Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V celém území zcela chybí porosty dubohabřin svazu Carpinion Issler 1931, které bychom<br />
dle schématu potenci<strong>á</strong>lní přirozené vegetace oček<strong>á</strong>vali v zóně přiléhající k hornímu o<strong>kraj</strong>i luk.<br />
Dubohabřiny zřejmě byly vyvinuty na levém břehu Rakovce v severní č<strong>á</strong>sti území, kde je<br />
však v současnosti monokultura smrku ztepilého (Picea abies) (příloha M10 – severní plocha<br />
11). Ve světlých o<strong>kraj</strong>ích podél polní cesty se dochovaly zbytky bylinného podrostu<br />
dubohabřin, např.: jaterník podléška (Hepatica nobilis), zvonek kopřivolistý (Campanula<br />
trachelium), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lipnice hajní<br />
(Poa nemoralis), plicník lékařský (Pulmonaria obscura), prvosenka jarní (Primula veris) a<br />
zapalice ţluťuchovit<strong>á</strong> (Isopyrum thalictroides).<br />
O celkové variabilitě zdejších lesních společenstev vypovíd<strong>á</strong> i poměrně vysok<strong>á</strong> pestrost<br />
stanovištních podmínek v území PR. Celkem zde bylo vylišeno 21 souborů lesních typů<br />
v rozmezí druhého (buko-dubového) aţ čtvrtého (bukového) lesního vegetačního stupně,<br />
reprezentujících jak stanoviště extrémní a exponovan<strong>á</strong>, tak stanoviště kysel<strong>á</strong> a ţivn<strong>á</strong>.<br />
Významně je zastoupena rovněţ řada luţní, o<strong>kraj</strong>ově pak řada oglejen<strong>á</strong>. Na skalních výsp<strong>á</strong>ch<br />
se zachovaly drobné zbytky reliktního boru. V celkovém kontextu lze lesní porosty povaţovat<br />
za druhově pestré, se zastoupením některých vz<strong>á</strong>cných a vtroušených druhů dřevin jako jsou<br />
např. jeř<strong>á</strong>b břek (Sorbus torminalis) a třešeň ptačí (Cerasus avium), překvapiv<strong>á</strong> je pouze<br />
absence jedle bělokoré (Abies alba), jejíţ přirozený podíl v této lokalitě by se měl pohybovat<br />
okolo 10%. Č<strong>á</strong>st listnatých porostů je výmladkového původu. V ucelených komplexech<br />
starých lesů se vyskytuje řada doupných stromů, jedinců impozantních dimenzí,<br />
v nepřístupných č<strong>á</strong>stech pak také mnoţství tlejícího dříví, tolik důleţitého pro lesní ekosystém<br />
zejména z entomologického a mykologického hlediska (např. hlíva ústřičn<strong>á</strong>, plicní, slizovka<br />
porcel<strong>á</strong>nov<strong>á</strong> aj.). Opomenout nelze ani esteticky působiv<strong>á</strong> torza a pahýly kmenů. Velk<strong>á</strong> č<strong>á</strong>st<br />
porostů (cca 43 % z celkové výměry 91,81 ha) je zařazena do kategorie lesa ochranného.<br />
Charakter lesa m<strong>á</strong> i č<strong>á</strong>st nelesních pozemků, a to zejména v okolí pramenišť a v blízkosti<br />
vodního toku (tyto enkl<strong>á</strong>vy jsou v lesnických map<strong>á</strong>ch a tabulce navrhovaných opatření<br />
vylišeny jako dílčí plochy L1 – L5).<br />
Přílohy:<br />
M10 – Mapa vegetačních formací v ZCHÚ<br />
M12 – Lesnick<strong>á</strong> mapa obrysov<strong>á</strong> s lokalizací významných stromů a jiných zajímavých objektů<br />
Fauna<br />
Vz<strong>á</strong>cn<strong>á</strong> fauna je v<strong>á</strong>z<strong>á</strong>na především na přirozený aţ polopřirozený tok Rakovce. Vzhledem k<br />
poměrně dobré kvalitě vody hostí meandry a tůňky Rakovce početn<strong>á</strong> vývojov<strong>á</strong> st<strong>á</strong>dia hmyzu,<br />
kter<strong>á</strong> mohou být potravou případně zde lovících ryb. Jedn<strong>á</strong> se např. o chrostíky (Trichoptera),<br />
jepice (Ephemeroptera), pakom<strong>á</strong>ry (Diptera - Chironomus spp.) a pošvatky (Plecoptera).<br />
Z brouků (Coleoptera) můţeme na tlejícím dřevě spatřit střevlíka zlatolesklého (Carabus<br />
auronitens), v listoví stromů a keřů střevlíka vr<strong>á</strong>sčitého (Carabus intricanus) a na vyhř<strong>á</strong>tých<br />
skal<strong>á</strong>ch aktivního sviţníka polního (Cicindela campestris). V r<strong>á</strong>mci zpracov<strong>á</strong>ní tohoto pl<strong>á</strong>nu<br />
péče byl v lokalitě pozorov<strong>á</strong>n např. chrob<strong>á</strong>k velký (Geotrupes stercorarius), zlatohl<strong>á</strong>vek zlatý<br />
(Cetonia aurata), roh<strong>á</strong>ček bukový (Sinodendron cylindricum), pestrokrovečník včelový<br />
(Trichodes aspiarius), cel<strong>á</strong> řada krasců, kovaříků, tesaříků a dalších střevlíků.<br />
Z motýlů byly zaznamen<strong>á</strong>ny jak běţné druhy, jako např. babočka paví oko (Inachis io),<br />
babočka admir<strong>á</strong>l (Vanessa atalanta), babočka bílé C (Polygonia c-album), perleťovec<br />
stříbrop<strong>á</strong>sý (Argynnis paphia), modr<strong>á</strong>sek jehlicový (Polyommatus icarus), bělop<strong>á</strong>sek<br />
dvouřadý (Limenitis camilla), tak i motýli vz<strong>á</strong>cnější, mezi něţ patří např. evropsky významný<br />
druh př<strong>á</strong>stevník kostivalový (Callimorpha qudripunctaria).<br />
- 18 -
Change language