You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Poznámka: Na základě špatné podmíněnosti se zdá, že nebude možné při výpočtuderivace dosáhnout libovolné přesnosti. Zvýšení přesnosti ale můžeme dosáhnout1) použitím vzorce s chybou vyššího řádu2) použitím tzv. Richardsonovy extrapolaceVěnujme nyní pozornost Richardsonově extrapolaci. Je třeba zdůraznit, že se jednáo obecný princip, který se nepoužívá jen u numerického výpočtu derivace. Myšlenkavychází z toho, že na základě znalosti výrazu pro rozvoj chyby využijeme dvou přibližnýchvýsledků k získání třetího, který bude přesnější. Tento proces eliminace chyb budemedemonstrovat např. na poměrné centrální diferencif ′ (x 0 , h) = f(x 0 + h) − f(x 0 − h)2h} {{ }D C f(x 0 ,h)− h26 f ′′′ (ξ 1 ), ξ 1 ∈ (x 0 − h, x 0 + h). (1)Podobný vztah musí platit i v případě, že použijeme místo kroku h krok 2h, tj.f ′ (x 0 , 2h) = f(x 0 + 2h) − f(x 0 − 2h)2 · 2h} {{ }D C f(x 0 ,2h)− (2h)26 f ′′′ (ξ 2 ), ξ 2 ∈ (x 0 − 2h, x 0 + 2h). (2)Pro jednoduchost předpokládáme, že hodnoty f ′′′ (ξ 1 ) a f ′′′ (ξ 2 ) jsou si rovny. Vhodnoukombinací (1) a (2) dosáhneme eliminace chyby řádu h 2 , tj. od čtyřnásobku rovnice (1)odečteme rovnici (2) a výsledek dělíme třemi (4-1). Dostaneme přesnější aproximaci derivacefunkce f v bodě x 0 :f ′ (x 0 ) ≈ 4f ′ (x 0 , h) − f ′ (x 0 , 2h)3= 4 3 f ′ (x 0 , h) − 1 3 f ′ (x 0 , 2h) (3)Poznámka: V názvu metody se objevuje slovo extrapolace. Je to proto, že nováhodnota derivace je lineární kombinací dvou hodnot, ovšem neleží mezi těmito hodnotami(kdyby tomu tak bylo, mluvili bychom o interpolaci).Poznámka: Algoritmus Richardsonovy extrapolace lze samozřejmě použít opakovaněpro eliminaci chyb vyšších řádů. Tato metoda je potom velmi efektivní.Příklad: Použijte opakovanou Richardsonovu extrapolaci pro výpočet derivace funkcef(x) = ln x v bodě x 0 = 3 pomocí centrální poměrné diference s kroky h = 0, 8; 0, 4; 0, 2 a0, 1.Řešení: Dá se ukázat (viz. odvození), že pro dostetečně hladkou funkci f platí tentovztahf ′ (x 0 ) = f(x 0 + h) − f(x 0 − h)2h} {{ }D C f(x 0 ,h)+ c 1 h 2 + c 2 h 4 + c 3 h 6 + . . .,} {{ }rozvoj chybykde čísla c 1 , c 2 , c 3 představují kontanty obsahující příslušné derivace.6