Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

NEJLEPŠÍ EVROPSKÝ VÝZKUMevropských členů. Není to samozřejmě jednoduché,protože dvakrát po sobě cestovat z Ameriky neboještě vzdálenějších zemí do Bruselu není příjemné.Jak už jsem uvedl, máme necelého půldruhého tisícečlenů panelů a v budoucnosti jich budeme potřebovatještě více. Je to nelehký úkol, protože u každéhomusíme pečlivě hlídat kvalitu a kde hledat tolikkvalitních lidí…Na druhou stranu vycházejme z toho, že mámev kategorii pokročilých grantů momentálně řádověkolem tisíce grantů, jejichž příjemci jsou přirozenýmikandidáty v době, kdy neslouží v jinémpanelu.Dá se ale předpokládat, že i hodnotitel budechtít žádat o grant. Co se děje v takové situaci?A jak dlouho členství v panelu trvá?Samozřejmě to musíme dovolit, ovšem zároveňmusíme pečlivě sledovat konflikt zájmů. Podle současnýchpravidel nemůžete v době, kdy sloužítev panelu, o grant žádat. Musíte počkat minimálněrok, a pochopitelně pokud máte grant, platí pro vástaké příslušná omezení.Člen panelu v něm může sloužit maximálně čtyřikrát,předseda maximálně třikrát. Současné panelyexistují ve dvou sadách, to znamená, že se střídajípo roce. Hovoříme samozřejmě o špičkáchv daném oboru, takže je nutné zajistit, aby titovědci nebyli ze soutěže po dobu pěti a více let vyloučeni.V praxi může takový člověk rok sloužitv jednom panelu a příští rok v jiném požádat o grant.Dodám ještě, že i členové panelu sami cítí, jak jenutná obměna. Jeden z nich to vyjádřil slovy: Wedo not want to be a baron class – nechceme býtšlechtou.ERC se pyšní, že je schopna administrovatsvůj chod velmi efektivně…Nikdo nemá rád byrokraty, ale kvalifikované administrátorynutně potřebujeme. Jako výkonnáagentura máme asi 380 lidí, kteří musí úřednězpracovat celou agendu. Existuje určité pravidlo,kolik je schopen jeden úředník obsloužit milionů.Musím s pýchou říci, že ERC na tuto administrativuvydává pod 3 % svého rozpočtu, což je méněnež u NSF a jiných srovnatelných agentur. Agenturaje pod silným dohledem Evropského parlamentua to, kolik peněz se vydá na její chod, jeprvní otázka, která při slyšení v Evropském parlamentuzaznívá.Celkový rozpočet ERC, z něhož podporujeprojekty nejlepších a nejkreativnějších vědcůz Evropy, činí na období let 2007–2013 celkem7,5 miliardy eur. Každým rokem se částka na udílenígrantů zvyšuje. Podaří se i v době finančníkrize tento trend nadále podporovat?Rozpočet byl schválen před zahájením 7. rámcovéhoprogramu a peníze jsou k tomu účelu vyvedeny.Zásadní otázkou je nyní pokračování v dalšímrámcovém programu, který nese „překrásný“ názevHorizont 2020. Abychom mohli v našem úsilí vytrvat,musí být rozpočet ERC pro následující rámcovýprogram odpovídajícím způsobem navýšen.Uvědomte si, že od počátku činnosti v roce 2007rostou ročně vydávané sumy lineárně z počátečních300 milionů na částku zhruba 1,7 miliardy v roce2013. Pokud má zůstat zachována minimálnětato úroveň pro další rámcový program, je nutné,aby pro něj byl rozpočet přinejmenším zdvojnásoben.Vždy jde o záležitost velmi komplikovanýchjednání. Pro srovnání připomenu, že když se v roce2005 před zahájením 7. RP poprvé vážně začaloo ERC mluvit, počáteční uvažovaná částka ve výši17 miliard se během krátké doby scvrkla na zmíněných7,5 miliardy. Nedávno jsem slyšel komisařkupro výzkum Máire Geoghegan-Quinn, která uváděla,že celková suma, o níž se uvažuje pro 8. rámcovýprogram, samozřejmě zdaleka nejen na ERC,představuje okolo 80 miliard. Opakovaně vyzdvihuje,že rámcový program obsahuje dvě úspěšnéčásti, a to je ERC a program Marie Curie, zatímconetworking, neboli česky sítě, nejsou považoványza příliš efektivní, a zřejmě se zamýšlí vyhradit jimodpovídající místo.Snahou ERC je přilákat na pracoviště staréhokontinentu vědce z mimoevropských zemí. Jedenz největších potenciálů leží v Indii a Číně,které v současné době do vědy a výzkumu rovněžinvestují obrovské prostředky. PředstaviteléEvropské vědecké rady tyto země navštěvují.Jakou formou vybízejí tamní vědce, aby si zažádalio grant ERC, který je podmíněn právě pracív Evropě?Soutěž o talent je v dnešním světě velmi tvrdá.Víme například, že Evropa soustavně ztrácí své talentyve prospěch Spojených států. Když se podívátena Nobelovy ceny za posledních 20–30 let,vedou Spojené státy – ale velká část jejich nobelistůse narodila a byla vychována v Evropě. Naším9 ab