You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
nové podoby nádraží ve variantě Petrov.<br />
Výsledek soutěže ale pro město nebyl nijak<br />
závazný.<br />
Jinou perspektivu pak nabízí Filip Tittl<br />
ze studia UNIT architekti, které zmiňovanou<br />
soutěž o podobu modernizovaného nádraží<br />
ve stávající poloze vyhrálo. „Nádraží ve<br />
stávající poloze pod Petrovem má několik<br />
výhod – především výborně navazuje na<br />
hlavní přestupní uzel tramvajové dopravy,<br />
a je tedy skvěle dostupné pro obyvatele<br />
většiny čtvrtí Brna. Zároveň toto umístění<br />
analogicky umožňuje dobrou dostupnost<br />
pracovních příležitostí ve městě pro dojíždějící<br />
z regionu,“ vysvětluje Tittl.<br />
Kromě toho Tittl upozorňuje také na to,<br />
že ponechání nádraží pod Petrovem je pro<br />
Brno výhodné i z urbanistického hlediska,<br />
protože zachovává kontinuitu rozvoje<br />
centra, přičemž jižní část města za nádražím<br />
se časem může vyvinout jako samostatná<br />
městská čtvrť. Podle Jaroslava Dokoupila by<br />
ale impulsem pro rozvoj tohoto území bylo<br />
právě přesunutí nádraží. Otázka kontinuity<br />
varianty pod Petrovem je podle něj navíc velice<br />
problematická. „Varianta nádraží u řeky<br />
je dlouhodobě vložena v územním plánu<br />
města a je územně připravena. Varianta pod<br />
Petrovem znamená narušení 90leté kontinuity<br />
příprav přestavby železničního uzlu, tedy<br />
nutnost pořídit zcela nový územní plán.“<br />
Levnější varianta (ne)existuje<br />
Argument peněz je ve veřejných zakázkách,<br />
městském plánování a politice obecně slyšet<br />
poměrně často. V případě hlavního<br />
brněnského nádraží je i tato otázka značně<br />
problematická a není jasné, s jakými<br />
náklady lze u jednotlivých variant počítat.<br />
Iniciátor referenda o brněnském nádraží ze<br />
spolku Referendum <strong>2016</strong> Jakub Patočka se<br />
domnívá, že varianta rekonstrukce nádraží<br />
ve stávající poloze by vyšla levněji. „Přesun<br />
nádraží o kilometr na jih by znamenal nepředstavitelnou<br />
zátěž městského rozpočtu<br />
s nutností budovat novou infrastrukturu<br />
se značnými provozními náklady. V případě<br />
zachování nádraží na stávajícím místě<br />
budou rozvoj jižního centra hradit primárně<br />
soukromí vlastníci pozemků, nikoli město<br />
z veřejných rozpočtů,“ říká Patočka. Náklady<br />
však podle Dokoupila zatím nejsou jisté,<br />
protože studie proveditelnosti, zadaná<br />
ministerstvem dopravy, která porovnává<br />
realizaci variant pod Petrovem a u řeky<br />
(v původní verzi Arch.Designu), ještě nebyla<br />
dokončena a její výsledky se pravděpodobně<br />
dozvíme až na začátku roku 2017.<br />
6<br />
„Při znalosti technických podkladů řešení<br />
varianty Řeka i Petrov lze očekávat,<br />
že varianta Petrov bude nákladnější než<br />
varianta Řeka,“ dodává k tomu Jaroslav<br />
Dokoupil. Rekonstrukce by podle něj totiž<br />
musela zahrnovat několik nadzemních i<br />
podzemních podlaží a tunelových úseků pro<br />
vysokorychlostní tratě. Jedná se ale o velice<br />
obtížně uchopitelný problém, neboť samotné<br />
náklady na výstavbu nezahrnují celkový<br />
ekonomický provoz centra města, o jehož<br />
změně při přesunu nádraží do varianty Řeka<br />
můžeme jen spekulovat.<br />
Filip Tittl pak uvádí, že si uvědomuje<br />
důvody, proč se dlouho uvažovalo<br />
o posunutí nádraží k řece. „Technické<br />
řešení pod Petrovem se jevilo jako<br />
náročné, železnice byla dlouho vnímána<br />
jako něco rušivého a o vysokorychlostních<br />
tratích se jen spekulovalo. Mezitím se ale<br />
technologie výrazně proměnily a máme<br />
k dispozici mnohem podrobnější představu<br />
budoucího rozvoje železnice jako<br />
příměstské i dálkové dopravy,“ vysvětluje<br />
Tittl. Názory na tuto problematiku se tedy<br />
liší i mezi odborníky.<br />
Referendum a jak k němu přistupovat<br />
Brno si už jedním referendem o poloze nádraží<br />
před více než deseti lety prošlo. Tehdy<br />
v roce 2004 sice vyhrála varianta rekonstrukce<br />
nádraží podél ulice Nádražní, avšak<br />
účast byla necelých 25 procent a dle tehdejšího<br />
zákona o obecním referendu tedy bylo<br />
hlasování prohlášeno za neplatné. Aktuální<br />
referendum se bude konat při příležitosti<br />
krajských voleb 7. a 8. října <strong>2016</strong> a bude<br />
obsahovat tyto dvě otázky:<br />
1) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo<br />
bezodkladně všechny kroky v samostatné<br />
působnosti k modernizaci železniční<br />
stanice „Brno hlavní nádraží“ v dosavadní<br />
poloze podél ulice Nádražní?<br />
2) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo<br />
bezodkladně všechny kroky v samostatné<br />
působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší<br />
řešení modernizace železniční stanice<br />
„Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím<br />
soustavy otevřených návrhových soutěží?<br />
Iniciátor referenda Jakub Patočka tvrdí,<br />
že studie proveditelnosti je podle něj<br />
„nedůležitý materiál, pracující s účelově<br />
vybranými a uzpůsobenými podklady.“ Jasná<br />
většina české a brněnské odborné veřejnosti<br />
je podle Patočky pro modernizaci nádraží<br />
v centru. Zároveň dodává, že „konečné<br />
slovo přísluší občanům, to je podstata<br />
demokracie.“<br />
Pokud se podíváme do historie, brněnská<br />
radnice složená ze zástupců ODS<br />
a KDU-ČSL v roce 2004 vyzývala zastánce<br />
odsunu nádraží, aby k referendu nechodili.<br />
To pak bylo pro malou účast neplatné. Zdá<br />
se, že podobná situace se může opakovat<br />
i dnes, ačkoliv iniciovaná z nepolitických<br />
pozic. Spolek Brno+ v čele s předsedou<br />
a bývalým 1. náměstkem primátora Robertem<br />
Kotzianem totiž rovněž vyzývá občany,<br />
aby k referendu nechodili. „Pokud toto<br />
referendum dopadne podle aktivistů, kteří<br />
nám jej vnutili, bude vedení Brna nuceno<br />
prosazovat nulovou variantu přestavby<br />
železničního uzlu a zastavení porovnávání<br />
dvou smysluplných variant nazvaných Řeka<br />
a Petrov,“ uvádí předseda spolku Robert<br />
Kotzian v narážce na uskutečňovanou studii<br />
proveditelnosti.<br />
Kotzian si je podle svých slov vědom toho,<br />
že je v demokracii neobvyklé doporučovat<br />
neúčast na hlasování, ale současná<br />
podoba referenda je podle něj nepřípustná,<br />
protože směřuje k nulové variantě přestavby<br />
železničního uzlu. Kotzian dodává,<br />
že nulová varianta je pouhou opravou<br />
dnešního nádraží. „Vyhlášené otázky jsou<br />
dvě. Hlasování o otázce č. 1 bude rozhodováním<br />
o tom, zda chceme nulovou variantu<br />
(odpověď „ANO“), nebo má zůstat současný<br />
stav nejistoty (odpověď „NE“). Hlasování<br />
o otázce č. 2 bude rozhodováním o tom,<br />
zda chceme, aby byly zastaveny přípravy<br />
nového železničního uzlu (odpověď „ANO“),<br />
nebo to nechceme (odpověď „NE“). Význam<br />
otázek je tedy zcela odlišný, než tvrdí tito<br />
aktivisté,“ vysvětluje Kotzian s tím, že pro<br />
Brno+ je podstatné, aby se celá problematika<br />
nádraží konečně hnula, a to kamkoliv,<br />
referendum v tom však brání.<br />
Na druhou stranu ale faktem zůstává, že<br />
nadcházející všelidové hlasování je naprosto<br />
legální a legitimní. Jakub Patočka, který<br />
k vyhlášení referenda získal dostatečné<br />
množství podpisů, nesouhlasí s interpretací<br />
otázek podle spolku Brno+ a dodává,<br />
že „soudy jasně rozhodly, že obě položené<br />
otázky v referendu jsou v pořádku a<br />
potřebné množství lidí v Brně si referendum<br />
přeje a chce v něm rozhodnout.“ Podle<br />
něj je varianta Petrov pro přípravný výbor<br />
přístupná jako jedna z možností modernizace<br />
v centru. Patočka se dle svých slov<br />
staví proti tzv. „nulové variantě“, proti níž<br />
se vyslovuje nejen Robert Kotzian, ale i Filip<br />
Tittl, spoluautor návrhu urbanistického řešení<br />
ve variantě Petrov. Tittl ale interpretuje<br />
otázku v referendu jinak než právě Kotzian.<br />
Hlas „ano“ v referendu podle Tittla znamená<br />
podporu variantě Petrov.<br />
Je tedy zřejmé, že v otázkách referenda<br />
rovněž nepanuje mezi zainteresovanými<br />
stranami shoda. Místní referendum je dle<br />
aktuálního zákona platné, pokud v něm hlasuje<br />
alespoň 35 procent oprávněných osob.<br />
Rozhodnutí v něm je závazné, když pro něj<br />
hlasovala nadpoloviční většina jeho účastníků<br />
a alespoň čtvrtina oprávněných osob.<br />
Vzhledem ke kampaním, které připravované<br />
referendum doprovází, bude jeho výsledek<br />
zřejmě nejistý až do sečtení posledního<br />
hlasu.<br />
Další informace o problematice<br />
brněnského vlakového nádraží<br />
najdete na www.fb.com/kambrno<br />
Napište co si myslíte o referendu vy!
Change language