střední průmyslova škola stavební - Martin Feikus

Střední průmyslová škola stavební
v Opavě

Střední průmyslová škola stavební v Opavě
+0,0
1. vydání, náklad 1000 ks
Vydala Střední průmyslová škola stavební, Opava, příspěvková organizace, 2007
ISBN 978-80-254-0230-6

Obsah
Slovo ředitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
VÝVOJ BUDOVY A AREÁLU ŠKOLY
Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Dívčí měšanská škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Průmysová škola stavební . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
HISTORIE A SOUČASNOST ŠKOLY
Předchůdci stavební školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Průmyslová škola stavební při n. p. ČSSZ . . . . . . . . . . . . . . 56
Vyšší průmyslová škola stavební
- Průmyslová škola stavební
- Střední průmyslová škola stavební . . . . . . . . . . . . . . 62
Studijní obory, řádné a mimořádné formy studia . . . . . . . . . . . 92
Kroužky a zájmová školní i mimoškolní činnost . . . . . . . . . . . 98
Obory vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Materiálně technické zázemí školy a výuka . . . . . . . . . . . . 113
Epilog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Seznam pramenů a literatury, seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . 127

Slovo ředitele
Střední průmyslová škola stavební se již stala nedílnou součástí
opavského školství a zaujímá významné místo mezi středními školami.
Mnoho desítek let žáci navštěvují historickou budovu v centru města.
Každá generace studentů se zasloužila o zvelebení školy, její rozšíření.
Nosným studijním oborem je pozemní stavitelství a geodézie. Bránu školy
od roku 1953 opustilo více než 5 000 stavařů a geodetů a tím byl dán
základ stavebnictví a geodézie v celém regionu (Opava, Bruntál, Jeseník,
Šumperk).
8
V současné době je škola po celkové rekonstrukci a přiblížila se své
původní podobě. Změny se dotkly nejen vnějšího vzhledu, ale úpravami
prošly i jednotlivé učebny a přilehlé prostory. Při těchto proměnách
se zvyšovaly nejen prvky funkčnosti a účelnosti, ale zároveň se kladl
důraz na estetiku prostředí místa, ve kterém žáci tráví převážnou část
dne. Také vybavení učeben doznalo značných změn. Jsou vybaveny moderní
technikou, se kterou se žáci učí po celou dobu studia pracovat.
Tato publikace si klade za cíl nejen dokumentovat veškeré proměny školy,
ale má být také vzpomínkou pro všechny, kteří školu navštěvovali,
působili na ní nebo jejich životní cesta s ní byla svázána. Náš dík
patří všem, kteří přiložili ruku k dílu a jejichž zásluhou se SPŠ
stavební stala důstojným místem pro vzdělávání mladých lidí.
Ing. Pravdomil Gebauer

Vývoj budovy a areálu školy
Úvodem
Dvůr Kliplák na konci 19. století,
v pozadí budova školy.
Snímek z katastrální mapy z roku 1871 (vlevo),
dodatečně červeně vyšrafována budova školy
z roku 1892 (označeno kroužkem).
Areál Střední průmyslové školy
stavební v Opavě se nachází
v jihozápadní části vnějšího okraje
historického jádra na Mírové ulici č. 3.
Jeho dnešní podoba je výsledkem dlouhodobého
procesu hledání dostatku relevantního prostoru
pro zajištění úkolů, které na něj kladl
aktuální uživatel. Základem celého komplexu je
budova bývalé Dívčí měšanské školy Německého
řádu, postavená v roce 1892. Její lokace do
blízkosti okružní třídy města nebyla náhodná.
Řád německých rytířů, respektive opavská
komenda, vlastnil okolní pozemky již od
13. století. Nedaleko na dnešním Bezručově
náměstí stával až do počátku 20. století
řádový hospodářský dvůr, od poloviny
17. století nazývaný Kliplák (podle
řádového místodržitele Georga Wilhelma von
Elkershausen, zvaného Klippel). Název dvora
se později stal základem pro pojmenování
ulice tzv. Kliplácká, později podle bývalého
starosty města přejmenované na Rossyho
a konečně dnes známé pod názvem Mírová.
255,2
11

