2/2012 - Fakulta Å¾ivotnÃho prostÅedÃ - UJEP

More documents

Recommendations

Info

Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | ROK 2012 | ČÍSLO 2RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M. (2006) Ekonomické souvislosti revitalizace brownfields. Politickáekonomie, 54, 5, s. 632–645.SCHAMP, E. W (2000) Vernetzte Produktion: Industriegeographie aus institutioneller Perspektive.2000. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 248 s.SCHRADER, M (1998) Ruhrgebiet. In KULKE, E. (ed.): Wirtschaftsgeographie Deutschland.Rotha, Stuttgart: Klett Perthes, s. 267–305.ŠILHANKOVA, V. a kol. (2006) Rekonverze vojenských brownfields. Pardubice: UniverzitaPardubice, 219 s.Statistisches Amt Saarland (2009) Webová stránka. Dostupné z www.saarland.de.Strukturholding Saar (2012) Webová stránka. Dostupné z www.invest-in-saarland.com.Sucháček, J. (2005) Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivníchekonomikách. VŠB-TU, Ostrava, 221 s.SVOBODOVÁ, H., VĚŽNÍK. A. (2009) To the problems of agricultural brownfields in the CzechRepublic, case study of the Vysocina region. Agricultural Economics, 55, 11, s. 550–556.Trippl, M., Otto, A. (2009) How to turn the fate of old industrial areas: a comparison of clusterbasedrenewalprocesses in Styria and the Saarland. Environment and Planning A, 41, 5, s. 1217–1233.Vojvodíková B. (2005) Colliery brownfields and the master plan of Ostrava. Moravian GeographicalReports, 13, 2, s. 49–56.35
Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | ROK 2012 | ČÍSLO 2Flóra agrárních valů z vrcholových partiíKrušných horThe flora of the dedgerows of top parts of theKrušné hory mountainsIva Machová 1 , Karel Kubát 21Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, 400 96, Ústí nad Labem, Českárepublika, Iva.Machova@ujep.cz2Univerzita J. E. Purkyně, Přírodovědecká fakulta, České mládeže 8, 400 96, Ústí nad Labem, Českárepublika, Karel.Kubat@ujep.czAbstraktNa hřebenech Krušných hor byl na 7 lokalitách sledován charakter valů. Jednalo se o jejich šíři,převýšení nad okolím a nadmořskou výšku valů. Botanický průzkum proběhl na 128 ploškácho rozměrech 20 m x šíře valu. Byl zjištěn výskyt 161 druhů cévnatých rostlin. V práci byly taxonyuspořádány dle klesající četnosti aritmetického průměru z procentického zastoupení na jednotlivýchlokalitách. Výsledek je vyjádřen sloupcovými grafy. Porost agrárních valů v Krušných horách v poloháchnad 600 m n. m. je relativně uniformní a druhově chudý. Na více než polovině plošek bylydruhy Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Sorbus aucuparia, Holcus mollis, Meum athamanticum,Agrostis capillaris a Festuca rubra. Celkem druhů s četností více než na 10 % plošek bylo 46.AbstractHedgerow characteristics were scrutinized at 7 locations at the top parts of the Krušné hory mountains.The width, elevation difference compared to the surroundings and altitude were recorded. Thebotanical survey was carried out on 128 patches, each 20 m long with the width of the hedgerow. Thetotal number of 168 vascular plant species was found. Found t axa were sorted by thein frequencyof occurrence which was calculated as the average percentage of occurrence on each participatinglocation. The result is represented in bar graphs. Vegetation coverage of hedgerows in the Krušnéhory mountains in elevations higher than 600 m above the sea level is relatively uniform and limited.Following species were found on more than half of the patches: Vaccinium myrtillus, Avenellaflexuosa, Sorbus aucuparia, Holcus mollis, Meum athamanticum, Agrostis capillaris and Festucarubra. 46 species had their occurrence higher than 10% of all the patches.Klíčová slova: Krušné hory, charakter agrárních valů, cévnaté rostliny, význam valůKey words: Krušné hory mountains, hedgerow characteristics, vascular plants, significance ofhedgerowsÚvodV práci jsou předkládány výsledky dlouhodobého botanického výzkumu agrárních valů v Krušnýchhorách. Agrární valy (dále jen valy) vznikly jako důsledek osídlení a kultivace půdy. Na valech převažujekamenný materiál volně vršený či méně často rovnaný do zídek. Valy mají průběh po spádnicia většinou původně vznikly na hranicích pozemků. Mnohá údolí ve kterých se rozkládají neborozkládaly obce mají proto svahy rozčleněny paralelními valy. V krajině jsou patrné především díkydřevinám, které je odlišují od porostů mezi valy.Výsledky se opírají o studie lokalit Pernink, Boží Dar, Hora Sv. Kateřiny, Adolfov-Fojtovice, KrásnýLes, Nakléřov a Petrovice (Příloha č. 1). Přírodní podmínky ovlivnily zařazení lokalit Krásný Les,Petrovice a Nakléřov do mezofytika, fytogeografického okresu 25. Krušnohorské podhůří a lokality36
Page 1 and 2: ROČNÍK VI | ROK 2012 | ČÍSLO 2I
Page 5: Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | R
Page 17 and 18: Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | R
Page 87 and 88:
Studia OECOLOGICA | ROČNÍK VI | R
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
show all

2/2012 - Fakulta Å¾ivotnÃ­ho prostÅedÃ­ - UJEP

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

2/2012 - Fakulta Å¾ivotnÃho prostÅedÃ - UJEP