Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
je bylinné patro vyvinuto, pak zde najdeme dvě dominanty – netýkavku nedůtklivou<br />
(Impatiens noli-tangere) a netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora).<br />
V niţších č<strong>á</strong>stech svahů je vyvinut bohatý bylinný podrost s dominujícím karpatským prvkem<br />
ostřicí chlupatou (Carex pilosa) a dalšími bylinami: sasankou hajní (Anemone nemorosa),<br />
dymnivkou plnou (Corydalis solida), zvonečníkem klasnatým (Phyteuma spicatum), kyčelnicí<br />
cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), netýkavku nedůtklivou (Impatiens noli-tangere) atd.<br />
Tyto bučiny řadíme k asociaci Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957. Ve stinných<br />
inverzních poloh<strong>á</strong>ch v okolí skalních stěn pravého břehu Rakovce navazují bučiny přímo na<br />
vegetaci skal. Vlhké skalní stěny jsou pokryty keři jilmu horského (Ulmus glabra), srstky<br />
angrešt (Ribes uva-crispa), při úpatí místy i horské růţe převislé (Rosa pendulina) a v horních<br />
č<strong>á</strong>stech skal jeř<strong>á</strong>bu ptačího (Sorbus aucuparia). Z bylin indikujících inverzní polohy místy<br />
najdeme měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva). Vrcholky skal pravého břehu mají kyselý<br />
charakter. Ve stromovém patře převaţuje borovice lesní (Pinus sylvestris), další pionýrskou<br />
dřevinou je bříza bělokor<strong>á</strong> (Betula pendula) a na místech s alespoň mělkou vyvinutou půdou<br />
roste dub zimní (Quercus petraea). Bylinné patro je chudé, monodominantní s hustými<br />
porosty borůvky obecné (Vaccinium myrtillus).<br />
Na levém břehu přech<strong>á</strong>zí bučiny v okolí skalních výchozů a kamenných sutí často ve<br />
fragmenty suťových lesů svazu Tilio-Acerion Klika 1955 s typickými dřevinami ve<br />
stromovém patře – javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa<br />
velkolist<strong>á</strong> (Tilia platyphyllos), lípa srdčit<strong>á</strong> (Tilia cordata) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).<br />
Poměrně husté keřové patro tvoří zejména líska obecn<strong>á</strong> (Corylus avellana) a jilm horský<br />
(Ulmus glabra). Bylinné patro m<strong>á</strong> pokryvnost do 50%, coţ je d<strong>á</strong>no mnoţstvím kamenů a skal,<br />
najdeme zde diagnostické druhy jako pitulník horský (Galeobdolon montanum), netýkavka<br />
nedůtkliv<strong>á</strong> (Impatiens noli-tangere), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a v jarním období<br />
také geofyt kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Jedn<strong>á</strong> se o níţinný typ suťových<br />
lesů asociace Aceri-Carpinetum Klika 1941.<br />
Pro výslunné skalní hrany vysoko nad údolím na levém břehu Rakovce je typick<strong>á</strong> vegetace<br />
acidofilních teplomilných doubrav svazu Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs<br />
1960. Rozvolněné porosty dubu zimního (Quercus petraea) zde rostou přímo na skal<strong>á</strong>ch či na<br />
mělkých půd<strong>á</strong>ch, kde doch<strong>á</strong>zí k intenzivnímu vymýv<strong>á</strong>ní b<strong>á</strong>zí a ţivin. Vz<strong>á</strong>cně zde najdeme<br />
také solitérní jedince jeř<strong>á</strong>bu břeku (Sorbus torminalis). Přímo na skal<strong>á</strong>ch zde rostou keře<br />
ohroţeného jalovce obecného (Juniperus communis) a skalníku celo<strong>kraj</strong>ného (Cotoneaster<br />
integerrimus). Skalní štěrbiny osidlují bohaté populace kapradiny sleziníku severního<br />
(Aspelnium septentrionale) a sleziníku červeného (Asplenium trichomanes), mělké půdy na<br />
skal<strong>á</strong>ch pak česnek šerý horský (Allium senescens ssp. montanum), chmerek roční<br />
(Scleranthus annuus), lipnice cibulkat<strong>á</strong> (Poa bulbosa), jestř<strong>á</strong>bník chlup<strong>á</strong>ček (Hieracium<br />
pilosella), tolita lékařsk<strong>á</strong> (Vincetoxicum hirundinaria), běloz<strong>á</strong>řka větevnat<strong>á</strong> (Anthericum<br />
ramosum) a pavinec horský (Jasione montana). Z travin převl<strong>á</strong>d<strong>á</strong> kostřava ovčí (Festuca<br />
ovina) a třtina r<strong>á</strong>kosovit<strong>á</strong> (Calamagrostis arundinacea). V nejsevernější č<strong>á</strong>sti skalních<br />
výchozů najdeme vz<strong>á</strong>cně také vřes obecný (Calluna vulgaris) a silně ohroţený koci<strong>á</strong>nek<br />
dvoudomý (Antennaria dioica).<br />
Při úpatí skal v konvexním terénu s vysokou expozicí najdeme vz<strong>á</strong>cně také bazifilní<br />
fragmenty teplomilných doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae Braun-Blanquet 1932.<br />
Pro tyto fragmenty jsou typické křoviny dřín jarní (Cornus mas), ptačí zob obecný (Ligustrum<br />
vulgare) a místy aţ do stromového patra zasahující javor babyka (Acer campestre).<br />
V bylinném patře roste kokořík vonný (Polygonatum odoratum), prvosenka jarní (Primula<br />
veris), dobromysl obecn<strong>á</strong> (Origanum vulgare) a medovník meduňkolistý (Melittis<br />
melissophyllum).<br />
- 17 -
Change language