích cyklů).<br />
Ota Janeček (nar. v Pardubičkách u Pardubic) − malíř, grafik, ilustrátor,<br />
tvůrce plastik, keramiky, filmový výtvarník, žák C. Boudy. Člen Spolku VÚ<br />
Mánes a SČUG Hollar. V počátcích jej inspirovalo dílo A. Modiglianiho,<br />
poté kubismus, který značně transformuje, aby jej provázel další tvorbou. Od<br />
70. let se v jeho díle prolínají realistické postupy s fantazijními v osobitém<br />
projevu. V roce 1963 získal 1. cenu v Sao Paulu za ilustrace dětské knihy a r.<br />
1970 Stříbrného orla na Mezinárodním knižním veletrhu v Nice.<br />
Bohumil Kubišta (nar. ve Vlčkovicích u Hradce Králové) − malíř, grafik,<br />
člen skupiny Osma, teoretik generace českého expresionismu, kuboexpre−<br />
sionismu a kubismu. Od r. 1903 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Pra−<br />
ze, o rok později přešel na AVU, poté do Florencie a Paříže. Výrazně jej in−<br />
spirovala výstava A. Muchy v r. 1905. V Paříži se seznamuje s díly Picassa<br />
a Braqua a také s tvorbou Jana Zrzavého. Kolem r. 1911 je hostem v umělec−<br />
ké skupině Sursum. Válečné události znamenaly jeho návrat od futurismu,<br />
fauvismu a surrealismu k přísně analytickému stylu.<br />
Mikuláš Medek (nar. v Praze) − malíř, ilustrátor, autor textů. Syn Rudolfa<br />
Medka, žák Fr. Muziky a Fr. Tichého. Pohyboval se v surrealistickém okru−<br />
hu K. Teigeho, V. Effenbergera ap. Svým dílem vyjádřil existenciální úzkost.<br />
Jan Anastasius Opasek (nar. ve Vídni) − český duchovní a básník. V roce<br />
1932 vstoupil do benediktinského řádu, studoval teologii v Praze a ve Vatikánu.<br />
Od r. 1938 kněz, 1939 převor kláštera v Břevnově, od r. 1947 opat. R. 1950<br />
ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen na doživotí, 1960 amne−<br />
stován. Rehabilitován 1969, kdy odchází do kláštera v SRN. Návrat r. 1990,<br />
v letech 1990−93 znovu opatem, od r. 1993 arciopatem kláštera v Břevnově.<br />
Autor bás. sbírek (Obrazy, exil 1974; Život upřený do středu, exil 1979; Pod−<br />
večerní hudba, 1979; Vyprahlá krajina, 1980) a memoárů (Dvanáct zastave−<br />
ní, 1992). Vyznamenán Řádem za zásluhy v boji proti nacismu, Řádem TGM<br />
II. tř. a Velkým zlatým vyznamenáním Za zásluhy o Rakouskou republiku.<br />
Bohuslav Martinů (nar. v Poličce) − inspirován impresionismem kompono−<br />
val zpočátku jako samouk, v letech 1922−3 hospitoval u J. Suka, získal sti−<br />
pendium v Paříži (učitel A. Roussel). Jeho sloh vyzrával vlivem I. Stravin−<br />
ského a směrů poválečné hudby včetně jazzu. Zůstává trvale v cizině. Ve své<br />
tvorbě spojuje moderní hudební jazyk s vytříbeností historických forem a me−<br />
lodicko−rytmickými elementy lidové hudby svého rodiště. Dílo: klavírní (cykly<br />
Loutky, Tři české tance, Etudy a polky); komorní skladby pro housle a klavír<br />
(Česká rapsodie); sonáty, smyčcové kvartety, kvintety, sextety; koncerty pro<br />
sólové nástroje s orchestrem, šest symfonií, symfonické básně, různé orches−<br />
trální skladby (Památník Lidicím, 1943); písně; kantáty (Kytice, 1937; Polní<br />
mše, 1939; Otvírání studánek, 1955); opery (Hry o Marii, 1934; Julietta,<br />
1937; Řecké pašije, 1957−9), rozhlasové a televizní opery a další hudba.<br />
Největší kulturně−společenská a charitativní akce Orlických hor a Podorlicka<br />
Homolské schody <strong>2009</strong> − 22. srpna <strong>2009</strong> od 9.00 hod.<br />
Na co se můžete těšit?<br />
• představí se informační centra Orlických hor, Podorlicka a dalších regionů<br />
• prezentace ohrožených památek z celé oblasti Orlických hor a Podorlicka<br />
• prohlídky poutního kostela Panny Marie Bolestné na Homoli s průvodcem<br />
• cyklovýlety po značených trasách a stezkách do okolí Homole i dále<br />
• andělé vyrobení dětmi se vrátí po letech zpět na homolské schody<br />
• celodenní program pro malé i velké návštěvníky<br />
• tržiště originálních produktů a občerstvení<br />
Doprovodný program v dalších místech regionu!<br />
• putování Rychnovem nad Kněžnou se Zilvarem až do pivovaru<br />
• vernisáž obrazů na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí<br />
• z Homole na VIII. pivní festival do Pelin v Chocni<br />
• prohlídka města Ústí nad Orlicí s průvodcem<br />
• prohlídky hradu a zámku v Potštejně<br />
(dopravu z Homole do uvedených míst zajišťuje AUDISBUS)<br />
Pro každého něco…<br />
• pro jedlíky homolské křápance, přestavlcké koláčky, chlenská uzenina<br />
• pro nejmenší dětský den s pohádkářkou Vítězslavou Klimtovou<br />
• pro znalce pak rychnovské pivo nebo staročeská medovina<br />
• pro milovníky adrenalinu – paintball a airsoft<br />
Nepřehlédněte!<br />
• dopravu na Homol si můžete objednat na dispečinku AUDIS: 800 101 520<br />
• pro děti v kostýmu anděla vstup na „Homolské schody“ zcela zdarma<br />
• charita určená dětem z dětských domovů – hračky od vás potěší<br />
• hlídané parkoviště jízdních kol přímo pod Homolí<br />
Příspěvek na Homolské schody: zakoupením pamětních odznaků „Homol−<br />
ské schody“ přispějí děti částkou 39 Kč, dospělí 69 Kč a VIP 99 Kč<br />
(odznak slouží jako volný vstup i v rámci doprovodného programu)
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> SDĚLENÍ, NÁZORY<br />
STRANA 31<br />
VYZNEJTE SE VE VAŠICH PENĚZÍCH (13)<br />
Ano, je to tak: převážná většina českých domácností drží veškeré své fi−<br />
nanční rezervy především na účtech s nízkým výnosem. Zdůvodněním větši−<br />
nou bývá averze k riziku. Má−li to být sázka na jistotu, pak se jedná o jistotu<br />
ztráty. Nebo přinejmenším nulového výnosu.<br />
Na hodnotu našich peněz totiž neustále působí inflace. K ochraně před ní<br />
ještě tak stačí podílové fondy peněžního trhu nebo spořicí účty. Pro splnění<br />
dlouhodobých cílů však je třeba výkonnějších nástrojů, portfolia namíchaná<br />
z akcií a dluhopisů. Rozumně balancovaný mix investic kapitálového trhu<br />
poskytne v delším časovém horizontu průměrný výnos šest až sedm procent<br />
ročně. Pro názornost se podívejme na ilustrační tabulku:<br />
počáteční vklad roční úrok za 10 let za <strong>15</strong> let za 20 let<br />
100 000,− 3% 134 392,− <strong>15</strong>5 797,− 180 611,−<br />
100 000,− 6% 179 085,− 239 656,− 320 7<strong>14</strong>,−<br />
Vidíme, že rozdíl výnosů značně vzrůstá v čase. Pro dlouhodobé záměry,<br />
jakým je například finanční nezávislost, je využití vysoce výkonných investic<br />
nezbytností. Jinak se okrademe o nezanedbatelné částky a náročnější cíle<br />
budeme plnit jen s obtížemi. V horším případě bychom se některých z nich<br />
museli vzdát úplně, a to nechceme, že?<br />
No jo, jenže co s tím rizikem? Předně, rizika ohrožující investice jsou<br />
všelijaká. Například lidé spořící v kampeličkách se na vlastní kůži přesvědčili<br />
o kreditním riziku. To je situace, kdy daný peněžní ústav či emitent cenných<br />
papírů není schopen splácet své závazky. Pokud investujeme prostřednictvím<br />
otevřených podílových fondů, takové nebezpečí se nás prakticky netýká. A to<br />
dokonce i v případě, že zkrachuje správcovská společnost daného fondu. Je−<br />
ho majetek totiž investiční společnosti nepatří a v případě konkursu a vyrovnání<br />
není součástí konkursní podstaty. Peníze v bance bohužel takto zabezpečeny<br />
nemáme, zato však jsou do určitého limitu kryty pojištěním vkladů.<br />
V případě akciových investic je hlavním rizikem kolísavost, volatilita. Což<br />
znamená, že během roku můžeme na trzích vydělat klidně třicet i více procent,<br />
ale také stejně tolik ztratit. Prodělečných období je ovšem historicky význam−<br />
ně méně a především, z dlouhodobého hlediska akciové trhy rostou v průměru<br />
7 – <strong>14</strong> % ročně. Každopádně, kolísání je nepříjemné. Slabší povahy období<br />
poklesu neustojí, likvidují pozice a realizují ztráty. Ochrání nás pouze železná<br />
disciplína a především jasná představa o tom, kam která investice směřuje.<br />
Pokud se značně sníží hodnota mých vkladů, které budu potřebovat za osm<br />
let, jsem v klidu. To je normální. Kdyby se tak stalo rok dva před koncem,<br />
mám průšvih. Kvůli tomu portfolio nesmí zůstat statické, používáme tzv.<br />
investiční brzdu. V původně agresivním mixu pro dlouhodobou potřebu, s pře−<br />
vahou akciových titulů, postupně přibývá dluhopisů a na závěr celý objem<br />
skončí v peněžním trhu, kde se mu nemůže nic stát. Z toho plyne i potřeba čas<br />
od času, nejméně jednou za dva roky, revidovat finanční plán a provést pří−<br />
slušné úpravy v nastavení aktiv.<br />
Dalším opatřením, stejně tak důležitým, je využití konceptu pravidelného<br />
investování. Ať si trhy provádějí jakékoli hrátky, nakupujeme po malých<br />
částkách, a tedy v dlouhodobém měřítku za průměrnou cenu. Tím eliminuje−<br />
