FOTO: MARINA HUŽVÁROVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINo c e n ě n íAMERICKÝ NOBELISTA PŘEVZALMEDAILI KARLA ENGLIŠEUpříležitosti zahájení mezinárodní konferenceForum 2000, které se uskutečnilo 9. října 2011v duchovním centru Pražská křižovatka, převzal nositelNobelovy ceny za ekonomii (2001) profesorJoseph Eugene Stiglitz od předsedy AV ČR JiříhoDrahoše Čestnou oborovou medaili Karla Englišeza zásluhy v sociálních a ekonomických vědách.Americký ekonom Joseph Stiglitz, který působí naKolumbijské univerzitě, získal vedle Nobelovy ceny(za analýzu trhů při existenci asymetrických informací)také Medaili Johna Batese Clarka (1979). Zastávalfunkci viceprezidenta a hlavního ekonomaSvětové banky. Zabývá se zejména problematikouekonomického rozvoje a globalizačních procesů vesvětové ekonomice. Vystupuje jako kritik činnostimezinárodních institucí (především Světové bankya Mezinárodního měnového fondu), liberálních ekonomů,americké ekonomické i zahraniční politiky čiprocesu globalizace. V České republice je známjako kritik „šokové terapie“ transformace ekonomikya metody kuponové privatizace. V roce 2000 založilakademický<strong>bulletin</strong>Zleva: prezident Českého národního komitétuMezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) Josef Štulc,člen rady Europa Nostra Tom Henkemansa držitel prestižní ceny Tomáš Durdíkab24při Kolumbijské univerzitě Iniciativu pro politickýdialog (Initiative for Policy Dialogue – IPD) – thinktank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje.Do České republiky přijel na pozvání Centra pro ekonomickývýzkum a doktorské studium (CERGE-EI),které se stalo partnerem letošního Fora 2000 a organizovaloněkteré jeho panely.■lsdCENA EUROPA NOSTRACena Europa Nostra je považována za Oscarav oblasti kulturního dědictví. Za mimořádnouosobní zásluhu v badatelské oblasti i v popularizacia účasti na záchraně kulturních památek nejenv České republice ji letos v červnu v Amsterodamupřevzal český historik prof. Tomáš Durdík. Na národníúrovni se ceremoniál uskutečnil 19. října 2011v pražské Lannově vile. Mimořádný přínos TomášeDurdíka pro památkovou péči vyzdvihli při tiskovékonferenci předseda Českého národního komitétuICOMOS doc. Josef Štulc i člen výboru organizaceEuropa Nostra Tom Henkemans. Tato organizaceupozorňuje Evropskou unii na veškeré památkykulturního dědictví po celé Evropě, nejen v rámcizemí EU. I ve složitém období finanční krize zdůraz -ňuje, že kulturní dědictví jsme povinni chránit a spravovatpro budoucí generace. Česká republika mápodle jeho slov bezesporu prvenství v oblasti péčeo kulturní památky a může se pyšnit tím, že v uplynulýchletech získala za kulturní dědictví 11 cen – aťuž pro jednotlivce nebo za projekty, což je v porovnánís jinými zeměmi vysoké číslo.■HaMFOTO: ARCHIV FORA 2000
FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINHistorik Stanislav Kokoška z Ústavupro soudobé dějiny AV ČR převzal 6. října 2011od předsedy Klubu angažovaných nestraníků Pavla Holby Cenu Jana Slavíka.Ta nese jméno výrazné osobnosti českého dějepisectví v meziválečném období– historika, který byl za první republiky kritizován z obou stran politického spektraa po roce 1948 definitivně umlčen. „Jana Slavíka znám jako výborného publicistu,který psal pro Národní osvobození. Jeho komentáře z válečných let mne vedly k tomu,abych přemýšlel o vztahu historiků k současnosti, v níž žijí. Podle mne bychomneměli žít ve věži ze slonoviny, nýbrž se s přítomností