570Archeologické rozhledy LVIII–<strong>2006</strong> 570–583DISKUSEKotázce kulturního zařazení některých keramických tvarůz pohřebiště Slatinky-NivkyDagmar Jelínková – Jindra NekvasilÚvodJiž delší dobu se v české archeologické literatuře vede spor o kulturní příslušnost a datování několikakeramických nádob z pohřebiště kultury lužických popelnicových polí v trati Nivky, na katastruobce Slatinky. Jde o jednoduché tvary z hrobů č. 60, 85, 95, 135 a 146, které bývají některýmiautory kladeny do časně slovanského období. 1Více než 200 žárových hrobů kultury lužických popelnicových polí v trati Nivky vykopali ve30. letech 20. století A. Gottwald a K. Dobeš se svými spolupracovníky. Prvních 156 hrobů publikovalA. Gottwald (1935). Z tohoto počtu označil 102 hrobů, včetně hrobů č. 60, 85 a 95, jako platěnickéa dalších 54 hrobů jako slezské (číslovány jsou znovu v publikaci i na plánku od č. 1).Skupinku zmiňovaných jednoduchých keramických tvarů z hrobů č. 60, 85, 95, 135 a 146 vyčlenilpoprvé J. Nekvasil (1960, 50–54, tab. XIII, XIV) jako ukázky nádob, které jsou „prozatímposledním prokazatelným projevem lužického lidu popelnicových polí na Moravě“. Po několika letechvystoupil J. Zeman (1966, 178, pozn. 66) s odlišným názorem a pokusil se zařadit je, pokud setýká formy i zpracování, jimiž se měly „výrazně odlišovat od ostatní keramiky“ rozsáhlého pohřebiště,do okruhu časně slovanské keramiky. Nápadné mu rovněž připadalo, že se měly údajně vyskytovatpo jedné nádobě v hrobech a v rámci pohřebiště vytvářet skupinu. Ve shodě s tím označil zmiňovanýautor ve svém pojednání o problematice časně slovanské kultury ve střední Evropě z r. 1979lokalitu Slatinky-Nivky (Zeman 1979, 119, mapa 1) jako naleziště s časně slovanskými žárovýmihroby. Jeho názor rozpoutal dlouholetou diskusi. Ve snaze o objektivní pohled na její průběh podávámestručný přehled prací, které se uvedenou problematikou zabývaly.V článku o vývoji moravské kultury lužických popelnicových polí na Moravě pokládal J. Nekvasil (1969, 156,Abb. 16: 6, hrob 135) i nadále pojednávané hroby ze Slatinek-Nivek s jednoduchými hrncovitými tvary za projevkonečné fáze této kultury, kterou definoval zejména na základě poznatků z výzkumu rozsáhlého pohřebištěv Moravičanech. Později se k otázce zařazení hrobů kultury lužických popelnicových polí opět vrátil (Nekvasil1974, 253–310) a poukázal na souvislosti skupiny jednoduchých nádob s vývojem, který označil jako mladšía pozdní stupeň halštatského období kultury lužických popelnicových polí.Pod vlivem prací J. Zemana (1966, 178, pozn. 66; 1979, 116, 119) hodnotili v následujícím období mnozíautoři situaci ve Slatinkách odlišně, i když někdy ne zcela jednoznačně. Názor o slavinitě keramických nálezů zeSlatinek podpořila Z. Trňáčková (1984–1987, 68). Podle ní je pravděpodobné, „že některé ze žárových hrobůlužických popelnicových polí patřily ve skutečnosti nejstaršímu slovanskému období“. 2 Opatrněji se vyjádřilB. Dostál (1985, 91, obr. 20), který v soupisu lokalit k mapě časně slovanských a starohradištních sídlišť a žárovýchpohřebišť na Moravě uvedl, že „z lužických žárových hrobů na Nivkách pochází 5 nádob blízkých pražskémutypu“. D. Jelínková (1985, 469) při zpracovávání souboru památek s keramikou pražského typu na Moravělokalitu Slatinky-Nivky do soupisu nezařadila a příslušnost diskutovaných hrobů k okruhu památek s keramikoupražského typu odmítla. Argumenty, které ji k tomu vedly, nebyly však v článku dále rozvedeny. To vedlo J. Ze-1 Práce vznikla v rámci plnění grantu <strong>AV</strong> <strong>ČR</strong> IAA800010502.2 Odkazuje se při tom na cit. J. Zemana (1966, 178, pozn. 66), v níž autor zase Z. Trňáčkové děkuje, že mu dotyčnénálezy umožnila zkoumat a nahlédnout do starých protokolů.
