DDT: Eventful history of a poison - Jihočeská univerzita

BIOMEDICÍNAoznačila případný zákaz DDT za návrat do„temných časů“ (Dark Age). Koncern Monsantovydal a distribuoval 5 tisíc výtisků brožury nazvanéThe Desolate Year (Bezútěšný rok), která parodovalaMlčící jaro a předestřela čtenářům vizi devastovanézemě v důsledku zákazu DDT) Přispělanejen k zákazu používání DDT v USA v roce1972 a později i jinde ve světě, ale také k založeníThe Environmental Protection Agency (EAP), která sedodnes významným způsobem podílí na ochraněpřírody, životního prostředí a zdraví lidí. Postupněbylo používání DDT zakázáno ve většině zemíEvropy i jinde, což nebylo vždy přijímáno uživatelis pochopením. Zejména v zemích, kde byl DDTpoužíván pro ničení přenašečů malárie. Novéprostředky proti komárům nebyly účinnější nežDDT, zato byly podstatně dražší. Např.u syntetických pyrethroidů v průměru třikrátV současnosti je DDT vyráběno jen v několikamálo zemích: v Číně, v Indii a donedávna ještěsnad v i Mexiku (Wong et al., 2005). Vyváží seovšem také do některých rozvojových zemí, jejichžpočet se odhaduje na dva tucty. Jeho spotřebase však snižuje. Ještě v roce 1981 byla ročnísvětová spotřeba DDT kolem 68 000 tun, v roce1990 to již bylo pouze 2 800 tun (Beard, 2005).Je možné jen spekulovat, zda zákaz používáníDDT zabránil úplné eradikaci malárie, či nikoliv.Faktem je, že uvedená choroba i v dnešní doběstále ještě postihuje ve světě ročně zhruba 300milionů lidí (různé prameny udávají 200 až 500milionů). Z tohoto počtu je minimálně jeden milionpřípadů ročně smrtelných, když opět určitéprameny udávají počet někdy i více než dvojnásobný.5. OBDOBÍ UMÍRNĚNÉ RENESANCEVe dnech 22.-23. května 2005 se ve Stockholmukonala ekologická konference OSN, na které bylapřijata úmluva o zákazu, nebo minimalizaci užívánídvanácti chemických látek označovaných jakoPOPs (Persistent Organic Pollutants). TatoStockholmská konvence vstoupí v platnost poratifikaci parlamenty signatářských zemí, což jepravděpodobně otázkou několika příštích let.Závěry z konference mohou ovlivnit velmi podstatněúspěšnost boje s jednouz nejvýznamnějších chorob současnosti –s malárií, protože mezi posuzovanými látkami byli DDT.Pro mnohé středoevropany může být překvapivé,že DDT stále hraje rozhodující roli v mnohaoblastech světa při potlačování přenašečů malárie.Z tohoto důvodu DDT jako jediná látkaz 12 posuzovaných dostala na Stockholmské konferencinikoliv generální pardon, ale přijatelnou346 Kontakt 3-4/2005výjimku, takže může být za určitých podmínekdále vyráběna a používána.Odhaduje se, že tato látka zachránila od dobysvého zavedení do praxe mnoho desítek milionůlidí od smrti způsobené nemocemi, jejichž původcijsou přenášeni členovci, nebo od smrti hlademz nedostatku potravin, které by jinak ještě na poli,nebo později při skladování zničily škodlivé druhyhmyzu. Nejčastěji je v této souvislosti uváděnvztah DDT k malárii (Stapleton, 2004). Např.v Indii se průměrná délka života prodloužila díkyprotimalarickému programu za použití DDT z 32let v roce 1948 na 52 let v roce 1970. Současně sesnížil počet nemocných malárií v této zemi ze75 milionů (odhad pro rok 1951) na 50 000 případův roce 1961 (Konradsen et al., 2004). Díkypoužívání DDT se podařilo na mnoha místechzeměkoule malárii eradikovat, nebo ji dostat podkontrolu (Brown et al., 1976).Jako příklad neuváženého přerušení používáníDDT v boji s malárií může sloužit Jihoafrickárepublika. Národní protimalarický program sev roce 1996 vzdal používání DDT ve prospěchdražší, ale pro lidské zdraví méně nebezpečnýchsyntetických pyrethroidů. Během následujících třílet se však např. v provincii KwaZulu-Natal znovurozšířil nejvýznamnější přenašeč malárie komárAnopheles funestus, dnes již rezistentníi k pyrethroidům, jehož výskyt zde nebyl zaznamenánod 40. let minulého století, kdy se začalos postřiky DDT (Mabaso et al., 2004). Dramatickystoupl výskyt malárie, a to i v dalších provinciích.Jihoafrická republika byla nucena vrátit se v roce2000 k postřikům DDT, protože z hlediska finančníchmožností a účinnosti nenašla jinou alternativu.Jihoafrická republika je považována za nejbohatšía pokud jde o uplatňování vědeckých poznatkůi nejpokročilejší africkou zemi na jih odSahary. Jestliže se ani taková země nedokáže obejítbez DDT, nelze to očekávat od chudých zemís endemickou malárií, jako je např. Mozambik,Tanzanie, Kongo nebo Zimbabwe.6. JAKÁ JE TEDY PRAVDA O DDT?Představuje tato látka skutečné nebezpečí propřírodu a pro lidstvo? Bylo jeho masové používánív 50. a 60. letech minulého století neuváženýmomylem, na nějž lidstvo dodnes doplácí? Byl jehotéměř celosvětový zákaz tím správným rozhodnutím?Nebo šlo o uspěchaný a nedomyšlený krok,za nějž dodnes platíme miliony zbytečně ztracenýchživotů? Odpověď není jednoduchá.Existují důvodná podezření, že tehdejší ředitelEAP rozhodl o zákazu DDT ve Spojených státechi proti vůli odborníků vlastní organizace. Ti