strana 14 <strong>Noviny</strong> Slezské <strong>univerzity</strong> leden 2012Svou profesní dráhu zasvětila informaticeIng. Magdalena Chmelařová,Ph.D., je absolventkouElektrotechnické fakulty Vysokéškoly báňské (VŠB) v Ostravě,kterou ukončila v roce 1991.Informatika v teorii a praxi jiprovází na celé profesní dráze.Tu nastartovala v podnikovésféře na pozici analytik-matematik.Později se ale začalavěnovat středoškolskému pedagogickémupůsobení nejdříveve Vítkově a pak v Opavě, kdevyučovala předměty se zaměřenímna výpočetní techniku.Doktorské studium naEkonomické fakultě VŠB -Technické <strong>univerzity</strong> Ostravav oboru Manažerská informatikaukončila v roce 2004 obhajoboudisertační práce „Návrh metodickéhopostupu tvorby aplikacív distribuovaném prostředí“.Vědomosti a praktické aplikaceuplatnila jako vysokoškolskýpedagog od roku 1997 na opavskémÚstavu informatiky v předmětech Počítačové sítě, Technickévybavení počítačů a Distribuované počítačové sítě.Od 1. července 2008 přešla jako kmenový vyučující na Ústavveřejné správy a regionální politiky (ÚVSRP) a stala se jehopověřenou vedoucí. Ve stejném roce byla jmenována proděkankounově vzniklé Fakulty veřejných politik (FVP) pro zahraničnístyky a informace. V této funkci působí dodnes s tím, že oblast, zakterou zodpovídá, se rozšířila o rozvoj fakulty a ediční činnost. NaÚVSRP přednáší v předmětech Moderní informační a komunikačnítechnologie, Aplikace pro výzkum a marketing, Manažerskédovednosti a řízení lidských zdrojů a Strukturální fondy EU.Slezskou univerzitu (SU) v Opavě zastupuje v Radě vysokýchškol, kde je členkou pracovní komise pro informační technologieve vysokém školství. Dále vykonává funkci místopředsedkyněvýběrové komise zprostředkujícího subjektu Moravskoslezskéhokraje pro výběr projektů předložených v rámci globálního grantua členkou Rady Centra informačních technologií na Ostravskéuniverzitě v Ostravě. Na FVP úspěšně realizuje rozvojové projektyzaměřené na vybavení odborných učeben a přednáškových sálůmoderními informačními a komunikačními technologiemi nejenv Opavě, ale i v pobočkách v Táboře a Trutnově.Je členkou spolupracujících projektových týmů, např. jakořešitelka centralizovaných projektů realizovaných ve spoluprácis Masarykovou univerzitou v Brně. Je také členkou projektovéhotýmu ÚVSRP a spoluřešitelkou projektu Sociální realita v česko--polském příhraničí. Jako řešitelka získala a koordinuje projektESF, jehož hlavním výstupem je tvorba elektronických opor prostudenty, zprovoznění e-kurzů na výukovém portálu fakulty a v neposlednířadě zajišťuje zvyšování odborných a jazykových kompetencíakademických pracovníků a ostatních zaměstnanců.Ve vědecké práci se zaměřuje na problematiku managementua řízení v oblasti moderních informačních a komunikačníchtechnologií v rámci digitalizace Evropy. Pravidelně se účastnímezinárodních odborných konferencí, na nichž aktivně vystupuje,je autorkou odborných kapitol v kolektivních monografiích a publikuječlánky v recenzovaných odborných zahraničních časopisechnebo sbornících.Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., je proděkankou Fakulty veřejnýchpolitik od doby jejího vzniku na podzim 2008Foto archiv„Problematika informačnícha komunikačních technologiíje mi velice blízká“, přiznávádr. Chmelařová a své působenína FVP v této oblasti dále specifikuje.