Názory a postoje české populace k seniorům - Britské listy

Věk senioraVěk představuje spíše formálně, úředně, chronologickou tvář identity seniora. Přesto má tentoznak velký význam, protože představuje lehce identifikovatelnou stránku identity seniora. Zdravotnístav, kondici, stav mysli, životní styl a sociální pole nemůžeme zjistit v jednom okamžiku, zatímco věkidentifikují dvě číslice.Ve výzkumu byla položena k tomuto tématu otázka: „S jakým věkem si spojujete seniory? Odkolika let je podle Vás člověk seniorem?“. Výsledky zobrazuje následující graf. V České populacineexistuje jednota ohledně věku seniora. Existují tři „věky“, které určují podle velkých částí populacehranici seniorského věku. První hranicí je 60 let. V tomto věku se stává člověk seniorem podle 45 %populace a v tomto věku, podle kumulativních četností, je člověk seniorem podle více než polovinypopulace (54 %). Druhá, méně častá hranice, je 65 let. V tomto věku se stává člověk seniorem podle23 % populace a v tomto věku je seniorem podle 79 % populace. Třetí z četných věkových hranic jesedmdesát let. V tomto věku se člověk stává seniorem podle 16 % populace a v tomto věku jeseniorem podle 97 % populace. Z četností věkových vymezení lze říci, že podle české populace, sečlověk stává seniorem mezi 60. a 70. rokem věku.Spočítáme-li průměry počátečního věku seniora v jednotlivých věkových skupinách, vidíme, žetento věk se pohybuje ve věkovém intervalu 60 – 64 let. Od 15ti let je senior vymezován věkově jakošedesátiletý a dále jeho věk stoupá až do věkové skupiny 41 až 50 let a dále poklesne na šedesáttři let.Pravděpodobně, jak se člověk blíží seniorství, tak ho chce oddálit a to se děje posunutím věkovéhranice.13