You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
příkopovou propadlinou, kter<strong>á</strong> vznikla ve svrchním miocénu poklesem č<strong>á</strong>sti zemského<br />
povrchu podél dvou zlomů. V n<strong>á</strong>sledném geologickém vývoji byly významné zejména dvě<br />
badenské transgrese, které zde deponovaly dvě vrstvy jílovitých sedimentů, mezi nimiţ jsou<br />
zvodnělé štěrkopísky. Proraţením horní vrstvy sedimentů pak doch<strong>á</strong>zí k vyvěr<strong>á</strong>ní artézských<br />
pramenů (místní artézský pramen s unik<strong>á</strong>tní faunou, nach<strong>á</strong>zející se kdysi východně od území<br />
PR, bohuţel před 20 lety zanikl, a to v důsledku výstavby vodovodu).<br />
Úzký pruh kolem toku Rakoveckého potoka je vyplněn nezpevněnými nivními sedimenty<br />
fluvi<strong>á</strong>lní geneze - hlínou, pískem a štěrkem. Jedn<strong>á</strong> se o kvartérní pokryvné útvary.<br />
Na tento úzký pruh nivních sedimentů přímo navazuje širší p<strong>á</strong>smo hlinito-písčitých aţ písčitohlinitých<br />
nezpevněných sedimentů deluvi<strong>á</strong>lní geneze. Hlína a písky kvartérního st<strong>á</strong>ří jsou<br />
pestrého miner<strong>á</strong>lního sloţení a vyplňují dno hlavního údolí i prohlubně kolem drobných<br />
přítoků.<br />
Č<strong>á</strong>st luk levého břehu střední č<strong>á</strong>sti území se nach<strong>á</strong>zí na drobném ostrůvku sprašových hlín<br />
eolické geneze. Tyto kvartérní nezpevněné sedimenty celistvé textury a okrové barvy jsou<br />
sloţeny z křemene, CaCO 3 a příměsí.<br />
Největší rozlohu však zaujímají zpevněné sedimenty skalnatých svahů údolí karbonského<br />
st<strong>á</strong>ří. V území najdeme drobnozrnné aţ balvanité slepence s masivní lavicovou texturou<br />
(často s valouny ruly a granitu). Tyto slepencové útvary jsou tvořeny jednak menšími bizarně<br />
tvarovanými skalkami, jednak mohutnými kask<strong>á</strong>dovitě uspoř<strong>á</strong>danými skalními hradbami.<br />
V hornin<strong>á</strong>ch nejsou výjimkou n<strong>á</strong>lezy otisků prvohorní flóry (plavuní, přesliček a kapradin) a<br />
fauny (např. mlţ Posidonia becheri). Zvětr<strong>á</strong>v<strong>á</strong>ním skal vznikají při jejich úpatí často rozs<strong>á</strong>hl<strong>á</strong><br />
suťov<strong>á</strong> pole a pomístně téţ puklinové jeskyně. Dvě z nich o hloubce cca 5 m se nach<strong>á</strong>zejí<br />
v hlavním masívu pod vyhlídkovou sk<strong>á</strong>lou.<br />
Přílohy:<br />
M7 – Mapa geologického podloţí v ZCHÚ<br />
M12 – Lesnick<strong>á</strong> mapa obrysov<strong>á</strong> s lokalizací významných stromů a jiných zajímavých objektů<br />
Půdní poměry<br />
Úzkou provlhčenou nivu kolem potoka vyplňuje glej fluvický šedozelené či zelenomodré<br />
barvy. Na skalnatých svazích zcela převaţuje ranker mod<strong>á</strong>lní. Pod skalami a na plošin<strong>á</strong>ch nad<br />
skalami najdeme kambizem mod<strong>á</strong>lní mesobazickou. V místech kamenných sutí mezi skalami<br />
na levém břehu a pod skalami na pravém břehu ve střední č<strong>á</strong>sti území je kambizem rankerov<strong>á</strong><br />
mesobazick<strong>á</strong>, kter<strong>á</strong> je stupněm vývoje od skalních drolin směrem ke kambizemi mod<strong>á</strong>lní. V<br />
Pytel<strong>á</strong>kově aleji (občasný pramen) a smrčině kolem pramene najdeme kambizem oglejenou<br />
mesobazickou. V nejsevernějším výběţku rezervace v bučin<strong>á</strong>ch se místy vyskytuje i<br />
kambizem dystrick<strong>á</strong>.<br />
Většina místních mokřadních luk se nach<strong>á</strong>zí na pseudogleji mod<strong>á</strong>lní, kter<strong>á</strong> vznik<strong>á</strong> při<br />
pravidelném cyklickém zaplavov<strong>á</strong>ní a n<strong>á</strong>sledném silném vysych<strong>á</strong>ní. Glej fluvický z potoční<br />
nivy sem zasahuje pouze výjimečně.<br />
Přílohy:<br />
M8 – Pedologick<strong>á</strong> mapa ZCHÚ<br />
- 13 -
Change language