me riziko, že při velkém objemu investice trefíme vrchol nějaké bubliny a po<br />
následném poklesu se budeme potit hrůzou ještě několik let. Lidé jsou totiž<br />
notoricky neschopni předvídat vzrůsty a pády trhů, které jsou poháněny více<br />
psychologickými faktory než racionálními ekonomickými úvahami. Pokud si<br />
myslíte opak, možná se budete lépe cítit v kasinu než v prostředí investic.<br />
Nyní již známe rizika dlouhodobých, vysoce výnosných finančních ná−<br />
strojů a rovněž jak s nimi zacházet. Zbývá jen stanovit požadovaný objem<br />
financí pro splnění budoucích cílů, ovšemže při započtení vlivu inflace,<br />
a časový horizont plnění. M. Frydrych<br />
Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko<br />
vyhlašuje v rámci akce Homolské schody <strong>2009</strong><br />
SBÍRKU ŠATSTVA<br />
Jaké věci je možné darovat:<br />
− Letní a zimní oblečení (dámské, pánské, dětské)<br />
− Lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony,<br />
− Látky (minimálně 1m 2 , prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek)<br />
− Domácí potřeby − nádobí bílé i černé, skleničky − vše nepoškozené<br />
− Peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře a deky<br />
− Obuv − veškerou nepoškozenou<br />
Věci, které vzít nemůžeme:<br />
− ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce (z ekolo−<br />
gických důvodů),<br />
− nábytek, jízdní kola a dětské kočárky − ty se transportem znehodnotí,<br />
− znečištěný a vlhký textil.<br />
Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily<br />
transportem.<br />
Veškeré věci dovážejte do 20. srpna <strong>2009</strong> do Informačního centra v Rychnově<br />
nad Kněžnou nebo je přineste přímo na akci Homolské schody dne 22. srpna<br />
do <strong>15</strong>.00 hod. Sbírku si zde převezme zástupce Diakonie Broumov.<br />
Více informací na: sutova@centrum.cz, 722 94 98 76<br />
Zač budou v <strong>Lanškroun</strong>ě na prodej byty?<br />
Proslýchá se, že naše radnice chystá další kolo privatizace městských bytů.<br />
Předzvěstí toho, že celá věc je zřejmě skutečně „ na spadnutí“, bylo jednání<br />
Zastupitelstva Města <strong>Lanškroun</strong> dne 24. června <strong>2009</strong>. Zastupitelům byla ke<br />
schválení předložena nová „Pravidla pro prodej bytových jednotek a domů<br />
s byty...“ Podle těchto pravidel bude kupní cena bytů stanovená tak, že se<br />
tržní cena bytu stanovená soudním znalcem vynásobí koeficientem, jehož<br />
výši určí zastupitelstvo města.<br />
V rozpravě před hlasováním o přijetí zmíněných pravidel vystoupil pan<br />
Ing. Bohumil Bernášek (ČSSD), který konstatoval, že by se zejména mělo<br />
diskutovat o ceně, za kterou se bude občanům prodávat metr čtverečný obec−<br />
ního bytu. Apeloval na zastupitele s tím, že město bude prodávat byty obsa−<br />
zené a nikoliv volné, jak to činí realitní kanceláře, cena by potom této skuteč−<br />
nosti měla odpovídat. Další diskuse o cenách bytů se na zastupitelstvu ale<br />
nekonala. Předložená „Pravidla“ byla následně schválena nejtěsnější možnou<br />
většinou 11 hlasů.<br />
Problém se tak podle mého názoru ale pouze odsunul, zastupitelé se zřejmě<br />
budou muset cenou bytů ( resp. výší koeficientu, kterým se tato cena stanoví)<br />
zabývat na některém z příštích jednání.<br />
Věřím, že se zastupitelé dopracují k rozumné ceně, která bude pro stávající<br />
nájemníky městských bytů akceptovatelná, a to s ohledem na jejich sociální<br />
situaci, stávající hospodářskou krizi a s ní spojenou menší dostupnost půj−<br />
ček, dále i na trend klesajících cen bytů apod. Jaroslav Lechnýř<br />
Dopis z domova pro seniory<br />
Moji přátelé, já vás všechny mile<br />
zdravím a máte slovo, jak říká paní<br />
Jílková v pořadu Máte slovo, milí ob−<br />
čané. Tak to změním a slovo budu<br />
mít já, když vám napíši příběh z mého<br />
dětství.<br />
Když jsem chodila do školy, chodil<br />
tam také chlapec a děvče. Oba byli<br />
jiní než my. V obličeji byli promod−<br />
ralí a ve všem pomalejší. Jak v učení,<br />
tak v tělocviku. Říkalo se, že mají o−<br />
pačný oběh krve. Zvlášť to děvčátko<br />
často plakalo. Nám ostatním to bylo<br />
líto, měli jsme je rádi, ale jejich sr−<br />
díčku to nestačilo. Když jejich ma−<br />
minka čekala třetí dítě, bála se, aby<br />
se to neopakovalo.Bez lékařské rady<br />
řekla manželovi, že zajde k rodičům<br />
na návštěvu a domů se už nevrátila.<br />
Tam také zemřela.<br />
Sedlák zůstal sám se dvěma dětmi.<br />
Plný chlév dobytka, koně a pole. Na−<br />
štěstí tam měl ještě někoho. Mladé<br />
děvče, polosirotka z Beskyd, kterou<br />
zaměstnával jako děvečku. Byla veli−<br />
ce šikovná, nevelká, černé vlasy, na<br />
krku kvítkovaný šátek. Byla veselá,<br />
když jela s koňmi na pole vláčet, tak<br />
si zpívala. I doma si vedla velice dob−<br />
ře jako hospodyně. Všechno uvařila,<br />
ale děti při nejlepší vůli nezachráni−<br />
la. Chlapec v 10 letech umírá a za<br />
dvě léta i děvčátko. Co je to platné,<br />
že mají vilu, veliké hospodářství, po−<br />
le, ale neštěstí za neštěstím. Dlouho<br />
to trvalo, než se z toho sedlák dostal.<br />
V tom mu velice pomohla ta čiperná<br />
služtička, kterou si nakonec vzal za<br />
ženu. Já ji stále vidím, jak jezdí s těmi<br />
koňmi. Měli jsme vedle sebe pole. Ta<br />
se ničeho nebála, ale selky ji nikdy<br />
mezi sebe nevzaly. Pro ně to byla stále<br />
jen služka. Proto si selský synek ne−<br />
směl vzít děvče z chalupy, jen ze sel−<br />
ského rodu. Co to bylo nešťastných<br />
lásek. Stávalo se, že někteří i do vody<br />
skočili a raději se utopili.<br />
Při dnešní lékařské vědě by ty děti<br />
mohly žít. Proto říkám, važte si, moji<br />
drazí přátelé, svého zdraví. Zvlášť<br />
ženy, přestaňte kouřit, ušetříte pení−<br />
ze i okolí kolem sebe.<br />
I přes časté varování vidíte kouřit<br />
herečky, lékaře i zdravotní sestry,<br />
takže kdo chce kam, pomozte mu tam.<br />
Zdraví Anežka<br />
Přečetli jsme: Panely zatím nevadí<br />
Lesklé panely posazené na polích po stovkách vedle sebe jsou teď populár−<br />
ní. A to nejen u firem, které se rozhodly na energii z obnovitelných zdrojů vy−<br />
dělávat. Lidem se totiž sluneční elektrárny většinou líbí nebo jim aspoň nevadí.<br />
Investoři to někdy dokonce přiznávají jako důvod, proč se teď soustředí víc<br />
na elektrárny sluneční, a ne větrné. S vrtulemi totiž už mnohde narazili.<br />
Ovšem i větrníky na obzoru se řadě z nás dříve líbily. Před patnácti lety<br />
jsem za nimi třeba jel na výlet k Branné u Jeseníku. Bylo to něco neobvyklé−<br />
ho. Dnešní vrtulovou krajinu Svitavska už neobjíždím.<br />
Co si asi za patnáct let řekneme o těch lesklých panelech na polích, kde<br />
dříve kvetly slunečnice? (MFD − Pardubický kraj, 10. 7. <strong>2009</strong>, M. Filip)<br />
Přečetli jsme: Co si myslíte o festivalech?<br />
Musím přiznat, že jsem na žádném hudebním festivalu ještě nebyl. Ale to,<br />
že na Kunětickou horu o víkendu přišlo pět tisíc lidí, i když pršelo, mě oprav−<br />
du udivuje. Je to obrovská poptávka, také bych se rád s takovou setkal, po−<br />
kud jde o nedělní mše.<br />
Navíc hudební festivaly naplňují léto i mnoha mladým lidem, kteří nechtějí<br />
nebo nemohou jet na klasickou dovolenou. Zbigniew Czendlik<br />
(Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 20. 7. <strong>2009</strong>)
STRANA 32 ROZHOVOR<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
AMERICKÝ HOKEJ JE TVRDŠÍ, ALE JEDNODUŠŠÍ<br />
Rozhovor s mladým hokejistou<br />
Michaelem Šrámkem<br />
Michaela jsem několik let učil na<br />
základní škole v <strong>Lanškroun</strong>ě. Vzpo−<br />
mínky na jeho tvrdohlavou a ne prá−<br />
vě ukázněnou povahu by mohly lec−<br />
kterého začínajícího kolegu učitele od<br />
této práce odradit. Co se mu však ni−<br />
kdy nedalo upřít, byl obrovský talent<br />
na sport a schopnost nevzdat se.<br />
S přidrzlostí, která ho na druhém<br />
stupni doprovázela s věrností němec−<br />
kého ovčáka, jsem se smířil jen s vě−<br />
domím toho, že hokejistovi, který se<br />
má prosadit a uspět, může být tahle<br />
vlastnost prospěšná.<br />
Když jsem se před nedávnem do−<br />
zvěděl, že rok strávil na střední spor−<br />
tovní škole v americkém Wisconsi−<br />
nu, moc mě tahle informace nepře−<br />
kvapila, protože tah na brankumu<br />
nikdy nechyběl. Z rozhovoru, který<br />
jsem s Michaelem připravil, mám<br />
upřímně dobrý pocit a myslím si, že<br />
sami poznáte proč.<br />
Michaele, hned na začátku by stá−<br />
lo za to vysvětlit, jak ses do USA do−<br />
stal?<br />
Dozvěděl jsem se od svého kama−<br />
ráda, hokejisty Martina Tomaníka, že<br />
odjíždí do Států. Zeptal jsem se ho,<br />
