Německo (Spolková republika Německo)

is.vsfs.cz

Německo (Spolková republika Německo)

Německo(Spolková republikaNěmecko)Ing. M. Šlégrová


Obecné informace• Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6zakládajícím státům• Je nejlidnatějším státem EU – největšízastoupení v EP (99 poslanců)• Správní členění: 16 spolkových zemí• Státní zřízení : republika• Forma vlády: parlamentní federativní• Hlava státu: Horst Köhler (prezident)• Premiér: Angela Merklová


Politický systém• Spolková republika Německo je federálně(spolkově) uspořádaná republika s parlamentnídemokracií• Hlava státu:– je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální– jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) azastupuje stát navenek– je volen na 5 let (může být 1krát prodlouženo)Spolkovým shromážděním, sestávajícím se z členůSpolkového sněmu a stejného množství reprezentantůSpolkové rady– Od 1.7. 2004 je prezidentem Horst Köhler, poslednívolby proběhly v květnu 2009


Politický systém• Vláda– Tvořena spolkovými ministry (jmenuje je prezident nadoporučení kancléře)– Od 22.12.2005 je spolkovým kancléřem Angela Merklová (CDU)– Orgán výkonné moci– Skládá se z kancléřského úřadu a 13 resortů– Kancléř je jmenován prezidentem se souhlasem Spolkovéhosněmu. Předsedá Spolkové vládě.– Ministry spolkové vlády je třeba odlišovat od tzv. státníchministrů (z nichž někteří jsou podřízeni přímo kancléři a činní veSpolkovém kancléřství a někteří plní fci politických náměstků vespolkových ministerstvech


Politický systém• Parlament je jednokomorový:– Dolní komora - Spolkový sněm (Bundestag) – 614 poslanců– Horní komora (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád)- Spolková rada (Bundesrat) – 69 delegátů spolkových zemí• Spolkový sněm– Reprezentant zákonodárné moci lidu– Legislativní orgán Spolku– Disponuje parlamentní kontrolou vlády– Volby každé 4 roky, všeobecné, tajné, rovné a svobodné


Politický systém• Spolková rada– Federální uspořádání Spolku– Zástupce zájmů zemí v legislativním procesu– Ústava (Základní zákon) stanoví, kdy je potřeba souhlasu Radyk přijetí zákona. Pokud se názory Spolkového sněmu a Rady nazákon liší, Rada legislativní proces zablokuje. Ustänoví se tzv.„dohodovací výbor“ – kompromisní řešení– Členové nejsou voleni přímo občany zemí– Členové jsou zástupci zemských vlád na ministerské úrovni(mandát získají na základě voleb do zemských sněmů, každé 4roky)– Má 69 mandátů – 16 spolkových zemí je zastoupeno podle počtuobyvatelstva min. 3, max. 6 mandáty


Politický systém• Hlavní politické strany:– Křesťanskodemokratická unie– Sociálnědemokratická strana Německa– Křesťansko sociální unie – pouze v Bavorsku– Svobodná demokratická strany– Spojenectví 90 – Zelení– Strana demokrat. socialismu– Republikáni


Veřejná správa• Administrativní členění čítá (údaje z r. 2006):– 29 vládních krajů,– 444 okresů a statutárních měst,– cca 14 800 obcí, z toho 83 velkoměsta se 100 000 obyvatelinebo více, 108 středně velkých měst 50 000-99999 obyvatel,462 obcí s 20 000 – 49 999 obyvateli.• Každá spolková země má svoji vlastní ústavu, jednokomorovýparlament (zemský sněm), vládu, státní správu a soudnictví.• Zemský sněm jmenuje ministerského předsedu a schvalujejím jmenované ministry, přijímá zákony a kontroluje činnostvlády.• Správní členění zemí je vlivem různých historickýchskutečností rozdílné, ale jeho základem jsou orgány územnísamosprávy – obce.


Veřejná správa• Něm je příkladem tzv. smíšeného modelu VS – tj. obce vykonávajíjak samosprávu, tak státní správu• Všechny obce jsou si rovny ve své autonomii, nikoliv co se jejichvelikostí týká• Historie– Po skončení 2. světové války se základní administrativní jednotkoustávají obce– Díky centralizačnímu trendu se v průběhu 70./80. let počet obcí značněredukuje na cca 9000 obcí – zefektivnění VS– Organizace VS byla odlišná ve Spolkové republice Německo a vNěmecké demokratické republice– Základem VS v NDR byly okresy (dekoncetrované jednotky st. správy)– Po znovusjednocení v Něm existovalo cca 16 000 obcí s 5000 obyvateli– V roce 2001 je vidět opětovné snižování počtu něm. obcí cca 13 500 scca 6000 obyvateli


