You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Přílohy:<br />
M12 – Lesnick<strong>á</strong> mapa obrysov<strong>á</strong> s lokalizací významných stromů a jiných zajímavých objektů<br />
c) zemědělské hospodaření<br />
Největší škody na louk<strong>á</strong>ch v Rakoveckém údolí způsobila v minulosti kolektivizace<br />
zemědělství. V jejím r<strong>á</strong>mci došlo k č<strong>á</strong>stečnému rozor<strong>á</strong>ní cenných luk a dosazení umělých<br />
travních směsí (především výţiv<strong>á</strong>řsky hodnotnou Alopecurus pratensis, Trisetum flavescens<br />
atd.), v důsledku odvodnění vz<strong>á</strong>cných mokřadních biotopů pak zcela zanikly lokality<br />
s výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica) a všivce bahenního (Pedicularis palustris).<br />
K další významné degradaci pak došlo vlivem umělého přihnojov<strong>á</strong>ní a radik<strong>á</strong>lní změnou<br />
managementu, na němţ jsou luční společenstva zcela z<strong>á</strong>visl<strong>á</strong>.<br />
V současné době se jako největší potenci<strong>á</strong>lní riziko pro zdejší pch<strong>á</strong>čové i bezkolencové louky<br />
můţe jevit případný úplný z<strong>á</strong>nik jejich obhospodařov<strong>á</strong>ní. Na nesečených louk<strong>á</strong>ch se rychle<br />
hromadí stařina a přirozen<strong>á</strong> sukcese postupně vede ke vzniku klimaxových lesních<br />
společenstev. Podobně k tot<strong>á</strong>lní zk<strong>á</strong>ze zdejších vz<strong>á</strong>cných společenstev by vedlo i přihnojov<strong>á</strong>ní<br />
luk umělými hnojivy a jakékoliv jejich další odvodňov<strong>á</strong>ní či dosév<strong>á</strong>ní zemědělsky<br />
produkčními směsmi.<br />
V Rakoveckém údolí se bezkolencové luční enkl<strong>á</strong>vy v minulosti extenzivně vyuţívaly jako<br />
jednosečné louky, které byly sečeny většinou aţ v pozdním létě. Na mnohých z nich se na<br />
podzim také p<strong>á</strong>slo, louky se ale nikdy nepřihnojovaly. Pastva ovcí ustala v porevolučním<br />
období, od té doby jsou plochy dlouhodobě udrţov<strong>á</strong>ny kosením těţkou mechanizací (traktor<br />
se sekačkou). Ztr<strong>á</strong>ta výše popsaného managementu vede k postupnému zarůst<strong>á</strong>ní a<br />
druhovému ochuzení luk, coţ začín<strong>á</strong> být zn<strong>á</strong>t i v tomto chr<strong>á</strong>něném území. Vz<strong>á</strong>cné<br />
bezkolencové louky jsou zde bezprostředně ohroţeny degradací a n<strong>á</strong>sledným z<strong>á</strong>nikem<br />
společenstva, který je způsoben pr<strong>á</strong>vě upouštěním od tradičního managementu jednosečných<br />
luk či pastvy dobytka. Ve vyšších partiích luk se jiţ plošně šíří invazní třtina křovištní<br />
(Calamagrostis epigejos) a v niţších partiích nastupují druhy tuţebníkových lad.<br />
Co se týk<strong>á</strong> vlhkých pch<strong>á</strong>čových luk, tak ty se zde v minulosti obhospodařovaly zpravidla jako<br />
jednosečné (příp. i dvojsečné) louky, jejichţ seno se vyuţívalo pouze jako stelivo. Při<br />
ponech<strong>á</strong>ní tohoto typu luk ladem nejprve kles<strong>á</strong> jejich druhov<strong>á</strong> bohatost, roste biomasa<br />
dominant a n<strong>á</strong>sledně vznikají monodominantní porosty s tuţebníkem jilmovým (Filipendula<br />
ulmaria) nebo skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). N<strong>á</strong>sledn<strong>á</strong> sukcese směřuje k vrbin<strong>á</strong>m či<br />
olšin<strong>á</strong>m nebo při silné eutrofizaci i k ruder<strong>á</strong>lním a nitrofilním porostům. Poměrně velkým<br />
problémem je také vysék<strong>á</strong>ní pch<strong>á</strong>čových luk příliš nízko při půdním povrchu. Při takto<br />
radik<strong>á</strong>lním z<strong>á</strong>sahu doch<strong>á</strong>zí k silnému poškození či k úplné likvidaci obnovovacích pupenů<br />
rostlin. Opakov<strong>á</strong>ním takovýchto z<strong>á</strong>sahů doch<strong>á</strong>zí k selekci výběţkatých travin, rostlin<br />
s podzemními z<strong>á</strong>sobními org<strong>á</strong>ny a rostlin s velmi nízkou přízemní růţicí listů. Při tomto<br />
nevyhovujícím typu managementu doch<strong>á</strong>zí také k přílišnému obnaţov<strong>á</strong>ní půdního povrchu,<br />
coţ v letních měsících vede k naprostému vysych<strong>á</strong>ní půdy a n<strong>á</strong>sledně k postupnému<br />
prosych<strong>á</strong>ní hlubších půdních vrstev. Společenstva vlhkých pch<strong>á</strong>čových luk jsou schopna tyto<br />
extrémní podmínky n<strong>á</strong>razově přeţívat, nikoli však kaţdoročně opakovaně.<br />
d) rybník<strong>á</strong>řství<br />
Přímo v území se nenach<strong>á</strong>zejí ţ<strong>á</strong>dné vodní plochy, které by mohly být vyuţív<strong>á</strong>ny k chovu<br />
ryb.<br />
- 23 -
Change language