SBORNÍK ABSTRAKTŮ

„Molekulární mikroskop“ - MALDI-MSI v proteomice motolic
M. Kašný1 , L. Mikeš1 2, 3
, P. Jedelský
1 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra parazitologie,
Viničná 7, Praha 12844, ČR.
2 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra buněčné biologie,
Viničná 7, Praha 12844, ČR.
3 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř hmotnostní
spektrometrie, Viničná 7, Praha 12844, ČR.
Nově získaná data z probíhajících geonomových projektů, do nichž jsou zahrnuty
i významné druhy motolic (např. Schistosoma mansoni, S. japonicum, Fasciola
hepatica), nabízejí ve spojení s analytickými metodami hmotnostní spektrometrie
široké využití nejen při identifikaci, ale i při lokalizaci vytipovaných proteinů.
Progresivní metodou je na tomto poli MALDI-MSI (Matrix-assisted laser desorption/ionization
mass spectrometric imaging). Tato metoda umožňuje dvourozměrné
zobrazení distribuce vytipovaných proteinů (biomarkerů) přímo na řezech biologických
vzorků. Široké uplatnění proto MALDI-MSI nalézá zejména v diagnostice nádorových
onemocnění.
Experimentální výzkum v naší laboratoři je mimo jiné zaměřen na proteomickou
charakterizaci proteolytických enzymů (peptidáz) z exkrečně-sekrečních produktů
cerkárií ptačích motolic Trichobilharzia regenti, T. szidati a dospělců jaterní motolice
Fascioloides magna. S využitím hmotnostně spektrometrických metod (MAL-
DI TOF-TOF) a molekulárních metod (PCR) byly získány sekvence tří peptidázovvých
genů – cathepsinů B1/B2 (Trichobilharzia regenti, T. szidati) a cathepsinu
L1 (F. magna). Na základě sekvenčních dat a s pomocí MALDI-MSI je možné na
řezech motolic determinovat oblasti transkripce některých z těchto genů a vyhnout
se tak časově náročným imuno-lokalizačním studiím.
35