Veřejná správa• Něm je demokratický a sociální spolkový stát – 16 zemí, z nichž 3jsou samostatná města se zvláštním statutem (Bremen, Hamburg,Berlin)• VS se organizuje do 3 úrovní : Spolkové, zemské a obecní• Nejvyšší rovina je úroveň spolková (spolková vláda, kancléř,prezident, parlament a ostatní ústřední orgány státní správy)• Další úroveň je zemská (země disponují řadou pravomocí, mají např.právo vlastního zákonod. procesu). Spolek určuje prostřednictvímspolkového zákonodárství v jakým oblastem náleží jaká legislativníaktivita zemím. Spolková vláda dohlíží, aby byly spolkové zákonydodržovány na zemské úrovni . Uplatňuje se tzv. kooperativnífederalismus – princip vzájemné závislosti a spolupráce mezispolkovými zeměmi a Spolkem. Země mají vliv zejména v oblastivzdělávání a kultury


Veřejná správa• Každá spolková země se člení do 3stupňového systému volené správy• Mezistupeň tvoří okresy (stojí mezi obcemia zeměmi). Statutární představitel okresuje okresní rada (osoba, nominovanávoleným okresním sněmem)• Okresy jsou dozorčím a kontrolnímorgánem obcí


Veřejná správa• Základní jednotku tvoří obce (nejnižší jednotkaúzemní samosprávy)• Základní práva a povinnosti obcí určuje Základnízákon• Rozlišují se 4 typy obecního uspořádání, resp. 2– Jihoněmecké radní– Starostovské– Severoněmecké radní– Magistrátní


• StarostovskéVeřejná správa– Starosta má zásadní postavení, vychází zdualistického principu správy (rada x starosta)– Starosta není volen přímo, je volen nepřímo obecníradou• Severoněmecké– Dominantní úloha obecní rady– Obecní správu vykonává jen 1 orgán (obecní rada),starosta předsedá tomuto grémiu a je jím i volen– Vrcholným správcem obce je úředník (ředitel) – jeplně podřízen radě


Veřejná správa• Jihoněmecké– nejvíce rozšířený typ obecního uspořádání v Německu se silným postavenímstarosty– volen přímo občany dané obce– Předsedá například obecní (či městské) radě a zároveň všem jejím výborům, jenejvyšší představitel správy a zároveň vrcholným reprezentantem obce– Proti němu zároveň stojí občany volená obecní (či městská) rada– Je používám dále v Sasku a v zemích s bývalým severoněmeckým radnímuspořádáním: Dolní Sasko, Severní Porýní - Vestfálsko atd.• Magistrátní– Vychází z dualistického systému správy– výkonný orgán obce volen radou– Občané zde volí jak městské shromáždění, tak starostu– funguje na kolegiálním principu (jako „první mezi rovnými“), kdy na místěstarosty stojí magistrát jako grémium složené ze starosty a dalších členů (tzv.Beigeordnete), což jsou volení zástupci obecní rady. Grémiu náleží výsostnéprávo výkonu všech nařízení a zároveň reprezentace obce navenek– vyskytuje se v Hesensku a z části ve Šlesvicku - Holštýnsku


Státní služba• Typ career• Jmenování doživotním úředníkem je přípustné,jestliže se úředník osvědčil v předepsanézkušební době (nejdéle 5 let) a dovršil věku 27let. Doživotní služební poměr může skončitpropuštěním jen zcela výjimečně v zákonemstanovených případech (změna občanství,přesídlení do zahraničí atd.) nebo ztrátouúřednických práv v důsledku trestníhoodsouzení.


Státní služba• Státní službu tvoří jen úředníci vykonávající výsostná oprávněnístátu.• Z hlediska federálního členění státu a nezávislosti úřadů federace,zemí a obcí je třeba status úředníka rozlišovat na:• všeobecný (platný pro všechny úředníky a vycházející z ústavníhopojetí úřednického stavu• zvláštní platný pro federální úředníky• statut zemských úředníků podle zákonů přijatých v jednotlivýchzemích v souladu s rámcovým spolkovým zákonem• statut komunálních úředníků.platný v územních společenstvích, th.Obcích a jejich seskupeních a v okresech• statut zvláštních skupin např. soudců nebo vojáků, zvláštní zákonyplatí též pro ministry a parlamentní státní tajemníky, kteří rovněžodpovídají ústavnímu pojetí státní služby


Státní služba• Rozlišují se 4 kategorie úředníků podledosaženého vzdělání a dalších kvalifikačníchukazatelů. Služební postup v rámci kategorie jetéměř automatický v závislosti na služebnímstáří, přestup do vyšší kategorie však je dostiobtížný.• Nejvyšší správu státní služby vykonáváSpolkový personální výbor, v čele s prezidentemSpolkového účetního dvora a členy jmenovanýmispolkovým prezidentem


Německý systém vzdělávání pracovníkůveřejné správy• Typické 2 podoby školení– Resortní školení dle odborného zaměření příslušnéhoministerstva– Školení orientovaná na všeobecné správní úkoly ačinnosti– Spolková ministerstva mají vlastní resortní vzdělávacíinstituty– Spolková akademie VS – pro úředníky federálnísprávy– Jednotlivé spolkové země mají své zemské školy ainstituty

More magazines by this user
Similar magazines