2006_3 - Archeologický ústav AV ČR

570Archeologické rozhledy LVIII–2006 570–583DISKUSEKotázce kulturního zařazení některých keramických tvarůz pohřebiště Slatinky-NivkyDagmar Jelínková – Jindra NekvasilÚvodJiž delší dobu se v české archeologické literatuře vede spor o kulturní příslušnost a datování několikakeramických nádob z pohřebiště kultury lužických popelnicových polí v trati Nivky, na katastruobce Slatinky. Jde o jednoduché tvary z hrobů č. 60, 85, 95, 135 a 146, které bývají některýmiautory kladeny do časně slovanského období. 1Více než 200 žárových hrobů kultury lužických popelnicových polí v trati Nivky vykopali ve30. letech 20. století A. Gottwald a K. Dobeš se svými spolupracovníky. Prvních 156 hrobů publikovalA. Gottwald (1935). Z tohoto počtu označil 102 hrobů, včetně hrobů č. 60, 85 a 95, jako platěnickéa dalších 54 hrobů jako slezské (číslovány jsou znovu v publikaci i na plánku od č. 1).Skupinku zmiňovaných jednoduchých keramických tvarů z hrobů č. 60, 85, 95, 135 a 146 vyčlenilpoprvé J. Nekvasil (1960, 50–54, tab. XIII, XIV) jako ukázky nádob, které jsou „prozatímposledním prokazatelným projevem lužického lidu popelnicových polí na Moravě“. Po několika letechvystoupil J. Zeman (1966, 178, pozn. 66) s odlišným názorem a pokusil se zařadit je, pokud setýká formy i zpracování, jimiž se měly „výrazně odlišovat od ostatní keramiky“ rozsáhlého pohřebiště,do okruhu časně slovanské keramiky. Nápadné mu rovněž připadalo, že se měly údajně vyskytovatpo jedné nádobě v hrobech a v rámci pohřebiště vytvářet skupinu. Ve shodě s tím označil zmiňovanýautor ve svém pojednání o problematice časně slovanské kultury ve střední Evropě z r. 1979lokalitu Slatinky-Nivky (Zeman 1979, 119, mapa 1) jako naleziště s časně slovanskými žárovýmihroby. Jeho názor rozpoutal dlouholetou diskusi. Ve snaze o objektivní pohled na její průběh podávámestručný přehled prací, které se uvedenou problematikou zabývaly.V článku o vývoji moravské kultury lužických popelnicových polí na Moravě pokládal J. Nekvasil (1969, 156,Abb. 16: 6, hrob 135) i nadále pojednávané hroby ze Slatinek-Nivek s jednoduchými hrncovitými tvary za projevkonečné fáze této kultury, kterou definoval zejména na základě poznatků z výzkumu rozsáhlého pohřebištěv Moravičanech. Později se k otázce zařazení hrobů kultury lužických popelnicových polí opět vrátil (Nekvasil1974, 253–310) a poukázal na souvislosti skupiny jednoduchých nádob s vývojem, který označil jako mladšía pozdní stupeň halštatského období kultury lužických popelnicových polí.Pod vlivem prací J. Zemana (1966, 178, pozn. 66; 1979, 116, 119) hodnotili v následujícím období mnozíautoři situaci ve Slatinkách odlišně, i když někdy ne zcela jednoznačně. Názor o slavinitě keramických nálezů zeSlatinek podpořila Z. Trňáčková (1984–1987, 68). Podle ní je pravděpodobné, „že některé ze žárových hrobůlužických popelnicových polí patřily ve skutečnosti nejstaršímu slovanskému období“. 2 Opatrněji se vyjádřilB. Dostál (1985, 91, obr. 20), který v soupisu lokalit k mapě časně slovanských a starohradištních sídlišť a žárovýchpohřebišť na Moravě uvedl, že „z lužických žárových hrobů na Nivkách pochází 5 nádob blízkých pražskémutypu“. D. Jelínková (1985, 469) při zpracovávání souboru památek s keramikou pražského typu na Moravělokalitu Slatinky-Nivky do soupisu nezařadila a příslušnost diskutovaných hrobů k okruhu památek s keramikoupražského typu odmítla. Argumenty, které ji k tomu vedly, nebyly však v článku dále rozvedeny. To vedlo J. Ze-1 Práce vznikla v rámci plnění grantu AV ČR IAA800010502.2 Odkazuje se při tom na cit. J. Zemana (1966, 178, pozn. 66), v níž autor zase Z. Trňáčkové děkuje, že mu dotyčnénálezy umožnila zkoumat a nahlédnout do starých protokolů.