Věstník AMG 1/2013 - Asociace muzeí a galerií České republiky

1[13a to v širšom celoštátnom i užšom regionálnom kontexte,vo vzťahu ku globalizácii, jeho inštitucionálnej podporeformou projektov a grantov, ako aj ich využitiu v rámcicestovného ruchu. Diskusiu vyvolal aj problém zásahov developerovdo hmotovej štruktúry obcí a miest, respektívenečinnosť miestnych samospráv pri ochrane a záchrane ajpotenciálnych nositeľoch kultúrnych hodnôt (napríklad zanikajúcaindustriálna architektúra), ochrane urbanistickýchcelkov či ochranných pásiem rezervácií pred nežiaducimizásahmi zo strany investorov a individuálnych vlastníkov.Príspevky z konferencie budú po recenznom konaní publikovanév novozaloženom vedeckom časopise Muzeológiaa kultúrne dedičstvo / Museology and Cultural Heritage,ktorý začne vychádzať 2x ročne od roku 2013 a bude ho vydávaťodbor Muzeológia a kultúrne dedičstvo na Filozofickejfakulte UK v Bratislave. Časopis bude poskytovať priestorpre publikovanie vedeckých príspevkov odborníkovz oblasti muzeológie, monumentológie a príbuzných pamäťovýchodborov, recenzie a anotácie odbornej literatúry,ako aj biografické portréty odborníkov z oblasti kultúrnehodedičstva a príbuzných disciplín.Ľuboš Kačírek, Pavol TišliarPoklady v pohybuKonference Českého komitétu Modrého štítuk problematice ochrany kulturního dědictvív mezinárodním kontextuČeský komitét Modrého štítu, sdružení českých profesníchorganizací věnujících se péči o kulturní dědictví(v archivech, knihovnách, muzeích a galeriích a v ústavechpamátkové péče) pokračoval v roce 2012 v cyklu tematickýchseminářů a konferencí problematikou, která svou naléhavostíjiž řadu měsíců plnila odborné diskuse i média.Bezprostřední podnět zavdala společnost Diag Human,když požádala o zadržení tří uměleckých děl z českýchstátních sbírek v Rakousku. Problematika nedotknutelnostikulturního dědictví má však širší souvislosti než tuto jednu,byť velmi závažnou kauzu. Konference „Poklady v pohybu.Ochrana kulturního dědictví v mezinárodním kontextu“,kterou uspořádal ČKMŠ ve spolupráci s Národním archivem16. října, si kladla za cíl rozebrat tyto konotace, popsat současnoulegislativní situaci a naznačit východiska k dalšímopatřením a postupům.Úvodem jednání vystoupila PhDr. Magda Junková, ředitelkaOdboru ochrany movitého kulturního dědictví,muzeí a galerií MK ČR, s referátem „Problematika mobilitysbírek z pohledu MK ČR“, který mimo jiné nanejvýš aktuálněinformoval o recentním rozhodnutí vídeňského souduk loňskému požadavku Diag Human, dále pak o stanoviskuodpovědných státních orgánů ve věci zápůjček českýchexponátů pro výstavu „Europa jagellonica“ v Polsku, starémprávě několik hodin. Teoretické a legislativní aspekty v celosvětovéšíři uchopil holandský expert Nout van Woudenbergv referátu „Státní imunita a zápůjčky kulturních statků“.V záhlaví si položil otázku: „Jsou kulturní statky, které patří cizímustátu, chráněny během zápůjčky proti zabavení na základězvykového mezinárodního práva?“ Odpověď na tutootázku je rozhodující, protože – jak Nout van Woudenbergve svém příspěvku dokládá – jiné legislativní nástroje nejsoudosud celosvětově zakotveny. Valné shromáždění OSNsice v roce 2004 přijalo Úmluvu o jurisdikčních imunitáchstátů a jejich majetku, dosud však nevstoupila v platnost.Ani Evropská unie, která mobilitu sbírek považuje za jednuze svých priorit, nemá dosud jednotnou a závaznou právníúpravu. Referát přináší přehled současného stavu v jednotlivýchstátech. Na příkladech zároveň ukazuje postup soudůa jiných státních orgánů v jednotlivých případech, rozebírásouvisející hlediska (např. navracení nelegálně transferovanýchpředmětů) nebo právní sílu mezinárodního zvykovéhopráva. Protože Nout van Woudenberg byl těsně předkonferencí nizozemským ministerstvem zahraničí pověřenúkoly v Karibské oblasti, přednesl jeho příspěvek ChristofferJonker, zástupce velvyslance Nizozemského královstvív Praze. Jeho prezentace byla přeložena do češtiny a českýpřeklad celé přednášky z pera PhDr. Dagmar Němcové dostaliposluchači při registraci.Následující referát dr. Němcové, pracovnice Národnígalerie v Praze a členky expertní skupiny Evropské komisepro zjednodušení zápůjček a výpůjček, se zaměřil na „Princippatřičné pečlivosti (due diligence) a mobilitu kulturníchstatků“. Autorka se v něm věnovala nezbytným předpokladůma podmínkám, které je žádoucí zajistit a dodržet, abyprezentace sbírkových předmětů při zápůjčkách na výstavyměla dobrý průběh. Vedle standardních povinností a opatřeníze strany správců a vypůjčitelů artefaktů se zabývalanáležitostmi smluvních ujednání, sdílené odpovědnosti,nároků přepravy, pojištění a uplatnění státní záruky. Referátdoprovodila množstvím užitečných odkazů na souvisejícísměrnice či vzorové dokumenty, jež budou rovněž zmíněnyv elektronickém sborníku.V odpoledním bloku přednášek vystoupila PhDr. KateřinaTlachová, v současnosti pověřena řízením Moravské galeriev Brně, s příspěvkem „Zahraniční zápůjčky a výpůjčkyuměleckých děl z muzejních sbírek po kauze Diag Human“,v němž uvedla jednak zkušenosti Moravské galerie, postiženév roce 2011 postupem zmíněné společnosti, ale připojilatéž cenná doporučení jak pro případné půjčitele, takpro zřizovatele kulturních institucí. Mgr. Šárka Radostová23