Alexander Dubček - České národní listy

V dopoledních hodinách se ve Vysočanech v budově ČKD sešli
delegáti 14. sjezdu k poradě. Po informaci, že skupina konzervativců
jedná na velvyslanectví o ustavení kolaborantské vlády, se
porada rozhodla prohlásit za mimořádný sjezd KSČ. Z bezpečnostních
důvodů a pro krátkost času jednal jen o nejdůležitějších
otázkách. Zvolil nový ÚV KSČ včetně všech zatčených členů
dosavadního předsednictva. Přijal řadu dokumentů: „Prohlášení
mimořádného 14. sjezdu KSČ“; „Výzvu delegátů... komunistickým
stranám celého světa“; „Provolání ke slovenským komunistům
a slovenskému národu“. Jednáním a rozhodnutím tohoto
sjezdu, který se přihlásil k reformní politice Dubčekova vedení,
ztratil starý ÚV KSČ mandát a s ním i skupina „zvatelů“. Tento
sjezd a jeho závěry získaly plnou podporu permanentně zasedajícího
parlamentu i vlády. Československé sdělovací prostředky
jednoznačně potvrdily i podporu drtivé většiny čs. společnosti,
včetně čs. armády, i požadavky okamžitého odchodu okupantů
a osvobození zatčených.
Za této situace prezident Svoboda návrhy na ustavení univerzální,
stranicko-státní, revoluční dělnicko-rolnické vlády – především
z obavy před hněvem lidu – odmítl. A rozhodl se odjet
do Moskvy, jednat s Brežněvem, přivézt domů internované členy
předsednictva, ovšem s tím, že Dubček a Černík po návratu provedou
sebekritiku a z funkcí odstoupí. Rozhodnutím Svobody odjet
do Moskvy k jednání ve chvíli, kdy veškeré úsilí Moskvy a „zvatelů“ o politické
zajištění vojensky úspěšné intervence totálně selhalo, bylo fakticky
umožněno Brežněvovi nalézt východisko z kritické situace politického
patu. Rozhodnutím prezidenta Svobody odjet do Moskvy k jednání
s Brežněvem, a to bez souhlasu či doporučení parlamentu,
byla zahájena závěrečná fáze srpnového dramatu 1968, probíhající
zcela v režii Kremlu.
Do historie vešla pod označením „moskevská jednání“.
Spolu s prezidentem odlétali do Moskvy v ranních hodinách 23.
srpna v letadle okupantů členové osobního doprovodu, ministři
Dzúr a Kučera, místopředseda vlády G, Husák, ale také nikoho
Téma: Alexander Dubček 43