jestli bych měl také šanci, a on mi dal kontakt, na základě kterého se mi to<br />
podařilo uskutečnit. Do Států jsem se tedy dostal v rámci studijního progra−<br />
mu, protože to ani jinak nebylo možné. Není problém se tam podívat jako<br />
turista na tři měsíce, ale být tam legálně skoro celý rok je problém. To jde<br />
pouze v případě podepsání profesionální smlouvy ne−bo studia, jako v mém<br />
případě.<br />
Studoval jsem na severu při hranicích s Kanadou ve státě Wisconsin. Svou<br />
rozlohou je to stát větší než Česká republika a z hlediska klimatu je to jedna<br />
z nejchladnějších oblastí USA. Zajímavé je, že tam prakticky nemají jaro<br />
a podzim. Léto prakticky během několika dnů přejde do zimy, která je oprav−<br />
du velmi tvrdá s množstvím sněhu a nízkými teplotami.<br />
V téhle zemi lidé žijí především americkým fotbalem. Když se hrají důleži−<br />
té zápasy, tak to prožívá celý stát a působí to skoro jako státní svátek. Dále se<br />
pak spousta lidí baví rybařením. Tradiční je také výroba sýrů.<br />
Samotné studium jsem si nehradil, i ubytovaní a stravu jsem měl zadarmo,<br />
ale platil jsem poměrně drahé pojištění, které by řešilo jakékoliv mé potíže.<br />
Od způsobení dopravní nehody až po zdravotní komplikace.<br />
O Američanech existuje v povědomí české veřejnosti spousta klišé. Počí−<br />
naje tím, že jsou všichni tlustí, a konče všeobecným míněním o jejich nedo−<br />
statečné nevzdělanosti. Jaká byla tvoje osobní zkušenost?<br />
Tak já bych spíš řekl, že jsou to mýty. Má to samozřejmě i něco do sebe, ale<br />
třeba ta jejich pověstná tloušťka. Oni opravdu hodně pracují a z toho vyplývá,<br />
že nemají dost často možnost aktivně sportovat a pravidelně se stravovat, což<br />
docela často „odprdne“ právě to tělo. Co jsem byl překvapen a nelíbilo se mi,<br />
je skutečnost, že vůbec neznají Evropu. Oni si pak myslí, že žijeme sto let za<br />
opicemi. Dokonce jsem se setkal i s otázkou, jestli se u nás používají počíta−<br />
če. Ale nenechal jsem si to líbit!<br />
Myslíš si, že je opravdu zajímalo, odkud pocházíš?<br />
Tak určitě jim nebylo jedno, odkud jsem, ale v Americe dnes existuje spousta<br />
programů, které mají jejich zem prezentovat jako přátelskou a svobodnou,<br />
a to je pro ně mnohem důležitější než to, ze kterého kouta Evropy pocházím.<br />
Z Čech si někdy můžeme připadat jako pupek světa, ale při pohledu<br />
z Ameriky se naše sebestřednost může jevit nepatřičně, nebo až nabubřele.<br />
Stal se z tebe v USA vlastenec, nebo jsi pocítil nicotnost našeho „srdce“<br />
v centru Evropy?<br />
Spíše jsem si uvědomil, že Češi ve světě moc neznamenají a že si skoro<br />
vůbec za svou zemí neumíme stát. Tam na každém domě visí americké vlajky<br />
a každý je neuvěřitelně hrdý na svou zem. V tomto ohledu se máme od<br />
Američanů co učit!<br />
Já jsem se tam za Českou republikou snažil stát, ale to by si dělal automa−<br />
ticky každý!<br />
Michael Šrámek s hlavním trenérem Bobem Schroedem a asistenty Samem Tijanem a Michaelem Larabellem.<br />
Představ nám rodinu, ve které jsi bydlel.<br />
Řekl bych, že to byla typická americká rodina střední třídy. Oba rodiče<br />
učitelé, děti vzorně vychované. Jejich syn ještě v osmnácti letech neochutnal<br />
alkohol a řekl mi, že ho ani nikdy nebude pít. Byla to rodina, řekl bych, až<br />
moc slušná, ale to není výtka, protože se mi u nich žilo moc dobře a pomohli<br />
mi zařídit všechno, co bylo potřeba. Brali mě skutečně jako svého syna.<br />
Nedokážu si představit, že by to takhle fungovalo u nás, protože oni se tam<br />
o mě celý rok starali dobrovolně, bez nároku na jakékoliv peníze.<br />
Co se mi také líbilo, byla skutečnost, že mi hned všechno řekli na rovinu!<br />
Když se jim něco nelíbilo, okamžitě jsem se to dozvěděl. „Prostě tohle nesmíš<br />
a dělat to nebudeš!“ Když jsem jim vysvětloval, že v Čechách je běžné dát si<br />
v sedmnácti s kamarády pivo, tak si mysleli, že jsme všichni alkoholici! To<br />
nedokázali pochopit a nedokázal jsem jim ani vysvětlit to, že když si můj táta<br />
skočí sem tam po hokeji na pivo, není alkoholik.<br />
Hodně bylo dáno tím, že to byla silně věřící rodina. Když si na internetu<br />
přečetli, že 60% Čechů nevěří v Boha, tak to také nedokázali vstřebat! Já jsem<br />
se jim snažil vysvětlit, že modlení je ztráta času, protože my máme jeptišky,<br />
které se za nás modlí! (smích)<br />
Oni respektovali, že jsem nevěřící, ale do kostela jsem chodit musel!<br />
Je ten běžný život v podobný tomu, jak jsi to znal z Čech, nebo jsi zažil<br />
něco jako „kulturní šok?“<br />
Tak jedna věc mě hned na začátku dost šokovala. Oni se tam všichni spr−<br />
chují ráno, a ne večer. Já si opravdu neuměl představit, že půjdu večer do po−<br />
stele bez sprchy. Pak jsem měl problém s tím, že místo oběda mají takovou<br />
svačinu. Hlavní jídla pro Američany jsou snídaně a večeře. Mezi tím se pra−<br />
cuje a na větší jídlo není přes den čas. Já si začal dělat sendviče se zeleninou,<br />
abych to nějak zvládnul. Pak mě hodně zaskočilo, že skoro vůbec nechodí pěšky<br />
a nejezdí na kole. Oni jsou v tomhle ohledu dost líní a všude jezdí autem.<br />
Už jsi zmínil, že nejpopulárnějším sportem je americký fotbal. Ty jsi tam<br />
hrál hokej. Jak si ten stojí ve srovnání s ostatními sporty?<br />
Řekl bych, že je tak na čtvrtém místě po americkém fotbalu, baseballu<br />
a basketbalu. Přesto si myslím, že mají lepší výchovný a přípravný hokejový<br />
program, než je u nás. Je to vidět i na výsledcích juniorských mezinárodních<br />
hokejových turnajů, ve kterých vyhrávají především Američani. Nemají lepší<br />
vybavení nebo trenéry, ale jejich program je propracovanější.<br />
Je všeobecně známé, že v severní Americe se hraje jednodušší a daleko<br />
tvrdší hokej než v Evropě. Je tomu tak i v juniorské soutěži?<br />
Hrál jsem trošku jiný styl, než se hraje u nás. Je to trošku tvrdší a určitě se<br />
hraje mnohem jednodušeji. U nás si hlavně hrajeme s pukem a s nahrávkami.<br />
Co je zajímavé, tak specielně juniorské soutěže jsou možná ještě tvrdší než<br />
samotné NHL. Tam se hraje hodně pro diváky, a aby na ně lidé chodili, tak je
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> ROZHOVOR<br />
STRANA 33<br />
běžné, že za jeden zápas jsou dvě až tři bitky. To se prostě divákům líbí!<br />
Sám jsi to při utkání zažil?<br />
Na finále konference se na nás přišlo podívat 1200 lidí a bylo znát, že se<br />
mnozí chtějí před takovým publikem předvést, což vedlo k mnoha šarvátkám.<br />
Docela jsem si zvyknul a přizpůsobil se.<br />
Střední škola v USA bude asi něco úplně jiného, než co si pamatuješ ze<br />
Šumperku!<br />
Základní rozdíl je v tom, že si každý student na začátku školního roku volí<br />
předměty podle svého zájmu. Důležité je, aby si dokázal spočítat kredity za<br />
jednotlivé předměty a na konci střední školy jich měl dostatek k postupu na<br />
vysokou školu.<br />
Na škole, kam jsem chodil, jsem si vždy na každé čtvrtletí volil čtyři předmě−<br />
ty. Ty jsem pak měl každý den v přesném pořadí za sebou ve formě jedenapůl−<br />
hodinového bloku. Mezi předměty byly jen 5 – 10 minut dlouhé přestávky.<br />
Každý den je tak prakticky stejný, začínal jsem v 7.40 a končil ve <strong>14</strong>.50. Mně<br />
osobně to vyhovovalo, protože jsem se mohl snadněji připravovat na jednotlivé<br />
předměty. Sem tam byla tzv. poloviční škola, kdy se končilo dopoledne.<br />
Ty první týdny asi nebyly zrovna jednoduché, vzhledem k tomu, že tvá<br />
angličtina by se dala označit jako „v začátcích.“<br />
No, ona byla hůř než v začátcích! Já skoro nic neuměl. Odjel jsem tam<br />
skutečně naslepo! Ta paní, která mě tam pustila, přimhouřila obě oči a mys−<br />
lím, že se dost obávala toho, že mě pošlou domů. Já když tam letěl, tak jsem<br />
musel předem napsat vstupní testy, abych dostal studijní vízum. Dosáhl jsem<br />
pouhých 20%, a to jsem ještě dost opsal!<br />
Nakonec jsem tam obstál, ale velmi mi pomohlo, že jsem tam letěl čtrnáct<br />
dnů před začátkem školy. Celé dva týdny jsem se jen učil angličtinu a to mi<br />
hodně dalo. Ve škole jsem to samozřejmě zpočátku moc nezvládal, ale po−<br />
stupně jsem sám na sobě cítil, že se to zlepšuje.<br />
Které předměty sis vybral?<br />
Engineering, což bylo de facto kreslení v programu Autocad. Povinnou jsem<br />
měl angličtinu. Pak jsem si vybíral především tak, aby mě to bavilo – fotografo−<br />
vání, výtvarnou výchovu, business, historii 20. století, matematiku atd.<br />
Čím se liší americká střední škola od té české z hlediska přístupu učitelů?<br />
Učitele nezajímalo, co při hodině dělám, nezajímalo ho, jestli si píšu po−<br />
známky. Učitel dal termín na test, který jsem musel napsat na určitá procenta,<br />
