Diplomová práce - Centrum pro sociální a ekonomické strategie

svalnatého dělníka a malé holčičky stojí velká šedá silueta československého vojákase zbraní. Pod nimi stojí nápis „Až bude třeba, staneme se všichni vojáky! – Imbedarfsfalle werden wir alle soldaten!“V mnoha společnostech se povinná vojenská služba stala příslovečným „tavícímkotlem“, fungujícím jako mechanismus socializace, vzdělávání a sociálníhozačleňování různých marginalizovaných skupin a etnických menšin. V předválečnémČeskoslovensku byla armáda považována přímo za „páteř společnosti“, nejsilnějšíintegrační faktor, školu občanství, demokracie a tolerance. Branná povinnost a s nísouvisející fenomén mobilizace se staly rámcem pro kolektivní zkušenost zajišťováníbezpečnosti i eventuálního ohrožení. Významná je i jejich role jako nástrojevzájemné kontroly – společnost kontroluje ozbrojené síly a vládnoucí moc (stát)kontroluje občany.Občanský prvek se v této souvislosti omezuje převážně do pasivní role. Vedle tohose však od počátku prosazuje také autonomní občanská iniciativa, která souvisís rozvojem dobových forem občanské společnosti. Tyto aktivity můžeme nazvathnutím lidové brannosti. Náplní byla hlavně tělesná výchova a podpora bojovépřipravenosti obyvatelstva. Široká škála zainteresovaných organizací zahrnovala jaktělocvičná a sportovní hnutí a spolky (Turnverein v německém prostředí, Sokolv českých zemích, dánské hnutí DGI apod.) a dále střelecké jednoty a spolky, takvyloženě polovojenské občanské organizace – Národní gardy v předválečnémČeskoslovensku, Heimwehr v německém a rakouském prostředí neboHjemmeværnet (domobranu) v poválečném Dánsku. Tyto dobrovolné organizacefungovaly vždy v úzké návaznosti na regulérní obranné struktury státu, udržovaly apodporovaly způsobilost záloh pro mobilizaci, a vždy také posilovaly zájem určitýchvrstev občanské společnosti o problematiku bezpečnosti a obrany.4.1.2 Ochrana obyvatelstvaDruhou úrovní občanské role je civilní ochrana (dobově spíše civilní obrana) neboliochrana obyvatelstva. Impulsem k jejímu rozvoji se staly hluboké změny ve způsobuvedení války, ke kterým došlo během první poloviny 20. století. Tato nová, totálníforma války zasáhla nejen obrovské počty bojovníků v masových armádách, ale teďuž celou populaci válčících zemí. O náklad utrpení, strádání, umírání a destrukce se32