„Správu těchto technologiína fakultě zabezpečujetým odborníků. Pod metodickýmvedením rektorátního pracovištěCentra informačních technologiíjsme pro studenty a pracovníkyfakulty v Opavě, Trutnově a Tábořepropracovali služby vesměru ke zkvalitňování dostupnostiinformačních systémů,re-adresaci sítě a rozšiřovánífakultní nabídky uživatelskýchaplikací. Uživatelé fakultnísítě mají ve všech výukovýchprostorách k dispozici kvalitníakademickou bezdrátovou síť,nové webové rozhraní studijníhoinformačního systému STAG,které poskytuje nové funkce prokomunikaci a evaluaci. Problematikuoběhu dokumentů podleplatné legislativy vyřešila aplikace Spisová služba, pokračujerozvoj služeb k podpoře výuky a vzdělávání v oblasti eLearningu,videokonferenčních přenosů (ve spolupráci s Centrem informačníchtechnologií jsme vloni těmito technologiemi propojili přednáškovésály v Táboře a Trutnově se zasedací místnosti v Opavě,takže konzultace a výuka může být zahájena také touto formou),je spuštěna nová webová prezentace fakulty a ve všech výukovýchprostorách je k dispozici moderní technické vybavení. Ve speciálnípočítačové učebně máme interaktivní tabule s hlasovacích zařízením.Před námi je dokončení detailnější analýzy všech procesů ICTa propracování bezpečnostní politiky,“ říká dr. Chmelařová a zatrvalý úkol považuje i stálou modernizaci technického a programovéhovybavení v souladu s trendy, které vyžaduje praxe.Také resort zahraničních styků FVP má za dobu, kdy ho vede,co bilancovat. „Od vzniku fakulty jsme úspěšně navázali na programLLP/Erasmus, spolupracujeme s <strong>univerzita</strong>mi v Polské a Slovenskérepublice, Německu, Slovinsku a Nizozemí, připravujemesmlouvy s Itálií a Řeckem. Rozvíjíme také zahraniční odborné stážestudentů. V akademickém roce 2010/2011 odjelo na přednáškovoupedagogickou mobilitu do zahraničí 63 pracovníků a na studijnípobyt 26 studentů. Další dvě studentky absolvovaly zahraničníodbornou praxi. Ústav ošetřovatelství realizoval intenzivní program„International Comparative Nursing,“ vypočítává dr. Chmelařovádosažená pozitiva, ale současně se nevyhýbá ani tomu, abypoukázala na rezervy. „Nedaří se nám zvýšit počet zahraničníchstudentů studujících náš individuální program v anglickém jazyce,v loňském roce u nás studovala jedna studentka z Itálie, dvě zeSlovenska a jeden student z Turecka. A to je málo,“ konstatujea zlepšit tento stav chce v prvé řadě zapojením českých studentůdo pomoci jejich přijíždějícím zahraničním kolegům. „Tato pomocby neměla postihnout jen studijní oblast, ale také jejich volnočasovéaktivity,“ potvrzuje dr. Chmelařová s vědomím, že zahraničnímobility představují jeden z ukazatelů kvality hodnocení vysokéškoly. „Připravujeme též přihlášku do sítě CEEPUS s cílem prohloubitodbornou spolupráci s <strong>univerzita</strong>mi z Polska, Slovenska,Maďarska a hledáme rovněž partnery v Rumunsku nebo Bulharsku,“uzavírá dr. Chmelařová.Šárka Novotná
leden 2012 <strong>Noviny</strong> Slezské <strong>univerzity</strong> strana 15Odešel Ing. Jiří Šťastný,zakladatel studia muzejní konzervace v OpavěDne 9. září loňského rokunás opustil Ing. Jiří Šťastný,člověk bytostně spjatýs akademickým životem našíškoly a jedna z výraznýchpostav výuky muzeologie naSlezské univerzitě v Opavě.Je na místě vzpomenout najeho dlouholeté působení naopavském vysokém učenía zároveň připomenout dvědesetiletí práce po boku dobréhokolegy a přítele.Ing. Jiří Šťastný (narozen30. března 1943) nastoupilna tehdejší opavskou Filozofickoufakultu Masarykovy<strong>univerzity</strong> v listopadu1990. Absolvent Hutnickéfakulty Vysoké školy báňskév Ostravě (1967) přicházelz výrobně-technologickésféry, která mu dala