a hotovo, tím byly karty rozdané. Oproti českému školství se tam učitelé těší<br />
také značné autoritě, je to někdo, kdo je výrazně nadřazen nad žáka, a neřeší se<br />
tam problémy s kázní. Dělat nepořádek si nikdo nedovolí.<br />
Čím to?<br />
Tak za prvé je to hodně dané procentuálním systémem známkování. Pokud<br />
nesplním test na určitá procenta tak končím. Na všech sportovních školách<br />
pak platí, že pokud test napíšu na hůře než C, což je 77%, tak se nemůžu třeba<br />
měsíc věnovat sportu. A dokážete si asi představit, jak výrazně by šla dolů<br />
forma, pokud bych měsíc hokej netrénoval.<br />
V Evropě a potažmo i v Čechách jsou noviny plné světové hospodářské<br />
krize. USA patří k těm nejvíce postiženým zemím. Jak se to projevovalo ve<br />
Wisconsinu?<br />
Moc jsem to tam nezaznamenal. Wisconsin není zaměřený na automobilo−<br />
vý průmysl, takže to nebylo až tak výrazné. Pak bych řekl, že tam nikdo tyhle<br />
ekonomické problémy až tak moc neřeší. Náš soused třeba přišel o práci, ale<br />
on se na to dívá tak, že se přestěhuje někam, kde práci najde. Já bych řekl, že<br />
ve Wisconsinu se krize projevila tím, že na Floridu se nejede na dovolenou<br />
dvakrát, ale jen jednou za rok.<br />
Zdálo se ti, že ve Wisconsinu si lidé obecně žijí na výrazně vyšší úrovni<br />
než v Čechách?<br />
Asi ano. Mají určitě více peněz, ale v Čechách je zase o mnoho levnější<br />
jídlo. To je u nás ve srovnání s Amerikou neuvěřitelně levné. Za co také musí<br />
zaplatit spoustu peněz, jsou pojistky. Pokud člověk neplatí dobrou zdravotní<br />
pojistku a onemocní nebo se mu něco stane, tak mu nikdo nepomůže!<br />
V Čechách se mají všichni dobře, a to i ti, kteří nepracují nebo nechtějí praco−<br />
vat. V Americe, kdo nepracuje, zemře hlady, protože na něj nečeká žádná<br />
štědrá sociální podpora. Tam si lidé každé práce skutečně váží a snaží se ji<br />
plnit na 100%, protože ví, že venku na ulici čekají další! Setkal jsem se třeba<br />
s jedním Čechem, který byl dva roky bez práce a místo sehnal jen náhodou,<br />
díky tomu, že paní, která na tomto místě pracovala, zemřela.<br />
Měl bys možnost si jako student ve Státech přivydělat?<br />
Ano měl, ale absolutně na to nebyl čas. Můj den v Americe byl velmi ste−<br />
reotypně a časově přesně rozčleněn. V 7.40 začala škola, ta končila ve dvě,<br />
pak trénink a po tréninku okolo šesté domů. Tam jsem se učil a pak už jen<br />
rychle do postele.<br />
Jaké plány máš v příštím roce?<br />
Než jsem odjel do Čech, tak jsem v Americe hrál High school hockey. Já<br />
bych ještě příští rok mohl hrát tuto soutěž, ale dostal jsem se na nějaké junior−<br />
ské tréninkové „campy.“ Na jednom z nich mi řekli, že by mě rádi viděli na<br />
hlavním tréninkovém campu se zhruba čtyřicítkou dalších lidí. Z nich se vy−<br />
bere 23 lidí, kteří budou hrát už juni−<br />
orskou soutěž Nord American<br />
Hockey League, což je druhá nejlep−<br />
ší americká soutěž, z patnácti dalších<br />
v této kategorii. Pokud by se mi po−<br />
dařilo získat studentské vízum a vy−<br />
brali mě, mohl bych hrát v této pres−<br />
tižní soutěži. Když to nedopadne, tak<br />
mám nabídku z Pitsburgu na jinou<br />
juniorskou soutěž, ale vše bude závi−<br />
set na vízech. Je také možné, že se<br />
vrátím do Šumperka.<br />
Je evidentní, že Amerika je pro<br />
tebe každopádně na prvním místě.<br />
Co tě tam tak láká?<br />
Tak jeden z těch důvodů je hokej,<br />
ale hlavně bych rád získal sportovní<br />
stipendium na nějaké universitě a hrál<br />
vysokoškolskou soutěž Division<br />
One. Ono se to tady moc neví, ale ta−<br />
hle soutěž je v Americe skoro populárnější než NHL. Důležité je také říct, že<br />
kolem 20% hráčů NHL hrálo Division One. Mně se zalíbil ten americký pro−<br />
gram, který propojuje kvalitní hokej s kvalitním vzděláním. To u nás není<br />
dost dobře možné. František Teichmann
STRANA 34 SPORT<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
PLAVKY JSEM SI ŠILA SAMA<br />
Rozhovor s Janou Černovskou, juniorskou mistryní Evropy v bodyfitness<br />
Bodyfitness představuje sportovní disciplínu, kterou lze charakterizovat<br />
jako esteteckou odnož klasické kulturistiky. V bodyfitness se totiž mnohem<br />
více než na pomyslné „hory“ svalů dbá na souměrnost, eleganci a vysporto−<br />
vanost těla. <strong>Lanškroun</strong>ská závodnice Jana Černovská se po čtyřech letech<br />
tréninku usadila v rumunském Baia Mare na pomyslný evropský trůn, když<br />
si domů přivezla zlatou medaili v juniorské kategorii bodyfitness nad 163 cm.<br />
Svým úspěchem nezúročila jen čtyřletou dřinu v posilovně, ale také kreativitu<br />
a manuální zručnost, neboť soutěžila v plavkách, které si nejen sama navrhla,<br />
ale také ušila a ozdobila.<br />
Jano, ty jsi měla za sebou už před mistrovstvím Evropy velmi dobře<br />
rozjetou sezónu a doslova, na co jsi šáhla, to se ti povedlo. Jak moc tě pak<br />
překvapilo evropské zlato? Čekala jsi takový výsledek?<br />
Mně se už na jaře podařilo vyhrát „Čechy,“ z čehož jsem měla obrovskou<br />
ra−dost a moc jsem chtěla vyhrát i republiku. Přitom na mistrovství Čech jsem zví−<br />
tězila rozdílem jediného bodu, takže jsem si do poslední chvíle nebyla jistá,<br />
jak to dopadne. Stačil hlas jediného rozhodčího a všechno mohlo skončit<br />
jinak.<br />
Když jsem odjela na Evropu, tak jsem vůbec takhle dobrý výsledek nečekala.<br />
Díky časovému posunu (mistrovství Evropy se konalo v Rumunsku – pozn.<br />
autora) a docela špatné cestě jsem nestihla počáteční prezentaci, takže jsem<br />
soupeřky viděla jen oblečené na večeři. Všechny vypadaly strašně dobře, takže<br />
jsem skutečně nevěděla do čeho jdu. Všechno se ukázalo, až když jsem vylezla<br />
na pódium. Teda vlastně slezla dolů, protože mi pak hodně lidí říkalo, že mezi<br />
ostatními zářím, vypadám velmi dobře a že je potřeba, abych se co nejvíce<br />
snažila. No a tak jsem se snažila a na pódiu bojovala od začátku až do konce.<br />
Co to znamená, bojovat na pódiu v soutěži bodyfitness?<br />
Tam je hrozně důležitá osobní prezentace. Je nutné, aby to k něčemu vypa−<br />
dalo. Když tam člověk přijde, hezky se usmívá a užívá si na pódiu všechny ty<br />
pohyby, tak je to pro konečný výsledek nenahraditelné.<br />
Myslíš si, že právě tohle byla tvoje silná stránka?<br />
Je to docela možné, asi ano. Kdybych přišla nabručená, tak bych na porotu<br />
asi moc velký dojem neudělala. Já bohužel vůbec nevím, jak si vlastně stály<br />
ostatní závodnice, protože kompletní oficiální výsledky zatím nemám<br />
k dispozici.<br />
Asi by stálo za to připomenout, že už v loňském roce o tobě bylo slyšet.<br />
Nicméně forma šla ještě výrazně nahoru. Kdo ti pomohl s takhle pěkným<br />
výsledkem?<br />
Když jsem se rozhodovala, jestli půjdu už na jaře soutěžit, a ono to dlouho<br />
vypadalo, že nepůjdu, rozhodla jsem se nakonec, že to zkusím, a domluvila<br />
jsem se s Martinem Dajčem, že do toho půjdu. On mi do toho až tak moc ne−<br />
zasahoval, ale neustále mi radil v jídle a pomáhal v trénincích. Důležité bylo,<br />
že mi všichni ve fitku byli ochotní kdykoliv pomoct.<br />
Asi bych tady chtěla Martinu Dajčovi poděkovat, protože mám u něj v posi−<br />
lovně výborné zázemí. Nemůžu říci, že je to můj osobní trenér, ale já ho tak<br />
beru, protože se o mě stará někdy i na závodech. A pokud ne on, tak třeba jeho<br />
manželka. Ráda bych samozřejmě poděkovala také firmě All Stars, která<br />
pomohla juniorské české reprezentaci, rodičům a všem sponzorům!<br />
Jakou podporu máš doma?<br />
Rodiče mi fandili hned od začátku. Občas měli sice připomínky, obávali se<br />
hlavně, abych nevypadala jako chlap, ale jinak mi po celou dobu pomáhají jak<br />
finančně, tak psychicky!<br />
Ono bodyfitness není kulturistika, mělo by jít především o vysportova−<br />
nost, souměrnost a krásu těla. Nicméně jak moc jsou tu důležité činky?<br />
Ony jsou de facto úplně stejně důležité jako v kulturistice. Trénink ale<br />
obsahuje mnohem více aerobních aktivit – běh, kolo apod. Tedy není to jen o<br />
činkách, ale bez nich to nejde!<br />
Jak se ti dařilo skloubit časově náročné tréninky se studiem?<br />
Trénování mi zabere opravdu hodně času, takže třeba na kamarády nebo<br />
rodinu mi už moc času nezbývá. Už jen to, že dojíždím na střední uměleckou<br />
školu do Ústí nad Orlicí mi zabere dost času. Kdybych měla popsat svůj den−<br />
ní plán v závěrečné přípravě, asi bych leckoho od tohohle sportu odradila.<br />
Vstávala jsem totiž v pět hodin ráno a na půl šestou jsem uháněla do posilov−<br />
ny. Většinou jsem chodila běhat nebo jsem cvičila i jiné „kardio“ (sportovní<br />
trenažéry uzpůsobené vytrvalostnímu tréninku − pozn. autora). Na osmou<br />
jsem odjela do školy a odpoledne po škole jsem se stavila na otočku doma<br />
