Diplomová práce - Centrum pro sociální a ekonomické strategie

domobrany a národních gard (například Hjemmeværnet v Dánsku, americkáNational Guard či u nás rodící se systém aktivních dobrovolných záloh), až po zcelanezávislé zájmové kvazi-militární organizace.Území členských států EU (a z větší části i NATO) dnes není vystaveno hrozběvojenského napadení, ale mnoho hrozeb nabývá teritoriálního charakteru. Popsanéteritoriální obranné struktury jsou v takovém případě ideálním nástrojem pro rychloumobilizaci dostatečného počtu občanů, předem připravovaných k účasti na řešenívzniklých krizových situací, a to i zcela nevojenského charakteru. Těchto hrozeb jecelá řada: od živelních pohrom a technologických havárií k teroristickému útoku ažk násilnému průběhu migračních vln. Výhodou těchto občanských branných institucíje:• rychlá nasaditelnost a flexibilita,• vazba k lokalitě,• dokonalá znalost místních podmínek a zdrojů.Z vojenského hlediska však dnes těmto organizacím náleží jen funkce podpůrného apomocného prvku.Ostatní roviny občanské role pozbyly vojenský význam v podstatě zcela.4.3.2.2 Ochrana obyvatelstvaNová ohrožení vyvolávají zájem o revitalizaci a modernizaci systémů, jež bynavazovaly na dřívější vojensky a obranně pojímanou civilní ochranu. Velký rozvojprodělala celá profesionální sféra – budují se integrované záchranné systémy aslužby, krizové řízení se stává pevnou součástí činnosti veřejné správy.Na poli občanské iniciativy se však zatím spíše otevírá veliký prostor pro rozvoj.Současné hrozby předpokládají individualizované pojetí přípravy. Vycházet je třebaprimárně z principu dobrovolnosti, spoluodpovědnosti a z práva občanů nasebeochranu a povinnosti státu poskytnout jim „know-how“.Veliký potenciál se skrývá v participaci tradičně nevojenských dobrovolnýchiniciativ, v jejich zapojování do bezpečnostního systému a kooperacis profesionálními složkami. Příkladem takové dynamické spolupráce je v Česku44