cennéfundamenty pro další pedagogickéa odborné působení.V dosavadní praxi postupněpracoval jako laborant,vedoucí chemických laboratořía elektrochemickýchprovozů v různých průmyslovýchpodnicích. V roce 1987Ing. Jiří Štastný. Na dolním snímku jako předseda Akademického senátuFilozoficko-přírodovědecké fakulty blahopřeje v lednu 2004 prof. ZdeňkuStuchlíkovi ke zvolení kandidátem na děkanaFoto archivabsolvoval konzervátorskýkurz pro pracovníky muzeív Brně a získal oprávněník samostatné práci na profesionálníchkonzervátorskýchpracovištích. Navíc celoživotníneutuchající zájemo specifický historický oborvojenství mu dal do vínkuschopnosti scelování praktickýchi teoretických přístupůpři výuce a odborné práci.Díky organizačním schopnostemzastával ve škole vedoucífunkce, vedl zprvu katedru literární vědy, muzeologie a výtvarnéfotografie, od roku 1992 se stal vedoucím oddělenímuzeologie a zástupcem vedoucího Ústavu historie a muzeologiena opavské Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF).Naše škola se v té době nacházela ve stadiu budování.Ing. Jiří Šťastný se do tvůrčích procesů plně zapojil a díkyjeho úsilí byla zajištěna podstatná část výuky oboru muzeologie.Využil svých bohatých zkušeností a znalostí a postavilzáklady výuky muzejní konzervace, kterou sám zajišťoval,takže již prvním studentům oboru se dostávalo potřebnýchznalostí a dovedností.Nejen odborná část pedagogických procesů stála v popředíjeho snažení. Od počátků usiloval o potřebné praktickézázemí pro specifickou výuku, zprvu několik let adepti muzeologievykonávali potřebnoupraxi ve sklepních prostoráchprvní fakultní budovyna Bezručově náměstí. Povelkém úsilí a s Jiřího značnýmosobním nasazením bylyv roce 1995 vybudovány prvníodborné laboratoře muzejníkonzervace v podstatné částipřízemí nově adaptovanébudovy na Masarykovětřídě. Výraznou měrou se takzasadil o značný kvalitativníposun, který znamenal velkýpředěl jak ve výuce a odbornépráci, tak rovněž ve věhlasubudované školy. Moderněsestavenými a vybavenýmiprostory pro muzejní konzervacise v té době nemohlachlubit žádná naše <strong>univerzita</strong>a ani dodnes u nás nejsousamozřejmostí.Jiřího Šťastného můžemesměle označit za zakladatelevýuky muzejní konzervace,ve které dokázal skloubitteoretické přístupy s praxí.K tomu je nutno připočístjeho trpělivost a individuálnípřístup ke studentům.Ti u něj vždy nalézali nejenpochopení, ale jeho dveře bylyvždy otevřeny k tolik potřebnýmkonzultacím, radáma pomoci. Desítky a desítkyabsolventů oboru muzeologieve své další odborné prácidodnes dokazují správnostcest, na které je Jiří Šťastnýuvedl. Své milované odbornévýuce se věnoval až do roku2007, kdy jej vážné zdravotníproblémy donutily školuopustit. Kromě odbornéa pedagogické činnosti se Ing. Jiří Šťastný aktivně účastnilživota celé akademické obce školy. Několik volebních obdobíbyl členem Akademického senátu FPF a tento volený orgán,podílející se na řízení a chodu školy, rovněž několik let vedljako jeho předseda. V tomto případě vynikl jeho smysl propovinnost spolu se značnou mírou odpovědnosti.Nelze slovy postihnout a popsat všechny zásluhy, kteréjsou pevně zapsány v naší paměti a v análech školy. Nesmímevšak vynechat ještě jednu podstatnou dimenzi Jiřího osobnosti.Loňského 9. září nás opustil výborný kolega a přítel,který zůstane trvale zapsán v našich srdcích. Na rozloučenous Ing. Jiřím Šťastným uveďme jeden výstižný verš Vergiliův:Famam extendere factis, hoc virtutis opus – Šířit slávu činy, taksi počíná mužnost.Petr Vojtal