Věstník AMG 1/2013 - Asociace muzeí a galerií České republiky

1[13osm zástupců (sedm domácích a jednoho hosta ze SeverníAmeriky). Přesvědčili jsme se, že v nadpisu přednášky je namístě spíše vykřičník, protože spolehlivé určování psinečkůvyžaduje poměrně značnou erudici a terénní zkušenost. Popřednáškách a prostudování připraveného dokladovéhomateriálu jsme se vrhli na určování donesených položek,které se protáhlo až do podvečeních hodin – vyčerpanýpřednášející revidoval poslední položky o půl osmé večer.Na druhý den jsme vyrazili na brněnské Hády. Jako dalšíprůvodci se k nám přidali RNDr. Vladimír Antonín, CSc. (mykologMZM v Brně) a Mgr. Zdeněk Musil (botanik SprávyCHKO Moravský kras). Věnovali jsme se tak zejména podzimnímdruhům vyšších rostlin a teplomilným houbám.Ve stepních partiích lokality Hády jsme se přesvědčili, žepři určovacím praktiku několikrát vzývaná třtina křovištníje opravdu „kytkou budoucnosti“, tj. druhem nevyhubitelnýms širokou ekologickou valencí (= přizpůsobivý, velmitolerantní druh, osidlující širokou škálu biotopů). Přítomníbotanici mající zkušenosti s hospodařením v chráněnýchúzemích či populační biologií trav se shodli, že přes veškeréúsilí stále neexistuje účinná metoda k potlačení expanzetohoto druhu. Shrnuto – některé třtiny jsou obtížně určovatelné,v mnoha případech to nejde bez mikroskopu. Psinečkyjdou v určitých fenologických fázích dobře určovat podlecelkového vzhledu a makroskopických znaků, ale vyžadujeto určitou zkušenost. Zkrátka a jednoduše – třtiny ani psinečkynejsou žádná legrace.Jiří Brabecpříběh muzejníhopředmětuKamenný žernov z Hostomic nadBílinouV roce 2009 a 2010 byly archeologickým záchranným výzkumemRegionálního muzea v Teplicích objeveny zbytkyslovanské osady z 8. až 9. století v Hostomicích nad Bílinou.Dochované stopy po činnosti tehdejších obyvatel jsou unikátnímdokladem o jejich způsobu života na katastru dnešníobce, a také vzácným útržkem historie našeho regionuv širším měřítku, neboť nález osady tohoto stáří je v dnešníchpodmínkách již velkou vzácností.Nalezené zemní objekty, například obilní jámy, ohniště,hliněné pícky, kamenná pec a předměty denní potřeby, náleželyosadníkům, kteří si postavili svá obydlí na obou svazíchmělkého údolí. Zdejší krajina slibovala možnosti obživy,jejímž základem bylo pěstování obilí a volný chov dobytka.V časném raném středověku se sklizené a vymlácené obilísemílalo téměř výhradně na ručních rotačních mlýncích –žernovech. Mlýnek se skládal z horního („běhoun“) a spodníhokamene („ležák“) tvaru kotouče, s otvorem uprostředpro osu a s výžlabky pro dřevěnou či železnou papřici. Středovýmotvorem v horním kameni se vsypala zrna obilí, tapropadávala mezi mlecí plochy obou kamenů, kde je jejichdrsné plochy rozmělnily při otáčivém pohybu horníhokamene. Ten byl otáčen tak, že se kolem obvodu kameneomotalo lýko, řemen nebo provaz a jeho pomocí se připevnilakrátká dřevěná rukojeť, kterou byl horní kámen uváděndo otáčivého pohybu. Současnými pokusy bylo zjištěno, že1 kg obilí bylo možné semlít za 20–30 minut. Příměsi nečistota částeček kamene byly minimální.Terénním výzkumem v Hostomicích bylo doloženo, žei zde část vymláceného obilí uskladňovali osadníci přeszimu v zásobních jamách různé velikosti – v obilnicích, kterébyly překryty a zamaskovány proti zvěři i proti případnýmpobertům a nepřátelské invazi. K bezprostřednímuzatěžkání obilí pod těsnícím příkrovem sloužil velký kámennebo již nefunkční kamenný žernov.Právě taková část žernovu – horní díl – byl nalezen v zásobníjámě z 8.–9. století v Hostomicích. Kámen se bohuželpo vyzvednutí ze svého zemitého prostředí zásobní jámyrozpadl na dva kusy. Běhoun byl vyroben z ryolitu, ze surovinynacházející se v Opárenském údolí, vzdáleném vzdušnoučarou zhruba 16 km východním směrem (minerál a výskyturčil Miroslav Radoň z Regionálního muzea v Teplicích).Po ukončení výzkumu byla tato část žernovu konzervátorskyošetřena v laboratoři, zaevidována do muzejní chronologickéi systematické evidence a uložena do depozitářearcheologického oddělení Regionálního muzea v Teplicích,jako všechny ostatní nalezené sbírkové předměty. Před vypracovánímnálezové zprávy byl tento předmět prezentovánzatím pouze jako exponát měsíce srpna v roce 2012.Po úplném zpracování archeologického výzkumu by se mělstát součástí odborné stati či publikace.Alexandra Rusó17