Urbanistický vývoj Opavy ve druhé
polovině 19. století byl spojen
s tendencemi integrovat historická předměstí.
Centrem zájmu bylo hlavně předměstí hradecké.
Tam počátkem 70. let 19. století situoval svůj
koncept urbanistického rozvoje Opavy městský
inženýr Eduard Labitzký. V prostoru mezi
255,2
Tyršovou a Olomouckou ulicí mělo vyrůst jakési
12
„Nové město opavské“. Důležitou roli v tomto
plánu hrála okružní třída města, která společně
s navazující parkovou úpravou vymezovala staré
město a od které se vedle ulic respektujících
tradiční zemské cesty odvíjely paprskovitě
i další nové ulice.
Snímek z Labitzkého konceptu
rozvoje města Opavy
z roku 1876.

V ose štítu se v kruhovém poli
nacházel řádový tlapatý kříž. Štít
doplnily na vrcholu a po stranách
palmetové akroterie.
20
Fasáda krajních křídel je pojednána
střídměji. Beze změny zůstává bosáž přízemí
a armování nároží, průběžné kladí mezi
přízemím a prvním patrem je bez triglyfů.
Vyšší patra mají obdélná okna se šambránami
a parapetními a nadokenními římsami,
korunní římsa je doplněná zubovcem. Budovu
zastřešuje valbová střecha kromě rizalitu,
který má vlastní pohledově převýšenou
mansardovou střechu se dvěma kruhovými
vikýři. Při krajích hřebenu se nachází
štíhlá věžicová ratiště s makovicemi.
Východní schodišové křídlo navrhl Kachler
jako další rizalit, vyjma armování krajů,
zcela odlišný od zbytku fasády. Použil zde
pásovou rustiku namísto keramického obkladu
a okna umístil v mezipatrech. Hlavní vstup
opatřil portálem s edikulou a frontonem,
prolomeným oknem schodiště.
21

Budova školy v 2. polovině 60. let
20. století.
Základní kámen byl slavnostně posvěcen
dne 16. května 1891 opavským arciknězem a proboštem při chrámu
Nanebevzetí Panny Marie Josefem Schumem. Prováděcí plány zhotovil
známý opavský stavitel Josef Hruschka, který také výstavbu školy
realizoval. Již následující rok byla škola dokončena a dne
27. srpna slavnostně vysvěcena za účasti představitelů řádu
a státní správy a samosprávy. Z nich jmenujme alespoň zemského
prezidenta Karla rytíře von Jäger, okresního školního inspektora
Leopolda Rewiga a komtura a velkokapituláře Eduarda Gastona
Pöttickha, hraběte von Pettenegg.
23

Průmyslová škola stavební
Těžké poškození budovy, přes poválečné
provizorní zastřešení, neumožňovalo její
Plán poškození města
Nepoškozené
5-20 %
20-40 %
40-60 %
využití bez zásadní rekonstrukce a bránilo
tak realizaci různých úvah na využití objektu
jako adaptace pro potřeby státní hospodyňské
školy. Jako velice reálná cesta k opravě budovy
se na konci 40. let 20. století ukázal záměr
Československých stavební závodů (ČSSZ) umístit
sem stavební školu, včetně zázemí (učebny
255,2
a internát). Byly zahájeny dílčí opravy, jako
adaptace krovů a stropů. Po zřízení stavební
průmyslovky v Ostravě (1951) a zrušení Průmyslové
školy stavební při n. p. ČSSZ však ČSSZ od svého
záměru upustily. V další rekonstrukci objektu mělo
pokračovat ministerstvo národní obrany výměnou za
uvolnění budovy školy na Jaselské ulici.
29
60-80 %
80-100 %