a na šestou už jsem znovu byla ve fitku. Trénink zabral dvě až dvě a půl ho−<br />
diny a pak už jsem byla schopná jen jít spát.<br />
Příští rok kvůli maturitě jaro musím vynechat, ale rozhodla jsem se, že na<br />
podzim zkusím zabodovat na mistrovství světa.<br />
Mělo tvoje vítězství na Evropě i nějaký další dozvuk třeba v tom, že se
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> SPORT<br />
STRANA 35<br />
kolem tebe seběhla média a potencionální sponzoři?<br />
Určitě se to trošku rozhýbalo! Mám několik nabídek na focení do časopi−<br />
sů. V pondělí jedu třeba fotit do Brna s kulturistou Janem Kubíkem. Možná,<br />
že to bude i na titulní stránku časopisu Muscle and fitness! Každopádně se<br />
tam něco objeví a určitě se nějaké fotky dostanou také do Světa kulturistiky.<br />
František Teichmann<br />
MČR proběhlo koncem června.<br />
Nové sportoviště!<br />
Gymnázium <strong>Lanškroun</strong> oznamuje:<br />
− Od 1. 8. <strong>2009</strong> je v provozu hřiště s umělou trávou o rozměrech 28 x 13 m<br />
− Hřiště se nachází za budovou gymnázia<br />
− Součástí hřiště jsou kůly, síť na volejbal (nohejbal),<br />
síť na badminton, branky, basket. koše<br />
− Organizacím a soukromým osobám nabízíme možnost využití tohoto<br />
hřiště za cenu 80−120Kč/h dle podmínek vyvěšených na oplocení hřiště<br />
− V případě zájmu nebo dotazů prosím volejte tel. 604 3<strong>14</strong> 307<br />
nebo se obraťte na kancelář Gymnázia <strong>Lanškroun</strong><br />
ZAČÍNAL JSEM VE 44 LETECH<br />
Rozhovor s lanškrounským veteránským kulturistou Ladislavem Thunem<br />
Krom velkého úspěchu Jany Černovské měl <strong>Lanškroun</strong> na ME v Rumunsku<br />
ještě jedno želízko v ohni.<br />
Ladislav Thun zabojoval ve veteránské kategorii 50 – 60 let a blýskl se při<br />
první účasti na takto významném podniku sedmým místem.<br />
Láďo, ty sis dlouho věnoval cyklistice a až později přišlo posilování a kul−<br />
turistika. Jak dlouho se tomuhle sportu věnuješ a čím si tě získal?<br />
Začal jsem s ním na přelomu let 2000 – 2001. Z časových důvodů jsem se<br />
už nemohl věnovat trénování cyklistiky a to mě donutilo najít si jinou spor−<br />
tovní alternativu. Krom jiného mě to zavedlo také do posilovny, kde jsem<br />
před osmi lety začínal s váhou 72 kg. Byl jsem v té době vysloveně štíhlý až<br />
hubený muž a rozhodl jsem se na sobě zapracovat.<br />
V letošním roce se ti již začíná dařit ve veteránské kategorii jak<br />
v republikových soutěžích, tak i v rámci Evropy. Myslíš si, že ty roky práce<br />
už začínají nést ovoce?<br />
Přesně tak. Bez toho času by to nešlo. Já startuji stále v kategorii do 80 kg<br />
a vzhledem k mé výšce jsem stále spíše štíhlý. Oproti soupeřům mám však tu<br />
výhodu, že jsem více vyrýsovaný, ale vše je hlavně v dlouhodobé přípravě.<br />
Mí soupeři za sebou nemají 8 let cvičení, ale třeba třicet, a to je znát.<br />
Soutěžíš ve veteránské kategorii. 50 – 60 let. Je to hodně nabitá kategorie?<br />
To bych ani neřekl, ale hodně je znát ta dlouhodobost cvičení mých konku−<br />
rentů. Já byl na pěti závodech, oni mají za sebou třeba desítky závodů a to jim<br />
dává větší jistotu. Já to můžu dohnat jen větší pílí a lepší životosprávou.<br />
Je vůbec věk nějak limitujícím faktorem pro cvičení?<br />
Já si myslím, že věk nehraje vůbec roli. Já začal až ve 44 letech. V zimním<br />
období mám dnes 96 kg a na závody to vyrýsuji na 80. Dá se začít kdykoli<br />
a dá se specificky zatěžovat jakákoliv svalová skupina podle potřeby.<br />
Získal jsi 5. místo na MČR a sed−<br />
mé místo na ME v Rumunsku. Kte−<br />
rého výsledku si více ceníš?<br />
Mistrovství ČR letos proběhlo<br />
v mé věkové kategorii bez rozdílu<br />
vah, kdežto mistrovství Evropy bylo<br />
podle váhových kategorií, takže jsem<br />
měl svým způsobem výhodu. Oba<br />
výsledky byla pro mě dobré a na<br />
MČR bych skončil ve své váhové ka−<br />
tegorii dokonce na 3. místě. Právě ten<br />
„potencionální“ bronz mě nominoval<br />
na „Evropu.“ Velký podíl na mém<br />
úspěchu mají krom mě samotného<br />
také Ing. Hanka Uhrová, provozova−<br />
telka fitness centra, ve kterém mám<br />
velké zázemí. Finančně mi pomohla<br />
firma Cyklosport Dvořákovi a v ne−<br />
poslední řadě bych chtěl poděkovat<br />
Tomáši Kučerovi a Romanu Šišáno−<br />
vi za dlouholetou pomoc s přípravou<br />
a účastí na závodech.<br />
Není to ve tvém věku zbytečně vel−<br />
ká dřina, jezdit na závody a trávit<br />
tolik času přípravou?<br />
Tak dřina to je, ale pomáhá mi to<br />
získávat zkušenosti, které můžu uplat−<br />
nit při tréninku svých svěřenek a svě−<br />
Ladislav Thun s Romanem Šišánem<br />
na závodech MČR<br />
řenců. V tom vidím největší přínos ce−<br />
lého závodění.<br />
František Teichmann
STRANA 36 SPORT<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
FOTBAL − KONEČNÉ VÝSLEDKY sezony 2008 − <strong>2009</strong><br />
KRAJSKÝ PŘEBOR DOSPĚLÝCH − muži A:<br />
Rk. Tým Záp + 0 − Skóre Body (Prav)<br />
1. Ústí n/Orl. 30 26 2 2 88: 18 80 ( 35)<br />
2. Svitavy 30 16 8 6 56: 30 56 ( 11)<br />
3. Choceň 30 17 4 9 55: 25 55 ( 10)<br />
4. Tesla Pardubice B 30 <strong>15</strong> 5 10 54: 34 50 ( 5)<br />
5. Hlinsko 30 <strong>15</strong> 3 12 59: 37 48 ( 3)<br />
6. AS Pardubice 30 12 9 9 45: 37 45 ( 0)<br />
7. Moravská Třebová 30 12 9 9 49: 45 45 ( 0)<br />
8. Dobříkov 30 12 8 10 44: 46 44 ( −1)<br />
9. Srch 30 13 3 <strong>14</strong> 48: 52 42 ( −3)<br />
10. Č. Třebová 30 10 11 9 45: 44 41 ( −4)<br />
11. Polička 30 11 5 <strong>14</strong> 52: 53 38 ( −7)<br />
12. Vysoké Mýto 30 12 2 16 41: 50 38 ( −7)<br />
13. Letohrad B 29 7 13 9 40: 43 34 ( −8)<br />
<strong>14</strong>. <strong>Lanškroun</strong> 30 8 6 16 27: 53 30 (−<strong>15</strong>)<br />
<strong>15</strong>. Stolany 30 4 6 20 32: 75 18 (−27)<br />
16. Skuteč 29 1 2 26 10:103 5 (−40)<br />
Střelci branek: 5 − Smejkal T. ; 4 − Šišan R.; 3 −Farkaš M., Krejsar L.; 2 − Richtr M.,<br />
Fait L., Stasiowski P., Petik P.; 1 − Kristek D., Šilar D.ml., Vacek L. ,Pobořil R.<br />
KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍHO DOROSTU:<br />
1. AFK Chrudim 26 19 5 2 99: 29 62 ( 23)<br />
2. Letohrad 26 19 2 5 100: 37 59 ( 20)<br />
3. Litomyšl 26 16 6 4 70: 32 54 ( <strong>15</strong>)<br />
4. Tesla Pardubice 26 <strong>15</strong> 3 8 58: 34 48 ( 9)<br />
5. Hlinsko 26 <strong>14</strong> 5 7 64: 32 47 ( 8)<br />
6. Ústí n/Orl. 26 <strong>14</strong> 4 8 64: 44 46 ( 7)<br />
7. SK Chrudim 26 13 3 10 60: 41 42 ( 3)<br />
8. Svitavy 26 11 3 12 42: 50 36 ( −3)<br />
9. Česká Třebová 26 9 4 13 30: 51 31 ( −8)<br />
10. <strong>Lanškroun</strong> 26 7 6 13 37: 53 27 (−12)<br />
11. Vysoké Mýto 26 7 5 <strong>14</strong> 33: 48 26 (−13)<br />
12. Moravská Třebová 26 7 3 16 33: 74 24 (−<strong>15</strong>)<br />
13. Polička 26 2 4 20 24: 90 10 (−29)<br />
<strong>14</strong>. Třemošnice 26 2 1 23 19:118 7 (−32)<br />
Střelci branek: 8 − Komínek L.; 7 − Savych P.; 3 − Smrkal D., Smola V., Rek T.,<br />
Květenský D.; 2 − Vodák K., Vejrek T., Jačisko J.; 1 − Skalický D., Kovář L.,<br />
Kupsa D., Moučka R.<br />
KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍCH ŽÁKŮ:<br />
1. AFK Chrudim B 26 20 1 5 86: 27 61 ( 22)<br />
2. Letohrad 26 20 1 5 90: 31 61 ( 22)<br />
3. Tesla Pardubice 26 17 4 5 74: 30 55 ( 16)<br />
4. Rosice n/L. 26 16 2 8 68: 27 50 ( 11)<br />
5. Hlinsko 26 <strong>14</strong> 3 9 66: 43 45 ( 6)<br />
6. Choceň 26 13 5 8 51: 41 44 ( 5)<br />
7. <strong>Lanškroun</strong> 26 13 4 9 31: 29 43 ( 4)<br />
8. Horní Újezd 26 13 4 9 41: 51 43 ( 4)<br />
9. Česká Třebová 26 10 5 11 52: 45 35 ( −4)<br />
10. Třemošnice 26 8 5 13 28: 44 29 (−10)<br />
11. Přelouč 26 7 3 16 31: 52 24 (−<strong>15</strong>)<br />
12. Ústí n/O. 26 6 2 18 26: 73 20 (−19)<br />
13. Moravská Třebová 26 2 3 21 21: 85 9 (−30)<br />
<strong>14</strong>. Polička 26 1 2 23 19:106 5 (−34)<br />
Střelci branek: 8 − Smrkal D.; 7 − Skalický D.; 6 − Kučera O.; 5 − Moučka R.;<br />
2 − Marek J., Jung D.; 1 − vlastní<br />
Foto: P.Mareš<br />
OKRESNÍ PŘEBOR II. TŘÍDY − muži B:<br />
1. Dolní Dobrouč 26 17 4 5 72: 34 55 ( 16)<br />
2. <strong>Lanškroun</strong> B 26 <strong>15</strong> 7 4 62: 29 52 ( 16)<br />
3. Tatenice 26 16 2 8 50: 38 50 ( 11)<br />
4. Jablonné n/Orl. 26 13 7 6 55: 39 46 ( 7)<br />
5. Králíky − Červ.Voda B 26 11 7 8 51: 35 40 ( 1)<br />
6. Sopotnice 26 10 5 11 46: 50 35 ( −4)<br />
7. Dolní Čermná 26 9 7 10 43: 41 34 ( −8)<br />
8. Kunvald 26 8 9 9 54: 53 33 ( −6)<br />
9. Mistrovice 26 8 6 12 45: 53 30 ( −9)<br />
10. Albrechtice 26 7 9 10 43: 54 30 ( −9)<br />
11. Sruby 26 6 9 11 34: 43 27 (−12)<br />
12. Kerhartice 26 6 7 13 33: 59 25 (−<strong>14</strong>)<br />
13. Brandýs n/Orl. 26 6 5 <strong>15</strong> 39: 65 23 (−16)<br />
