KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY V NĚMECKU - IDU

ÚVOD4odvětví narážejí na hranici svého inovačního úsilí, mohou své silné stránky využít kreativní lidé zKKP. 6 Otevřené přístupy, rozšířený obzor pro řešení problémů, použití metod designového myšlení(design thinking) 7 nebo otevřených inovací (open innovation) 8 jsou jen některé příklady, kterépřispívají ke vzniku inovací. Mezi ně patří např. inovace produktů, služeb, výrobních procesů, sociálníinovace nebo inovace obchodních modelů 9 (vývoj softwaru, digitalizace filmů, nové formy hudebníchzáznamů a jejich prodej, interaktivní reklamní kampaně aj.), přičemž míra jejich inovačníchschopností je vyšší než u jiných firem. Nadto jsou kulturní a kreativní průmysly typické pozitivnímiefekty přelévání (spillover effects) do celé ekonomiky v oblastech znalostí, produktů, sítí aj., 10 cožnapomáhá ke strukturálním změnám a konkurenceschopnosti celé ekonomiky.Kreativní profese a jejich vliv na hospodářskou restrukturalizaci nebo renesanci měst či regionů jsoupředmětem zájmu Richarda Floridy. 11 Podle Floridy je další ekonomický růst (popř. i úspěšnévyrovnání se s regionálními strukturálními změnami) závislý na přítomnosti tzv. „3T“, tedy talentu,technologií a toleranci, jež jsou živnou půdou pro tzv. „kreativní třídu“. Florida dělí kreativní třídu dodvou skupin: do super-kreativního jádra (supercreative core) patří profese, jejichž hlavním úkolem jevytvořit a produkovat něco nového. Výsledkem jsou inovace, jež se projevují např. v novýchvýrobcích, ve zlepšení procesů nebo v nových nápadech. Členové super-kreativního jádra se vyskytujív odvětvích založených na znalostech a vědomostech: vědci, umělci, akademici, projektanti, ale ipodnikatelé. Druhou skupinu tvoří kreativní profesionálové (creative professionals), jejichž hlavnípracovní náplní není vymýšlení něčeho nového, ale spíše samostatné myšlení a kreativní řešení. Dotéto skupiny zahrnuje Florida právníky, manažery, techniky, lékaře aj. Ekonomický potenciáltakového odvětví je na rozdíl od tradiční ekonomiky nevyčerpatelný.Regiony či města zaměřené na průmyslovou výrobu se tak mohou vypořádat se strukturálnímizměnami svou otevřeností k uměleckým a kreativním činnostem (např. zpřístupněním nevyužitýchindustriálních budov). Tím jsou do těchto míst přitahováni tvůrci a umělci, kteří jsou následovánidalšími kreativními profesemi a příbuznými obory (dodavateli, distributory, ale i novými6 Srov. např. Cikánek, M. (2009): Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku. Institut umění – Divadelní ústav. Praha neboChapain, C., Cooke, P., De Propris, L., MacNeil S., Mateos‐Garcia, J. (2010): Creative Clusters and Innovation: Putting Creativity on theMap. NESTA Research Report: November 2010, NESTA. London, s. 197 Design thinking je metoda, která má vést k řešení komplexních problémů a k rozvoji nových myšlenek. Metoda se inspiruje stylem myšlenídesignérů, kteří při své činnosti kombinují empatii pro kontext problému, kreativitu při vytváření názorů a návrhů řešení, a racionální volbuvhodnou pro řešení v daném kontextu. Vychází se z toho, že mnohé problémy mohou být vyřešeny lépe za spolupráce lidí z různých oborů.Více např.: Brown, T. (2008): Design Thinking. In: Harvard Business Review, Reprint R0806E. Harvadr Business School PublishingCorporation8 Koncept otevřených inovací (open innovation) spočívá ve strategickém otevření inovačního procesu organizace vnějšímu světu, s cílemvyužít jeho potenciál k dalšímu zvyšování úrovně inovací. Více např.: Chesbrough, H. W. (2003): Open Innovation: The new imperative forcreating and profiting from technology, Boston: Harvard Business School Press, s. XXIV9 Viz např. Miles a kol. (2008), s. 58–60; Miles, I., Green, L. (2008)10 Pozitivní spillover effect (efekt přelévání – externalita) nastává tehdy, když výstup jednoho ekonomického subjektu způsobujenezamýšlené přínosy jiným subjektům. V KKP jsou nejčastěji spillover efekty sledovány v oblasti znalostí (přelévání nových nápadů, kteréjsou přínosem i pro ostatní firmy, aniž by zadaly jejich tvorbu), produktů (přelévání nových produktů užitých ve prospěch dalších firem, anižby tyto odměnily firmu, která je produkuje), sítí (výhody, které firmy mohou získat svým seskupením, aniž by tyto výhody byly nakoupenyjako služba) aj. Více k tématu efektu přelévání v KKP viz Frontier Economics Network (2007)11 Florida, R. L. (2002): The Rise of the Creative Class: And How It's Transforming Work, Leisure, Community and Everyday Life. BasicBooks, New York