Přílohy - Český rozhlas

608P Ř Í L O H Y194115. 11. Vznikla tzv. SENDERGRUPPE BÖHMEN UNDMÄHREN (Skupina vysílačů Čechy a Morava) jakosoučást říšského vysílacího systému. Český rozhlasbyl přímo podřízen kanceláři říšského protektora.194213. 3. Úřad říšského protektora, zastupující zájmy říšskérozhlasové společnosti, předložil protektorátní vládězměnu společenské smlouvy. Na jejím základě přešelcelý kmenový kapitál rozhlasové společnosti (1 milionKč) na říšskou rozhlasovou společnost. Českéa německé vysílání na území protektorátu bylo organizačněsloučeno do tzv. Sendergruppe Böhmenund Mähren, kterou vedl Němec Ferdinand Thürmer.Vedle Sendergruppe Böhmen und Mähren existovalanadále také fiktivní společnost Rundfunk Böhmenund Mähren, která odčerpávala 50 % rozhlasovýchpoplatků do pokladny říšské rozhlasové společnosti.Orgány české rozhlasové společnosti se stali generálníředitel a valná hromada. Ředitele jmenovalaa odvolávala říšská rozhlasová společnost. Vnitřníorganizace rozhlasu byla utvořena podle berlínskéhovzoru. O program měla pečovat zvláštní oddělení:umělecké (dr. Morávek) a politické (UntersturmführerPabel). Politický odbor sdružoval školskýrozhlas, přednáškové oddělení, odborné rozhlasy,reportážní oddělení, redakci regionálních pořadůa oddělení politických přednášek (vedené A. Křížem).Vedoucím kulturního oddělení úřadu říšskéhoprotektora byl von Gregory.19459. 5. Rozhlas přešel na normální provoz (v 19.00 hod.bylo obnoveno vysílání z Vinohrad). O. Matoušek bylpověřen Českou národní radou řízením Čs. rozhlasu.F. K. Zeman se stal šéfem nového rozhlasového zpravodajství.květen 1945 Český rozhlas a Slovenský rozhlas vystupovaly jakosamostatné právní subjekty. Český rozhlas byl dánpod kontrolu ministerstva informací, v jehož čele bylV. Kopecký. Rozhlas se vrátil k původní organizaciz roku 1925. Členové jednatelského sboru však bylijmenováni ministrem informací. V rámci ministerstvainformací vzniklo rozhlasové oddělení, jež bylopo příchodu vlády do Prahy (11. 5.) změněno naIV. odbor ministerstva informací, který kontrolovalrozhlasovou činnost v oblasti programové, právní,organizační i technické. V jeho čele stál I. Olbracht,později M. Burian. Generálním ředitelem rozhlasubyl jmenován koncem května B. Laštovička, šéfempolitického zpravodajství J. Hronek.25. 7. 1945 Ministr informací Kopecký ustanovil jednatelskýsbor Československého rozhlasu (předseda L. Šourek,členové: B. Laštovička – generální ředitel rozhlasu,K. Remeš – generální tajemník, prezidiální šéfministerstva informací V. Patzak, dva členové ještěnejmenováni). Zároveň ministr ustanovil ředitelstvíČeskoslovenského rozhlasu pro české země; vrchnímředitelem jmenován B. Laštovička, ústřednímprogramovým ředitelem M. Očadlík.22. 8. Mezi ministrem informací a pověřencem Slovenskénárodní rady pro informace byla uzavřenadohoda o ustanovení ČESKOSLOVENSKÉHO ROZ-HLASU, s. r. o.194828. 4. Zákonem č. 137/1948 Sb., o postátnění Československéhorozhlasu, bylo stanoveno, že veškerá právaa závazky Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasupřecházejí na československý stát. Jejich činnostpřešla na státní podnik ČESKOSLOVENSKÝ ROZ-HLAS, vedený generálním ředitelem, na Slovenskuoblastním ředitelem. Pak se začalo s plánovitým zřizovánímstudií v krajských městech. Jejich zřizováníbylo zrušeno novelou č. 17/1964 Sb.19528. 4. Bylo vydáno vládní nařízení č. 13: na jeho základěbyl (po konzultacích se sovětskými experty, speciálněposlanými do Čs. rozhlasu jako poradci proreorganizaci) zřízen Československý rozhlasovývýbor, organizovaný podle sovětského vzoru. Výborbyl pověřen řízením rozhlasové a televizní prácev celém státě. V čele výboru byl ministr informacía osvěty V. Kopecký. Tato funkce však byla formální,výkonným náměstkem se stal J. Vrabec (dosud vedlrozhlas v Bratislavě). Bylo obnoveno ministerstvospojů, kterému byla přidělena péče o výstavbu a provoztechnických rozhlasových zařízení. Čs. rozhlasbyl reorganizován – místo dosavadních odborů a oddělenívznikly čtyři hlavní redakce: politické vysílání,literárně-dramatické vysílání, hudební vysílání a vysílánípro děti a mládež. Šéfem politického vysíláníbyl jmenován J. Hřebík. V září 1953 vznikla Hlavníspráva tiskového dozoru (HSTD) pro cenzurní zásahy.17. 6. Usnesením vlády byl pověřen vedením rozhlasuČs. rozhlasový výbor, platnosti nabyla tato reorganizacek 1. 8. 1952.