<strong>14</strong>. Rybník 26 5 6 <strong>15</strong> 31: 65 21 (−18)<br />
Střelci branek: 9 − Šebrle R.; 8 − Mizerák Roman, Petik P.; 7 − Šána P.;<br />
3 − Mizerák Michal, Stasiowski P., Stasiowski O.; 2 − Jor, Karel J., Šilar D.,<br />
Skula P., Jaroš J., Mizerák Radek; 1 − Kuttich M., Richtr M., Macháček O.,<br />
Fait L., Savych P., Šenkýř J., Wendlig M., Močkor J., Celý L.<br />
KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍHO DOROSTU:<br />
1. Svitavy 26 21 3 2 70: 21 66 ( 27)<br />
2. Litomyšl 26 20 4 2 82: 19 64 ( 25)<br />
3. Letohrad 26 <strong>14</strong> 8 4 55: 24 50 ( 11)<br />
4. Hlinsko 26 13 3 10 66: 37 42 ( 3)<br />
5. Moravská Třebová 26 11 5 10 45: 33 38 ( −1)<br />
6. Tesla Pardubice 26 10 6 10 41: 41 36 ( −3)<br />
7. AFK Chrudim 26 9 9 8 48: 39 36 ( −3)<br />
8. Ústí n/O. 26 10 6 10 57: 55 36 ( −3)<br />
9. SK Chrudim 26 9 5 12 46: 44 32 ( −7)<br />
10. Vysoké Mýto 26 8 5 13 44: 57 29 (−10)<br />
11. Polička 26 7 3 16 30: 55 24 (−<strong>15</strong>)<br />
12. Třemošnice 26 7 3 16 25: 59 24 (−<strong>15</strong>)<br />
13. <strong>Lanškroun</strong> 26 5 7 <strong>14</strong> 29: 74 22 (−17)<br />
<strong>14</strong>. Česká Třebová 26 3 3 20 17: 97 12 (−27)<br />
Střelci branek: 6 − Majer J.; 5 − Močkor J.; 4 − Květenský D.; 3 − Zuch R.;<br />
2 − Stasiowski O., Dvořáček M.; 1 − Macháček O., Smola M., Šilar M., Šnir P.,<br />
Špičák Z., Savych P., Martinec J.<br />
Foto: LS<br />
KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍCH ŽÁKŮ:<br />
1. Česká Třebová 26 23 1 2 110: <strong>15</strong> 70 ( 31)<br />
2. Letohrad 26 22 2 2 <strong>15</strong>2: 10 68 ( 29)<br />
3. AFK Chrudim B 26 19 3 4 95: 26 60 ( 21)<br />
4. Hlinsko 26 19 1 6 82: 27 58 ( 19)<br />
5. Třemošnice 26 <strong>14</strong> 5 7 66: 44 47 ( 8)<br />
6. Ústí n/O. 26 <strong>14</strong> 3 9 83: 47 45 ( 6)<br />
7. Choceň 26 11 2 13 39: 54 35 ( −4)<br />
8. Rosice n/L. 26 9 4 13 30: 44 31 ( −8)<br />
9. Tesla Pardubice 26 7 4 <strong>15</strong> 31: 59 25 (−<strong>14</strong>)<br />
10. Přelouč 26 7 3 16 25: 68 24 (−<strong>15</strong>)<br />
11. <strong>Lanškroun</strong> 26 7 0 19 26: 88 21 (−18)<br />
12. Horní Újezd 26 6 1 19 19:121 19 (−20)<br />
13. Moravská Třebová 26 4 3 19 20: 92 <strong>15</strong> (−24)<br />
<strong>14</strong>. Polička 26 3 2 21 23:106 11 (−28)<br />
Střelci branek: 6 − Doležal O.; 4 − Šípek J.,Veselý O., Jung D.; 1 − Lechnýř Z.,<br />
Dvořák D., Vybíral J., Kolomý Š., Junek T., Antes A.,Kristek J., Zadražil D.<br />
KRAJSKÁ MINILIGA PŘÍPRAVEK (nehraje se na umístění):<br />
Starší přípravka – střelci branek: 13 − Krejčiřík J.; 9 − Filipi D.; 7 − Marek<br />
Michal, Knápek M.; 5 − Šípek J., Vu A.; 4 − Bako A.;<br />
3 − Kačerovský M.; 2 − Tuček D.,Marek Matěj,Holeček M.; 1 − Popelář J.<br />
Mladší přípravka – střelci branek: 8 − Pecháček L.; 4 − Šípek M.;<br />
3 − Bako R., Skalický M., Moučka A.; 1 − Kolomý A.
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> SPORT, INZERCE<br />
STRANA 37<br />
Memoriál Karla Šendery potřetí<br />
Na volejbalových kur−<br />
tech v <strong>Lanškroun</strong>ě se v so−<br />
botu 27. 6. <strong>2009</strong> uskutečnil<br />
3. ročník nohejbalového<br />
turnaje Memoriál Karla<br />
Šendery, kterým vzpomí−<br />
náme na našeho velkého ka−<br />
maráda a spoluhráče. Jako<br />
každý rok se turnaje zúčast−<br />
nila rodina Šenderova a po<br />
slavnostním zahájení mohl<br />
Roman „Šemík“ Šendera<br />
jako hlavní pořadatel zahá−<br />
jit boje na hřištích.<br />
V letošním roce se turna−<br />
je zúčastnilo rekordních 16<br />
amatérských družstev, která byla rozdělena do čtyř základních skupin. V těch<br />
se bojovalo o každý míč, protože některé ze skupin byly tak vyrovnané, že<br />
rozhodoval právě poměr uhraných míčů. Vítězové skupin postoupili do sku−<br />
piny finálové a tam bojovali o pohár a sud plzeňské dvanáctky, každoroční<br />
ceny pro vítěze. Ostatní družstva pokračovala v bojích o celkové umístění<br />
v turnaji. Po odehrání všech téměř padesáti zápasů bylo jasné, že vítězi ama−<br />
térské kategorie se stali pánové Krsek, Roubal, Majer a Novák, kteří prošli<br />
turnajem bez porážky.<br />
V kategorii profesionálů se utkali lanškrounští nohejbalisté. Nejlépe si<br />
v turnaji vedli pánové Žaba st., Fišer, Kopecký a Černý, kteří zvítězili v profi<br />
skupině. V této kategorii bylo odehráno množství krásných zápasů, které<br />
sledovali kromě hráčů z vedlejších kurtů i příchozí diváci.<br />
Počasí bylo téměř celý den ideální a po odehrání napínavých a dramatic−<br />
kých utkání byla pro všechny účastníky turnaje a diváky připravena kantýna<br />
s velkým výběrem jídel a nápojů. Nechyběl ani tradiční tatarák, a tak mohl turnaj<br />
po předání diplomů a hodnotných věcných cen pro každé družstvo pokračo−<br />
vat vzpomínáním na našeho velkého kamaráda Karla Šenderu a sdělováním<br />
dojmů z právě ukončených bojů.<br />
Kače®<br />
Celkové výsledky:<br />
AMATÉŘI:<br />
1. Krsek, Roubal, Majer, Novák<br />
2. Jačisko, Langer, Janků<br />
3. Chládek, Chládek, Bako<br />
4. Janisch R., Janisch F., Urban<br />
5. Beneš, Mazal, Špičák<br />
6. Černý, Černohous, Kaupe<br />
7. Martinec, Rejthar, Rejthar<br />
PROFESIONÁLOVÉ:<br />
1. Žaba st., Fišer, Kopecký, Černý<br />
2. Smutný, Tejkl, Skalický<br />
3. Kubec, Herynek, Kopecký st.<br />
Nejlepší hráč: Petr Jačisko<br />
Nejobětavější hráč: Radek Majer<br />
Nejzkušenější hráč: Josef Jonáš<br />
Miláček turnaje: Honzík Fišer<br />
Sponzoři turnaje: ORSO, s.r.o.,<br />
LINSTRAM, s.r.o., Josef KRSEK,<br />
Jiří ROUBAL.<br />
* Koupím chatu s větším pozemkem<br />
v okolí <strong>Lanškroun</strong>a. Tel.: 602 121 807<br />
* Sháním menší rodinný dům<br />
do 10 km od <strong>Lanškroun</strong>a. Tel.:<br />
603 732 101<br />
Blíží se Laudon <strong>2009</strong><br />
Stejně jako v posledních letech se vydají na konci prázdnin závodníci<br />
oproti času a vstříc kopci Laudon, který se nachází nad obcí Albrechtice<br />
u <strong>Lanškroun</strong>a. Letošní ročník se koná v rámci Mistrovství střední Evropy<br />
a pořadatel počítá s účastí zhruba 120 jezdců z několika zemí – kromě České<br />
republiky i Slovenska, Polska a Rakouska.<br />
Rekordem pětiletky závodů do vrchu by se dala nazvat účast šesti otevře−<br />
ných kopcových speciálů, tedy spiderů, lidově zvaných placek. Adeptem na<br />
absolutní vítězství bude Miloš Beneš, který představí svoje Lucchini P3B, na<br />
paty mu bude šlapat opavský Petr Vítek s Osellou PA20S. Další Lucchini by<br />
měl sedlat bruntálský Martin Šípek, kterého možná za volantem nahradí le−<br />
tošní adept na zisk titulu Mistra Evropy Václav Janík. Vozy francouzské<br />
provenience představí Martin Novotný (Ligier JS49) a David Kostruh (Nor−<br />
ma M20). Pětici doplní matador závodů do vrchu jesenický Marcel Pipek,<br />
který letos oslaví osmasedmdesáté narozeniny a divákům předvede vůz PRC<br />
Opel 2000.<br />
Na trati se představí i domácí jezdci, kromě již zmiňovaného Beneše uvidíte<br />
za volantem historického vozu Fiat 128SC Milana Stejskala a v BMW 130i<br />
MTX sádrokartonáře Libora Vápenku. Všichni tři startují za GMS Mados Ra−<br />
cing Team. Dalším domácím týmem je Camurra Racing, za který v letošní se−<br />
zóně startuje Bohuslav Urban (Škoda Fabia) a Jiří Jehlička (Škoda Octavia).<br />
Pro někoho možná neznámým, ale dnes již pravidelným účastníkem závodu<br />
bude Michal Sedláček, který v letošním roce dokončil stavbu vozu Škoda<br />
Fabia RS. Za pořádající autoklub bude startovat Miroslav Matějka, který<br />
pořídil vůz Lancia Delta HF Integrale Turbo, ovšem otázkou je, zda stihne<br />
vůz připravit, jako náhradní řešení má připravenu Alfu Romeo <strong>15</strong>5 GTA.<br />
Pro diváky je připravena soutěž o nejrychlejší zajetý čas v simulátoru F1,<br />
mimochodem jediném takovém simulátoru v ČR. Ten bude připraven již od<br />
pátku přijímat fandy rychlých kol a toho nejrychlejšího v celém závodním ví−<br />
kendu odmění pořadatel při nedělním vyhlašování výsledků pohárem a cenou.<br />
Další možností pro diváky bude let vrtulníkem, který bude připraven po<br />
celou sobotu a neděli vzít nad závodní trať (nebo třeba i někam jinam) až tři<br />
lidi najednou. Sobotní závodní den bude zakončen fotbalovým utkáním jezd−<br />
ců na místním fotbalovém hřišti a zhruba od 17 hodin až do noci bude tradiční<br />
noční akce. Pro vaše děti jsou připraveny atrakce, které budou přístupné zcela<br />
zdarma.<br />
Všichni návštěvníci jsou srdečně zváni od pátku 28. do neděle 30. srpna do<br />
Albrechtic u <strong>Lanškroun</strong>a. Více informací naleznete na stránkách závodu,<br />
které mají adresu www.laudon<strong>2009</strong>.cz<br />
Milan Schembera<br />
* Koupím byt 3+1, nebo 4+1<br />
