Alexander Dubček - České národní listy

Aktivní účast na práci v rehabilitačních komisích, zvláště při
prosazování rehabilitace tzv. slovenských buržoazních nacionalistů,
ale i aktivita a vlastní názory jako tajemníka ÚV KSČ pro
průmysl při projednávání různých otázek na sekretariátu ÚV
KSČ vyvolaly nevůli a odpor Antonína Novotného. Když však
byl z funkce prvního tajemníka ÚV KSS odvolaný Karol Bacílek
(na základě závěrů rehabilitačních komisí o jeho podílu na represích
padesátých let ve funkci ministra vnitra), byl A. Dubček i přes
nevůli a odpor Novotného v dubnu 1963 zvolen za prvního tajemníka
KSS. Z toho titulu se potom stal i členem předsednictva ÚV
KSČ.
Dubček si však dobře uvědomoval, že v tom čase by jakékoliv
otevřené vystoupení proti Novotnému a jeho klice s reformními
představami nemělo naději na úspěch. Proto si trpělivě a houževnatě
upevňoval svoji pozici. Zároveň v něm pozvolna dozrávaly
reformní představy – podobně jako u mnohých dalších komunistů
i nekomunistů – a formovala se protinovotnovská reformní
opozice.
Na podzim roku 1967 dospělo opoziční antinovotnovské a reformní
hnutí do stadia otevřeného konfliktu uvnitř vedení KSČ,
který získával podobu sporu o dekumulaci nejvyšších stranických
a státních funkcí. A jedním z rozhodujících momentů, který
vyzrálou situaci dovedl do otevřeného konfliktu s režimem A.
Novotného, bylo promyšlené programové vystoupení A. Dubčeka
na zasedání ÚV KSČ 30. října 1967, při projednávání materiálu
o postavení a úloze KSČ. Jeho vystoupení bylo výsledkem dlouhodobé
přípravy, předcházejících diskuzí na ÚV KSS, ovlivněných
dílem Radovana Richty Civilizace na rozcestí, a v souladu
se závěry, ke kterým dospěla i vedení brněnské a ostravské organizace
KSČ.
Téma: Alexander Dubček 19