stáhnout - Suffolk

16 SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí
17
Růstová intenzita:
ž.h. ve věku 56 dnů (8 týdnů) 32,6 kg, rozpětí 25,0–41,3 kg
ž.h. ve věku 147 dnů (21 týdnů) 70,5 kg, rozpětí 47,0–88,0 kg
Hodnoty Hodnoty ultrazvuku ve věku 147 147 dnů:
hloubka MLD v průměru 35 mm při rozpětí 29,0–46,8 mm
hloubka tuku v průměru 4,31 mm při rozpětí 1,5–8,0 mm
V červnu 2006 ve Velké Británii byl celkový stav ovcí všech kategorií okolo 35 mil.
kusů. Polovina bahnic byla čistokrevná a druhá byla tvořena kříženci. Podíl kříženců
se postupně zvyšuje (v roce 1971 činil 32 %, v roce 2003 se zvýšil na 50 %). Dochází
k postupnému poklesu počtu chovů, avšak neodráží se na snižování početních stavů, ale
naopak dochází ke zvyšování průměrné velikosti stád. V praxi se stále uplatňují zásady
stratifi kace chovu. Asi 1/4 čistokrevných bahnic chovaných v horských oblastech se kříží
s berany masných plemen. Další 1/4 bahnic se po 3. obahnění přemístí do podhorských
oblastí a zde jsou zapouštěny berany plemene Border Leicester a Bluefaced Leicester.
Čistokrevné bahnice v nížinných oblastech se běžně kříží s berany masných plemen.
Ve Velké Británii se cca 39 % bahnic chová v horských oblastech, 21 % v podhorských
a 40 % v nížinách.
V roce 2003 se v Anglii chovalo 101 plemen ovcí. V posledních 30 letech postupně
roste význam importovaných masných plemen. Platí to především o plemenech Charollais
a Texel. Za období 1997–2003 se stavy plemene Texel zvýšily o 72 %. Berani T,
CH a SF tvoří více než polovinu všech beranů a připouští se jimi asi 52 % bahnic. V roce
2004 v 5 030 chovech bylo chováno 259
tis. bahnic plemene Suff olk s průměrnou
velikostí stád 51 ks a 65 % je připařováno
čistokrevně. Plemeno Texel se chovalo
v počtu 392 tis. bahnic. Nejrozšířenějším
plemenem je Skotská černohlavá ovce,
které se chová okolo 2 033 tis. ks. Dru- Dru-
Foto 4 a 5 Anglický typ Su Su olka
hým nejpočetnějším plemenem s 1 861 tis. bahnic je Velšská horská ovce a na Swaledale
připadá okolo okolo 1 1 247 tis. bahnic.
Berany plemene SF bylo v roce 2003 ve Velké Británii zapouštěno 21,6 % všech
chovaných chovaných bahnic (POLLOT, (POLLOT, STONE, 2006). 2006). V poslední době je selekce zaměřena zaměřena na na
dokonalé osvalení především kýty.
3.2. Česká republika
republika
V 70. letech 20. století Václav JAKUBEC s kolektivem z VÚŽV Uhříněves prováděl
v rámci rámci základního výzkumu a v návaznosti návaznosti i na praktickou aplikaci v provozních
podmínkách podmínkách řadu pokusů s užitkovým křížením (hybridizaci) ovcí. Tyto pokusy měly
za úkol úkol ověřit optimální kombinace křížení masných plemen na zvyšování výkrmnosti
a jatečné hodnoty. Do Do pokusu byla zařazena masná plemena Texel a Oxford Down.
Ve výzkumném záměru nebylo počítáno s plemenem Suff olk. Pro zvýšení plodnosti
se používalo plemeno Romanovská a Finská. Finská. K objektivnímu hodnocení výkrmnosti
a jatečné hodnoty byla v Korosekách Korosekách v roce 1969 založena první Stanice výkrmnosti
a jatečné jatečné hodnoty ovcí. Cílem komplexního výzkumu bylo ověřit podmínky a možnosti možnosti
hybridizace ovcí u nás. Následně měla práce vyústit ve vyšlechtění syntetické plodné
a masné linie linie ovcí, především na bázi Žírného merina a Zušlechtěné valašky.
V důsledku celospolečenských změn, restrukturalizace zemědělství a přechodu na
podmínky tržního hospodářství, tyto náročné a velmi významné pokusy byly ukončeny ukončeny
koncem osmdesátých let.
Přes výše uvedené skutečnosti se v ČR plemeno Suff olk chová již od roku 1974. Za
více než než pětatřicetileté období období prošlo toto plemeno několika vývojovými vývojovými etapami.
A. 1974 až 1980 – aklimatizace a ověřování plemene
V červnu 1974 zástupci statku Ústí nad Labem koupili 2 berany SF na farmě Aňala,
která byla součástí ŠM Bajč. Berani pocházeli ze St. statku Hortobágy v Maďarsku. Na
farmě Aňala působili 3 roky, ale v chovu se neprosadili. Pro vysvětlení, a s ohledem
na historickou pravdu (HORÁK F. 1979), dodáváme: „Skutečností bylo, že cílem cesty
do Bajče nebyl nákup beranů plemene SF. Skutečný záměr spočíval v realizaci získání
nových linií Askanijských merinek. Toto plemeno, stejně jako Kavkazské merino, bylo do
Československé republiky z SSSR dovezeno v roce 1969. Chovatelé ovcí AM: JZD Bořitov,
St. statek Ústí nad Labem – farma Sebuzín, ŠZP VŠZ Praha Lány – farma Amálie a ŠM
Bajč, v rámci KRB (komplexní a racionalizační brigáda), začali úzce spolupracovat
a vyměňovat si zkušenosti a genofond“.
Berani SF byli koupeni pro stádo Slavošov, kde se již delší dobu prováděla selekce na
zvýšení reprodukčních ukazatelů bahnic a růstové intenzity jehňat. Mateřskou populaci
tvořily bahnice s různým podílem plemene ŽM. Po jednom z dovezených beranů plemene
SF bylo odchováno pouze 9 jehňat, která pro další chov neměla praktický význam.