v <strong>Lanškroun</strong>ě. Tel.: 602 762 770<br />
Inzerce v LISTECH LANŠKROUNSKA<br />
Podmínky pro zájemce o podnikatelskou inzerci: cena za 1 cm 2 12 Kč.<br />
Strana Cena při opakované inzerci Uvedené ceny<br />
A4 1x 2x a více celoročně jsou bez DPH,<br />
1 6000 5400 3600 za publikaci<br />
1/2 3100 2800 1860 inzerce v jednom<br />
1/4 1600 <strong>14</strong>50 960<br />
čísle LL.<br />
Představujeme vám: 3500 Kč / strana.<br />
Řádková inzerce soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH.<br />
Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná (foto aj.): 6 Kč/1 cm 2 .<br />
PODĚKOVÁNÍ<br />
Cyklistický klub <strong>Lanškroun</strong> děkuje touto cestou radnímu Pardubického<br />
kraje JUDr. Miroslavu Stejskalovi za významný podíl na finančním zajištění<br />
39. ročníku MZM <strong>2009</strong> AVX a městu <strong>Lanškroun</strong> za podporu této akce, zvláš−<br />
tě pak starostovi města Ing. Martinu Košťálovi.<br />
Další poděkování patří státní a městské policii v <strong>Lanškroun</strong>ě a motorká−<br />
řům z Dolní Čermné za perfektní bezpečnostní zajištění účastníků MZM.<br />
Dále děkuje zdravotní službě pod vedením MUDr. Václava Kmenta.<br />
Poděkování patří i všem organizátorům závodu v čele s předsedou orga−<br />
nizačního výboru panem Janem Morávkem a všem sponzorům za finanční<br />
zajištění akce. Jiří Dvořák, ředitel závodu
STRANA 38 SPORT<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
Čenkovice hostily špičku travního lyžování<br />
Závody světového poháru v travním lyžování se o prvním červencovém<br />
víkendu konaly pod záštitou hejtmana Radko Martínka. Pardubický kraj při−<br />
spěl na šampionát ve slalomu částkou 40 tisíc korun. Světového šampionátu<br />
se v čenkovickém Ski areálu zúčastnilo 70 závodníků z 9 zemí světa.<br />
Hlavním organizátorem závodů v Čenkovicích je společnost OR−CZ z Mo−<br />
ravské Třebové, dlouhodobý partner travního lyžování a české reprezentace<br />
v tomto sportu. Majitel firmy Václav Mačát připomněl, že areál pro travní<br />
lyžování vybudovali díky vydatné pomoci Radko Martínka, který před lety<br />
podpořil žádost o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj: „Radko Martínek<br />
má velkou zásluhu na tom, že se čeští travní lyžaři od počátku 21. století řadí<br />
mezi světovou špičku.“ Stopu zanechal Pardubický kraj nejen na úseku eko−<br />
nomickém, ale i sportovním. Daniel Mačát z Moravské Třebové je trenérem<br />
české reprezentace, Michal Mačát je vítězem světového poháru.<br />
Nejúspěšnějším závodníkem posledních let je Jan Němec z Předklášteří<br />
u Tišnova, který je současně vítězem světového poháru i mistrem světa<br />
v travním lyžování. Pro prvenství si dojel také na svahu v Čenkovicích.<br />
Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk<br />
Mistrovství ČR juniorů do 20 let v beachvolejbalu<br />
s úspěchem domácích hráčů<br />
Ve dnech 4. − 5. července <strong>2009</strong> proběhlo v <strong>Lanškroun</strong>ě Gala Mistrovství<br />
ČR juniorů do 20 let. Dvoudenního turnaje se zúčastnilo celkem <strong>15</strong> dvojic,<br />
z původně 16 přihlášených párů se jedna dvojice v pátek omluvila a jedna star−<br />
tovat nemohla, protože jeden z hráčů postoupil do hlavní soutěže Super Koo−<br />
perativa Cupu mužů. Proto se pro Matěje Štiku hledal ještě v pátek večer par−<br />
ťák na akci v <strong>Lanškroun</strong>ě. Vyšel hned první telefonát Pavlu Matějkovi, který<br />
toho po turnaji určitě nelitoval.<br />
Z první šestice nasazených dvo−<br />
jic postoupily do druhého hrací−<br />
ho dne pouze čtyři, k nim se přidali<br />
Lukáš Gucký s Davidem Lencem<br />
[7] a Matěj Štika s domácím Pav−<br />
lem Matějkou [12]. Nedělní pro−<br />
gram byl zahájen v 9 hodin dvě−<br />
ma zápasy opravné části pavou−<br />
ka, ve kterých se bojovalo o po−<br />
stup do semifinále. Překvapivě<br />
v této fázi turnaje skončila první<br />
nasazená dvojice Daniel Pfeffer,<br />
Jan Rodek, kteří prohráli s L. Guckým a D. Lencem. O další překvapení se<br />
postarali M. Štika s P. Matějkou, když porazili šestý nasazený pár Jiří Me−<br />
lichar, Robert Božek.<br />
První semifinále proti sobě svedlo doposud neporažené domácí naděje<br />
Petra Doubravského s Radimem Mrázem a L. Guckého s D. Lencem. Mi−<br />
mochodem, Petr s Radimem jsou čerství mistři ČR v kategorii juniorů do 18<br />
let a vybojovali si tak možnost startu na mistrovství Evropy. Tyto dvojice se<br />
už na turnaji potkaly, a to ve druhém kole, kdy v dramatickém boji a za velké<br />
podpory diváků zvítězili Lanškrouňáci 2:1 (12,−19,<strong>15</strong>). Toto semifinále se<br />
hrálo taky ve třech setech, ale se šťastnějším koncem pro Lukáše s Davidem,<br />
kteří tak postoupili do finále. Ve druhém semifinále se představili Jan Hadrava<br />
s Jiřím Chochlíkem, kteří na turnaji ztratili pouze jeden set, a M. Štika s P.<br />
Matějkou. Po dvou odehraných setech se z postupu radovali prvně jmenovaní.<br />
Zápas o 3. místo přilákal do beachvolejbalového areálu více diváků, protože<br />
se v něm představili tři hráči z <strong>Lanškroun</strong>a. Zápas byl pohledný, plný emocí<br />
a snahy po zisku každého bodu. O pobavení diváků se postaral především<br />
Pavel Matějka. Zatímco první dva sety byly vyrovnané, třetí zkrácenou hru o−<br />
vládli Petr Doubravský, Radim Mráz a mohli se tak radovat ze zisku bronzo−<br />
vých medailí. Pro věkem ještě kadety je to na MČR juniorů určitě úspěch.<br />
K finálovému zápasu nastoupili J. Hadrava, J. Chochlík a překvapení turnaje<br />
L. Gucký, D. Lenc. Jan Hadrava s Jiřím Chochlíkem nenechali nic náhodě<br />
a po dvou setech se tak radovali ze zisku titulu Mistrů ČR juniorů do 20 let.<br />
Závěrečného ceremoniálu se zúčastnil i starosta Města <strong>Lanškroun</strong> Ing. Martin<br />
Košťál, který společně s reprezentačním trenérem Milanem Džavoronokem<br />
předával čtyřem nejlepším párům medaile, poháry, diplomy a věcné ceny.<br />
O bezproblémový průběh turnaje se postarala trojice rozhodčích M. Novák,<br />
V. Kovář ml. a P. Horký. A protože se po dlouhé době vydařilo po oba dny i po−<br />
časí, bude se na tento turnaj v <strong>Lanškroun</strong>ě vzpomínat jako na vydařený, i zá−<br />
sluhou paní S. Zachařové a její skupiny, která se bezvadně starala o chuťové<br />
pohárky všech zúčastněných. Zbyněk Jurča, Beach Klub Tajm <strong>Lanškroun</strong><br />
KONEČNÉ POŘADÍ TURNAJE:<br />
1. Jan Hadrava, Jiří Chochlík; 2. Lukáš Gucký, David Lenc<br />
3. Petr Doubravský, Radim Mráz; 4. Matěj Štika, Pavel Matějka<br />
5. Daniel Pfeffer, Jan Rodek; 5. Jiří Melichar, Robert Božek<br />
7. Petr Uhlárik, Roman Mareš; Jan Kupčík, Štěpán Křistek<br />
9. Jan Rašín, Jan Ostrý; Tomáš Hakl, Tomáš Biječek; Gianmarco Salatin,<br />
Jan Plaček; Jan Suchánek, Michal Vaněček<br />
13. Matyáš Démar, Jiří Přibyl; Michal Palas, Šimon Vodrážka; Martin Bedáň,<br />
Radomír Vinkler
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong> PROGRAM AKCÍ V REGIONU<br />
STRANA 39<br />
Fotbal − program doma:<br />
Sobota 8. 8. v 16.00<br />
TJ La B – FC Jiskra Král.−Č.Voda<br />
OP II .třídy dospělých<br />
Neděle 16. 8. v <strong>14</strong>.30<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong> – 1.FC Žamberk<br />
I. třída dorostu<br />
Neděle 16. 8. v 17.00<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong> – FK Masok.Polička<br />
Krajský přebor dospělých<br />
Sobota 22. 8. v 9.30+11.<strong>15</strong><br />
TJ <strong>Lanškroun</strong> − Sokol Rosice n/L.<br />
Krajský přebor st.+ml.žáků<br />
Neděle 23. 8. v 16.00<br />
TJ La B – FK Gufero Mistrovice<br />
OP II. třídy dospělých<br />
Středa 26. 8. v <strong>15</strong>.<strong>15</strong>+17.00<br />
TJ <strong>Lanškroun</strong> − FK Agria Choceň<br />
Krajský přebor st.+ml.žáků<br />
Fotbal − program venku:<br />
Neděle 9. 8. v 17.00, odj. <strong>14</strong>.00<br />
FK Pardubice B – TJ <strong>Lanškroun</strong><br />
Krajský přebor dospělých<br />
Sobota <strong>15</strong>. 8. v 16.00, odj. <strong>14</strong>.<strong>15</strong><br />
AFK Kunvald − TJ <strong>Lanškroun</strong> B<br />
OP II. třídy dospělých<br />
Sobota 22. 8. v 17.00, odj. <strong>14</strong>.<strong>15</strong><br />
FC Hlinsko – TJ <strong>Lanškroun</strong> Kraj−<br />
ský přebor dospělých<br />
Sobota 22. 8. v <strong>14</strong>.30, odj. 12.45<br />
FC Jiskra Králíky−Č.Voda − TJ La<br />
I. třída dorostu<br />
Sobota 22. 8. v 13.00<br />
Albrechtice − Dol.Čermná<br />
OP dorostu (Albr.+Lanškr.)<br />
Středa 26. 8. v 17.00, odj. <strong>15</strong>.30<br />
FK Č. Třebová − TJ <strong>Lanškroun</strong><br />
I. třída dorostu<br />
BEACHVOLEJBAL:<br />
so <strong>15</strong>. 8. − turnaj rodičů s dětmi<br />
BENÁTSKÁ NOC BYSTŘEC<br />