JELÍNKOVÁ – NEKVASIL: K otázce kulturního zafiazení … 571mana k odmítavé reakci (Zeman 1986, 667–668). V ní uvádí, že „chybí zdůvodnění pro jednoznačné vyloučenížárových hrobů z polohy Nivky ve Slatinkách, okr. Prostějov, z okruhu časně slovanských památek“. Podle J. Zemana„autorka přešla bez komentáře znaky, kterými se některé hroby na platěnickém pohřebišti zřetelně odlišujíod ostatních a naznačují možnost spoluvystupování objektů z různých časových úseků na stejném místě, což neníjev ojedinělý. Nápadný je především výskyt po jedné nádobě, jakož i tvar, technika výroby i složení materiáluu příslušných popelnic …“ Dále dodává: „Ke všem zmíněným tvarům i jejich dalším znakům lze uvést analogiez časně slovanského prostředí. Pokud nebude předveden obdobný srovnávací materiál z hrobů platěnických, pokládámzařazení do nejmladší fáze lužického žárového pohřebiště za neopodstatněné …“.Rozporné hodnocení zmiňovaného souboru nálezů pak pokračovalo dále. Zatímco Z. Klanica (1986, 218–219)hroby ze Slatinek v přehledu slovanských nalezišť ze 6.–8. stol. neuvedl, V. Dohnal (1991, 221) je v r. 1991 mezičasně slovanská pohřebiště na Olomoucku opět zařadil. Souběžně s nastíněnou diskusí nepřestal ovšem J. Nekvasil(1993, 371–372) v „Pravěkých dějinách Moravy“ zastávat svůj původní názor, vycházející z poznatku, že v lužickéoblasti střední a severní Moravy, která nebyla první vlnou keltské expanze zasažena, pokračovalo pohřbívánína pohřebištích popelnicových polích dále i v tomto pozdním období. Sem kladl početné chudé a mělkéjámové žárové hroby, které bývají často zničeny orbou nebo unikají pozornosti. V této souvislosti zmínil také„několik chudých hrobů ze Slatinek, v nichž za popelnici sloužily prosté situlovité hrnce“. Úvaha, zda v některýchtakových případech nejde „o skutečné staroslovanské pohřby uložené náhodně do pozdně lužického pohřebiště“,se do práce dostala zřejmě redakčním nedopatřením a autor kapitoly s touto interpretací nesouhlasí.Závěry učiněné patrně na základě neúplných a zkreslených údajů zašly později tak daleko, že V. Vokolek(1997, 655) při lokalizaci „raně slovanských nálezů“ z Platěnic ve východních Čechách srovnal tamější situacis poměry ve Slatinkách-Nivkách. Mj. píše, že „Hroby 60 a 85 ze Slatinek, s nálezy časně slovanské keramiky,jsou podle plánku A. Gottwalda na okraji pohřebiště a jejich datování znovu dokládá J. Zeman (1986, 667).“Poslední, kdo se o kulturní příslušnosti keramických nálezů ze Slatinek prozatím zmiňuje, je M. Lutovský(2001, 297). Hovoří o tom, že zde „… bylo mezi více než dvěma sty pravěkými hroby zaregistrováno i několikžárových hrobů, které lze na základě dochovaných uren patrně datovat do časně slovanského období 6. století.Jednoduché keramické tvary však nedovolují ani jednoznačné odmítnutí pravěkého původu …“. Dodejme ještě,že Slatinky jsou zmiňovány v souvislosti s pražským typem v soupisu žárových hrobů bez mohylových násypůtaké J. Poulíkem (1948, 180). Jde však o nedopatření, neboť na citovaných místech najdeme zmínky pouze o jednénádobě zdobené třemi křížky, která pochází z jiné lokality – ze dvora domu č.p. 45 ve Slatinkách – a ve skutečnostise jedná o nádobu ze sídlištního objektu, nikoliv z pohřebiště (Jelínková 1985, 469).Kromě rozporuplnosti a nejistoty při kulturně chronologickém zařazování pojednávaného souboruvyplývá z uvedených názorů především fakt, že i v novější odborné literatuře jsou některé problematickénebo i chybné údaje přejímány, aniž by byla věnována pozornost původním pramenůma informacím. Autoři tohoto článku se proto rozhodli na otázku datace nálezů nádob z hrobů 60,85, 95, 135 a 146 do časně slovanského období po letech znovu reagovat a předložit důvody, kteréje vedly k odmítnutí takového datování.Charakter pozdně halštatského stupně na severní MoravěPři řešení problému nelze vycházet pouze z formální podobnosti keramických tvarů, nýbrž jetřeba si všímat také širších souvislostí, spojených s vývojem kultury lužických popelnicových polí(platěnické kultury) jako takové i její keramiky na severní Moravě v době halštatské. Ukazuje se totiž,že vývojový stupeň, označovaný jako pozdně halštatský (Nekvasil 1991, 465; 1993, 351, 354),zde znamenal jasný zlom i změnu v charakteru keramiky. Nevelká část společnosti byla v tomto stupnipohřbívána ve velkých komorových hrobech, které je podle pohřbů obsahujících zbraně možnospojovat se společenskou vrstvou bojovníků. V Moravičanech jich bylo osm (Nekvasil 1982, 284,319, 334, 339, 341, 342, 344, 350; 1993, 354). Ve Slatinkách-Nivkách k nim asi patřil i hrob č. 106,který se však na plánku nepodařilo lokalizovat, a tak jsme při jeho hodnocení odkázáni pouze napopis nálezů s bohatou sestavou keramiky (Nekvasil 1960, 52). A. Gottwald uvádí ještě dva hroby(47 a 99), které byly zavalené kameny, avšak jejich popis je nedovoluje označit přímo za komorové.Podle keramiky patří hrob 47 pozdnímu stupni, hrob 99 není datovatelný. Ačkoliv komorové hrobybyly honosně vybudovány, byly vybaveny úpadkovou keramikou, která je právě pro tento stupeň typická.Nad hroby komorovými a hroby s amforou (a obětinou), které lze na základě keramiky rovněž