A contribution to the history of radiobiology in Bohemia, Moravia and ...

BIOMEDICÍNApozději zakladatel (1969) a dlouholetý děkanFarmaceutické fakulty UK v Hradci Králové,kteří jsou považováni za zakladatele evropskéradiobiologické farmakologie. J. Květina k 1. 1.1985 vytvořil v Hradci Králové samostatnýÚstav experimentální biofarmacie ČSAV, kterýpo reorganizaci ČSAV od roku 1993 působíjako společné výzkumné pracoviště AV ČRa farmaceutické akciové společnosti PRO.MED. CS. (Květina, 1998) a sám J. Květinapřednáší farmakologii a toxikologii na Veterinárnía farmaceutické univerzitě v Brně. Otázkámvlivu ionizujícího záření na účinky vybranýchléčiv studovala dále Jiřina Martínková, delší údobíi v zahraničí v Belgii, Vladimír Geršl a PeterVišňovský. Účinky ionizujícího záření v oblastimikrobiologie analyzovala skupina OldřichaVejbory, v patologické fyziologii v oblasti srdečněcévního sytému Lubor Vokrouhlický, JiříSedláček, hygieny (Miloslav Tušl), patologie(František Langr, Milan Rešl, Jiří Nožička), onkologie(Stanislav Filip, Václav Svoboda), oftalmologie(Pavel Rozsíval), katedry interních oborů(Petr Žďánský). Na katedře válečného vnitřníholékařství se radiobiologické problematicevěnovali: Vilo Jurkovič, Jaroslav Mazák, JaroslavVaňásek, Jaroslav Kačerovský a zvláště MilanBláha. I na katedře válečné chirurgie sledovalizvláště průběh hojení ran po zevním ozářenía zevní kontaminaci radionuklidy Antonín Beneš,Bohumil Konečný a Ladislav Vykouřil. Naradiobiologickém oddělení LF UK v HradciKrálové pracovali řadu let Vladimír Chmelař,Milan Zima, František Skopec a Milan Dostál,který po odchodu z armády v r. 1985 se polétech na teoretické ústavy Lékařské fakultyUK vrátil a v létech 1986–91 pracoval.Katedra radiobiologie VLVDÚ JEP v těsnéspolupráci s Ústavem pro experimentálnía klinickou radiobiologii a využití radioizotopů(zkráceně oddělení radiobiologie) LF UKv Hradci Králové vedeném Ivanem Vodičkou,později děkanem LF a vedoucím ústavu lékařskébiofyziky, a Karlem Volencem rozpracovalařešení otázek diagnostiky, patogeneze, profylaxea léčby akutní nemoci z ozáření i vnitřní a zevníkontaminace radioaktivními látkami a otázkyexperimentální onkologie. K jejich řešení přistoupilařada pracovišť vysokých škol a ústavůČSAV. V osmdesátých létech věnovala radiobiologickápracoviště zvláštní zřetel supraletálnímdávkám záření se zdrojem gama záření ve Státnímvýzkumném ústavu textilním v Liberci,přesněji v jeho oddělení radiačních technologiíve Veverské Bítýšce, a ozáření laboratorníchzvířat štěpnými neutrony v tepelné koloně reaktoruVVR-S v Ústavu jaderného výzkumua rychlými neutrony na izochronním cyklotronuU 120 M v Ústavu jaderné fyziky ČSAV v Řežiu Prahy. Tyto výsledky byly do roku 1999 utajeny.Pomalu a obtížně je postupně zveřejňujeme.Po organizačních změnách ve vojenskémškolství a vzniku Univerzity obrany v Brně(2002) došlo na bývalé VLA JEP v Hradci Královés ohledem na aktuální význam ochranyosob před účinky ionizujícího záření ve válečnémkonfliktu k obnovení katedry radiobiologieFakulty vojenského zdravotnictví UO a od 1. 9.2003 byl jejím náčelníkem ustanoven pplk. JiříÖsterreicher, který již patří ke generaci mladšíchradiobiologů. Problematice kmenových buněk jena tomto pracovišti stále věnována výrazná pozornostve skupině vedené Jiřinou Vávrovou vespolupráci se Stanislavem Filipem z kliniky onkologiea radioterapie Fakultní nemocnicev Hradci Králové, který na vojenské katedřeradiobiologie také začínal.ŘÍZENÍ VÝZKUMU V RADIOBIOLOGII PROMIMOŘÁDNÉ OBDOBÍVýzkumné úkoly v oblasti ochrany osob předúčinky ionizujícího záření byly vyžadovány předevšímpotřebami vojenské zdravotnické službyČeskoslovenské lidové armády té doby a potřebamirozvíjející se jaderné energetiky. Celostátnímřízením radiobiologického výzkumu propotřeby ČSLA byl Státní plánovací komisí pověřenod počátku 60. let až do roku 1975Z. Dienstbier. Jako jeho vědečtí sekretáři pracovalipostupně důstojníci M. Arient, J. Mráza P. Kuna. Od 1. 1. 1976 se koordinačním pracovištěmstala katedra radiobiologie Vojenskéholékařského výzkumného a doškolovacího ústavuJ. E. Purkyně (od 1. 9. 1988 do 31. 8. 2004 opětVojenská lékařská akademie Jana EvangelistyPurkyně) v Hradci Králové. Deset let, v rozmezílet 1976–85, řídil odbornou pracovní skupinuMNO/HT-ZS pro radiobiologii M. Dostál,v údobí 1986 až 1990 P. Kuna, hlavní radiobiologovézdravotnické služby ČSLA. Od roku1990 byl v této funkci P. Petýrek, který odešeldo civilního sektoru v r. 2002. V současné doběje i vojenský radiobiologický výzkum orientovándo oblasti základního výzkumu a jeho řízením je222 Kontakt 1/2008