14.02.2018 Views

Metodika: Mapování kulturně společenského zázemí města a využití v územním plánování

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Tab 1: Doporučení metodiky Culture 21 Actions v kapitole Kultura, územní <strong>plánování</strong> a veřejný prostor<br />

Doporučené standardy<br />

Doporučené aktivity<br />

a) Místní územní <strong>plánování</strong> a urbanismus vědomě<br />

chápou důležitost kulturních témat, podmínek<br />

pro kulturu a kulturních zdrojů (cultural<br />

resources). Existuje postup “hodnocení dopadů<br />

kultury” (cultutral impact assessments)<br />

vytvořený pro každodenní využívání v <strong>plánování</strong><br />

<strong>města</strong> a školící program na podporu jeho<br />

využívání.<br />

b) Místní správa mapuje a eviduje data o přírodním<br />

a kulturním dědictví <strong>města</strong> a regionu, jak<br />

hmotném, tak nehmotném. Následně zavádí<br />

mechanismy pro jeho zachování a ochranu podle<br />

mezinárodních standardů.<br />

c) Samospráva zavádí opatření na podporu role<br />

kultury při obnově historických center<br />

a v rozvojových plánech lokálního a regionálního<br />

měřítka.<br />

a) Nová infrastruktura pro kulturu je plánována jako<br />

součást širšího kulturního ekosystému a je brán<br />

v potaz potenciální dopad realizace na celý<br />

systém kultury.<br />

b) Samosprávy ve svých plánech vědomě pracují<br />

s krajinou a propojují kulturní a přírodní aspekty<br />

rozvoje. Samospráva chápe veřejná prostranství<br />

jako náměstí, ulice a další prostory jako klíčové<br />

zdroje pro kulturní aktivity, interakci a účast na<br />

kulturním dění (cultural interaction and<br />

participation) a zapojení se.<br />

c) Je k dispozici pestrá paleta veřejných<br />

prostranství, které jsou díky svému charakteru<br />

jednoznačně chápány jako veřejný statek.<br />

d) Existují programy na podporu a řízení rozvoje<br />

a ochrany umění ve veřejném prostoru.<br />

e) Existují architektonická doporučení pro obnovu<br />

stávajících budov, <strong>plánování</strong> nových budov<br />

a použití tradičních stavebních postupů.<br />

f) Plány mobility berou pracují s dostupností<br />

kulturního života obyvatelům, věnují zvláštní péči<br />

obyvatelům okrajových částí měst, rodinám<br />

s dětmi a lidem majícím překážky v přístupu ke<br />

kultuře (accessing culture).<br />

g) Místní správa rozvíjí politiky a programy, které<br />

podporují aktivní účast lidí v <strong>územním</strong> <strong>plánování</strong><br />

a regionálním rozvoji, urbanismu, architektuře<br />

a umění ve veřejném prostoru.<br />

Reflexe přehledu navrhovaných opatření je z našeho pohledu velmi zajímavá. Na jednu<br />

stranu nám ukazuje, co z toho, co je pro nás samozřejmostí (např. standardy památkové<br />

péče, včetně ochrany v kontextu územního <strong>plánování</strong>), je vlastně stále předmětem diskuse<br />

v globálním kontextu. Na druhou stranu nám ukazuje témata, kterými se na úrovni<br />

praktického <strong>plánování</strong> <strong>města</strong> nezabýváme, a evokuje otázky, které si neklademe (např.<br />

odstavce a) a b) standardů). Důvody jsou jistě různé. Částečně souvisí s naším “evropským<br />

přesvědčením”, že jsme rozvinutější než ostatní svět, částečně stále řešíme<br />

postkomunistickou minulost, mladou demokracii a zapojení obyvatel do rozhodování.<br />

Příčinou může též být minulostí poznamenaný odpor k <strong>plánování</strong> zejména v oblastech, které<br />

se mohou potenciálně dotýkat omezení osobní svobody, tedy i v kultuře (plánovat<br />

“technickou infrastrukturu” nám takové potíže nedělá). Druhou stranou mince tohoto<br />

slepého místa je to, že si málo všímáme změn struktury společnosti a žijeme v pocitu, že<br />

“kultura” je u nás stále dostupná pro všechny. Neuvědomujeme si, že bez vytýčení<br />

společenských cílů tomu tak do budoucna nemusí být. Jinými slovy v kontextu kultury<br />

hovoříme o kulturní politice a myslíme tím spíše podporu umění a kulturních aktérů. Pokud<br />

dobře čteme mezinárodní koncepční dokumenty týkající se měst a kulturního <strong>plánování</strong>,<br />

vnímáme, že ve středu zájmu jsou obyvatelé a dostupnost kultury pro ně. Pro kulturní<br />

koncepce měst v ČR je tento pohled v intenzitě a naléhavosti, v jaké ho prezentují zahraniční<br />

dokumenty, v podstatě novinkou. Téma dostupnosti kultury jistě vypadá jinak z pohledu<br />

Středoevropana a jinak z pohledu obyvatele Ria De Janeiro. V tomto srovnání to může<br />

<strong>Metodika</strong> mapování <strong>kulturně</strong> <strong>společenského</strong> <strong>zázemí</strong> <strong>města</strong> 15

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!