2/2012 - Fakulta životního prostředí - UJEP

Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | ROK 2012 | ČÍSLO 2Dalšími inspirativními prvky jsou dle našeho názoru institucionální zajištění konverze těchto areálůprofesně řízenou intermediální institucí (viz výše) a také jasné definování klíčových projektů(tolik vzývaný, ale často vinou upřednostňování parciálních zájmů různorodých koalic o to méněrealizovaný postup), zvyšujících efektivitu „kolektivní akce“ za účelem prosazení pozitivních změnv území (Ježek, 2003).Diskutované projekty demonstrují nezbytnost iniciační akce ze strany veřejného sektoru. Konverzeprůmyslových brownfields je spojena s vysokými vstupními náklady, přesněji řečeno čistě tržní hodnotatěchto ploch nabývá záporných hodnot, což v praxi znamená, že existence brownfields typu Apředstavuje v těchto regionech spíše výjimku nežli pravidlo. Pokud má tedy docházet v podmínkáchreálné „trhu“ ke konverzi či regeneraci brownfields, je nezbytné, aby veřejný sektor aktivně vstupovaldo procesu ať již formou přímých podpor či alespoň snižoval míru rizika pro potencionálníinvestory (Healey, 1995). Uvedené příklady potřebu těchto přístupů jen potvrzují.I přes odlišné rámce post-socialistických zemí či starých průmyslových regionů (Sucháček, 2005),a celkově tedy rozdílný kontext, lze Sársko považovat za analogicky unikátní „laboratoř“ pro hledánímožných cest budoucího rozvoje průmyslových regionů v České republice a to bez přejímání spíše„domnělých“ než skutečně aplikovatelných přístupů (viz např. Hospers, 2002).PoděkováníTento příspěvek byl zpracován v rámci projektu Analýza a evaluace governance socioekonomickéhorozvoje Moravskoslezského kraje (SGS09/PRF/2012), který je finančně podporován studentskougrantovou soutěží specifického vysokoškolského výzkumu Ostravské univerzity.LiteraturaAlker, S., Joy, V., Roberts, P., Smith, N. (2000) The Definition of Brownfield. Journal ofEnvironmental Planning and Management, 43, 1, s. 49–69.BANKEN, R. (2002) Die Industrialisierung der Saarregion 1815–1913. In Pierenkemper, T. (ed.)Die Industrialisierung europäischer Montanregionen im 19. Jahrhundert. Franz Steiner Verlag,Stuttgart, 2002, s. 59–101,BURTENSHAW, D. (1972) Regional renovation in the Saarland, Geographical Review, 62, 11, s.1–12.BUTZIN, B., FRANZ, M., NOLL, H.P. (2006) Strukturwandel im Ruhrgebiet unterSchrumpfungsbedingungen – Patchwork-Managementals Herausforderung. Zeitschrift fürWirtschaftsgeographie, 50, 3/4, s. 258–275.CABERNET (2012) Webová stránka. Dostupné z www.cabernet.org.uk, 2012.CAPOT-REY, R. (1935) The industrial region of the Saar. The Geographical review, 25, s. 137–141.Dillinger Hütte GTS (2011) Webová stránka. Dostupné z www.dillinger.de.Drexler, J. (2005) Post-Industrial Nature in the Coal Mine of Göttelborn, Germany: TheIntegration of Ruderal Vegetation in the Conversion of a Brownfield. In Kowarik I., Körner S. (ed):Wild Urban Woodlands New Perspectives for Urban Forestry. Berlin: Springer, s. 277–286.ESSER, J. & FACH, W., GIERSZEWSKI G., W. & VÄTH, W. (1982) Steel Crisis and Steel Policy- A Comparison. Intereconomics, 17, 6, s. 279–285.FRAGNER, B. (2007) Oživeni průmyslovych pamatek - šance pro bydleni. In: Sbornik referatůz konference „Dynamika proměn bydleni – regenerace bytovych domů“. Ostrava : VŠB – TUOstrava, s. 69–74.FRANZ, M., GÜLES, O., PREY, G (2008) Place-Making And ‚Green‘ Reuses Of Brownfields InThe Ruhr. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 99, 3, s. 316–328.33