5
36
2,200
Základem veškerého odborného školství
je úzké sepětí mezi teorií a praxí.
Ani opavská stavební průmyslovka není a ani v minulosti nebyla v tomto směru
výjimkou. V rámci zlepšování podmínek pro praktickou výuku se již koncem
60. let (1968) uvažovalo o výstavbě učeben praktického výcviku (včetně zázemí)
podle projektu Ing. Špičky. V jádru dvoupodlažní objekt s jednopodlažními
účelovými přístavbami v podobě křídel měl být v patře komunikačně spojen krytým
průchodem s tzv. věží.
Projekt nakonec nebyl
realizován, snad z důvodů
upřednostnění adaptace
východního křídla školy
aj. Naléhavá potřeba
zázemí pro výuku odborného
výcviku vyústila nakonec
v letech 1973–1974 ve
výstavbu jednoduchého jednopodlažního objektu podle projektu Ing. arch. Miroslava
Holého. Později v roce 1982 bylo přistoupeno k další úpravě šaten a skladů praxe,
které měly zajistit odpovídající zázemí pro studenty.
V roce 1975 byl upraven areál pro výuku branné výchovy (překážková dráha a vzduchovková
střelnice) a učebna v přírodě. Současně byl adaptován objekt zahradního domku na svazáckou
klubovnu. Ten byl v roce 1994 přestavěn žáky školy na zařízení pro výuku odborné praxe.
37
0,155

2,200
V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce střechy a fasády
podle Kachlerovy původní dokumentace, financovaná z prostředků
Moravskoslezského kraje. Záměrem investora byla restituce vzhledu
za použití maximální míry autentických materiálů a technologií.
Rekonstrukční práce byly rozděleny do dvou fází – v první byla
adaptována střecha, rehabilitováno převýšené mansardové zastřešení
rizalitu (včetně trojúhelníkového štítu, který zmizel při
rekonstrukci budovy v 50. letech 20. století) a současně zde byla
vybudována nová sborovna. Ve druhé fázi byla obnovena fasáda.
5
0,155
Důležitým momentem celé akce byla náhrada
poškozeného keramického obkladu novým,
který by svými vlastnostmi – tvarem, složením a designem –
odpovídal původnímu. Speciální obklad nestandardního formátu
a dobového designu s fasetami dodala divize Keramika Chlumčany
firmy Lasselsberger a. s. Jeho užití vzhledem k nezanedbatelné
ploše (175 m 2 ), kterou na fasádě obklad zaujímá, umožnilo dosáhnout
původní historické a funkční kvality zcela v intencích Kachlerova
vidění a vnímání projektované stavby. Zdařilá rekonstrukce, která
se za příkladný přístup k památkově chráněnému objektu těší uznání
mezi odborníky památkové péče, byla oceněna také v kategorii
Interiéry a fasády občanských a průmyslových staveb na jedenáctém
ročníku renomované soutěže ve stavebnictví Taurus. Ta se konala
v rámci mezinárodního stavebního veletrhu IBF v Brně.
43

Též při adaptaci střechy byly upřednostněny
původní technologie jako krytí plechů
na latě oproti dnes většinou využívanému falcovanému krytí.
Pro úplnost je třeba zmínit doplnění nápisu „stavební škola“
ve středním rizalitu, umístění slezské orlice v ose rehabi-
litovaného štítu na místě někdejšího řádového kříže, restituci
keramického obkladu na západní (boční) straně uličního křídla,
doplnění terčíků také na průběžné kladí vnější fasády
západního dvorního křídla a její obložení keramickým
obkladem. Rekonstrukci realizovala stavební firma
Slezské stavby Opava, přičemž pokrývačské a klempířské
práce provedla opavská firma Richarda Mlýnka.
V poslední době byla věnována pozornost tělocvičně
školy, připomeňme rekonstrukci šaten a sociálního
zařízení (2005), přístavbu posilovny a renovaci
tělocvičny (2006-2007).