SBORNÍK ABSTRAKTŮ

Současné trendy veterinární parazitologie
1, 2
B. Koudela
1 Ústav parazitologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého 1-3, 612 42 Brno
2 Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Otevřená internetová encyklopedie Wikipedia charakterizuje veterinární parazitologii
jako obor, který „studuje parazity, kteří ovlivňují zdravotní stav hospodářských
zvířat, zvířat v zájmových chovech, jakož i volně žijících zvířat. Zabývá se vztahy mezi
zvířaty a parazitem, jejich vzájemném ovlivňování. Veterinární parazitologie zkoumá
taxonomické znaky, morfologii, funkce, vývoj a životní podmínky parazitů v přírodě
a v živém hostitelském organismu. Je zaměřena zejména na vznik, průběh a zánik
parazitóz u zvířat, jakož i na diagnostiku, klinické projevy, patologickomorfologické
změny v hostiteli, terapii a prevenci. Hlavním cílem je ochrana zdraví zvířat“. Tato
definice vychází z tradičního pojetí veterinární parazitologie a měla platnost na přelomu
tisíciletí. V současnosti prochází veterinární parazitologie výraznými koncepčními
změnami a snahou tohoto příspěvku je pokus o charakteristiku těchto změn.
Koncem roku 2000 byla publikována v prestižním časopisu Parasitology Today
(dnes Trends in Parasitology) práce s názvem „Proč by se veterináři měli více zajímat
o parazitologii“, ve které autoři konstatovali pokles významu veterinární parazitologie.
Ke sníženému významu veterinární parazitologie podle autorů přispěly tři
důležité faktory: (i) nedostatek nových zásadních výsledků v základním výzkumu,
(ii) pokles rozsahu výuky veterinární parazitologie v rámci veterinárního vzdělávání
a (iii) vnímaní nedůležitosti parazitů v současně veterinární klinické praxi. Pro zvýšení
významu navrhují autoři příspěvku (i) prokázat ekonomický význam parazitů
a přesvědčit o něm praktické veterináře, (ii) znovu oživit výuku veterinární parazitologie
na všech úrovních, (iii) věnovat více pozornosti inovaci programů zaměřených
na zdůraznění ekonomického významu parazitů a (iv) zlepšit vyhlídky pro
financovaní veterinární parazitologie formulováním výzkumných priorit (Parasitol.
Today 16: 504- 06, 2000). Tento příspěvek nezůstal bez odezvy mezi veterinárními
parazitology. Většina z nich vytýkala autorům příliš úzký pohled na oblast, ve které
se může uplatnit veterinární parazitologie. V reakcích na tento příspěvek nejčastěji
zazníval názor, že pohled autorů publikace na veterinární parazitologie je tradiční a
že v současnosti veterinární parazitologie zahrnuje nejen problematiku spojenou se
zdravím a ochranou zvířat – viz definice oboru v otevřené internetové encyklopedii
Wikipedia.
Již v následujícím roce bylo v časopisu Veterinary Parasitology věnováno
celé číslo směrování veterinární parazitologie a obsahovalo také výsledky debaty
o budoucnosti veterinární parazitologie, která proběhla na plenárním zasedání
18. konferenci Světové asociace pro rozvoj veterinární parazitologie (WAAVP)
v italském městě Stresa. Součástí tohoto čísla časopisu Veterinary Parasitology je
také publikace s názvem „ Budoucnost veterinární parazitologie“ (Vet. Parasitol. 98:
31-39, 2001), ve které je vyjmenováno sedm priorit, na které by se měla zaměřit
veterinární parazitologie v 21. století: (i) nová léčiva, (ii) opatření při rezistenci na
antiparazitka, (iii) rozvoj vakcín proti parazitům, (iv) chov plemen hospodářských
zvířat rezistentních k parazitárním infekcím, (v) zlepšení diagnostických metod, (vi)
zoonózy parazitárního původu a (vii) globální oteplování a šíření parazitů.
V minulém roce se uskutečnila v belgickém Gentu 21. konference WAAVP pod
názvem „From EPG to Genes“ (EPG je zkratka Eggs per gram – počet vajíček na
49