utkávat a promýšlet ji.Jen tak jí lépe porozumíme,“ uvedl Stanislav Kokoška.Oceněný badatel po studiu historie na Filozofickéfakultě UK v Praze pracoval nejprve ve Státnímústředním archivu v Praze, poté v Historickémústavu Armády České republiky. Od roku 1999 působív Ústavu pro soudobé dějiny, kde se specializujena české a československé dějiny 1938–1945 a dějinyzpravodajských služeb. Je autorem mnoha soubornýchprací a monografií a autorsky spolupracovalrovněž na výstavách či dokumentárních filmech(působil např. jako odborný poradce filmu Protektor).„Jsem rád, že ocenění získal historik střední generace,která je někdy trochu opomíjena – na rozdílod pevně organizovaných kohort starších historikůna straně jedné a dnešních v uvozovkách třicátníkůna straně druhé. Svým způsobem je StanislavKokoška solitér. Jsem rád, že je vyznamenán historikgenerace, která se považuje nebo je považovánaza mladou, což je jistě pravda s tím rozdílem, že kolegovévržení do světa o dvacet či třicet let pozdějisi to vždy nemyslí. Vím, jak se Standa vyhýbá růz -ným oceněním – není rád veřejně chválen, vystupujeskromně a vždy střízlivě s jasnou znalostí věcí,soustředěnou zdánlivě na menší výsek české historie,na druhou světovou válku, a nerad se nechávápřemluvit k výbojům mimo tento rámec a čas a českýči středoevropský prostor,“ uvedl v laudatiu ředitelStátního okresního archivu Mělník Dalibor Státník (nezkrácenélaudatio naleznete na http://abicko.avcr.cz).Předání ceny v budově <strong>Akademie</strong> věd ČR na Národnítřídě v Praze doprovázel křest monografieautor ského kolektivu ÚSD AV ČR Nultá hodina?– Československo na jaře 1945 ve strategickýchsouvislostech, kterou na cestu ke čtenářům vypravilispisovatel a hudebník Jan Vodňanský a publicistkaPetruška Šustrová se slovy „běž, knížko,do světa ve jménu boření pravd, leť a pluj po mořícha oceánech“. Publikace vzešla ze semináře,CENAJANA SLAVÍKAjenž Ústav pro soudobé dějiny uspořádal v loňskémroce u příležitosti výročí konce druhé světové války.Knihu vydal Nadační fond angažovaných nestraníkůve spolupráci s Nakladatelstvím Euroslavicav edici Prostopravdy (edici zahájila kniha publicistya filmového kritika Vladimíra Bystrova Sovětskábrutální svévole a československý ustrašený králíček).Kniha se novým pohledem vrací k událostemkonce druhé světové války na území Československa.Jednotlivé studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými(J. Hrbek), sovětským vlivem načs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignacína postup do Prahy (S. Kokoška), politickýmimantinely činnosti československých jednotek vespojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemivůči ruským emigrantům (P. Hofman). V závěruV. Smetana koriguje „sedm mýtů“ o osvobozeníČeskoslovenska. Přínosem knihy je vřazenítěchto dějů do evropského kontextu, v němžse začínalo rýsovat bipolární dělení světa.Na relativně malé ploše je zde opravována doplňován novým materiálem dřívější ustálený,mnohdy tendenční výklad, deformujícívidění našich dějin. Kromě dokumentárníchfotografií nabízí kniha také relevantní archivnímateriály.Ústav pro soudobé dějiny dlouhodoběspolupracuje s Nadačním fondem angažovanýchnestraníků: s jeho podporou pořádásemináře, vydává knihy a uděluje ceny. Tatomonografie je dalším výsledkem spolupráce.Podle Josefa Vláška z Nadačního fonduse koncept Nulté hodiny rozšíří také na dalšípoválečné roky 1946 a 1947 a na sborník, kterýse zaměří na události roku 1938.■LUDĚK SVOBODA25 ab