SWOT ANALÝZASilné stránkyVýrazně nižší podíl seniorů v celém <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong>,který je způsoben specifickou věkovoustrukturou ve městě Orlová.Vyšší podíl dětské složky v obci Petřvald,ovlivněné suburbani<strong>za</strong>čním procesem z Ostravy,především u domácnosti, které preferují levnějšíceny pozemků pro výstavbu domů.Od roku 2009 stabilizovaný počet registrovanýchuchazečů o <strong>za</strong>městnání.Všechny čtyři obce (Dolní Lutyně, Doubrava,Orlová a Petřvald) spadají do zázemí městaOstrava, jsou ve vymezené Ostravskéaglomeraci.PříležitostiRozvolněná slezská zástavba v Petřvaldu přidobudování technické infrastruktury zvýšíatraktivitu oblasti pro bydlení, především v rámciprocesu suburbani<strong>za</strong>ce z města Ostrava.K stanovení rozvojového potenciálu je nutnézpracovat územní studii, která zohlední i širšívazby území.Nárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obci Petřvald a Dolní Lutyně.Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Slabé stránkyDlouhodobý počet obyvatel způsobenýpředevším negativním migračním saldem městaOrlová a obce Doubrava. Pokles obyvatelstvav obci Doubrava je způsoben pokračující těžbou.Negativní přirozený přírůstek v celém <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong>ovlivněný obcemi Petřvald, Dolní Lutyně,Doubrava.Vyšší podíl seniorů v obcích Petřvald a DolníLutyně (v obci Petřvald je Ústav sociální péče oseniory, který tento počet navyšuje).Pokles počtu obsazených pracovních místv celém <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong>, především v obcích Doubravaa Orlová.Kromě Petřvaldu všechny obce <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Orlová(tedy Orlová, Dolní Lutyně a Doubrava) spadajído sociálně slabých oblastí kraje.OhroženíVyšší míra zranitelnosti území při dopaduhospodářské recese. Území není ekonomickysoběstačné a jeho vývoj je zcela ovlivněn situacív Ostravě, Karviné a Bohumíně.Do 20 let dojde k výraznému zvýšení počtuseniorů v oblasti, především ve městě Orlová.Bude nutné dobudovat sociální infrastrukturu<strong>za</strong>měřenou na tuto cílovou skupinu, včetně<strong>za</strong>jištění bezbariérového přístupu.Špatné životní prostředí může způsobit odlivobyvatelstva pryč z této oblasti, předevšímmladých lidí.Zhoršující se sociální struktura můžezpůsobit porušení demografické rovnováhy sdůsledkem zvýšení podílu nepřízpůsobivýchobyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit.148
Počet obyvatel<strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> OSTRAVA<strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Ostrava leží v severovýchodní části Moravskeslezského kraje. Na severu sousedí území se<strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Hlučín, na severovýchodě se <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Bohumín a <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Orlová, na východě se <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong>Havířov, na jihovýchodě se <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Frýdek-Místek na na jihu se <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Kopřivnice. Jihozápadníhranice je tvořena obcemi <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Bílovec a západní obcemi <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Opava.<strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Ostrava se skládá z 13 obcí – Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice,Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimoc, Vřesina aZbyslavice. Podle počtu obcí se tak spolu se <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Bílovec řadí na 7. až 8. místo v kraji. Podílem6,0 % rozlohy kraje je na šestém místě, ale podílem 27,0 % z celkového počtu obyvatel kraje je namístě prvním. Ve správním obvodě jsou vedle Ostravy ještě další tři města – Klimkovice, Šenov aVratimov – a v nich žije 96,6 % všech obyvatel tohoto obvodu, v samotném městě Ostravě žije 92 %obyvatel. Pověřenými úřady jsou Ostrava a Vratimov.Ostrava, která je metropolí a sídelním městem nejen této oblasti, ale celého Moravskoslezského kraje,vznikla ve 13. století na tzv. Jantarové stezce vedoucí od Baltu přes střední Evropu ke Středozemnímumoři. Rozvoj <strong>za</strong>znamenala od 18. století po nálezu kvalitního černého uhlí, k největšímu rozmachuprůmyslu a nárůstu obyvatel došlo <strong>za</strong>čátkem 20. století. Těžba uhlí na území skončila roku 1994. Ipřes průmyslový charakter města leží přímo na jeho území část z chráněné krajinné oblasti Poodří –Polanský les a Polanská niva, <strong>za</strong>hrnující rybníky a louky různého stupně <strong>za</strong>mokření.<strong>SO</strong>CIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Ostrava byl v letech 1991 – 2011 patrný pokles počtu obyvatel. Tento stav sesnižoval po celou dobu sledování, nejvýrazněji pak v letech 2000 – 2001. Počet obyvatel poklesl z353 869 osob v roce 1991 na současnou hodnotu 333 579 obyvatel.Graf 73: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Ostrava mezi lety 1991 – 20113600003500003400003300003200001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 v obcích <strong>SO</strong> <strong>ORP</strong> Ostrava klesala a od roku1994 se dostla do záporných hodnot. K nárůstu hmpp došlo výrazněji v roce 2007, kdy se křivkadostala do kladných hodnot, avšak již roku 2009 poklesla opět do hodnot záporných. Hrubá míramigračního salda (hmms) se po celou sledovanou dobu, tj. v letech 1991 – 2010, pohybovala pouzev záporných hodnotách. V letech 1994 – 1997 byla <strong>za</strong>znamenána růstová tendence, kladných hodnotvšak nebylo nikdy dosaženo. Naopak od roku 2008 je patrný strmý pokles hmms. Hrubá míracelkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala kladných hodnot pouze v roce 1991 (0,29 ‰),nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010 (-5,5 ‰).149