canisterapie u klienta s mentální retardací vyu ž it í can ist erap ie un ...

VYUŽITÍ CANISTERAPIE U NĚKTERÝCHNEMOCÍ DĚTÍ A SENIORŮCANISTERAPIE U KLIENTA S MENTÁLNÍ RETARDACÍCANISTHERAPY IN A MENTALLY RETARDED CLIENTZuzana FraňkováJihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra speciální pedagogikyVýcvikové canisterapeutické sdružení Hafík, o. s., TřeboňSummaryThe contribution describes a particular course of canistherapy in a mentally retarded client and considersestablishing of targets in this client and methods of the work.Key words: Canistherapy – mental involvement – clientX: 1–122, 2008ISSN 1212-4117SouhrnPříspěvek popisuje konkrétní průběh canisterapie u klienta s mentálním postižením společně se stanovenímcílů u daného klienta a metodikou práce.Klíčová slova: canisterapie – mentální postižení – klientKazuistika – klient Honza, 29 letKlient, se kterým pracuji individuální formoucanisterapie, se jmenuje Jan a je mu 29 let.V ústavu sociální péče je klient ubytován celoročně.Klient využívá chráněného bydlení, ježzmíněné zařízení realizuje. Dohled vychovatelekje celodenní. Jeho vztah k rodině je velmi kladný,vypráví o rodinných příslušnících, těší sedomů (rodinu navštěvuje o víkendech). Diagnózaklienta je mentální postižení (středně těžkýstupeň mentálního postižení) v kombinacis Downovým syndromem.Canisterapeutické návštěvy se konají vestředu v 18 hod., vždy trvají cca 1 hodinu. Canisterapieje zde prováděna skupinově a částhodiny (cca 1/2hod.) je věnována individuálnícanisterapii.Cílem canisterapie je: Odbourávání egoismu, Odbourávání negativismu Procvičování jemné motoriky Hrubá motorika Emočně libé prožitky Rozvoj sociálních dovednostíMETODIKA PRÁCE S KLIENTEM Odbourávání egoismu – snažím se, abyklient půjčil psa i ostatním, protože jakmiledostane vodítko, nechce se s ním rozloučit.U něj je velmi důležitá motivace. Poté, cojdeme do jeho pokoje, tam s Aaronem pracujea hraje si s ním, je ochoten se o psarozdělit (někdy pouze částečně, necháostatní si s ním hrát a sám drží vodítko).Odbourávání negativismu – na začátkunávštěvy je problém pouze v okamžiku, kdyho vyrušíme z jiné činnosti, nechce spolupracovata na jakoukoli otázku reaguje ne,nevím. V některých případech se s klientemnedá pracovat vůbec, a jindy je zas celánávštěva bez problémů. Velmi účinná jevěta: „Pejsek se na Tebe tak těšil a Ty si hovůbec nevšímáš, pejsek je smutný“. Klientpotom vypadá, jako kdyby si rozmýšlel, cořekne, a po chvilce mi sděluje, co by chtěls pejskem dělat nebo sám začne vytvářetčinnost.Jemná motorika – nedělá Honzovi velképroblémy. Procvičujeme ji kartáčováním,připínáním vodítka, nasazováním obojkua náhubku, krmením piškoty, kdy je musí60 Kontakt – supplement/2008

vyndat ze šroubovací sklenice a dále za pomocistimulací dotykem, např. jemně sedotknout čumáčku, oušek apod.Hrubá motorika – dělá naopak Honzovivelké obtíže. Jdeme se po schodech podívatdo jeho pokoje, rád chodí u zdi, aby se přidržel,ale někdy je ochoten vést na této straněAarona. Honza pak jde pomaleji a s většírozvahou. Dalším procvičením jsou různé„opičí dráhy“, kdy klienti leží, klečí, dělajímost a pes je podlézá nebo přelézá. Velmiúčinná a zábavná je také hra na pejska. Pejsekposlouchá povely (od klienta nebo psovoda)a ostatní dělají vše, co on (sedni, lehni,vstaň, plaz se, zaštěkej apod.).Emočně libé prožitky – jde o to, aby mělklient pocit radosti, spokojenosti, štěstí.Tyto pocity vytvoříte většinou již po příchodupejska, někomu stačí se na psa dívat,jinému hladit ho nebo si s ním hrát.Rozvoj sociálních dovedností – barvyrozlišují klienti na vodítkách, na psovi, naoblečení. Honzík barvy poznává dle nálady.Rozvoj slovní zásoby spočívá v popisu psa,vyprávění o psovi, co celý týden dělal pesa co klient. Rozvoj komunikace mezi klientysamotnými, kdy si přes týden o psovi povídají,ale i mezi klientem a psem, kdy HonzíkAaronovi popisuje, co večeřel, jak se má, covšechno má v pokoji apod.VÝSLEDKYVychovatelky mi často říkají, že se Honza ptá,kdy pes přijde. Nebo ony samy díky canisterapiiHonzu motivují (pejsek přijde, až se najíš, až siuklidíš apod.).Honza se naučil rozpoznávat potřeby psa (pesmá žízeň…), emočně libé prožitky dává velmidobře najevo a mají pozitivní vliv na psychickoustránku klienta. Vztah ke psovi navázal velmidobře a negativismus se zlepšuje, protože pes jemotivací (je motivací i pro vychovatele). Vztahyve skupině v přítomnosti psa jsou také lepší,mimo to přítomnost psa je alespoň tématemhovoru. U egoismu příliš úspěchu pozorovánonení.U dospělého klienta s takovýmto postiženímse canisterapie podílí na udržení dovedností.Takže s potěšením sleduji, když se Honzanaučí nové slovo nebo povel pro psa. Rozeznáváčásti psího těla, barvy. Pes se pro něj stalvelkou motivací.* Literatura dostupná u autora příspěvkuZuzana FraňkováZuzus.frenky@seznam.czVYUŽITÍ CANISTERAPIE U NĚKTERÝCHNEMOCÍ DĚTÍ A SENIORŮKontakt – supplement/2008 61