1. 8. od 20 hod. − ALEŠ BRICHTA<br />
BAND − MOUCHA − JUMPING DRUMS<br />
(bubeníci) − RUBIKON − VOLANT −<br />
AKÁDA (ohňová show) − SHATTER<br />
Oslavy 130 let SDH<br />
8. srpna − Horní Čermná<br />
8. 8. MLADĚJOV − BLOSDORF 19<strong>15</strong><br />
− vzpomínková akce na boje I. sv. války<br />
12. ročník vojensko−historické akce<br />
CIHELNA − 21. − 23. 8. − Králíky<br />
téma: Západní val 1944 – Průlom<br />
Sobota 22. 8. – hlavní ukázkový den<br />
Neděle 23. 8. – den muzeí a památníků<br />
Mistrovství střední Evropy závodů<br />
automobilů do vrchu (Albrechtice)<br />
29. a 30. 8. od 8.<strong>15</strong> hod.<br />
KULTURNÍ LÉTO<br />
NA FARNÍ ZAHRADĚ<br />
Restaurace U Pastýře, vstupné: 50,−Kč,<br />
ke vstupence 1dl vína zdarma, vždy<br />
v pátek od 20.00 hod.:<br />
31. 7. − HUDCI z Kyjova − jedna<br />
z našich nejlepších cimbálovek<br />
7. 8. − Těžká doba z Ústi nad Orlicí,<br />
host: Martin Komárek, redaktor<br />
MF Dnes (diskuzní pořad se svými<br />
pozvanými hosty)<br />
<strong>14</strong>. 8. − Roman DRAGOUN a Míra<br />
BARABÁŠ − funk, rock, soft jazz<br />
21. 8. − Petr VONDRÁČEK<br />
a skupina LOKOMOTIVA,<br />
závěrečný koncert kulturního léta.<br />
Městské muzeum <strong>Lanškroun</strong><br />
nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328<br />
Otevírací doba − celoročně:<br />
Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00<br />
So − Ne 13.00 − 17.00<br />
Výstavy: PŘÍBUZENSTVO<br />
VČELKY MÁJI (v galerii muzea)<br />
PANE PROFESORE, DĚKUJEME<br />
(v hale muzea − výstava o Josefu Ci−<br />
bulkovi,ve spolupráci s galerií CRUX)<br />
Výstavy trvají do 23. 8. <strong>2009</strong><br />
MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE<br />
− 2. ročník (sklepení na Zámečku)<br />
1. srpna na Zámeckém vrchu:<br />
u <strong>Lanškroun</strong>a – na ZÁMEČKU<br />
(www.novyzamek.info)<br />
LETNÍ MAŠKARÁDA<br />
pro rodiny s dětmi<br />
Vstupné: děti od 6 let i dospělí 10 Kč<br />
Program (9.00 – <strong>14</strong>.00 hod.):<br />
malování, líčení, česání, focení MA−<br />
SEK, děti si mohou donést i své mas−<br />
ky; modelování, malování, soutěže a<br />
hry pro menší i větší děti,pěkné ceny<br />
od různých sponzorů, od 11.30<br />
STEZKA ODVAHY ve sklepení<br />
pro děti od 10 let, hledání pokladu.<br />
Vyhlášení nejlepších: 11 − 13 hod.<br />
Občerstvení, grilování bude zajištěno.<br />
Opékání je také možné.<br />
A dále také 1. srpna proběhne<br />
1. ročník hudebního festivalu<br />
IRON FEST − od <strong>15</strong>.00 hod. kapely:<br />
Tak jako slova (ČT) − alternative rock,<br />
KrajdaBlues (Polička) − blues−jazz,<br />
Taipan (Choceň) − rock,<br />
Ramayana (H.Králové) − heavy metal,<br />
Wolfcreek (Šumperk) − rock,<br />
Stejšn (Brno) − hard rock,<br />
Interstate 60 (Č.Třebová) − rock,<br />
Snaefell (Šumperk) − heavy−speed,<br />
Dvacet Facek (Šumperk) − hard rock<br />
Občerstvení: pivo, limo (2x stánek),<br />
gril, langoše, medovina.<br />
Vstupné na místě 80 Kč, v předpro−<br />
deji na Zámečku ve stánku a v Info−<br />
centru <strong>Lanškroun</strong> 60 Kč. (Ke vstup−<br />
nému poukázka na 1 nápoj zdarma.)<br />
FILMOVÉ LÉTO:<br />
KC uvádí kinematograf bratří Čadíků<br />
1.8. − KDOPAK BY SE VLKA BÁL<br />
2.8. − KOZÍ PŘÍBĚH<br />
3.8. − TOBRUK<br />
4.8. − BATHORY<br />
nám. J. M. Marků, 21.30 hodin,<br />
vstupné dobrovolné<br />
KINO − žebříček filmových hitů,<br />
červen <strong>2009</strong>:<br />
1. Líbáš jako bůh<br />
2. Andělé a démoni<br />
3. Terminátor:Salvation<br />
4. X−Men Origins:Wolverine<br />
5. Milionář z chatrče<br />
T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662<br />
31. 7. − 2. srpna 17.30 a 20 hod.<br />
DOBA LEDOVÁ 3<br />
Pokračování úspěšného animovaného<br />
příběhu o putování zvířecích kamarádů.<br />
Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno<br />
3. a 4. srpna D O V O L E N Á<br />
Večer Vám vyplní program letního<br />
kina bratří Čadíků na nám. J.M.Marků<br />
5. a 6. srpna 20.00 hodin<br />
NOC V MUZEU 2 (USA) 105 min.<br />
V muzeu ve Washingtonu nastala noc.<br />
Strážci odešli domů, světla zhasla,<br />
dětští návštěvníci jsou doma ve svých<br />
postelích … Přesto je v „ prázdném“<br />
muzeu podivný šramot. Bývalý noč−<br />
ní hlídač (Ben Stiller) je opět zatažen<br />
do těžko představitelného dobrodruž−<br />
ství, ve kterém ožívá sama historie.<br />
Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno<br />
7. srpna 20.00 hodin<br />
* ZACK A MIRI TOČÍ PORNO<br />
Byli mladí a potřebovali peníze. Ro−<br />
mantická komedie. (USA) 101 min.<br />
Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno<br />
8. a 9. srpna 20.00 hodin<br />
PŘÍPAD NEVĚRNÉ KLÁRY<br />
(ČR, Itálie)<br />
102 min.<br />
Další film podle jednoho bestselleru<br />
asi nejpopulárnějšího českého spiso−<br />
vatele Michala Viewegha.<br />
Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné<br />
10. srpna 17.30 a 20 hod.<br />
11. srpna 20.00 hodin<br />
HOME (Francie) 120 min.<br />
Dokumentární projekt o planetě Zemi.<br />
Cesta po 50 zemích světa je ódou na krá−<br />
sy a jemnou harmonii naší planety.<br />
Vstupné: 64,−Kč Mládeži přístupno<br />
12. a <strong>14</strong>. srpna 17.30 a 20 hod.<br />
13. srpna 20.00 hodin<br />
HANNAH MONTANA (USA)<br />
Žila dva životy… Teď si musí vybrat<br />
jeden z nich. Rodinná hudební kome−<br />
die.<br />
102 min.<br />
Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno<br />
<strong>15</strong>. a 16. srpna 20.00 hodin<br />
T.M.A. (ČR)<br />
90 min.<br />
Každý se něčeho bojí… Hudebník Ma−<br />
cek se vrací do minulosti, a minulost<br />
se vrací k němu…<br />
Vstupné: 64,−Kč Mládeži nepřístupno<br />
17. srpna 20.00 hodin<br />
HLÍDAČ č. 47 (ČR) 108 min.<br />
Karel Roden v dramatickém milost−<br />
ném příběhu o lásce, vášni, smrti a trestu.<br />
Vstupné: 64,− Kč Mládeži nepřístupno<br />
18. a 19. srpna 20.00 hodin<br />
* COCO CHANEL (Francie)<br />
Příběh ženy, které navždy změnila svět<br />
módy. Životopisný film slavné fran−<br />
couzské módní návrhářky. V hlavní<br />
roli Audrey Tautou. 105 min.<br />
Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné<br />
20. a 22. srpna 20.00 hodin<br />
21. a 23. srpna 17.00 a 20 hod.<br />
HARRY POTTER A PRINC<br />
DVOJÍ KRVE (USA) <strong>15</strong>4 min.<br />
Temná tajemství se zjevují. Pro Harry−<br />
ho začíná již šestý rok studií v Brada−<br />
vicích. Tentokrát se mu do rukou do−<br />
stává stará kniha označená slovy: „Tato<br />
kniha je majetkem Prince dvojí krve“.<br />
Zároveň se dozvídá další střípky z Vol−<br />
demortovy temné minulosti.<br />
Vstupné: 69,−Kč Do 12 let nevhodné<br />
24. a 25. srpna 20.00 hodin<br />
* ŽIVOT JE BOJ (USA) 105 min.<br />
Žádná pravidla, žádný ring, jen boj<br />
o peníze… a o život…<br />
Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné<br />
26. srpna 20.00 hodin<br />
* BRONSON (Velká Británie)<br />
Od roku 1974 si odseděl v kriminále<br />
34 let, Příběh nejnebezpečnějšího<br />
vězně ve Velké Británii. 92 min.<br />
Vstupné: 59,−Kč Mládeži nepřístupno<br />
27. a 28. srpna 20.00 hodin<br />
POKOJ V DUŠI (Slovensko)<br />
Jeden z nejúspěšnějších slovenských<br />
filmů, který na Slovensku vidělo za<br />
7 týdnů přes 100 tisíc diváků! Příběh<br />
tří kamarádů, jejichž přátelství přetrva−<br />
lo od dětství do současnosti. 97 min.<br />
Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné<br />
29. a 30. srpna 20.00 hodin<br />
* VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ (USA)<br />
Vraťme se do časů prohibice a gang−<br />
sterů staré školy. Agent Melvis Purvise<br />
se pouští po stopách bankovního lupiče<br />
Johna Dillingera a jeho bandy. <strong>14</strong>3 min.<br />
Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno<br />
Programy označené * jsou titulkovány
STRANA 40 INZERCE, SDĚLENÍ<br />
LL <strong>14</strong> a <strong>15</strong> / <strong>2009</strong><br />
TEXT<br />
Rekvalifikační kurzy účetnictví a výuka jazyků<br />
ve školním roce <strong>2009</strong>/2010<br />
Informace: Mgr. Luboš Smejkal − ORLIVA, Purkyňova 104,<br />
563 01 <strong>Lanškroun</strong>, tel.: 465 322 494, www.orliva.cz<br />
LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v <strong>Lanškroun</strong>ě TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 <strong>Lanškroun</strong>, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271.<br />
E−mail: redakce@tgtisk.cz; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová.<br />
Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 19. 8. <strong>2009</strong>, vychází v pátek 28. 8. <strong>2009</strong>. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů;<br />
vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.